78612
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Jan.Jindra --- 22. 2. 2003
Re: udička
Varoáza je skutečně nejnebezpečnějším onemocněním, které našim včelám v současnosti hrozí. Ne ale v tom rozsahu při kterém nacházíme ve včelstvech po základních ošetřeních fumigací pouze několik roztočů. Mám za to, že tato minimální hranice není pro naše včely nebezpečná, ale důležitá. Naše včely s varoázou budou muset žít ještě velmi dlouho a měli bychom jim dát šanci si s roztočem poradit časem sami. Proto si myslím, že používání jiných velmi drastických a nebezpečných metod není na místě.
Původní myšlenka biologických pastí ve formě trubčích plástů zklamala. Mám však za to, že delší doba zavíčkovaného trubčího plodu, podstatně lepší výživa trubců a vyšší tělesná teplota trubčího plodu je podstatně lepším prostředím pro roztoče a tedy, že roztoči z trubčího plodu musí být vitálnější (nemám to ale ověřeno). Proto vyřezávám trubčí plod z podmetu po každé snůšce. Vyřezávání nedělám jen u včelstev se zakoupenými matkami F1, které produkují čistokrevné trubce. Snažím se tak ovlivnit genovou strukturu trubců na shromaždištích v okolí mého stanoviště zaneřáděním mými trubci. Trubec přece nese polovinu vlastností našich včel. Dělám to i za cenu vyšší invaze roztočů v těchto včelstvech.
Vloni jsme použily k léčení GABON. Předtím jsem několikrát zkoušek Formidol, ale bez velkých úspěchů. Bude v tom asi ten velký prostor mých úlů, v kterém lze těžko vytvořit potřebnou koncentraci při otevřeném česně. Proto letos chci použít termoterapii. Ale nejdříve chci provést několik měření s použitím teploměru a také vlhkoměru v uzavřeném úle který budu zespodu elektricky ohřívat. Jde mi o to neohrozit otevřený plod, kterému hrozí vyschnutí před tím než se včely uklidní začnou ho znovu vyživovat. Mám za to že bude nutné při ohřevu zvýšit relativní vlhkost v úle současným odpařováním vody.
Dnes jsem dolepil 30 nových polystyrénových nástavků. Dalších 40 budu vyrábět z vlnité papírové lepenky. Sehnal jsem velké desky, z kterých nařežu desky 1x1m a slepím je herkulesem pomocí malířského válečku s vaničkou (váleček s řídkým vzorem). Pod poslední vrstvu chci vložit skelnou tkaninu, která se používá na fasády, jako ochranu proti ptákům. Slepím tak desky v tloušťce 25 mm. Všechny desky položené na sobě a zatížené. Tak chci vyrobit alespoň kubík materiálu. Vyzkoušel jsem jeho řezání plátkovou pilou a jde to výborně (jen to trochu práší). Desky budu řezat tak aby vlny směřovali svisle, tak je deska neskutečně tuhá. Lepit je k dřevěným rámům budu stejně jako polystyrén "natupo" válečkem herkulesem (dispoerkolem - co seženu). Rohy přelepím růžkem z kartonu. Po zatvrdnutí celý nástavek řádně napustím teplou fermeží. Z venku mám v úmyslu použít olejovou (fermežovou) barvu. Uvidím jak to dopadne - zima rozhodne.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2439
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - --- 24. 2. 2003
Re: udička
Taky jsem premyslel nad tim, jak vyrobit co nejjednodussi, nejlevnejsi a nejlehci nastavky. (39x24) Nejdrive jsem zkousel polystyrenove v drevenem
ramu, ale ty nejsou prilis odolne a upravovat je piskem v barve se mi nechtelo.
Lepsi podle me jsou drevene ramy, na vnitrni strane sponkovackou nastreleny sololit, z vnejsi strany pouze vlozeny polystyren. Zkousel jsem 2cm, potom 1 cm ale myslim, ze by tam nemusel vubec nemusel byt. Drevo,
sololit ani polystyren nicim nenatiram ani nechranim. Vyroba je tak jednoducha, ze to podle me nema vyznam a predpokladam, ze je po nekolika letech vyhodime.
Nastavky jsou mimoradne lehke, podstatne odolnejsi nez polystyrenove a dobre se s nimi zachazi. K jejich vyrobe mi stacila mala cirkularka. Naroky na material jsou male-staci i odrezky dreva na kostru, sololit stoji 40kc/m2 a v Globusu mi ho rovnou i zdarma narezou.
Nekolik desitek techto nastavku pouzivame asi rok, nejsou tedy jeste poradne vyzkousene.
Michal Pol
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2452
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Hykel Jaroslav --- 1. 3. 2003
Re[2]: udička
Vazeny priteli, dik za Vasi odpoved a popis vyroby nastavku z lepenky. S pozdravem Jarda
mailto:valsora/=/email.cz
JJ> Varoáza je skutečně nejnebezpečnějším onemocněním, které našim včelám v JJ> současnosti hrozí. Ne ale v tom rozsahu při kterém nacházíme ve včelstvech JJ> po základních ošetřeních fumigací pouze několik roztočů. Mám za to, že JJ> tato minimální hranice není pro naše včely nebezpečná, ale důležitá. Naše JJ> včely s varoázou budou muset žít ještě velmi dlouho a měli bychom jim dát JJ> šanci si s roztočem poradit časem sami. Proto si myslím, že používání JJ> jiných velmi drastických a nebezpečných metod není na místě. JJ> Původní myšlenka biologických pastí ve formě trubčích plástů zklamala. Mám JJ> však za to, že delší doba zavíčkovaného trubčího plodu, podstatně lepší JJ> výživa trubců a vyšší tělesná teplota trubčího plodu je podstatně lepším JJ> prostředím pro roztoče a tedy, že roztoči z trubčího plodu musí být JJ> vitálnější (nemám to ale ověřeno). Proto vyřezávám trubčí plod z podmetu po JJ> každé snůšce. Vyřezávání nedělám jen u včelstev se zakoupenými matkami F1, JJ> které produkují čistokrevné trubce. Snažím se tak ovlivnit genovou JJ> strukturu trubců na shromaždištích v okolí mého stanoviště zaneřáděním mými JJ> trubci. Trubec přece nese polovinu vlastností našich včel. Dělám to i za JJ> cenu vyšší invaze roztočů v těchto včelstvech. JJ> Vloni jsme použily k léčení GABON. Předtím jsem několikrát zkoušek JJ> Formidol, ale bez velkých úspěchů. Bude v tom asi ten velký prostor mých JJ> úlů, v kterém lze těžko vytvořit potřebnou koncentraci při otevřeném česně. JJ> Proto letos chci použít termoterapii. Ale nejdříve chci provést několik JJ> měření s použitím teploměru a také vlhkoměru v uzavřeném úle který budu JJ> zespodu elektricky ohřívat. Jde mi o to neohrozit otevřený plod, kterému JJ> hrozí vyschnutí před tím než se včely uklidní začnou ho znovu vyživovat. JJ> Mám za to že bude nutné při ohřevu zvýšit relativní vlhkost v úle současným JJ> odpařováním vody. JJ> Dnes jsem dolepil 30 nových polystyrénových nástavků. Dalších 40 budu JJ> vyrábět z vlnité papírové lepenky. Sehnal jsem velké desky, z kterých JJ> nařežu desky 1x1m a slepím je herkulesem pomocí malířského válečku s JJ> vaničkou (váleček s řídkým vzorem). Pod poslední vrstvu chci vložit skelnou JJ> tkaninu, která se používá na fasády, jako ochranu proti ptákům. Slepím tak JJ> desky v tloušťce 25 mm. Všechny desky položené na sobě a zatížené. Tak chci JJ> vyrobit alespoň kubík materiálu. Vyzkoušel jsem jeho řezání plátkovou pilou JJ> a jde to výborně (jen to trochu práší). Desky budu řezat tak aby vlny JJ> směřovali svisle, tak je deska neskutečně tuhá. Lepit je k dřevěným rámům JJ> budu stejně jako polystyrén "natupo" válečkem herkulesem (dispoerkolem - co JJ> seženu). Rohy přelepím růžkem z kartonu. Po zatvrdnutí celý nástavek řádně JJ> napustím teplou fermeží. Z venku mám v úmyslu použít olejovou (fermežovou) JJ> barvu. Uvidím jak to dopadne - zima rozhodne.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2482
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu