Včelařská konference

Zdravím všechny
Chtěl bych si udělat několik úlů na rámkové míře 39*24, Prosím poraďte mi, zda je lepší 9rámků,10rámků nebo čtvercový nástavek o 11rámcích.Někde jsem četl,že by to mělo být 9 maximálně 10rámků.Včely jich v zimě víc neobsednou a ty krajní prý plesniví. Je lepší uteplený nebo
tenkostěný úl při této míře? Ještě bych se chtěl zeptat jaká by měla být optimální vnitřtní světlost nástavku,jaká vzdálenost mezi krajní laťkou a stěnou nástavku ,mezi rámky jednotlivých nástavků?

Za odpovědi děkuji

On Fri, 31 Jan 2003, Václav Tomeš wrote:

> Chtěl bych si udělat několik úlů na rámkové míře 39*24, Prosím poraďte
> mi, zda je lepší 9rámků,10rámků nebo čtvercový nástavek o
> 11rámcích.Někde jsem četl,že by to mělo být 9 maximálně 10rámků.Včely
> jich v zimě víc neobsednou a ty krajní prý plesniví. Je lepší uteplený
> nebo ...

Mam ctvercove 39*24, neizolovane. Jedenact ramku se do nastavku sice
vejde, ale davam jen deset a do mednikovych i jen 9 ramku s vetsimi
mezerami. Co se tyce zimovani, vcely opravdu deset ramku neobsednou, takze
ty krajni ramky na zimu nedavam. Nema pak co zplesnivet. Nezda se mi, ze
by vcelam ta mezera nejak vadila.

Pokud mas to stesti, ze porizujes nove vybaveni, zvaz jeste jednou
ramkovou miru. 39*24 je opravdu kompromis na vsechny strany. Vcelarit se s
tim da, dosahovat dobrych vynosu take a vcelam je ostatne ramkova mira
lhostejna. Ale s nizkymi nastavky je prace pro vcelare pohodlnejsi. Kdyz
uz pro nic jineho, tak pro vahu plneho medniku (viz obdobne tema v
konferenci).

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

S plesnivěním v rámků na čtvercovém půdorysu mám již taká zkušenost Letos
jsem obsadil 5 tenkostěnných úlů z desíti rámky 39x24 a jsem zvědav co to
udělá.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 31, 2003 11:33 PM
Subject: Re: rozmměry úlu


On Fri, 31 Jan 2003, Václav Tomeš wrote:

> Chtěl bych si udělat několik úlů na rámkové míře 39*24, Prosím poraďte
> mi, zda je lepší 9rámků,10rámků nebo čtvercový nástavek o
> 11rámcích.Někde jsem četl,že by to mělo být 9 maximálně 10rámků.Včely
> jich v zimě víc neobsednou a ty krajní prý plesniví. Je lepší uteplený
> nebo ...

Mam ctvercove 39*24, neizolovane. Jedenact ramku se do nastavku sice
vejde, ale davam jen deset a do mednikovych i jen 9 ramku s vetsimi
mezerami. Co se tyce zimovani, vcely opravdu deset ramku neobsednou, takze
ty krajni ramky na zimu nedavam. Nema pak co zplesnivet. Nezda se mi, ze
by vcelam ta mezera nejak vadila.

Pokud mas to stesti, ze porizujes nove vybaveni, zvaz jeste jednou
ramkovou miru. 39*24 je opravdu kompromis na vsechny strany. Vcelarit se s
tim da, dosahovat dobrych vynosu take a vcelam je ostatne ramkova mira
lhostejna. Ale s nizkymi nastavky je prace pro vcelare pohodlnejsi. Kdyz
uz pro nic jineho, tak pro vahu plneho medniku (viz obdobne tema v
konferenci).

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Podle mého názoru zateplené úly při pořizování nových by měly být jen dávnou minulostí

Pepan
----- Original Message -----
From: Václav Tomeš
To: včelaři K.
Sent: Friday, January 31, 2003 7:15 PM
Subject: rozmměry úlu


Zdravím všechny
Chtěl bych si udělat několik úlů na rámkové míře 39*24, Prosím poraďte mi, zda je lepší 9rámků,10rámků nebo čtvercový nástavek o 11rámcích.Někde jsem četl,že by to mělo být 9 maximálně 10rámků.Včely jich v zimě víc neobsednou a ty krajní prý plesniví. Je lepší uteplený nebo
tenkostěný úl při této míře? Ještě bych se chtěl zeptat jaká by měla být optimální vnitřtní světlost nástavku,jaká vzdálenost mezi krajní laťkou a stěnou nástavku ,mezi rámky jednotlivých nástavků?

Za odpovědi děkuji

Slyšel jsem, že výzkumák provádí testování vzorků z celého okresu Česká Lípa na nosemu. Zamoření, tuším, má býát kolem 30%. Nosema spůsobuje značné ekonomické škody - údajně průměrně 5 kg na včelstvo.
Pokoušel jsem se předvést nosematický vzorek pro včelařský kroužek, ale marně. Prohlídl jsem všech 70 včelstev. Pracoval jsem podle metodiky (20 zadečků do vzorku).
Pak ale stačilo pár včel od včelaře s budečáky a pozitivní vzorek byl na světě.
Čím to je?
Mám za to, že za to může nástavková technologie:
- tříletý cyklus výměny díla v "plodišti"
- med pouze na panenském díle
- výměna dna za vyčištěná při jarní prohlídce
- rotace nástavků => včely zimují každý rok v jiném nástavku
- vystavování nepoužívaných nástavků do komínu na stanovišti => ohřátí sluncem (stačí 50°C na likvidaci spor prvoka nosema apis)
- vyvařování celých plástů => likvidace spor z rámečků
- jednoduchá konstrukce rámečku, která umožňuje likvidaci rámečků po pár letech užívání.

Včelaři ve starých úlech včelstva těžko budou přendavat do jiného vyčištěného úlu a léčení nosemy bez nebezpečí znehodnocení zásob antibiotiky neexistuje.

Přeji všem dobré přezimování

Pratele,
pri brouzdani na internetu jsem navstivil jugoslavske ( srbske ) vcelarske
web stranky www.pcelar.co.yu a jednu velice peknou stranku jednoho
ukrajinskeho vcelare www.agropcheloprom.com.ua . Nemaji sice anglickou verzi
ale myslim ze pro nas jeste azbuka neni takovy problem a pri trose fantazie
je tomu i rozumet.

Martin Hromadko

Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém. Ale měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem slyšel až 5 kg na včelstvo.
Zkusím jiné téma: „Jak zbrojíte na novou sezónu?“
Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic jiného než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než „VY“ (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu nese náklady na nové úly – přece nebudeme včelařit ve starých (nosema a jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima je ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na práci v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete. Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve skutečnosti nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného materiálu – podržte se – z vícevrstvé papírové lepenky. Pokud přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
Tak dotoho a ať nám to lítá

Nosemu ma kazde vcelstvo - zalezi jen na vcelari jestli ji umozni se
"rozjet" nebo ji udrzi v prijatelnych mezich. Pokud je vcelstvo
stresovano, tak se vzdy nosema objevi. Pochybuji, ze se da nosema
zcela odstranit ze vcelstva a i kdyby tak reinfekce na sebe nenecha
dlouho cekat.

Kuba

Btw.ty nastavky z papirove lepenky by mohli byt zajimavy napad, jen
by se mi nechtelo kazdy rok delat nove nastavky :-))


Dne 14. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
> Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém. Ale
> měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem slyšel až
> 5 kg na včelstvo.
> Zkusím jiné téma: &#8222;Jak zbrojíte na novou sezónu?&#8220;
> Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic jiného
> než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než
> &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu nese
> náklady na nové úly &#8211; přece nebudeme včelařit ve starých (nosema a
> jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima je
> ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na práci
> v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete.
> Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve skutečnosti
> nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného
> materiálu &#8211; podržte se &#8211; z vícevrstvé papírové lepenky. Pokud
> přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu
> obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
> Tak dotoho a ať nám to lítá
>

______________________________________________________________________
Reklama:
První domácí učitel, který díky internetu dítě naučí, vyzkouąí, zkontroluje, vyhodnotí výsledky, poradí, vysvětlí sloľitějąí látku a zároveň pobaví.
http://www.zaskolou.cz

co ten číselný kód znamená
Pepan
----- Original Message -----
From: "Jan.Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 14, 2003 9:31 PM
Subject: udička


> Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
> Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém. Ale
> měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem slyšel
až
> 5 kg na včelstvo.
> Zkusím jiné téma: &#8222;Jak zbrojíte na novou sezónu?&#8220;
> Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic jiného
> než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než
> &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu
nese
> náklady na nové úly &#8211; přece nebudeme včelařit ve starých (nosema a
> jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima je
> ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na práci
> v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete.
> Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve skutečnosti
> nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného
> materiálu &#8211; podržte se &#8211; z vícevrstvé papírové lepenky. Pokud
> přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu
> obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
> Tak dotoho a ať nám to lítá
>

Proti noseme jsem na jare provadel postrik vsech ramku v ulu
Fumagelinem pozdeji, kdyz nebyl na trhu Fumagelin, jsem pouzival
Nitekabin. Nyni jiz asi deset let jsem se omezil pouze na jarni vymenu
den za desinfikovane, desinfekci nastavku, desinfekci okoli pred cesny
ulu a vytridenim a vytavenim tmavych sousi.Takto osetruji vsechna
vcelstva a proto nemohu urcit o kolik me okrada o med nasema.
Ramky uskladnuji ve voze, primo na stanovisti. Protoze nemam k disposici
mistnost na hromadnou desinfekci ramku ani termokomoru jsou to vsechna
opatreni, ktera pro snizeni nosemy v mych podminkach mohu udelat.

Daleko vice me zajima varoa. Jak jsem se dovedel z prednasek o
vcelastvi z CD, ktere jsem od Vas koupil, vyrezavanim trubciny -
kterou provadim - se snizi pocet brouku jen nepatrne vzhledem k poctu
bunek delnicniho plodu. Atraktivnost trubciho a delniciho plodu je pro
varoa stejna. Z toho jsem si udelal zaver, ze tato cinnost je zbytecna
o cemz me utvrzuje i Vas zpusob osetrovani vcelstev - trubcina v
podmetu ulu, kterou vyzezavate az pred krmeni na zimu. Vsechny
preparaty na snizeni varoa v prubehu rozvoje vcelstva pouzivane v zahranici
jsou problematicke - smrdi med, rezidua ve vcelich produktech a pod.
Pro nam zbyva pouze kyselina mravenci po poslednim vytaceni medu.
Jak jsem se docetl v casopisu Vcelar c. 1. z roku 2003 je na Slovensku
volne pristupny Avartion a pritel Fuska - viz jeho prispevek - timto
pripravkem provadi osetreni vcelstev po poslednim medobrani a potom
ve ctrnacti dennich intervalech tak dlouho az na podlozce zisti spod
do peti brouku. Napocital jsem asi sest osetreni. Take tento zpusob
se u nas neda pouzit.
V nasi ZO se provadi osetreni proti varoa v predepsanych terminech s
tim, ze posledni, to je treti osetreni, je provadeno v druhe dekade
prosince, kdy je pravdepodobnost plodu ve vcelstvech je velmi mala. Jak
vsak vime nejvice skody na rodici se zimni generaci vcel zpusobuje
varoa v cervenci az zari. Zde je pouze doporuceni pouzit Formidol.
Pouze v jedne prednasce na CD je zminka, ze v cele ZO provadi vsichni
vcelari osetreni prvniho srpna Formodolem - coz ma smysl.
Ve Vasi prednasce se take nezminujete o zpusobu osetreni vcelstev
proti varoa. Proto by me zajimal Vas nazor na tuto problematiku a Vas
zpusob osetrovani vcelstev proti varoa.
Pisi proto tak obsirne, protoze nazory a zkusenosti uvedene v
prednaskach na CD, jsou velmi poucne a vyuziji je v moji technice osetrovani
vcelstev.
Zaujal me i Vas navrh na nastavek z kartonu. Pouzivam rovnez jako Vy
ramkovou miru 390 x 275 mm a do polonastavku 390 x 135 mm. Nastavky
jsem si navrhl na 11 ramku s vnitrnimi rozmery 405 x 426 mm a silou
steny 30 mm. Nastavek tvori horni a spodni ramek. Vnejsi plast nastavku
je z 5 mm sololitu napusteneho fermezi, izolace je z polystyrenu a
vnitrek z nepiskovane lepenky natrene barvou. Nizke nastavky jsou z
colovych prken. Dno drevene z colovych desek s 90 mm vyskym podmetem a
cele dno je zasitovane.
Puvodne jsem mel vcelstva umistena na paletach po trech vcelstvech a prevazel
je na upravenem voziku za osobnim autem vzdy po trech paletach
najednou. Nastavky jsem upevnoval jako Vy popruhy a palety na vozik
pryzovzmi popruhy. Bylo to pracne a namahave zvlaste pri kocovani k
repce, kdyz se musela vcelstva umistit, podle prani zemedelskeho
podniku, do lanu repky. Proto jsem si vyrobil kocovny vuz a nastavky umistil ve
vozu. To me umoznilo i minimalni povrchovou ochranu ulu. Vcelarsky vuz
ma vsak nevyhody pri chvu matek - az 90 procentni ztaty matek v
dusledku velkeho pocet vcelsev na male plose - stene vozu.

Vas zpusob pouziti nizkeho nastavku jako pomet se mi velmi libi stejne
jako Vase povrchova ochrana polystyrenu. Dva nastavky jsem udela z
tvrzeneho polystyrenu. Dalsi tvrzeny polystyren jsem nesehnal proto
jesem pouzil pouze polystyren. Jak jsem se docetl na farme Kolomy
pouzivaji nastavky z tvrzeneho polystyrenu.
Proto me zajima jak chcete resit nastavek z kartonu, karton z kolika
vrstev, jak inpregnovany, zda pouze vnejsek nebo i vnitrek nastavku z
kartonu a jak upevnite karton na ramy nastavku.
Uvazoval jsem o necem podobnem pri vyrobe nizkych nastavku a inspiroval
me ktomu clanek v Odbornych prekladech c. 2. z lonskeho roku, kde je
popisovan rojak z kartonu. Karton ma dostatecnou pevnost - obaly na
spotrebni zbozi na pr. pracky, ktere se daji stohavat i ve trech vrstvach.
Pri jejich vaze az 120 kg spodni karton nese asi 250 kg. Horsi bude
navlhavost kartonu a v dusledku toho ztrata pevnosti.

At nas nosema a varoa neokrada o med.

Zdravi Jarda.

mailto:valsora/=/email.cz

JJ> Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
JJ> Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém. Ale
JJ> měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem slyšel až
JJ> 5 kg na včelstvo.
JJ> Zkusím jiné téma: &#8222;Jak zbrojíte na novou sezónu?&#8220;
JJ> Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic jiného
JJ> než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než
JJ> &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu nese
JJ> náklady na nové úly &#8211; přece nebudeme včelařit ve starých (nosema a
JJ> jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima je
JJ> ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na práci
JJ> v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete.
JJ> Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve skutečnosti
JJ> nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného
JJ> materiálu &#8211; podržte se &#8211; z vícevrstvé papírové lepenky. Pokud
JJ> přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu
JJ> obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
JJ> Tak dotoho a ať nám to lítá

Varoáza je skutečně nejnebezpečnějším onemocněním, které našim včelám v současnosti hrozí. Ne ale v tom rozsahu při kterém nacházíme ve včelstvech po základních ošetřeních fumigací pouze několik roztočů. Mám za to, že tato minimální hranice není pro naše včely nebezpečná, ale důležitá. Naše včely s varoázou budou muset žít ještě velmi dlouho a měli bychom jim dát šanci si s roztočem poradit časem sami. Proto si myslím, že používání jiných velmi drastických a nebezpečných metod není na místě.
Původní myšlenka biologických pastí ve formě trubčích plástů zklamala. Mám však za to, že delší doba zavíčkovaného trubčího plodu, podstatně lepší výživa trubců a vyšší tělesná teplota trubčího plodu je podstatně lepším prostředím pro roztoče a tedy, že roztoči z trubčího plodu musí být vitálnější (nemám to ale ověřeno). Proto vyřezávám trubčí plod z podmetu po každé snůšce. Vyřezávání nedělám jen u včelstev se zakoupenými matkami F1, které produkují čistokrevné trubce. Snažím se tak ovlivnit genovou strukturu trubců na shromaždištích v okolí mého stanoviště zaneřáděním mými trubci. Trubec přece nese polovinu vlastností našich včel. Dělám to i za cenu vyšší invaze roztočů v těchto včelstvech.
Vloni jsme použily k léčení GABON. Předtím jsem několikrát zkoušek Formidol, ale bez velkých úspěchů. Bude v tom asi ten velký prostor mých úlů, v kterém lze těžko vytvořit potřebnou koncentraci při otevřeném česně. Proto letos chci použít termoterapii. Ale nejdříve chci provést několik měření s použitím teploměru a také vlhkoměru v uzavřeném úle který budu zespodu elektricky ohřívat. Jde mi o to neohrozit otevřený plod, kterému hrozí vyschnutí před tím než se včely uklidní začnou ho znovu vyživovat. Mám za to že bude nutné při ohřevu zvýšit relativní vlhkost v úle současným odpařováním vody.
Dnes jsem dolepil 30 nových polystyrénových nástavků. Dalších 40 budu vyrábět z vlnité papírové lepenky. Sehnal jsem velké desky, z kterých nařežu desky 1x1m a slepím je herkulesem pomocí malířského válečku s vaničkou (váleček s řídkým vzorem). Pod poslední vrstvu chci vložit skelnou tkaninu, která se používá na fasády, jako ochranu proti ptákům. Slepím tak desky v tloušťce 25 mm. Všechny desky položené na sobě a zatížené. Tak chci vyrobit alespoň kubík materiálu. Vyzkoušel jsem jeho řezání plátkovou pilou a jde to výborně (jen to trochu práší). Desky budu řezat tak aby vlny směřovali svisle, tak je deska neskutečně tuhá. Lepit je k dřevěným rámům budu stejně jako polystyrén "natupo" válečkem herkulesem (dispoerkolem - co seženu). Rohy přelepím růžkem z kartonu. Po zatvrdnutí celý nástavek řádně napustím teplou fermeží. Z venku mám v úmyslu použít olejovou (fermežovou) barvu. Uvidím jak to dopadne - zima rozhodne.

Taky jsem premyslel nad tim, jak vyrobit co nejjednodussi, nejlevnejsi a nejlehci nastavky. (39x24) Nejdrive jsem zkousel polystyrenove v drevenem
ramu, ale ty nejsou prilis odolne a upravovat je piskem v barve se mi nechtelo.

Lepsi podle me jsou drevene ramy, na vnitrni strane sponkovackou nastreleny sololit, z vnejsi strany pouze vlozeny polystyren. Zkousel jsem 2cm, potom 1 cm ale myslim, ze by tam nemusel vubec nemusel byt. Drevo,
sololit ani polystyren nicim nenatiram ani nechranim. Vyroba je tak jednoducha, ze to podle me nema vyznam a predpokladam, ze je po nekolika letech vyhodime.

Nastavky jsou mimoradne lehke, podstatne odolnejsi nez polystyrenove a dobre se s nimi zachazi. K jejich vyrobe mi stacila mala cirkularka. Naroky na material jsou male-staci i odrezky dreva na kostru, sololit stoji 40kc/m2 a v Globusu mi ho rovnou i zdarma narezou.

Nekolik desitek techto nastavku pouzivame asi rok, nejsou tedy jeste poradne vyzkousene.

Michal Pol

Vazeny priteli,

dik za Vasi odpoved a popis vyroby nastavku z lepenky.
S pozdravem
Jarda

mailto:valsora/=/email.cz

JJ> Varoáza je skutečně nejnebezpečnějším onemocněním, které našim včelám v
JJ> současnosti hrozí. Ne ale v tom rozsahu při kterém nacházíme ve včelstvech
JJ> po základních ošetřeních fumigací pouze několik roztočů. Mám za to, že
JJ> tato minimální hranice není pro naše včely nebezpečná, ale důležitá. Naše
JJ> včely s varoázou budou muset žít ještě velmi dlouho a měli bychom jim dát
JJ> šanci si s roztočem poradit časem sami. Proto si myslím, že používání
JJ> jiných velmi drastických a nebezpečných metod není na místě.
JJ> Původní myšlenka biologických pastí ve formě trubčích plástů zklamala. Mám
JJ> však za to, že delší doba zavíčkovaného trubčího plodu, podstatně lepší
JJ> výživa trubců a vyšší tělesná teplota trubčího plodu je podstatně lepším
JJ> prostředím pro roztoče a tedy, že roztoči z trubčího plodu musí být
JJ> vitálnější (nemám to ale ověřeno). Proto vyřezávám trubčí plod z podmetu po
JJ> každé snůšce. Vyřezávání nedělám jen u včelstev se zakoupenými matkami F1,
JJ> které produkují čistokrevné trubce. Snažím se tak ovlivnit genovou
JJ> strukturu trubců na shromaždištích v okolí mého stanoviště zaneřáděním mými
JJ> trubci. Trubec přece nese polovinu vlastností našich včel. Dělám to i za
JJ> cenu vyšší invaze roztočů v těchto včelstvech.
JJ> Vloni jsme použily k léčení GABON. Předtím jsem několikrát zkoušek
JJ> Formidol, ale bez velkých úspěchů. Bude v tom asi ten velký prostor mých
JJ> úlů, v kterém lze těžko vytvořit potřebnou koncentraci při otevřeném česně.
JJ> Proto letos chci použít termoterapii. Ale nejdříve chci provést několik
JJ> měření s použitím teploměru a také vlhkoměru v uzavřeném úle který budu
JJ> zespodu elektricky ohřívat. Jde mi o to neohrozit otevřený plod, kterému
JJ> hrozí vyschnutí před tím než se včely uklidní začnou ho znovu vyživovat.
JJ> Mám za to že bude nutné při ohřevu zvýšit relativní vlhkost v úle současným
JJ> odpařováním vody.
JJ> Dnes jsem dolepil 30 nových polystyrénových nástavků. Dalších 40 budu
JJ> vyrábět z vlnité papírové lepenky. Sehnal jsem velké desky, z kterých
JJ> nařežu desky 1x1m a slepím je herkulesem pomocí malířského válečku s
JJ> vaničkou (váleček s řídkým vzorem). Pod poslední vrstvu chci vložit skelnou
JJ> tkaninu, která se používá na fasády, jako ochranu proti ptákům. Slepím tak
JJ> desky v tloušťce 25 mm. Všechny desky položené na sobě a zatížené. Tak chci
JJ> vyrobit alespoň kubík materiálu. Vyzkoušel jsem jeho řezání plátkovou pilou
JJ> a jde to výborně (jen to trochu práší). Desky budu řezat tak aby vlny
JJ> směřovali svisle, tak je deska neskutečně tuhá. Lepit je k dřevěným rámům
JJ> budu stejně jako polystyrén "natupo" válečkem herkulesem (dispoerkolem - co
JJ> seženu). Rohy přelepím růžkem z kartonu. Po zatvrdnutí celý nástavek řádně
JJ> napustím teplou fermeží. Z venku mám v úmyslu použít olejovou (fermežovou)
JJ> barvu. Uvidím jak to dopadne - zima rozhodne.