Včelařská konference

A.Turčáni:
>Na tému "úľový priestor a rojenie", <
.....
Já mohu jen potvrdit praktikum a také to p. Přidala - profesorovo zjištění ze světových zdrojů.

Už nějakou dobu se nesnažím stavět nástavky na sebe donekonečna a bezmyšlenkovitě rozšiřovat prostor VYZIMOVANÉHO včelstva a to z toho důvodu, že se prostě vyrojí stejně jako ty nerozšířené. Také včely s menším prostorem, potažmo s méně prostory v úlu, lépe zvládají proces zrání a víčkování medu. A to je známo hlavně u včelařů, kteří ikdyž mají jen dva prostory, umí vybírat jednodruhové medy kontinuálně v malých množstvích velmi pravidelně po celou sezonu. Vtom tkví výhoda, která ve spojení se zkušenostmi ukazuje možnost, že dvouprostorové včelaření a více prostorové s stím související rojení je jen otázkou připravenosti včelstva na hlavní snůšku.

Rojení se dá předcházet elegantněji a jestli někdo umí včelařit, umí si i do určité míry poradit a zvládnout rojovou náladu.

Co mám ještě vyzkoušeno a je nepopíratelná pravda, že silné vyzimované včelstvo se rojí jako první. A to mi dává rozhodnost se nepodílet na bezmyšlenkovité propagaci "siláků".

Otázkou, která byla při jednom na profesorově semináři vznesena a byla pro mně významná a je dodnes, byla ... "Jak to a co zapřičiňuje, že některá včelstva se vyrojí, i když mají dostatek prostoru a některá se nevyrojí i když jsou v malém prostoru a plny medu a s minimem volných buněk."
Při mém osobním pohledu na tuto prakticky ověřenou myšlenku, mi klade můj rozum na srdce, abych nepodceňoval staré a dnes zapomenuté a zavržené metody včelaření.

Plně souhlasím s tím, že nic se nemá přehánět a i výška úlů má své meze. Myslím si, že 4 nástavky 39 x 24 je už docela velký prostor a včelkám bohatě stačí.Se sílou zimní generace jsem udělal řadu pokusů. Jednu řadu včelnice jsem až do září podněcoval, druhou jsem po vytočení jen nakrmil. Rozdíl byl značný. V září byly úly první skupiny nabušeny včelami a plodem. Včelstva druhé budila dojem bezmatečnosti, nebyl tam prakticky žádný plod. Tenkrát jsem na to zíral jako malý Jára a včelstva druhé skupiny jsem odepsal jako beznadějné slabochy. Ale na jaře už rozdíl nebyl nijak velký a včelstva v řepce dávala stejně. Rozdíl v rojivosti však byl značný ve prospěch druhé skupiny a tak sečteno a podtrženo, dala více medu. Pokusy jsem ještě 2 x zopakoval a od těch dob to nechávám na včelách. Z těchto důvodů také oddělky přidávám v první polovině září, aby včelky měly čas si upravit svůj početní stav na zimu a věřte, že to umí! Otatně to není nic nového, já si jenom ověřoval v praxi tvrzení německých výzkumníků a jejich velkého obdivivatele j. Boháče, protože co si budem namlouvat, papír snese všechno. A ono to do písmene sedí! Co se týče vyndavání zásob z plodiště,všichni jsme měli tak málo informací že dávat univerzální rady je nesmysl. Přesto je li plodiště zapláclé tak bych včelkám citlivě pomohl. Ale to mě berte zase s rezervou, protože včelařím v DS a ani ve snu by mě nenapadlo se jim v plodišti přehrabovat. Do nam. kontroly´na zásoby je šťourání v něm pro mě tabu.Je li zaneseno zásobami, zkrmím méně cukru. Dovedu si ale představit situaci v jednom nástavku, nebo ve složeném plodišti, kdy se matce nechce dolů. Tam bych asi pomohl. Samozřejmě pomoc není, že jim komplet vybílím plodiště i když takoví jsou mezi námi docela běžně. Zdraví R. Stonjek

Dne pátek 15 červen 2007 09:14 Gustimilián Pazderka napsal(a):

> rozum na srdce, abych nepodceňoval staré a dnes zapomenuté a zavržené
> metody včelaření.


DD,
mohl by jste ty "staré a dnes zapomenuté a zavržené" metody trochu vic
priblizit (nebo dat odkazy na sebevzdelavani ?

Honza

J.Červenka:

>mohl by jste ty "staré a dnes zapomenuté a zavržené" metody trochu vic
priblizit (nebo dat odkazy na sebevzdelavani ?<

Chce to zajít asi v Tvém případě do včelařské knihovny a dát tomu nějaký ten čas a číst vše a hlavně to staré. Mám trochu výhodu, mám něco doma a není hoto málo.

Servírovat takové české rarity přes nějaký publikační nebo archivní systém v originální podobě a úpravy pro větší atraktivnost nejsou nenákladné záležitosti. (třeba Radim Polášek by tyto informace vyžadoval co nejvíce "stravitelné" a troufnu si tvrdit, že i mnoho dalších potencionálních čtenářů) Klasický a jednoduchý webový redakční systém je málo. Brzo se přeplní a je potom nepřehledný.

Obecně v starých metodách se toleroval menší prostor úlů, protože rojení
nebylo považováno za průšvih ale naopak za žádoucí nebo aspoň za neutrální.
Jediná výjimka snad mohly být stojany zadováky vzniklé z klátů s mnoha patry
rámečků nad sebou, kde ten prostor mohl být větší. Obávám se, že pokud se
tehdejší metody včelaření použijí bez úpravy, bude to rojení hodně vadit.
Možná by to šlo řešit pomocí indikátoru rojení, píše o něm třeba J Jindra,
který analyzuje zvuk vycházející z včelstva a je schopen několik dnů před
rojení to zjistit. A pak by se muselo provést nejspíš nějaké řízené umělé
vyrojení neboli rozdělení včelstva na dva. Prostá likvidace rojových
matečníků je spíše nouzové řešení, protože obvykle situaci jen odloží.

R. Polášek