Včelařská konference

Stonjek:>Ale je to snadnější než cpát do včelstev nadbytečné množství mezistěn, které nemocné včely stejně nevyléčí. Pouze naředí zamořenost. Ale na jak dlouho?<
.........

Kolik to je nadměrné množství mezistěn? Sám mám v průměru ve včelstvu v tuto chvíly asi 6-7 ks mezistěn a do měsíce jich tam příjde minimálně o deset navíc. Z těch 6-8 mají 70% vystaveno 50% je plodových a zbytek - probíhá výstaba.

..

Není ředění principem zdravého chovu včel?

Výroba mezistěn, virózy, zvápenatění, nosema, mor, hniloba, (aspergilózu jsem ještě ani neviděl). V takových případech jde vždy o ředění a udržitelnost dobrého zdraví. Nebo se mýlím? A vkládat mezistěny se musí umět. Jinak je snaha marná.


PS:Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové patogeny? Kdo ví. _gp_

Výzkumníci z university ve státu Montana objevili možné ošetření včelařského vybavení pomocí sterilizace.

Teplo ničí spory Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.

Pomocí techniky průtokové cytometrie měřící životaschopnost houbových spor N.ceranae odhalila Julie Elser v Cramer Lab, že ošetření spor horkem 50°C (122°F) po 90 minutách vede k 96% úmrtnosti spor. Podobné ošetření spor extrémním chladem životaschopnost spor N. ceranae neovlivnilo.Fascinovaný včelár.

Priatelia, skôr ako vynesieme ľudový súd nad touto metódou, skúsme jej uveriť, že je to naozaj tak.

Čo mňa prekvapilo, že dr. Cramer o jednej aj druhej nozematóze hovorí ako hubovitom patogéne, keď o spórach N.A. sa stále hovorilo ako o prvoku Nosema apis Zander. Neviem či som to správne pochopil, ale ma to prekvapilo.
Ak je to tak, potom je možné, že spóry nozémy ak sú naozaj na teplo citlivé, je potom ošetrenie možné, V článku sa nehovorí len o ošetrení plástov, ale i o ostatného včelárskeho inventáru, ktorému ani vyššia teplota nuškodí, staršie drevené úle toho vydržia viac. Nakoniec nie je vylúčené, že hubovité patogény sú na teplo citlivé a už 50˚C ich zabíja.

Znovu tu platí, dvakrát meraj a raz strihaj, urobiť niekoľko pokusov: určite sa nájdu možnosti ako to odskúšať, prvým krokom by bolo dokázať prítomnosť spór a tieto vystaviť rôznemu teplu aj za cenu zničenia niekoľko zamorených plástov a následne ich otestovať na prítomnosť po tejto kúre. Je zbytočné tu donekonečna diskutovať, pretože záver názorov je aj tak nulový, ako pri všetkých diskusiách, každý účastník si stojí za svojimi, aj keď v sumáre nesprávnymi závermi. Je to zložité, ak včelár fumiguje včelstvo proti VD, výsledok vidí o pár hodín na podložke, spóry N.A. nie.

V realizácii ošetrenia stoviek plástov a pomôcok je to určitý problém, ale teplota 50˚C nie je až taká vysoká a dá sa dosiahnuť npr. vo fóliovníku, ktorý by mal odizolovanú podlahu npr. polystyrénom. Spolu s primeraním vetraním je to reálne. Jedného času som meral teplotu v slnečnom tavidle (voskotopke) až 136˚C, rozpúšťali sa medzerníky na rámikoch z umelej hmoty. Anton

Já jsem si dobu 24 hodin nevymyslel. Je to také výplod jiných výzkumníků, stačí si přečíst Včelařství a uvádí se již dlouho, určitě 30 let. Takže je to tvrzení proti tvrzení. Kdyby ale zkrácená doba fungovala, tak skleník nebo foliák je výborný nápad a v něm lze dobu expozice na 4 - 6 hodin v opohodě natáhnout, Gustav mě překvapil! Je o něm známo, alespoň to dříve tvrdil, že má kolem 400 včelstev. Má li teď v úle 7 mezistěn a přihodí li dalších 10 ať počítám jak počítám, celkem je to necelých 7 000 plástů, protože i odělku se dá něco vystavět. Mám na to svůj názor a každý si ten svůj jistě vytvoří.
Zdraví R. Stonjek

R. Stonjek:>Mám na to svůj názor a každý si ten svůj jistě vytvoří.<

.......

To je tak překvapující číslo?

Jaký si má vytvořit "každý", názor podle Tebe na takovou obměnu, abych věděl co dělám případně špatně! Tvé rady jsou nevkládat mezistěny do včelstva? Nebo kolik tam vkládáš do svých Dadantů? Vysvětli mi to.

Ať si můžeme udělat obrázek jak se v Dadantech obměnuje u R.Stonjeka dílo.

Vzhledem k tomu, že jsi kdysi o sobě tvrdil, že jsi inv. důchodce, a včelaříš sám, tak to skutečně zajímavá čísla jsou, protože den má pouze 24 hod. Klobouk dolú!!! Chceš li vědět jak je to s Dadanty a stavbou, navštiv diskuzní stránky Dadant klubu, tam je toho mraky, proč opakovat věci dostatečně známé. Zdraví R. Stonjek

... chlapi...

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 28, 2008 4:55 PM
Subject: Re: Tepelné oetření plástů


> Vzhledem k tomu, že jsi kdysi o sobě tvrdil, že jsi inv. důchodce, a
> včelaříš sám, tak to skutečně zajímavá čísla jsou, protože den má pouze 24
> hod. Klobouk dolú!!! Chceš li vědět jak je to s Dadanty a stavbou, navštiv
> diskuzní stránky Dadant klubu, tam je toho mraky, proč opakovat věci
> dostatečně známé. Zdraví R. Stonjek
>

Stonjek:>Vzhledem k tomu, že jsi kdysi o sobě tvrdil, že jsi inv. důchodce, a včelaříš sám, tak to skutečně zajímavá čísla jsou, protože den má pouze 24 hod. Klobouk dolú!!! Chceš li vědět jak je to s Dadanty a stavbou, navštiv diskuzní stránky Dadant klubu, tam je toho mraky, proč opakovat věci dostatečně známé. Zdraví R. Stonjek<
.......

Takže nic? Kolik kg nacpeš za rok mezistěn do včelstva? Postupy vkládání mne moc nezajímají, jsou mi známy, jsou velmi podobné úl od úlu. A nezatahuj tu své výmysly otom, že jsem invalidní důchodce. To jsi si mě sakra spletl s někým jiným. :-) Ale sranda musí být.

Do vyzimovaného včelstva v průměru, se musí dodat minimálně kg mezistěn a s chovem v pásmu moru zákonitě o něco více. Jinak by jsi v prvním případě zákonitě ani nedokázal třetinu díla za rok obnovit.

Váhové propočty u válcovanýcch a u litých mezistěn se dají vyvodit stejným koeficientem a nemusím si vůbec vymýšlet a smýšlet, abych poznal, že o včelaření se p. R. Stonjek musí ještě ledacos dozvědět. U balení bych pohořel určitě zase já. ;-)

Za ID se omlouvám, asi jsem to popletl. Co se týče počtu mezistěn u Dadantů, vždy je něco za něco. Velkým množstvím vystavěných mezistěn Dadant skutečně nevyniká. Ale v medníkách má panenské plásty a 6 stavebních rámků v plodišti a pod, takže včelky ke stavbě mají prostor. Mojí prioritou jsou vysoké výnosy medu a pouze pro ně včelařím, počet vystavěných mezistěn mě nijak nezajímá, tříletou obnovu plodiště zvládnu, ale s odřenýma ušima. Teď zavedením met. LBV to bude horší, ale nejdřív ji musím vyzkoušet, jestli funguje a když ano budu to dále řešit. Když tuto metodu pečlivě nevyzkouším, budu o ní jen pouze trapně pindat. Jinak vše o Dadantech najdete v minulkých ročnících Včelařství, kde Ing. Řeháček vše popsal s vyčerpávajícím způsobem. Tak proč to neustále opakovat. Zavedením Dadantů jsem rozhodně neudělal chybu. Mám teď výnosy o kterých se mi dříve pouze zdálo, pracnost výrazně snížená. K tomu jsem dospěl vlastními pokusy ne nějakým teoretizováním u PC. Stály mě spoustu času a peněz a vzhledem k jistotě kterou teď mám toho vůbec nelituji.
Zdraví R. Stonjek

Čo mňa prekvapilo, že dr. Cramer o jednej aj druhej nozematóze hovorí ako hubovitom patogéne, keď o spórach N.A. sa stále hovorilo ako o prvoku Nosema apis Zander. Neviem či som to správne pochopil, ale ma to prekvapilo.
------
Nejsem si jist kde, ale myslím že i v MV to bylo publikované. Prý to překvapilo i vědce, že to je houba:-)

No na věci to v podstatě nic nemění.

Otázka je, jestli častá obměna díla napomůže prevenci.
A pak zbývá se dohodnout, kolik by se tak mělo obměnit díla za rok. Zatím vidím velký rozptyl hodnot :-)
Karel