76038

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Otakar Neruda (e-mailem) --- 23. 5. 2008
přeléták

Mám dotaz:
Při akci "přeléták" zruší včely v mateřáku matečníky i když jsou ještě nezavíčkované? Po kolika dnech mám provést zpětné spojení? Přelétak byl realizován záměnou tří dolních OPTIMALových nástavků (plodových) za tři horní (medníkové). S létavkami jsem žádný mladý plod nenechal.
Díky za odpověď.
Novic

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 23. 5. 2008
Re:přeléták


> Mám dotaz:
> Při akci "přeléták" zruší včely v mateřáku matečníky i když jsou ještě
> nezavíčkované?

Literatura uvadi ze ano. Osobne jsem to radsi vzdy prekontroloval.

Po kolika dnech mám provést zpětné spojení?

Pise se 10 ty den. To jsem vetsinou nevydrzel a spojil jsem to driv o den dva driv :-)

Přelétak byl
> realizován záměnou tří dolních OPTIMALových nástavků (plodových) za tři horní
> (medníkové). S létavkami jsem žádný mladý plod nenechal.

Ja letavkam plod nechal a pri spojovani jsem vylamal nouzove matecniky (nemam vsude mat. mrizku). Letavky me mile prekvapili svoji aktivitou a tim ze donesli i med.

Zajimalo by me ale, jestli kdyz nemaji letavky moznost vychovat si nouzovou matku neztrati motivaci k praci??
Ma nekdo zkusenost?

Dik

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 24. 5. 2008
Re: přeléták

"Zajimalo by me ale, jestli kdyz nemaji letavky moznost vychovat si nouzovou matku neztrati motivaci k praci??
Ma nekdo zkusenost?"Dik T.H.
-----------------------------------------------------
Motivaci k práci ztratí. Létavky, které se vrací na místo původního úlu zde naleznou jinou "bednu" vystrojenou pouze mezistěnami. Zjistí, že nikdo není doma. Není kdo by od nich přebíral donesený pyl a nektar, nejsou volné buňky pro uložení těchto zásob, není zde matka, není zde plod ze kterého lze novou matku vychovat. Včelám byl odejmut domov bez náhrady. Cítí se jako vyhnanci a do několika dnů se vytratí a vžebrají do okolních úlů. Proto je vhodné nový úl na místě původního úlu vysrojit následovně: Do nového úlu (nástavku) vložíme plást s plodem všeho stáří. Ten včely neopouští a zde naráží nouzové matečníky. Vzhledem k vrtkavosti počasí je vhodné po každé straně nového prostoru vložit po jednom plástu se zásobami, aby v případě, že nemohou-li pro nepřízeň počasí za snůškou netrpěly hladem. Zbytek vystrojíme mezistěnami. Přeleták použijeme buď jako poslední a relativně jistý pokus o potlačení rojové nálady, nebo k tvorbě nového včelstva a nebo chceme-li včelstvu relativně bezpečně vyměnit matku.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (213.29.160.5) --- 24. 5. 2008
Re: přeléták

"Zajimalo by me ale, jestli kdyz nemaji letavky moznost vychovat si nouzovou matku neztrati motivaci k praci??
Ma nekdo zkusenost?"Dik T.H.
______________________________________________________________

Ztratí. Přítomnost matky a plodu stimuluje včely k práci. Vhodnější je přeléták na nástavky se zásobami, případně i s menším množství staršího plodu, než-li přeléták na mezistěny, kde jsou včely nuceny soustředit se na výstavbu mezistěn, čímž poklesne jejich sběrací aktivita ( málo místa k ukládání zásob, nutnost většího množství včel stavitelek ). Přeléták by měl mít k dispozici vystavěné plásty ( nejlépe souše, či poloprázdné medové plásty ), pokud chcete, aby byl maximálně snůškově činný. Menší množství mezistěn nevadí. Rozhodně je třeba umožnit přelétáku výchovu nové matky ( ponechat mu pár otevřených rojových matečníků ).


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 24. 5. 2008
Re: přeléták

...než-li přeléták na mezistěny, kde jsou včely nuceny soustředit se na výstavbu mezistěn, čímž poklesne jejich sběrací aktivita ( málo místa k ukládání zásob, nutnost většího množství včel stavitelek ).

Pán Václavek, prepáčte, stavba medzistien včely neutlmí v prínose nektáru, práve naopak prínos nektáru priamo núti ku stavbe staviteľky, takže žiadny pokles zberacej aktivity. Znáška a stavba včelieho diela je naopak v priamej úmere pri priebehu dobrej znášky. Včely, ktoré stavajú sa ešte nezúčastňujú na znáške, neprešli ešte obdobím dospievania. Známych 40 dní vývoja robotnice. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 25. 5. 2008
Re: přeléták

Př. Václavek uvedl:
"Vhodnější je přeléták na nástavky se zásobami, případně i s menším množství staršího plodu, než-li přeléták na mezistěny, kde jsou včely nuceny soustředit se na výstavbu mezistěn, čímž poklesne jejich sběrací aktivita ( málo místa k ukládání zásob, nutnost většího množství včel stavitelek ). Přeléták by měl mít k dispozici vystavěné plásty ( nejlépe souše, či poloprázdné medové plásty ), pokud chcete, aby byl maximálně snůškově činný. Menší množství mezistěn nevadí. Rozhodně je třeba umožnit přelétáku výchovu nové matky ( ponechat mu pár otevřených rojových matečníků ). S pozdravem...M. Václavek"
-------------------------------------------------------
I když s názory př. Václavka převážně souhlasím,zde mám určité výhrady. Je nutno si především uvědomit účel přeletáku. Je-li účelem zabránění vyrojení včelstva, tedy potlačení již vzniklé rojové nálady ve včelstvu, budeme po devíti dnech původní včelstvo s přeletákem opět spojovat. Předtím však vylámeme veškeré nouzové matečníky, které včely (létavky) v přeletáku na nejmladším plodu založily. Proto vkládáme plást s plodem všeho stáří. Včelstvo chce mít vlastní "maminu". Vkládat do přeletáku staré souše není, již z preventivně hygienických důvodů žádoucí. Naopak, opětovné probuzení stavebního pudu u (starých) létavek v přeletáku, využijeme k rozšíření tohoto po rozdělení opět spojeného včelstva. je to rozšíření novým dílem a též i jako následné další protirojové opatření. Z tohoto pohledu, nemá použití mezistěn pro tvorbu nového díla negativní vliv na "snůškovou činnost". Je třeba si uvědomit, že po odeznění rojové nálady spojené včelstvo má k dispozici veškeré dosud vystavěné dílo a stavba na mezistěnách v přeletáku slouží k rozšíření a též i obnově díla tohoto včelstva.

Dále, pokud míníme použitím přeletáku vytvořit včelstva dvě, není opět žádoucí ze stejných prevenivně hygienických důvodů, použití starého "zamořeného" díla do přeletáku. Nutnost použití dvou plástů se zásobami a jednoho plodového plástu je více než je nám milé. Je nutné, aby takto nově vzniklé včelstvo si vystavělo dílo nové a hygienicky nezatížené.

Co se týče použití otevřených rojových matečníků a i matečníků zralých, zavíčkovaných. Do přeletáku a také i původního (mateřského) včelstva, je dle mého názoru přípusné u začínajících včelařů, kteří dosud nemají zkušenosti s chovem matek, nebo včelařů kteří v této době ještě vlastní či nakoupené matky nemají a k tomuto kroku byli donuceni pod tlakem okolností, nebo u včelařů, kteří již matky nechovají. Tím nechci tvrdit, že matky z rojových matečníků nejsou kvalitní. Je však nutno brát ohled na to, zda se nejedná o budoucí matky z nadměrně rojivého včelstva abychom si o stejný problém s rojivostí nekoledovali i v následujícím roce. Je také nutné brát ohled na ostatní kritéria, jako při výběru chovného materiálu při chovu matek. V případě, že není předpoklad, že matky z rojových matečníků mohou splnit naše očekávání, je třeba je při nejbližší příležitosti vyměnit. Při použití rojových matečníků je vložení plástu se starším zavíčkovaným plodem před líhnutím vhodné. Mladá matka bude mít k dispozici mladé (ne již ošoupané) ošetřovatelky.

Tímto příspěvkem nechci poučovat staré kozáky ve včelařství. Chci upozornit nové a dosud méně zkušené kolegy včelaře na nutnost obnovy díla při každé příležitosti, aby třeba i v dobré víře, použitím starého díla, nepodporovali šíření chorob ve svých včelstvech.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 5. 2008
Re: přeléták

V krátkosti okomentuji můj předchozí příspěvek.

Snažím se, aby moje rady byli univerzální, alespoň co se týče silnějších včelstev v nástavkových ( nízkonástavkových ) úlech.

Rojová nálada vypukne často v půlce sezóny, kdy již někteří včelaři nemají žádné rozšiřovací nástavky ( mezistěny ). Proto taky raději neuvádím Boháčův přeléták na mezistěny. Těm, kdo mezistěny v půlce sezóny nemají, jsou tyto rady k ničemu. Když už dotyční včelaři nemají rozšiřovací nástavky, určitě mají medníky ( medné nástavky ), či nástavky s rozestavěnými mezistěnami, na něž mohou nechat přelétat včely létavky.

,,Rozhodně je třeba umožnit přelétáku výchovu nové matky ( ponechat mu pár otevřených rojových matečníků ).,,

Rojové matky jsou po stránce fyziologické a anatomické zpravidla výborné. Co se týká genetiky, je dost pofidérní, zda je údajná ,,nadměrná rojivost,, opravdu dědičná. Často se včelstva dostanou do rojové nálady následkem špatného obhospodařování, tedy včely se nevyrojí jen tak z ničeho nic. Vyrojení vždy předchází omezení plodování ( následek pozdního rozšíření, zanesení plodiště zásobami, nebo také i nedostatku zásob ). Připouštím, že některé linie včel jsou rojivější něž ostatní, ale strachovat se z toho, že z každého rojového matečníku je automaticky ,,rojivka,, , je dle mého názoru zbytečné. Tím však nemíním, že preferuji rojové matečníky.

Dočasný přeléták je vhodné vybavit rámkem s otevřenými(!) matečníky. I nejstarší rojový nezavíčkovaný rojový matečník se vylíhne nejdříve za 8 dní. Proto, pokud spojení proběhne následující týden, není se třeba obávat, že se vylíhne v přelétáku rojová matka, která by vadila po spojení přelétáku s plodovou částí. Za týden budou rojové matky z bývalých otevřených matečníků ještě v matečnících, takže stačí pouze matečníky zrušit a provést spojení. Někteří autoři tvrdí, že spojení přelátáku má proběhnout nejdříve za 8 dní, jiní zas tvrdí, že až za 9 dní, či za 10 dní...podle mě je to jedno, úplně stačí vyčkat týden...rojová nálada zaniká během pár dní po vytvoření přelétáku.

Vyhledávat ve včelstvu v rojové náladě rámek s vajíčky či nejmladšími larvičkami, který by se vložil do přelétáku kvůli nouzovému chovu, je časově dost náročné, někdy i nemožné ( krátce před vyrojením ). V případě dočasného přelétáku, jež většina včelařů používá, je naprosto zbytečné hledat nejmladší plod na tvorbu nouzových matečníků, když je ve včelstvu s rojovou náladou plno otevřených matečníků, které úlohu výchovy matky v přelétáku zastoupí.


S pozdravem...M. Václavek

PS
Zákon 40 dní platí jen ve velmi silných včeltev ( nad 60 000 včel ), kde se letní včely dožívají 6 týdnů. Tyto včelstva, jak jste nám mnohokrát dokázal, pane Turčáni, nemáte, tak neargumentujte závislost medného výnosu na stavbě mezistěn zákonem 40 dní. Jelikož se letní včely ze slabších včeltev v průměru dožívají 3 týdnů (=21 dní) ( 30 000-40 000 buněk plodu...3 týdny vývoj / 30 000-40 000 včel...3 týdny života ) není možné, aby u těchto včelstev, které vlastní valná většina včelařů, zákon 40 dní platil.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 5. 2008
Re: p?el?t?k


> Přeleták použijeme buď jako poslední
a relativně jistý pokus o potlačení rojové nálady


Jake mate na mysli ty predposleni pokusy?

Diky


Ptam se tak blbe, protoze s rojenim bohuzel stale bojuju :-(


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 26. 5. 2008
Re: p?el?t?k

> Přeleták použijeme buď jako poslední
a relativně jistý pokus o potlačení rojové nálady
Jake mate na mysli ty predposleni pokusy?
Ptam se tak blbe, protoze s rojenim bohuzel stale bojuju :-(
T.H.
------------------------------------------------------
Vůbec se neptáte blbě. Včelaři v minulosti naopak rojení vítali a znali metody jak rojovou náladu podpořit. Dnes je doba jiná a včelaři rojení vnímají jako nežádoucí jev. Proto s tímto fenoménem bojují různými způsoby. Vždy zaručeně a stoprocentně účinnými. K vystřízlivění dochází potom na švestce pět metrů nad zemí.

Rojovou náladu se včelaři snaží potlačit například obráním včelstev o plodové plásty, rozšiřováním prostoru, přidáváním mezistěn, větráním úlu (mám na mysli spodní síto u nást. úlů)a také, zvláště v některé starší literatuře doporučované, vylamováním matečníků. Určitě existují i jiné "zaručeně účinné" metody které někteří starší včelaři zachovávají jako tajemství a nechtějí je za žádnou cenu prozradit. Podezřívám je z šamanství. Přesto se jim ale včely také rojí.

Z výše uvedených jako nejméně spolehlivé pokládám vylamování matečníků. Mají-li včely možnost stavby, dostatek prostoru a možnost regulace teploty a i přesto, že jim pravidelně pouštíme žilou (řečené obrání) a zjistíme větší množství naražených rojových matečníků, včelstvo se rozhodlo rojit. Proto je pro včelaře lepší tomu předejít a provést "umělé zrojení" přeletákem.

Poměrně velmi spolehlivou metodou, teoreticky stoprocentní, je nyní současný hit ve včelařství, nazývaný některými včelaři na této konferenci, jako metoda LBW. Tedy cílený chov trubců. Spočívá na poznatku, lapidárně řečeno, že mají-li včely možnost chovat trubce, mají kam dávat krmnou kašičku (krmí trubčí plod i dospělé trubce) a rojová nálada tedy nevznikne. To vše za předpokladu dostatku místa, stavby, větrání. Musím dodat, že tato metoda se významnou měrou podílí na tom, že rojová nálada ve včelstvech vzniká v daleko menší míře. To podle mých vlastních zkušeností. Snad Vám to takto bude stačit.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Stonjek (90.183.70.9) --- 26. 5. 2008
Re: p?el?t?k

Tak trochu jsem brouzdal po internetu co je nového a nesatačím se divit. Pepo Křapko měl jsi to také udělat, než jsi začal psát svůj příspěvek o rojení. Měl jsi navštívit stránky Optimal klubu a bylo by ti hned jasné, že vše je jinak ). V Pekařově, což je detašované pracoviště VÚ v Dole se včelaří s 4 zásahy a většina je vytáčení a rojení je tak 1 - 3%. A to vše je již známo 25 let. Jistě se divíš,tak jako já, jak to dělají a proč v ústavní bohaté literární činnosti o tom není ani zmínka? Nejsi sám, kdo si tento "zázrak" neumí vysvětlit. Mě je srdečně jedno, když si vědci znepříjemňují život, vždyt věda není nic jiného než souboj teorií, ale mělo by se to dělat trochu na úrovni. No a ta mi u kritiky metody LBV trochu chybí. A zřejmě v souboji kritiků také brzy dojde k soutěži, kdo bude trapnější. No náš problém to asi nebude, my si LBV raději poctivě odzkoušíme. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radek HUBAČ (e-mailem) --- 3. 7. 2008
RE: přeléták

Aho OTO,
Zamotal jsi hlavu i mně, nevím čeho chceš dosáhnout...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Otakar Neruda
Sent: Friday, May 23, 2008 1:05 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: přeléták

Mám dotaz:
Při akci "přeléták" zruší včely v mateřáku matečníky i když jsou ještě
nezavíčkované? Po kolika dnech mám provést zpětné spojení? Přelétak byl
realizován záměnou tří dolních OPTIMALových nástavků (plodových) za tři
horní (medníkové). S létavkami jsem žádný mladý plod nenechal.
Díky za odpověď.
Novic

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu