- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re: Dno
To je pravda, včely tady u nás spíše bydlely v kmenech a tudíž byly zvyklé na svislou plochu u česna než kdyby bydlely třeba v skalních dutinách a norách , kde se předpokládá spíše vodorovná plocha. Možná někde v tropech, kde je tepleji. Vodorovnou plochu na "přistávání" zavedli staří zkušení včelaři, obtížené zásobami nebo zesláblé včely třeba na jaře, kdy je moc zima anebo při silné snůšce nebo při náhlém dešti na svislé ploše sedaly příliš nízko a třeba už potom neměly sil vylézt nahoru k česnu a do úlu a byly ztraceny. Takže cílem bylo hlavně neztratit ty včely na konci životnosti a hlavně zásoby, co přinesou. Bylo to výhodné hlavně ve včelínech nebo obecně v úlech, kde bylo velkým přesahem střechy zajištěno, že při dešti na česno nepršelo, protože pokud na takovou vodorovnou nebo mírně svislou plochu pršelo, mohlo to být horší místo na přistávání včel než svislá plocha, navíc odstříkáváním kapek se dostávala voda česnem do úlu. takže pokud není česno chráněno před deštěm a obecně nepřízní počasí, jako je u dnešních nastavkových úlů, skutečně není moc velký důvod mít tu vodorovnou plochu. Spíše šikmou. Jinak z fotek je vidět, že typická poloha těla "přistávajících" včel je šikmá, jsou tedy připraveny přistat i na svislé ploše i na vodorovné ploše. Co se týká zalétávání, včely pokud mají k dispozici více otvorů do úlu, létají nejvíce do těch, které jsou v blízkosti plodu. Asi i automaticky se vracejí do otvoru, odkud vyletěly. A do blízkosti plodu proto, protože stejně zásoby ukládají k plodu a v případě česna ve dně, které je kolikrát u nastavkových "věžáků" poměrně daleko od plodu by musely pěšky uvnitř úlu absolvovat hodně dlouhou trasu než uloží sladinu do buněk. Raději ji uletí vzduchem a vrátí se do otvoru, který je místu ukládání zásob nejblíž. Mně připadá, že včely první snad dny výletu létají tím otvorem, na který se zalétají. Ale během několika dnů (desítek, stovek výletů?) se přeorientují na jiný otvor, pokud je pro ně výhodnější. Co se týká výšky 2 cm a nízké výšky 6 - 8 mm jen jako dvou možností, je to asi určeno konstrukcí dna s česnovým klínem, na jedné straně česnového klínu je ten výřez 2 cm vysoký pro letní česno a na druhé straně je ten nízký zimní výřez, aby do úlu nepronikli hlodavci.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 20895
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |