76176

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 4. 2007
Re: Ă?epka

Připomínám, že silnější včelstva mají tendence chovat trubce již od půlky předjaří, proto u nich vkládáme trubčinu ( do prostředku horního nástavku...k plodu ) již kolem období rozkvětu jívy.

zdravím.........M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 14. 4. 2007
Re: Repka olejná a trúdy.

Ja mám na chov trúdov vo včelstvách v jarnom období iný názor a to z toho dôvodu, že trúd je základný člen rozmnožovania včelstva. teda včelstvo nechová trúdov z nejakých rozmarov, ale ako potrebu pri jeho delení- rojeniu.
Preto rád mám také včelstvo, ktoré sa absolútne nevenuje chovu trúdov (čo však nie vždy možné, lebo včelie dielo je nedokonalé a roj pri voľnej stavbe buduje i TB) ale prínosu nektáru.Moja zásad je, čím menej TP, tým plnšie medníky s medom. A neverím ani báchorke o tom, že trúdy vo včelstve sú pre samotné včelstvo výhodné preto, že vyhrievajú plod! Veď vtedy, keď sa trúdy a a pobehujú po plástoch s plodom, len využívajú prajnosť kŕmičiek, ktoré ich kŕmia, býva tak teplo, že včelí plod produkuje toľko biologického tepla, že včely musia úľ odvetrávať, aby sa vyvíjajúci plod neprehrial 35,6!
Len krátko, lebo znáška jarná znáška je tu - vrcholí, všetko to kvitne, tepla majú dosť, váhy každý deň stúpne o 1,5 a viac kg. Preto odchádzam na včelnicu (75 vč.), ktorú mám mimo obec tak 500m od bytovky. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vlado (88.101.87.113) --- 14. 4. 2007
Re: Ă?epka

Silná včelstva tendenci brzy na jaře vychovávat trubce nemají,(převažuje sběrací pud a pud výchovy dělničího plodu)jelikož zřejmě mají kvalitní výkonnou matku,tudíž je k tomu nic nevede a nemají důvod k výchově a výměně nové matky,což je spojené se zakládáním rozsáhlých trubčích ploch.Jinak je to u slabých včelstev,kde matka je velmi slabá a včelstvíčko po trubčím plodu prahne.Tohle mám spolehlivě ověřené a je to má zkušenost.
S pozdravem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka

Silná včelstva tendenci brzy na jaře vychovávat trubce nemají,(převažuje sběrací pud a pud výchovy dělničího plodu)jelikož zřejmě mají kvalitní výkonnou matku,tudíž je k tomu nic nevede a nemají důvod k výchově a výměně nové matky,což je spojené se zakládáním rozsáhlých trubčích ploch.Jinak je to u slabých včelstev,kde matka je velmi slabá a včelstvíčko po trubčím plodu prahne.Tohle mám spolehlivě ověřené a je to má zkušenost.

Vážený kolega.
To snáď nemyslíte vážne.:prevažuje zberací pud a pud výchovy robotníčieho plodu.
- zberací pud je u každého včelstva rovnaký, len slabé včelstvo toho prinesie menej, silné viac, ale rovnako chcú prežiť. Je im to vlastné, v prírode nečakajú na gazdu, aby im doplnil chýbajúce zásoby.
- práve prínos sladiny ženie včelstvo do výchovy robotníčieho plodu. A načo by včelstvu boli treba mladé včely, keď nie na delenie-rojenia včelstva? Len tak môžu v prírode prežiť! V prírode všetko slabé hynie!
- jedine čisté dielo t.j. bez trúdich buniek - TB (to je aj vizitka včelára), z jara neošetruje trúdí plod, lebo nemá do čoho. Keď však príde jeho čas, t.j. čas v dobrých podmienkach, využije každú TB a kde môže tak ich vystaví, aj prerobením RB v rohoch plástov a pod. Včely nežijú v nereálnych podmienkach ľudského myslenia ako majiteľ - včelár, ktorý myslí len na zisk, ktorý vyprodukuje včelstvo vo forme medu. Cieľom každého včelieho spoločenstva je len a len dosiahnutia rozdelenia - rojenie a nie naplnenie "komory" metrákmi medu. Príroda neprodukuje do zimy obrie včelstvá, ale len také, ktoré majú šancu prežiť zimu a s takými zásobami, aby im vydržali do novej znášky. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka

Pozn.:
Velmi-silná včelstva ( nad 30 000 zimních včel ) jsou reálná, ale velmi vzácná, v přírodě se vyskytují velmi zřídka ( mají velmi-velké nároky na prostor, vyžadují několika metrové dutiny ).
To ale neznamená, že nejsou. Např. Leoš Dvorský zazimuje cca 30 000 - 40 000 včelstva, která mu do rozkvětu akátu přinesou i více jak 70 kg medu na včelstvo ( řepka, ovocné stromy )
A to nevčelaří v nějaké snůškově-výborné lokalitě.
Je to způsobeno tím, že včelaří a umí včelařit s velmi-silnými včelstvy. Ono nejde o to tyto včelstva získat, ale hlavně je udržet při síle. V žádném případě se nesmějí omezovat ( zužování, nedostatek zásob, stará matka, nevhodný úl,..................)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
čmelda (85.160.17.153) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka

Slinty, slinta,jděte se raději dívat na televizi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(213.29.160.5) --- 17. 4. 2007
Re: Ă?epka

Na to by se hodilo přísloví: ,, Sytý hladovému nevěří!,,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Vlado (88.101.87.113) --- 14. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166)
Silná včelstva tendenci brzy na jaře vychovávat trubce nemají,(převažuje sběrací pud a pud výchovy dělničího plodu)jelikož zřejmě mají kvalitní výkonnou matku,tudíž je k tomu nic nevede a nemají důvod k výchově a výměně nové matky,což je spojené se zakládáním rozsáhlých trubčích ploch.Jinak je to u slabých včelstev,kde matka je velmi slabá a včelstvíčko po trubčím plodu prahne.Tohle mám spolehlivě ověřené a je to má zkušenost.
S pozdravem.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Zdravím přátele včel,
takhle jsem to doslova nemyslel. Myslel jsem to tak, že silnější včelstva začínají s chovem trubců dříve než-li slabší ( samozřejmě jsou i výjimky...slabší včelstva, jež mají rojové tendence, mohou začít s chovem trubců dříve a ve větším počtu, než-li silnější včelstva bez rojových tendencí ).
Přítomnost trubců ve včelstvu během produkčního období je pro včely přirozená věc a příliš velké omezování trubčiny v úle není dobré a odrazíte to ve výnosu ( směrem dolů )!
Ale to platí jen pro přiměřené zastoupení trubců v úle ( do cca 5% ) a včelstva bez rojových tendencí.
Proto si myslím, že svádění rojové nálady na nadbytek trubců v úle je zavrženíhodné, nebot nadbytek trubců je důsledkem již dříve vzniklých rojových tendencí, za něž si může včelař sám ( např. stará matka, malý úl, předčasný neposunutý vrchol, nedostatek vzduchu v úle, zanesení plodiště zásobami...).

zdravím.......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka

Proto si myslím, že svádění rojové nálady na nadbytek trubců v úle je zavrženíhodné, nebot nadbytek trubců je důsledkem již dříve vzniklých rojových tendencí, za něž si může včelař sám ( např. stará matka, malý úl, předčasný neposunutý vrchol, nedostatek vzduchu v úle, zanesení plodiště zásobami...

Pán Václavek, prepáčte, ale za vinníka rojenia označiť včelára je trochu nezodpovedné a práve od takého majstra ako Ste Vy.
Prečo neustále hľadáme vinníka ako za to, čo je v prírode normálne. V prírode včelám nič také nehrozí a predsa sa pravidelne včely rojili a roja a tak to robí aj ostatný hmyz. Včely v prírode nežili len v malých dierach a preto sa rojili, ale rojili sa aj tie vo veľkých dutinách a tam kde žije i teraz voľne včela indická či kvetná a včela európska to naprotiveň nekonečného priestoru okolo neho a toľko sviežeho vzduchu, ktorý im prúdi rovno do hniezda.
Ja neviem prečo si vymýšľame, raz je to malý úľ, potom veľký, raz je zima potom veľmi teplo, raz kvitne repka potom zas nekvitne a do nekonečna okolo. Nakoniec vyhlásime, že chov trúdov vo včelstve je len nepodstatnou príčinou pri rojení. No včelia matka sa musí aj oplodniť, nestojí pri nej vždy inseminátor aby včelám vypomohol a túto činnosť musia vždy urobiť trúd alebo dokonca i viac pri jednej matke. Preto deleniu včelstva vždy musí predchádzať chov trúdov (aj napriek príbuzenskej plemenitby), lebo ak sa mladá matka neoplodní, rojenie stráca absolútny zmysel.
Veď aj typická tichá výmena nie je pred jej uskotočnením bez chovu trúdov, aj v tomto prípade sa včelstvo nimi zabezpečuje v pôzdnom čase, keď trúdy v iných včelstvách už ani nevidíte. Aj v tomto prípade si myslíte, že je to pre včely okrajová záležitosť? Ak budete mať také šťastie ako ja, budete vidieť ako včely! z vnútornej potreby (nie starej alebo nevhodnej matky), pripravia - vyleštia matke skupinu 100 až 200 trúdich buniek a doslova 24 dní pred položením prvého vajíčka do materskej kolísky(, doslova matku natlačia svojimi telami k skupine TB a matka musí do nich klásť neoplodnené vajíčka a to isté som videl i pri kladení vajíčka do mater. sformovanej bunky.
Nechcem Vám robiť prednášku, tieto vety píšem len na dokreslenie toho, ako sa na rojenie a iné činnosti včiel dívam ja. Je možné, že ani ja nemusím mať pravdu, ale toto je odpozorované vo včelstve mojimi očami. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka

Máte pravdu... rojení je pro včely přirozená věc, avšak pro včelaře věc nežádoucí.
Já a mistr, kdepak.... Já mistr nejsem. Jsem spíše šťoural, který ve všem hledá něco lepšího, racionálnějšího. Já se učil a stále učím včelařit chybami, a že těch chyb bylo.
Asi nejbláznivější bylo, když jsem v Tachováku včelařil nejprve jako v ležanu ( to bylo rojů ).Nakonec jsem došel k Optimalu, s ním jsem zatím spokojen.
Ted po moru jsem měl přes zimu hodně času si promyslet co jsem udělal špatně, co změnit, co jsem udělal dobře, co zachovat. Plánuji v květnu druhý start ( doufám, že to bude naposledy co začínám od znova ).
Už se těším až ty moje nové novoty vyzkouším.

Přeji mnoho úspěchů!
zdravím....M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Mirek (e-mailem) --- 15. 4. 2007
sluneční tavidlo / včely na zahradě

Dnešní letní den mě inspiroval k odzkoušení slunečního tavidla.
Nemám vařák na vosk, takže jsem byl zvědav na výsledek a byl jsem mile
překvapen. Myslím, že pro hobby včelaře je to výborná věc.

Také jsem chtěl reagovat na problém "včely na zahradě".
Se svolením sousedů jsem letos na jaře umístil svá včelstva na jižní hranici
své zahrady - přímo sousedící s obytnou částí sousedovy zahrady.
Na hranici pozemku má soused vzrostlé túje. (cca dva metry výška) Uly jsou
asi metr před těmi tújemi a včely vylétávají bud nad tůje nebo - většinou -
do strany v úzkém koridoru. Zatím si nikdo nestěžoval :-) ale pravdou je, že
do tohoto úzkého koridoru není radno lézt - během deseti vteřin máte žihadlo
jisté.
Vzhledem k tomu, že na úly svítí ranní slunce a naopak v největším poledním
žáru jsou úly ve stínu tújí, myslím, že pro včely to je celkem vyhovující
místo.
Jsem stále ještě začátečník, tak uvidím, jak se na tomto stanovišti bude
dařit ve srovnání s předchozí sezonou...

Mirek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 15. 4. 2007
Trubci a rojení

O vztahu trubců a jejich počtu ve včelstvu a rojení mne nenapadlo nikdy přemýšlet A KDYŽ SE NAD TÍM ZAMYSLÍM MUSÍM DÁT ZA PRAVDU PANU TURČÁNIMU Za rojovou náladu zřejmě nemůže mít vliv množ trubců vliv ALE URČITĚ ZA TO MOHOU, nedostatek prostoru ke kladení A CO JE V ŽIVOTĚ VŠECH ŽIVÝCH TVORŮ nejdůležitějš, dost potravy. Dnes jsem byl celý den ve včelách a zjistil jsem asi téměř katastrofický stav U nás tady rozkvetla třešeň a řepka zaráz Včelstva jsou již teď narvaná zásobami pylu celé nástavky jsou těsně před líhnutím A PRÁVĚ PROTO BY SE MOHLA TA ROJIVOST SE OBJEVIT. Pokud se rychle nezvětší prostor pro matku Tady na Hané je to přibližně o 3 týdny dříve než jsme zvyklí. To si myslím bude největším problémem pro včelaře kteří jsou zvyklí se řídit kalendářem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ??epka
> Datum: 15.4.2007 17:44:49
> ----------------------------------------
> Proto si myslím, že svádění rojové nálady na nadbytek trubců v úle je
> zavrženíhodné, nebot nadbytek trubců je důsledkem již dříve vzniklých
> rojových tendencí, za něž si může včelař sám ( např. stará matka, malý úl,
> předčasný neposunutý vrchol, nedostatek vzduchu v úle, zanesení plodiště
> zásobami...
>
> Pán Václavek, prepáčte, ale za vinníka rojenia označiť včelára je trochu
> nezodpovedné a práve od takého majstra ako Ste Vy.
> Prečo neustále hľadáme vinníka ako za to, čo je v prírode normálne. V
> prírode včelám nič také nehrozí a predsa sa pravidelne včely rojili a roja
> a tak to robí aj ostatný hmyz. Včely v prírode nežili len v malých dierach
> a preto sa rojili, ale rojili sa aj tie vo veľkých dutinách a tam kde žije
> i teraz voľne včela indická či kvetná a včela európska       to naprotiveň
> nekonečného priestoru okolo neho a toľko sviežeho vzduchu, ktorý im prúdi
> rovno do hniezda.
> Ja neviem prečo si vymýšľame, raz je to malý úľ, potom veľký, raz je zima
> potom veľmi teplo, raz kvitne repka potom zas nekvitne a do nekonečna
> okolo. Nakoniec vyhlásime, že chov trúdov vo včelstve je len nepodstatnou
> príčinou pri rojení. No včelia matka sa musí aj oplodniť, nestojí pri nej
> vždy inseminátor aby včelám vypomohol a túto činnosť musia vždy urobiť trúd
> alebo dokonca i viac pri jednej matke. Preto deleniu včelstva vždy musí
> predchádzať chov trúdov (aj napriek príbuzenskej plemenitby), lebo ak sa
> mladá matka neoplodní, rojenie stráca absolútny zmysel.
> Veď aj typická tichá výmena nie je pred jej uskotočnením bez chovu trúdov,
> aj v tomto prípade sa včelstvo nimi zabezpečuje v pôzdnom čase, keď trúdy v
> iných včelstvách už ani nevidíte. Aj v tomto prípade si myslíte, že je to
> pre včely okrajová záležitosť? Ak budete mať také šťastie ako ja, budete
> vidieť ako včely! z vnútornej potreby (nie starej alebo nevhodnej matky),
> pripravia - vyleštia matke skupinu 100 až 200 trúdich buniek a doslova 24
> dní pred položením prvého vajíčka do materskej kolísky(, doslova matku
> natlačia svojimi telami k skupine TB a matka musí do nich klásť neoplodnené
> vajíčka a to isté som videl i pri kladení vajíčka do mater. sformovanej
> bunky.
> Nechcem Vám robiť prednášku, tieto vety píšem len na dokreslenie toho, ako
> sa na rojenie a iné činnosti včiel dívam ja. Je možné, že ani ja nemusím
> mať pravdu, ale toto je odpozorované vo včelstve mojimi očami. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
stonjek (89.24.4.37) --- 16. 4. 2007
Re: Ă?epka

Antone napsal jsi to naprosto správně. Už jsem to kdysi napsal, že včelaři se dělí na dvě skupiny. První považuje včely za naprosto dementní hmyz, který by bez pečlivého dohledu včelaře již dávno vyhynul a díky tomu je potřeba včelkám život zdárně zorganizovat naplánovat a já nevím co ještě. Tímto obdobím si musí zřejmě projít každý začátečník a některým to vydrží až do konce. Někdy mám pocit, že tito včelaři by byli nejraději, kdyby před včelnicemi měli velkou nástěnku s tříbarevnými Bretschkovými grafy a pod tím několik citátů z Farrara, aby holky věděly co mají dělat a neměly velké prostoje. Druhá skupina a mám pocit, že výrazně menší, má názor, že včely jsou mnohonásobně na Zemi déle než člověk a tak za ty léta by se snad o sebe měly umět postarat daleko lépe a je potřeba jim k tomu pouze vytvořit podmínky. V podstatě to znamená matku do 1 a 1/2 roku stáří, vždy v sezoně o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojení a hlavně nemocem. Jsem rád, že s přeložením včelstev do Dadantů jsem definitivně v té druhé skupině a dodržováním těchto zásad mě výnosy neustále stoupají. Přeji to i ostatním.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 4. 2007
Ă??epka - zaÄ?ĂĄteÄ?nĂ­k

Druhá skupina a mám pocit, že výrazně menší, má názor, že včely
> jsou mnohonásobně na Zemi déle než člověk a tak za ty léta by se snad o
> sebe měly umět postarat daleko lépe a je potřeba jim k tomu pouze vytvořit
> podmínky. V podstatě to znamená matku do 1 a 1/2 roku stáří, vždy v sezoně
> o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojení a hlavně
> nemocem. Jsem rád, že s přeložením včelstev do Dadantů jsem definitivně v
> té druhé skupině a dodržováním těchto zásad mě výnosy neustále stoupají.
> Přeji to i ostatním.
>                             Zdraví R. Stonjek
>


Dobry den, velmi me zaujala veta "vždy v sezoně o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojeni". Procitam konferenci zpetne po prodlouzenym vikendu (kdybych neco opakoval tak se predem omlouvam), ktery byl hodne hekticky a adrenalinovy, prevazel jsem poprve uly k repce a jelikoz jsem byl pred tim 14 dni v nemecku tak jsem urychlene musel rozsirovat a prendat par starych ulu do novych a pripravit vcely na prevoz. Dopredu jsem nemel nic moc pripravene, zkusenost zadnou takze sem vse resil za pochodu :-) ale povedlo se, bylo to super - doporucuji :-) Repka u nas zacinala kvest uz pred vikendem.

Mam 39x24 a zatim nikdy jsem nemel 3 nastavky (deda je ani nemel, pouzival plodiste a mednik, ja si vyrobil nove nastavky). Ted v sobotu jsem vcely rozsiril o mednik (bez mat. mrizky) v pondeli brzy rano jsem je prevezl (bylo 3 stupne - pred polednem pri navsteve stanoviste uz normalne pracovaly, ale je pravda ze me to ani nenapadlo ze bude takova zima a jesli jim to nemuze nejak moc uskodit??) Planoval jsem ze treti nastavek kdyz to k tomu bude nasadim o vikendu. Nemam uz souse takze mezisten. Trochu ted ale vaham aby to nebylo pozde? Muzu si tedy dovolit (nebo musim) uz odted mit tam o nastavek navic (vzpominam si jak sem cetl, ze rozsireni prilis brzy muze uskodit)? Vcely jsou pekne, podle me obsedaj ty 2 nastavky, ale nevim jak se to kriterium spravne hodnoti?

Dale bych to chtel zkusit bez mrizky - je vhodne vlozit 3 nastavek mezisten mezi dva puvodni? Donutim tak matku zustat dole, nebo to tak musim udelat aby mela vubec kde klast protoze ji dostatecnou snuskou tlaci dolu?

Stanoviste je na okraji lesa, natocene na jiho-vychod, ale po obede uz tam prestava svitit, navic vcely musi proletet tak 3 metry sirokym pasem stromu (mezicka) , a pak uz jsou na repce. Vypada to, ze si umi poradit - nic jineho sem ani necekal :-) .
Je to ale spis ku prospechu, ze tam pozdeji odpoledne uz nesviti nebo naopak?? To abych vedel pro priste :-)

Jake mate zkusenosti s kradezi ulu ci medu, pripadne jak je zabezpecovat? Neco vymysleno mam ale nevim jestli to ma cenu protoze si myslim, ze kdyz to nekdo chce ukrast nebo poskodit tak to udel :-((

Omlouvam se za spoustu otazek, ale nejak porad nejsem chytrejsi a otazek je stale vic :-))

Diky preji hezky den

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 4. 2007
Re: A?epka - začátečník

U kočovného stanoviště není umístění úlů moc rozhodující. Pořád je lepší
hůře umístěné stanoviště se snůškou z řepky než perfektní stanoviště s malou
jarní snůškou. Takhle brzo na jaře je možná o něco lepší obrátit stanoviště
spíše na jihozápad nebo západ než k východu. Ráno, kdy na včely od východu
svítí slunce, je ještě moc zima a včely stejně nevyletují.
Co se týká zabezpečení úlů, jedná se obvykle o místo bez lidí, takže různé
rozumné zabezpečení pachatel bez problémů překoná, má na to čas.
Nejdůležitější je tedy, aby se o úlech obyčejní pobertové nedozvěděli, tedy
nesmí být vidět od frekventovaných cest. Jde o statistiku, když se během 14
dnů o úlech doví 100 - 200 lidí, co projíždějí kolem v autobusech a autech a
pěšky, je mnohem pravděpodobnější, že aspoň jeden z nich bude "mít zájem".
Anebo naopak úly musí být hned u obydleného místa, kde se pobertové neodváží
vyvádět. Pro klid duše potom aby úly v lese neotevřel třeba náhodný houbař
zvědavec bez nářadí nebo aby byly dva tři úly vzájemně sešroubované na
podstavci, aby si případný zloděj třeba jen nepřijel lesními pěšinami s
obyčejným kolečkem, jednoduše nenaložil úl a neodjel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 17, 2007 11:38 AM
Subject: A?epka - začátečník


Druhá skupina a mám pocit, že výrazně menší, má názor, že včely
> jsou mnohonásobně na Zemi déle než člověk a tak za ty léta by se snad o
> sebe měly umět postarat daleko lépe a je potřeba jim k tomu pouze vytvořit
> podmínky. V podstatě to znamená matku do 1 a 1/2 roku stáří, vždy v sezoně
> o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojení a hlavně
> nemocem. Jsem rád, že s přeložením včelstev do Dadantů jsem definitivně v
> té druhé skupině a dodržováním těchto zásad mě výnosy neustále stoupají.
> Přeji to i ostatním.
> Zdraví R. Stonjek
>


Dobry den, velmi me zaujala veta "vždy v sezoně o jeden nástavek víc než
obsedají a hodně prevence proti rojeni". Procitam konferenci zpetne po
prodlouzenym vikendu (kdybych neco opakoval tak se predem omlouvam), ktery
byl hodne hekticky a adrenalinovy, prevazel jsem poprve uly k repce a
jelikoz jsem byl pred tim 14 dni v nemecku tak jsem urychlene musel
rozsirovat a prendat par starych ulu do novych a pripravit vcely na prevoz.
Dopredu jsem nemel nic moc pripravene, zkusenost zadnou takze sem vse resil
za pochodu :-) ale povedlo se, bylo to super - doporucuji :-) Repka u nas
zacinala kvest uz pred vikendem.

Mam 39x24 a zatim nikdy jsem nemel 3 nastavky (deda je ani nemel, pouzival
plodiste a mednik, ja si vyrobil nove nastavky). Ted v sobotu jsem vcely
rozsiril o mednik (bez mat. mrizky) v pondeli brzy rano jsem je prevezl
(bylo 3 stupne - pred polednem pri navsteve stanoviste uz normalne
pracovaly, ale je pravda ze me to ani nenapadlo ze bude takova zima a jesli
jim to nemuze nejak moc uskodit??) Planoval jsem ze treti nastavek kdyz to k
tomu bude nasadim o vikendu. Nemam uz souse takze mezisten. Trochu ted ale
vaham aby to nebylo pozde? Muzu si tedy dovolit (nebo musim) uz odted mit
tam o nastavek navic (vzpominam si jak sem cetl, ze rozsireni prilis brzy
muze uskodit)? Vcely jsou pekne, podle me obsedaj ty 2 nastavky, ale nevim
jak se to kriterium spravne hodnoti?

Dale bych to chtel zkusit bez mrizky - je vhodne vlozit 3 nastavek mezisten
mezi dva puvodni? Donutim tak matku zustat dole, nebo to tak musim udelat
aby mela vubec kde klast protoze ji dostatecnou snuskou tlaci dolu?

Stanoviste je na okraji lesa, natocene na jiho-vychod, ale po obede uz tam
prestava svitit, navic vcely musi proletet tak 3 metry sirokym pasem stromu
(mezicka) , a pak uz jsou na repce. Vypada to, ze si umi poradit - nic
jineho sem ani necekal :-) .
Je to ale spis ku prospechu, ze tam pozdeji odpoledne uz nesviti nebo
naopak?? To abych vedel pro priste :-)

Jake mate zkusenosti s kradezi ulu ci medu, pripadne jak je zabezpecovat?
Neco vymysleno mam ale nevim jestli to ma cenu protoze si myslim, ze kdyz to
nekdo chce ukrast nebo poskodit tak to udel :-((

Omlouvam se za spoustu otazek, ale nejak porad nejsem chytrejsi a otazek je
stale vic :-))

Diky preji hezky den

T.H.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 4. 2007
Re: A?epka - začátečník

Je třeba v přidávání najít ten správný kompromis. Když jsem kdysi začínal s
nastavky, byl jsem pod vlivem tehdejších příruček a nadšeně jsem na začátku
května přidával druhý nastavek 39x24 plný mezistěn nebo střídavě nacpaný
mezistěnami a plásty. Včely v podstatě proživořily první polovinu května a
teprve potom se rozjely. Tak jsem se začal mírnit. Jedni tady říkají teď
přidávat, druzí teď nepřidávat. Řekl bych, že kdyby se sešli přímo na místě,
viděli stav včelstva a jestli přidávat dole nebo nahoře, tak by se shodli.
Je ale velký rozdíl přidávat vystavené plásty s 1 - 2 mezistěnami a přidávat
nastavek s většinou mezistěnami. Může být taky velký rozdíl v síle včelstva.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radek Krušina (195.39.121.166) --- 17. 4. 2007
Re: Ă??epka - zaÄ?ĂĄteÄ?nĂ­k

Tomáš Heřman napsal:

>Dale bych to chtel zkusit bez mrizky - je vhodne vlozit 3 nastavek mezisten mezi dva puvodni?
>Donutim tak matku zustat dole, nebo to tak musim udelat aby mela vubec kde klast protoze ji dostatecnou snuskou tlaci dolu?
...........

Já bych nástavek mezistěn mezi dva nástavky 39x24 nedával.
Kdyžtak dát až dolů, ale myslím, že jen na mezistěny se matce moc chtít nebude.
Třeba bych to zkusil dát dolů, doprostřed nějaké souše, nějaký stavební rámek, kde by mohly stavět trubčinu (to by mohlo matku dolů nalákat - někdo používá dolů prázdný nízký nástavek u dadantů, kde trubčina drží matku dole a neláká ji to moc nahoru) nebo pokud nemáš souše, přeložit doprostřed ze dva plásty s plodem a nějaký stavební rámek.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 17. 4. 2007
Re:Ă??epka - zaÄ?ĂĄteÄ?nĂ­k

Tady se používá pravidlo že předčasné rozšíření může škodit ? ano může ALE!!! To platí u úlů ve kterých se postupuje s rozšiřováním odspodu nahoru To jsou hlavně budečáky a úly s pevným dnem U moderních systémů s oddělitelným dnem jsou tyto obavy liché pokud rozšiřujeme spodem a klidně můžeme dát souše jen na okraj a zbytek mezistěny U tohoto systému plodové hnízdo zůstává stále nahoře kde je stabilní teplota a spodní chlad nás nemusí vůbec vzrušovat

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: ??epka - začátečník
> Datum: 17.4.2007 11:38:53
> ----------------------------------------
> Druhá skupina a mám pocit, že výrazně menší, má názor, že včely
> > jsou mnohonásobně na Zemi déle než člověk a tak za ty léta by se snad o
> > sebe měly umět postarat daleko lépe a je potřeba jim k tomu pouze vytvořit
> > podmínky. V podstatě to znamená matku do 1 a 1/2 roku stáří, vždy v sezoně
> > o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojení a hlavně
> > nemocem. Jsem rád, že s přeložením včelstev do Dadantů jsem definitivně v
> > té druhé skupině a dodržováním těchto zásad mě výnosy neustále stoupají.
> > Přeji to i ostatním.
> >                             Zdraví R. Stonjek
> >
>
>
> Dobry den, velmi me zaujala veta "vždy v sezoně o jeden nástavek víc než
> obsedají a hodně prevence proti rojeni". Procitam konferenci zpetne po
> prodlouzenym vikendu (kdybych neco opakoval tak se predem omlouvam), ktery byl
> hodne hekticky a adrenalinovy, prevazel jsem poprve uly k repce a jelikoz jsem
> byl pred tim 14 dni v nemecku tak jsem urychlene musel rozsirovat a prendat par
> starych ulu do novych a pripravit vcely na prevoz. Dopredu jsem nemel nic moc
> pripravene, zkusenost zadnou takze sem vse resil za pochodu :-) ale povedlo se,
> bylo to super - doporucuji :-) Repka u nas zacinala kvest uz pred vikendem.
>
> Mam 39x24 a zatim nikdy jsem nemel 3 nastavky (deda je ani nemel, pouzival
> plodiste a mednik, ja si vyrobil nove nastavky). Ted v sobotu jsem vcely
> rozsiril o mednik (bez mat. mrizky) v pondeli brzy rano jsem je prevezl (bylo 3
> stupne - pred polednem pri navsteve stanoviste uz normalne pracovaly, ale je
> pravda ze me to ani nenapadlo ze bude takova zima a jesli jim to nemuze nejak
> moc uskodit??) Planoval jsem ze treti nastavek kdyz to k tomu bude nasadim o
> vikendu. Nemam uz souse takze mezisten. Trochu ted ale vaham aby to nebylo
> pozde? Muzu si tedy dovolit (nebo musim) uz odted mit tam o nastavek navic
> (vzpominam si jak sem cetl, ze rozsireni prilis brzy muze uskodit)? Vcely jsou
> pekne, podle me obsedaj ty 2 nastavky, ale nevim jak se to kriterium spravne
> hodnoti?
>
> Dale bych to chtel zkusit bez mrizky - je vhodne vlozit 3 nastavek mezisten mezi
> dva puvodni? Donutim tak matku zustat dole, nebo to tak musim udelat aby mela
> vubec kde klast protoze ji dostatecnou snuskou tlaci dolu?
>
> Stanoviste je na okraji lesa, natocene na jiho-vychod, ale po obede uz tam
> prestava svitit, navic vcely musi proletet tak 3 metry sirokym pasem stromu
> (mezicka) , a pak uz jsou na repce. Vypada to, ze si umi poradit - nic jineho
> sem ani necekal :-) .
> Je to ale spis ku prospechu, ze tam pozdeji odpoledne uz nesviti nebo naopak??
> To abych vedel pro priste :-)
>
> Jake mate zkusenosti s kradezi ulu ci medu, pripadne jak je zabezpecovat? Neco
> vymysleno mam ale nevim jestli to ma cenu protoze si myslim, ze kdyz to nekdo
> chce ukrast nebo poskodit tak to udel :-((
>
> Omlouvam se za spoustu otazek, ale nejak porad nejsem chytrejsi a otazek je
> stale vic :-))
>
> Diky preji hezky den
>
> T.H.
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
stonjek (88.100.213.73) --- 18. 4. 2007
Re: Ă??epka - zaÄ?ĂĄteÄ?nĂ­k

Trochu svůj výrok musím vysvětlit. Všelařím v zateplených Dadantech a tam to tak funguje. V případě prudkého poklesu teplot se včelky stáhnou do plodiště a tělíčky uzavřou uličky do medníků. Nastane li oteplení, zase začnou makat. Podmínkou pro to, aby to tak fungovalo je naprosto kompaktní plodiště, tzn nemělo by být rozšťouráno pro mě dnes nepochopitelnými zásahy. Takže majitelé jiných úlových systémů berte moje příspěvky s rezervou. Jak včelařit v jiných systémech např. 39 x 24 to je pro jiné autory, já jsem od toho utekl a v podstatě rád zapomínám.
Zdraví R. stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 18. 4. 2007
Re: �??epka - za�?�¼te�?n�­k

NEMYSLÍM SI , ŽE BY RÁMKOVÁ MÍRA MĚLA NĚJAKÝ VLIV podstata moderního včelařství je v nástavkovém systému a je asi jedno jestli jsou to míry 35-39- 42 -45 a jiné ty tak nanejvýš mohou ovlivnit výšku sestavy silné včelstvo je schopné obsadit určitý prostor a zřejmě je mu jedno jestli je úzký a vysoký nebo široký a nízký což ale není jedno včelaři je jen systém nástavků a zadováků a u nich právě dochází k rozbití teplotního režimu při rozšiřování a právě proto je výhodné je již vyřadit a to platí i pro univerzály s pevným dnem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ???epka - zaÄ???teÄ?n?­k
> Datum: 18.4.2007 08:39:07
> ----------------------------------------
> Trochu svůj výrok musím vysvětlit. Všelařím v zateplených Dadantech a tam
> to tak funguje. V případě prudkého poklesu teplot se včelky stáhnou do
> plodiště a tělíčky uzavřou uličky do medníků. Nastane li oteplení, zase
> začnou makat. Podmínkou pro to, aby to tak fungovalo je naprosto kompaktní
> plodiště, tzn nemělo by být rozšťouráno pro mě dnes nepochopitelnými
> zásahy. Takže majitelé jiných úlových systémů berte moje příspěvky s
> rezervou. Jak včelařit v jiných systémech např. 39 x 24 to je pro jiné
> autory, já jsem od toho utekl a v podstatě rád zapomínám.
>                              Zdraví R. stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim PolĂĄĹĄek (e-mailem) --- 18. 4. 2007
Re: �??epka - za�?�¼te�?n�­k

Právě u zadováků vůbec k žádnému rozbití teplotního prostoru nikdy
nedochází, protože rámky se přidávají po kusech, takže přesně podle toho,
jak jsou při rozebírání silné včely a jak obsedají původní rámky. Mezistěny
se dávají taky za okýnko, takže je hned vidět, že je vystavená a je možné
hned přidat novou. Naopak u nastavků buď zůstanou včely ve stejném prostoru
jako předtím a mačkají se nebo se úl rozšíří o celý nastavek obvykle s 10
rámky. Protože na jaře, kdy je zima, je to velký skok, tak jako náhradní
řešení se nastavky proto podsazují, aby právě nerozbily teplotní režim.
Teprve když je dostatečně teplo a silné včely, nastavky se přidávají nad.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 18, 2007 11:06 AM
Subject: Re: ???epka - zaÄ???teÄ?n?­k


NEMYSLÍM SI , ŽE BY RÁMKOVÁ MÍRA MĚLA NĚJAKÝ VLIV podstata moderního
včelařství je v nástavkovém systému a je asi jedno jestli jsou to míry
35-39- 42 -45 a jiné ty tak nanejvýš mohou ovlivnit výšku sestavy silné
včelstvo je schopné obsadit určitý prostor a zřejmě je mu jedno jestli je
úzký a vysoký nebo široký a nízký což ale není jedno včelaři je jen systém
nástavků a zadováků a u nich právě dochází k rozbití teplotního režimu při
rozšiřování a právě proto je výhodné je již vyřadit a to platí i pro
univerzály s pevným dnem

Pepan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 4. 2007
Re: A??epka - zaÄ?AYteÄ?nA­k

Já včelařím na 39x24 a dá se říct v neuteplených úlech. Co se týká přidávání
mezistěn, podle mně do řekněme začátku květu ovocných stromů je třeba
podstavovat nastavky. Do řekněme odkvětu ovocných stromů dávat mezistěny na
okraj plodového hnízda, plodové hnízdo musí zůstat celistvé. Od konce května
přidávat v nastavku nad plod střídavě třeba plást mezistěna nebo případně
většinu mezistěn, pokud je málo plástů a to za cenu méně sklizeného medu.
Uvedené termíny se pohybují v rozmezí +- týden až v případě hodně slabých
včelstev, případně oddělků o 2 - 3 týdny později. Vedle síly včelstva a
ploch zavíčkovaného plodu je to trochu o teplotách, trochu o dalších
detailech jako o otvírání oček, síle stěny úlu atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 18, 2007 8:38 AM
Subject: Re: A??epka - zaÄ?AYteÄ?nA­k


> Trochu svůj výrok musím vysvětlit. Všelařím v zateplených Dadantech a tam
> to tak funguje. V případě prudkého poklesu teplot se včelky stáhnou do
> plodiště a tělíčky uzavřou uličky do medníků. Nastane li oteplení, zase
> začnou makat. Podmínkou pro to, aby to tak fungovalo je naprosto kompaktní
> plodiště, tzn nemělo by být rozšťouráno pro mě dnes nepochopitelnými
> zásahy. Takže majitelé jiných úlových systémů berte moje příspěvky s
> rezervou. Jak včelařit v jiných systémech např. 39 x 24 to je pro jiné
> autory, já jsem od toho utekl a v podstatě rád zapomínám.
> Zdraví R. stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu