78242

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 3. 2008
Re: barva úlů

To je otázka zajímavější než se na první pohled jeví. Kdysi jsem včelařil v
kočovném včelíně, tam byly dvě řady úlů nad sebou a 5 úlů vedle sebe, to
všechno na délce 2 metrů a vzdálenosti horní a spodní řady česen asi 60 cm.
Zavedl jsem tam výchovu nové mladé matky v úlu produkčního včelstva, kde ta
matka potom byla, žádná pomocná hejblata jako oplodňáčky pro chov matek jsem
nepoužíval. Ze začátku měly matky při návratu z oplozovacích výletů velké
problémy s orientací na správné česno, z 10 chovaných matek se ztratilo tak
5 - 8. Pak jsem začal česna úlů, kde se měla právě nová matka líhnout,
natírat respektive obnovovat jejich nátěry ,aby byly kontrastní a barevná.
Takže v době, kdy matky vylétaly na oplozovací výlety, byla česna týden, 14
dní nově natřená, ztráty matek potom klesly na tak dvě z 10. To ale platilo
pro rovnou stěnu kočovného včelína, u nastavkových úlů rozložených na paletě
je orientace včel i matek mnohem snažší i bez odlišného barevného nátěru, je
tam mnohem více orientačních bodů. Podle mně ale není nic proti ničemu, když
se přední strana kolem česna natře tak na ploše 3 - 6 dm2 barvami, které
orientaci včel přece jen trochu zlepšují. Nastavky, víka a ostatní stěny
dna pokud mají být natřeny, tak barvou, která zapadá do prostředí, třeba
nějakou neřvavou zelenou, hnědou, béžovou atd. Tam je spíše podstatné, pokud
jsou úly na nějakém neoploceném místě v lese, aby nějakou zářivou kontrastní
barvou v létě i v zimě už z daleka nepřivolávaly návštěvy nežádoucích
zvědavců. Co se týká tmavosti barvy, úly se nejlépe umisťují pod listnaté
stromy které přes poledne úly stíní, tudíž ohřev úlů sluncem v poledne se
nekoná. Přirozeně na kraji lesa, východním, jižním až západním,takže včely
mají volný výlet do otevřené krajiny. Listnaté stromy v případě trvalého
stanoviště, ohřev sluncem na jaře je naopak přínos.
Co se týká odlišování jednotlivých úlů rozdílnými barvami, včelaři před 50 a
více lety jednoznačně píšou, že včely barvy rozlišují, dnešní včelaři
jednoznačně píšou, že nerozlišují. Přitom mohou mít pravdu všichni. Kdo se
trochu zabývá barvami, tak ví, že úplně nezbytnou součástí pro formulaci
barev je běloba neboli bílý pigment. Příměs běloby v barvě způsobuje, že
barva získá mnohem větší kryvost a barevný odstín daný příslušným barevným
pigmentem o to více vynikne. Pak je tady informace, že včely vidí trochu
jinak než člověk. Člověk vnimá vlnové délky světla, které odráží červená,
žlutá, zelená a modrá barva. Včela vlnové délky světla, které odráží červená
barva, už nevnímá, červenou barvu vidí jako černou, potom vnímá žlutou,
zelenou, modrou a potom ještě další ultrafialovou barvu, kterou zase nevnímá
člověk. Když se vezmou parametry bělob používaných v barvách, tak nyní
výhradně používaná titanová běloba nefunguje jako běloba v ultrafialové
oblasti, neodráží tam světlo. Včela tudíž titanovou bělobu vnímá podobně
jako by člověk vnímal směs zelené, žluté a červené barvy. Proto méně syté
barevné odstíny dnešních barev, kde je hodně běloby, a které člověk vnímá
jako barevně jednoznačně odlišné, včela nerozliší. Závěr z toho plyne, že
pokud mají rozdílné odstíny jednotlivých česen pomáhat i včelám, musí to být
co nejsytější barva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jitka" <banditak/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 13, 2008 12:37 PM
Subject: barva úlů


> Dobrý den,
> mám možná pro mnohé hloupý dotaz začínající včelařky. Záleží na volbě
barvy
> úlů? Kdesi jsem četla, že včelám je to jedno-z pohledu rozlišování barev.
> Jedná se mi o to: jestliže bude barva úlu tmavá, pak bude více přitahovat
> sluníčko...je to dobře nebo špatně? Předem děkuji za jakoukoliv radu.
> Přeji pěkný den!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Ing. Josef Kala (e-mailem) --- 13. 3. 2008
RE: barva úlů


Radimovy informace jsou opět velmi přínosné ( aspoň pro mne ).

Protože na chalupě si rád užívám rekreačních aspektů včelaření, postavil
jsem si tam před asi deseti roky repliku historického malebného včelína. Až
na to, že jsem poctivě jsem natřel letáky různými barvami v souladu s
doporučovaným ( v klasické včelařské literatuře ) uspořádáním barev, údajně
pro včely kontrastních.

Před cca rokem jsem čistil střechu včelína a postavil proto k němu žebřík.
Na žebřík jsem po odjezdu z chalupy zapomněl a tak tam stál do příštího
víkendu. Příští týden jsem žebřík odstranil a pozoroval včely nosící pyl do
úlů. Přilétající i odlétající včely se ještě nejméně do konce víkendu (nyní
už pomyslnému) žebříku vyhýbaly. A navíc: některé včely sedly na leták,
"nakoukly" do česna, pak po letáku poodběhly v krouživém pohybu od česna,
znovu se přiblížily k česnu a ( pravděpodobně) porovnaly charakteristiku
vůně feromonů a vzlétly. Asi z půlmetrové vzdálenosti si "prohlédly" okolní
česna a po cca 10 vteřinách s jistotou nalétly na jiný vedlejší leták a bez
průtahů a obav vešly dovnitř.

Tímto pozorováním jsem nabyl přesvědčení, že pro včelstva jsou významnějšími
orientačními body výrazné předměty v letové dráze poblíž česna, než lidským
okem posuzovaná odlišnost barev.

Ale pro usnadnění orientace panušek a matek, vracejících se z aktu oplození
připichuji stále ( věren tradici) napínáčkem kousek barevného staniolu od
vánočních figurek. Možná i proto mám úspěšnost oplozených matek i ve včelíně
více než 80%.
Přesto, že mám i zkušenost, že orientace právě oplozených matek je
neuvěřitelně dokonalá.
Jistě té orientaci napomáhá i očekávání dělnic na příchod své právě
"korunované královny" ( pozoroval jste také někdo, jak to vítání nové
"panovnice" včelstvo rozrušeně a cílevědomě prožívá?, jak intenzivněji stráž
střeží česno?, jak hrdým, sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu po
předchozím nejistém váhání a "pečlivém rozvažování"? ).

Proto si myslím ( a v souladu s hezky vyjádřeným pozorováním Antona
Turčányho), že pro orientaci včelstva jsou podstatnější výrazné orientační
body a tvary předmětů, "vůně"( feromony?). Barevné odlišení vnějších částí
příbytků včel asi bude jen důsledek toho, že lidé se snaží život včel vnímat
stejně, jako by to byli lidé ( oni sami ). Včely za mnoho milionů let si
dokázaly najít cestu k uchování svého druhu. Pokud platí ( věřím, že ano)
Darwinova teorie vývoje druhů, tak včely to přežití zvládly bez barev a
lidského vnímání jejich pohledu na svět. Včely člověka nepotřebují. Člověk
ano. A někdy jim svou "pomocí" nepomůže.
Josef Kala



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 3. 2008
Re: barva úlů

istě té orientaci napomáhá i očekávání dělnic na příchod své právě
"korunované královny" ( pozoroval jste také někdo, jak to vítání nové
"panovnice" včelstvo rozrušeně a cílevědomě prožívá?, jak intenzivněji stráž
střeží česno?, jak hrdým, sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu po
předchozím nejistém váhání a "pečlivém rozvažování"? ).J.K.

Áno, mal som to šťastie pozorovať návrat oplodnenej matky (bola poznačená oplodňovacím znamienkom), ale nič také o čom sa domnieva Josef (..jak hrdým sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu ....), som nepozoroval.
Nevidel som "hrdý ani sebavedomý krok", bol to skôr strach o svoj život.

Bolo to zaujímavé divadlo, zachytil som M ako odlieta z oplodňovacej jednotky (OJ), rozvážnym krúživým letom do výšky (orientácia na letáč) a aj jej vrátenie, to sa opakovalo niekoľkokrát. Snubný let trval dlhšiu dobu a práve tento návrat bol pre mňa nevšedný a pritom zaujímavý.

Niekoľko včiel (5-10) kontrolovalo letáč, Navrátivšia oplodnená M so znamienkom v zadočku sa priblížila pred letáč a váhavo poletovala, ak sa priblížila do blízkosti včiel na letáči, tie ragagovali popudlive proti M, vyletovali proti nej a zrazili ju do trávy pred OJ. To sa opakovalo niekoľkorát (5_6), matka zakaždým vzlietla, včely taktiež a znovu sa vracala na letáčovú pätku. Napokon M si doslova prezila cestu pomedzi včely a bleskove sa stratila v útrobách OJ, tie chvíľu pobehovali a taktiež vošli do OJ.
Anton

Práve táto ostražitosť včiel na letáči pri návrate M z oplodňovacieho letu, by mohla byť príčinou strát matiek pri opldňovacích letoch, hlavne na letáčoch kočovných vozov, ak sú npr. dva rady letáčov na sebou (zrazenie M na spodný letáč). Ale toto je skôr koštrukcia ako by mohlo byť a nie realita, priamo som to nepozoroval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: barva úlů

No, já budu vždycky kolem česna mít nějaký orientační nátěr pro včely. Co se
týká návratu matek v kočovných včelínech, soudím, že vysoké ztráty hodně
způsobuje prostý boční vítr. Matka je sice zalétána na česno vlastního úlu,
ale pokud ty česna nejsou odlišená, může ji poryv větru strhnout a ona se
nebrání přistát na česně nebo jen na stěně, která je ovládána včelami
vedlejšího úlu a ty ji přirozeně zabijí. V přírodě totiž není obvyklé, že by
na jednom místě kmene stromu sídlily dvě včelstva, vracející matky si tudíž
uvykly, že není problém, když přistanou kvůli větru na kmeni třeba půl metru
od česna a zbytek "dojdou" pěšky. Vedle toho, že česna nástavkových úlů jsou
podstatně níže a tudíž vítr tam je menší je lepší orientace matek při
návratu z oplozovacího výletu způsobena zřejmě i tím, že na rozdíl od stěny
včelína jsou mezi nastavkovými úly mezery a matka potom chápe vedlejší úl
jako jiný strom a v případě stržení větrem si tam nesedne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 7:41 AM
Subject: Re: barva úlů


> istě té orientaci napomáhá i očekávání dělnic na příchod své právě
> "korunované královny" ( pozoroval jste také někdo, jak to vítání nové
> "panovnice" včelstvo rozrušeně a cílevědomě prožívá?, jak intenzivněji
> stráž
> střeží česno?, jak hrdým, sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu po
> předchozím nejistém váhání a "pečlivém rozvažování"? ).J.K.
>
> Áno, mal som to šťastie pozorovať návrat oplodnenej matky (bola poznačená
> oplodňovacím znamienkom), ale nič také o čom sa domnieva Josef (..jak
hrdým
> sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu ....), som nepozoroval.
> Nevidel som "hrdý ani sebavedomý krok", bol to skôr strach o svoj život.
>
> Bolo to zaujímavé divadlo, zachytil som M ako odlieta z oplodňovacej
> jednotky (OJ), rozvážnym krúživým letom do výšky (orientácia na letáč) a
aj
> jej vrátenie, to sa opakovalo niekoľkokrát. Snubný let trval dlhšiu dobu a
> práve tento návrat bol pre mňa nevšedný a pritom zaujímavý.
>
> Niekoľko včiel (5-10) kontrolovalo letáč, Navrátivšia oplodnená M so
> znamienkom v zadočku sa priblížila pred letáč a váhavo poletovala, ak sa
> priblížila do blízkosti včiel na letáči, tie ragagovali popudlive proti M,
> vyletovali proti nej a zrazili ju do trávy pred OJ. To sa opakovalo
> niekoľkorát (5_6), matka zakaždým vzlietla, včely taktiež a znovu sa
> vracala na letáčovú pätku. Napokon M si doslova prezila cestu pomedzi
včely
> a bleskove sa stratila v útrobách OJ, tie chvíľu pobehovali a taktiež
vošli
> do OJ.
> Anton
>
> Práve táto ostražitosť včiel na letáči pri návrate M z oplodňovacieho
letu,
> by mohla byť príčinou strát matiek pri opldňovacích letoch, hlavne na
> letáčoch kočovných vozov, ak sú npr. dva rady letáčov na sebou (zrazenie M
> na spodný letáč). Ale toto je skôr koštrukcia ako by mohlo byť a nie
> realita, priamo som to nepozoroval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu