78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


MK23 (89.111.99.2) --- 18. 3. 2008
vyroba ulu

Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne vyrabet uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno, ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.

1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez zasitovani a vkladani podlozek predem..??

Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi to sem prosim.
Dekuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Petr Forejtek (e-mailem) --- 18. 3. 2008
Re: vyroba ulu

Dělám vysoké nástavky z coulových prken, skládám je na teplou stavbu, ale
šly by otočit o 90 stupňů. Prkna používám šířky 12cm, takže jdou akorát dvě
na sebe pro míru 39x24. Stejně dělám dna, tedy podmet vysoký 12cm. Celý
komplet úl 2 nástavky, dno, víko je za 2 hodiny na světě. Je to funkční a
laciné. Nic světoborného.
Kdyby se mi dostala do ruky kniha p. Liebiga "Včelaříme jednoduše" dřív než
jsem udělal první úly, ušetřil bych si dost přemýšlení a chyb. Má tam návody
na podobně jednoduchý úl. Tak se na ní koukněte.

pf

----- Original Message -----
From: "MK23" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 18, 2008 11:54 AM
Subject: vyroba ulu


> Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne
> vyrabet
> uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad
> bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno,
> ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.
>
> 1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
> 2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez
> zasitovani a vkladani podlozek predem..??
>
> Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi
> to sem prosim.
> Dekuji.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KaJi (194.138.39.56) --- 18. 3. 2008
Re: vyroba ulu

Kdyby se mi dostala do ruky kniha p. Liebiga "Včelaříme jednoduše" dřív než
jsem udělal první úly, ušetřil bych si dost přemýšlení a chyb. Má tam návody
na podobně jednoduchý úl. Tak se na ní koukněte.
pf
--------
Souhlas. Když jsme to prvně viděl, tak jsem i zvažoval, že těch pár Langstrotů oželím a na Lang. rámky udělám tam popsanou konstrukci.

Hlavně ta protiskluzová lišta je tam velmi dobrá.

=========================

Ale přátelé, i když jsem známý propagátor dobrého větrání a síta ve dně, ve světle nových skutečností (úhynů) měním názor. Jen na konstrukci. Ne na to, že včely potřebují ventilaci.
Pokud má být léčení kyselinou mravenčí účinné, je třeba omezit únik par spodem. Po dobu léčení.

Je třeba se přizpůsobit novým skutečnostem a k tomu změnit technologii (software) i hardware. :-)

Nechci nikoho ovlivnovat, ale jsem zvědav jak to vymyslí jiní a pak si porovnám své řešení.


Takže dobré a osvědčené konstrukce berme jako něco co vyhovovalo. Ale co budeme (včely i my) potřebovat teď?

Takže bych zatím dělal jednoduchá dna a větral (zasítovaným v zimě) česnem. Malé zasítované větrání vzadu (na zadní straně dna) není podle mě od věci.
A čekal bych, co se vyvrbí, co nám roztoč, včely a počasí přinese.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 18. 3. 2008
Re:vyroba ulu

Máš li přístup do podmetu zadem, můžeš ho pak využít i jinak

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: MK23 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: vyroba ulu
> Datum: 18.3.2008 11:54:43
> ----------------------------------------
> Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne vyrabet
> uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad
> bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno,
> ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.
>
> 1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
> 2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez
> zasitovani a vkladani podlozek predem..??
>
> Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi
> to sem prosim.
> Dekuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 18. 3. 2008
Re:vyroba ulu

Rozhodně studená stavba, zasíťované dno úl Langstroth - nízký nástavek. Vyrábí Nerad. Jeho stranky jsou www.inerad.wz.cz
Franta

> ----------------------------------------
> Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne vyrabet
> uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad
> bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno,
> ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.
>
> 1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
> 2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez
> zasitovani a vkladani podlozek predem..??
>
> Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi
> to sem prosim.
> Dekuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 3. 2008
Re: vyroba ulu

V krátkosti:
1/ Rozhodně studená stavba je lepší ( pro včely )!!! Při teplé stavbě včely nevhodně ukládají zásoby, což v zimně může vést i k jejich smrti hladem ( oddělením od zásob ).

2/ Doporučuji vysoké drátěné dno ( především systém varroa-dno ). Slouží jako ventilace úlu, prostor dočasného vyvěšení při medobraní, ke kontrole včelstva ze spodu. Ulehčuje léčení...odběr měly, kontrolu spadu roztočů.

Doporučuji nízkonástavkový úly ( Optimal nebo Langstroth ) kvůli velkému spektru provozních metod včelaření s těmito úly, tedy včelař si může vybrat tu, která se mu nejvíce hodí, což u ostatních systémů úlů nejde, tam jste vždy něčím limitován.


S pozdravem...M. Václavek

PS.
Čtvercový půdorys nástavků není rozhodující. Důležité je to, aby v nástavku bylo 10 nebo 11 rámků délky alespoň 42 cm ( kvůli prostoru pro zásoby a prázdné buňky u plodového tělesa ... izolační zóna rámku ). Pak bez problému můžete mít úly tenkostěnné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 3. 2008
Re: vyroba ulu

Teplá nebo studená stavba je nyní téměř jedno. Teplá stavba byla preferována
dříve, kdy převládaly almárky a úly přístupné zezadu, tam studená stavba
byla problematická. Nyní je spíše vhodnější studená stavba, předpokládá se,
že na začátku zimy si včely sednou blíže ke vzduchu k očku a potom se budou
posunovat po zásobách směrem dozadu. Obdélníkové úly na studenou stavbu,
hlavně pro délkovou míru 45 a 42 cm pro 9 - 10 rámků jsou taky lepší v
případě, že se nastavky má osadit nějaký původní včelín místo starých
zadováků na rámky 39x24. Díky užším nastavkům se jich tam dá nacpat v jedné
řadě prakticky stejně tolik, kolik bylo zadováků. Nebo kdekoliv jinde, kde
je k dispozici spíše stísněný prostor.
Zasíťovaný podmet v každém případě, jednak přivádí včelám vzduch, při
převážení včelstev dává jistotu, že se včely neudusí a hlavně nyní bude
důležité sledovat denní spad roztočů a to se dá nejlépe udělat, když roztoči
budou padat přes síto ven z úlu, kde jejich kontrola nebude včely v létě
obtěžovat. Vzadu otvírání je v každém úlovém dnu, ale vsunování podložek se
dá na podzim a v zimě vcelku docela dobře dělat i česnem, pokud je česno
otevřené přes celou šířku dna. Já pro jiné účel otvírání vzadu nepotřebuji.
Začátečníkovi bych ale radil spíše pročíst inzeráty a koupit hotové úly,
spíše použité, ale nějaké standartizované a moderní, které se potom dají
prodat. Třeba 2 - 3 různé typy s tím, že za nějaký rok vybere jeden typ,
ostatní prodá a potom ten vybraný typ začne podle vzoru vyrábět. Nejlíp asi,
když současně s úlem se dá získat podrobná metodika, jak zrovna v tom úlu
včelařit. Mnohem líp se něco vyrábí, když má člověk prakticky ověřeno, co
proč v tom úlu funguje, než něco vyrábět bez praktických zkušeností naslepo.
Výroba naslepo bez praktických zkušeností svádí k zjednodušením, které se
potom u včel mohou ukázat jako překážka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "MK23" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 18, 2008 11:54 AM
Subject: vyroba ulu


> Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne
vyrabet
> uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad
> bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno,
> ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.
>
> 1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
> 2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez
> zasitovani a vkladani podlozek predem..??
>
> Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi
> to sem prosim.
> Dekuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Stonjek (90.183.70.9) --- 18. 3. 2008
Re: výroba ulu


Myslím, že to nejtěžší je rozhodnout se správně. Nejdůležitější: zda úly zateplené nebo z masivu. Obojí mají své výhody a nevýhody. Nezateplené úly kladou větší důraz na včelařovy schopnosti, musí udržet všechna včelstva v patřičné síle, jinak jdou výnosy prudce dolů a to velmi často neumí ani včelaři s mnohaletou praxí. Zateplené úly nekladou na um včelaře tak vysoké nároky a většina srovnávacích výnosových pokusů dopadla lépe pro úly zateplené. Náklady jsou vcelku stejné, dřevo je prostě u nás drahé a na úly z masivu musí být navíc kvalitní. Na samovýrobu musí být slušně zařízená dílna. Rozhodně kvalitní cirkulárka a žel i protahovačka, tedy alespoň pro toho, kdo si nechce tahat věčně třísky z rukou. Jakmile s nějakou operací musíme jinam, náklady naskakují. Časová náročnost je velká,těm dvoum hodinám se shovívavě usmívám. Zateplené úly jsou podstatně pracnější, velmi často i několikrát. Stavba je lepší asi studená, s teplou se pracuje pohodlněji a je u ní o něco méně žihadel. Pro kočování samozřejmě vyšší podmet a spodní větrání, pro pevná stanoviště nejsou nutná a jdou nahradit jinak. Zadní otevírání dna ruším, protože ho nepotřebuji a místo varroa dna pracuji raději s vymazlenou podložkou.
Teď jsem zkusmo vybouchl několik úlů v kombinaci styrodur 40 mm tlustý a dřevo. Na výrobu by stačila jen cirkulárka, samozřejmě plátkový kotouč, dřevo mizerné kvality. Dadant s 5 nástavky dnem a stříškou s ipou cca 600 kč, když je dřevo zdarma. Hodiny práce tak něco kolem 10, přesně to nevím. Sololiťák stejné konstrukce vyjde o 200 laciněji, pracnost zřejmě dvojnásobná. Dnes ale vím, že je mi materiálově mnohem sympatičtější. Takže rozhodování těžké, nikomu ho nezávidím. Každopádně pouze nástavkový úl, po důkladné dezinfekci může být i starší, teď jich bude volných mraky, ale pouze ze zdravých oblastí a to bych kladl důraz na ověření u OVS jinak ani náhodou!!! Takže přeji šťastnou volbu! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 3. 2008
Re: výroba ulu

Obojí mají své výhody a nevýhody. Nezateplené úly kladou větší důraz na včelařovy schopnosti, musí udržet všechna včelstva v patřičné síle, jinak jdou výnosy prudce dolů a to velmi často neumí ani včelaři s mnohaletou praxí. Zateplené úly nekladou na um včelaře tak vysoké nároky a většina srovnávacích výnosových pokusů dopadla lépe pro úly zateplené.

______________________________________________________________

Pane Stonjeku,
kam chodíte na takové informace? Většina experimentů ( v postkomunistické době ) jednoznačně nezachycuje žádné významné rozdíly ve výnosu. Máte pravdu, že pro neuteplené úly jsou třeba silná včelstva, tedy je třeba včelařit racionálně a vyvarovat se praktik dvouprosotrového včelaření. Žádná složitost to není.


S pozdravem...M. Václavek

Výsledky ze Zubří, pokus s uteplenými úly:
___________________________________________________________

POKUS S UTEPLENÝMI ÚLY

Od roku 1999 probíhá na třech pracovištích našeho ústavu (Dol, Pekařov a Zubří) provozní pokus na porovnání jednostěnných - dřevěných úlů s úly silně uteplenými 6 cm polystyrenem. U obou skupin včelstev se hodnotí průběh jarního rozvoje a hlavní ukazatel - produkce medu, do níž se veškeré podmínky pro jarní rozvoj promítnou.

Zde uvádíme výsledky za naše pracoviště. Obě porovnávané skupiny jsou nízkonástavkové úly Optimal s rámky 42×17 cm. Kromě úlové stěny je rozdíl ještě v uteplení stropu - u dřevěných úlů je tam standartně 3 cm polystyren, u olystyrenových úlů je na strůpku 6 cm polystyren. Vše ostatní včetně způsobu ošetřování je shodné. Výsledky jsou v tabulce:

SROVNÁVACÍ POKUS S UTEPLENÍM ÚLŮ
po 14 (r.2005 po 12, od r.2006 po 11) včelstvech ve variantě; kg medu/včelstvo

VARIANTA
       r. 1999        r. 2000        r. 2001        r. 2002        r. 2003        r. 2004        r. 2005        r. 2006        r. 2007

Uteplené
(6cm polystyren)
       13,2
       21,1
       14,1
       8,8
       24,8
       52,6
       23,6
       25,7
       11,7

Jednostěnné
(25 mm dřevo)
       12,3
       18,6
       12,9
       6,1
       27,7
       55,9
       23,9
       28,9
       13,6

Rozdíl
ve prospěch uteplených
       +0,9
       +2,5
       +1,2
       +2,7
       -2,9
       -3,3
       -0,3
       -3,2
       -1,9

První čtyři roky byly výnosy medu v uteplených úlech vyšší, dalších roky tomu bylo naopak, rozdíly ovšem nejsou velké. Závěr pro praxi nechť si učiní každý pro sebe! Z tohoto hlediska je užitečný i následující poznatek plynoucí z našich měření: Pokud jsme včelstva rozdělili podle síly po přezimování na silnější a slabší polovinu, potom u těch silnějších nebyl žádný rozdíl ve výnosu medu mezi jednostěnnými a polystyrenovými úly, zatímco u slabších včelstev byl rozdíl větší, než jsou údaje v tabulce, ve prospěch úlů uteplených. Tedy - uteplení napomáhá v jarním rozvoji slabším včelstvům, silnější ho nepotřebují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Stonjek (90.183.70.9) --- 18. 3. 2008
Re: výroba ulu

Jenomže to zkoušejí i jiní. Kolik je takových včelařů v ČR jako je Ing. Čermák a kolika se tak daří v šlechtění matek. M, Václavkovi, který se nezmůže na nic jiného než neustále dozblbnutí opisovat věci dostatečně známé? Což takhle použít i citáty od Kamlera, Řeháčka, Kolomého aj. Také jsem si to srovnání provedl a vím svoje. A uvědomte si že je 50 000 včelařů a těžko můžete na 100% doporučovat způsob určený jen těm nejlepším. A těch zas tak moc není. A žvaněním a opisováním se jim nikdo určitě nestane.
Přeji hezké sny. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 3. 2008
Re: výroba ulu

Jenomže to zkoušejí i jiní. Kolik je takových včelařů v ČR jako je Ing. Čermák a kolika se tak daří v šlechtění matek. M, Václavkovi, který se nezmůže na nic jiného než neustále dozblbnutí opisovat věci dostatečně známé? Což takhle použít i citáty od Kamlera, Řeháčka, Kolomého aj. Také jsem si to srovnání provedl a vím svoje. A uvědomte si že je 50 000 včelařů a těžko můžete na 100% doporučovat způsob určený jen těm nejlepším. A těch zas tak moc není. A žvaněním a opisováním se jim nikdo určitě nestane.
Přeji hezké sny. Zdraví R. Stonjek

_____________________________________________________________

Nepřehánějte, neuteplené úly nejsou jen pro nějaký malý výbor ,,nadvčelařů,, či včelařů s ,,speciálně,, vyselektovanými včelami.
Každý včelař, který neomezuje svá včelstva v rozvoji, docílí stavu, kdy síla včelstva dostatečně zastupuje uteplení stěny úlu ( v nezúžených úlech uteplení stěny ztrácí význam! ).

Osobně nevidím u silných včelstev žádný rozdíl mezi neuteplenými a uteplenými úly. Spíše jsou ve výhodě úly neuteplené ( častější prolety v zimně ). Spotřeba zásob a výnosy jsou v průměru stejné.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Stonjek (90.183.70.9) --- 18. 3. 2008
Re: výroba ulu

Dobře, ale pak je nefér používat výsledky jednoho z nejlepších navíc, který to má jako hlavní zaměstnání. Seriozní by bylo použít výsledky běžného průměrného včelaře, který občas nemá čas, sem tam něco zkoní, musí chodit do práce apod tzn.u kterého je běžný třetinový stav včelstev/ špičková, průměrná, nic moc/ A pak teprv letí výnosy dolů. A nejlépe je předhodit vlastní tabulky grafy pro přesvědčování ostatních. Jsem dalek tomu tvrdit, že úly z masivu jsou špatné a že to v nich nejde, Tvrdím jen,že vždy je něco za něco a učinit správné rozhodnutí je těžké a začínajícím ho moc nezávidím. Hledání vyhovujícího úlu pro sebe systémem pokus omyl je sice dost drahé, je to nejdražší palivo do kotle ÚT,ale když se to bere jako zábava a zdroj poučení a na konci je výsledek, tak to vúbec není ztracený čas ani finance. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Jan Cervenka (e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: výroba ulu

On Tuesday 18 of March 2008 22:13:38 M. Václavek wrote:

> Každý včelař, který neomezuje svá včelstva v rozvoji, docílí stavu, kdy
> síla včelstva dostatečně zastupuje uteplení stěny úlu ( v nezúžených úlech

Nebo docili stavu,ze se mu vcelstva vyrojej :)))

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: výroba ulu

Vyrojí se každé! Je to totiž biologický instinkt rozmnožování. Toto záleží ponejvíce na stáří na stáří matky a životního prostoru Na tom je také založen boj proti rojení
Těť tady nedávno byl odkaz na fotogalerii s se síťovanými dny a kdo si ji prohlédl celou TAK TAM BYLA I FOTOGRAFIE VČELÍHO HNÍZDA OBŘÍCH ROZMĚRŮ A Z TOHO BYLO NEJLÉPE VIDNO JAKÝ PROSTOR DOKÁŽÍ VČELY OBSADIT.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: výroba ulu
> Datum: 19.3.2008 00:02:58
> ----------------------------------------
> On Tuesday 18 of March 2008 22:13:38 M. Václavek wrote:
>
> > Každý včelař, který neomezuje svá včelstva v rozvoji, docílí stavu, kdy
> > síla včelstva dostatečně zastupuje uteplení stěny úlu ( v nezúžených úlech
>
> Nebo docili stavu,ze se mu vcelstva vyrojej :)))
>
> Honza
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: v?roba ulu

Tady s p. Václavkem souhlasím Pak již jde jen o naši kondici a zřízení jak velké úly včestvům poskytneme Neměly by v žádném případě být pod 30 rámků

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?roba ulu
> Datum: 18.3.2008 22:13:45
> ----------------------------------------
> Jenomže to zkoušejí i jiní. Kolik je takových včelařů v ČR jako je Ing.
> Čermák a kolika se tak daří v šlechtění matek. M, Václavkovi, který se
> nezmůže na nic jiného než neustále dozblbnutí opisovat věci dostatečně
> známé? Což takhle použít i citáty od Kamlera, Řeháčka, Kolomého aj. Také
> jsem si to srovnání provedl a vím svoje. A uvědomte si že je 50 000 včelařů
> a těžko můžete na 100% doporučovat způsob určený jen těm nejlepším. A těch
> zas tak moc není. A žvaněním a opisováním se jim nikdo určitě nestane.
> Přeji hezké sny. Zdraví R. Stonjek
>
> _____________________________________________________________
>
> Nepřehánějte, neuteplené úly nejsou jen pro nějaký malý výbor
> ,,nadvčelařů,, či včelařů s ,,speciálně,, vyselektovanými včelami.
> Každý včelař, který neomezuje svá včelstva v rozvoji, docílí stavu, kdy
> síla včelstva dostatečně zastupuje uteplení stěny úlu ( v nezúžených úlech
> uteplení stěny ztrácí význam! ).
>
> Osobně nevidím u silných včelstev žádný rozdíl mezi neuteplenými a
> uteplenými úly. Spíše jsou ve výhodě úly neuteplené ( častější prolety v
> zimně ). Spotřeba zásob a výnosy jsou v průměru stejné.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Aleš (193.85.238.34) --- 19. 3. 2008
Re: v?roba ulu

Proč ne Adamce?
Už to tu bylo napsáno. Kraňka potřebuje prostor. Když nechceš roje, musíš být stále 1 nástavek před včelami. A tak se s tachovákama dostaneš na 5 - 6 nástavků. Pokud máš úl na cca 30 - 40 cm podstavci (aby jsi si nestrhl záda, když se hrabeš v plodišti při tvorbě oddělků) tak odebírat plné medníky z úrovně očí a výše dá nořádně zabrat.
Taky mám pocit, že délka 39 je v zimě pro silná včelstva málo - téměř každou zimu mi na této míře uhynulo jedno včelstvo na zásobách (nepřešlo do horního nástavku).
Ale hlavní důvod je ta výška v plné sezoně, kdy je nejvíce práce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Vojtěch (85.13.78.2) --- 19. 3. 2008
Re: v?roba ulu

….Taky mám pocit, že délka 39 je v zimě pro silná včelstva málo - téměř každou zimu mi na této míře uhynulo jedno včelstvo na zásobách (nepřešlo do horního nástavku).


Sleduji teploty v úlech na počítači.Co se stane s teplotou otevřením očka nebudu komentovat.Je to zbytečnost v mých podmínkách. Míra 39 a čtverec snižuje plesnivění rohů, šetří teplo. Vycházím z představy roje včel ve stromě a to na výšku. Zatím za ta léta, kdy tuto míru používám , každé včelstvo přežilo, protože jsem změnil tvar rámků.Jedině tak můžu udělat kontrolu přes rámky celého hroznu včel a třeba i vyfotit. Prázdné voštiny chrání včely před chladem a do zásob hrozen jen zasahuje/v úle na šířku naměříte mráz v rozích úlu/.Včely v hroznu si zásoby podají. Mráz může mít taky kladný vliv na včely.
V některých vystačím celý rok se dvěma díly úlu, ale s častějším vytáčením. (nepřešlo do horního nástavku).
To způsobuje typ rámků.Viz. Včelařství 11/2005/293.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radek HUBAČ (e-mailem) --- 19. 3. 2008
RE: v?roba ulu

Pak to nebylo délkou rámku ale snad mezerou mezi nástavky a tím, že to
byl nějaký slaboch. Pan Volejník má ze 240 včelstev úhyn 3 včelstva a to
vyloupením v září. Ostatně podobně jako jiné roky... Je třeba ještě
dalších argumentů?

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Vojt?ch
Sent: Wednesday, March 19, 2008 11:22 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: v?roba ulu

..Taky mám pocit, že délka 39 je v zimě pro silná včelstva málo - téměř
každou zimu mi na této míře uhynulo jedno včelstvo na zásobách (nepřešlo
do
horního nástavku).


Sleduji teploty v úlech na počítači.Co se stane s teplotou otevřením
očka
nebudu komentovat.Je to zbytečnost v mých podmínkách. Míra 39 a čtverec
snižuje plesnivění rohů, šetří teplo. Vycházím z představy roje včel ve
stromě a to na výšku. Zatím za ta léta, kdy tuto míru používám , každé
včelstvo přežilo, protože jsem změnil tvar rámků.Jedině tak můžu udělat
kontrolu přes rámky celého hroznu včel a třeba i vyfotit. Prázdné
voštiny
chrání včely před chladem a do zásob hrozen jen zasahuje/v úle na šířku
naměříte mráz v rozích úlu/.Včely v hroznu si zásoby podají. Mráz může
mít
taky kladný vliv na včely.
V některých vystačím celý rok       se dvěma díly úlu, ale s častějším
vytáčením. (nepřešlo do horního nástavku).
To způsobuje typ rámků.Viz. Včelařství 11/2005/293.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 19. 3. 2008
Re: výroba ulu

Přezimuje dobře i oddělek v neutepleném jednom nástavku 3/4 langstroth.
Tonda
>Máte pravdu, že pro neuteplené úly jsou třeba silná včelstva, tedy je třeba včelařit racionálně a vyvarovat se praktik dvouprosotrového včelaření. Žádná složitost to není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: výroba ulu

U toho zařízení na samovýrobu existuje taky dilema. Koupit to levnější a
riskovat potom, že ty úly se mi nepovede udělat v potřebné kvalitě nebo
koupit to dražší a větší, mít tím zapranou dílnu a riskovat, že i tak
nakonec ty úly nebudu z nějakých důvodů vyrábět a když budu potřebovat v
dílně místo, budu se toho zařízení zbavovat se značnou ztrátou. Uříznuté
prkénko potom vyjde klidně dráž než kdyby si ho člověk nechal nařezat na
míru v nějaké truhlárně, případně zakoupil v nějaké kutilské prodejně. Já
jsem si uzpůsobil konstrukci úlů tak, že všechny dřevěné díly můžu nařezat z
běžného coulového řeziva, od stěn úlů přes různé lištičky až po loučky
rámků. Na něco, na co jsem dříve dával nařezat prkýnky síly 1 cm, nyní
používám sololit. Řezivo se pro výrobu úlů dá sehnat od kvalitního, kubík
smrkového za odhadem 5000 Kč po různé krajiny určené běžně na topení kubík
od zhruba 500 - 1000 Kč, ze kterých se třetina, polovina nebo i víc dá
vybrat na úly, zbytek jde do pece. Dobrý materiál pro menší množství úlů je
řezivo používané na výrobu europalet. Je poměrně levné a má délku 1200 mm,
dá se tedy naložit dozadu do osobního auta, takže pro menší množství je
problém dopravy vyřešen. Moje nářadí pro výrobu úlů je malá cirkulárka o
výkonu 600 watt, kdysi koupená v Bauhausu za 2000, nyní jsem viděl podobné
s druhým kotoučem tak za 1600. Potom ruční elektrický hoblík, vrtačka,
nějaké truhlářské svěrky a další běžné ruční nářadí. Vyrábím s tím v
současné době jednostěnné nízké nastavky a dvoustěnné izolované nastavky na
39x24. U těch jednostěnných nízkých nastavků jsem se hodně inspiroval knihou
G Liebiga "Včelaříme jednoduše." Přirozeně technologie výroby je daná
použitým nářadím, obecně u takového levného nářadí trvá výroba o něco déle a
bývá méně přesná než u nějakého profi a poloprofi nářadí, přesnost je nutno
občas nahradit třeba tmelením nebo ručním pasováním, taky se nedá počítat,
že se s tím nářadím udělají desítky úlů. Takové nářadí je vhodné pro výrobu
tak do 5 - 10 úlů postupně během více let a pro vyzkoušení a naučení se
práce se dřevem s tím, že když po několka letech to člověka dále zajímá, je
možné potom vyčlenit trvale nějaké metry čtvereční v dílně a nějaké desítky
tisíc korun pro nějaké kvalitnější truhlářské zařízení a mít vedle včel jako
koníčka nebo přivýdělek i truhlařinu. Pro výrobu úlů jsou nutné vedle nářadí
i další předpoklady. Je to za prvé dostatečný prostor. Koupené řezivo se
musí někde proložené skladovat a aspoň rok sušit. Potom je třeba mít pro
práci se dřevem určité znalosti stejně jako pro práci se včelami. Kdo je
nemá, bude se na prvních 10 - 20 nastavcích a prvních pár desítkách hodin
učit. Já jsem v podstatě navázal na dobu, kdy jsem jako dítě pozoroval otce,
strýce a bratrance, jak v jejich malé truhlářské dílně vyrábějí úly, dveře,
skříně, obložení, žebříky a podobné věci. Potom je třeba, aby člověk měl
určitý cit pro nářadí, zvláště pokud pracuje s tím levným. Poznat, kdy
přitlačit, aby to řezalo rychleji a poznat, kdy ubrat, aby ta cirkula nebo
hoblík neodešel. Poznat taky, který kus dřeva ještě zpracovat a který kus
dřeva už dát na "teplo" do kotle. Zvlášť u levnějšího řeziva bývá někdy
problém, kolikrát je pošlapané nebo doslova vylovené z bláta a potom nože
nebo zuby na pile dostávají zabrat. Pak je ještě další možnost.
polosamovýroba. Dát si v nějaké truhlárně všechno nařezat, sklížit stěny
nastavků do potřebných rozměrů atd, tak, aby doma stačilo k sestavení jen
kladívko, hřebíky, vruty, šroubovák a vrtačka pro předvrtání děr.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 18, 2008 7:26 PM
Subject: Re: výroba ulu


>
> Myslím, že to nejtěžší je rozhodnout se správně. Nejdůležitější: zda úly
> zateplené nebo z masivu. Obojí mají své výhody a nevýhody. Nezateplené úly
> kladou větší důraz na včelařovy schopnosti, musí udržet všechna včelstva v
> patřičné síle, jinak jdou výnosy prudce dolů a to velmi často neumí ani
> včelaři s mnohaletou praxí. Zateplené úly nekladou na um včelaře tak
vysoké
> nároky a většina srovnávacích výnosových pokusů dopadla lépe pro úly
> zateplené. Náklady jsou vcelku stejné, dřevo je prostě u nás drahé a na
úly
> z masivu musí být navíc kvalitní. Na samovýrobu musí být slušně zařízená
> dílna. Rozhodně kvalitní cirkulárka a žel i protahovačka, tedy alespoň pro
> toho, kdo si nechce tahat věčně třísky z rukou. Jakmile s nějakou operací
> musíme jinam, náklady naskakují. Časová náročnost je velká,těm dvoum
> hodinám se shovívavě usmívám. Zateplené úly jsou podstatně pracnější,
velmi
> často i několikrát. Stavba je lepší asi studená, s teplou se pracuje
> pohodlněji a je u ní o něco méně žihadel. Pro kočování samozřejmě vyšší
> podmet a spodní větrání, pro pevná stanoviště nejsou nutná a jdou nahradit
> jinak. Zadní otevírání dna ruším, protože ho nepotřebuji a místo varroa
dna
> pracuji raději s vymazlenou podložkou.
> Teď jsem zkusmo vybouchl několik úlů v kombinaci styrodur 40 mm tlustý a
> dřevo. Na výrobu by stačila jen cirkulárka, samozřejmě plátkový kotouč,
> dřevo mizerné kvality. Dadant s 5 nástavky dnem a stříškou s ipou cca 600
> kč, když je dřevo zdarma. Hodiny práce tak něco kolem 10, přesně to nevím.
> Sololiťák stejné konstrukce vyjde o 200 laciněji, pracnost zřejmě
> dvojnásobná. Dnes ale vím, že je mi materiálově mnohem sympatičtější.
Takže
> rozhodování těžké, nikomu ho nezávidím. Každopádně pouze nástavkový úl, po
> důkladné dezinfekci může být i starší, teď jich bude volných mraky, ale
> pouze ze zdravých oblastí a to bych kladl důraz na ověření u OVS jinak ani
> náhodou!!! Takže přeji šťastnou volbu! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
tomtom (88.102.214.94) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu

Já bych nyní volil Langstroth...a to z jednoduchého důvodů. Je to světová míra a při dnešní globalizaci si může člověk nakoupit vše potřebné ke včelaření v těchto úlech i jinde ve světě a má záruku, že toho sežene. S postupným ubýváním včelařů u nás se sníží i nabídka pomůcek. mezistěn, rámků, medometů i všeho ostatního v našich obchodech a bude čím dál problematičtější něco nakoupit. Nyní včelařím na míře 24x36 ( v začátcích ovlivněn příkladem pana Kolomého ) nyní uvažuji o přechodu na Langstroth - nízké nástavky - 24x36 medník je dost těžký a to mi je 40 ....
A ejhle: rámky langstroth se mi nevejdou do medometu... Takže začnětě s jedním odzkoušeným systémem, kde máte záruku standardizace a dostupnosti pomůcek i v budoucnu.I když nyní se na první pohled zdá, že je všeho dostatek na adamcovou míru, nemusí to vydržet dlouho...
Z hlediska životních podmínek pro včely bych v tom vědu nedělal. Mimo jiné i proto, že ty Langstrothy jsou odzkoušené :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
flakatos (84.16.120.34) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu

Ještě se pořád učím včelařit, ale teď na schůzi při přednášce pana Miroslava Sedláčka z Bučovic, který říkal, že rámková míra 39*24 není špatná, ale je potřeba požívat minimálně 3 nástavky zůstanu u této úlové míry.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu