76141

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


A.Turčáni (62.168.124.210) --- 30. 12. 2007
Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!

Před takovými
20 - 30 lety by to mohla být třetina, polovina mých včelstev na stanovišti, dneska by je tak divoké maximálně jedno z 10.
R.P.

Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor jednoducho "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie dnešné sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si myslím, že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.

Prvý raz som navštívil včely v úli, keď som mal 17 rokov. Otec začal včaláriť rok pred tým a hneď v nasledujúcej sezóne včelstvo vysatavalo Ms okrem plodiska aj v medníku. Agátovú znášku včely dokonale využili a úplne naplnili medom 11 plástov v medníku + v plodisku.
Prišiel čas vytáčať med, medomet bol pripravený a otca nikde. Rozhodol som med vytočiť úplne sám, i keď som to nikdy nevidel ani nerobil. Plne zanesené a včelami obsadené plásty som vyberal bez dymu a bez ochrany hlavy. Odviečkovacou vidličkou mi bola vidlička z obedového servisu , pretože tú otec nemal a ja som nevedel, že sa to robí špeciálnou. Napriek tomu som dokázal vytočiť 32 kg medu.

Trochu obšírne, no a pri mojich neznalostiach a hrubým zachádzaním s včelami, zmetaní pred úľom, som neobdržal ani jedno žihadlo. A to trvalo stále aj pri mojich včelách ani po 52 rokoch nemám pichavé včely, i keď bez žihadla sa to vždy neobíde. A to všetko bez špeciálnej selekcie.

Takže povedať, že dnešné včely sú hodne divoké aj po určitom výbere chovných línií, nie je opodstatnené. Včely pri nevhodnom zaobchádzaní , nepriaznivom vplyve slnečnej činnosti, bez dymu, budú vždy nepríjemným spoločníkom. Nakoniec, veď ak by nepichali, o čom by sme písali?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!

> Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor jednoducho
> "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie dnešné
> sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si myslím,
> že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!


Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si myslím,
že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na dnešních
včelách to musí být znát.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 31. 12. 2007
divokost vcelstev

Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o :-(

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> Datum: 31.12.2007 09:57:36
> ----------------------------------------
> > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor jednoducho
> > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie dnešné
> > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si myslím,
> > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
>
>
> Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si myslím,
> že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na dnešních
> včelách to musí být znát.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Apis (194.228.235.12) --- 31. 12. 2007
Re: divokost vcelstev-medobraní

Od té doby, co mám Apis mellifera sibirjaca vytáčím pravidelně v únoru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re: divokost vcelstev-medobran?

Někteří již na Tři Krále

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Apis <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: divokost vcelstev-medobran?
> Datum: 31.12.2007 10:47:31
> ----------------------------------------
> Od té doby, co mám Apis mellifera sibirjaca vytáčím pravidelně v únoru.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re: divokost vcelstev

Já myslím, že je to přesně naopak. S nástupen nástavkových úlů včelaři
víceméně přestali mít potřebu chovat se ve včelách tak, aby je nerozrušili,
protože většina zásahů se zkrátila pod 5 - 10 minut. Málokteré zásahy jsou v
nastavkovém úlu tak rasantní, aby musely trvat třeba hodinu, v zadovácích
to je běžná doba zásahu. Podle mých zkušeností při práci se včelami po
otevření úlu a vytahování rámků prvních 5 - 15 minut právě rozrušení včel
rychle stoupá až dosáhne zhruba úrovně dané momentální vzrušivostí včelstva
a dané šetrností práce včelaře. Dále stoupá už velice pomalu, případně
nestoupá vůbec. To znamená, že v nastavcích, pokud se pracuje rychle a
rozumně šetrně, se včely obvykle nestihnou rozrušit. Navíc, když už jsou
včely v nastavcích rozrušeny, nastavky se složí a zásah se dá rychle
ukončit. U zadováku, když jsou rámky se včelami v bednách, se to nedá, rámky
se zase musí bez ohledu na útoky včel pěkně z beden nastrkat zpátky do úlu.
Nástavkový včelař se tudíž nemusí naučit se včelami pracovat, aby mohl
včelařit. Včelař v zadovácích se to naučit musí, nejde pravidelně trávit
hodiny u otevřených včelstev, která jsou rozzuřená, stovky včel neustále
hledajících přístup k včelařově kůži nakonec uspějí a včelař je od včelstev
doslova vyštípán. To dokladují i příspěvky důvěrníků včelařů nástavkářů
naříkajících nad divokými včelami v zadovácích. Kdysi jsem viděl závěrečnou
etapu včelaření takového včelaře. Včelař u otevřeného úlu nadával, oháněl se
po včelách, plácal je a občas utíkal ze včelína do křoví pronásledován
včelami. Ale musel se vracet, aby včely v zadováku složil.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 31, 2007 10:16 AM
Subject: divokost vcelstev


Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to
tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak
nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely
otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka
již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o
:-(

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> Datum: 31.12.2007 09:57:36
> ----------------------------------------
> > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor
jednoducho
> > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie
dnešné
> > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si
myslím,
> > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
>
>
> Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si
myslím,
> že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na
dnešních
> včelách to musí být znát.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Stonjek (90.183.70.9) --- 31. 12. 2007
Re: divokost vcelstev

Když se kdysi před hodně lety začala varróza blížit z východu, znejistěl jsem a oba kočovné vozy prodal. Udělal jsem dobře, protože o dva roky jsem všechna zbylá včelstva vysířil. Když jsem je prodával neměl jsem k nim ani kuklu, ani rukavice, tak byla včelstva v nich mírná. Proč tomu tak bylo: Používal jsem chov. materiál od svého skvělého a nezap. učitele J. Topinky z Úhonic, za hluboké totality soukromého včelaře. Tedy žádná inseminace pouze výběr a porovnávání. Od těch dob jsem nic tak mírného neměl a to i navzdory tomu, že dnes používám jak inseminované matky, tak otev. matečníky od špičk. chovatelů. Takže se těm pitomnostem jak dřív bylo hůř se jen shovívavě usmívám. Potomstvo od IM z Dolu již se mírností k tomuto ideálu hodně blížilo, ale v 2 generaci o tuto vzácnost rychle přišlo a v medu ty výsledky také trochu zaostávaly. Takže nic moc. Takže ať se všem v příštím roce daří. Zdraví R.- Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
kozlík (194.212.232.6) --- 31. 12. 2007
Re: divokost vcelstev

To znám také a zadovák nemám žádný.Mám jenom nástavky.Jedná se právě o "vkládání" Gabonů do plodiště. Uteču do boudy kde je tma, část včel odletí a ostatní čekají před a na boudě až se vrátím. Tu nejhorší verbež odvedu k jezírku, tam si třeba na chvíli lehnu do vysoké trávy a pak poklusem k úlu rychle zatím přikryté včely uzavřít. Nějaké velké ohledy si musím odpustit, protože pokouření, smetání z okrajů nástavku má za následek "vylití" včel takže pak již ne! Teda ve všech případech bych měl použít minulý čas. Letošní rok jsem dopadl bledě, a spíš se těším na ten příští až zase nějaká žihadla dostanu, teda jestli bude od koho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re: divokost vcelstev

Co já pamatuji, vždy jsme rozchovávali svoje včely. A ve včelstvech jsme
zachovávali jednotlivé linie v úlech. Tak jednou za 5 - 10 let přibyla
nějaká chovná matka, ale nikdy jsme nevčelařili stylem vybrat nebo koupit
dobrou matku a dcery odchované od ní nacpat do všech nebo většiny úlů, jen
abychom proboha měli co nejvíc medu. Včely v 90 % úlů, pokud jejich výnos se
pohyboval v daném rozmezí a které nebyly příliš divoké, vždy dostaly
příležitost vychovat si novou matku jen ze svého plodu, nikdy ne z cizího.
Dříve kdysi hodně dávno hlavně přes rojení, později bez rojení oddělky.
Vlastnosti, které měly včely před 10 - 15 lety, byly na stejném úlu vidět i
dnes po několik generací matek. Jen občas se některé linie přerušily,
ztrátou matky při rojení, úhynem v zimě nebo zeslabením včelstva v létě a
vyloupením. Oslabení včelstva a jeho úhyn se dalo velice často předpovědět
nápadným zmírněním divokosti včelstva tak o půl roku dříve. Stejně tak se
snažím včelařit i teď, i když s podstatně menším počtem včelstev. Udržuji
linie v jednotlivých úlech a vyřazuji jen naprosté slabochy. Proto si
myslím, že můžu porovnávat. A to porovnávání vychází tak, jak vychází,
jednotlivá včelstva jsou za tu dobu čím dál tím víc sobě podobná a jejich
divokost klesá.
Něco jiného by bylo, kdybych měl prakticky všechny matky odchované od nějaké
koupené matky. Jenže při takovém včelaření teď mám všechny včelstva
odchované od jedné chovné matky jedné linie. Za 3 - 5 let si ve Včelařství
přečtu nějakou oslavnou recenzi na chovné matky jiné linie nebo přijdu na
poutavou přednášku prodejce matek nové linie, okamžitě je nakoupím a během
dvou, tří let vyměním ve všech včelstvech . Za dalších pár let změním zase.
Potom ale nemůžu nic porovnávat ve smyslu divokost včelstev dříve a nyní,
protože zhruba co 5 let kompletně nahradím na stanovišti jednu linii druhou
a z genů, které měla ta první linie odlišná od té druhé, nemám na stanovišti
nic. Můžu maximálně říkat "Tahleta linie, co jsem choval kdysi, mně
vyhovovala více než ta linie, co chovám dnes, ale ta dřívější linie se s
časem prý taky zhoršila(nebo zlepšila)". A i kdybych neměnil, stejně pokud
pravidelně nakupuji chovné matky, takové porovnávání stejně nemá smysl.
Vůbec totiž nevím, podle jakých kritérií vyšlechťuje chovatel tu linii. Roky
může vybírat vedle výnosu hlavně klidné včely. Pak se ukáže, že chovatel
musí občerstvit linii přišlechtěním nějaké jiné linie, třeba nalezené někde
v přírodě. A pak se třeba ukáže, že občerstvená linie má včelstva v průměru
divočejší a chovatel bude muset zase dlouhé roky šlechtit, aby získal stejně
klidné včely jako před přišlechtěním. "Kupovatel" matek o tom nemá potuchy a
tak tvrdí, že dříve byly včely klidnější a nyní jsou divočejší......
Přiznávám, že kdybych včelařil takhle, to znamená nakoupil chovnou matku a
během dvou let přidal dcery do všech úlů a takhle pořád dokola, asi bych měl
více medu a klidnější včely. Ale nějak se mně nechce, připadá mi to jako
včelaření s půjčenými včelami či co. Asi tak.

No nic, končím dneska a posílám všem na konferenci p.f. 2008.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re: divokost vcelstev

Nemáš pravdu za zhruba 50 roků včelaření v různých úlech od zadováků přes budečáky, univerzální, až po dnešní tenkostěnné úly vždy se tak jednou z 3 roky setkám s takovým včelstvem které jen odděláš víko tak startují jak stíhačky k útoku
Je pravdu, že náprava takového včelstva je mnohem snažší v nástavkovém jak v zadem přístupném úlu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: divokost vcelstev
> Datum: 31.12.2007 11:08:44
> ----------------------------------------
> Já myslím, že je to přesně naopak. S nástupen nástavkových úlů včelaři
> víceméně přestali mít potřebu chovat se ve včelách tak, aby je nerozrušili,
> protože většina zásahů se zkrátila pod 5 - 10 minut. Málokteré zásahy jsou v
> nastavkovém úlu tak rasantní, aby musely trvat třeba hodinu, v zadovácích
> to je běžná doba zásahu. Podle mých zkušeností při práci se včelami po
> otevření úlu a vytahování rámků prvních 5 - 15 minut právě rozrušení včel
> rychle stoupá až dosáhne zhruba úrovně dané momentální vzrušivostí včelstva
> a dané šetrností práce včelaře. Dále stoupá už velice pomalu, případně
> nestoupá vůbec. To znamená, že v nastavcích, pokud se pracuje rychle a
> rozumně šetrně, se včely obvykle nestihnou rozrušit. Navíc, když už jsou
> včely v nastavcích rozrušeny, nastavky se složí a zásah se dá rychle
> ukončit. U zadováku, když jsou rámky se včelami v bednách, se to nedá, rámky
> se zase musí bez ohledu na útoky včel pěkně z beden nastrkat zpátky do úlu.
> Nástavkový včelař se tudíž nemusí naučit se včelami pracovat, aby mohl
> včelařit. Včelař v zadovácích se to naučit musí, nejde pravidelně trávit
> hodiny u otevřených včelstev, která jsou rozzuřená, stovky včel neustále
> hledajících přístup k včelařově kůži nakonec uspějí a včelař je od včelstev
> doslova vyštípán. To dokladují i příspěvky důvěrníků včelařů nástavkářů
> naříkajících nad divokými včelami v zadovácích. Kdysi jsem viděl závěrečnou
> etapu včelaření takového včelaře. Včelař u otevřeného úlu nadával, oháněl se
> po včelách, plácal je a občas utíkal ze včelína do křoví pronásledován
> včelami. Ale musel se vracet, aby včely v zadováku složil.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 31, 2007 10:16 AM
> Subject: divokost vcelstev
>
>
> Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to
> tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak
> nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely
> otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka
> již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
> UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o
> :-(
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> > Datum: 31.12.2007 09:57:36
> > ----------------------------------------
> > > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor
> jednoducho
> > > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie
> dnešné
> > > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si
> myslím,
> > > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> > Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
> >
> >
> > Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> > Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si
> myslím,
> > že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> > jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> > Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> > zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> > včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> > let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> > kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> > nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> > včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> > trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> > hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> > divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> > ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> > chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> > desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na
> dnešních
> > včelách to musí být znát.
> >
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Míra Hladík (77.78.81.117) --- 31. 12. 2007
Re:bodavost včel

Pane Turčáni,bodavost včel nebyla zřejmně v minulosti všude stejná.Žijete ve včelařském ráji a já Vám závidím.U nás v podkrkonoší byla a ještě u některého včelaře je dnes bodavost velká.Když jsme v 70tých letech prohlížely včely na mor plodu v okolních obcích,neumíte si představit co jsme dostaly žihadel i když jsme byli chráněni vč.oblekem.Jeden včelař nám dokonce řekl,že má včely místo hlídacího psa!Umíte si představit jak je nesnadné takového včelaře přesvědčit o zlepšení chovu.Nákupem inseminovaných matek se situace značně zlepšila ovšem matka F3 generace jejíž včely už jsou bodavější,musíme vyměnit.V Novém roce přeji všem hodně zdraví a medu.M.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re:bodavost v?el

Podle toho co popisujete se nejedná o matku F3 ale o třetí generaci matky F1 není to to samé aby jste dostal F3 Musel by jste postupovat takto

Matka = A
Otec = B
Postup Křížení.
A × B = F1
F1 × B = F2
F2 × B = F3
Z tohoto je zřejmé, že to není tak jednoduché . A Pak i matka z nejlepších chovů ve stáří 3 a vice let bude mít velmi bodavé potomstvo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra Hlad?k <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:bodavost v?el
> Datum: 31.12.2007 11:08:38
> ----------------------------------------
> Pane Turčáni,bodavost včel nebyla zřejmně v minulosti všude stejná.Žijete
> ve včelařském ráji a já Vám závidím.U nás v podkrkonoší byla a ještě u
> některého včelaře je dnes bodavost velká.Když jsme v 70tých letech
> prohlížely včely na mor plodu v okolních obcích,neumíte si představit co
> jsme dostaly žihadel i když jsme byli chráněni vč.oblekem.Jeden včelař nám
> dokonce řekl,že má včely místo hlídacího psa!Umíte si představit jak je
> nesnadné takového včelaře přesvědčit o zlepšení chovu.Nákupem
> inseminovaných matek se situace značně zlepšila ovšem matka F3 generace
> jejíž včely už jsou bodavější,musíme vyměnit.V Novém roce přeji všem hodně
> zdraví a medu.M.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re:bodavost v?el

Ještě bych dodal .
U matek F1 je nutné dalších generacích provádět negativní výběr a její vlastnosti tak ustálit pak tímto postupem získáš svou vlastní linii která bude mít požadované vlastnosti Při přidání další linie zase získáš F1 a postup musíš opakovat Při samovolném rozmnožování F1 dochází k rozpadu vlastností a začnou vystupovat do popředí geny, i desítky generací potalačované , do popředí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:bodavost v?el
> Datum: 31.12.2007 14:26:07
> ----------------------------------------
> Podle toho co popisujete se nejedná o matku F3 ale o třetí generaci matky F1
> není to to samé aby jste dostal F3 Musel by jste postupovat takto
>
> Matka = A
> Otec = B
> Postup Křížení.
> A × B = F1
> F1 × B = F2
> F2 × B = F3
> Z tohoto je zřejmé, že to není tak jednoduché . A Pak i matka z nejlepších
> chovů ve stáří 3 a vice let bude mít velmi bodavé potomstvo.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M?ra Hlad?k <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:bodavost v?el
> > Datum: 31.12.2007 11:08:38
> > ----------------------------------------
> > Pane Turčáni,bodavost včel nebyla zřejmně v minulosti všude stejná.Žijete
> > ve včelařském ráji a já Vám závidím.U nás v podkrkonoší byla a ještě u
> > některého včelaře je dnes bodavost velká.Když jsme v 70tých letech
> > prohlížely včely na mor plodu v okolních obcích,neumíte si představit co
> > jsme dostaly žihadel i když jsme byli chráněni vč.oblekem.Jeden včelař nám
> > dokonce řekl,že má včely místo hlídacího psa!Umíte si představit jak je
> > nesnadné takového včelaře přesvědčit o zlepšení chovu.Nákupem
> > inseminovaných matek se situace značně zlepšila ovšem matka F3 generace
> > jejíž včely už jsou bodavější,musíme vyměnit.V Novém roce přeji všem hodně
> > zdraví a medu.M.H.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 31. 12. 2007
Re: bodavost včel

Žijete ve včelařském ráji a já Vám závidím. M.Haldík

Pán Hladík,akýže raj, je to isté ako u Vás. Možná máme čosi naviac a to je agát, ktorý je v dosahu včiel. Čo som po roky praxe pri včelách zistil, že pri práci s včelami okrem iného hrá veľkú rolu OBLEČENIE. Tento problém v minulosti taký veľký nebol, nenosili sa umelé vlákna, čo posledné desaťročia sa prudko zmenilo v prospech umelých vlákien , ktoré sa využívajú pri výrobe odevných doplnkov.
Keďže toto oblečenie je lacné a bežné, používajú ho i včelári, pri práci s včelami, neuvedomujúc si, že pri trení odevu o topánky s UH, náramku na hodinkách, trenie látky o látku, ale i o telo či šnúrky na podržanie okuliarov, vzniká trením statická elektrina, ktorá nadmieru dráždi včely ako také.
Rada: zmeňte odevné doplnky z umelých vlákien za ľanové (lněné) ako boli montérky v čase soc., prípadne vlnené, alebo len v trenkách? Ja osobne ako je to len možné (vhodné teplo), chodím ku včielám práve len v trenkách či bermudách, sem tam kukla na hlavu (aj to len vo výnimočných prípadoch), obrním sa len nekonečnou trpezlivosťou a k tomu dymák a je to účinné. Skoro so zabudol na ponožky, tie sú v kombinácii dlhých nohavíc doslova ako malá elektrocentála, trenie produkuje statickú elektrinu. Moje členky si toho vytrpeli, kým som neobjavil prčinu zúrivého bodania. Odvtedy som obutý na boso a mám svätý pokoj.

Dosť je medzi nami zástancov, ktorí tvrdia, že tmavé látky dráždia včely vo zvýšenej miere. V čase keď som definitívne zobul ponožky z nôh pri práci s včelami, som urobil niekoľko pokusov, ktoré potvrdili, že príčinou bodavosti nebola ich farba (čierna), ani ich zápach (nosil som ich asi tri dni). Prikladaním pred letáč a priamo na letáč medzi včely, boli k nim úplne ľahostajné.

Tie isté ponožky som trením nabudil na rifliach, pri 30 cm vzdialenosti pred letáčom hociktorého včelstva, statická elektrina na včely bleskove účinkovala, včely sa zakvačili do ponožky a pichali do nej ako besné. Mohol som som získať lepší dôkaz o správnosti môjho tzvrdenia?

Ďalším, aj keď nie častým popudom pre bodavosť včiel sú elektróny dopadajúce na zem v čase vysokých aktivitách slnečnej činnosti (toto vysvetlenie je viac laické, ako vysoko odborné), ale v podstate dá sa ním vysvetliť nadmierna bodavosť. Vtedy sú včely obzvlášť bodavé. Pred 5-7 rokmi bola takáto slenečná aktivita (a v sezóne ich býva niekoľko) oznámená v rozhlase dopredu a vysoká bodavosť bola od - do ako bola aktivita ohlásená.

Ďalšie aktivita "bodavých" včiel je vraj aj vtedy, keď si včelár helfne pivo a silnejší alkohol. Viackrát som skúšal na sebe a táto príčina nikdy u sa mňa nepotvrdila, včely sa chovali úplne mierne. Ešte spomeniem potenie, ktoré taktiež dráždi včely. Ja potivý typ, zo mňa pot doslova "tečie", ale ani v tomto prípade sa bodavost u mňa nepotvrdila.

Najčastejšom príčinou je náhodné pichnutie včelou pri zlom zachádzaní s ňou, pritlačenie pod uško rámika, kedy vyšle poplašný zvukový signál svojim družkám, a tie sa vyhrnú z hĺbky úľa a zasypú nám tvár a ruky žihadlami, pichavosť sa prudko zvyšuje npr. pri dvíhaní debničky a včely ktoré prevísajú pod rám úľa alebo pritlačíme, prípadne potiahneme po okraji úľa, vtedy nám pomôže len rýchly beh.

Na príčiny zvýšenej bodavosti môžeme prísť len navodením tej istej situácii, ale o niekoľko dní kým včely na ňu zabudnú. Príroda je rozmarná dáma, preto pre nás pripravuje aj takéto prekvapenia.
Je to široká téma, ktorá sa nedá vysvetli v jednom ohraničenom komentári.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re: bodavost v?el

Lze tyto poznatky jen potvrdit. Stačí si všimnout do čeho včely při útoku bodají velmi často to bývají právě ty ponožky Některé košile z um. vláken tmavé věci co máte na sobě dále to bývají různě ty kosmetické přípravky po holení př. pitralon jim nevadí s pivem mám také nedobré zkušenosti ale slivovice kterou jsem při práci omylem vypil jim nevadila

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: bodavost v?el
> Datum: 31.12.2007 15:31:22
> ----------------------------------------
> Žijete ve včelařském ráji a já Vám závidím. M.Haldík
>
> Pán Hladík,akýže raj, je to isté ako u Vás. Možná máme čosi naviac a to je
> agát, ktorý je v dosahu včiel. Čo som po roky praxe pri včelách zistil, že
> pri práci s včelami okrem iného hrá veľkú rolu OBLEČENIE. Tento problém v
> minulosti taký veľký nebol, nenosili sa umelé vlákna, čo posledné
> desaťročia sa prudko zmenilo v prospech umelých vlákien , ktoré sa
> využívajú pri výrobe odevných doplnkov.
> Keďže toto oblečenie je lacné a bežné, používajú ho i včelári, pri práci s
> včelami, neuvedomujúc si, že pri trení odevu o topánky s UH, náramku na
> hodinkách, trenie látky o látku, ale i o telo či šnúrky na podržanie
> okuliarov, vzniká trením statická elektrina, ktorá nadmieru dráždi včely
> ako také.
> Rada: zmeňte odevné doplnky z umelých vlákien za ľanové (lněné) ako boli
> montérky v čase soc., prípadne vlnené, alebo len v trenkách? Ja osobne ako
> je to len možné (vhodné teplo), chodím ku včielám práve len v trenkách či
> bermudách, sem tam kukla na hlavu (aj to len vo výnimočných prípadoch),
> obrním sa len nekonečnou trpezlivosťou a k tomu dymák a je to účinné. Skoro
> so zabudol na ponožky, tie sú v kombinácii dlhých nohavíc doslova ako malá
> elektrocentála, trenie produkuje statickú elektrinu. Moje členky si toho
> vytrpeli, kým som neobjavil prčinu zúrivého bodania. Odvtedy som obutý na
> boso a mám svätý pokoj.
>
> Dosť je medzi nami zástancov, ktorí tvrdia, že tmavé látky dráždia včely vo
> zvýšenej miere. V čase keď som definitívne zobul ponožky z nôh pri práci s
> včelami, som urobil niekoľko pokusov, ktoré potvrdili, že príčinou
> bodavosti nebola ich farba (čierna), ani ich zápach (nosil som ich asi tri
> dni). Prikladaním pred letáč a priamo na letáč medzi včely, boli k nim
> úplne ľahostajné.
>
> Tie isté ponožky som trením nabudil na rifliach, pri 30 cm vzdialenosti
> pred letáčom hociktorého včelstva, statická elektrina na včely bleskove
> účinkovala, včely sa zakvačili do ponožky a pichali do nej ako besné. Mohol
> som som získať lepší dôkaz o správnosti môjho tzvrdenia?
>
> Ďalším, aj keď nie častým popudom pre bodavosť včiel sú elektróny
> dopadajúce na zem v čase vysokých aktivitách slnečnej činnosti (toto
> vysvetlenie je viac laické, ako vysoko odborné), ale v podstate dá sa ním
> vysvetliť nadmierna bodavosť. Vtedy sú včely obzvlášť bodavé. Pred 5-7
> rokmi bola takáto slenečná aktivita (a v sezóne ich býva niekoľko) oznámená
> v rozhlase dopredu a vysoká bodavosť bola od - do ako bola aktivita
> ohlásená.
>
> Ďalšie aktivita "bodavých" včiel je vraj aj vtedy, keď si včelár helfne
> pivo a silnejší alkohol. Viackrát som skúšal na sebe a táto príčina nikdy u
> sa mňa nepotvrdila, včely sa chovali úplne mierne. Ešte spomeniem potenie,
> ktoré taktiež dráždi včely. Ja potivý typ, zo mňa pot doslova "tečie", ale
> ani v tomto prípade sa bodavost u mňa nepotvrdila.
>
> Najčastejšom príčinou je náhodné pichnutie včelou pri zlom zachádzaní s
> ňou, pritlačenie pod uško rámika, kedy vyšle poplašný zvukový signál svojim
> družkám, a tie sa vyhrnú z hĺbky úľa a zasypú nám tvár a ruky žihadlami,
> pichavosť sa prudko zvyšuje npr. pri dvíhaní debničky a včely ktoré
> prevísajú pod rám úľa alebo pritlačíme, prípadne potiahneme po okraji úľa,
> vtedy nám pomôže len rýchly beh.
>
> Na príčiny zvýšenej bodavosti môžeme prísť len navodením tej istej
> situácii, ale o niekoľko dní kým včely na ňu zabudnú. Príroda je rozmarná
> dáma, preto pre nás pripravuje aj takéto prekvapenia.
> Je to široká téma, ktorá sa nedá vysvetli v jednom ohraničenom komentári.
>
> Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu