75991

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 4. 2007
Re: Neva si to (88.100.95.205)

Já myslím, že se takhle nedá uvažovat, že je nějaký počet včel na opylení
potřebný a když jich bude méně, že bude nějaký krach. Příroda se přizpůsobí.
Když ten květ včela neopylí druhý den po rozkvětu, tak květ neodkvete a
pokvete třeba ještě dalších 14 dnů, dokud si na něho nějaká včela cestu
nenajde. Nebo pokud nezavane vítr a nepřinese pyl z nějakého jiného květu.
taky jsou i jiní opylovači, čmeláci a nakonec brouci, mouchy atd, kteří v
květech hledají sladkou šťávu. Taky hlavně divoké rostliny se většinou
rozmnožují vegetativně rozrůstáním, rozmnožování semenem je kolikrát jen
jako doplněk. Každoroční opylování nejvíc potřebují jednoleté rostliny a to
jsou u divokých prakticky jen rostliny průkopníci, to je ty, které se
objevují první rok, dva na odkryté půdě. Ze včelařských třeba ohnice,
hořčice nebo komonice. Jednoletá je většina polních plevelů, pokud by nebyly
včely, objevovaly by se asi méně. Absence opylování včelami by se tedy
projevila v znevýhodnění rostlin, které spoléhají na rozmnožování hlavně
semeny, jejich místo by zabraly rostliny, které se rozmnožují hlavně
vegetativně. A projevilo by se za roky až desítky let. za roky u vytrvalých
rostlin s krátkou životností a desítky let u třeba lip a javorů, kdy je nyní
běžné, že každý takový strom rozsévá každý rok pomocí větru semena do stovek
metrů daleko. Otázka je, jak moc by se posunula ta rovnováha směrem k
nekvetoucím rostlinám. Pravděpodobně není žádná ostrá hranice od běžné naší
krajiny, kde jsou co kilometr v nějaké zahradě včely po krajinu, kde včelaři
ze záliby skončili, pro komerční včelaře to je nevýnosné a kvalitní
přirození opylovačí jako čmeláci a včely samotářky tam vyhubilo znečištění
prostředí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 12:02 PM
Subject: Re: Neva si to (88.100.95.205)


> Týmto problémom som sa zaoberal, pred 10 rokmi, keď sa u nás stav
včelstiev
> rapídne znížil vďaka morovej rany V.D. a bilo sa na poplach.
> Keď som vychádzal s potreby včiel na ha pôdy (odpočítal som zalesnené
> plochy), zistil som, že pre Slovensko vďaka priemernej vzdialenosti dedín
> od seba niečo 2,2km a v každej dedine sú včely, vyšla mi potreba včelstiev
> na dokonalé opelenie ovoc. stromov, krov a poľnohospodárskych plodín,
niečo
> cez 200 tisíc včelstiev.
> Potom na dvojnásobnú plochu v Česku by hádam stačilo niečo cez 400 tisíc
> včelstiev. Tam kde sú vzdialenosti väčšie a osevy sú na 50 a viac ha sa
> musí počítať i tak s dovezením včelstiev, kde by (aspoň tam) mal užívateľ
> včelárovi priplatiť za opeľovanie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu