78234

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 1. 2008
Re: varoa

linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně žijících rojů.(26 785)

Naozaj si myslíte, že evulúcia je taká jednoduchá, aby pár zanedbaných včelstiev, (ktoré do troch rokov uhynú), dokážu svoju milióny rokov zaužívanú biológiu za niekoľko desaťročí zmeniť? Mám to považovať za naivitu alebo Ste o tom presvedčený?
Myslíte si, že to napadlo len Vás? Veď niekoľko desiatok včelárskych výskumných tímov hľadá také kmene včiel, ktoré by boli tolerantné kV.D., ale kde nič, tu nič.Pokiaľ tejto "výuke" podrobíme včelu Apis mellifera melifera, to za našej generácie a ani tie ďalšie nedosiahneme. Určite sa to vyrieši, ale nie jej učením, to sa včely mohli naučiť už pri chorobe moru včelieho plodu, no ony nie a nie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
vsusicky (89.102.166.117) --- 15. 1. 2008
Re: varoa

Občas sleduji na některé pořady na National geografik. Cca pře půl rokem tam bylo docela zajímavý ořad myslím o ptácích, kde k určitým evolučním změnám vlivem změny prostředí došlo poměrně v krátké době. Nejsem biolog, ale případnou možnost vytvoření určitého obranného mechanismu včel, respektive včelstva jako celku vůči VD během několika desítel let bych zcela jednoznačně nevylučoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jan Cervenka (e-mailem) --- 15. 1. 2008
Re: varoa

On Tuesday 15 of January 2008 21:29:17 vsusicky wrote:
> Občas sleduji na některé pořady na National geografik. Cca pře půl rokem
> tam bylo docela zajímavý ořad myslím o ptácích, kde k určitým evolučním
> změnám vlivem změny prostředí došlo poměrně v krátké době. Nejsem biolog,
> ale případnou možnost vytvoření určitého obranného mechanismu včel,
> respektive včelstva jako celku vůči VD během několika desítel let bych
> zcela jednoznačně nevylučoval.

dobra, jen aby se nevytvoril mechanizmus jako u puvodniho hostitele - apis
cerane - tedy opusteni zamoreneho plodu a odlet pryc :) .

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
gupa (80.78.146.248) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

To preci podobne funguje i u Amcarnica. (ze streddomorske skupiny) Akorát jinak provadi ten unik. Jako by nevedely jak se vyrojit.(chybejici genom?) Proste zmizi a nikdo pry nevi kam. :-o

Pro p. Cermaka. Co tak otevrit konzervu z Afriky a doplnit co chybi? (zjednodusene receno) Tedy jestli se tak v Evrope uz nedeje.
......
J.Cervenka:>dobra, jen aby se nevytvoril mechanizmus jako u puvodniho hostitele - apis
cerane - tedy opusteni zamoreneho plodu a odlet pryc :)<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Krušina (195.39.121.166) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

gupa napsal:
>...Co tak otevrit konzervu z Afriky a doplnit co chybi? (zjednodusene receno) Tedy jestli se tak v Evrope uz nedeje.
..............

Myslíš zafrikanizovat naše včely, aby si poradily s varroa destuktor, podobně jako to udělali v Jižní Americe kvůli něčemu jinému? :)
To raději snad ne, myslím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
gupa (80.78.146.248) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Vlastne ano, ale za jinych podminek a nemusi jit jen Afriku. Pokud je to teoreticky mozne a prakticky proveditelne (jak?) a potlaci nebo lepe vylouci se negativni vlivy ktere unas zkratka zvitezi pri selekci, tak je to furt lepsi nez tady psat o nejakem unas zapomenutem vcelstvu nejakeho vcelare nebo divokeho roje.
.......
gupa napsal:
>...Co tak otevrit konzervu z Afriky a doplnit co chybi? (zjednodusene receno) Tedy jestli se tak v Evrope uz nedeje.
..............

Myslíš zafrikanizovat naše včely, aby si poradily s varroa destuktor, podobně jako to udělali v Jižní Americe kvůli něčemu jinému? :)
To raději snad ne, myslím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Hlavně ty včelstva u špatně ošetřujících včelařů budou mít oproti intenzívně
chovaným včelstvům tak 2 přestávky v plodování. První v době, kdy se ty
včely vyrojí, druhou v podletí v srpnu. To už automaticky dává menší šanci
roztočům. Navíc není žádná záruka, že včelař třeba s 5 včelstvy neodchová
každý rok nejméně 3 oddělky, aby mu vůbec zůstal plný počet těch 5 včelstev,
klidně mu může každý rok podstatná část včelstev hynout a on to může tajit.
U divokých rojů taky může dojít v létě k úhynu přezimovaného roje na varaózu
a po třeba 14 denní přestávce, kterou včelař vůbec nezaznamená, se do té
dutiny nastěhuje jiný roj.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Včelstva špatně ošetřujících včelařů mají pouze jednu přestávku v plodování. To když včelstvo uhyne. Po té počkají až se jim do takto uvolněného úlu nastěhuje jiné včelstvo pokud jej dříve neosadí jiným "někde sebraným" rojem. Nebudeme si tedy dělat naděje, že zde bychom měli zdroj chovného materiálu pro odchov včel odolných proti varroáze.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Stejně naivní je si myslet že léčiva nesnižují odolnost léčených organismů. Pomocí nich právě přežijí i ti méně odolní třeba s větším zběratelkým pudem . Které pak ty budeš dále rozchovávat???

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 16.1.2008 08:14:41
> ----------------------------------------
> Včelstva špatně ošetřujících včelařů mají pouze jednu přestávku v
> plodování. To když včelstvo uhyne. Po té počkají až se jim do takto
> uvolněného úlu nastěhuje jiné včelstvo pokud jej dříve neosadí jiným "někde
> sebraným" rojem. Nebudeme si tedy dělat naděje, že zde bychom měli zdroj
> chovného materiálu pro odchov včel odolných proti varroáze.
> Pepča
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Pokud se včelař vykašle na opatření proti rojení a kontrolu, vyrojí se mu z
jednoho úlu jeden roj a několik porojů. Matka před rojením omezuje kladení,
v době prvního roje je v úlu malé množství- jednotky dm2 obvykle jen
zavíčkovaného plodu, během dalších odhaduji 14 dnů, kdy se vyrojí poroje, se
ten plod vylíhne, v úlu zůstane jen jedna neoplozená nebo právě se
oplodňující matka a poměrně malé množství včel. První zavíčkovaný plod se
objeví tak za 7 - 14 dní potom. Přestávka v plodování je potom 14 dní až
měsíc. Totéž je u divokých rojů.
V srpnu, i pokud mají dostatek zásob, když není snůška, hodně včelstev nemá
plod nebo ho má jen málo. Je to další omezení roztočů. To bylo tady v
konferenci probíráno.
Intenzívní včelař nedopustí to rojení, snaží se, aby v zájmu vysokého výnosu
matka plodovalal pořád. Pokud v té době mění matku, snaží se to dělat tak,
aby byla přestávka v plodování co nejkratší. V srpnu pere do včelstev cukr
jako zimní zásoby, tím vlastně prodlouží období intenzívního plodování, kdy
má roztoč ty nejlepší podmínky k množení. včelstva potom zazimuje, nahlásí
a ony mu odejdou třeba v listopadu. Včelař lajdák v srpnu nechá včely, aby
si donesly, tím mají tu plodovou přestávku a v ní včelstva hodně napadené
roztočem uhynou. Zbylé potom nahlásí a nakrmí na zimu a ty mu zimu třeba
přežijou. na jaře udělá o to více oddělků... A má opticky menší úhyn.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 16, 2008 8:14 AM
Subject: Re: varoa


> Včelstva špatně ošetřujících včelařů mají pouze jednu přestávku v
> plodování. To když včelstvo uhyne. Po té počkají až se jim do takto
> uvolněného úlu nastěhuje jiné včelstvo pokud jej dříve neosadí jiným
"někde
> sebraným" rojem. Nebudeme si tedy dělat naděje, že zde bychom měli zdroj
> chovného materiálu pro odchov včel odolných proti varroáze.
> Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Jsem o tom přesvědčený a netvrdím že to bude zítra je to práce na desítky let a musí se začít u těch které přežijí o půl roku déle nehonit se za kilogramy medu a všímat si jaké včelstva kolaps postihuje a proč to některá byť oslabená přežijí a i když nedají výnos mohou se stát základem k úspěchu V tomto boji pný úl včel a medu nutné nemusí být úspěch

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 15.1.2008 21:03:34
> ----------------------------------------
> linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně žijících
> rojů.(26 785)
>
> Naozaj si myslíte, že evulúcia je taká jednoduchá, aby pár zanedbaných
> včelstiev, (ktoré do troch rokov uhynú), dokážu svoju milióny rokov
> zaužívanú biológiu za niekoľko desaťročí zmeniť? Mám to považovať za
> naivitu alebo Ste o tom presvedčený?
> Myslíte si, že to napadlo len Vás? Veď niekoľko desiatok včelárskych
> výskumných tímov hľadá také kmene včiel, ktoré by boli tolerantné kV.D.,
> ale kde nič, tu nič.Pokiaľ tejto "výuke" podrobíme včelu Apis mellifera
> melifera, to za našej generácie a ani tie ďalšie nedosiahneme. Určite sa to
> vyrieši, ale nie jej učením, to sa včely mohli naučiť už pri chorobe moru
> včelieho plodu, no ony nie a nie.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu