| - Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 7. 2007
Re: Konec sezony
Letos teplá zima posunula kvetení dříve až o měsíc. Co se týká snůšky, připadá mně, že rostliny kvetoucí v dubnu se o moc dopředu neposunuly, protože zřejmě "počítají" dobu kvetení od nějaké události - počasí na podzim a podzim byl zhruba stejný jako jiné roky. Zatímco květnové a pozdější rostliny většinou "odpočítávají" dobu kvetení pravděpodobně od něčeho jako stání sněhu v předjaří. V květnu právě současně kvetly rostliny, které odpočítávají dobu kvetení od podzimka, třeba javor klen a rostliny, které odpočetly dobu kvetení od jara, třeba většina lučních květin, nebo maliny. Proto v květnu, kdy je i normálně nadbytek nektarové nabídky nad množstvím včel, které by ji mohly využít, byl ten nadbytek ještě větší než normálně. Ve včelařsky horších oblastech, kde je květnová nabídka chudší, tomu letos tak nebylo a snůška proto byla výrazně lepší než jiné roky. Ve včelařsky dobrých oblastech byla květnová snůška limitována jen připraveností včelstev. Co se týká oné doby kvetení, podle článků, co jsem četl, rostliny reagují poměrně pružně. Jednak "odpočítávají" dobu od nějaké předchozí události, jedna ale reagují na průběh teploty v předchozích letech a tu dobu korigují a to poměrně rychle, během pár let. Třeba letos kvetly lípy až o měsíc dříve kvůli teplé zimě. Pokud by stejná zima byla pár dalších let, příští rok pokvetou lípy jen o mírně dříve, další rok už skoro normálně a trvale snad o trošku dříve kvůli vyššímu průměru teplot.. Pokud za 5 let mírné zimy bude najednou tuhá zima, jaká byla loni, zafunguje to opačně a lípa pokvete v srpnu. Podobně posunuté to bude u ostatních kvetoucích rostlin. Co se týká konce sezóny, posunuje se stále dopředu kvůli způsobu hospodaření v polích a lesích. Kdysi za feudalismu v trojpolním hospodaření, kdy se třetina pole nechávala každoročně jako úhor, musel být červenec a srpen jeden z vrcholů snůšky, protože v té době na úhoru intenzívně kvetly plevely. Ještě já pamatuji, že se v srpnu běžně počítalo s snůškou. Zemědělci tehdy unavení bojem o zrno nechávali strniště po obilí do září v klidu. Plevely nelikvidované selektivnímu herbicidy vysemenily v obilí pár týdnů před žněmi a po žních na strništi v srpnu místy dost intenzívně vykvetly. Společně s buření v lesích, které se tehdy nijak zvlášť nečistily, v té době kvetly třeba ostružiny nebo "lesní" netýkavky a společně s srpnovou medovicí to byla docela jistá menší srpnová snůška s kvalitním smíšeným medem. I proto bylo běžné krmení až v září. Taky něco bylo z extenzívně sekaných luk a zahrad a okrajů příkopů sekaných na trávu pro domácí zvířectvo. Louky se sekaly dvakrát ročně, na začátku června a v srpnu. V obojím případě stihly před sečením luční rostliny kvést ( a možná i při sušení sena vysemenit) a byla z nich taky nějaká snůška i když v srpnu, když v okolí nic jiného než louky nebylo, to byly spíše jen paběrky k podněcování. Nyní se louky sečou třikrát i víckrát na senáž a hnojí a nekvete tam nic. Taky na plochách sekaných pro domácí zvířectvo stihlo v létě občas něco vykvést. Nyní se zahrady hoblují sekačkami co 14 dní kvůli vzhledu, takže tam nekvete nic a okraje příkopů se většinou nesekají vůbec, takže tam rostliny vykvetou nejvíce v květnu a červnu a v červenci a srpnu už obvykle taky nic. Nebo se sekají ve městě a okolí několikrát za rok podle toho, jak mají technické služby města peníze a kolikrát před květem. A k plodinám, které by sezónu prodloužily, jako je slunečnice nebo jetel, se odhodlá kočovat jen někdo a musí to být někde v dosahu.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23820
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |