- M. Václavek (213.29.160.5) --- 7. 7. 2008
Konec produkčního období se blíží
Snůška dá se říci skončila,alespoň pro letošek.
______________________________________________________________
Nevím jak u Vás, ale u nás snůška stále vytrvává. Když bych ji měl porovnávat s koncem června, letos začátkem července u nás došlo k jejímu znatelnému zesílení. Včera jsem projížděl okolí mého stanoviště. Lípy dokvétají, medovici jsem na nich nenašel, kvete jetel, vojtěška a luční květy. Slunečnice a svazenka v doletu není. Večer jsem se díval z boku úlů na přistávající včely u oček. Bylo krásně vidět, jak se létavky vracejí domů plné nasáty nektarem ( medovicí ). Les je ode mě vzdálen 3 km.
- Konec produkčního období ve vztahu k celému roku –
Přelom plného léta v podletí je významné období ve vztahu k výnosu v příštím produkčním roce. Valná většina zimních včel se tvoří v srpnu. Z toho bychom měli vycházet při zazimování tak, abychom jejich tvorbu podporovali, chceme-li vyzimovat silná včelstva, tedy včelstva perspektivnější pro předjarní a jarní snůšku.
S posledním medobraním rozhodně nespěchám. Poslední vytáčení dělám koncem července. Pro výnosy v příštím roce je u mého způsobu včelaření velmi důležité po medobraní ihned začít krmit a léčit proti varroáze, abych uchoval sílu včelstev na jaro, které pro mě představuje nejvýznamnější období snůšky.
Moje zásady zní:
V létě nezužovat, po posledním medobraní nástavky se starším dílem umístit jako spodní polovinu úlu, nástavky s novějším dílem umístit jako horní polovinu úlu. Ihned po vytočení medu podám první dávku krmiva. Zkrmuji 24 kg ( 3-4 kg na 1 NN ) ve třech dávkách v týdenním intervalu. Krmím cukerným roztokem 3:2 ( cukr:voda ), protože jeho zpracování vykazuje nejmenší ztráty. Koncem září ( začátkem října ) odeberu spodní nástavky, tím provedu obměna díla, a ke každému produkčnímu včelstvu připojím 2 NN oddělek, při čemž vyměním matku. Včelstva posilněná oddělem nechávám přezimovat na 6 NN, v produkčním období mají k dispozici 9 NN, v podletí a začátkem podzimu 8 NN. Včelařím v Optimalech ( drátěná vysoká dna, očka v nástavcích ), po celý rok je důležité zajistit dostatečné provzdušnění úlu. Uteplování nemá u velmi silných včelstev smysl ( v létě je vhodné stinné, v předjaří prosluněné stanoviště...umístit úly pod listnaté stromy ). Včelařím s mednými komorami, takže včely po celý rok mají alespoň 15 kg zásob stále k dispozici. Mateří mřížky se snažím nepoužívat, jde to dobře i bez ní. Snažím se co nejvíce omezit zásahy do včelstev a včelařit především jen s nástavkami ....
... Tyto rady mohou s úspěchem využít především nízkonástavkoví včelaři. Vloni jsem si konečně uvědomil, že u ostatních typů úlů ( vysokonástavkové, dadant, dvouprostorové ) nemá tato metoda včelaření takový vliv na výsledné množství zimních včel, protože včely se zpravidla početním stavem přizpůsobují jednomu vysokému nástavku, mají-li ho k dispozici. Včely reagují na mezeru mezi nástavky, i když se jedná o pouhých 8 mm a spodní loučka, případně i horní loučka rámků, je všemožně úzká a všelijak umístěná. Včelstvo raději vychová slabší zimní generaci odpovídající síle jednomu vysokému nástavku, na němž v zimě přednostně žijí. Včelstvo preferuje zimování na celistvé plástové ploše ve srovnání se zimováním přes více nástavků. Jedině zásoby umí z části vytlačit chumáč z vysokého nástavku do dalšího.
Podobné, i když ne tak znatelné, přizpůsobování včelstva vysokému nástavku lze pozorovat i ve zbytku roku ( na tomto principu je založen dadant-systém včelaření bez mateří mřížky ). Vysoký nástavek se zcela nehodí chovu velmi silných včelstev.
V případě nízkonástavkových úlů nelze úspěšně přezimovat pouze v jednom prostoru ( včelstvo by bylo příliš slabé a v horších zimách by hrozil jeho zánik ). To si včely uvědomují, a tak, pokud mají optimální podmínky ( zásoby, prostor, mnoho letních včel ), s chutí vytvářejí početnější generaci zimních včel než je ,,typické,,. Nízkonástavkový úl žene včelstva k vytváření velkého počtu zimních včel kompenzující hendikep nízkých nástavků ( spoustu mezinástavkových mezer ). V nízkonástavkových úlech jsou plně rozvinutá včelstva ( bez posilnění oddělkem ) v zimě tvořena 30 000-40 000 včel, což představuje obrovský potenciál pro dosažení velkého výnosu z jarní snůšky. Na jaře tyto včelstva dorůstají do síly 60 000-80 000 včel. Ale tento stav lze docílit a zužitkovat jedině vhodným ošetřováním zaměřeným na dostatek prostoru ( alespoň 1 NN na 10 000 včel ), zásob ( medná komora ), minimalizaci rojových nálad ( LBV metoda ). Upozorňuji, že bez umění včelaření bez rojových nálad hrozí během produkčního období vyrojení všech velmi silných včelstev, čímž se z nich stanou opět včelstva slabá. Rojové nálady vznikají, i když se jim poskytne prostoru a zásob sebevíce ( což v rojové náladě ( pro někoho překvapivě ) včely k rojení popuzuje ). Prostor a zásoby jsou jedním z faktorů ovlivňující vznik rojových nálad, ale to neznamená, že více tohohle znamená vždy méně támhletoho. Vliv prostoru a zásob na omezení rojových nálad s rostoucí sílou včelstva klesá.
Tvorba velmi-silných včelstev bez posilování oddělky je záležitost na dlouhou dobu ( trvá nejméně dva roky, než běžná včelstva dorostou, většinou se však výsledek dostaví až za tři a více let, což je pro nedočkavce neúnosně dlouhá doba ). Proto se vyplatí na jaře ( i když tím dojde k ztrátě snůšky ) začátkem května včelstva rozdělit na 3 díly. Nejvhodnější metoda je permanentní přeléták s matkou, odebrané plodiště se rozdělí na dvě poloviny, do kterých se přidají matečníky. V říjnu ( nebo začátkem předjaří ) se tyto trojsouvčelství, jejichž složky ( jednotlivé části kmenového včelstva ) během produkčního období dorostla v běžná včelstva, sloučí v jedno velmi silné včelstvo ( ponechá se mladá kvalitní matka ). Tímto způsobem se během roku docílí velmi silných včelstev, která si pak svoji sílu při správném včelaření udržují. Každoročně lze beze ztráty na medném výnosu v rámci protirojových opatření ze včelstev odebrat 4 plodové rámky ( 2 rámky v 6 týdenním intervalu ), jež se použijí na tvorbu manipulačního oddělku. Tyto oddělky slouží k posílení produkčních včelstev a tím přispívají k udržování jejich trvalého přesílení ( až 50 000 zimních včel v jednom včelstvu... to jsou včelstva jež využijí veškerou snůšku během roku ( můžete očekávat nástavky plné vrbového medu, pokud máte v okolí rozsáhlejší vrbové porosty... v takovém případě se vyplatí při rozkvětu vrby jívy nasadit na každé včelstvo rozšiřovací nástavek k zanesení medem ). Zaznamenávám výnosy v průměru 2-3x větší než při klasickém včelaření.
Tímto chci poděkovat RNDr. Romanu Linhartovi, prof. RNDr. Vítězslavu Bičíkovi, CSc., doc. RNDr. Jiřímu Vagerovi, CSc., autorům LVB metody ( metody nadbytku trubců ), která mi znatelně zjednodušila včelaření, protože nyní bez problému udržuji velmi silná včelstva stabilní, což mi před tím dělalo obtíže.
S pozdravem...M. Václavek...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 30372
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |