75910

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


pepa (62.240.190.65) --- 13. 6. 2007
Re: cukr

Špatně kvasící medovina může mít i příčinu v tom,že se tam dostal do roztoku při vaření propolis.Stačí malá dávka a je to jak zakonzervované.Vytavoval jsem vosk z rámků,kde byly malé zbytky zcukernatělého medu v parním vyvíječi od př.Sedláčka.Vosk vytuhnul a sladkou tekutinu jsem změřil moštoměrem a spojil s medem vodou a kořením a svařil.Pěnu jsem odebíral,bylo jí víge než obvykle.Po vychlazení a přidání bouřícího zákvasu sice medovina kvasí,ale velmi laxně oproti ostatním demižonům.Vysvětluji si to tím propolisem,když jsem vařil z čistého medu vždy bylo kvašení velmi bouřlivé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 13. 6. 2007
pozvánka


Okresní výbor Českého svazu včelařů, o. s.,Hradec Králové a Střední odborná
škola veterinární Hradec Králové
srdečně zvou všechny včelaře, příznivce včelařství a širokou veřejnost s
dětmi na
22. OKRESNÍ VČELAŘSKÝ DEN,
který se koná v sobotu 16. června 2007 od 9 hodin

v areálu SOŠ veterinární v Hradci Králové-Kuklenách, Pražská tř. 68

ODBORNÝ PROGRAM:
1/ “Ošetřování včelstev v průběhu roku”
- přednáška Miroslava Zeleného, učitele včelařství a úspěšného chovatele z
Přibyslavi u Nového Města nad Metují, výrobce nástavkových úlů
2/ “Matka a její role ve včelstvu” a “Cesta medu od včelaře na prostřený
stůl”
- přednáška Vlastimila Dlaba, učitele včelařství a úspěšného chovatele z
Lázní Bělohradu

Atrakcí včelařského dne budou skleněné úly s živými včelami.

V prodejních stáncích bude nabízen celý sortiment včelařské prodejny
Miroslava Zeleného.
Med a medovina od špičkových včelařů Hradecka.
Pro včelaře oplozené i neoplozené matky F1 a otevřené matečníky.
Velkoobchod Hutla - nabídka sklenic na med včetně víček.
Veselý program pro děti i dospělé připraví učitelé a žáci SOŠ veterinární:
soutěže se sladkostmi, agility, jízda na poníku, prohlídka stáje a další
atrakce.

Parkování motorových vozidel v místě. Občerstvení zajištěno.






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Gabriel Kominek (e-mailem) --- 13. 6. 2007
Re: cukr

Aj mňa to prekvapilo ? Ja sám dávam pri varení roztoku okrem byliniek/ mätu
piepornatú, palinu, klinčeky, škoricu a lyžicu čaju Stomoran / aj naškrabaný
propolys. Po vychladnutí, pozberám zbytky vosku a propolysu, stianhen cez
husté syto do demižóna a vopred pripravené kvasinky vlejem do roztoku.
Demižón 50 litrový v železnom koši pred naplnením vysírim jedným pásikom.Do
toho dymu lejem roztok s kvasinkami.
Dávam 3,5 kg medu na 10 litrov vody. Zatiaľ bola vždy výborná. Priateľ
dal 4 kg medu a je trochu sladšia.
Gabi M.Komínek

----- Original Message -----
From: "pepa" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 13, 2007 10:19 AM
Subject: Re: cukr


> Špatně kvasící medovina může mít i příčinu v tom,že se tam dostal do
> roztoku při vaření propolis.Stačí malá dávka a je to jak
> zakonzervované.Vytavoval jsem vosk z rámků,kde byly malé zbytky
> zcukernatělého medu v parním vyvíječi od př.Sedláčka.Vosk vytuhnul a
> sladkou tekutinu jsem změřil moštoměrem a spojil s medem vodou a kořením a
> svařil.Pěnu jsem odebíral,bylo jí víge než obvykle.Po vychlazení a přidání
> bouřícího zákvasu sice medovina kvasí,ale velmi laxně oproti ostatním
> demižonům.Vysvětluji si to tím propolisem,když jsem vařil z čistého medu
> vždy bylo kvašení velmi bouřlivé.
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2325 (20070612) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 6. 2007
Re: cukr

> Dávam 3,5 kg medu na 10 litrov vody. Zatiaľ bola vždy výborná. Priateľ
> dal 4 kg medu a je trochu sladšia.

Jake je asi tak nejmensi mozne mnozstvi pro vyrobu medoviny. V tomto se neblizim ani zacatecnikovi, ale do budoucna to chci urcite vyzkouset. Muze to byt i tech zhruba 13 litru??

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 13. 6. 2007
Re: cukr

Protože výrova je technologicky stejná jako víno tak literatura uvádí 5 . to se tam ještě udrží teplota kvasu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cukr
> Datum: 13.6.2007 14:42:38
> ----------------------------------------
> > Dávam 3,5 kg medu na 10 litrov vody. Zatiaľ bola vždy výborná. Priateľ
> > dal 4 kg medu a je trochu sladšia.
>
> Jake je asi tak nejmensi mozne mnozstvi pro vyrobu medoviny. V tomto se
> neblizim ani zacatecnikovi, ale do budoucna to chci urcite vyzkouset. Muze to
> byt i tech zhruba 13 litru??
>
> Diky
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Michal Seničan (e-mailem) --- 16. 6. 2007
Re: cukr

Skúste to tak, že dáte 5 kg t.j. uhorkova flaša trebárs repkového medu pridáte 15 litrov vody, dáte pár klinčekov, škorice a a jedni lyžičku stomoranu do gázy, varíte pokiaľ sa tvorí pena. Ďalej dodržať už spomínaný technologický postrup a demižón má každý.
Menej ako 15 liotrov, by som nerobil, lebo po prvom kvasení a stáčaní je odpad kalov a to nemá zmysel . Radšej kúpim medovinu hotovú podľa svojej chuti a nemám starosti.
Michal Seničan


< Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
< Predmet: Re: cukr
< Dátum: 13.6.2007 14:42:38
< ----------------------------------------
< > Dávam 3,5 kg medu na 10 litrov vody. Zatiaľ bola vždy výborná. Priateľ
< > dal 4 kg medu a je trochu sladšia.
<
< Jake je asi tak nejmensi mozne mnozstvi pro vyrobu medoviny. V tomto se
< neblizim ani zacatecnikovi, ale do budoucna to chci urcite vyzkouset. Muze to
< byt i tech zhruba 13 litru??
<
< Diky
< T.H.
<
<
<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 6. 2007
Re: cukr

Připomínám, že z medu nemusí být jen medovina, čili alkoholický, případně i
sladký nápoj. Může být i nápoj s trochou alkoholu určený k pití v horkých
letních dnech, něco jako je v horkých provozech pivo osmička. Já bych ho
spíše než jako pivo nazval prostě kvas.
Základní recept je takový, že se připraví čaj z odvaru příslušných rostlin a
koření, třeba od těch určených k výrobě medoviny ale i klidně od těch, co
rostou na zahradě či v lese. něco jako co dům, zahrada a les dal. Letos mi
vyšel mix kopřivy a květů černého bezu. Na dva litry čaje se přidá 2 - 4
vrchovaté velké lžíce medu, půl až jednu malou kávovou lžičku kyseliny
citrónové, trošička živné soli a nějaké deci den, dva rozkvašeného zákvasu
klidně i z obyčejných pekařských kvasinek. Med se přidává až potom, protože
čaj musí být výrazný a potom jestli se dělá z zelených natrhaných bylin,
musí jich být více a hodně medu by se na těch bylinách vyneslo pryč. Kvas se
dává do dvoulitrových nebo pětilitrových PET lahvích ne úplně plných,
protože pění. Během kvašení se upouští tlak, aby se flaška neroztrhla a
jedenkrát, dvakrát přelévá, protože na dně vzniká usazenina z uhynulých
kvasinek, které by se mohly kazit a zanášet pachutě. Pije se s koncem
kvašení i s živými kvasinkami podobně jako burčák a je zřejmě díky kvasinkám
podobně zdravý, jen je co se týká alkoholu slabší. Taky se ale může před
koncem kvašení slít, případně dodat ještě trochu medu nebo i cukru, nechat
kvasinkami v PET flašce "natlakovat" a uložit do chladu. Kombinace vysokého
obsahu oxidu uhličitého rozpuštěného ve vodě někde v chladu a trochu toho
alkoholu působí konzervačně, mám vyzkoušeno skladování přes půl roku přes
zimu. Je možné taky udělat kvas s ovocnou příchutí, přidat tam po rozkvašení
ovoce. Mám vyzkoušené třešně a rybíz. Ovoce je zřejmě konzervováno oxidem
uhličitým, takže se v kvasu dlouhou dobu nekazí.
Jinak je to přece jen alkoholický nápoj, takže by se ho nemělo dělat tolik,
aby se musel pít dlouhodobě litry denně. Dobře se hodí na žízeň, stejně jako
slabé pivo, když je třeba v létě udělat nějakou těžší práci, třeba nějaký
výkop nebo tak nějak. Když se kvas povede dobře, je to tak na pití 2 - 3
deci v horku v létě pod přístřeškem vychlazený s kostkou ledu, s kroužkem
citrónu a případně ještě dochucený nějakým sirupem nebo tak nějak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Seničan" <Senican/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 16, 2007 8:48 PM
Subject: Re: cukr


Skúste to tak, že dáte 5 kg t.j. uhorkova flaša trebárs repkového medu
pridáte 15 litrov vody, dáte pár klinčekov, škorice a a jedni lyžičku
stomoranu do gázy, varíte pokiaľ sa tvorí pena. Ďalej dodržať už spomínaný
technologický postrup a demižón má každý.
Menej ako 15 liotrov, by som nerobil, lebo po prvom kvasení a stáčaní
je odpad kalov a to nemá zmysel . Radšej kúpim medovinu hotovú podľa svojej
chuti a nemám starosti.
Michal Seničan


< Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
< Predmet: Re: cukr
< Dátum: 13.6.2007 14:42:38
< ----------------------------------------
< > Dávam 3,5 kg medu na 10 litrov vody. Zatiaľ bola vždy výborná.
Priateľ
< > dal 4 kg medu a je trochu sladšia.
<
< Jake je asi tak nejmensi mozne mnozstvi pro vyrobu medoviny. V tomto se
< neblizim ani zacatecnikovi, ale do budoucna to chci urcite vyzkouset.
Muze to
< byt i tech zhruba 13 litru??
<
< Diky
< T.H.
<
<
<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Michal Seničan (e-mailem) --- 18. 6. 2007
ÚIhyn včiel

Masové úhyny včiel šokovali Ameriku

Včela (autor: Reuters)

18. júna 2007 7:49
Americkí včelári sa od začiatku jari nevedia prebrať zo šoku. V celej krajine masovo hynú včely. Úle plné medu zostávajú prázdne, včelstvá miznú bez stopy. Ihneď sa objavilo niekoľko teórií, ktoré mali vysvetliť, prečo včelstvá hynú nevysvetliteľným spôsobom. Pandémiu mali vraj spôsobiť mobilné telefóny, geneticky zmenené rastliny či klimatické zmeny.


Hynutie včiel v Spojených štátoch vzrušilo celý svet. V krajine, ktorá najviac využíva v poľnohospodárstve supertechnológie, sa totiž chovajú včely úplne inak ako v konzervatívnej Európe. Kým na starom kontinente je včelárstvo čoraz viac koníčkom ako podnikaním, Američania ho premenili na tvrdý biznis.

Einsteinovo varovanie ožilo

Typický americký včelár je kočovník, ktorý preváža svoje včelstvá na kamióne z jedného amerického štátu do druhého. Netrpezlivo naň čakajú ovocinári aj pestovatelia repky, pretože včely sú skvelé opeľovače, zaručujúce farmárom vysokú úrodu. Užitočnosť včiel majú v USA, kde nie sú pôvodným hmyzom, lepšie zrátanú ako kdekoľvek inde na svete.

Preto keď kalifornský včelár David Bradshaw pri pravidelnej kontrole svojho včelstva otvoril úle a zistil, že polovica zo sto miliónov včiel je fuč, myslel, že sa ocitol v zlom sne. Lenže to isté sa prihodilo aj desiatkam Bradshawových kolegov v polovici amerických štátov. V šoku neboli len včelári, ale aj farmári.

V tej chvíli si mnohí Američania spomenuli na výrok slávneho fyzika Alberta Einsteina, ktorý ešte v polovici 50. rokov minulého storočia upozorňoval, že do štyroch rokov po tom, čo zahynie posledná včela, zahynie aj ľudstvo.

Einstein bol, pravda, fyzik a matematik. A jedna z teórií, ktorá rýchlosťou blesku dorazila aj do Česka, kde na začiatku minulého storočia objaviteľ teórie relativity pôsobil, hovorila o tom, že za záhadným hynutím včiel môžu byť mobilné telefóny. Tobôž keď špecialistka na ekológiu hmyzu May Berenbaumová z University of Illinois, citovaná agentúrou Reuters, uviedla, že "niečo ruší orientačný zmysel včiel“.

Kočovné včelárstva nie sú mobily

Českí včelárski odborníci sa však vzápätí z tejto hypotézy vysmiali. Rýchlo vystopovali, že pri preklade článku z novín The Independent si prekladatelia pomýlili "mobile apairy“ kočovné včelárstva s mobilnými telefónmi...

Určite to neboli mobily, v Česku je predsa oveľa hustejšia sieť vysielačov mobilných telefónov a žiadne masové hynutie včiel tu nenastalo. Teda aspoň doteraz. "Miznutie včiel by skôr zodpovedalo príznakom varroatózy,“ povedal Miloslav Peroutka, český veterinárny lekár, ktorý už desaťročia chová včely a teraz je tajomníkom Českého zväzu včelárov.

Varroa destructor je roztoč, ktorý napadol americké včelstvá aj v osemdesiatych rokoch minulého storočia. Tento parazit cicia včelám miazgu a šíri medzi nimi rôzne vírusové ochorenia. Peroutka sa domnieva, že v čase, keď Američania stále premiestňujú včely z jedného miesta na druhé, dochádza k rôznej kombinácii parazitov, ktoré následne vyvolávajú vírusové ochorenia.

Za záhadným hynutím včiel nebudú teda mobily ani geneticky zmenené rastliny, ale najskôr ochorenie, ktorého príznaky zodpovedajú či približujú sa varroatóze. Napísal to časopis American Bee Journal, ktorý nedávno publikoval analýzu príčin úhynu stoviek včelstiev v USA. S týmto názorom súhlasí aj Peroutka, ktorý pripomína, že po prvý raz pred tridsiatimi rokmi opísal tieto príznaky slovenský parazitológ Ján Hanko.

Varroatóza nepovedala posledné slovo

Choroba, ktorá vyvolala masové hynutie amerických včiel, je teda pravdepodobne najskôr kombináciou viacerých ďalších chorôb. Pred niekoľkými rokmi však hynuli včely "nevysvetliteľne“ aj v Nemecku a Rakúsku. Najnovšie v Poľsku. Je to náhoda?

Peroutka tvrdí, že Európa prešla podobným vývojom ako Amerika, ibaže "lieči sa tu fundovanejšie ako v USA. Miera hynutia včiel zodpovedá spravidla úrovni boja s varroatózou.“ Tento názor zastáva aj Peroutkov slovenský kolega včelár a veterinárny lekár Pavel Hovorka. Aj súčasné poľské problémy sú podľa oboch otázkou toho, "ako sa lieči nebezpečná choroba“.

Jeden zo slovenských odborníkov profesor Jozef Čižmárik z Farmaceutickej fakulty Univerzity Komenského však úplne nevylučuje vplyv silného elektromagnetického žiarenia na správanie včiel. Ale ďalší včelár, inak fyzik, Ján Haščík vidí problém v inom svetle.

"Každý včelár si pozorne všíma náhle zmeny v správaní včiel. Často za nimi môžu byť jednoduché procesy,“ upozorňuje Haščík. "Niekedy hynú aj preto, že tesne pred zazimovaním príroda poskytla včelám z rastlín medovicu, ktorá v zime skryštalizuje. Včely z nej dostanú hnačku a hynú. Neumierajú v úli, ale vonku v prírode. Ak je naporúdzi nejaká "zaručene overená“ hypotéza, včelár sa jej chytá ako topiaci sa slamky,“ vraví Haščík.

Návrat do lesa?

V jednom sa však všetci odborníci aj praktickí včelári zhodujú. Príroda, z ktorej vzišiel aj človek, je na začiatku 21. storočia narušená ľudskou činnosťou viac ako kedykoľvek predtým. Jozefovi Čižmárikovi sa zdá, akoby posledných tridsať rokov časť ľudstva neúnavne pracovala na tom, ako zahnať včely naspäť do lesov. Odtiaľ ich človek vyviedol v sedemnástom storočí, keď sa mu nechcelo zbierať med z bútľavých lesných stromov a začal ich chovať v blízkostí svojich obydlí.

Mnohí sa boja včiel, pretože pichajú žihadlá. Lenže na včelí jed je alergické len jedno promile obyvateľstva, teda jeden z tisícky. Ľudia sa, ako pripomína profesor Čižmárik, musia k prírode aj včelám správať menej majetnícky. Súčasný aj budúci život na planéte je bez nich len ťažko predstaviteľný.

"Každá tretia porcia jedla je výsledkom neúnavného opeľovania rastlín včelami,“ hovorí profesor Vladimír Petr z českého Výskumného ústavu živočíšnej výroby. Ich význam ako opeľovača nie je o nič menší ak nie väčší ako prínos v podobe medu - vynikajúceho prírodného sladila a lieku zároveň či celého radu iných liečiv odvodených zo včelích produktov.

Jozef Sedlák, Pravda



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
pepa (62.240.190.65) --- 21. 6. 2007
Re: medovina

Čím větší obsah nádoby,tím jsou menší rizika oxidace výrobku,lépe probíhá zrání medoviny.Ale kvasit lze v jakékoliv nádobě,která je pokud možno skleněná,nerezová nebo kameninová s úzkým hrdlem,aby styk se vzduchem byl co nejmenší.Hlavně ta nádoba musí být čistá,medovina tak jako každé víno ráda přijímá cizí pachy a pak se nehodí pít ani řiťú,jak říkáme u nás na Moravě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu