76353

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


p.k. (195.39.10.34) --- 13. 2. 2007
jarní prohlídka

kdy se chystáte do jarní prohlídky?,předpověď na 30 dnů předpokládá jihozápadní proudění-už by nemělo nějak extra mrznout,počítám,že s prvním slunečným počasí jdu na to.....
včely lítaj o stošest.....


jinak mě dnes napadlo že,čím větší nadmořská v. tím je pro včely vhodnější celistvé plodisko,v rovinách je i v zimě dost teplých dní ,kdy pro včely není problém se rozvolnit a přejít do jiného nízkého nástavku,kolik takových příležitostí má za "normální" zimy včelstvo v 650 m.n.m.,tam se pravděpodobně dalekodelší dobu jen sune po zásobách i v době kdy už má "znovu "plod,pro to by mohlo být lepší jednonástavkové plodiště(třeba dadant i větší),no a něco mezi(třeba (350-550...jak kde) je vysoká r.míra plodiště rozdělené na dvě poloviny(max 28+28 třeba)...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 2. 2007
Re: jarní prohlídka

Jarní prohlídka v tuto dobu pro mě znamená, že prohlídnu, jak lítají a shora
zvednu uteplivky a přes síto prohlídnu, jak sedí. Cílem je najít případná
včelstva v špatném stavu, kde se něco musí dělat co nejdřív, obvykle
spojování. Na ostatní je příliš brzo, do včelstev jdu tehdy, až mají aspoň 1
dm zavíčkovaného plodu před lihnutím a to bude při současném počasí někdy v
březnu. Jinak tady na severní Moravě mně zhruba polovina včelstev na zahradě
dneska, jak bylo slunce, mírně na zkoušku vyletěla, ostatní zůstaly. Nyní
( čas 13,12 ) je zase pod mrakem, na teploměru 9,1 st C. Pro plný výlet to
chce ráno 8 - 10 st C, plné slunce a v poledne tak 15 st C a to tady ještě
nebylo.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turcani (62.168.124.222) --- 13. 2. 2007
Re: jarní prohlídka

Viac menej pre Radima. Možno i roky máme rovnaké, preto si dovolím tykať.
Je jasné, že zima je určená včelám aby ju prežili a nie na to aby sa v nich včelári "vŕtali". No nebol by človek človekom, keby neskúsil do nazrieť do sveta včiel v zime. Nebudem komentovať Tvoje dnešné zásahy do zimujúcich včiel. Si opatrný, ale predsa si sa musel pozrieť, či žijú, kde zimujú, koľko uličiek obsadajú, či majú ešte nejaké zásoby, ale to všetko cez sieť nad zimujúcim chumáčom.
Ja Ti opíšem čo som ja robil vo včelách v tejto nepodarenej zime, ako ju niektorí autori príspevkov pomenovali. No neviem, ak by sme žili niečo nižšie k Stredozemnému moru npr. juh Talianska, Sicília, tak by sme takýchto zím prežili možno každú zimu a boli by sme úplne v norme. Veď ani talianska včela nie je iná ako naša, len to využije na skorý jarný rast a oveľa skôr prináša nektár.
Ale vrátim sa k problému, škodí zimujúcemu včelstvu a včelám zásah do jeho života v tomto čase npr. zistiť či včelstvo ploduje? Áno, ja to robím už niekoľko zím a nikdy sa nestalo, aby čo i len malou ujmou včelstvo úspešne zbytok zimy nedožilo.

-prvé zásahy do včelstva po mínusovej noci (15°C) a pri -5°C som nadvihoval debničky nad oddeliteľné dno, aby som sa na vlastné oči presvedčil, ako včely žijú a ako je zimujúci chumáč uložený v uličkách. Na moje prekvapenie boli včely na samom spodku plástov, prepojené z uličky do uličky. Odvtedy viem, že včely musia aj cez zimu medzi sebou komunikovať. Podľa vtedajších poznatkov sú včely ukryté pred zimou v strede uličkách a ony napodiv boli vystavené pár cm od letáča tomu istému chladu ako vonku!

- druhýkrát, keď uhynula matka (odpočuté hadičkou), vyhľadané druhé včelstvo, otvorené a pri +3°C som včelstvá spojil- včely s matkou (5 uličiek) som zmietol a úspešne sa spojili! Bolo to najlepšie včelstvo v tom roku!

- návštev do včelstiev v zime bolo viac, preto popíšem len tie najodvážnejšie a posledné. Už v januári vládli plusové denné teploty, ktoré sú vždy popudom pre včelstvo, aby matka položila vajíčka. 3.2.2006 som pri +5°C otvoril úľ a kľudným spôsobom som vyberal z včelstva (10 plástov) a všetko zaznamenával. V strede zimujúceho chumáča boli tri plásty s plodom , dva už so zaviečkovaným, a tie som som odfotografoval a všetko vrátil do úľa a uteplil. Nad chumáč som vložil teplomer- guličkou do uličky, teplomer prudko stúpol na 35,6°C. Vedel som, že pri takejto teplote sa včely uložili do uličiek. Vývoj a znáška tohoto včelstva ako u iných.

- 15.1.2007 Tohoto roku ma piskor, ktorý sa dostal do včelstva a musel som ho vyhnať, znovu prinútil otvoriť úľ. Dymák, rozperák, kozlík na plásty, fotoaparát a stojan na fotog. plást som si pripravil, pretože plusové denné teploty koncom decembra začiatkom januára znovu naznačovali plod vo včelstve. Piskor našťastie bol mŕtvy. Včely obsadali v nezúženom (celkom 24 plástov) chovnom včelstve asi 9 uličiek a celú plochu plástov. Aj v tomto včelstve som našiel plod všetkých štádií, dokonca bolo vyliahnuté v strede zaviečkovanom plode obojstranne 120 včiel. Tie musela matka položiť v čase okolo 25.12.06! Všetko som odfotografoval a včelstvo som uzatvoril. ešte raz som toto včelstvo o dva týždne otvoril, všetko O.K. matka pri plusových teplotách stále položí niekoľko desiatok vajíčok. Toto včelstvo a ďalšie dve prinášali pre +8°C a slnku bez vetra, peľové obnôžky. Nebol to prírodný peľ ale kukuričný prach uložený od včelnice asi 150 m v EUROBAGOCH (drvina konzervovaná kyselinou mravčou a propionovou).

- Dňa 5.2.07 mi podmetová podložka oznámila prítomného piskora. Dokonalá príprava a ten istý postup ako v predchádzajúcom včelstve. Znovu rýchle rozloženie úľovej trojzostavy (28 plástov, plodisko 10 plástov ako tretia debnička) rozloženie plástov, odfotografovanie, a uloženie zpäť). Teplota?: asi +7°C, bez slnka, zásoby vynikajúce, správne uložené, hlavne nad hlavou, teda nad plodom.

Ak budú stále plusové denné teploty (nočné nie sú rozhodujúce), budú aj včelstvá plodovať ďalej. Čo ich môže obmedzovať v plodovaní, je nedostatok bielkovín, tukové telieska majú vyčerpané, náhodný peľ v blízkosti plodu spotrebovaný a pri 8-10 stupňov a bez slnka včely nebudú prinášať, tak sa plodovanie zastaví. Ak ale nedôjde k neočakávanému prudkému zníženie teplôt, máme sa na čo tešiť, ROJE BUDÚ TIAHNUŤ KRAJINOU. Zdraví Ťa Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 2. 2007
Re: jarní prohlídka

odpověď pro Antona Turčániho.
No mně připadá jarní prohlídka po prvním proletu samoúčelná. Je to sice
takový radostný pocit, sníh zmizel, svítí slunce, kvetou první květy,
objevují se pupeny, včelař vidí poprvé po měsících létající včely a je
natěšený vidět i rámky a plod atd, ale včely podle mně mají i po prvním
proletu ještě víceméně zimu. Tu hodinu, dvě, kdy svítí slunce, létají ven a
vyprašují se, nabírají vodu a první pyl, ale po zbytek doby jsou zase v
zimním chumáči. A nepřipravené vyrušené včely které při rozebírání vzlétnou,
mají velkou pravděpodobnost, že se zpátky do chumáče nedostanou a zkřehnou
někde venku nebo ve studeném zákoutí úlu, místo aby přispěly k výchově
letošních včel. Taky pár buněk plodu už tam bude, ale jejich krmení a
obsluhu plodu i matky zajišťují staré zimní včely, které po několika
měsících života už nebo ještě nemají ty správné instinkty, takže se snadno z
plodu pohnou a nechají ho zachladit případně ztratí z dohledu prohlídkou
vyplašenou matku, která potom zaleze do nějakého tmavého koutu, odkud se
třeba nestihne vrátit a zahyne tam chladem. Taky mi není jasné, co se za tu
cenu minimálně ztráty nějakých včel dovím něco navíc, co bych se nedozvěděl
sledováním vyletujících včel, pohledem do podmetu a pohledem na rámky se
včelami shora. V tuto dobu potřebuji vědět jen jestli začínají plodovat, to
zjistím z toho, jak nosí pyl, případně jestli se nějaké spadlé rousky pyli
objevují u česna. Dále potřebuji vědět, jestli jsou dostatečně silné, to
zjistím mimo sledování výletu pohledem na podložku v podmetu a na rámky
shora. A dále potřebuji vědět, jestli mají dost zásob, to zjistím stejným
způsobem. A pokud jsou hodně slabé nebo mají málo zásob, tak teprve provést
nějakou nápravu. Pokud jsou v úle v té době ještě nějaké myši nebo rejsci,
buď je včely najdou a usmrtí nebo instinktivně utečou, přítomnost
pohybujících se včel schopných bodat je pro tak malé zvířátko smrtelně
nebezpečná.

Něco jiného je ta prohlídka o nějaké 2 - 4 týdny později. Bývá už tak teplo,
že každá včela, co vzlétne, se vrátí, včely, co obsluhují plod i matku jsou
už zaběhnuté a matka má "kotvu" v podobě velké plochy plodu, takže neutíká
kdovíkam a i včely bývají v té době při vyrušení klidnější, ta prohlídka jim
mnohem méně vadí. Taky je v té době dobrý čas porovnat včelstva, která měla
v době prvního proletu přibližně stejné výchozí podmínky, jak si vedou teď,
to znamená rozdíly v počtu včel, v množství plodu, v mezerovitosti plodu
atd.

Jinak se nijak nebráním zásahům do včelstva v zimě. Musí to být každopádně
takové zásahy, aby nedošlo vlivem rozrušení k přeplnění výkalových váčků
včel dříve, než přijde nějaká možnost výletu. Z praxe se mi zdá zásah do
včel hodně problematický v zimě po delší době mrazů. kdy mají včely ten
výkalový váček hodně zaplněný, protože mně připadá, že jsou potom o hodně
déle rozrušené a velice pomalu se uklidňují, jako by je to "tlačilo" A o to
víc kvůli tomu rozrušení spotřebují zásob. Jinak ani ne. Jenže problém je v
tom, že včely, které se v zimě vyruší a vzlétnou, jsou z největší
pravděpodobností ztraceny. Takové rozebírání v zimě znamená proto oslabení
včelstva a proto bez nějakých vážných důvodů to nemá cenu dělat. Paradoxně
je potom lepší, když v době rozebírání panují mrazy, včely se vyruší a
vzlétají podstatně méně. Přidával jsem svého času v zimě oddělky do
včelstev, byl mráz kolem poledne -15 st C a bylo to v zadováku, znamenalo to
vybrat kleštěmi rámek po rámku z jednoho zadováku, dát do bedny a vsunout do
plodiště druhého zadováku. Ztráty představovaly při těch - 15 st C jen
několik vzlétnuvších včel, když bylo "jen"- 5 st C, byly ztráty několikrát
větší. Ovšem je to velice náročné na manipulaci, dneska připravuji pro tyto
účely úlek, který se v zimě vsune celý se včelami do prázdného plodiště
zadováku a včely z oddělku se potom spojí se včelstvem sedícím v medníku.
zdravím taky
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
p.k. (195.39.10.34) --- 14. 2. 2007
Re: jarní prohlídka

jedna věc je nahlídnout do podmetu ,pod střechu,
přičuchnout pod folii(nemáme jen oči),omrknout česna a podložky,intezitu proletů

druhá věc je rozebírat ty včelstva,co mi nepřipadaj o.k.
na to musí být teplo natolik ,aby se včely vraceli bez problémů

pokud najdete měl na letáku,s největší pravděpodobností v. nedali zimu a ta měl je tam od loupení...

jinak prosím všechny,kterým se něco slíbil vyrobit,o strpení, shořela mi komplet elektrika na protahu,takže to dělám nový od koncovky po motor,už mi na tom stroji vyhořeli i 2 elektrikáři,tak ten 3. to snad zvládne....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turcani (62.168.124.222) --- 14. 2. 2007
Re: jarní prohlídka


Ale mne predsa nešlo v komentári o to, aby sa včelári vo svojich včelstvách hrabali kedy si zmyslia, ponúkol som len svoje skúsenosti zo svojej praxe, lebo včelám neuškodia a sú v diametrálnom rozpore s tým, čo vieme o včelách v zime v starej literatúre. Do včiel pôjdeme len vtedy ak si to vyžiada situácia a to bez obavy, že im zásahom ťažko ublížime.
Dodám jednu moju skúsenosť, je to skúsenosť, že včelám neublížime skôr im môžeme pomôcť. V predchádzajúcom komentári som naznačil prečo npr. nedôjde ku stratám pri spájaní dvoch včelstiev a dá sa to využiť aj pri záchrane hladujúceho včelstva, ale o tom inokedy. Rozrušené včelstvo má geneticky zakódovaný gén, ktorý včelstvo v strese využíva nie na svoju škodu, ale na svoju záchranu. Je to teplota, ktorá umožní včelstvu sa spojiť do zimného chumáča (a to aj vtedy keď nechová plod), väčšou spotrebou zásob a silnou prácou hrudných svalov, zvyšuje teplotu, ktorá prenikne do všetkých "kútov" úľa a včely z rozrušeného chumáča pochodujú v primeranej teplote za hlasom svojho "srdca" t.j. za chuťou materskej látky, ktorú včely odvetrávajú v združovacej vône pre iné včely, ktorá ich združuje, ako vídavame pri osadení roja do úľa. To všetko potvrdzujú moje osobné pokusy. Nikdy som nenašiel pri takto rozrušenom včelstve ani o jednu včelu naviac.
Čo sa týka častého upozorňovania na nekontrolované požieranie zásob a tým preplnenie výkalových vakov, nikdy som také niečo nepozoroval. Je isté, že hladná včela si potravu odoberanie, ale nie v takom množstve, aby zbytok z glycidových zásob včele preplnil výkalový vačok. Vychádzam zo skutočnosti, že včela nedokáže sa "prežierať", to dokáže len človek. Včela ak si naplní medový vačok, tak len preto aby chránila zásoby a keď sa včelstvo upokojí vráti zásoby ku ostatným zásobám v bunkách.
Môj názor ešte nemusí byť správny, ale anatómia a biológia včely medonosnej je dobre preskúmaná, len akoby sme ju odmietali, že niekto si dávno niečo vymyslel s rozporom s prírodou. Anton alias ANTI

P.s. m viac názorov, tým skôr sa dopátrame skutočnej pravde a o to ide.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu