Včelařská konference

Proč přecházíte z optimalu na langstroth? Zajímá mě to spíše po technické a provozní stránce,protože jsem se taky rozhodoval mezi těmito úly a bylo to hodně složité jelikož jsou si dost podobné.
Zdraví Pepa
---------------------------------------
> jsem začátečník.
> vyrobil jsem si úly langstroth, nástaveky jumbo + 2/3. mám připravené
> nadrátkované rámky.
> včely jsou v současnosti v optimálech, které jsou ovšem ve špatném stavu.
z
> jara chci změnit stanoviště i úly.

Proč přecházíte z optimalu na langstroth? Zajímá mě to spíše po technické a provozní stránce,protože jsem se taky rozhodoval mezi těmito úly a bylo to hodně složité jelikož jsou si dost podobné.
______________________________________________________________

Mě to také zajímá. Před čtyřmi lety se řešil stejné dilema. Nakonec jsem zcela přešel na Optimaly, se kterými jsem po provozní stránce naprosto spokojen. Co se týče stránky technické, tam začíná Langstroth pomalu převažovat a Optimal upadat do zapomnění.

Když se vzhlédnu do vzdálenější budoucnosti, jeví se mi Langstroth jako výhodnější volba kvůli kompatibilitě. Pokud by se Langstroth v budoucnu mezi českými včelaři podstatněji rozšílil, určitě zvážím přechod na 2/3 Lnagstroth ( nízkonástavkový! ), který je obsahem nástavku skoro totožný s optimalovým nástavkem... tedy prakticky naprosto stejný způsob včelaření ( s celými nástavky ), se kterým jsem, jak jsem již dříve psal, naprosto spokojen. Oba tyto dva systémy disponují maximální přizpůsobivostí k různým variacím racionálního včelaření. Mimo jiné proto je vřele doporučuji všem zájemcům o racionální včelaření.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

úly, které jsem podědil, jsou v téměř havarijním stavu(nástavky se rozšklebují, staré rámky), výhledově použitelný materiál prakticky žádný. a když mám pořizovat vše nově, tak proč nezvolit moderní langstrothy?

Místo slova "moderní" by bylo lepší použít staré dobré langstrothy. Mnoho včelařů si totiž myslí že jde o zavádění novinky. Jsou pak překvapení že jde o 150 let starý úl. Dokonce i pan Adamec se pokoušel u nás tyto amerikány zavést . Narazil však na konzervativní názory našich včelařů a nakonec z toho vznikla naše nejrozšířenější míra 39 x 24 která umožňovala při přechodu na ni vložení 2 - 3 plástů s tehdy nejvíce používaných měr. Také navrhoval použití 3 nástavků stejné konstrukce s oddělitelným dnem pod názvem hospodář Které nebyly nic jiného než dnešní K39 s jednoduchou stěnou nebo i ve variantě s izolací dnešní Tachovák
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 13.12.2008 07:08:18
> ----------------------------------------
> úly, které jsem podědil, jsou v téměř havarijním stavu(nástavky se
> rozšklebují, staré rámky), výhledově použitelný materiál prakticky žádný. a
> když mám pořizovat vše nově, tak proč nezvolit moderní langstrothy?
>
>
>

Zadováky versusu nástavkové, dříve to bylo kláty versus pletené(slaměné)
úly. Záleželo na prostředí, kde před 150 lety a dříve byl dostupný spíš les
a z materiálů dřevo, byly včelí úly kláty jako celek a z nich později
přirozeným způsobem zadováky. Kde se dělalo hodně se slámou nebo proutím a
málo ze dřeva, úly se dělaly z těchto materiálů a tam byl přirozenější
způsoby vytvářet pletené segmenty - prstence a jejich skládáním na sebe úl
na principu dnešních nástavkových. Kdesi u nás v kterémsi muzeu takový úl ze
slámy je, tuším někde z polabské nížiny nebo z povodí Ohře.... Kláty u nás
asi převládly, protože na převážné většině území byly spíše lesy a dřevo než
oblasti , kde převládalo zpracovávání slámy a proutí. Takže když byl kdysi
nástavkový úl přivezen jako "nový" objev z Ameriky, dostal se patrně jenom k
včelařům, kteří včelařili v klátech a zadovácích a ti ho jako pro ně
nezvyklý způsob včelaření zamítli. Kromě toho nástavkový úl je na přesnost a
kvalitu opracování dřeva mnohonásobně náročnější než zadovák. Dovedu si
představit, že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
včelaře nedostupný, zatímco zadováky si mohli z klátů včelaři vyrábět
prakticky kompletně samovýrobou nožem a sekerou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 8:33 AM
Subject: Re:


Místo slova "moderní" by bylo lepší použít staré dobré langstrothy. Mnoho
včelařů si totiž myslí že jde o zavádění novinky. Jsou pak překvapení že jde
o 150 let starý úl. Dokonce i pan Adamec se pokoušel u nás tyto amerikány
zavést . Narazil však na konzervativní názory našich včelařů a nakonec z
toho vznikla naše nejrozšířenější míra 39 x 24 která umožňovala při
přechodu na ni vložení 2 - 3 plástů s tehdy nejvíce používaných měr. Také
navrhoval použití 3 nástavků stejné konstrukce s oddělitelným dnem pod
názvem hospodář Které nebyly nic jiného než dnešní K39 s jednoduchou stěnou
nebo i ve variantě s izolací dnešní Tachovák
Pepan

Úly typu různých almárek se u nás začínají již používat začátkem 19 století, je však také pravdou , že kláty u nás dožívali ještě v první polovině dvacátého. první rozebíratelným úlem byl Na konci 18 století Janišův úl složený s truhlíků kde dílo viselo na vložených laťkách nebo jen kříži Langsroth byl jen, jak již to bývá u ne významných objevů, dílem náhody. Kdy tento pán zakoupil od obchodníka bedny od zboží a upravil je na úly A právě tato míra se v praxi nejvíce osvědčila. Jeho největším počinem však byl objev včelí mezery Avšak všechny snahy o zavedení nástavkových úlů se míjely účinkem jediným výsledkem u nás bylo zavedení adamcovy míry Nástup mástavkových úlů pak u nás začíná až po druhé světové válce úly Lesan. Mor. Univerzál, Univerzál, Pětiletka, Čechoslovák. Pak teprv přichází teprv úly s odnímatelným dnem. Tachovský, Třeboňský, K39, Optimaly, a objevujeme konečně Lansgroth

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 13.12.2008 09:14:33
> ----------------------------------------
> Zadováky versusu nástavkové, dříve to bylo kláty versus pletené(slaměné)
> úly. Záleželo na prostředí, kde před 150 lety a dříve byl dostupný spíš les
> a z materiálů dřevo, byly včelí úly kláty jako celek a z nich později
> přirozeným způsobem zadováky. Kde se dělalo hodně se slámou nebo proutím a
> málo ze dřeva, úly se dělaly z těchto materiálů a tam byl přirozenější
> způsoby vytvářet pletené segmenty - prstence a jejich skládáním na sebe úl
> na principu dnešních nástavkových. Kdesi u nás v kterémsi muzeu takový úl ze
> slámy je, tuším někde z polabské nížiny nebo z povodí Ohře.... Kláty u nás
> asi převládly, protože na převážné většině území byly spíše lesy a dřevo než
> oblasti , kde převládalo zpracovávání slámy a proutí. Takže když byl kdysi
> nástavkový úl přivezen jako "nový" objev z Ameriky, dostal se patrně jenom k
> včelařům, kteří včelařili v klátech a zadovácích a ti ho jako pro ně
> nezvyklý způsob včelaření zamítli. Kromě toho nástavkový úl je na přesnost a
> kvalitu opracování dřeva mnohonásobně náročnější než zadovák. Dovedu si
> představit, že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
> truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
> včelaře nedostupný, zatímco zadováky si mohli z klátů včelaři vyrábět
> prakticky kompletně samovýrobou nožem a sekerou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 13, 2008 8:33 AM
> Subject: Re:
>
>
> Místo slova "moderní" by bylo lepší použít staré dobré langstrothy. Mnoho
> včelařů si totiž myslí že jde o zavádění novinky. Jsou pak překvapení že jde
> o 150 let starý úl. Dokonce i pan Adamec se pokoušel u nás tyto amerikány
> zavést . Narazil však na konzervativní názory našich včelařů a nakonec z
> toho vznikla naše nejrozšířenější míra 39 x 24 která umožňovala při
> přechodu na ni vložení 2 - 3 plástů s tehdy nejvíce používaných měr. Také
> navrhoval použití 3 nástavků stejné konstrukce s oddělitelným dnem pod
> názvem hospodář Které nebyly nic jiného než dnešní K39 s jednoduchou stěnou
> nebo i ve variantě s izolací dnešní Tachovák
> Pepan
>
>
>
>

Klát předělaný na zadovák jsem viděl tuším v expozici v Chlebovicích u
Frýdku Místku. na šířku rámku nějak 25 cm. Vydlabat takový úl z klátu
skutečně šlo jen nožem, sekerou a případně ohněm. Možná, že ani rámky
nemusely viděl hoblovku nebo dokonce jenom cirkulárku, naštípat laťky z
nějaké vrbové nebo podobné tenčí kulatiny nemusel být pro tehdejšího
člověka zvyklého pracovat se dřevem problém.
Co se týká langstrotha, četl jsem zdroje, které říkají, že ty bedničky,
tuším od mýdla, jsou jen legendou. Ale kdoví, jak to tehdy na téměř
liduprázdném americkém západě bylo. Každopádně dneska je to nástavkový úl
jako každý jiný, bedna jak bedna, jen s trochu jinými rozměry.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 10:01 AM
Subject: Re: Re:


Úly typu různých almárek se u nás začínají již používat začátkem 19 století,
je však také pravdou , že kláty u nás dožívali ještě v první polovině
dvacátého. první rozebíratelným úlem byl Na konci 18 století Janišův úl
složený s truhlíků kde dílo viselo na vložených laťkách nebo jen kříži
Langsroth byl jen, jak již to bývá u ne významných objevů, dílem náhody.
Kdy tento pán zakoupil od obchodníka bedny od zboží a upravil je na úly A
právě tato míra se v praxi nejvíce osvědčila. Jeho největším počinem však
byl objev včelí mezery Avšak všechny snahy o zavedení nástavkových úlů se
míjely účinkem jediným výsledkem u nás bylo zavedení adamcovy míry Nástup
mástavkových úlů pak u nás začíná až po druhé světové válce úly Lesan. Mor.
Univerzál, Univerzál, Pětiletka, Čechoslovák. Pak teprv přichází teprv úly
s odnímatelným dnem. Tachovský, Třeboňský, K39, Optimaly, a objevujeme
konečně Lansgroth

Pepan

Cetlm jsem, ze p.Langsroth byl vojak a na uly pouzival bednicky od granatu.

Neznámý napsal.
Cetlm jsem, ze p.Langsroth byl vojak a na uly pouzival bednicky od granatu.

Nové nápady vznikají taky náhodou. Když jsme měnili okna a bylo mi líto hodit sklo do kontejnerů. Tak vzniklo skleněné dno, které je ve Včelařství 9/2007/243. Následovaly skleněné úly, skleněná krmítka a skleněné stříšky. Pokud se úl nerozbije, odpadají nátěry, snadná údržba, přehled o včelách oceňují začátečníci, má velkou životnost... Hygienický úl atd. Plánky už nerozdávám po zkušenostech např.s panem Dolínkem a dalšími.

Racionální rámek vznikl pro mladé včelaře, když jsem viděl jaké mají s původními rámky potíže při včelaření. Praxe ukázala, že to je pro ně snadnější. Je na webu www.vcely.kvalitne.cz.
B.V.

Vojtěch:
...Plánky už nerozdávám po zkušenostech např.s panem Dolínkem a dalšími. ...
=================

Pane Bernátku, je to již delší dobu, ale pokud se nepletu, domluvili jsme se, že za Vaše plánky Vám zašlu peníze v obálce poštou. Což se stalo. Pokud s tím je (resp. byl) nějaký problém, nechápu, proč jste to se mnou neřešil v době, kdy to bylo aktuální a dovídám se to náhodně až nyní z konference...?

Kontaktujte mne prosím na mém emailu, abychom celou záležitost urovnali.

Zdraví JD

Omlouvám se panu Dolínkovi, pokud se tak stalo jak uvádí. Připomněl jste se mi v pořadu o včelách v televizi, kde Vám to slušelo. Jinak jsem na to už zapomněl.
K nám doručovatelka na samotu nechodí. Pošta dnes za nic neručí.
Je to čím dál lepší, cesta autobusem k lékaři do Zlína už 50 Kč + 30 u lékaře, ale dobře mi tak, měl jsem zůstat ve městě.
B.V.

Je to čím dál lepší, cesta autobusem k lékaři do Zlína už 50 Kč + 30 u lékaře, ale dobře mi tak, měl jsem zůstat ve městě.
B.V.
-----

Nejlépe v Praze, tam je blaze :-)

Karel

jak prosím vypadá ten racionální rámek?
na uvedeném odkazu "nelze soubor nalézt"

jak prosím vypadá ten racionální rámek?
na uvedeném odkazu "nelze soubor nalézt"

Jsou tam dva obrázky. Jak se do skládacího rámku vsouvá mezistěna. Na druhém frézuje konce horních a spodních louček, které jsou stejné délky i tloušťky. Z prkna tl. 25 mm, délky 3,5m, podle kvality/suků/ se vyrobí až 100 rámků. Horní a spodní loučka je 11x17mm. /25mm na ½ + řez zůstane 11mm/. Boční loučky jsou 25x 7mm. Mezerníky na rámcích nepoužíváme. Kliknutím na obrázek se dá zvětšit.Kliknutím na VČELAŘENÍ otevřete jeřáby.
B.V.

Amerika potřebuje dodnes úl lehký, pevný, schopný přesunů na stovky spíše tisíce mil. Evropa nic takového nikdy ve včelařských preferencích neměla. Spíše v konstrukcích dbala na dlouhověkost úlu a stím váhu, sílu řeziva, složitost stěn. Proč? Protože nikdy nemusel přesouvat velká množství včelstev na tisíce km za rok.Proto. Kdyby Amerika nebyla tak veliká, ani bychom o nějakých jejich standardech nepřemýšlely. Evropa je plošně malá a stím má i malé a omezené možnosti, tak proč ve velkém investovat do něčeho složitějšího. Mezidobím byl v určitém období plánovaný chozrazčot, kterýmž výsledkem bylo pár standardních úlů stojící mnohde dodnes. Dnes se popravdě nic významného v úlech neděje. Jed dohnívají ty větší série úlů. Protože v Evropě hnije vše. Připadá mi, že si tu hrajeme akorát na hodně malém písečku.
...........
R.Polášek>Takže když byl kdysi
nástavkový úl přivezen jako "nový" objev z Ameriky, dostal se patrně jenom k
včelařům, kteří včelařili v klátech a zadovácích a ti ho jako pro ně
nezvyklý způsob včelaření zamítli. Kromě toho nástavkový úl je na přesnost a
kvalitu opracování dřeva mnohonásobně náročnější než zadovák. Dovedu si
představit, že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
včelaře nedostupný, zatímco zadováky si mohli z klátů včelaři vyrábět
prakticky kompletně samovýrobou nožem a sekerou.<

RP:
.... že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
včelaře nedostupný,
-------------
Langstroth si u obchodníka vzal bedny.
(a vynalezl včelí mezeru. Ne úl.)
Já myslím že bedny od whisky - výška odpovídá Jack Daniels :-) a dodnes se bedny a přepravky s vnitřní šíří cca 37,5cm =15" používají. Třeba ta na zeleninu je taky tak široká, u nás ve fabrice jsem přeměřoval přepravky - stejné.

Že to bylo nad síly truhláře bez strojního vybavení je možné.

Ale když se podívám na bedny od munice, nebo od mýdla (s jelenem) tak si myslím, že ta přesnost tehdy dosahovaná v průmyslové výrobě byla dostatečná. Mimo jiné mě docela udivují stará prkna (zřejmě z rozmítačky široká až 30cm a tlustá cca 17mm).
A v margarínkách atd se tehdy tloukly bedničky poměrně přesné a pevné. Někde slouží stále (u mě třeba na dřevo).

Hlavní důvod proč se nástavkový úl nerozšířil, byl podle mě ekonomický - provozní - spotřeba cukru je v něm oproti almárkám a jiným zadovákům velká.

A vzhledem k tomu jak si vzpomínám na své neúspěšné začátky, taky je to o plemenivu atd.
Takže to není možná ani tak o konzervatizmu, ale první průkopníci si možná nabili čumu.

Karel

Asi to byl součet více důvodů. Možná, že by se nástavkový úl u nás tehdy
ujal, kdyby se zdůraznilo to, že to byly vlastně použité bedničky... Viděl
jsem nákres toho Hospodáře v knize o včelaření. Jednoznačně speciálně pro
včely vyrobený úl s rohy s klasickou pracnou truhlářskou vazbou, žádné
použité bedničky. Kromě jiného měl takový úl vystavený venku asi mnohem
nižší životnost než almárka nebo dokonce klát. Almárka, pokud byl úl venku,
šla mnohem snadněji uchránit nějakým obalem proti vlivu povětrnosti než
nastavkový a když ne, voda po dřevě s vlákny svisle sklouzává, zatímco do
dřeva s vlákny vodorovně se vcucává a dřevo trpí mnohem více.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 12:20 PM
Subject: Re: Re:


> RP:
> ... že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
> truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
> včelaře nedostupný,
> -------------
> Langstroth si u obchodníka vzal bedny.
> (a vynalezl včelí mezeru. Ne úl.)
> Já myslím že bedny od whisky - výška odpovídá Jack Daniels :-) a dodnes se
> bedny a přepravky s vnitřní šíří cca 37,5cm =15" používají. Třeba ta na
> zeleninu je taky tak široká, u nás ve fabrice jsem přeměřoval přepravky -
> stejné.
>
> Že to bylo nad síly truhláře bez strojního vybavení je možné.
>
> Ale když se podívám na bedny od munice, nebo od mýdla (s jelenem) tak si
> myslím, že ta přesnost tehdy dosahovaná v průmyslové výrobě byla
> dostatečná. Mimo jiné mě docela udivují stará prkna (zřejmě z rozmítačky
> široká až 30cm a tlustá cca 17mm).
> A v margarínkách atd se tehdy tloukly bedničky poměrně přesné a pevné.
> Někde slouží stále (u mě třeba na dřevo).
>
> Hlavní důvod proč se nástavkový úl nerozšířil, byl podle mě ekonomický -
> provozní - spotřeba cukru je v něm oproti almárkám a jiným zadovákům
velká.
>
> A vzhledem k tomu jak si vzpomínám na své neúspěšné začátky, taky je to o
> plemenivu atd.
> Takže to není možná ani tak o konzervatizmu, ale první průkopníci si možná
> nabili čumu.
>
> Karel

Problém mezi výrobou Langstrothu a Hospodář je jasný. Potencionálně nemá šanci nějaký Hospodář být levný, jestli se může počítat s "pár" jedinci mezi zájemci. Možná by to uměla dnes Ikea. Truhláři si moc vymýšlí a často ty výsmysly jsou právě na úlu to drahé. Protože výroba úlu ve velkém (desetitisíce ks) jako taková, potřebuje linkovou technologii a vybavení a hlavně hodně výrobního krytého prostoru. Vezmu-li životnost nástavku tak 15 let, je potřeba u 500 včelstev ročně obnovit přesně 100 nástavků z masivu. Pokud jde o sololit, obnova je nutná dříve. Stejně jako dna, které při zanedbání v obnově vykazuje po rámcích viditelně jasně nejvyšší zátěž v podobě biologického rizika. Taková obnova nyní neprobíhá a výhodnější je počkat až dojde veterinář a ten to přebere a nechá to spálit a včelařovi MZe vyplatí odškodné. Taková je realita v úlech. Místo obnovy pro cca 500 tis včelstev při přepočtu 100tis vyrobených nástavků ročně u nás (už je to oficiálně míň) se čeká na peníze a neinvestuje. To dělají opravdu jen nadšenci a kolegiálně řečeno blázni. (jsem jeden z nich) Vždyď ani Dol nemá zájem na svých instruktážních videiích nějak prezentovat nově vyrobené úly. Tak proč zavádět nějaké jednotné standardy, když se natom vlastně prodělává a zbytečně a jasně vyhazují peníze. ;-)


>Jednoznačně speciálně pro
včely vyrobený úl s rohy s klasickou pracnou truhlářskou vazbou, žádné
použité bedničky. <

Spotřeba cukru s tím neměla nic společného med se odebíral až na jaře až do 1 světové. krmení cukrem na zimu se začíná propagovat koncem 19 století. Právě krmení cukrem umožňovalo vytočit na konci léta i drahý med a nahradit ho levnějším cukrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 13.12.2008 12:20:24
> ----------------------------------------
> RP:
> ... že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
> truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
> včelaře nedostupný,
> -------------
> Langstroth si u obchodníka vzal bedny.
> (a vynalezl včelí mezeru. Ne úl.)
> Já myslím že bedny od whisky - výška odpovídá Jack Daniels :-) a dodnes se
> bedny a přepravky s vnitřní šíří cca 37,5cm =15" používají. Třeba ta na
> zeleninu je taky tak široká, u nás ve fabrice jsem přeměřoval přepravky -
> stejné.
>
> Že to bylo nad síly truhláře bez strojního vybavení je možné.
>
> Ale když se podívám na bedny od munice, nebo od mýdla (s jelenem) tak si
> myslím, že ta přesnost tehdy dosahovaná v průmyslové výrobě byla
> dostatečná. Mimo jiné mě docela udivují stará prkna (zřejmě z rozmítačky
> široká až 30cm a tlustá cca 17mm).
> A v margarínkách atd se tehdy tloukly bedničky poměrně přesné a pevné.
> Někde slouží stále (u mě třeba na dřevo).
>
> Hlavní důvod proč se nástavkový úl nerozšířil, byl podle mě ekonomický -
> provozní - spotřeba cukru je v něm oproti almárkám a jiným zadovákům velká.
>
> A vzhledem k tomu jak si vzpomínám na své neúspěšné začátky, taky je to o
> plemenivu atd.
> Takže to není možná ani tak o konzervatizmu, ale první průkopníci si možná
> nabili čumu.
>
> Karel
>
>
>

úly, které jsem podědil, jsou v téměř havarijním stavu(nástavky se rozšklebují, staré rámky), výhledově použitelný materiál prakticky žádný. a když mám pořizovat vše nově, tak proč nezvolit moderní langstrothy?
--------
Jak již řekl Pepan, Langstrothy jsou moderní 150 let a i základem naší 39*24, což je český Langstroth.

Moderní (nový) je právě Optimal, který byl zkonstruován před 1/4 stoletím.

To jsou ty paradoxy :-)

Třeba že právě proti zavádění další nové míry do Čech jsou většinou právě ti co mají českého langtrotha (39*24). :-))

Karel

Já taky uvažuji, že bych svoje nástavky 39x24 zkombinoval s langstrothem.
Optimal se mi nelíbí, protože má čtvercový průřez, který by na moje
stávající nastavky špatně pasoval, ale langstroth má stejnou šířku 42 cm a
protože používám úchopovou lištu, měl by jít položit na ty moje nastavky
39x24 bez jakýchkoliv úprav nebo jen s minimálním dotěsněním vpředu a vzadu.
Pokud mi do toho něco nevleze, udělám do jara pár langstroth nástavků výšky
16 cm. Větší šířka u optimalu mi vadí taky proto, protože část nástavků mám
ve včelíně, kde je na šířku omezený prostor a kde by se v porovnání s
zadováky 39x24 uloženými nad sebou vešlo optimálů strašlivě málo.
Langstrothů, pokud tam bude nějaká rezerva šířky, se vejde stejný počet jako
jedné řady zadováků 39x24, takže to jakž takž jde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 12, 2008 12:47 PM


> Proč přecházíte z optimalu na langstroth? Zajímá mě to spíše po technické
a
> provozní stránce,protože jsem se taky rozhodoval mezi těmito úly a bylo to
> hodně složité jelikož jsou si dost podobné.
> Zdraví Pepa
> ---------------------------------------
> > jsem začátečník.
> > vyrobil jsem si úly langstroth, nástaveky jumbo + 2/3. mám připravené
> > nadrátkované rámky.
> > včely jsou v současnosti v optimálech, které jsou ovšem ve špatném
stavu.
> z
> > jara chci změnit stanoviště i úly.

Není právě nevýhoda mít obdelníkový půdorys?Já jsem volil čtverec /optimal/ jelikož se mi zdá být stabilnější,když se staví do výšky.Pro včelí chumáč bude taky přirozenějčí když bude v kruhu a ne v elipse a hlavně optimal je prostornější o 2 rámky tak by mělo být oproti langsroth sníženo rojení což je pro mě dost podstatné.
Berte to spíš jako můj názor jelikož jsem oba systémy neporovnával v praxi,ale mám zkušenost z 39x24 což byla hrůza a jsem velmi rád že jsem přešel na optimal
-------------------------------------------
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 12. 2008
Re: (32818)

Já taky uvažuji, že bych svoje nástavky 39x24 zkombinoval s langstrothem.
Optimal se mi nelíbí, protože má čtvercový průřez, který by na moje
stávající nastavky špatně pasoval, ale langstroth má stejnou šířku 42 cm a
protože používám úchopovou lištu, měl by jít položit na ty moje nastavky
39x24 bez jakýchkoliv úprav nebo jen s minimálním dotěsněním vpředu a vzadu.
Pokud mi do toho něco nevleze, udělám do jara pár langstroth nástavků výšky
16 cm. Větší šířka u optimalu mi vadí taky proto, protože část nástavků mám
ve včelíně, kde je na šířku omezený prostor a kde by se v porovnání s
zadováky 39x24 uloženými nad sebou vešlo optimálů strašlivě málo.
Langstrothů, pokud tam bude nějaká rezerva šířky, se vejde stejný počet jako
jedné řady zadováků 39x24, takže to jakž takž jde.

Podle mně je čtverec jako nejvýhodnější pro včely mýtus. V létě je tvar
včelám úplně jedno kromě extrémů a v zimě je spíše výhodnější tvar z
hlediska úniku tepla a posunu chumáče v zimě obdélníkový půdorys s rámky v
delším rozměru než čtvercový. Protože ve směru rámkových uliček je únik
tepla znatelně větší než ve směru na rámky příčném. Výhoda čtvercového
půdorysu mít v úlu podle libosti studenou nebo teplou stavbu, kdysi jsem to
považoval za výhodu, ale časem s čtvercovými nastavky 39x24 jsem zjistil, že
jaksi studenou a teplou stavbu nikdy nepotřebuji měnit, takže tato výhoda je
zbytečná. Stabilita při vnější šířce nastavku 42 cm je docela dobrá i u
dřevěných nastavků pro rámky 39 snad kromě silných dvoumatečných včelstev,
ty jsem nezkoušel a u langstrotha s rámky 44,8 bude stejně objemný úl
znatelně nižší a stabilita tak bude stačit. Dále potom pro mě specifický
rozměrový argument, zatímco do dvoukoláku jakožto pro mě běžný dopravní
prostředek do včel se vejdou vedle sebe dva nastavky nebo dokonce dva úly o
venkovní šířce 42 cm pro rámky 39 i rámky 44,8 , čtvercový optimal nebo
dokonce jen čtvercový nastavek na rámky 39 se vejde jen jeden. Argument pro
stabilitu čtvercového nastavku bych viděl jen pro lehký čtvercový nastavek z
polystyrenu, tak by asi ta šířka 42 - 45 cm pro nějaký nahoru přidávaný
nastavek s mezistěnami nemusela v silnějším větru stačit.
A tak nějak mně připadá, že obdélníkový nastavek je přirozenější i pro ruční
manipulaci, při stejné hmotnosti je lepší do ruky, jednodušeji se přenáší
třeba přes nějaké užší dveře, kde je málo místa a podobně než čtvercový, i
když zatím to jsou zkušenosti jen s nastavkem s rámky 39x24 s vnějším
půdorysem čtvercového cca 46 - 50 x cca 48 - 52 cm oproti obdélnikovému s
půdorysem 42 x cca 50.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 11:46 AM
Subject: Re:


> Není právě nevýhoda mít obdelníkový půdorys?Já jsem volil čtverec
/optimal/
> jelikož se mi zdá být stabilnější,když se staví do výšky.Pro včelí chumáč
> bude taky přirozenějčí když bude v kruhu a ne v elipse a hlavně optimal je
> prostornější o 2 rámky tak by mělo být oproti langsroth sníženo rojení což
> je pro mě dost podstatné.
> Berte to spíš jako můj názor jelikož jsem oba systémy neporovnával v
> praxi,ale mám zkušenost z 39x24 což byla hrůza a jsem velmi rád že jsem
> přešel na optimal

Podle mně je čtverec jako nejvýhodnější pro včely mýtus.
______________________________________________________________

Když jsem přecházel z Tachováku na Optimal, jako jeden z argumentů PRO jsem považoval čtvercový půdorys nástavků. Vycházel jsem přitom z ideologie p. Čermáka, který je jeden z autorů Optimalu.
Viz http://www.optimalklub.cz/INDEX6866.HTM?typ=OMA&showid=79

Nebral jsem tehdy v potaz nerovnoměrné izolační schopnosti úlového prostoru vlivem díla. Teplo se znatelně lépe šíří podél uliček, než-li napříč plásty. Z tohoto důvodu seskupení včelstva do koule není(!) tepelně výhodné.

Tedy vyplatí se vůbec vlastnictví čtvercových nástavků? Z hlediska tepelného šíření nikoliv.

Výhodu skýtají při chovu matek. Oplozovací oddělky lze posadit na sebe tak, aby jednotlivá patra česny směřovala na různé strany. Toto uspořádání matkám znatelně ulehčí orientaci a sníží jejich ztrátovost na minimum. Mimo to se tímto systémem šetří místo, což uvítají především ,,včelaři-zahradníci,,.

Další výhoda potěší včelaře, kteří umisťují úly k sobě ( např. ve včelíně či pod včelnicovou střechou, to je jednoduší a účelnější ) a přitom včelaří s dílem na studenou stavbu ( teplá stavba je pro život včelstev naprosto nevhodná! ). Kdo má čtvercové úly, může si nástavek před jeho rozebíráním otočit na teplou stavbu, čímž si podstatně ulehčí otravné ,,rámečkování,,.

Kromě těchto dvou mě žádné další významnější výhody čtvercového nástavku nenapadají. Daleko důležitějším než čtvercový půdorys shledávám počet rámků v nástavku ( 10 nebo 11 ) a délka rámků ( nejméně 42 cm ), což má jednak biologické a jednak praktické opodstatnění.

S pozdravem M. Václavek

> Další výhoda potěší včelaře, kteří umisťují úly k sobě ( např. ve včelíně
> či pod včelnicovou střechou, to je jednoduší a účelnější ) a přitom
> včelaří s dílem na studenou stavbu ( teplá stavba je pro život včelstev
> naprosto nevhodná! ). Kdo má čtvercové úly, může si nástavek před jeho
> rozebíráním otočit na teplou stavbu, čímž si podstatně ulehčí otravné
> ,,rámečkování,,.
>
> S pozdravem M. Václavek


Obdélníkový nastavek se ve včelíně, kde je málo prostoru a kde by vadila
manipulace s rámky, prostě z toho prostoru vytáhne a položí na nějakou
manipulační plochu, kde je k nastavku dobrý přístup a světlo. Vlastně je
potom víceméně jedno, jestli to je nastavek čtvercový nebo obdélníkový, až
na ten zabraný prostor ve včelíně. Mám vyzkoušeno s čtvercovými nastavky z
nástavkových úlů, které jsem měl položené na zadovácích a tudíž kvůli výšce
se do nich na rámky nedalo dostat. Druhá možnost ve včelíně, ještě
nevyzkoušená, je nástavkový úl z řady úlů vyšoupnout po podlaze po nějakých
lyžinách dovnitř včelína, případně vysunout na nábytkových levných
kolečkách. Přehodit čtvercový nastavek ze studené stavby na teplou a nechat
to na úlu a potom v něm manipulovat s rámky podle mně rozrušuje včely ve
spodním nastavku mnohem více než když se nastavek prostě pro manipulaci
přemístí někde jinde, to se tam provede a upravený nastavek s rámky se zase
vrátí.
Teplá stavba není pro život včelstva nevhodná, jenom vyžaduje trochu jiný
způsob včelaření a celkově je pro chov včelstev méně vhodná, ne ale
nevhodná.

R. Polášek

Napadá mě další výhoda čtvercového půdorysu, zatím v čistě teoretické úrovni.

U čtvercových nástavků lze při rozšiřování medníku stavební nástavek posadit teplou stavbou na plodiště ( samozřejmě se stavbou studenou ). Odhaduji, že tím docílí rovnoměrného a urychleného zastavění.

Vůbec jsem to nikdy nezkoušel a neznám nikoho, kdo to praktikoval. Chci se zeptat, jestli máte někdo s tím zkušenosti?
Děkuji za příspěveky do diskuze.

S pozdravem M. Václavek

Napadá mě další výhoda čtvercového půdorysu, zatím v čistě teoretické úrovni.

U čtvercových nástavků lze při rozšiřování medníku stavební nástavek posadit teplou stavbou na plodiště ( samozřejmě se stavbou studenou ). Odhaduji, že tím docílí rovnoměrného a urychleného zastavění.
...
A nejen rovnoměrné ( možná i urychlené ) zastavění... také i rovnoměrné uložení medu!

S pozdravem M. Václavek

Rovnoměrně? To v žádném případě. Včely téměř vždy preferují některá místa v nástavcích víc a některá méně. Tak se liší pravá a levá strana , nebo alespoň střed oproti krajům.