Včelařská konference

Někteří používáte korkové zátky pro krmení a máte jejich "zdroj". Prodáte mi je někdo?

Už viackrát som chcel reagovať na rady, ako pomôcť včelám, aby sa v cukrovom roztoku nedusili. Proti tomu nič nemám, len mi vadí tá primitívna technológia, ako pomôcť včelám, aby sa netopili.

Veď vložiť do vedra-kbelíka trávu či suché seno alebo posledná rada použiť použité korkové štople, je z ohľadom na hygienu takéhoto kŕmidla, dehonestujúca. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.
Anton

.. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.

Ano souhlasím, názory na "hygienu" včel jsou tady často až groteskní. Co ale chybí, je dobré, spolehlivé a cenově přijatelné krmidlo, proto všichni krmí z nějakých (levných) nádob a cpou tam seno, listí, korky atp. Můj názor je, že taková plastová nádoba na krmení by byla mnohem užitečnější než nějaká svazová slenice na med o které se tady také pořád co chvíli blábolí.

Bohužel mi to připadá , že výrobci vyhovuje , že krmítko nevydrží . Alespoň má co vyrábět. Požitý materiál je křehký a jeho vrstva je příliš tenká.

Anton:
>Veď vložiť do vedra-kbelíka trávu či suché seno alebo posledná rada použiť použité korkové štople, je z ohľadom na hygienu takéhoto kŕmidla, dehonestujúca. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.
Anton<
....

Odpověď Michalovi. Zeptej se kde sehnat zátky toho, co ti je poradil. ...

Anton ano.
Já se nedivím už ničemu. Nějaká německá hlavička napíše a nafotí nějakou "moudrou" koninu, česká "odborná" hlavička to pro ostatní přeloží a diskuze a mudrování kolem ničeho může začít.
Bohužel takové překlady u nás se ještě posvětí právě tou amatérskou odborností, ale já bych je z takové publikace vypustil. Nemusíme se opičit a dělat každou cizáckou blbost co si přečtem. Ale vykládej to někomu, když tu knihu dostane ke koupi od odborníků ČSV.

Takže neklamná známka, že máme podzim na krku a s ním nekonečné diskuze o krmení. Diskuze které nikam nevedou a v kterých se také objevuje spousta nesmyslů a hloupostí, viz že s trávou a slámnou se do krmíta a plástů dostane spousty plísní nečistot a pod. Předpokládejme tedy, že včelař není úplný blb a nepoužívá slámu plesnivou ani hnijící, ale přímo od kombajnu. Pak se podobných nesmyslů vůbec nemusíme bát. Včela má dokonalý filtrační systém a co prohání přes volátko je dokonale přefiltrováno. To by pak také včelky nosily do plástů prach z polí, možná i plíseň po vytrvalých deštích a podobně. A jak by to bylo z vodou z kaluží, zvl. těch již trochu zahnívajících, kterou tak včelky milují??? Já jsem vyzkoušel lecos a nádoby se slámou používám a jsou super. Vůbec to ale nikomu nevnucuji, a ani nepomlouvám ostatní způsoby. Důležité je abych během 2 náštěv měl nakrmeno, nemusel nic čistit a další otevření úlu bylo až při fumigaci. Zdraví R. Stonjek

Stonjek:
>Takže neklamná známka, že máme podzim na krku a s ním nekonečné diskuze o krmení. Diskuze které nikam nevedou a v kterých se také objevuje spousta nesmyslů a hloupostí, viz že s trávou a slámnou se do krmíta a plástů dostane spousty plísní nečistot a pod. Předpokládejme tedy, že včelař není úplný blb a nepoužívá slámu plesnivou ani hnijící, ale přímo od kombajnu. Pak se podobných nesmyslů vůbec nemusíme bát.<
.....

Takže od konce. Bojím se dogmat a nesmyslů od včelaře. Ti nejednou dokázali, že dělat z sebe mistry a být mistrem ve včelaření je rozdíl.

Druhá věta od konce. ... On kombajn nějak umí odseparovat houbovité zárodky? Řeklbych, že ochranáři rostlin (rostlinolékaři) ví moc dobře co lítá vzduchem při seči a poslední modely kombajnů mají dost důmyslný už to system proti dýchání takového prachu v kabinách.

Třetí věta od konce. Ano? Skutečně se při krmení se nic do medu nedostane krom dodávanýho krmiva? Já bych za nikoho ruku do ohně nedal. A za sebe: nekrmím, ponechávám med a s takovou mednou komorou s vhodným medem,celé krmení není ani potřeba. Je to zbytečná a nákladná práce. Takže tím je i dáno k první od začátku větě dost, aby se mohl někdo i zamyslet nad tím, co vlastně sděluje.

Nic proti ničemu a nikomu, ale můj názor je, že ten kdo zimuje na medu, přiznává, že nedokáže prodat med, který vyprodukuje. Je to z nouze ctnost a minimálně teoretická ekonomická ztráta. Navíc s rizikem, že nevhodný med může v zimě způsobit včelám trávící problémy. Ať si to kdokoli jakkoli chválí a odůvodňuje. Ale je to realita a já proti tomu nic nemám.

GuPa:
> A za sebe: nekrmím, ponechávám med a s takovou mednou komorou s vhodným medem,celé krmení není ani potřeba.

Ach jo, že jsem nedržel hubu. Takže na kombajnech jsem strávil dost sezon, aby mě tyto argumenty rozesmály. Tam trápí osádky prach a hlavně horko. Práší obilí ale i řepka slunečnice jeteloviny i další. Na těchto rostlinách se v době květu vyskytuje jak prach tak plísně i bakterie. Na hnijícím a plesnivém ovoci na zemi, je spousta včel a světe div se nic to s nimi nedělá a co hnijící voda z kaluží??? Suchá sláma je výborný přírodní materiál a jako plovák do krmítka plně vyhovuje. Pak se vyhodí a je to. Určitě je v ní míň fujtajblů než ve špatně nebo vůbec nevymytém krmítku.. Co se týče krmné komory mám úplně stejný názor jako Eman. Vemte si papír a počítejte se mnou. Krmná komora má cca 15 kg medu tj 15 x 60 /přibl. čistý zisk/x 60 /počet včelstev. V druhém případě je to 8kg x 15 Kč x 60. Až budete mít výsledky, nepřipadal bych vám jako naprostý idiot, kdybych preferoval způsob č. 1, který tak propaguje př. G. P??? Navíc i výzkumníci z Dolu se k zimování na medu nestavějí nijak obdivně. To že zkrmuji cca 8 kg cukru je způsobeno velkým plodištěm DS. kde je teď před krmením cca 8 kg zásob a je to tak každý rok. S výnosy jsem víc než spokojen, takže to zřejmě v tom cukru přes zimu nebude. Př. G. P bych doporučil, aby ve výpadech proti Svazu a jeho funkcionářům používal smysluplnější výpady, než jsou kyblíky se slámou která se osvědčily u stovek včelstev a které byly popsány v knížce s kterou svaz nemá vůbec nic společného. Působí to pak dost trapně. Zdraví R. Stonjek

Stonjek:
>Až budete mít výsledky, nepřipadal bych vám jako naprostý idiot, kdybych preferoval způsob č. 1, který tak propaguje př. G. P??? <
.....

Tak to by mne zajímalo, jaký celkový výsledek to tedy u těch 60 podle Tebe příteli Stonjeku je? Mně to dělá mínusovou položku a to je ověřeno i v mém chovu u více než 400 včelstev. (a to jsem měl dost propracovanou metodu krmení) Jestli stoupne reálná cena u medu, budu opět doplňovat cukrem.

A jestli hážeš do jednoho pytle plísně či houbovité zárodky na slámě nebo korku a jejich eliminace v úlu, tak není s tebou očem v tomto směru diskutovat.

Počítat jsem zkoušel. Také zatím "vše" vytočím (mimo plodiště) a krmím, ale prostě se mi zdá vámi vypočtený čistý zisk příliš vysoký. Vím že jste z okolí Prahy, kde med v pohodě prodáte za 100,-/kg, ale náklady jsou myslím daleko vyšší. Dělal jsem si takovou hrubou kalkulaci např. na 15 včelstev i s prací (70,- Kč /hod čistého) mi to vychází na minimálně 30 000, rok., tj. 2000 na včelstvo. A to bych řekl, že práci mám hodně podhodnocenou, nemám v tom odhad práce popř. náklady spojené s prodejem. Takže reálně bych to viděl tak na 2500 -3000,- na včelstvo. Přepočteno na med, tak cca 25-30 kg na včelstvo. Jsou v tom samozřejmě nějaké fixní náklady (pojištění a opravy auta, pronájem pozemku), které u se s vyšším počtem včelstev snižují. Tím, že nekočuji a zdědil jsem pevné stanoviště, kde se bohužel s novou dobou výrazně změnily snůškové podmínky tak bych se včelařením neuživil a zatím je to spíše v roli dotovaného hobby.

Já taky přiložím polínko. U nás v lese roste plno černého bezu. Uschlé
výhony černého bezu jsou téměř čistá pěnová dužina chráněná proti okusu
včelami tenkou vrstvou dřeva a kůrou a které plavou možná ještě lépe než
korek. Protože jsou minimálně pár měsíců suché, ale i roky, jsou promyty
dešti a neobsahují žádné látky, které by se vyloužily do cukru a pronikly do
zimních zásob. U nás je toho bezu tolik, že když se projdu s taškou a
nůžkami na větvičky do 200 metrů od úlů, nasbírám za nějakou hodinku
"plováky" pro kbelíky pro krmení snad 50 včelstev. Co se týká znečištění
těch korkových zátek a jiných materiálů mikroorganismy, myslím si, že
cukerný roztok, i když se sám o sobě kazí, není žádné vhodné prostředí pro
plísně a podobné potvory, co by mohly být v zátkách nebo slámě a v prostředí
cukerného roztoku se nemnoží. A když se cukerný roztok spotřebuje, včely
tento materiál potáhnou propolisem a plísně zlikvidují nebo slámu rozkoušou
na suché neplesnivé kousky. Aspoň u mně tak končí plováky- větvičky bezu po
spotřebování cukru, měkké části rozkoušou na suché smítky a tvrdé potáhnou
propolisem. Něco jiného je, když se použije napoloshnilá korková zátka nebo
něco jiného masívně napadeného plísní, potom se mohou toxiny vyrobené těmi
plísněmi dostat do roztoku a působit na včely.

R. Polášek

Používání slámy, listí, korků zvyšuje nebezpečí zeslizovatění, či kvašení roztoku.

Nebezpečí zeslizovatění a nebo zkvašení roztoku lze předejít přidáním několika kapek propolisové tinktury. Používám sice prosakovací láhve, ale pokud vím, že budou včely dávku odebírat déle (krmení oddělku přes víčko s méně dírkami), tak ji používám a zatím s dobrými výsledky.

Dovolím si nesouhlasit. Byli jsme na včelařském zájezdu u přítele Volejníka
v Přelouči. On zimuje zásadně na medu a při výnosu jeho včelstev cca 50 kg
na včelstvo bych netvrdil, že má ztráty. Má vlastní systém včelaření,
ignoruje naše diskuse o nejvhodnějších úlech a v dubnu končí jeho práce u
včel, k nim se vrátí až při medobraní a jen pro medobraní. Při poměrně malém
rozdílu výkupních cen medu a cukru netratí, vezmeme-li v úvahu ohromný
objem práce, kterou narozdíl od nás nemusí vykonávat. Je ovšem pravda, že v
jeho kraji neznají melecitózu a že na chovu včel není ekonomicky závislý ...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 14, 2007 5:50 AM
Subject: Re: Korkové zátky - poptávka


Nic proti ničemu a nikomu, ale můj názor je, že ten kdo zimuje na medu,
přiznává, že nedokáže prodat med, který vyprodukuje. Je to z nouze ctnost a
minimálně teoretická ekonomická ztráta. ...

Já netvrdím, že zimování na medu je ztrátový podnik. Jestli pan Volejník od dubna "ulizuje smetanu" a pak vytočí průměr 40 kg a zakočuje ke slunečnici na zazimování a pak už nevytáčí, tak nemůže být ve ztrátě. Ale kdyby ho to živilo a měl na všechen med odbyt po 50 Kč/kg, tak si každý "páťák" lehce spočítá, o kolik korun se takovou závěrečnou operací okrade. Je to jeho med, jeho rozhodnutí, je machr, má dost a nemá zapotřebí mít maximum. Mě zas vytáčení a krmení nevadí. Já se krmením po chvilkách bavím a on se možná teď šťourá v nose nebo chodí na houby. A minimálně 100% rozdíl v cenách medu a cukru nepovažuju za malý. Pokud by mi vadil takový objem práce s vytáčením a krmením, tak budu chovat se stejným ziskem medu méně včelstev. Ale každý má jiné priority a taky prodat med z 200 nadupaných včelstev není legrace.


----------------------
Petr Lokvenc:
Dovolím si nesouhlasit. Byli jsme na včelařském zájezdu u přítele Volejníka v Přelouči. On zimuje zásadně na medu a při výnosu jeho včelstev cca 50 kg na včelstvo bych netvrdil, že má ztráty. Má vlastní systém včelaření, ignoruje naše diskuse o nejvhodnějších úlech a v dubnu končí jeho práce u včel, k nim se vrátí až při medobraní a jen pro medobraní. Při poměrně malém rozdílu výkupních cen medu a cukru netratí, vezmeme-li v úvahu ohromný
objem práce, kterou narozdíl od nás nemusí vykonávat. Je ovšem pravda, že v jeho kraji neznají melecitózu a že na chovu včel není ekonomicky závislý ...
S pozdravem Petr

A kolik, prosím, obsluhujete včelstev?

pf

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 14, 2007 1:25 PM
Subject: Re: Korkové zátky - poptávka


> Já netvrdím, že zimování na medu je ztrátový podnik. Jestli pan Volejník
> od
> dubna "ulizuje smetanu" a pak vytočí průměr 40 kg a zakočuje ke slunečnici
> na zazimování a pak už nevytáčí, tak nemůže být ve ztrátě. Ale kdyby ho to
> živilo a měl na všechen med odbyt po 50 Kč/kg, tak si každý "páťák" lehce
> spočítá, o kolik korun se takovou závěrečnou operací okrade. Je to jeho
> med, jeho rozhodnutí, je machr, má dost a nemá zapotřebí mít maximum. Mě
> zas vytáčení a krmení nevadí. Já se krmením po chvilkách bavím a on se
> možná teď šťourá v nose nebo chodí na houby. A minimálně 100% rozdíl v
> cenách medu a cukru nepovažuju za malý. Pokud by mi vadil takový objem
> práce s vytáčením a krmením, tak budu chovat se stejným ziskem medu méně
> včelstev. Ale každý má jiné priority a taky prodat med z 200 nadupaných
> včelstev není legrace.
>
>
> ----------------------
> Petr Lokvenc:
> Dovolím si nesouhlasit. Byli jsme na včelařském zájezdu u přítele
> Volejníka
> v Přelouči. On zimuje zásadně na medu a při výnosu jeho včelstev cca 50 kg
> na včelstvo bych netvrdil, že má ztráty. Má vlastní systém včelaření,
> ignoruje naše diskuse o nejvhodnějších úlech a v dubnu končí jeho práce u
> včel, k nim se vrátí až při medobraní a jen pro medobraní. Při poměrně
> malém rozdílu výkupních cen medu a cukru netratí, vezmeme-li v úvahu
> ohromný
> objem práce, kterou narozdíl od nás nemusí vykonávat. Je ovšem pravda, že
> v
> jeho kraji neznají melecitózu a že na chovu včel není ekonomicky závislý
> ..
> S pozdravem Petr
>

A k čemu tento údaj potřebujete vědět? Má to nějaký vliv na pochopení mých argumentů?

-----------------------
Petr Forejtek:
A kolik, prosím, obsluhujete včelstev?

Eman.
No já si myslím, že kdyby Vás to živilo, tak s největší pravděpodobností skončíte u zimování na medu jako GUPA. Představa, že prodejní cena medu je o více 50% vyšší než nákupní cena,je sice hezká, ale pokud se tím neživíte, tak s tím spojené náklady nemáte rozklíčované a moc s nimi nepočítáte. Já si opravdu myslím, že kdyby jste si do nákladů započítal vše, tak Vám mezi zimováním na medu a na cukru výrazný a ekonomicky významný rozdíl nevyjde. V dnešní ekonomice jsou nevyšší náklady vždy na práci a s tou hobby včelaři tak nějak nepočítají, ale když započtete každou minutu spojednou se včelařením a oceníte ji nějakou reálnou mzdou, připočtete daně, sociální a zdravotní pojištění, odpisy a pod. a pak porovnáte s dosaženými příjmy za med, budete nejspíš uvažovat stejně jako GUPA. A to pominu jím uváděné výhody hygienicky čistě zakrmených včelstev, jakožto tématem, kterým celá tato diskuse začala.
Vše hezké.

Premyslim nad touto diskusi a nevim, zda se mi ze oba zpusoby (klasicke krmeni a zimovani na medu) ma z ekonomickeho hlediska pro i proti a neni bez podrobne kalkulaci mozne rici co je ekonomicky vyhodnejsi.

Pridani nastavku medu je velmi elegantni. Me by, ale zajimalo, jaky med pouzit k zimovani, kde takovy nastavek zavickovaneho medu skladovat a jak se o nej starat, aby byl v tuto dobu pripraven na nasazeni?? Nebo se neskladuje a je na vcelstvu?

Doufam, ze to neni nejake tajne knou-how - o zimovani na medu zatim mnoho nevim, cetl jsem jen par clanku, ale zajimala by me praxe.

Diky

T.H.



> Eman.
> No já si myslím, že kdyby Vás to živilo, tak s největší pravděpodobností
> skončíte u zimování na medu jako GUPA. Představa, že prodejní cena medu je
> o více 50% vyšší než nákupní cena,je sice hezká, ale pokud se tím neživíte,
> tak s tím spojené náklady nemáte rozklíčované a moc s nimi nepočítáte. Já
> si opravdu myslím, že kdyby jste si do nákladů započítal vše, tak Vám mezi
> zimováním na medu a na cukru výrazný a ekonomicky významný rozdíl nevyjde.
> V dnešní ekonomice jsou nevyšší náklady vždy na práci a s tou hobby včelaři
> tak nějak nepočítají, ale když započtete každou minutu spojednou se
> včelařením a oceníte ji nějakou reálnou mzdou, připočtete daně, sociální a
> zdravotní pojištění, odpisy a pod. a pak porovnáte s dosaženými příjmy za
> med, budete nejspíš uvažovat stejně jako GUPA. A to pominu jím uváděné
> výhody hygienicky čistě zakrmených včelstev, jakožto tématem, kterým celá
> tato diskuse začala.
> Vše hezké.
>
>
>

O tom, jak zimovat na medu chci napsat samostatný článek.
V zásadě jsou tyto možnosti:
1. medná komora celoročně na včelstvu
2. ponechat poslední med
3. nástavky s medem odložené do skladu
4. nástavky s medem odložené na rezervní včelstva
5. zkrmovat vytočený med.
Všechny tyto způsoby mají své výhody a nevýhody. Sám používám hlavně druhý a čtvrtý způsob.
Broněk Gruna

Nevýhodný se mi zdá v mých podmínkách hlavně ponechání "posledního medu" a také zkrmovat vytočený med.Ponechávám včelám automaticky med který si donesou cca po 5.8. kdy jsem začal krmit.Na začátku srpna je ještě medovice a o tu je škoda přijít.Zkrmovat vytočený med je ale asi fakt hloupost.Práci jste již do vytáčení investoval zaděláte si krmítka a nakonec vyprovokujete na stanovišti loupež.Jedině snad, že se med lépe skladuje v konvích a nemusíte mít tolik rezervních nástavků , ale zato budete muset před zkrmením med rozehřát. Tudy prostě cesta nevede.Medná komora na včelstvu není nic pro má záda.Takže použitelné je snad jen 3. a 4.

Přestože s GUPA rád na některé témata diskutuji a mívám i jiné názory a rád ho provokuji, jsem přesvědčen, že tím, že ho včelaření živí tak kalkuaci má. Na rodíl od nás ostatních včetně mne, většinou jen teoretizujeme. Ale zkuste si promítnou do času práce a nákladů např. takovou maličkost, jako je nakoupit nejlevnější cukr, nakoupit vhodná krmítka. Těch 400 či 500 krmítek po skončení sezóny umýt, uskladnit, teď třeba střelím ale např. 1/20 vyhodit a nahradit novými, mít uzavřené prostory, kde je budu skladovat, před krmením v příští sezóně zaprášená krmítka znovu umýt( třeba jen část) a pod.. To jsou věci, které v malém vypadají triviálně, ale ve velkém je to o něčem úplně jiném a je to o poměrně velkých nákladech.
Vše hezké

Přesně tak to vnímám i já. A přidal bych ještě jeden aspekt otázky
zimování na medu - právě v tomto období, když se má vybrat poslední med
u většího počtu včelstev na stanovišti zvl. když jde o včelnici, tak to
není vůbec snadné. Včely úporně slídí a dá se pracovat jen zrána a před
večerem, přes den jen chvíli. A musí se pracovat rychle a obezřetně (jak
si včely "líznou" medu, je za chvíli po práci). Pracovní den se tak
natahuje na více než 12 hodin, a obvykle bývá teplo. Takže u většího
počtu včelstev nechat na zimu včelám med a nekrmit cukrem je úspora
hlavně nepříjemné práce. U menšího včelaře je vše docela jinak. Zimování
na květovém medu, byť zkrystalizovaném, není pro včely žádný problém,
dokonce jsou na něm včelstva zdravější a kondičně lepší. Protože méně
plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.
K. Čermák

vsusicky napsal(a):

>Ale
>zkuste si promítnou do času práce a nákladů např. takovou maličkost, jako
>je nakoupit nejlevnější cukr, nakoupit vhodná krmítka. Těch 400 či 500
>krmítek po skončení sezóny umýt, uskladnit, teď třeba střelím ale např.
>1/20 vyhodit a nahradit novými, mít uzavřené prostory, kde je budu
>skladovat, před krmením v příští sezóně zaprášená krmítka znovu umýt( třeba
>jen část) a pod.. To jsou věci, které v malém vypadají triviálně, ale ve
>velkém je to o něčem úplně jiném a je to o poměrně velkých nákladech.
>

K.Čermák:
>Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.<
....
Zdravím
To je podle mého názoru nepodložené. Plodování předchází jak známo mnoho aspektů a plodová křivka matky nultého stáří je jednim z nich. ...

Samozřejmě nelze určitě zvýšené plodování přehlédnout, ale jestli také v případě množení V.d. zohledním reinvazi, tak je to prakticky připomínkou bez odpovědi, protože je u množení a počtu roztočů ve včelstvech rozhodující sousedská blízkost jiných cizích včelstev.(divoce žijící i chovaná)

_gp_

Naopak - je to podložené vlastními zkušenostmi. Vlivy co uvádíte, platí
rovněž, ale nijak neprotiřečí tomu co jsem uvedl já. Plodnější včelstva
mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu
rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy
včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
listopadu. To úzce souvisí s množením roztočů. A krmení či podněcování
včel plodování jednoznačně podporuje.
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

>K.Čermák:
>
>
>>Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.<
>>...
>>Zdravím
>>To je podle mého názoru nepodložené. Plodování předchází jak známo mnoho
>>aspektů a plodová křivka matky nultého stáří je jednim z nich. ...
>>
>>Samozřejmě nelze určitě zvýšené plodování přehlédnout, ale jestli také v
>>případě množení V.d. zohledním reinvazi, tak je to prakticky připomínkou
>>bez odpovědi, protože je u množení a počtu roztočů ve včelstvech
>>rozhodující sousedská blízkost jiných cizích včelstev.(divoce žijící i
>>chovaná)
>>

K Čermák:
>Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do listopadu.<
.....

Tak to je zajímavé. Jak je hluboko prozkoumaná tato problematika se sníženým plodováním? Zrovna jsem dnes narazil na článek, kde se popisuje určitá látka, která prokazatelně po indikaci prý razantně umí zvýšit plodování včelstva.

Mohu to chápat tak když se vrátím k tomu typu u včel, že jsou u nich jakési variace, který příjem takových látek do jisté míry "ignorují"? Jsou to podle vysvětlení v daném článku látka(y), které se běžně nachází víceméně v pylu.

A to vybízí vlastně k otázce, jestli zkušenosti s plodováním u takových typů probíhá i změně snůškových podmínek přibližně stejně.

Když jsme u toho plodování, nikde jsem doposud nenarazil na to co vlastně způsobuje po podletní přestávce v kladení, že pak jsou včely již dlouhověké. Odůvodnění, že jeto způsobeno menší činností považuji za neopodstatněné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 21:45:34
> ----------------------------------------
> K Čermák:
> >Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu
> na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou
> typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
> listopadu.<
> ....
>
> Tak to je zajímavé. Jak je hluboko prozkoumaná       tato problematika se
> sníženým plodováním? Zrovna jsem dnes narazil na článek, kde se popisuje
> určitá látka, která prokazatelně po indikaci prý razantně umí zvýšit
> plodování včelstva.
>
> Mohu to chápat tak když se vrátím k tomu typu u včel, že jsou u nich jakési
> variace, který příjem takových látek do jisté míry "ignorují"? Jsou to
> podle vysvětlení v daném článku látka(y), které se běžně nachází víceméně v
> pylu.
>
> A to vybízí vlastně k otázce, jestli zkušenosti s plodováním u takových
> typů probíhá i změně snůškových podmínek přibližně stejně.
>
>
>

Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle, takže
jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
jarní včely. K tomu pasují i moje poznatky s pozdním krmením, zpracováním
krmení včely tyto zásoby spotřebují, ale během pár týdnů potom, kdy mají
přístup k pylu, ty zásoby zase naberou a téměř dosáhnou původní kondice.
Pokud to pozdní krmení nebylo příliš nárazové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 9:11 AM
Subject: plodovani


Když jsme u toho plodování, nikde jsem doposud nenarazil na to co vlastně
způsobuje po podletní přestávce v kladení, že pak jsou včely již dlouhověké.
Odůvodnění, že jeto způsobeno menší činností považuji za neopodstatněné.

Pepan

Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle, takže
jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
jarní včely.
______________________________________________________________

To není možné za předpokladu,že včela nemá přístup k pylu. Včely v zimě pyl nespotřebovávají, vystačí si s vlastními zásobami v tukobílkovinném tělese, avšak v žádném případě zásoby uložené v tukobílkovinném tělese jedné včely nestačí na odchov dalších tří včel.

Myslím, že jsem ty tři vychované včely z jedné zimní někde četl a je
pravděpodobné, že ten autor to taky "někde četl" a nijak neprověřil.
Rozhodně ale zásoby v tukobílkovinném tělese zimních včel dokáží pokrýt
vícetýdenní spotřebu plodu včelstva v předjaří, kdy včely plodují, pyl v
rámcích být nemusí a počasí na sběr pylu venku není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 1:13 PM
Subject: Re: plodovani


> Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle,
takže
> jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
> jarní včely.
> ______________________________________________________________
>
> To není možné za předpokladu,že včela nemá přístup k pylu. Včely v zimě
pyl
> nespotřebovávají, vystačí si s vlastními zásobami v tukobílkovinném
tělese,
> avšak v žádném případě zásoby uložené v tukobílkovinném tělese jedné včely
> nestačí na odchov dalších tří včel.

Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
1/etapa plodu
2/etapa mladušky
V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu vytvoření dlouhověké včely.
V etapě maldušky musí být budoucí dlouověká včela krmena dělničí kašičkou a nesmí se starat o plod či vykonávat další práce, jež spotřebovávají bílkoviny ( stavba díla, zpracování medu, činnost létavky ). Výsledkem je krátkodobí vznik anatomické trubčice. Po ukončení příjímání dělničí kašičky dojde do 3 dnů k zaprahnutí vaječníků, přičemž tukobílkoviné těleso zůstává, a tak je dlouhověká včela dotvořena.
Její délka života je omezena dobou, kdy se zapojí do práce vyžadující spotřebu bílkovin. Proces tvorby dlouhověkých zimních včel je náročný na spotřebu pylu a je pro něj typické zmenšování plodové plochy, kdy dochází ke vzniku nadbytku dělničí kašičky ve včelstvu.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

ps. Létavky mají podstatně nižší spotřebu pylu, než-li mladušky, avšak jejich práce je fyzicky náročná, opotřebovává bílkovinné těleso i orgány.

To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plodovani
> Datum: 16.8.2007 10:31:19
> ----------------------------------------
> Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
> 1/etapa plodu
> 2/etapa mladušky
> V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí
> stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším
> množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí
> kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu
> vytvoření dlouhověké včely.
> V etapě maldušky musí být budoucí dlouověká včela krmena dělničí kašičkou a
> nesmí se starat o plod či vykonávat další práce, jež spotřebovávají
> bílkoviny ( stavba díla, zpracování medu, činnost létavky ). Výsledkem je
> krátkodobí vznik anatomické trubčice. Po ukončení příjímání dělničí kašičky
> dojde do 3 dnů k zaprahnutí vaječníků, přičemž tukobílkoviné těleso
> zůstává, a tak je dlouhověká včela dotvořena.
> Její délka života je omezena dobou, kdy se zapojí do práce vyžadující
> spotřebu bílkovin. Proces tvorby dlouhověkých zimních včel je náročný na
> spotřebu pylu a je pro něj typické zmenšování plodové plochy, kdy dochází
> ke vzniku nadbytku dělničí kašičky ve včelstvu.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>
> ps. Létavky mají podstatně nižší spotřebu pylu, než-li mladušky, avšak
> jejich práce je fyzicky náročná, opotřebovává bílkovinné těleso i orgány.
>
>
>

To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu
____________________________________________________________
Kterou přestávku v kladení máte na mysli???

Koncem července začátkem srpna V té době vkaždém včelstvu nelze najít některé vývojové stádium plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plodovani
> Datum: 16.8.2007 11:20:36
> ----------------------------------------
> To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na
> to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se
> krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu
> ____________________________________________________________
> Kterou přestávku v kladení máte na mysli???
>
>
>

Koncem července začátkem srpna V té době vkaždém včelstvu nelze najít některé vývojové stádium plodu
___________________________________________________________
Tak o tom slyším poprvé. Buď to moje včely nemají, nebo jsem si toho nevšiml, což je možné, protože tou dobou včely krmím a nerozebírám.

ANO.
Proč je matka dlouhověká (3-4 roky), když vznikla ze stejného genetického základu jako kterákoli dělnice, létavka, která žije 6 týdnů? Rozdíl je pouze v kvalitě a složení výživy v larválním stádiu. Jestli na to mají vliv i sexuální hrátky ve fázi oplodňování, to nevím, ale možné to je.
Proto je, myslím si, mechanismus vytvoření dlouhověké včely dělnice stejný. V úle se v červenci hromadí "lenošivé" včely, které já považuji právě za ty budoucí dlouhověké, i když k tomu nemám žádný důkaz. Včel je přebytek a spousta odepsaných létavek lehce zajistí nahromadění zásob na zimu. Tyto létavky, často nervozní, hamižné a lačné po žrádle, jsou největším nebezpečím pro eventuální novou matku.

Je to jako u lidí, kdy vykořisťovaná dělnická třída je alergická na "nepracující" byznysmeny, manažery a šlechtu :-)).
Z toho vyplývá pro nás lidi: příliš se nepřežírat, nevyhýbat se sexu, nepřehánět to s prací a dožijeme se dlouhého věku, (za předpokladu, že nás jako děti dobře krmili :-)).


-------------------
> Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
> 1/etapa plodu
> 2/etapa mladušky
> V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu
> vytvoření dlouhověké včely.

Plodnější včelstva
mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu
rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy
včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
listopadu. To úzce souvisí s množením roztočů. A krmení či podněcování
včel plodování jednoznačně podporuje.
K. Čermák
______________________________________________________________

S tím, že množení roztoče varroa podporuje délka období kladení matek, plně souhlasím.
Plodnější včelstva mají mít více roztočů???? Samozřejmě mají nově vytvořená včelstva ( oddělky, smetence ) méně roztočů. Co se týče produkčních včelstev, nějako se mi to nezdá.
Pro roztoče je přece výhodné, když si do jedné buňky zaleze více samiček. Tehdy nedochází ke krvesmilstvu roztočů, hybridní generace roztočů vykazují vyšší životaschopnost a plodnost. Bylo prokázáno, že samičky roztoči mají tendenci se shromáždit více v jedné buňce. Proč by měla být některá buňka tak výhodnější než druhá, že si tu ,,druhou,, roztoči nevyberou a raději v extrémním případě se raději množit nebudou, i když by si na té ,,druhé,, mohli založit potomstvo??????????????????
Není problém spíše ve způsobu léčení. Ono je rozdíl, když máte 4 nástavky a 2 nástavky a v dávkování léčiv se to musí nějak promítnout. Otázka jak? V metodice léčení žádné přesné (!) dávkování na reálnou sílu či prostor úlu, či dokonce úlovou soustavu není! Můžete se přesvědčit sám, co různých představ ohledně dávkování GABONU se tu před pár týdny vynořilo, z toho pár bylo i proti schválené metodice aplikace GABONU ( viz vlákno GABON ). Když si představím, že originální metodika léčení byla vypracována na dvouprostorových klasických úlech ve VUVČ, tak mě při představě mých produkčních včelstev v 5 nástavcích Optimalu na podzim v době léčby běhá mráz po zádech, zda je dávkování léčiva dostatečné.
Není náhodou zvýšený výskyt roztočů v silnějších včelstev způsoben nedostatečným dávkováním léčiv pro silnější včelstva, či vyšší pravděpodobností reinvaze roztočů do silnějších včelstev????????????????????????????????
Nebo se pletu, přesvědčte mě a já to uznám, nemám takové zkušenosti s varroázou jako Vy!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Jestli, když má včelstvo málo plodu, se nestane, že na jednu zavíčkovávanou
larvu vlezou tři a více roztočů a že potom vysávaná larva uhyne dříve než
noví roztoči stačí dozrát a je včelami včetně nedozrálých roztočů vyhozena
ven.

R. Polášek

M. Václavek napsal(a):

>Plodnější včelstva mají mít více roztočů???? Samozřejmě mají nově vytvořená
>včelstva ( oddělky, smetence ) méně roztočů. Co se týče produkčních
>včelstev, nějako se mi to nezdá.
>Pro roztoče je přece výhodné, když si do jedné buňky zaleze více samiček.
>Tehdy nedochází ke krvesmilstvu roztočů, hybridní generace roztočů vykazují
>vyšší životaschopnost a plodnost. Bylo prokázáno, že samičky roztoči mají
>tendenci se shromáždit více v jedné buňce. Proč by měla být některá buňka
>tak výhodnější než druhá, že si tu ,,druhou,, roztoči nevyberou a raději v
>extrémním případě se raději množit nebudou, i když by si na té ,,druhé,,
>mohli založit potomstvo?
>
>
Je třeba rozlišovat, o kterou fázi plodování jde. Na jaře a v části léta
(cca do půle července), když je ve včelách hodně plodu a málo roztočů,
téměř vůbec nedochází k vniknutí dvou samiček na jednu kuklu a tedy ke
křížení. Roztoči se páří úzce příbuzensky (inbredně) a proto trpí
inbrední depresí, mají nižší vitalitu. V srpnu, jak prudce ubývá plodu a
už je více roztočů, přibývá takových případů a prudce narůstá vitalita
hybridních roztočů. Proto jich tolik a tak rychle přibývá a proto
včelstvu tolik škodí!! Křivky průběhu počtu plodových buněk a počtu
samiček rozote ve včelstvu jsou z našich časopisů známé (Boháč). Vše
zhoršuje reinvaze a tím křížení s rozotči geneticky ještě více
vzdálenými; a reinvaze je o to vyšší, o co vyšší je celkové napadení
chovu a včelstev okolí (u sousedů).
Další je věc ta, že silnější včelstva mají více roztočů. Nemám k tomu
přesné důkazy, ovšem považuje se to za běžně známou záležitost - např.
ing. Veselý tuto souvislost ve většině svých přednášek uvádí. Dodávám,
že ovšem nejde o velmi těsný vztah, matematicky vyjádřeno - je nízká
korelace, proto vliv síly na počet roztočů není snadno patrný. Jasné je,
že na počet roztočů ve včelstvu působí současně více faktorů, jeden z
nich je i genetika (náchylnost vs. varroatolerance). A ještě upřesňuji,
že pokud jde o sílu a počet roztočů, správnější je hovořit o počtu
odchovaných buněk plodu a počtu roztočů. Totiž průměrná vyšší délka
života včel znamená potřebu odchovat méně plodu a tím méně šancí pro
množení roztočů V.d.
Proč ne každá kukla nevyhovuje roztoči k množení, není zcela objasněno.
Může to souviset s velkou genetickou pestrostí včel (kukel) uvnitř
včelstva - mají sice stejnou mámu, ale různé otce (podrodiny po otcích).

K. Čermák

Proč ne každá kukla nevyhovuje roztoči k množení, není zcela objasněno.
Může to souviset s velkou genetickou pestrostí včel (kukel) uvnitř
včelstva - mají sice stejnou mámu, ale různé otce (podrodiny po otcích).

K. Čermák
_____________________________________________________________
No neříkejte, že tohle bylo nějaký seriózním výzkumem dokázáno.

Genetické rozdíly určitě prokázány byly. Ne vše je jasné, jak jsem
uvedl, výzkum jde po krůčcích...
K.Č.


M. Václavek napsal(a):

>Proč ne každá kukla nevyhovuje roztoči k množení, není zcela objasněno.
>Může to souviset s velkou genetickou pestrostí včel (kukel) uvnitř
>včelstva - mají sice stejnou mámu, ale různé otce (podrodiny po otcích).
>
>K. Čermák
>_____________________________________________________________
>No neříkejte, že tohle bylo nějaký seriózním výzkumem dokázáno.
>

To se vám to včelaří, přínosy medu, včelstva v maximálních kondicích, spad nulový, to se vám, to se nám to včelaří.
Ale varroa nespí a množí se.
měl jsen loni problémy s počty roztočů, ustál jsem to pomocí kyseliny mravenčí.
U nejnapadenějších včelstev jsem dal červené cedulky pruměr celkového spadu 850 roztočů. maxima 3000.
Nic nepadlo.
Selekce 50 let dělám selekci myslím si že jsou jen dva body pochopení techologie ošetřování včelstva v ulech jako ve stromě a potom selekce matek. 50 let jsem selektoval vždy nejdříve na rojení postupně na výnos na výnos a na výnos.
( chovám je pro med né proto že štípají )

Dnes však jsem došel k bodu kdy včelstva s nejvyššími lonskými spady 3000 r mají i nejvyšší výnosy. tedy nejnižžší varroa toleranci.

A TAK NEVÍM !!!!!!!!!! CHCI PĚSTOVAT VČELY KTERÉ JSOU VARROATOLERANTNÍ ALE NENOsÍ MED !!!!

ptám se co selektovat ?
J.B.
Přeji nádherné dny kdy to lítá a je přínos.

To je skvělá úvaha i otázka... Já osobně jsem si řekl, že za prvé musím včelám vůbec umožnit se zabývat něčím jiným než napravovat škody a stresy způsobené včelařem. Letos vznikla iniciativa Šance pro včely, kterou jsem právě tak pochopil. Uvidíme, co se z ní vyvyne -samozřejmě jen to, co z ní uděláme. Podobně je napsán i článek z Beejournal přeložený paní prof. Kubišovou v posledních překladech- jedna prof. z Ameriky má slogan - nechme včely postavit se na vlastní nohy. A to je o tom, nevnucovat včelám pořád jen naši vůli, ale nechat je se projevit a s otvřenýma očima sledovat rozdíly a selektovat. Samozřejmě mimo množství medu se dá sledovat mnoho parametrů - čistící pud, vitalita, nosema, varoa.. zdůraznil bych jenom snad potřebu mladého díla, černé souše jsou jak houba pro zárodky chorob - my lidé a hlavně naše manželky také přímo nesnáší plísně, nepořádek..... Nemyslím si, že je třeba hledat včely, které nebudou nosit med.. to je podobně špatně, jako když se selektují čistokrevní králíci podle tvaru hlavy a nehledí se na to, že mají pouze 2-3 králíčata ve vrhu, tedy shromažďovací pud je nejsilnějším pudem a zdravé včelstvo ho musí podle mě mít vyvynutý. Jinak je však otázka, jestli jste selektoval na nejvyšší mednou produkci pro ten který konkrétní úl se všemi neduhy jako je rabovaní medu ( nechávání nejméně 5kg je opravdu rabování... šílený stres pro včely), omezování prostoru, trubců, mřížky, dokonce odstraňování matek ve snůšce a ještě řada zvěrstev jako včelnice o 30 a víc včelstvech, nebo jestli se snažíte umožnit nechat včely "žít" a sledovat ty úspěšné.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varroa tolerance a selekce
> Datum: 29.5.2012 20:46:52
> ----------------------------------------
> To se vám to včelaří, přínosy medu, včelstva v maximálních kondicích, spad
> nulový, to se vám, to se nám to včelaří.
> Ale varroa nespí a množí se.
> měl jsen loni problémy s počty roztočů, ustál jsem to pomocí kyseliny
> mravenčí.
> U nejnapadenějších včelstev jsem dal červené cedulky pruměr celkového
> spadu 850 roztočů. maxima 3000.
> Nic nepadlo.
> Selekce 50 let dělám selekci myslím si že jsou jen dva body pochopení
> techologie ošetřování včelstva v ulech jako ve stromě a potom selekce
> matek. 50 let jsem selektoval vždy nejdříve na rojení postupně na výnos na
> výnos a na výnos.
> ( chovám je pro med né proto že štípají )
>
> Dnes však jsem došel k bodu kdy včelstva s nejvyššími lonskými spady 3000 r
> mají i nejvyšší výnosy. tedy nejnižžší varroa toleranci.
>
> A TAK NEVÍM !!!!!!!!!! CHCI PĚSTOVAT VČELY KTERÉ JSOU VARROATOLERANTNÍ ALE
> NENOsÍ MED !!!!
>
> ptám se co selektovat ?
> J.B.
> Přeji nádherné dny kdy to lítá a je přínos.
>
>
>

Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.
K. Čermák

Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton

Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
každá kukla vyhovuje množení roztočů...
K. Čermák

A.Turčáni napsal(a):

>Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie
>plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v
>tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom
>rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných
>rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky
>s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s
>liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne
>zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton
>

Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do listopadu.Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne každá kukla vyhovuje množení roztočů...
K. Čermák
Rovněž jsem se domníval, že plodnější včelstva mívají více roztočů, ale pozoruji změnu. Kontrolu kluci dělali v úterý a nic nenašli.Včera večer po přečtení tohoto příspěvku jsem to překontroloval. Našel v jednom včelstvu letos prvního roztoče ještě živého. Pohyboval se po podložce lozením do boků až se převrátil na kousku vosku na záda.Pak se snažil pohybovat nožkami, ale zpět se nepřevrátí.
Pokud bych neměl zasíťované dna, tak se ho včely nezbavily, protože visí v podmetu až na česna. Včelaři nepoužívají zasíťované dna , roztočů přibývá u nás hlavně roznášením.
B.V.

Ona ta diskuze kolik a jak krmit postrádá jeden velmi důležitý prvek a tou je lokalita ve které zimujeme V každém případě dobré včelstvo které jde do zimy má v říjnu přibližný průměr sediska asi 30 cm to je 7 rámků a vůbec není důležité při standardních podmínkách jestli má 1 nebo 3 celé nástavky a jeho zimní spotřeba se bude do začátku plodování které je řízeno výškou slunce a délkou dne pohybovat okolo 6 - 7 kg. Tady pak začíná být důležitá znalost místních podmínek jaké množství zásob je potřeba do rozkvětu prvních rostlin Věřte že je vtom dost podstatný rozdíl v šedesátých létech dělal můj otec včelmistra v místním JZD a Včelnice byla umístěna na Kosíři ve výšce 440 m nad mořem, doma byly včely ve výšce 270 m a množství zásob se muselo lišit také. Ten údaj 6 -7 kg pochází ze včelařské stanice na Běleckém Mlýně asi 300.m n.m. 6 km od nás. A množení roztočů mají vliv jiné faktory než krmení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 21:40:38
> ----------------------------------------
> Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
> plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
> snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
> zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
> Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
> plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
> myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
> sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
> dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
> nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
> jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
> každá kukla vyhovuje množení roztočů...
> K. Čermák
>
> A.Turčáni napsal(a):
>
> >Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie
> >plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v
> >tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom
> >rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných
> >rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky
> >s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s
> >liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne
> >zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton
> >
>
>
>
>

vsusicky:
>A to pominu jím uváděné výhody hygienicky čistě zakrmených včelstev, jakožto tématem, kterým celá tato diskuse začala. <
...

To je teprve začátek. Až se dojde nato jaké pozitiva to má při jarním rozvoji, ... že se ve včelstvech prakticky netvoří tzv. nekvalitní cukrové generace včel.(posléze problémy s nosemou a májovkou)

Takové následné a závislé diskuze jsou také žhavým a stálým odborným včelařským tématem.

Máš pravdu krmení cukrem se prosadilo právě po kladných zkušenostech starých včelařů kteří vybírali dokonce i všechen med z plodiště aby tak lépe zajistily přezimování včelstev v tehdy poměrně malých úlech
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 14.8.2007 21:57:29
> ----------------------------------------
> vsusicky:
> >A to pominu jím uváděné výhody hygienicky čistě zakrmených včelstev,
> jakožto tématem, kterým celá tato diskuse začala. <
> ..
>
> To je teprve začátek. Až se dojde nato jaké pozitiva to má při jarním
> rozvoji, ... že se ve včelstvech prakticky netvoří tzv. nekvalitní cukrové
> generace včel.(posléze problémy s nosemou a májovkou)
>
> Takové následné a závislé diskuze jsou také žhavým a stálým odborným
> včelařským tématem.
>
>
>

Eman:
>Je to z nouze ctnost a minimálně teoretická ekonomická ztráta. <
.....
Není. Je to reálně prokazatelná ztráta. Je to možná nebvyklé takto zareagovat a nekoupit ani kilo cukru, ale naprosto přirozené a zdůvodnitelné v celkových nákladech. Přes to nejede vlak, jinak jsem dojel.

Jiné než toto nejpřirozenější řešení neexistuje - ponechání vhodného medu a nemít žádné náklady s dodáváním zásob. Je to ověřeno již více než 4 sezony. 2 částečně a 2 pouze med. Nic podle mne převratného.

____________________________________________________________
Stonjek (213.151.87.17) --- 13. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288)

Včela má dokonalý filtrační systém a co prohání přes volátko je dokonale přefiltrováno.
____________________________________________________________
Určitou dobu jsem ze zájmu studoval anatomii včel. Podle mích zdrojů ( časopis ,,Včelařství,, encyklopedie ,,Včelařství,,) včela žádný filtrační systém, který by odfiltroval spory bakterií a hub, či nečistoty nemá!
Včela tyto a podobné škodliviny není schopna odfiltrovat ( proč by se využívala včelstva na měření znečistění životního prostředí, kdyby škodliviny z vnějšku dokázala odfiltrovat ), ale tyto škodliviny neutralizuje ( za předpokladu normálního stavu včelstva ).
Propolis má dezinfekční účinky, ve zralém medu a ve vosku nejsou schopny se patogeny rozmnožovat ( avšak v něm po určitou dobu přežívají v závislosti na jejich odolnosti ), pyl je včelami konzervován zalitím medem.

Tak to nemáte dostatečné zdroje informací. Přečtěte si o filtrační
funkci česla něco málo v tomto článečku (dole na druhé straně):
http://web.quick.cz/pvzubri/kosice1004.pdf
Filtrování částic z potravy ovšem není dokonalé v tom smyslu, že by
včela odfiltrovala vše.
K. Čermák


M. Václavek napsal(a):

>____________________________________________________________
> Stonjek (213.151.87.17) --- 13. 8. 2007
> Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288)
>
>Včela má dokonalý filtrační systém a co prohání přes volátko je dokonale
>přefiltrováno.
>____________________________________________________________
>Určitou dobu jsem ze zájmu studoval anatomii včel. Podle mích zdrojů (
>časopis ,,Včelařství,, encyklopedie ,,Včelařství,,) včela žádný filtrační
>systém, který by odfiltroval spory bakterií a hub, či nečistoty nemá!
>Včela tyto a podobné škodliviny není schopna odfiltrovat ( proč by se
>využívala včelstva na měření znečistění životního prostředí, kdyby
>škodliviny z vnějšku dokázala odfiltrovat ), ale tyto škodliviny
>neutralizuje ( za předpokladu normálního stavu včelstva ).
>Propolis má dezinfekční účinky, ve zralém medu a ve vosku nejsou schopny se
>patogeny rozmnožovat ( avšak v něm po určitou dobu přežívají v závislosti
>na jejich odolnosti ), pyl je včelami konzervován zalitím medem.
>

A co takhle místo korkových zátek (které se dají desinfikovat vyvařením)použít polystyrénové "chřupky" (používané na balení přístrojů) a ty potom třeba vyhodit?

To jsem zkoušel a včely je rozkusují, takže je z toho hodně bordelu.
Tonda

>A co takhle místo korkových zátek (které se dají desinfikovat vyvařením)použít polystyrénové "chřupky" (používané na balení přístrojů) a ty potom třeba vyhodit?

Já používám polystyren nalámaný na koustky a s tím problémy nemám.

Jaroslav

>A co takhle místo korkových zátek (které se dají > desinfikovat
vyvařením)použít polystyrénové "chřupky" (používané na balení >
přístrojů) a
ty potom třeba vyhodit?
>

Proč ne, je to jenom o tom najít zdroj.Já použávám korkové zátky protože mám zdroj použitých vlastně téměř zdarma. Mým cílem je ovšem zimování na medu.

Já jsem do věder používal síťované pytle od cibule dnes jsem již přešel na lahve je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek s otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny je nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepan II. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 14.8.2007 23:05:20
> ----------------------------------------
> A co takhle místo korkových zátek (které se dají desinfikovat
> vyvařením)použít polystyrénové "chřupky" (používané na balení přístrojů) a
> ty potom třeba vyhodit?
>
>
>

dnes jsem již přešel na lahve
> je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek s
> otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny je
> nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou
>
> Pepan

Udelal jsem podlozky presne jak popisujete a jsem docela spokojen. Jeste to nemam u vsech ale oproti dedovym krmitkum na 2l roztoku je to urcity posun :-)

Zalivate cukr studenou vodou? Cetl jsem, ze to lze jen s krystalem?

Ja delam roztok. Z nedostatku casu cukr rozmichavam v horke (varici) vode bez dalsiho vareni. V rychlovarne konvici uvarim vodu (1.5l) a naleju ji na kilo cukru primo v krmici lahvy (pro jistotu ji mam v kybliku - kdyby praskla - zatim zadna neprdla - mozna je lepsi lit vodu po lzici) pak dosypu zbytek cukru a zamicham a nez se mi uvari dalsi voda je to rozmichano.

Urcite to neni optimalni, ale jde to - rikal jsem si, ze to v lete vymyslim nejak lepe a jednoduseji, ale nebyl vubec cas :-(

T.H.

Pokud mám krupici tak postup obrátím dám 2 l vody a doplním cukrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 15:41:18
> ----------------------------------------
> dnes jsem již přešel na lahve
> > je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek s
> > otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny je
> > nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou
> >
> > Pepan
>
> Udelal jsem podlozky presne jak popisujete a jsem docela spokojen. Jeste to
> nemam u vsech ale oproti dedovym krmitkum na 2l roztoku je to urcity posun :-)
>
>
> Zalivate cukr studenou vodou? Cetl jsem, ze to lze jen s krystalem?
>
> Ja delam roztok. Z nedostatku casu cukr rozmichavam v horke (varici) vode bez
> dalsiho vareni. V rychlovarne konvici uvarim vodu (1.5l) a naleju ji na kilo
> cukru primo v krmici lahvy (pro jistotu ji mam v kybliku - kdyby praskla - zatim
> zadna neprdla - mozna je lepsi lit vodu po lzici) pak dosypu zbytek cukru a
> zamicham a nez se mi uvari dalsi voda je to rozmichano.
>
> Urcite to neni optimalni, ale jde to - rikal jsem si, ze to v lete vymyslim
> nejak lepe a jednoduseji, ale nebyl vubec cas :-(
>
> T.H.
>
>
>

Když jsem měl k dispozici krupici, kombinoval jsem to. 1 kilo krystalu,
doprostřed 1 kilo krupice a nahoru jedno kilo krystalu. Nebo 2 kila krupice
a nahoru jedno kilo krystalu krystalu. Zalil vodou, počkal, až voda prosákne
až dolů, pak obrátil do misky, takže na sítu byla vrstva krystalu a na něm
vrstva krupice a mírným kýváním hnal bublinu vzduchu pod dnem sklenice
dokola až všechny přilepené krystalky cukru k dnu sklenice spadly do vody.
Pak jsem sklenici přendal na včelstvo. Z krupice se objevovaly ve včelstvech
drobné krystalky, které propadávaly víčky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 6:38 PM
Subject: Re: Korkov? z?tky - popt?vka


Pokud mám krupici tak postup obrátím dám 2 l vody a doplním cukrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 15:41:18
> ----------------------------------------
> dnes jsem již přešel na lahve
> > je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek
s
> > otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny
je
> > nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou
> >
> > Pepan
>
> Udelal jsem podlozky presne jak popisujete a jsem docela spokojen. Jeste
to
> nemam u vsech ale oproti dedovym krmitkum na 2l roztoku je to urcity posun
:-)
>
>
> Zalivate cukr studenou vodou? Cetl jsem, ze to lze jen s krystalem?
>
> Ja delam roztok. Z nedostatku casu cukr rozmichavam v horke (varici)
vode bez
> dalsiho vareni. V rychlovarne konvici uvarim vodu (1.5l) a naleju ji na
kilo
> cukru primo v krmici lahvy (pro jistotu ji mam v kybliku - kdyby praskla -
zatim
> zadna neprdla - mozna je lepsi lit vodu po lzici) pak dosypu zbytek cukru
a
> zamicham a nez se mi uvari dalsi voda je to rozmichano.
>
> Urcite to neni optimalni, ale jde to - rikal jsem si, ze to v lete
vymyslim
> nejak lepe a jednoduseji, ale nebyl vubec cas :-(
>
> T.H.
>
>
>

Antone, podletní podněcování se samozřejmě na množství plodu projevuje a to dost silně, chce to jen vyzkoušet. Včelky mě při tomhle pokusu dost nachytaly na švestkách. Na pokusné včelnici, kde mám úly ve dvou řadách jsem u jedné řady podněcoval mačem a u druhé jsem hned nakrmil. V září budily včelstva druhé skupiny dojem bezmatečnosti, otevřený plod tam téměř nebyl a u včelstev první řady byly až 3 plásty plodu, což je u 39 x 35 hodně nových včel.Takže jsem na svojí adresu a na př. Boháče prohodil několik nelichotivých výrazů, na svoji proto, že jsem se nechal nalákat na pěknou pitomost. Ale na jaře jsem bral vše zpět. Do řepky se rozdíly nepoznaly a včelky méně zlobily s rojením, a medu od druhé řady bylo více. To jsem ještě 2 x zopakoval a dnes dávám suchý cukr jen v malé dávce a to jen proto abych získal trochu času a vím že je to naprosto zbytečné. Na této včelnici jsem stejným způsobem odzkoušel krmnou komoru a teď tam piluji nejvhodnější způsob odchovu matek pro Dadanty. Zdraví R. Stonjek

Nějak mi uniklo , co je odkud přeložené a na co vlastně reaguješ.

To nesmíte tak rozebírat Kdyby jste viděl pod mikroskopem složení lesního medu tak by jste ho pak asi vilil do kanálu. TEN ZE VŠECH ŽIVOŠIŠNÝCH PRODUKTŮ OBSAHUJE NEJVÍCE spor plísní, prachu, sazí, bakterií a t.d. A panenský med není nic jiného než obchodní trik

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 13.8.2007 01:18:40
> ----------------------------------------
> Někteří používáte korkové zátky pro krmení a máte jejich "zdroj". Prodáte
> mi je někdo?
>
> Už viackrát som chcel reagovať na rady, ako pomôcť včelám, aby sa v
> cukrovom roztoku nedusili. Proti tomu nič nemám, len mi vadí tá primitívna
> technológia, ako pomôcť včelám, aby sa netopili.
>
> Veď vložiť do vedra-kbelíka trávu či suché seno alebo posledná rada použiť
> použité korkové štople, je z ohľadom na hygienu takéhoto kŕmidla,
> dehonestujúca. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s
> panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj
> nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých
> plesnivejú zbytky vína a pod.
> Anton
>
>
>

To nesmíte tak rozebírat Kdyby jste viděl pod mikroskopem složení lesního medu tak by jste ho pak asi vilil do kanálu. TEN ZE VŠECH ŽIVOŠIŠNÝCH PRODUKTŮ OBSAHUJE NEJVÍCE spor plísní, prachu, sazí, bakterií a t.d. A panenský med není nic jiného než obchodní trik

Pepan

To všetko môže byť pravda, ale podľa mňa takéto primitívne podávanie cukrového roztoku patrí tak do Afriky. Včelári sú v buši chodobní, hygienu nepoznajú a využijú všetko čo nájdu vyhodené, chceme sa im vyrovnať?
Už som raz písal na Konferenci o spôsobe podávania cukrového roztoku v Maďarsku, ktoré bolo jednoduché, bez plaváku a zároveň hygienické. Nad rámikmi mali položené plastické nádoby, široké, ploché s nízkymi stenami (5-6 cm). Nad nádobami majú po celej ploche sieť, cez ktorú nalievajú do nádob sobsahom okolo 5 lit. Pretože je včelami chránené pre vyrabovaním, cez deň podajú roztok aj dvakrát.
Boli sme tam i s poľskými priateľmi, ktorí od údivu ústa otvárali, v nádobách nebolo utopená ani jedna včela. Asi je to tým, že silné včely hromadne odoberajú roztok, lebo majú k nemu jednoduchý prístup a rýchlo ho odoberú.
Anton

Asi je to tým, že silné včely hromadne odoberajú roztok, lebo majú k nemu jednoduchý prístup a rýchlo ho odoberú.
Anton
......
Silné včelstvo, pokud má strop z něčeho na čem se udrží, vytvoří hrozen až k hladině.
Než jsem na to přišel, pár včel jsem vykoupal a utopil. Namočená včela nemá šanci po kluzké stěně vylézt.
Chodil jsem zvedat víka a koukat jak budou brát, když jsem kdysi laboroval s kýbly, plováky atd. Napřed jsem si myslel, že je víko přitmelené, tak jsem zabral a sklepl včely. Váha hroznu byla pořádná. Pak jsem se snažil dávat bacha a byla to úžasná podívaná. Ale moji zvědavost některé včely nepřežily :-(.
I když jsem používal plováky, z gázy atd. jim dělal cestičky k plováku zůstávaly tam utopené včely.
Pak jsem se k tomu po letech vrátil po přečtení té knihy.
A ta tráva, nebo sláma je pro ně asi nejlepší matroš. Bez ztráty včeličky. Stohovatelné, snadno omytelné, usušitelné plast. kontejnery, plus kanystry na dopravu roztoku (tady spíš vidím z hlediska hygieny slabé místo) a ponorné čerpadlo je podle mě nejlepší, pokud někdo chce krmit roztokem.
Než nalejvat několikrát denně, to jim to tam naleju najednou. DO kontejnerů asi 20litrových (zkoušel jsem i plné a odebraly to) leji po desetilitrovém kanystru. Většinou to je druhý den prázdné.

Karel

Německý dokument "Zabijácké včely - legendy a skutečnost"
vysílá ČT-1 v pondělí 27.8.2007 od 16 do 16,30 hodin.
Opakování na ČT-2 v noci z úterý (28.8.) na středu (29.8.)
od 2,40 do 3,10 hodin.

S těmi krmnými komorami je to jako s úlovou otázkou, kdy je jisté, že shoda se prostě konat nebude.Proč tedy já nepoužívám krmnou komoru? Trochu jsem se s ní zabýval podle metodiky Ing. Řeháčka a utekl jsem od toho.Důvody proč. V první řadě každý Dadant je tak trochu medná komora, protože v plodištích zůstává hodně medu, že jsou roky jako letos, kdy by se vůbec krmit nemuselo, ale měli jsme melecitozu a tak se podkrmit musí. To by se nakonec muselo i s krmnou komorou. Pak to jsou finance, samozřejmě za předpokladu, že med si prodáme za tržní ceny a ne za 30 Kč do výkupu. To je můj případ a tak kdo si vyřešil moji jednoduchou početní úlohu ví, že v tom lítají desetititisíce a tyto peníze tak "zveličené starosti s cukrem" víc než bohatě zaplatí. Ono ani s komorou to není tak jednoduché. My "lesáci jí musíme vytvořit na jaře. Když zůstane na včelách, bude mě celou sezonu s.... a budu jí mít dost často v rukách / x 20kg x 60 včelstev. Navíc se domnívám, že stálá přítomnost 15 kg medu záporně ovlivní sběratelský pud zvl. ke konci sezony, ale to berte s rezervou pouze si to myslím. Když je dám do štosu na stanovišti, je tu možnost krádeže, nevím jak by to bylo se zavíječem, raději pro jistotu bych sířil a je to 60 nástavků navíc včetně 660 plástů. Když ji převezu domů, tak to jsou zase tuny v rukách apod a manipulace na jaře, kdy by měla přijít pod plodiště. A to nejsme u jarního léčení proti VD. na jaře. Až zažijete co já, kdy v každém druhém včelstu už byl v KK plod stojíte po kolena ve sněhu včely nelétají a sedají si na vás, přál bych vám slyšet mojí "spisovnou " řeč. Takže vyzkoušel jsem a používat nebudu,čímž ale nechci říkat, že je KK špatná. Když u někoho funguje, tak proč ne. Nutno dodat, že ve výnosech žádný velký významný rozdíl nebyl. Co se týče krmítek, jedná se o naprosto zveličenou hloupost. Čistá suchá sláma je jako plovák bezvadná, za 4 dny mám nakrmeno a pak ji vyhodím, včely krmítka vyleští a je to. Ono známé české přísloví říká, že každý nejraději hovoří o tom co nemá, v tomto případě kdoví jak je to doma u našich superhygieniků??? Svoje krmítka mám vyřešeny a odzkoušeny tak, aby v případě melec. pohromy z nich včely odebraly roztok i ke konci září, což v chladnu u lahví přes medník asi nebude tak jednoduché. Myslím že po r. 2002 je dost důležité na konstrukci krmítek se dívat i z tohoto hlediska. Přeji všem dobře zazimované včely a hodně radosti z nich. Zdraví R. Stonjek