78210

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


M. Václavek (85.132.169.34) --- 16. 8. 2008
Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30

Pro upřesnění: Farrarův návod o zimní úpravě ( jde o překlad jeho práce ) jsem citoval z www.n-vcelari.cz ( omlouvám se, že jsem zapomněl zveřejnit zdroj ).

Myslím, že zimní plodování hodně závisí na venkovních teplotách. Při zimách, jaká byla loňská, se nejedná o neobvyklý úkaz. Včelstva začínají mít zájem o plod již na začátku roku ( důsledek zimního slunovratu... prodlužování dne předpovídá blížící se jaro ), ale nevěřím, že matka klade za velkých mrazů, i když má chumáč k dispozici pyl ( mimochodem, konzumují včely pyl za mrazu???...vždyť jim to nadměrně zaplňuje výkalový vak! ). Velikost plodové plochy zřejmě také souvisí s uteplením úlu. Během mrazivých zim lze očekávat více plodu v uteplených úlech, protože se v nich zadržuje odpadní teplo a vytváří teplejší prostředí než v úlech neuteplených. Pokud nastane ,,italská,, zima s mnoha slunečnými dny, uteplení úlů se projeví jako ,,praktická,, chladnička, v tenkostěnných úlech je pak míra kladení vyšší. Panenské dílo pravděpodobně zimní plodování omezuje.

Zajímavá otázka je, zda má zimní plod pozitivní efekt, nebo jde jen o vedlejší projev rozmnožovacího pudu? Farrar považoval zimní plodování za prospěšné pro růst včelstva. Vyplatí se náročná výchova plodu během zimy? Jsem toho názoru, že zimní plodování opotřebí určitý počet dlouhověkých včel, které zpravidla již v předjaří odejdou, takže se posílení neprojeví. Pokud má včelstvo nadbytky pylu, možná se předjarní odchod některých zimních včel nemusí dostavit. Asi proto Farrar kladl důraz na bohaté zásobení pylem ( dokonce doporučoval dodávat jeho náhražky ). Zřejmě nejlepší a nejstabilnější situace nastává u včelstev bez zimního plodu. Taková včelstva vykazují rychlejší rozvoj, takže případný náskok včelstev se zimním plodem brzy doženou. Čas od času krátkodobé oblevy neuškodí, včely vykonají prolet a případně si upraví polohu chumáče ( přesunou část zásob blíže k plodu ). Průběh loňské zimy nelze charakterizovat ,,krátkodobými oblevami,,...to zřejmě mělo vliv mimo jiné také na zdravotní stav včel.

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 8. 2008
Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...
--------------------------------------------------------------
Tradícia vám dáva za pravdu, ale či je pravdivá, ostáva otázkou.
Pomôžem si pre porovnanie, zemepisné pásma, kde včely skutočne zimu nepoznajú, možno je vtedy viac dažďov, ale rozhodne nepremrznú ako tie naše.
Včela medonosná je úžasný tvor, práve pre svoju prispôsobivosť v každých podmienkach a preto sa dokáže prispôsobiť ja našim teplým zimám.

Predpokladám, že časť dlhovekých zimných včiel si ošetrovaním plodu skráti život a skôr odídu do včelieho neba, ale keďže každá kŕmička vychová tri včely schopné na jar pracovať, tak predpokladám, že to príslušnému včelstvu pomôže. Ja si myslím, že aj tieto prvé včely prispievajú k rojovým prejavom oveľa v skorších termínov a búrlivým rojjením.

P.Václavek nadhodil zaujímavý predpoklad, ako sa včely pri výchove plodu dostanú k peľu, keď vieme, že peľ k výchove mladých včiel je potrebný. Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?

Tejto otázke som sa venoval, pretože som chcel zistiť, či oslabením a kalením niektorých včelstiev nie je zodpovedný peľ v mieste zimného sediska včiel a nie nozematóza. Nachádzal som v prezimovaných včelstvách pokalené latky rámikov, buniek a niekedy i vonkajšieho letáča. Pritom tieto včelstvá neuhynuli ale sa bez môjho zásahu napravili a mali normálny jarný vývoj.
Zistil som, že tieto prípady sa udiali vždy v úľoch, ked z nejakých prípadoch sa minuli zásoby. Včely vždy v pude v sebazáchovy (nemohli sa presunúť tam kde zásoby včely mali) požierali peľ uložený v bunkách. Keďže dospelé včely sa peľom nekŕmia, požieraným peľom sa im výkalové vaky preplnili a niektoré hynuli s nafúknutým bruškom a ostatné kalili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 8. 2008
Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...
--------------------------------------------------------------
Tradícia vám dáva za pravdu, ale či je pravdivá, ostáva otázkou.
Pomôžem si pre porovnanie, zemepisné pásma, kde včely skutočne zimu nepoznajú, možno je vtedy viac dažďov, ale rozhodne nepremrznú ako tie naše.
Včela medonosná je úžasný tvor, práve pre svoju prispôsobivosť v každých podmienkach a preto sa dokáže prispôsobiť ja našim teplým zimám.

Predpokladám, že časť dlhovekých zimných včiel si ošetrovaním plodu skráti život a skôr odídu do včelieho neba, ale keďže každá kŕmička vychová tri včely schopné na jar pracovať, tak predpokladám, že to príslušnému včelstvu pomôže. Ja si myslím, že aj tieto prvé včely prispievajú k rojovým prejavom oveľa v skorších termínov a búrlivým rojjením.

P.Václavek nadhodil zaujímavý predpoklad, ako sa včely pri výchove plodu dostanú k peľu, keď vieme, že peľ k výchove mladých včiel je potrebný. Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?

Tejto otázke som sa venoval, pretože som chcel zistiť, či oslabením a kalením niektorých včelstiev nie je zodpovedný peľ v mieste zimného sediska včiel a nie nozematóza. Nachádzal som v prezimovaných včelstvách pokalené latky rámikov, buniek a niekedy i vonkajšieho letáča. Pritom tieto včelstvá neuhynuli ale sa bez môjho zásahu napravili a mali normálny jarný vývoj.
Zistil som, že tieto prípady sa udiali vždy v úľoch, ked z nejakých prípadoch sa minuli zásoby. Včely vždy v pude v sebazáchovy (nemohli sa presunúť tam kde zásoby včely mali) požierali peľ uložený v bunkách. Keďže dospelé včely sa peľom nekŕmia, požieraným peľom sa im výkalové vaky preplnili a niektoré hynuli s nafúknutým bruškom a ostatné kalili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (85.132.169.34) --- 16. 8. 2008
Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30

Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?
______________________________________________________________

Také si myslím, pane Turčáni, že potřebné ,,ingredience,, na tvorbu krmných kašiček v průběhu mrazivého období včely získávají z tukobílkovinného tělesa ( pozn. i z medných zásob... také cukry jsou na tvorbu kašiček třeba ). A právě z tohoto důvodu by mělo docházet k opotřebování zimních včel, neboť ubývají tukobílkovinné zásoby ve včelím těle následkem výchovy plodu bez příjmu pylu.

Položím otázku znovu, možná někdo z odborníků by nám mohl zdělit konečnou odpověď:
Konzumují včely pyl v zimních měsících, kdy jsou následkem nízkých teplot semknuté do chumáče? Zdá se my to nesmyslné. Mýlím se nebo ne?

Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu