Včelařská konference

Každý z dopisujících má asi nějaký kousek pravdy, možná ještě nepotvrzenou, ale stojí za zamyšlení
Roztoče ve včelstvech mám, počítám je však díkybohu jen na desítky, ne na tisíce.Viz tabulky ing. Veselého ve Včelařství
Odpověď panu Turčanymu. Do února mi neuhynulo žádné včelstvo. Koncem měsíce mou nedbalostí uhynula dvě včelstva - váha mrtvých včel 2,5 kg a 2,4 kg a ještě mnoho včel v plástech Takovou ostudu není radno zveřejňovat,to jen proto, že nemusí někdo mluvit o hausnumerech. Nebývá to běžně, ale je to normální.
Úhyny, oslabení či mizení včelstev jsem zaznemenal /a ne jen já/ až na jaře a k novému zamyšlení mě přivedl pan Zdeněk. Nosemu mám velmi malou, v laboratoři zjištěna do 5 %. Rortočů v zimní měli bylo zjištěno 0,12 roztoče na včelstvo. Na jaře koncem dubna jsem vkládal mezi medníky a plodiště mřížky /nevčelařím s nízkými nástavky/. Některá včestva se mi zdála proti zimě slabá, tak jsem je pospojoval, středně silným jsem dal méně mezistěn a v mednících nechal prostor pro rozšíření. Při vytáčení medu jsem však u řady /více než 1/3 medníky sundával nebo jsem nevytočil ani rámek.Dnes jsou už zase v plné síle. Nebylo to tedy ani varroazou ani nosemou či špatnými matkami, domníval jsem se , že je to viroza či nějaké jiné onemocnění. Že by pesticidy? nedalo se nic zjistit včely zmizely - že by byl ten neznámý fenomén objeven?

Dobry den,

mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.

Dekuji za info

TM.

Dobry den,

mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
dvemi medniky.
-------
Mám takový nestandardní návrh:

Vezmi tři latě, raději však prkna, přibij k nim něco - překližku, sololit, prkny napříč, nějak udělej uzávěr česna na zimu. A máš dno. Doporučuji výšku alespoň 7cm.

Včely nech tak jak jsou, nakrm je pořádně a na konci srpna dva medníky posaď na to vyrobené dno.

Za zimních měsíců si s plodištěm zatop a vyrob si neuteplené medníky.

Příští rok zazimuj včely v neuteplených a uteplených nástavcích(mednících), pozoruj rozdíly a pokud dojdeš k závěru co já, tak si zatopíš i s těmi zateplenými medníky.
Nebo z nich uděláš něco na odchov matek, atd.

Když ne, tak budeš jako soused včelařit jen v zateplenách mednících.

Podle mě, žádné okénko a přístup do plodiště nenahradí pohodlí práce v podletí u úlů s odnímatelným dnem. Tedy s pravým amerikáncem, jak psali osvětlení včelaři již před sto lety:-)

Karel

- V zimě si z MÚ zatop, to je nejlepší k čemu tyto úly mohou sloužit ! V současné době se již nenechají v těchto úlech chovat včely. Malý prostor, těžké, atd. Opravdu jenom podpálit a pořídit si jednoduché nástavky a radějí s nižší rámkovou mírou.
Přejít na nástavkový způsob včelaření nestačí si pořídit pouze tyto úly, ale musí se změnit způsob ošetřování včel v těchto úlech. Každý kdo se snaží včelařit nástavkovým způsobem tak jak včelařil jeho děda a praděda, bude na nízké rámky nadávat stejným způsobem jak přítel, kteřý níže popisuje nevýhody nízkých rámků.

V zimě si z MÚ zatop, to je nejlepší k čemu tyto úly mohou sloužit ! V současné době se již nenechají v těchto úlech chovat včely. Malý prostor, těžké, atd. Opravdu jenom podpálit a pořídit si jednoduché nástavky a radějí s nižší rámkovou mírou.
______________________________________________________________

Naprosto souhlasím.

Co se týče zimování ve více prostorech, je třeba si u vysokých rámkových mírách dávat pozor na meziplástovou mezeru, zvláště, pokud se chumáč nevytvoří v horním nástavku ( kde je většina zásob ). Mezipatrová mezera by neměla být větší než 1 cm ( u univerzálů bývá i přes 2 cm ). U vysokých plástů se objevuje problém nedostavování díla ke spodní loučce, což může rozšířit mezeru i o více jak 1,5 cm. Jsou-li mezery příliš velké ( také to znatelně podporuje plod ve spodním patře ), často se stává, že chumáč utvořený ve spodním prostoru nepřejde během zimy na zásoby do horního a včelstvo uhyne hlady. Univerzály nepovažuji za úly vhodné k vícepatrovému způsobu zimování a včelaření se silnými včelstvy.

S pozdravem...M. Václavek...

V těchto úlech musí při krmení na zimu být plodové hnízdo vždy v horním
nastavku. Včely sice občas umí překročit i docela širokou mezeru, podstatné
je, aby v horních rámcích byly zásoby už odspodu, na prázdné rámky nejdou,
ale spoléhat se na nejde, proto je umístění plodového hnízda před nebo během
krmení do horního nadstavku - medníku jistota. Potom může být meziplástová
mezera klidně i několik centimetrů. Včely potom sedí na podzim a na začátku
zimy napůl na horních plástech a napůl visí do mezery , případně obsedají
vrch spodních plástů. Jak vyberou prvních pár dm2 zásob, posunou se potom
nahoru a meziplástovou mezeru opustí, "vsajou" se do rámků v medníku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 12:50 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu
> Naprosto souhlasím.
>
> Co se týče zimování ve více prostorech, je třeba si u vysokých rámkových
> mírách dávat pozor na meziplástovou mezeru, zvláště, pokud se chumáč
> nevytvoří v horním nástavku ( kde je většina zásob ). Mezipatrová mezera
by
> neměla být větší než 1 cm ( u univerzálů bývá i přes 2 cm ). U vysokých
> plástů se objevuje problém nedostavování díla ke spodní loučce, což může
> rozšířit mezeru i o více jak 1,5 cm. Jsou-li mezery příliš velké ( také to
> znatelně podporuje plod ve spodním patře ), často se stává, že chumáč
> utvořený ve spodním prostoru nepřejde během zimy na zásoby do horního a
> včelstvo uhyne hlady. Univerzály nepovažuji za úly vhodné k vícepatrovému
> způsobu zimování a včelaření se silnými včelstvy.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

V zimě si z MÚ zatop ....

S chovem včel jsem začínal právě v MU a dodnes mám na jedné včelnici 2 ks těchto úlů. Byly doby kdy jsem tyto úly pálil - mimochodem jde to dost špatně. Pak jsem lehce zmoudřel a dnes je mám zachované jako památku na mého dědu. Včely v nich chovám více než 20 let a za tu dobu mi v nich neuhynulo ŽÁDNÉ VČELSTVO ! ! ! Pouze lehce jsem je modifikoval a přidal jeden nástavek. Jinak v porovnání s nástavkovými úly - MÚ má 2 nevýhody - těžší nástavky a pevně spojené dno. Pokud se s tím naučí včelař pracovat, nevidím problém. Navíc souhlasím s Antonem - pokud někomu vyhovuje zadovák - proč ne ?

. . . p. Václavek a konference.

Konfernence, jak alespoń doufám, slouží ke svobodnému vyjádření názorů - pokud se tak samozřejmě děje v mezích slušného chování. Takže nesouhlasím s vyhazováním někoho od někud.

Druhá stránka věci je, že některé příspěvky výše uvedeného jsou z mého pohledu poněkud "ultra". Ale patří to k jeho způsobu prezentace, takže s tím se dá asi těžko něco dělat. Jen bych si p. Václavka dovolil poctít malou radou. A nemyslím to nijak ve zlém.

Před nějakým časem zde p. Čermák psal o převedení teoretických poznatků do praxe a o srovnávacích pokusech na kontrolních skupinách včelstev. Pro mě z toho jasně vyplynulo jediné - pokud chci dogmaticky prosazovat své názory - např. metodu LBV, vhodnost nást. včelaření, měl bych si na včelnici vše prakticky vyzkoušet a pak s tím vyrazit do světa. A takové srovnání vyžaduje destítky včelstev a léta zkoumání.

Leoš

Ve včelařství 100% jistota neexistuje. Vždy je určitá nenulová pravděpodobnost vzniku nečekané situace, která naruší účinek ,,zaručené metody,,. Je pravda, že je třeba zkoumat několik let, než lze danou metodiku právoplatně prohlásit za ,,zaručenou,, ( nikoliv však 100% ). Nicméně někteří včelaři jsou nedočkaví a publikují své nápady ještě před patřičným vyzkoušení. Je to špatné? Negativní stránka věci je možnost zbytečného zmatení. Na druhou stranu tím, že se novinka publikuje dříve, začne se jí zabývat větší množství lidí, což pomůže k jejímu dřívějšímu prověření. Může nastat případ, kdy je účinek zkoumané metody vázán na dané prostředí, či je spojen s nějakou specifickou činností, na první pohled nedůležitou. V takové situaci úplné rozřešení nastane až po zveřejnění a vyzkoušení metody v jiných podmínkách. Oba postupy mají své výhody a nevýhody.

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Jsem rád, že autoři LBV metody se rozhodli pro variantu druhou.

> Před nějakým časem zde p. Čermák psal o převedení teoretických poznatků do
> praxe a o srovnávacích pokusech na kontrolních skupinách včelstev. Pro mě
z
> toho jasně vyplynulo jediné - pokud chci dogmaticky prosazovat své
názory -
> např. metodu LBV, vhodnost nást. včelaření, měl bych si na včelnici vše
> prakticky vyzkoušet a pak s tím vyrazit do světa. A takové srovnání
> vyžaduje destítky včelstev a léta zkoumání.
>
> Leoš

Včelaři leckdy sami nebo nějaká skupina včelařů něco úspěšného vyzkouší, a
popíšou to třeba tady v diskuzi. Jenže obvykle ten popis je na pár řádcích.
Tyhle věci velice často závisí na spoustě parametrů, které je třeba uvést.
namátkou charakter stanoviště, byla snůška, nebyla, úl, rámky specifika
technologie ošetřování včelstev.... Bývá to někdy docela problém najít
všechny vlivy na úspěšnost popsané metody a bývá to dost práce a nudné, to
jsou pak ty sáhodlouhé texty, které vytvářejí výzkumníci z povolání nebo
obsáhlé návody plné "zbytečností" pro začátečníky, jak včelařit. Bývá
pravidlo, že amatérští výzkumníci, nechci je jinak nějak shazovat, tam tyto
parametry a podmínky nepopíšou. Potom se stává to, že renomovaní úspěšní
včelaři, kteří včelaří v podobných podmínkách a podobným způsobem jako ten,
co to popsal, to vyzkouší a je to u nich úspěšné, tak to nadšeně v diskuzích
oslavují. Zase jiní renomovaní včelaři, kteří úspěšně včelaří odlišným
způsobem, některé podmínky potom nemají splněné, vyzkouší to a u nich se to
nedaří. Tak píšou v diskuzích, že onen popsaný způsob nefunguje a je to
nesmysl. A diskutuje se dál. Potom do toho vstupují začátečníci, kteří ty
popisky, jak co dělat přečtou a začnou podle toho včelařit. jenomže přitom
často opomenou věci, které jsou pro zkušeného včelaře samozřejmé a proto už
o nich ani nepíše, ale u začátečníka jsou potom důvodem k nezdaru. A zase se
diskutuje a a diskutuje. Takže je třeba, když popisuju něco ve stylu "jak
to dělám já" velice uvažovat, co všechno to ovlivňuje a radši toho popsat
víc než míň a stejně tak uvažovat, když se nadchnu pro nějaký postup, třeba
popsaný na internetu.

R. Polášek

Nejpohodlnější práce v úlu je práce v zadováku. Pokud je úl dostatečně
nízko, člověk celou dobu při práci sedí a nemanipuluje s ničím těžším než je
jeden plný rámek. Teprve druhá na řadě je práce v nastavkovém úlu, když je
možné nějakým zařízením zvednout celý nástavek a umístit na nějakou pracovní
plochu a tam s ním pracovat. Práce v nástavkových úlech, pokud se pracuje
hlavně s celými nastavky, je jednoznačně nejproduktivnější, za jednotku času
včelař vyprodukuje až několikrát více medu než v zadovácích ale je to pro
včelaře v produktivním věku a dobrém zdravotním stavu. Práce v zadovácích je
pro včelaře v jakémkoliv zdravotním stavu, prakticky až do smrti. Univerzál
má tu výhodu, že se v něm dá pracovat obojím způsobem. Nevýhodu vidím v tom,
že je to úl na užší rámky na teplou stavbu, studená stavba v nastavcích na
rámky 42 nebo rámky 45 vytvářejí na zimu trochu silnější včelstva než teplá
stavba na rámky 39. Možnost zužování nebo rozšiřování po jednom rámku nebo
možnost okýnka, když už v tom úlu je, je vítaný bonus a využívání těchto
možností je podstatou včelaření v úlech s zadním přístupem. V nastavkových
úlech, kde jemné rozšiřování nebo zužování po rámcích není možné, se to musí
dohánět sílou chovaných včelstev, slabší včelstva rozšiřování po celých
nastavcích snášejí špatně a vykazují potom proti zadovákům velký propad ve
výnosech. Sledování děje na stavebním rámku přes sklo okýnka je u nastavků
nahraženo podrobnějším sledováním chování včelstev obecně, na česně, na
podložkách, shora, pokud tam je průhledná fólie atd, ale nikdy to není tak
bezprostřední jako sledování děje přímo v úlu přes průhledné okýnko. Na
druhé straně dnešní včelař ani nemá čas něco na všech včelstvech nějak
podrobně sledovat, musí přijít, kouknout, udělat během minut to, co je třeba
a zase jít na další úl, jinak by v konkurenci ostatních nástavkových včelařů
ani neobstál, pokud se chce s nimi porovnávat počtem úlů a výnosem. Takže
se jedná o dvě docela dost odlišné technologie ošetřování včelstev a způsobu
myšlení včelaře. Kdo byl zvyklý na včelaření v úlech se zadním přístupem,
těžko si zvyká na včelaření v nastavcích, je pořád něčím nečekaným omezen a
kdo včelařil jen v nastavcích, včelařit v úlech se zadním přístupem neumí a
nedokáže si to představit.
U univerzálů vidím docela dobrou možnost, jak včelařit se silnými včelstvy
prakticky stejně jako v dnešních nastavkových úlech a přitom využít
rozšiřování po rámcích a stavební rámek za okýnkem. Zrušit univerzály
vnímám jako špatnou radu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 20, 2008 11:39 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky.
> -------
> Mám takový nestandardní návrh:
>
> Vezmi tři latě, raději však prkna, přibij k nim něco - překližku,
sololit,
> prkny napříč, nějak udělej uzávěr česna na zimu. A máš dno. Doporučuji
> výšku alespoň 7cm.
>
> Včely nech tak jak jsou, nakrm je pořádně a na konci srpna dva medníky
> posaď na to vyrobené dno.
>
> Za zimních měsíců si s plodištěm zatop a vyrob si neuteplené medníky.
>
> Příští rok zazimuj včely v neuteplených a uteplených
nástavcích(mednících),
> pozoruj rozdíly a pokud dojdeš k závěru co já, tak si zatopíš i s těmi
> zateplenými medníky.
> Nebo z nich uděláš něco na odchov matek, atd.
>
> Když ne, tak budeš jako soused včelařit jen v zateplenách mednících.
>
> Podle mě, žádné okénko a přístup do plodiště nenahradí pohodlí práce v
> podletí u úlů s odnímatelným dnem. Tedy s pravým amerikáncem, jak psali
> osvětlení včelaři již před sto lety:-)
>
> Karel

Zrušit univerzály
vnímám jako špatnou radu.
-------
V tom případě je třeba poradit, jak má přerovnat rámky na zimu.
Okénko můžu mít i v nástavku, to mě osobně nepřesvědčuje, ale na koci podletí v období slídivosti a zvýšené bodavosti rozebírat medníky a plod. a zásobní plásty převěšovat do plodiště, k tomu bych se už nechtěl vracet.
A asi to nebylo ani dobré pro včely.
Tím že případně odeberu spodní nástavky jim toho moc v jejich uspořádání a přípravě na zimování nenaruším.



Karel

Okénko je spíše až druhé, první je v každém případě možnost rozšiřování nebo
zužování po rámcích. Manipulace v době slídění přirozeně problém je, s tím
se musí počítat, tady se ale jako výrazné plus projeví právě možnost onoho
rozšiřování nebo zužování po rámcích přesně na velikost včelstva. V takovém
případě potom není zas tak zvlášť moc na závadu, když během půl až hodiny,
kdy je včelstvo rozebrané, dojde na rámky ze včelstva k intenzívnímu náletu
zlodějek. Pokud se složí do úlu rámky tak, že všechny jsou obsazené,
neobsazené rámky se tam nedají a včelstvo je v pořádku, to znamená nedošlo
nešťastnou náhodou k zamáčknutí matky, včelstvo se během pár minut po
uzavření vzpamatuje a zlodějky do úlu nepustí, zvláště když se patřičně zůží
česno. A mohla být při rozebírání včelstva loupež jakkoliv intenzívní,
včelstvo zůžené na přesný počet rámků, které obsedá a při zůženém česnu
prostě žádné zlodějky dovnitř nepustí. A je jedno, jestli to je silné
včelstvo na dvakrát 20 rámcích 39x24 nebo oddělek na 5 rámcích, když počet
včel odpovídá počtu rámků, česno zůžené na průchod jedné až několka včel
prostě ubrání. U nástavků to nejde, nástavky se vždy musí doplnit na plný
počet rámků, ať je včelstvo obsedá nebo neobsedá, jenže jak mají včely v úlu
nějaké neobsednuté rámky, obvykle u česna, přestávají přes tyto rámky bránit
vlastní česno a zlodějky tak mají volné pole k průniku do úlu. Kromě toho
česna nastavkových úlů ani nejde běžnými prostředky zůžit na průchod jedné
včely, to znamená na otvor zhruba 0,8x1 cm. Ve výsledku jsou tak včelstva v
nastavkových úlech mnohem citlivější na loupež vyvolanou třeba prací ve
včelstvech nebo čímkoliv jiným než v zadovácích. Přirozeně je to taky o tom,
že včelař si může dovolit, když zpracuje dva, tři úly a vidí, že loupež se
začíná intenzívně rozvíjet, tak přestat s prací a dokončit to další dny. V
praxi, pokud úly se zadním přístupem byly ve včelíně, bylo možné i v době
intenzívního slídění v podletí i kdykoliv po snůšce pracovat ve včelstvech
celý den, včelín se uzavřel tak, že zlodějky se dovnitř nedostávaly, práce
byla obtížnější, ale loupež se zastavila v takovém stadiu, které včelstvům
nijak zvlášť nevadilo. Pokud jsou úly samostaně venku, tak tam to je horší.
Co se týká přerovnávání rámků na zimu, toho se zmocnili teoretici a zavedli
na to rozsáhlá pravidla a složité návody. V praxi úplně stačí na zimní
krmení vyhodit rámky, co se příliš odlišují od ostatních, to jest příliš
svétlé, příliš tmavé a taky trubčí a ostatní nechat v takovém pořadí, v
jakém byly předtím a doplnit dalšími podobnými.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 12:27 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> Zrušit univerzály
> vnímám jako špatnou radu.
> -------
> V tom případě je třeba poradit, jak má přerovnat rámky na zimu.
> Okénko můžu mít i v nástavku, to mě osobně nepřesvědčuje, ale na koci
> podletí v období slídivosti a zvýšené bodavosti rozebírat medníky a plod.
a
> zásobní plásty převěšovat do plodiště, k tomu bych se už nechtěl vracet.
> A asi to nebylo ani dobré pro včely.
> Tím že případně odeberu spodní nástavky jim toho moc v jejich uspořádání a
> přípravě na zimování nenaruším.
>
>
>
> Karel

Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera mezi nástavky je příliš velká.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> Předmět: Zuzeni na zimu
> Datum: 20.7.2008 22:07:52
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
>
> Dekuji za info
>
> TM.
>
>
>
>

Nevím přesně, jakou rámkovou míru má MU. Pokud objem plodiště je jeden a půl
nastavku rámků 39x24, pak by plodiště skutečně mohlo na zimování dostatečně
silných včelstev stačit a plodiště s medníkem by mohlo být moc. Menší
plástová plocha se částečně vykompenzuje tím, že plástová plocha je oproti
rámkům ve dvou patrech souvislá, včely mají na jaře rychlejší rozvoj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 4:24 PM
Subject: Re:Zuzeni na zimu


Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera
mezi nástavky je příliš velká.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> Předmět: Zuzeni na zimu
> Datum: 20.7.2008 22:07:52
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
>
> Dekuji za info
>
> TM.
>
>
>
>

Jedna zkušenost s MU je dobře aby v zimě boční ulička měla větrání i ze zadu a krmítkový kanál na opačné straně nevyplňovat uteplivkami a musí také větrat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Zuzeni na zimu
> Datum: 22.7.2008 10:39:46
> ----------------------------------------
> Nevím přesně, jakou rámkovou míru má MU. Pokud objem plodiště je jeden a půl
> nastavku rámků 39x24, pak by plodiště skutečně mohlo na zimování dostatečně
> silných včelstev stačit a plodiště s medníkem by mohlo být moc. Menší
> plástová plocha se částečně vykompenzuje tím, že plástová plocha je oproti
> rámkům ve dvou patrech souvislá, včely mají na jaře rychlejší rozvoj.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 21, 2008 4:24 PM
> Subject: Re:Zuzeni na zimu
>
>
> Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera
> mezi nástavky je příliš velká.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> > Předmět: Zuzeni na zimu
> > Datum: 20.7.2008 22:07:52
> > ----------------------------------------
> > Dobry den,
> >
> > mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> > dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> > zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> > treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> > jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> > ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> > ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
> >
> > Dekuji za info
> >
> > TM.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Jedna zkušenost s MU je dobře aby v zimě boční ulička měla větrání i ze zadu a krmítkový kanál na opačné straně nevyplňovat uteplivkami a musí také větrat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Zuzeni na zimu
> Datum: 22.7.2008 10:39:46
> ----------------------------------------
> Nevím přesně, jakou rámkovou míru má MU. Pokud objem plodiště je jeden a půl
> nastavku rámků 39x24, pak by plodiště skutečně mohlo na zimování dostatečně
> silných včelstev stačit a plodiště s medníkem by mohlo být moc. Menší
> plástová plocha se částečně vykompenzuje tím, že plástová plocha je oproti
> rámkům ve dvou patrech souvislá, včely mají na jaře rychlejší rozvoj.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 21, 2008 4:24 PM
> Subject: Re:Zuzeni na zimu
>
>
> Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera
> mezi nástavky je příliš velká.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> > Předmět: Zuzeni na zimu
> > Datum: 20.7.2008 22:07:52
> > ----------------------------------------
> > Dobry den,
> >
> > mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> > dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> > zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> > treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> > jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> > ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> > ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
> >
> > Dekuji za info
> >
> > TM.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Do února mi neuhynulo žádné včelstvo. Koncem měsíce mou nedbalostí uhynula dvě včelstva - váha mrtvých včel 2,5 kg a 2,4 kg a ještě mnoho včel v plástech Takovou ostudu není radno zveřejňovat,to jen proto, že nemusí někdo mluvit o hausnumerech. Nebývá to běžně, ale je to normální.
______________________________________________________________

Podobných případů ( nejen u mě ) se najde více. A přesto se najdou včelaři-ignoranti, kteří to považují za nemožné.

Další příklad:
Kdysi jedno z produkčních včelstev p. Zeleného ( www.mirzeleny.cz ) skoro celé uhynulo hladem ( zřejmě na podzim vyloupeno ). Část včelstva se mu podařilo ještě zachránit ( přeživší včely odsedly zhruba 1 NN ). Když zjišťoval váhu mrtvolek, navážil něco přes 3 kg včel.
Jestli mi nevěříte, klidně se p. Zeleného zeptejte. On to potvrdí.

Takže žádné nesmysly, ale skutečná fakta!

Plně souhlasím s p. Tichým. Tento úkaz není běžný, ale reálný. Jeho výskyt je úzce spojen s abnormálním včelařením. Při klasickém včelaření se tohoto dosáhne leda ve snu. Včelstva potřebují optimální podmínky, nesmějí být omezována, aby.............................................. už musím končit, nebo mě hackerové, najmutí normálními včelaři, vypátrají a zavirují mi počítač. Druhá varianta je, že mi nějaký normovaný přítel hodí zápalnou láhev do domu.

Stále trvám na tom, že stredoeurópska včela má geneticky zakotvenú skutočnú prirodzenú strednú silu zimujújúceho včelstva 1,3 +-0,3 kg. Tento údaj oficionálne oznámil po pokuse trvajúcom niekoľko rokov, keď na viacerých stanovišťiach robili renomovaní vedci v Bielefelde, napriek tomu, že skupiny včelstiev dlhodobo a cielene podnecovali. Podnecovaním dosiahli rozsiahlejšie plodovanie, ale celková sila včelstsiev v priemere neprekročila udanú hodnotu.
Tým nechcem povedať, že ojedinele sa vyskutujú aj silnejšie včelstvá, ako je udávaný priemer.

Prikkladám krátky článok, ktorý som napísal práve pred 10 rokmi, je to trochu iná téma, ale podstata je tá istá.


Pravda je relatívna (Uverej. vo Vč.č.5/98 str.69)

Úle našich otcov, tzv. zadováky, dzierzonáky či zerzonáky už vidieť len sporadicky na našich včelniciach, kde dožívajú svoju históriu. Systém úľov prístupných zozadu využívajú včelári v kočovných, ale s moderným vysúvacím zariadením, v ktorých sa pracuje v typických úľoch prístupných zhora. Všade okolo nás sa moderné nadstavkové včelárenie, pri ktorom môže včelár bez obmedzenia nadstavovať úle do výšky podľa sily včelstva. To sú fakty. Ale pohľad na úľovú otázku môže byť z tohoto pohľadu relatívny o čom som sa presvedčil na vlastnej včelnici.
Včelár v rokoch okolo päťdesiatky, učiteľ gymnázia si prišiel v lete pre oplodnené matky, ktoré som mal preňho pripravené v bankomate matiek. Sadli sme si do tieňa prístrešku pred zoradené úle ako sa na včelárov patrí, vymieňali sme si skúsenosti z uplynulej agátovej znášky, preberali problémy a skúsenosti okolo včiel. Jedna z jeho otázok bola: "Ako môžete včeláriť v týchto úľoch"?. Včelárim v ľahkých troj a štvornádstavkových úľoch (objem 146 litrov) vlastnej konštrukcie. "Veď to musí byť strašne namáhavé dvíhať a prekladať toľko debničiek kým sa dostanete do plodiska". Od údivu nad jeho otázkou som sa pozrel naňho, či to myslí vážne. Vzápätí som sa spýtal ja. "V akých úľoch potom včelárite vy"?, "no predsa v tradičných zadovákoch". Keď som oponoval, že je to anachronizmus- prežitok v čase, keď moderný svet včelári vo viacnadstavkových úľoch v ľahkých systémoch. Môj argument ho nezaskočil a odpovedal v tom zmysle, že on s jeho telesnou konštitúciou by to nezvládol. Vo svojich "zadovákoch“ dosahuje dobré výsledky, o nič horšie ako včelári v nadstavkových úľoch a pokiaľ by on včelárenie v nich nezvládol, v zaznávaných úľoch je schopný úspešne včeláriť.
Zhováral som sa s ďalším zástancom tohoto typu úľa a to s dobým včelárom, ktorý vlastní kočovné vozy. Má ich vybavené úľmi prístupnými zozadu, bez vysúvacieho zariadenia. On argumentoval tým, že je za jednoduchý úľ, bez akýchkoľvek technických doplnkov, pretože aj to najdokonalejšie vysúvacie zariadenie je často prekážkou aj pri jednoduchom zákroku vo včelstve. V každom takomto zhotovenom úli všetko funguje dokonale dotiaľ, pokiaľ včely úľ a jeho časti nezatmelia propolisom. A čo sa týka vyberania rámikov pomocou včelárskych klieští? Až tak často do včelstva nezasahuje a keď, tak si pohodlne sadne na stoličku a potrebné plásty z plodiska vyberie rýchlejšie ako keby mal odobrať a vrátiť dva ťažké nadstavky.
Z praxe dvoch včelárov a ich vlastného pohľadu na úle prístupné zozadu, môže byť pravda o modernom včelárení úplne iná. To čo mne vyhovuje, iným nemusí. Nakoniec, podstatný je vždy výsledok a nie aký úľový systém používame.
Je dobré, že vo včelárení existuje možnosť výberu, každý má možnosť zvoliť si to, čo jeho letore a telesnej konštrukcii vyhovuje. Nakoniec po zrelej úvahe ma títo včelári priviedli na myšlienku aspoň čiastočne sa vrátiť k úľom prístupným zozadu, ale využiť v nich všetko moderné, čo nadstavkové včelárenie umožňuje. Výsledok je štvoretážový panelový úľ PUT-4xB 10 OBOR prístupný zozadu, ktorom uplatňujem chov včiel v systéme dvoch včelstiev. Len toľko som chcel povedať o včelárskej pravde

Stále trvám na tom, že stredoeurópska včela má geneticky zakotvenú skutočnú prirodzenú strednú silu zimujújúceho včelstva 1,3 +-0,3 kg. Tento údaj oficionálne oznámil po pokuse trvajúcom niekoľko rokov, keď na viacerých stanovišťiach robili renomovaní vedci v Bielefelde, napriek tomu, že skupiny včelstiev dlhodobo a cielene podnecovali. Podnecovaním dosiahli rozsiahlejšie plodovanie, ale celková sila včelstsiev v priemere neprekročila udanú hodnotu.

______________________________________________________________

Nechci kritizovat německé výzkumníky, vážím si jejich práce ( hlavně ohledně propagace neuteplených úlů a vyvracení mýtů o významu podněcování ). Ale přesto si myslím, že Vaše pokusy, pane Turčáni, co týkají zimní síly, jsou objektivnější než německý výzkum. Z jednoho důvodu: Vy nezužujete. Mnohokrát jsem si dokázal, že podletní zužování zamezuje ( nikoliv vždy zcela zabrání ) vzniku neobvykle početné zimní generace ( i přes 20 000 včel ).

Proč tedy i u Vás silnější včelstva běžně nevznikají? Během těch pár let diskuze s Vámi jsem si vylepšil moji zprvu dost strohou a nedokonalou teorii populační dynamiky včelstva během roku. Jsem Vám vděčen za to, že jste mi oponoval. Jste oponentem na úrovni, což se bohužel o všech účastníků konference říci nedá. Vaše kritika je produktivní, smysluplná a podložená několika léty praxe. Mimo jiné díky ní jsem si plně uvědomil, že tato problematika je vysoce složitá a její hodnocení podle jednoho či dvou faktorů je zcela nedostatečné, proto je nutné se na ni dívat komplexněji, z více úhlů pohledu. Kdybych měl podle nové verze mé teorie zanalyzovat Váš způsob včelaření, nacházím u Vás dvě příčiny, které zřejmě způsobují blokaci vzniku silných včelstev.

První příčinou je velikost dávky a metoda krmení. Zimní včely se většinou tvoří především v červenci a v srpnu. Velikost zimní generace se přizpůsobuje množství zásob, které jsou touto dobou k dispozici. Tedy letní a podletní zásoby rozhodují o početnosti zimních včel. Jakýkoliv přechodný nedostatek zásob v tuto dobu působí velmi negativně na výchovu většího počtu zimních včel. Včelstvo při nedostatku ztratí zájem zimovat silnější ( +/- 1 kg včel postačí na kvalitní přezimování ). Větší včelstva vznikají jen za optimálních podmínek, ke kterým patří nadbytky zásob. Proto je důležité zkrmení celé dávky ( alespoň 20 kg ) cukru během 3 týdnů po medobraní, chceme-li zazimovat silnější včelstva ( začít krmit ihned po medobraní! ). Je třeba dbát i na pylové zásoby... 3-6 ( dle výšky ) pylových plástů.

Druhým důvodem je vysoký rámek. Pokud-li včelstvo má k dispozici vysoký nástavek, projevují se jeho snahy omezit se na velikost odpovídající jednomu vysokému nástavku, i když je úl víceprostorový. Včelstvo vytváří tolik zimních včel, jež se neseskupí v chumáč vyšší, než je výška nástavku. Včelám vyhovuje zimování v jednom celistvém prostoru ( to však ve výsledku nemusí vést k přezimování v jednom patře...zásoby mohou chumáč částečně vytlačit do spodnějšího nástavku ). Zřejmě jediným efektivním řešením tohoto jevu je nízkonástavkové včelaření ( v nich tento jev nezaznamenávám ).

Jak jsem psal dříve, ve včelařství neexistuje 100% jistota. Jde o teorii, takže nemusím mít pravdu.

S pozdravem...M. Václavek...

PS

Pane Turčáni, plně s Vámi souhlasím v tom, že můj návrh zkrmení veškeré dávky krmiva během 3 týdnů po medobraní je ve Vašem typu úlu, při Vašem způsobu zimování nevhodný. Dokrmování v září kvůli uložení zásob do centra chumáče má při zimování v jednom patře nemalý význam. Kompletní zakrmení v krátké době po medobraní je opět rada spíše z praxe nízkonástavkového včelaření.