Včelařská konference

V zimě si z MÚ zatop, to je nejlepší k čemu tyto úly mohou sloužit ! V současné době se již nenechají v těchto úlech chovat včely. Malý prostor, těžké, atd. Opravdu jenom podpálit a pořídit si jednoduché nástavky a radějí s nižší rámkovou mírou.
______________________________________________________________

Naprosto souhlasím.

Co se týče zimování ve více prostorech, je třeba si u vysokých rámkových mírách dávat pozor na meziplástovou mezeru, zvláště, pokud se chumáč nevytvoří v horním nástavku ( kde je většina zásob ). Mezipatrová mezera by neměla být větší než 1 cm ( u univerzálů bývá i přes 2 cm ). U vysokých plástů se objevuje problém nedostavování díla ke spodní loučce, což může rozšířit mezeru i o více jak 1,5 cm. Jsou-li mezery příliš velké ( také to znatelně podporuje plod ve spodním patře ), často se stává, že chumáč utvořený ve spodním prostoru nepřejde během zimy na zásoby do horního a včelstvo uhyne hlady. Univerzály nepovažuji za úly vhodné k vícepatrovému způsobu zimování a včelaření se silnými včelstvy.

S pozdravem...M. Václavek...

V těchto úlech musí při krmení na zimu být plodové hnízdo vždy v horním
nastavku. Včely sice občas umí překročit i docela širokou mezeru, podstatné
je, aby v horních rámcích byly zásoby už odspodu, na prázdné rámky nejdou,
ale spoléhat se na nejde, proto je umístění plodového hnízda před nebo během
krmení do horního nadstavku - medníku jistota. Potom může být meziplástová
mezera klidně i několik centimetrů. Včely potom sedí na podzim a na začátku
zimy napůl na horních plástech a napůl visí do mezery , případně obsedají
vrch spodních plástů. Jak vyberou prvních pár dm2 zásob, posunou se potom
nahoru a meziplástovou mezeru opustí, "vsajou" se do rámků v medníku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 12:50 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu
> Naprosto souhlasím.
>
> Co se týče zimování ve více prostorech, je třeba si u vysokých rámkových
> mírách dávat pozor na meziplástovou mezeru, zvláště, pokud se chumáč
> nevytvoří v horním nástavku ( kde je většina zásob ). Mezipatrová mezera
by
> neměla být větší než 1 cm ( u univerzálů bývá i přes 2 cm ). U vysokých
> plástů se objevuje problém nedostavování díla ke spodní loučce, což může
> rozšířit mezeru i o více jak 1,5 cm. Jsou-li mezery příliš velké ( také to
> znatelně podporuje plod ve spodním patře ), často se stává, že chumáč
> utvořený ve spodním prostoru nepřejde během zimy na zásoby do horního a
> včelstvo uhyne hlady. Univerzály nepovažuji za úly vhodné k vícepatrovému
> způsobu zimování a včelaření se silnými včelstvy.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

V zimě si z MÚ zatop ....

S chovem včel jsem začínal právě v MU a dodnes mám na jedné včelnici 2 ks těchto úlů. Byly doby kdy jsem tyto úly pálil - mimochodem jde to dost špatně. Pak jsem lehce zmoudřel a dnes je mám zachované jako památku na mého dědu. Včely v nich chovám více než 20 let a za tu dobu mi v nich neuhynulo ŽÁDNÉ VČELSTVO ! ! ! Pouze lehce jsem je modifikoval a přidal jeden nástavek. Jinak v porovnání s nástavkovými úly - MÚ má 2 nevýhody - těžší nástavky a pevně spojené dno. Pokud se s tím naučí včelař pracovat, nevidím problém. Navíc souhlasím s Antonem - pokud někomu vyhovuje zadovák - proč ne ?

. . . p. Václavek a konference.

Konfernence, jak alespoń doufám, slouží ke svobodnému vyjádření názorů - pokud se tak samozřejmě děje v mezích slušného chování. Takže nesouhlasím s vyhazováním někoho od někud.

Druhá stránka věci je, že některé příspěvky výše uvedeného jsou z mého pohledu poněkud "ultra". Ale patří to k jeho způsobu prezentace, takže s tím se dá asi těžko něco dělat. Jen bych si p. Václavka dovolil poctít malou radou. A nemyslím to nijak ve zlém.

Před nějakým časem zde p. Čermák psal o převedení teoretických poznatků do praxe a o srovnávacích pokusech na kontrolních skupinách včelstev. Pro mě z toho jasně vyplynulo jediné - pokud chci dogmaticky prosazovat své názory - např. metodu LBV, vhodnost nást. včelaření, měl bych si na včelnici vše prakticky vyzkoušet a pak s tím vyrazit do světa. A takové srovnání vyžaduje destítky včelstev a léta zkoumání.

Leoš

Ve včelařství 100% jistota neexistuje. Vždy je určitá nenulová pravděpodobnost vzniku nečekané situace, která naruší účinek ,,zaručené metody,,. Je pravda, že je třeba zkoumat několik let, než lze danou metodiku právoplatně prohlásit za ,,zaručenou,, ( nikoliv však 100% ). Nicméně někteří včelaři jsou nedočkaví a publikují své nápady ještě před patřičným vyzkoušení. Je to špatné? Negativní stránka věci je možnost zbytečného zmatení. Na druhou stranu tím, že se novinka publikuje dříve, začne se jí zabývat větší množství lidí, což pomůže k jejímu dřívějšímu prověření. Může nastat případ, kdy je účinek zkoumané metody vázán na dané prostředí, či je spojen s nějakou specifickou činností, na první pohled nedůležitou. V takové situaci úplné rozřešení nastane až po zveřejnění a vyzkoušení metody v jiných podmínkách. Oba postupy mají své výhody a nevýhody.

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Jsem rád, že autoři LBV metody se rozhodli pro variantu druhou.

> Před nějakým časem zde p. Čermák psal o převedení teoretických poznatků do
> praxe a o srovnávacích pokusech na kontrolních skupinách včelstev. Pro mě
z
> toho jasně vyplynulo jediné - pokud chci dogmaticky prosazovat své
názory -
> např. metodu LBV, vhodnost nást. včelaření, měl bych si na včelnici vše
> prakticky vyzkoušet a pak s tím vyrazit do světa. A takové srovnání
> vyžaduje destítky včelstev a léta zkoumání.
>
> Leoš

Včelaři leckdy sami nebo nějaká skupina včelařů něco úspěšného vyzkouší, a
popíšou to třeba tady v diskuzi. Jenže obvykle ten popis je na pár řádcích.
Tyhle věci velice často závisí na spoustě parametrů, které je třeba uvést.
namátkou charakter stanoviště, byla snůška, nebyla, úl, rámky specifika
technologie ošetřování včelstev.... Bývá to někdy docela problém najít
všechny vlivy na úspěšnost popsané metody a bývá to dost práce a nudné, to
jsou pak ty sáhodlouhé texty, které vytvářejí výzkumníci z povolání nebo
obsáhlé návody plné "zbytečností" pro začátečníky, jak včelařit. Bývá
pravidlo, že amatérští výzkumníci, nechci je jinak nějak shazovat, tam tyto
parametry a podmínky nepopíšou. Potom se stává to, že renomovaní úspěšní
včelaři, kteří včelaří v podobných podmínkách a podobným způsobem jako ten,
co to popsal, to vyzkouší a je to u nich úspěšné, tak to nadšeně v diskuzích
oslavují. Zase jiní renomovaní včelaři, kteří úspěšně včelaří odlišným
způsobem, některé podmínky potom nemají splněné, vyzkouší to a u nich se to
nedaří. Tak píšou v diskuzích, že onen popsaný způsob nefunguje a je to
nesmysl. A diskutuje se dál. Potom do toho vstupují začátečníci, kteří ty
popisky, jak co dělat přečtou a začnou podle toho včelařit. jenomže přitom
často opomenou věci, které jsou pro zkušeného včelaře samozřejmé a proto už
o nich ani nepíše, ale u začátečníka jsou potom důvodem k nezdaru. A zase se
diskutuje a a diskutuje. Takže je třeba, když popisuju něco ve stylu "jak
to dělám já" velice uvažovat, co všechno to ovlivňuje a radši toho popsat
víc než míň a stejně tak uvažovat, když se nadchnu pro nějaký postup, třeba
popsaný na internetu.

R. Polášek