Včelařská konference

Roztoč varroa potřebuje pro svůj vývoj v období larválním a v období nymfy specifické podmínky ( stálá teplota 30-35°C, zavíčkovaný plod po dobu 11-16 dní, buňky nesmí být svislé ), které mu vosí společenstva neposkytují.
A co je hlavní, roztoč varroa dlouhodobě nepřežije teploty pod 10°C ( na podzim dojde k rozpadu vosích společenství, přezimují jen oplodněné samičky, které přes zimu zmrznou a na jaře vylezou z úkrytu, v němž přezimovaly, a založí nové společenství ).

Jak tak čtu ty alarmující správy o přemnožení varroa destruktor v letošním roce, tak jsem se rozhodl ( někdo by mohl namítnout, že jsem to dělěl zbytečně ) léčit současně Gabonem a Formidolem ( který jsem aplikoval nad plodové těleso a to 4x u každého včelstva v průběhu měsíce srpen ). V sobotu 15.září jsem všechny matky zaklíckoval, tak aby k 10. říjnu nebyl ve včelstev plod, kvůli zvýšení účinnosti prvního ošetření, které v naší ZO proběhlo 10.října. Matky jsem vypouštěl 8.října, včelstva byla bez plodu.
Představoval jsem si, jaký budu mít po té mé intenzivní péči o včelstva nízký spad, ale byl jsem nemile překvapen. Druhý den po ošetření jsem kontroloval spad. Spad se pohyboval nejníže kolem pár stovek roztočů, u nejsilnějšího včelstva spad přesahoval 1000 roztočů. Přitom v srpnu byl téměř nulový spad u všech včelstev.
U toho nejsilnějšího včelstva mám pocit, že došlo k reinvazi, zdálo se mi při zužování ( který provádím jen v říjnu ), že má nějak mnoho zásob, určitě má více zásob než jsem já zkrmil. Asi před týdnem jsem u tohoto včelstva zaznamenal nezvyklý ruch, včely byly nasáté, bylo mi divné odkud to nosily.
To by mě zajímalo, kde se ty roztočí vzali!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!