78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Stonjek (213.151.87.17) --- 9. 3. 2008
Re: slab? odd?lek - co s n?m

Jen jestli autoři sledující často pouze své teoretické vize nezapoměli na další velký problém slabých včelstev a to je Nosema. A její čas se blíží. Jediná ochrana dnes je takového chcípáčka udržet v teple kolem 35 stupňů. Ať si myslíme o nekonečných Řeháčkových seriálech co chceme, v tomhle má pravdu.Co si včely myslí o otevřeném dně na to stačí jednoduchý pokus. Stačí nechat vpředu ve dně styrodurového plemenáče otevřeno větrání a hned bude každému jasno podle polohy plodu jak ohromě jim to svědčí! Já jsem párkrát na větrání zapoměl a není přesvědčivější odpověď. Ono i u včelařiny platí méně teoretizovat a víc se dívat kolem sebe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 3. 2008
Re: slab? odd?lek - co s n?m

Tazatel taky napsal, že oddělek obsazuje jen tři rámky a neupřesnil to.
Mohly to být dvě uličky a v každé z nich hrstka včel stejně tak jako dvě
uličky nacpané včelami a plodem a včely při teplém počasí roztažené ještě v
dalších dvou uličkách. Rozdíl je jasný, v prvním případě ty včely jsou
blízko úhynu, ať se s nimi dělá cokoliv, v druhém jednoznačně přežijí a
zesílí i kdyby se s nimi nedělalo nic, zahynou jen v případě chybky včelaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2008 9:11 AM
Subject: Re: slab? odd?lek - co s n?m


> Jen jestli autoři sledující často pouze své teoretické vize nezapoměli na
> další velký problém slabých včelstev a to je Nosema. A její čas se blíží.
> Jediná ochrana dnes je takového chcípáčka udržet v teple kolem 35 stupňů.
> Ať si myslíme o nekonečných Řeháčkových seriálech co chceme, v tomhle má
> pravdu.Co si včely myslí o otevřeném dně na to stačí jednoduchý pokus.
> Stačí nechat vpředu ve dně styrodurového plemenáče otevřeno větrání a hned
> bude každému jasno podle polohy plodu jak ohromě jim to svědčí! Já jsem
> párkrát na větrání zapoměl a není přesvědčivější odpověď. Ono i u
včelařiny
> platí méně teoretizovat a víc se dívat kolem sebe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 3. 2008
Re: slab? odd?lek - co s n?m

Co si včely myslí o otevřeném dně na to stačí jednoduchý pokus. Stačí nechat vpředu ve dně styrodurového plemenáče otevřeno větrání a hned bude každému jasno podle polohy plodu jak ohromě jim to svědčí! Já jsem párkrát na větrání zapoměl a není přesvědčivější odpověď. Ono i u včelařiny platí méně teoretizovat a víc se dívat kolem sebe.

______________________________________________________________

Silným včelstvům drátěné dno v produkčním období nevadí. Naopak prospívá, protože umožňuje dokonalé větrání urychlující zrání medu, česna v podletí mohou být bez problému i v období velkých veder ponechaná zúžená ( kvůli loupežení ), při kočování je předem zajištěno větrání . Mimo jiné drátěné dno přispívá ke zvýšení účinnosti léčení kyselinou mravenčí ( aplikovat horem!!! ), protože omámení roztoči propadnou sítem na zem, odkud už mají prakticky nulovou šanci dostat se zpět na včely.

Důležité je netisknout plod ke dnu, je naprosto nepřirozené udržovat plod u dna ( např. mateří mřížkou ). V takovém případě je plodové těleso za spodu velmi špatně chráněné před povětrnostními vlivy. Navíc tento stav podporuje stavení divočiny v podmetu, jež je u většině metod včelaření nežádoucí. Při udržování tzv. podsady ( prázdných nástavků pod plodovými nástavky ) je plodové těleso chráněno podsazenými nástavky, tedy nepodléhá nepříznivým povětrnostním vlivům u drátěného dna za chladného počasí jako u klasického způsobu včelaření. Navíc podsada slouží také k ukládání čerstvě přinášené sladiny, která zde uzraje, teprve po té je transportována nad plod do medných nástavků a případně i k plodování, pokud včelař včas nestihne vytočit med z horních nástavcích.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu