75857

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?


> Dokonce jsem se letos setkal s
včelařem, co krmil sudem a s > polystyrenovým plovákem. Nic si zemne
Aleši
nedělej.
>



Slyšel jsem, jak to dělají velkovčelaři v Argentině. Vytočí,
přivezou cisternu se sirupem a nechají ji tam 3 dny a pak ji
odvezou. TAkže pokud se někdy dostanu nad 15 včelstev a pokud přitom
budu ještě zimovat na cukru, tak to budu dělat podobně.



Óbrovský sud s plovákem a nebudu řešit, že zlehka přikrmím pár
sousedovic včel.



Jaroslav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Eman (194.149.115.135) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

Pokud tuhle prasárnu myslíš vážně, tak bych tě nechtěl mít v dosahu do 10 km od mých včel. Snad se ale do příští sezony vzpamatuješ a dostaneš rozum.

--------------------------------------
Jaroslav:
Slyšel jsem, jak to dělají velkovčelaři v Argentině. Vytočí,
přivezou cisternu se sirupem a nechají ji tam 3 dny a pak ji
odvezou. TAkže pokud se někdy dostanu nad 15 včelstev a pokud přitom budu ještě zimovat na cukru, tak to budu dělat podobně.

Óbrovský sud s plovákem a nebudu řešit, že zlehka přikrmím pár
sousedovic včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
zdenek (212.71.136.70) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

Mohl bys vysvětlit, proč by tohle byla "prasárna" ? Nezdá se ti být větší prasárnou nalévat do úlu cukrový roztok z okurkových sklenic?
zdenek

Pokud tuhle prasárnu myslíš vážně, tak bych tě nechtěl mít v dosahu do 10 km od mých včel. Snad se ale do příští sezony vzpamatuješ a dostaneš rozum.

--------------------------------------
Jaroslav:
Slyšel jsem, jak to dělají velkovčelaři v Argentině. Vytočí,
přivezou cisternu se sirupem a nechají ji tam 3 dny a pak ji
odvezou. TAkže pokud se někdy dostanu nad 15 včelstev a pokud přitom budu ještě zimovat na cukru, tak to budu dělat podobně.

Óbrovský sud s plovákem a nebudu řešit, že zlehka přikrmím pár
sousedovic včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Eman (194.149.115.135) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

Proč? Vysvětlím to na vlastní situaci. Jsem bohužel v ochranném pásmu moru v.p. - asi 1 km ode mne se před měsícem trápila včelstva prolezlá miliony nebezpečných bakterií a spor. Už jsou naštěstí spálená. Třásl jsem se, aby se ta likvidace neprotáhla do doby krmení a intenzivního slídění. Vystavit k tomu ještě sud s cukrem okolním včelám je dobrá metoda, jak si roztahat všelijaké nákazy. Je to jako chodit v chřipkovém období do divadel a na koncerty.
Pokud dávám včelám krmítka uzavřená v jejich úlu, není tam takové nebezpečí přenosu. Možností přenosu infekcí je mnoho, ale proč tomu ještě aktivně pomáhat?

-------------------
zdenek:
Mohl bys vysvětlit, proč by tohle byla "prasárna" ? Nezdá se ti být větší prasárnou nalévat do úlu cukrový roztok z okurkových sklenic?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

On to do úlu nikdo nenalévá ale včely si to odebírají samy

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 23.8.2007 10:50:11
> ----------------------------------------
> Proč? Vysvětlím to na vlastní situaci. Jsem bohužel v ochranném pásmu moru
> v.p. - asi 1 km ode mne se před měsícem trápila včelstva prolezlá miliony
> nebezpečných bakterií a spor. Už jsou naštěstí spálená. Třásl jsem se, aby
> se ta likvidace neprotáhla do doby krmení a intenzivního slídění. Vystavit
> k tomu ještě sud s cukrem okolním včelám je dobrá metoda, jak si roztahat
> všelijaké nákazy. Je to jako chodit v chřipkovém období do divadel a na
> koncerty.
> Pokud dávám včelám krmítka uzavřená v jejich úlu, není tam takové nebezpečí
> přenosu. Možností přenosu infekcí je mnoho, ale proč tomu ještě aktivně
> pomáhat?
>
> -------------------
> zdenek:
> Mohl bys vysvětlit, proč by tohle byla "prasárna" ? Nezdá se ti být větší
> prasárnou nalévat do úlu cukrový roztok z okurkových sklenic?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

Eman:
>Vysvětlím to na vlastní situaci. Jsem bohužel v ochranném pásmu moru v.p. - asi 1 km ode mne se před měsícem trápila včelstva prolezlá miliony nebezpečných bakterií a spor.<
....

Krmení včelstev se omezuje pokud vím jen na med a není ve vyhláškách zmiňováno nebezpečí ani mnohdy i u toho krmení medu, natož s "hromadným krmením" přes cukerný sud s plovákem.

Můžeš Emane přiblížit ten mechanismus, který by měl prospívat k přenosu spor? Jestli jsou ohniska moru dohledaná a zlikvidována, tak potom je to asi takové riziko jako by se ti měl mor objevit najaře na plodu u tebe. Ono mít poblíž mor a krmit cukrem (!ne medem nebo s medem!) přes sud, je to samé riziko, jako krmit či doplňovat přes krmítka. Proč?

Pokud by jsi měl mít přehled nad migrací dělnic (a to doufám máš odpozorované) tak můžeš říci, že včelstva které krmíš jsou více provokováka ke slídivosti než včestva nekrmená. Ale není tomu podle mne tak. Pokud slídivost je v lokalitě kde jsou včely, tak dojde k celkovému rozrušení všech včelstev. A které padne na loupež tak padne na loupež. Je to to tvoje? ... Nebo to opodál u druhého včelaře, které může být eventuálně pozitivní?

Samozřejmě, že na druhou stranu je klidnější to včelstvo, u kterého proběhl co nejmenší zásah a má česno v "zákrytu".(to není možné při dodávání zásob, protože tam k významnému rozrušení dojde vždy ať chceme nebo ne)

Takže jestli bych nazval prasárnou něco, tak by to bylo hlavně krmení - zpětné dodávání medu byť jako příměs k "ovonění" roztoku. U toho čistého roztoku cukru v sudu bych to tedy přeběžně viděl asi tak stejné riziko jako u krmení přes krmítka. Zkušenosti ale nemám. Každopádně budu (jako ÚV MV ;-) ) reagovat na případné nové ohnisko moru v té oblasti, kde známý takto jak popisoval, krmil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Eman (194.149.115.135) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

Vidím to tak, že volně přístupný společný zdroj přiláká včely z okolí a včely z nakažených včelstev obalené sporami si smočí sosáky, a "čisté" včely si mohou tyto spory přinést domů. Pokud jsi dělal (nebo o něm víš) nějaký vědecký výzkum, který by dokazoval, že to takto vůbec není možné, pak sem s ním. Pokud si to ale jenom myslíš, je to tvoje věc a každý ať se zařídí jak to cítí. Vždyť si tu stejně jen vyměňujeme názory a nic není definitivní.

Podobná situace prý vznikla u Dvora Králové, kde se máčely plásty s melicitozním medem v neckách a rozšířila se tak ohniska moru po roce 2003.

Já si myslím, že i kdyby byla malá pravděpodobnost, tak proč pokoušet osud a machrovat?

>Můžeš Emane přiblížit ten mechanismus, který by měl prospívat k přenosu spor?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

Eman:
>Podobná situace prý vznikla u Dvora Králové, kde se máčely plásty s melicitozním medem v neckách a rozšířila se tak ohniska moru po roce 2003. <

......
Tak u toho medu je to doufám jasné. Tam se spory mohou šířit naprosto prokazatelně. Ale u toho sudu s cukrem mi to připadá jak názory s podáváním vody a se šířením nosemy. A u moru se plod malým počtem spor z nějakého zažívacího traktu uhynulé včely nenakazí, který se navíc ještě z velkou pravděpodobností naředí tím cukerným, vzhledem k obsahu spor - "sterilním" sirupem. Možná by stálo dohledat kontakt na toho kanaďana, kterého postupy publikovalo Včelařství s tím, jestli je v jeho lokalitě prokazatelné šíření moru cestou podávání cukrového sirupu v sudu s plovákem. (prý stačí i ta sláma)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Kouba Josef (e-mailem) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

V americe postaví včely do kruhu okolo několika palet s pytli cukru, které
nožem rozřežou a nechají odnést včelám.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 23, 2007 8:51 AM
Subject: Re: krmen?


> Pokud tuhle prasárnu myslíš vážně, tak bych tě nechtěl mít v dosahu do 10
> km od mých včel. Snad se ale do příští sezony vzpamatuješ a dostaneš
> rozum.
>
> --------------------------------------
> Jaroslav:
> Slyšel jsem, jak to dělají velkovčelaři v Argentině. Vytočí,
> přivezou cisternu se sirupem a nechají ji tam 3 dny a pak ji
> odvezou. TAkže pokud se někdy dostanu nad 15 včelstev a pokud přitom budu
> ještě zimovat na cukru, tak to budu dělat podobně.
>
> Óbrovský sud s plovákem a nebudu řešit, že zlehka přikrmím pár
> sousedovic včel.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Karel (194.138.39.54) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

americe postaví včely do kruhu okolo několika palet s pytli cukru, které
nožem rozřežou a nechají odnést včelám.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
-----
Kdysi (20let zpět), snad ve Včelařství popisoval někdo svoji praxi v USA. Tam dopředu měli na stanoviště rozvezené sudy a v době krmení jen objeli autem stanoviště a sundali víka a dali plováky. Včely co měly málo pak rušili, protože se neukázaly jako schopné nosit.
Karel

Ale tady v Čechách to asi není ono, i když bohužel je asi jedno, jestli nechávám venku krmení, nebo věci od medobraní atd. Nebo je málo včelotěsná pracovna, kde se vytáčí med. To je bohužel můj případ a bohužel asi ještě rok bude, než se dostanu ke stavbě nové.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

V americe postaví včely do kruhu okolo několika palet s pytli cukru, které
nožem rozřežou a nechají odnést včelám.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

Žasnem, čo sa človek na Konferenci všetko dozvie???. JPP, jedna pani povedala,v takomtu duchu je tento odkaz, ako to robia americký včelári.
Je možné, že ešte Ste sa nestretol s faktom, že suchý kryštálový cukor je v úli pre včely obyčajná nečistota, ktorú včela zoberie do hryzadiel a vynesie do prírody!
Včela sa bude zaoberať podaným suchým cukrom len vtedy, keď je vlhký, až vtedy svojimi chuťovými receptormi zistí, že sa jedná o sladkú látku.
Takúto radu som už tu čítal, keď jeden pisateľ odporúčal otvoriť 1 kg vrecko - sáček s cukrom, naliať doň trochu vody a včely to vynosia....ale znovu do prírody. Včely budú z vrecúška odoberať len dovtedy, kým tam bude vlhkosť, ostatný suchý cukor vynosia ako obyčajnú nečistotu. A včelár sa teší,ako jednoducho nakŕmil. Stačí pri letáči kontrolovať valetujúce včely a uvidí v hryzadlách väčšiny vyletujúcich včiel kryštalky cukru.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Karel (194.138.39.54) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

Žasnem, čo sa človek na Konferenci všetko dozvie???. JPP, jedna pani povedala,v takomtu duchu je tento odkaz, ako to robia americký včelári.
Je možné, že ešte Ste sa nestretol s faktom, že suchý kryštálový cukor je v úli pre včely obyčajná nečistota, ktorú včela zoberie do hryzadiel a vynesie do prírody!
.....
Ale jestli tam mají rosu a déšť, tak by jim to možná mohlo fungovat. A jsou tam oblasti s velmi vysokou vzdušnou vlhkostí.
A nebo tam mají vycvičené včely a oni si to sami pytlují do úlu na zimu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Bronislav Gruna (88.101.214.145) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

Opět se včely chovají v rozporu s našimy předpoklady. Nikdy jsem se s tím nesetkal, ale letos v srpnu mě včely loupily suchý!!! cukr z otevřeného papírového pytle.
Broněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Karel (194.138.39.54) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

Opět se včely chovají v rozporu s našimy předpoklady. Nikdy jsem se s tím nesetkal, ale letos v srpnu mě včely loupily suchý!!! cukr z otevřeného papírového pytle.
Broněk
.......
O tom pytlování jsem psal s nadsázkou. Jak ho odnášely?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
meliferka (88.100.95.205) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

Milý Emane,dovol abych Tě trochu poopravil,to co napsal Jaroslav není prasárna,pouze chvilkové pominutí mysli.
Takových pominutých občas je v této konferenci více.
K debatě o krmení za pomoci 4 litrových lahví / 3,75 l cca /již tomu bylo věnováno času víc nežli dost.Kdo je starší včelař,ví že tento způsob krmení je starý přinejmenším 40 - 50 let.Jenže tehdy nebyla k mání prosakovací víčka silonová,stačila bohatě punčocha,vyřazená
a plnilo to velmi dobře svůj účel.Akorát byly větší láhve od okůrek o obsahu 5 litrů.Myslím,že bychom také uvítali
kanadský způsob krmení včel,jenže nejsme v Kanadě ale v ČR.
K té Kanadě je také zapotřebí poznamenat,že ve větší severní oblasti včelaři včely likvidují,neboť vědí,že vlivem tamějšího zimního podnebí jsou na tom finančně lépe,
když z jara si obstarají včelí pakety z jižnějších oblastí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
stonjek (88.100.213.73) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

Protože už také dost pamatuji, vzpomínám na uč. včel. př. Jakše, který přes lahev zagumičkoval igelit a do něj na podněcování vypálil 1 díru žhavým hřebíkem a na krmení asi 5. Také jsem tak krmil a bez nejm. problémů. Takže proč v krmení neustále hledat nějaké problémy, když se jedná v podstatě o jednoduchý úkon. Není lepší se věnovat skutečným problémům, např jak ze včel dostat max. výnosy apod???? A na to způsob jak krmíme včely má vliv zcela zanedbatelný. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

...např jak ze včel dostat max. výnosy apod???? A na to způsob jak krmíme včely má vliv zcela zanedbatelný. Zdraví R. Stonjek

Ani by som nepovedal, ak podám včelstvu 30 kg, 15 spotrebujú, 15 ostane, včely prinesú ďalších 15 kg a vytočím 30 a predám ako pravý? med! Sú takí jedinci!
V takomto prípade je dôležité ako také veľké množstvo zásob včelár podá, potom tento problém nie je pre niekoho zanedbateľný.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.5) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 23. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24558) (24564) (24566)

...např jak ze včel dostat max. výnosy apod???? A na to způsob jak krmíme včely má vliv zcela zanedbatelný. Zdraví R. Stonjek

Ani by som nepovedal, ak podám včelstvu 30 kg, 15 spotrebujú, 15 ostane, včely prinesú ďalších 15 kg a vytočím 30 a predám ako pravý? med! Sú takí jedinci!
V takomto prípade je dôležité ako také veľké množstvo zásob včelár podá, potom tento problém nie je pre niekoho zanedbateľný.
Anton
____________________________________________________________
Není problém ho včelám na začátku produkčního období ( rozkvět angreštu, třešně ptačí ) většinu odebrat.
Postupuji takto:
Včelařím v nízkonástavkových Optimálech ( 11 rámků 42x17cm v nástavku ).
Prvním rokem krmím 32 kg na produkční včelstvo ( 4 kg na nástavek ) ihned po posledním medobraní prosakovacím způsobem.
V říjnu zúžím na 5 nástavků ( z 8 nástavků původních ).
Začátkem předjaří ( rozkvět lísky ) mednou komoru, jež byla doposud v nejhornějším nástavku přemístím nad první nástavek, v němž skladuji souše a slouží jako rezervní prostor při růstu včelstva. Nejhornější očko začátkem předjaří uzavírám. Dělám to proto, aby se plodové těleso v předjaří nacházelo blíže utepleného stropu, kde má lepší klimatické podmínky ( vlhko a teplo ).
Začátkem jara ( rozkvět angreštu, třešně ptačí ) odstraním mednou komoru a tím odeberu většinu cukrového medu. Med v plodišti odebírám po zaplnění medníku ( před rozkvětem řepky ) a použiji ho ke sestavení medné komory pro odděleky ( je v něm obsažen cukerný med ).
Mednou komoru buď ponechám nasazenou nad včelstvem nebo uskladním v igelitovém pytli s 0,5 L PET-lahví naplněnou cca 50 ml kyseliny mravenčí, kvůli ochraně před zavíječem voskovým ( kyselina také likviduje spory nosemy a zvápenatění plodu ).
Při posledním vytáčení vytočím med i z plodiště a přemístím mednou komoru jako druhý nástavek nad plodovým tělesem a dokrmím do 32 kg zásob ( cukr + med v medné komoře )( zpravidla ve dvou dávkách po 7-10 kg, tedy celkem 14-20 kg cukru ). V případě, že medná komora byla skladována v igelitovém pytli s kyselinou mravenčí, po vyjmutí nástavku z pytle a umístění nad včelstvo dojde k přeléčení včel na varroázu kyselinou mravenčí obsaženou v prostorách nástavku.
Výhody tohoto způsobu požívání medné komory vidím tyto:
1/ Včelstva zimují převážně na cukerném medu.
2/ Případný nedostatek zásob způsobený vyloupením bych řešil nasazením medné komory.
3/ Včelstva neomezují plodování v mezisnůškové přestávce, mají-li nasazenou mednou komoru.
4/ Zásoby oddělkům doplňuji ve formě medné komory, čímž minimalizuji čas s krmením oddělků
5/ Včelstva mají nadbytky zimních zásob, tedy se nemůže stát, že budou trpět nedostatkem zásob ( zpravidla jim zůstane do začátku jara cca 15 kg zásob )

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Stonjek (213.151.87.64) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

Začínám mít podezření, že někteří účastníci konference mají paranoidní sklony, jak dokazují jejich příspěvky. Jestli jsem napsal o tom, že způsob krmení nemá žádný vliv na výnosy, tak proč do toho montovat hned cukráře, vždyť o nich to vůbec není.Jestli někdo potřebuje lahev dobrého pití a chce ji koupit, tak proč do toho montovat STB, Velké bratry a podobné nesmysly. Veřejně se přiznávám, že pálím a na podobné strašáky s.... . S vynášemním suchého cukru je to také dost nesmysl. Je li cukr trochu navlhčen a je nad včelami v nějaké misce s vyššími okraji včely nic nevynosí,ale pomalu spotřebovávají. Tímto způsobem jsem již zkrmil tuny cukru, před česny mám lino a světe div se ani jeden krystalek. Prostě když něco dělám špatně, tak proč to jako moudro prezentovat v Konferenci. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

No, příslušný zákon nebo směrnice hovoří jasně. je povoleno pálit jen v
pálenicích a kvas jenom z ovoce. Med nebo medovina nebo cukr ovoce není.
Jiná věc je, že se to v praxi normálně nesleduje. Pálení jen pro vlastní
potřebu se taky nejspíš vejde jen do přestupku a pokud to příslušné lidi
nepraští přes nos, sami to nehledají. Nejspíš mají plno práce s
"prestižnějšími" případy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 23, 2007 10:13 PM
Subject: Re: krmen?


> Začínám mít podezření, že někteří účastníci konference mají paranoidní
> sklony, jak dokazují jejich příspěvky. Jestli jsem napsal o tom, že způsob
> krmení nemá žádný vliv na výnosy, tak proč do toho montovat hned cukráře,
> vždyť o nich to vůbec není.Jestli někdo potřebuje lahev dobrého pití a
chce
> ji koupit, tak proč do toho montovat STB, Velké bratry a podobné nesmysly.
> Veřejně se přiznávám, že pálím a na podobné strašáky s.... . S vynášemním
> suchého cukru je to také dost nesmysl. Je li cukr trochu navlhčen a je nad
> včelami v nějaké misce s vyššími okraji včely nic nevynosí,ale pomalu
> spotřebovávají. Tímto způsobem jsem již zkrmil tuny cukru, před česny mám
> lino a světe div se ani jeden krystalek. Prostě když něco dělám špatně,
tak
> proč to jako moudro prezentovat v Konferenci. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Leoš (213.19.51.58) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?


Pálení jen pro vlastní
potřebu se taky nejspíš vejde jen do přestupku a pokud to příslušné lidi
nepraští přes nos, sami to nehledají. Nejspíš mají plno práce s
"prestižnějšími" případy.
...........................

Doporučuji držet se tématu včelařství, Vaše vědomosti v tomto oboru jsou bez nadsázky obrovské. S chutí čtu Vaše příspěvky a dovídám se nové informace.

Ne už tak v oblasti právní problematiky . . .

Nic ve zlém, ale držme se každý "svého kopyta".

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Leoš:
>Nic ve zlém, ale držme se každý "svého kopyta".<

....

No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě medovce, výroby, prodeje atp?

Předem díky za info.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Leoš (213.19.51.58) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

GUPA:
No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě medovce, výroby, prodeje atp?

Předem díky za info.
...........

Potřebuji upřesnit otázku.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Eman (77.236.212.66) --- 26. 8. 2007
Re: krmen?

Gusto, myslíš zákon o lihu?

http://www.lekarnici.com/download/povinne-info/B19.HTM

GUPA:
>jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě medovce, výroby, prodeje atp?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen?

Koncesovaná živnost Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin
a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních
vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)
zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o
živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších
předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů.
Je to můj záznam z 2.2. 2007.

Jinak co je mně známo, oficiálně na oznámení celníkům a bez daně je povoleno
vyrábět doma pivo do 200 litrů pro vlastní spotřebu. Vinaři mají nějak
podobně povoleno 2000 litrů vína. O medovině jsem oficiálně nikde neslyšel,
možná by se dala zahrnout pod pivo. Pokud ne, je to další téma pro vedení
svazu ČSV, nějak zlegalizovat v rozumném množství bez nějakého složitého
papírování domácí výrobu medoviny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 11:18 PM
Subject: Re: krmen?


> GUPA:
> No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě
> medovce, výroby, prodeje atp?
>
> Předem díky za info.
> ..........
>
> Potřebuji upřesnit otázku.
>
> Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen?

Medovina je svojí povahou , množstvím alkoholu a výrobním procesem víno jen surovina je jiná A v receptech na její výrobu se doporučují i shodné kvasinky Nejvíce druh MALAGA

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 26.8.2007 09:15:30
> ----------------------------------------
> Koncesovaná živnost Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin
> a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních
> vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)
> zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o
> živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
> a zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších
> předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů.
> Je to můj záznam z 2.2. 2007.
>
> Jinak co je mně známo, oficiálně na oznámení celníkům a bez daně je povoleno
> vyrábět doma pivo do 200 litrů pro vlastní spotřebu. Vinaři mají nějak
> podobně povoleno 2000 litrů vína. O medovině jsem oficiálně nikde neslyšel,
> možná by se dala zahrnout pod pivo. Pokud ne, je to další téma pro vedení
> svazu ČSV, nějak zlegalizovat v rozumném množství bez nějakého složitého
> papírování domácí výrobu medoviny.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 25, 2007 11:18 PM
> Subject: Re: krmen?
>
>
> > GUPA:
> > No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě
> > medovce, výroby, prodeje atp?
> >
> > Předem díky za info.
> > ..........
> >
> > Potřebuji upřesnit otázku.
> >
> > Leoš
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 26. 8. 2007
Re: krmen?

>No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě medovce, výroby, prodeje atp?<

...
A co medovec, destilát z medoviny?
....
R.Polášek:

>Jinak co je mně známo, oficiálně na oznámení celníkům a bez daně je povoleno
vyrábět doma pivo do 200 litrů pro vlastní spotřebu. Vinaři mají nějak
podobně povoleno 2000 litrů vína. O medovině jsem oficiálně nikde neslyšel,
možná by se dala zahrnout pod pivo.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
kozlík (194.212.232.6) --- 26. 8. 2007
Re: krmen?

Dokud tě soused po opici nenapráší, tak v tom nevidím problém. Jinak schválená výroba, předem ohlášení, předpokládaný objem, plomby na všechna místa možného odběru, pravidelné kontroly z finančního-celního úřadu, řádně vedená evidence atd. Prostě lihové hospodářství a určitě jsem spoustu věcí opoměl. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (213.29.160.5) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

Slyšel jsem, jak to dělají velkovčelaři v Argentině. Vytočí,
přivezou cisternu se sirupem a nechají ji tam 3 dny a pak ji
odvezou. TAkže pokud se někdy dostanu nad 15 včelstev a pokud přitom
budu ještě zimovat na cukru, tak to budu dělat podobně.
_____________________________________________________________
To myslíte váženě, nebo si děláte z nás srandu? Tak nezodpovědný a na evropské poměry trapně zaostalý způsob krmení tu ještě nebyl!!!
Kromě toho, že si tím na stanovišti můžete vyvolat pořádně silnou loupež, jež se může přenést na sousední stanoviště, je tenhle způsob krmení kontraproduktivní.
Nemůžete zajistit, aby si každé včelstvo doneslo dostatek potravy. Pokud máte v okolí ( okruh cca 6 km ) pár desítek cizích včelstev, tak můžete počítat s tím, že si většinu krmiva odeberou ,,sousedovic,, včelstva. Pokud nastane špatné počasí, krmivo včelstva nemohou odebírat. Cukerný roztok, který není do týdne odebrán, se začíná kazit. Krmivo mohou bez problémů odebírat i mravenci, vosy či sršně. Tento způsob krmení je nejztrátovější ze všech ( lupičky, zpracování zásob podávaný tímto způsobem je velmi náročné na energii ).
Měl byste americké velkovčelařské, lépe řečeno velkopavčelařské (!!!), způsoby brát s rezervou. Uvědomte si, že americkým velkovčelařům jde především o opylovací službu včel a ne o medný výnos. Američtí zemědělci platí za přísun včelstev ke zemědělským kulturám a platí dost velký ,,peníz,, za každé přisunuté včelstvo. Významným zdrojem příjmu pro Americké velkovčelaře je i prodej paketů. Ve výsledku mají převážnou většinu zisku z opylovací služby a prodeje paketů a ne z medného výnosu!
Jím nejde o to, aby měly silná včelstva, která dávají vyšší výnosy medu. Jim jde o produktivitu práce. A ta může mít v amerických poměrech dost zvláštní ( někdy i neuvěřitelné ) řešení.
Jim jde o to, aby měly co nejvíce mobilních včelstev. Do včel chodí jen kvůli rozšiřování, či odběru paketu nebo oddělku, který provádí celým nástavkem, v sezóně odebírají tu trochu medu co jim včelstva vyprodukují. Matky nikdy nehledají,když odebírají oddělek ponechají v každé části včelstva otevřený plod a v té bezmatečné části si včely samy vychovají nouzovou matku ( jež je sice nekvalitní, ale jim to pro ti jejich ,,slabochy,, stačí ).
Když kočují tak to je přesun včelstev často i několik stovek km v kuse. Včelstva nakládají na kamiony v desítkách, česna nezavírají, pouze přes kamion hodí síť, aby poplašené včely nezaútočily na kolemjdoucí ( kolemjedoucí ). Během takového přesunu ve vedrech dochází někdy i ke znatelným ztrátám včel. Jim to nevadí, jim jde o opylovací službu a zemědělci dají stejně peněz za slabé jako za silné včelstvo.
Jim je jedno,že jim přes zimu přežije třeba jen 50 % včelstev. Na jaře si udělají kvanta oddělků, které nahradí ztráty.
S rojením si hlavu nelámou. Buď včelstvo nechají vyrojit, nebo ho rozdělí na poloviny. Většina včelstev se stejně vyrojí, protože v sezóně chodí do včel jednou za ,, Uherský rok ,, ( cca jednou za měsíc ) kvůli vytáčení medu.
Léčení zanedbávají a když už léčí tak se to často neobejde bez reziduí léčiv v medu.
Výsledkem jejich činnosti jsou zubožená včelstva, která jsou více náchylná nemocem ( nosema, virózy,...) či pesticidům a dalším nepříznivým faktorům ( velká vedra,... ). Nemají se divit že jim ve velké množství vymírají včelstva ( viz CCD, tj. syndrom mizení včel ).
V evropských poměrech jsou tyto americké velkopavčelařské metody zpravidla kontraproduktivní. Pro malovčelaře nemají význam a jsou projevem malovčelařovy zaostalosti.
Vzpamatujte se, jsme v České republice a ne někde v buši!!!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.5) --- 23. 8. 2007
Re: krmen?

Slyšel jsem, jak to dělají velkovčelaři v Argentině. Vytočí,
přivezou cisternu se sirupem a nechají ji tam 3 dny a pak ji
odvezou. TAkže pokud se někdy dostanu nad 15 včelstev a pokud přitom
budu ještě zimovat na cukru, tak to budu dělat podobně.
_____________________________________________________________

V Argentině to nedělají proto, že se jim to ekonomicky vyplatí, ale především proto, že mají afrikazované včely a ty na ně utočí jakmile se jen přiblížíte a jakmile drknete do úlu začnou se na ně valit stovky útočících včel!!! Včelaři se snaží s nimi přicházet co nejméně do styku, při práci pracují na jednom včelstvu někdy dva včelaři silně chráněny před žihadly, aby byl zákrok co nejrychlejší a aby jeden mohl neustále dávit včely kouřem, což je dezorientuje. Tato skutečnost je jistě hlavní důvod, proč někteří argentinští včelaři si takhle při krmení počínají.
Vzpamatujte se, jsme v České republice a ne v buši a chováme včelu kraňskou a ne včelu afrikazovanou!!!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 23. 8. 2007
Re: krmení

...ale především proto, že mají afrikazované včely a ty na ně utočí jakmile se jen přiblížíte a jakmile drknete do úlu začnou se na ně valit stovky útočících včel!!!

Tento fakt a mal by to byť fakt, lebo inak je to závadzanie verejnosti. Južná Amerika je obrovská, Argentína je podľa našich vedomostí na juhu kontitinentu, ale hlboko pod hranicou subtrópov a preto sa tam africký zabijak nedostal. Momentálne je tam taká zima, že zamŕzajú veľké rieky.

Brazília áno, odtiaľ včela africká začala svoju víťaznú cestu, ale po obsadení Brazílie, sa vydala na sever.
Potom v širokých priestoroch argentínskych pámp, si včelár môže dovoliť aj takýto "prepych", ak nemá v dosahu desiatich kilometroch iného včelára a svoje včely má zdravé.
Bolo by dobré "zájsť" sa pozrieť ako to robia, lebo argentínsky med je aj preto lacný (nízke náklady), že vedia ich dobre nakŕmené včely priniesť toľko medu, že ho je plná Európa.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
kozlík (194.212.232.6) --- 26. 8. 2007
Re: krmení

Z wikipedie:Buenos Aires se nachází na východě země na pobřeží Atlantského oceánu, je to nejdůležitější argentinský přístav, při společném ústí řek Uruguay a Paraná. Samotné město leží na 34. stupni jižní zeměpisné šířky, zhruba na stejné úrovni jako Sydney nebo Kapské město, v nadmořské výšce asi 25 m. Převládá zde mírně vlhké subtropické podnebí. Léta jsou obvykle velmi horká, průměrná teplota se v období od prosince do března pohybuje něco pod 25°C. Zimy jsou vlhké, teplota neklesá nikterak nízko, v období od června do srpna můžou teploty klesat pod 10°C. Roční úhrn srážek činí 1 005 mm. Převládajícím typem krajiny v okolí města je pampa. Ano Argentina je skutečně velká země!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
jiří (85.70.42.139) --- 24. 8. 2007
Re: krmen?

Jen tak pro zajímavost - kolikpak těch amerických velkovčelařů znáte ? :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (85.132.169.34) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Všem pochybovačům:
Podávání cukru roztoku či cukru zvenčí je nezodpovědné, primitivní a kontraproduktivní!!! Tyto a podobné praktiky jsou dílem amerických velkopavčelařů. Pro malovčelaře jsou naprosto zbytečné.
Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď lže, nebo pokud nelže, tak je to sním velmi špatné.

Pro ty malovčelaře, kteří jsou natolik líní (!!!), že nedokáží svá včelstva nakrmit normálním způsobem:
Existuje metoda krmení, jež je bezpečná a ještě jednoduší než-li ona velkopavčelařská ,,prasečina,,. Jde o krmení navlhčeným cukrem.
Osobně jsem ji nezkoušel, zkušenosti sní má například pan Karel Jiruš.
Na strop úlu se nasadí fólie s jedním velkým otvorem uprostřed ( průměr +/- 10 cm ). Na fólii se položí prázdný nástavek, do kterého se naskládají např. otevřená kilová balení cukru ( klidně 20 kg najednou ). Do každého kilového balení se nalije cca 200 ml vody ( nejlépe řídkého medového roztoku ) a celý vnitřní prostor nástavku se obklopí fólii, jež bude zabraňovat vysychání cukru. Včely dávku do 2-3 týdnů vyberou.
Cukr musí být po celou dobu vlhký, jinak ho včely začnou vynášet v domnění, že jde o odpad. Proto cukr v nástavku před vysušení chráníme obklopením fólií. Pokud-li jsou během týdne vedra, bylo by dobré cukr opět navlhčit ( jednou za týden ). Je důležité mít poblíš včelnice zdroj nezávadné vody. Počítejte s tím, že při tomto způsobu jsou větší energetické ztráty při zpracovávání cukru a výsledné množství zásob je o 10-20% menší.
Nicméně tento způsob je časově a materiálně minimálně náročný a nejde o žádnou ,,prasečinu,,!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Jestli pak víte, jaké bylo kdys štěstí mít včelstva např. u cukrovarů? Podle mého názoru zastáváte amatérský přístup pod hlavičkou racionalizace. Takových najivních spekulantů, nevědíc očem mluví je ale hodně. To Vás omlouvá.


.......
Racionalizaci zdar:
>Všem pochybovačům:
Podávání cukru roztoku či cukru zvenčí je nezodpovědné, primitivní a kontraproduktivní!!! Tyto a podobné praktiky jsou dílem amerických velkopavčelařů. Pro malovčelaře jsou naprosto zbytečné.
Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď lže, nebo pokud nelže, tak je to sním velmi špatné. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z cukru"?

pf

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 4:40 PM
Subject: Re: krmen?


> Jestli pak víte, jaké bylo kdys štěstí mít včelstva např. u cukrovarů?
> Podle mého názoru zastáváte amatérský přístup pod hlavičkou racionalizace.
> Takových najivních spekulantů, nevědíc očem mluví je ale hodně. To Vás
> omlouvá.
>
>
> ......
> Racionalizaci zdar:
>>Všem pochybovačům:
> Podávání cukru roztoku či cukru zvenčí je nezodpovědné, primitivní a
> kontraproduktivní!!! Tyto a podobné praktiky jsou dílem amerických
> velkopavčelařů. Pro malovčelaře jsou naprosto zbytečné.
> Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď
> lže,
> nebo pokud nelže, tak je to sním velmi špatné. <
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

PF:
>Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z cukru"?<
...

Ne v nakrmení v podletí cukrem, který byl většinou vyplavován ze sil a skládek uvnitř cukrovarů před řepnou sezonou, když se dělal úklid. Taková činnost je normální. otočily se kohouty a po pár šichtách - "pokropení" bylo za pomoci včel uklizeno.

Mám známého který toto dělal a měl to v popisu práce. Vzpomíná na obrovské haldy včel, kterým, jak říkal, usnadňoval rád ten odběr, který byl po pokropení rychlejší.

Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když toto nevíte.

Jestli by takové venkovní krmení cukrem bylo příčinou např. moru plodu, byly by tu přímo morové katastrofy. Ale nebylo tomu tak.

Mor donesly jiné aspekty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

No, mně je 33 a se včelami budu druhou zimu. Takže si nedělám patent na
rozum. Myslím, že jste to byl vy, kdo tady velmi silně útočil na každého,
kdo by nechal venku včelám vylízat plásty či sklenice od medu, a to právě
kvůli možnosti přenosu spor moru včelího plodu. Poměrně jednoduchá
myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude v jistém ohledu vidět
rozdíl mezi medem a sirupem z cukru. A proč by se včelaři tolik báli
zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu
nepřenášely včely "na sosáku"?

pf

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 8:12 PM
Subject: Re: krmen?


> PF:
>>Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z
> cukru"?<
> ..
>
> Ne v nakrmení v podletí cukrem, který byl většinou vyplavován ze sil a
> skládek uvnitř cukrovarů před řepnou sezonou, když se dělal úklid. Taková
> činnost je normální. otočily se kohouty a po pár šichtách - "pokropení"
> bylo za pomoci včel uklizeno.
>
> Mám známého který toto dělal a měl to v popisu práce. Vzpomíná na obrovské
> haldy včel, kterým, jak říkal, usnadňoval rád ten odběr, který byl po
> pokropení rychlejší.
>
> Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a
> není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových
> cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších
> teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když
> toto nevíte.
>
> Jestli by takové venkovní krmení cukrem bylo příčinou např. moru plodu,
> byly by tu přímo morové katastrofy. Ale nebylo tomu tak.
>
> Mor donesly jiné aspekty.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Jde vidět, že jste pochopil rozdíl mezi nebezpečím ze zkrmeného medu - přínosu medu z jiného včelstva (po úhynu)a svým způsobem "bakteriální sterilitou" , při krmení cukrem. Ať to jakkoli. Létavka při náletu do sudu a podle mé jednoduché myšlenkové konstrukce nemá volátko přeci plný zásob, které by mohlo být kontaminováno. A málokdy pustí svou drobnou maličkost do takového chuchvalce včel, protože je zaměstnáno agresivitou okolních včel a je rádo, že se naní dostane trochu té "kořisti".
........

PF:
>Poměrně jednoduchá myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude v jistém ohledu vidět rozdíl mezi medem a sirupem z cukru.A proč by se včelaři tolik báli
zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu nepřenášely včely "na sosáku"? <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

No, ona včela, když má letět dálku na nějaké "cukrové napajedlo", myslím si
určitě trochu natankuje na cestu z úlových zásob? A nemohlo by se jí stát,
že jí, když na to napajedlo doletí, někdo sestřelí a ona se v tom cukru i se
svou kontaminovanou náloží utopí?

pf
----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 8:43 PM
Subject: Re: krmen?


> Jde vidět, že jste pochopil rozdíl mezi nebezpečím ze zkrmeného medu -
> přínosu medu z jiného včelstva (po úhynu)a svým způsobem "bakteriální
> sterilitou" , při krmení cukrem. Ať to jakkoli. Létavka při náletu do sudu
> a podle mé jednoduché myšlenkové konstrukce nemá volátko přeci plný zásob,
> které by mohlo být kontaminováno. A málokdy pustí svou drobnou maličkost
> do
> takového chuchvalce včel, protože je zaměstnáno agresivitou okolních včel
> a
> je rádo, že se naní dostane trochu té "kořisti".
> .......
>
> PF:
>>Poměrně jednoduchá myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude
> v jistém ohledu vidět rozdíl mezi medem a sirupem z cukru.A proč by se
> včelaři tolik báli
> zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu
> nepřenášely včely "na sosáku"? <
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Odpovím protiotázkou. Kolik kg takových setřelených včel by muselo být na povrchu a uvnitř 200 l sudu aby byl souměrně počet spor na porvchu toho plováku dejmetomu 10na3 až 10na5 ?

V pozitivním vylupovaném včelstvu s kontaminovaným medem je dle mého odhadu asi celková váha kontaminovaných zásob někde kolem až i 50 kg (i víc až 200 kg, když jde o divoce a dlouhodobě žijící ve vhodných podmínkách)

I kdyby bylo 100 - 1000 takových včel na povrchu (1 - 10 dkg), pochybuji, že by bylo nebezpečí větší než u vylupovaného.

PF:
>A nemohlo by se jí stát,
že jí, když na to napajedlo doletí, někdo sestřelí a ona se v tom cukru i se svou kontaminovanou náloží utopí?<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Dobrá, to zjevně souvisí s množstvím spor, které jsou potřebné k propuknutí
choroby. Přiznávám bez mučení, že to množství neznám, a možná i vzhledem ke
špatné pověsti choroby jsem dosud i stopové množství považoval za
dostatečné. Rád se nechám v tomhle ohledu poučit. Pokud by se ale
pravděpodobnost nákazy tímto způsobem byť minimálně lišila od nuly, přece
myslím, že stojí za to se jí vyhnout.

pf
----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 9:08 PM
Subject: Re: krmen?


> Odpovím protiotázkou. Kolik kg takových setřelených včel by muselo být na
> povrchu a uvnitř 200 l sudu aby byl souměrně počet spor na porvchu toho
> plováku dejmetomu 10na3 až 10na5 ?
>
> V pozitivním vylupovaném včelstvu s kontaminovaným medem je dle mého
> odhadu
> asi celková váha kontaminovaných zásob někde kolem až i 50 kg (i víc až
> 200
> kg, když jde o divoce a dlouhodobě žijící ve vhodných podmínkách)
>
> I kdyby bylo 100 - 1000 takových včel na povrchu (1 - 10 dkg), pochybuji,
> že by bylo nebezpečí větší než u vylupovaného.
>
> PF:
>>A nemohlo by se jí stát,
> že jí, když na to napajedlo doletí, někdo sestřelí a ona se v tom cukru i
> se svou kontaminovanou náloží utopí?<
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Ano.
Nejsem kompetentní vysvětlovat to, proč se včelstva kolem cukrovarů se v minulých letech nenakazila a nepropukly morové epidemie. Od toho jsou tu přeci naši odborníci v Dole.

A morová nula neexistuje. Jak jsem naznačil, při krmení v krmítkách je dle mého názoru vyšší pravděpodobnost nakažení z pozitivního včelstva než tím sudem.





PF:
>Rád se nechám v tomhle ohledu poučit. Pokud by se ale
pravděpodobnost nákazy tímto způsobem byť minimálně lišila od nuly, přece myslím, že stojí za to se jí vyhnout.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Hm, s tím nakonec musím - nerad - souhlasit.

pf

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 9:40 PM
Subject: Re: krmen?


> Ano.
> Nejsem kompetentní vysvětlovat to, proč se včelstva kolem cukrovarů se v
> minulých letech nenakazila a nepropukly morové epidemie. Od toho jsou tu
> přeci naši odborníci v Dole.
>
> A morová nula neexistuje. Jak jsem naznačil, při krmení v krmítkách je dle
> mého názoru vyšší pravděpodobnost nakažení z pozitivního včelstva než tím
> sudem.
>
>
>
>
>
> PF:
>>Rád se nechám v tomhle ohledu poučit. Pokud by se ale
> pravděpodobnost nákazy tímto způsobem byť minimálně lišila od nuly, přece
> myslím, že stojí za to se jí vyhnout.<
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Eman (77.236.212.66) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? - MOR

Larva ve stáří 24 hodin se nakazí asi 10 sporami. Pro představu, jak velká je spora:
Zvětšíme-li včelu do velikosti slona, pak roztoč V.d. by mohl být asi jako větší pes a spory by mohly být velké jako jeho blechy. Myslíte, že je tak málo pravděpodobné, aby včela upatlaná miliony spor po čištění buněk přilétla na krmítko a tam se únavou utopila v roztoku a jiná si z ní nasála dávku spor? Ale i kdyby ta pravděpodobnost byla O.O... tak proč to kvůli své lenosti a blbosti pokoušet?

Pročpak se při zjištění moru pálí celá včelnice, když je prokazatelně nakažené jen jediné včelstvo a to v počáteční fázi? Vždyť by stačilo spálit jen to včelstvo, kde se vyskytnou spory. ROzbor měli stojí 400 Kč - to snad za zachování včelstev a úlů stojí. Já to nevím, ale tak to dnes funguje.

----------------
Petr Forejtek:
>Přiznávám bez mučení, že to množství neznám, a možná i vzhledem ke špatné pověsti choroby jsem dosud i stopové množství považoval za dostatečné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Petr Forejtek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? - MOR

Ano. Zvyšovat pravděpodobnost přenosu zrovna moru je vysoce zavrženíhodné.
Proč jsem ale nakonec souhlasil s Gustimiliánem v tom, že venkovní krmení
(cukrem) je z hlediska pravděpodobnosti menší zdroj než krmítko v napadeném
úle? Neboť jsem viděl rovnítko mezi medem a cukrem coby nosičem a tedy i
mezi "sudem s cukrem" a úlem. Ale ono tam to rovnítko není. Hlavně proto tam
není, že v sudu jsou předpokládané pouze donesené spory, jejichž počet už se
jinak nezvýší, kdežto v kontaminovaném úlu je plod.

pf
----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 7:24 AM
Subject: Re: krmen? - MOR


> Larva ve stáří 24 hodin se nakazí asi 10 sporami. Pro představu, jak velká
> je spora:
> Zvětšíme-li včelu do velikosti slona, pak roztoč V.d. by mohl být asi jako
> větší pes a spory by mohly být velké jako jeho blechy. Myslíte, že je tak
> málo pravděpodobné, aby včela upatlaná miliony spor po čištění buněk
> přilétla na krmítko a tam se únavou utopila v roztoku a jiná si z ní
> nasála
> dávku spor? Ale i kdyby ta pravděpodobnost byla O.O... tak proč to kvůli
> své lenosti a blbosti pokoušet?
>
> Pročpak se při zjištění moru pálí celá včelnice, když je prokazatelně
> nakažené jen jediné včelstvo a to v počáteční fázi? Vždyť by stačilo
> spálit
> jen to včelstvo, kde se vyskytnou spory. ROzbor měli stojí 400 Kč - to
> snad
> za zachování včelstev a úlů stojí. Já to nevím, ale tak to dnes funguje.
>
> ----------------
> Petr Forejtek:
>>Přiznávám bez mučení, že to množství neznám, a možná i vzhledem ke špatné
> pověsti choroby jsem dosud i stopové množství považoval za dostatečné.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
M. Václavek (85.132.169.34) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? - MOR

Larva ve stáří 24 hodin se nakazí asi 10 sporami.
__________________________________________________________
Larva ve stáří 10 hodin podlehne nákaze, jest-li že je nakažena 10 a více sporami.
V případě larvy starší 4 dnů je to více jak 1 milion spor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

ono je to jinak ty včely si mohou odnést spory moru v tom medu . na sosáku by to tak nevadilo to by bylo podprahové množství spor horší je ten med kde již mor propukl a včelař to ještě nezjistil

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Forejtek <forejtek/=/wavenet.cz>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 25.8.2007 20:30:27
> ----------------------------------------
> No, mně je 33 a se včelami budu druhou zimu. Takže si nedělám patent na
> rozum. Myslím, že jste to byl vy, kdo tady velmi silně útočil na každého,
> kdo by nechal venku včelám vylízat plásty či sklenice od medu, a to právě
> kvůli možnosti přenosu spor moru včelího plodu. Poměrně jednoduchá
> myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude v jistém ohledu vidět
> rozdíl mezi medem a sirupem z cukru. A proč by se včelaři tolik báli
> zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu
> nepřenášely včely "na sosáku"?
>
> pf
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 25, 2007 8:12 PM
> Subject: Re: krmen?
>
>
> > PF:
> >>Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z
> > cukru"?<
> > ..
> >
> > Ne v nakrmení v podletí cukrem, který byl většinou vyplavován ze sil a
> > skládek uvnitř cukrovarů před řepnou sezonou, když se dělal úklid. Taková
> > činnost je normální. otočily se kohouty a po pár šichtách - "pokropení"
> > bylo za pomoci včel uklizeno.
> >
> > Mám známého který toto dělal a měl to v popisu práce. Vzpomíná na obrovské
> > haldy včel, kterým, jak říkal, usnadňoval rád ten odběr, který byl po
> > pokropení rychlejší.
> >
> > Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a
> > není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových
> > cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších
> > teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když
> > toto nevíte.
> >
> > Jestli by takové venkovní krmení cukrem bylo příčinou např. moru plodu,
> > byly by tu přímo morové katastrofy. Ale nebylo tomu tak.
> >
> > Mor donesly jiné aspekty.
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (85.132.169.34) --- 26. 8. 2007
Re: krmen?

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007

Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když toto nevíte.
____________________________________________________________
To museli být primitivové a amatéři, když byl jejich chov závislí na odpadu z cukrovaru.

Musím se opakovat:
Podávání medu, cukru, či jejich roztoků zvenčí je nezodpovědné, primitivní a kontraproduktivní!!!
Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď lže, nebo pokud nelže, tak je líný nebo je to sním špatné.
Kromě toho, že si tím na stanovišti můžete vyvolat pořádně silnou loupež, jež se může přenést na sousední stanoviště, je tenhle způsob krmení kontraproduktivní.
Nemůžete zajistit, aby si každé včelstvo doneslo potřebnou dávku potravy. Pokud máte v okolí ( okruh cca 6 km ) pár desítek cizích včelstev, tak můžete počítat s tím, že si většinu krmiva odeberou ,,sousedovic,, včelstva. Pokud nastane špatné počasí, krmivo včelstva nemohou odebírat. Cukerný roztok, který není do týdne odebrán, se začíná kazit. Krmivo mohou bez problémů odebírat i mravenci, vosy či sršně. Tento způsob krmení je nejztrátovější ze všech ( lupičky, zpracování zásob podávaný tímto způsobem je velmi náročné na energii ).

Pro ty malovčelaře, kteří jsou natolik líní (!!!), že nedokáží svá včelstva nakrmit normálním způsobem:
Existuje metoda krmení, jež je bezpečná a ještě jednoduší než-li ona velkopavčelařská ,,prasečina,,. Jde o krmení navlhčeným cukrem.
Osobně jsem ji nezkoušel, zkušenosti sní má například pan Karel Jiruš.
Na strop úlu se nasadí fólie s jedním velkým otvorem uprostřed ( průměr +/- 10 cm ). Na fólii se položí prázdný nástavek, do kterého se naskládají např. otevřená kilová balení cukru ( klidně 20 kg najednou ). Do každého kilového balení se nalije cca 200 ml vody ( co cukr bere, lepší než voda je řídký medový roztok, v tomto případě by jsme měly používat výhradně vlastní med kvůli možnosti přenosu nemocí včelího plodu ) a celý vnitřní prostor nástavku se obklopí fólii nebo igelitovým pytlem, jež bude zabraňovat vysychání cukru. Silnější včelstva dávku 20 kg zpracují do 2-3 týdnů.
Cukr musí být po celou dobu vlhký, jinak ho včely začnou vynášet v domnění, že jde o odpad. Proto cukr v nástavku před vysušení chráníme obklopením fólií čí igelitovým pytlem. Pokud-li jsou během týdne vedra, bylo by dobré cukr opět navlhčit ( jednou za týden ). Je důležité mít poblíš včelnice zdroj nezávadné vody. Počítejte s tím, že při tomto způsobu jsou větší energetické ztráty při zpracovávání cukru a výsledné množství zásob je o 10-20% menší.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Petr Forejtek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen?

Nikdo tak nekrmí. Ano, někdo tu, možná ze srandy (a teď se za břicho popadá
co to vyvolalo), hodil slovem, že v argentině nebo kde tohle a tamto a jinej
zas, že v americe zase tohle a tamto. No ale tady to nikdo nedělá. Tady
většina krmí prosakovacími lahvemi, jiní stropními krmítky. Je tu jeden, co
říká, že je povaleč, a ten dává do včelstva karton mokrých kilovek. Ano,
každý krmí jinak. Někdo zkrmuje loňský zásoby, jinej je včelám ani nebere.
Debata, kterou jsme tu vedli, byla čistě akademická a týkala se pouze výše
mizerné pravděpodobnosti, ale nebyl to návod jak krmit. Víte, pokud je někdo
tak líný, že včely nenakrmí, tak je ani neléčí, ale taky se o včely nijak
nestará, nezajímá a tím pádem ani nechodí na tuhle diskuzi. Takže pláčete
nad zlým hrobem.

pf

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 10:10 AM
Subject: Re: krmen?


> Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
>
> Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a
> není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových
> cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších
> teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když
> toto nevíte.
> ____________________________________________________________
> To museli být primitivové a amatéři, když byl jejich chov závislí na
> odpadu
> z cukrovaru.
>
> Musím se opakovat:
> Podávání medu, cukru, či jejich roztoků zvenčí je nezodpovědné, primitivní
> a kontraproduktivní!!!
> Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď
> lže,
> nebo pokud nelže, tak je líný nebo je to sním špatné.
> Kromě toho, že si tím na stanovišti můžete vyvolat pořádně silnou loupež,
> jež se může přenést na sousední stanoviště, je tenhle způsob krmení
> kontraproduktivní.
> Nemůžete zajistit, aby si každé včelstvo doneslo potřebnou dávku potravy.
> Pokud máte v okolí ( okruh cca 6 km ) pár desítek cizích včelstev, tak
> můžete počítat s tím, že si většinu krmiva odeberou ,,sousedovic,,
> včelstva. Pokud nastane špatné počasí, krmivo včelstva nemohou odebírat.
> Cukerný roztok, který není do týdne odebrán, se začíná kazit. Krmivo mohou
> bez problémů odebírat i mravenci, vosy či sršně. Tento způsob krmení je
> nejztrátovější ze všech ( lupičky, zpracování zásob podávaný tímto
> způsobem
> je velmi náročné na energii ).
>
> Pro ty malovčelaře, kteří jsou natolik líní (!!!), že nedokáží svá
> včelstva
> nakrmit normálním způsobem:
> Existuje metoda krmení, jež je bezpečná a ještě jednoduší než-li ona
> velkopavčelařská ,,prasečina,,. Jde o krmení navlhčeným cukrem.
> Osobně jsem ji nezkoušel, zkušenosti sní má například pan Karel Jiruš.
> Na strop úlu se nasadí fólie s jedním velkým otvorem uprostřed ( průměr
> +/-
> 10 cm ). Na fólii se položí prázdný nástavek, do kterého se naskládají
> např. otevřená kilová balení cukru ( klidně 20 kg najednou ). Do každého
> kilového balení se nalije cca 200 ml vody ( co cukr bere, lepší než voda
> je
> řídký medový roztok, v tomto případě by jsme měly používat výhradně
> vlastní
> med kvůli možnosti přenosu nemocí včelího plodu ) a celý vnitřní prostor
> nástavku se obklopí fólii nebo igelitovým pytlem, jež bude zabraňovat
> vysychání cukru. Silnější včelstva dávku 20 kg zpracují do 2-3 týdnů.
> Cukr musí být po celou dobu vlhký, jinak ho včely začnou vynášet v
> domnění,
> že jde o odpad. Proto cukr v nástavku před vysušení chráníme obklopením
> fólií čí igelitovým pytlem. Pokud-li jsou během týdne vedra, bylo by dobré
> cukr opět navlhčit ( jednou za týden ). Je důležité mít poblíš včelnice
> zdroj nezávadné vody. Počítejte s tím, že při tomto způsobu jsou větší
> energetické ztráty při zpracovávání cukru a výsledné množství zásob je o
> 10-20% menší.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu