76387

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


M. Václavek (85.132.169.34) --- 3. 2. 2007
Uteplovat, či neuteplovat, to jest otázka???

Zdravím přátele včel,
uteplovat, či neuteplovat, to jest stále nevyřešená otázka.
Má uteplení význam???
Vyplatí se celý rok???
Celý rok se zřejmě nevyplatí. Jsou roky, jsou včelařské metody, kdy včelstva v uteplených úlech mohou mít lepší či horší v užitkovosti.
Koeficient užitkovosti je jedním z určujících znaků výhodnosti té či oné včelařské metody.
Koeficient užitkovosti.....medný výnos ( v kg ) / zkrmený cukr či med, spotřeba za rok ( v kg )
Koeficient užitkovosti udává kolik kg medu získáme na 1kg zkrmeného cukru ( medu ).
Není jedno jestli zkrmíme 12 kg cukru na včelstvo a získáme v průměru 40 kg medu na včelstvo...extenzivní chov,....
nebo zkrmíme 20 kg cukru na včelstvo a získáme v průměru 120 kg na včelstvo ( předpoklad polovičního počtu produkčních včelstev )...intenzivní chov,...
Uteplení v zimě a na podzim nemá žádný význam pro včelstva síly alespon 5 000 včel.
Proč???
Podzim/ Při neomezeném vývoji včelstva nemá říjnový plod žádný význam. Včely původu z říjnového či pozdějšího plodu již nejsou zpravidla dlouhověké ( nejsou potřeba, zimní generace už je od srpna založena ). Tento plod ( kterého stejně nebývá mnoho...většinou méně jak 5 000 buněk ) je projev setrvačnosti kladení matek ( zvláště mladých matek ). Tanto plod je jen ve prospěch varroázy. Množí se na něm a je v něm chráněn roztoč před účinnými látky podzimního ošetřování ( fumigace a aerosol ).
Včelaři by měly ve vlastním zájmu v půlce září zaklíckovat všechny matky a nechat je v klícce až do začátku října, pak v době léčení nebude ve včelstev plod ( matky se po zániku plodového tělesa už zpravidla do konce roku nerozplodují ).
Toto opatření je zajisté lepší než mechanická likvidace plodu v době léčení.
Jedině v bezplodových včelstev a při správné aplikaci léčiva má léčení vice jak 90% účinnost....a proto uteplení ne!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Uteplení podporuje pozdní plodování, které nemá význam a škodí a to hned dvakrát
1/Neúčinné léčení
2/Plýtvání zásobami
Zima/
Včelstva začínají v období kolem začátku roku plodovat. Příznivá zima vede k vytváření větších ploch plodu, a tím také k růstu spotřeby zásob.
V neuteplených úlech a úlech s drátěným dnem tento nárůst plodování vlivem příznivé zimy není tak veliký.
Potom se paradoxně stává ( roky s příznivými zimami, jako je i rok 2007 ), že včelstva v uteplených ( bez drátěného dna ) mají větší spotřebu zásob přes zimu než včelstva v neuteplených úlech. Může se pak stát že ve výsledku spotřebují obě včelstva zhruba stejné množství zásob.
Zimní plod je též bez významu...jde o projev zákona zachování druhu.

Uteplení ( obalení polystyrénem ) má zajisté význam ( zvláště na slunných stanoviští ) v období velkých veder ( plné léto, podletí ), kdy chrání před přehřátím.
Pro velmi slabá včelstva ( včelstva se záložními matkami...zimní síla pod 4 000 včel ) má uteplení nesporný význam po celý rok a k zvyšování plodování na podzim a v zimě v takových včelstev prakticky nedochází, protože si nemohou dovolit plýtvat energií!!!

Nabízí se otázky o významu uteplení produkčních včelstev během období růstu ( předjaří, jaro )????????????????????????????????????
Jsou názory o nulovém významu v tuto dobu pro silná včelstva, ale to neplatí obecně za všech situací.

( můj momentální názor.....vhodné uteplení ( obalení polystyrénem + uzavření drátěného dna ) vede v předjaří ke snížení spotřeby zásob....nechci se s tím vnucovat, neplatí to všude a vždy a nemám to nijak prokazatelně ověřené. )

Navrhuji provést pokus Čermák & Smělý.
Čermák a Smělý by si vybrali nějaké společné stanoviště, kde by umístily zástupce svých úlů ( Čermák....Optimaly, Smělý...PS úly ). Na podzim by se včelstvům vyrovnali síly a popřípadě by se provedla homogenizace včel ( promíchání ), aby měly stejné výchozí podmínky.
A pak by se mohlo porovnávat, kdo bude mít lepší výnosy.
Jistě by tento pokus rozhodl o výhodnosti či nevýhodnosti uteplení ( která metoda by se ukázala výhodnější...zda Čermákova či Smělého ? ).

zdravím.............M. Václavek
ZDAR RACIONALIZACI!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 3. 2. 2007
Re: Uteplovat, či neuteplovat, to jest otázka???

Za prvé, bych řekl, že 5000 včel je zhruba 0,5kg včel.
Všechny rozumné zdroje říkají, že včelstva co na jaře nemají 1 kg včel, stojí za ….

Koeficient užitkovosti vzhledem k úlu, bych definoval ve smyslu. Kolik medu získáme ze včelstva vzhledem k vynaloženým nákladům, které tvoří – Kg cukru cca 20kč, kg mezistěn cca 35 kč, km dopravy ujetých kuli včelám násobeno 5 kč, hodina práce násobena 135 kč, atd. Jestli se dostanete pod 28 Kč na kilogram. Tak je v pořádku úl i technologie.

Pokusy si klidně navrhujte. Ale myslím, že ani u jednoho z jmenovaných nepochodíte.
Jen tak mimochodem. Dnes jsem poslouchal pana Smělého. A tak jsem si říkal, že bych v jeho věku chtěl vypadat jako on.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (85.132.169.34) --- 3. 2. 2007
Re: Uteplovat, či neuteplovat, to jest otázka???

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 3. 2. 2007
Pokusy si klidně navrhujte. Ale myslím, že ani u jednoho z jmenovaných nepochodíte.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Ani to nepředpokládám. Je to takové zbožné přání ( nemusel by to být Čermák, třeba Texl...zástupce neuteplených úlů ).
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 3. 2. 2007
Koeficient užitkovosti vzhledem k úlu, bych definoval ve smyslu. Kolik medu získáme ze včelstva vzhledem k vynaloženým nákladům, které tvoří – Kg cukru cca 20kč, kg mezistěn cca 35 kč, km dopravy ujetých kuli včelám násobeno 5 kč, hodina práce násobena 135 kč, atd. Jestli se dostanete pod 28 Kč na kilogram. Tak je v pořádku úl i technologie.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
To je něco jako koeficient produktivity práce.Tento koeficient je obecnější a jeho hodnota je lepší ekonomický ukazatel než-li hodnota koeficientu užitkovosti.
Koeficient produktivity pro velkovčelaře, koeficient užitkovosti pro malovčelaře....
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 3. 2. 2007
Za prvé, bych řekl, že 5000 včel je zhruba 0,5kg včel.
Všechny rozumné zdroje říkají, že včelstva co na jaře nemají 1 kg včel, stojí za ….
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Můj názor je, že všechna včelstva zimní síly pod 20 000 ( 2 kg ) stojí za ho................

Zdravím......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 3. 2. 2007
Re: Uteplovat, či neuteplovat, to jest otázka???

To jo, jde spíš o produktivitu práce. Pokud, ale chcete polemizovat o úlu potažmo významu jeho izolace, tak jde i jeho jednoduchost ovládání a pracovní náročnosti ošetřování vztaženou k výnosu medu.
Bývá zvykem porovnávat mednou užitkovost ne k úlu, ale k plemeni.
Když už jste si začal s tím číslem 5000, tak podle mého názoru právě u včelstev do 1 – 1,5 kg má uteplení a rozměr plodištního rámku rozhodující význam. A hranici pro včelstva která snesou neizolovaný úl bych sunul spíše k těm 2 kg

Pokud mám přehled tak zrovna F. Texl včelaří v Langstrotech i uteplených úlech s vyšším rámkem, bohužel neznám přesnou míru. V tomto smyslu spolupracuje i s Dr. Kamlerem.
Takže výsledky porovnání snad i existují, jen se jich dopídit.

Já jsem těmi tečkami nemyslel žádný vulgarismus.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (85.132.169.34) --- 3. 2. 2007
Re: Uteplovat, či neuteplovat, to jest otázka???

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 3. 2. 2007
podle mého názoru právě u včelstev do 1 – 1,5 kg má uteplení a rozměr plodištního rámku rozhodující význam. A hranici pro včelstva která snesou neizolovaný úl bych sunul spíše k těm 2 kg
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A to by i odpovídalo...........
Smělý zimuje na jednom nástavku....10 rámků 39x24cm...což odpovídá ( při plném obsednutí na podzim )... přibližně 15 000 včel.

zdravím..............M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 2. 2007
Re: Uteplovat, èi neuteplovat, to jest otåzka???

Od: Tomas Jasa
> Za prvé, bych řekl, že 5000 včel je zhruba 0,5kg včel.
> Všechny rozumné zdroje říkají, že včelstva co na jaře nemají 1 kg včel,
> stojí za ….
>
..........
Nestojí za pendrek.
Jestli má takové včelstvíčko v pořádku matku a dá se mu jaksi pomoci plodem (1 plně zavíčkovaný 39x24 před vyběhnutím má až 1/2 kila "pomocné" generace ) a může takové včelstvo při hlavní nebo podzimní snůšce docela slušně přinést. Jde otu matku. Jestli mám mít rozum, tak defektní matka stojí za ....


> Koeficient užitkovosti vzhledem k úlu, bych definoval ve smyslu. Kolik medu
> získáme ze včelstva vzhledem k vynaloženým nákladům, které tvoří – Kg cukru
> cca 20kč, kg mezistěn cca 35 kč, km dopravy ujetých kuli včelám násobeno 5
> kč, hodina práce násobena 135 kč, atd. Jestli se dostanete pod 28 Kč na
> kilogram. Tak je v pořádku úl i technologie.
......
:-o
Vy se p. Jašo včelami živíte na HPP? Ten zbytek nákladů k zabezpečení chovu jste získal "zadarmo"? (nic ve zlém)


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 4. 2. 2007
Re: Uteplovat, èi neuteplovat, to jest otåzka???

Vy se p. Jašo včelami živíte na HPP? Ten zbytek nákladů k zabezpečení chovu jste získal "zadarmo"? (nic ve zlém)
.............

Momentálně jsem v plném invalidním důchodě. Zadarmo? Jak se to vezme. Nic z toho není moje, takže nezískal. Všechno s čím hospodařím je Výzkumného ústavu. Ale to neznamená, že není potřeba myslet na efektivnost nákladů i práce.

Jistě že jde zachránit solidní matku ve slabém včelstvu, jen v tenkostěnném úlu to jde krapet hůř.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 2. 2007
Re: Uteplovat, �¨i neuteplovat, to jest ot�¼zka???



Vy se p. Jašo včelami živíte na HPP? Ten zbytek nákladů k zabezpečení chovu
jste získal "zadarmo"? (nic ve zlém)
............
>Tomáš Jaša:
> Momentálně jsem v plném invalidním důchodě. Zadarmo? Jak se to vezme. Nic z
> toho není moje, takže nezískal. Všechno s čím hospodařím je Výzkumného
> ústavu. Ale to neznamená, že není potřeba myslet na efektivnost nákladů i
> práce.
>
> Jistě že jde zachránit solidní matku ve slabém včelstvu, jen v tenkostěnném
> úlu to jde krapet hůř.
......

Já jen, že si myslím, že VÚ Dol je až přespříliš předotován nato, aby potom mohl dělat nějaké výchozí závěry kolem ekonomik chovů, které by měly být soběstačné. Nechci útočit přímo na Vás(před rokem jsem reagoval podobně), ale připadá mi, že tvrzení z Libčicka jsou jak od dnešních poslanců, kteří se chystají brát dětem a dávat svým poradcům. Opravte mě jestli tomu tak není.

Já vkládáním plodu nezachraňuji matku, ale ten koeficient s medem. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 4. 2. 2007
Re:Uteplovat, èi neuteplovat, to jest otåzka???

TAK TAHLE TEORIE POCHÁZÍ ZE ZAČÁTKU VÝSKYTU VAROÁZY U NÁS A UKÁZALA SE NEÚČINNÁ TO SE DOKONCE I VYŘEZÁVAL PLOD A V POSLEDNÍCH LETECH SE JIŽ OPUSTILA dnes se za základ všeobecně považuje Gabon který zabraňuje množení na plodu a jen ten vlastně snížuje zimní stráty včel Fummigace spolu s areosolemjen likviduje zbylé rostoče amusí být provedena nejméně dvakrát dalším ošetřením před nasazením medníků je formidol nebo Kys. mravenčí Výhodou jsou právě ty tři různé účinné látky které právě zabraňují vzniku rezistence

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Uteplovat, ?i neuteplovat, to jest otázka???
> Datum: 03.2.2007 18:58:45
> ----------------------------------------
> Zdravím přátele včel,
> uteplovat, či neuteplovat, to jest stále nevyřešená otázka.
> Má uteplení význam???
> Vyplatí se celý rok???
> Celý rok se zřejmě nevyplatí. Jsou roky, jsou včelařské metody, kdy
> včelstva v uteplených úlech mohou mít lepší či horší v užitkovosti.
> Koeficient užitkovosti je jedním z určujících znaků výhodnosti té či oné
> včelařské metody.
> Koeficient užitkovosti.....medný výnos ( v kg ) / zkrmený cukr či med,
> spotřeba za rok ( v kg )
> Koeficient užitkovosti udává kolik kg medu získáme na 1kg zkrmeného cukru (
> medu ).
> Není jedno jestli zkrmíme 12 kg cukru na včelstvo a získáme v průměru 40 kg
> medu na včelstvo...extenzivní chov,....
> nebo zkrmíme 20 kg cukru na včelstvo a získáme v průměru 120 kg na včelstvo
> ( předpoklad polovičního počtu produkčních včelstev )...intenzivní chov,...
> Uteplení v zimě a na podzim nemá žádný význam pro včelstva síly alespon 5
> 000 včel.
> Proč???
> Podzim/ Při neomezeném vývoji včelstva nemá říjnový plod žádný význam.
> Včely původu z říjnového či pozdějšího plodu již nejsou zpravidla
> dlouhověké ( nejsou potřeba, zimní generace už je od srpna založena ).
> Tento plod ( kterého stejně nebývá mnoho...většinou méně jak 5 000 buněk )
> je projev setrvačnosti kladení matek ( zvláště mladých matek ). Tanto plod
> je jen ve prospěch varroázy. Množí se na něm a je v něm chráněn roztoč
> před účinnými látky podzimního ošetřování ( fumigace a aerosol ).
> Včelaři by měly ve vlastním zájmu v půlce září zaklíckovat všechny matky a
> nechat je v klícce až do začátku října, pak v době léčení nebude ve
> včelstev plod ( matky se po zániku plodového tělesa už zpravidla do konce
> roku nerozplodují ).
> Toto opatření je zajisté lepší než mechanická likvidace plodu v době
> léčení.
> Jedině v bezplodových včelstev a při správné aplikaci léčiva má léčení vice
> jak 90% účinnost....a proto uteplení
> ne!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
> Uteplení podporuje pozdní plodování, které nemá význam a škodí a to hned
> dvakrát
> 1/Neúčinné léčení
> 2/Plýtvání zásobami
> Zima/
> Včelstva začínají v období kolem začátku roku plodovat. Příznivá zima vede
> k vytváření větších ploch plodu, a tím také k růstu spotřeby zásob.
> V neuteplených úlech a úlech s drátěným dnem tento nárůst plodování vlivem
> příznivé zimy není tak veliký.
> Potom se paradoxně stává ( roky s příznivými zimami, jako je i rok 2007 ),
> že včelstva v uteplených ( bez drátěného dna ) mají větší spotřebu zásob
> přes zimu než včelstva v neuteplených úlech. Může se pak stát že ve
> výsledku spotřebují obě včelstva zhruba stejné množství zásob.
> Zimní plod je též bez významu...jde o projev zákona zachování druhu.
>
> Uteplení ( obalení polystyrénem ) má zajisté význam ( zvláště na slunných
> stanoviští ) v období velkých veder ( plné léto, podletí ), kdy chrání před
> přehřátím.
> Pro velmi slabá včelstva ( včelstva se záložními matkami...zimní síla pod 4
> 000 včel ) má uteplení nesporný význam po celý rok a k zvyšování plodování
> na podzim a v zimě v takových včelstev prakticky nedochází, protože si
> nemohou dovolit plýtvat energií!!!
>
> Nabízí se otázky o významu uteplení produkčních včelstev během období růstu
> ( předjaří, jaro )????????????????????????????????????
> Jsou názory o nulovém významu v tuto dobu pro silná včelstva, ale to
> neplatí obecně za všech situací.
>
> ( můj momentální názor.....vhodné uteplení ( obalení polystyrénem +
> uzavření drátěného dna ) vede v předjaří ke snížení spotřeby
> zásob....nechci se s tím vnucovat, neplatí to všude a vždy a nemám to nijak
> prokazatelně ověřené. )
>
> Navrhuji provést pokus Čermák & Smělý.
> Čermák a Smělý by si vybrali nějaké společné stanoviště, kde by umístily
> zástupce svých úlů ( Čermák....Optimaly, Smělý...PS úly ). Na podzim by se
> včelstvům vyrovnali síly a popřípadě by se provedla homogenizace včel (
> promíchání ), aby měly stejné výchozí podmínky.
> A pak by se mohlo porovnávat, kdo bude mít lepší výnosy.
> Jistě by tento pokus rozhodl o výhodnosti či nevýhodnosti uteplení ( která
> metoda by se ukázala výhodnější...zda Čermákova či Smělého ? ).
>
> zdravím.............M. Václavek
> ZDAR RACIONALIZACI!!!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (85.132.169.34) --- 4. 2. 2007
Re: Uteplovat, či neuteplovat, to jest otázka???

Ano,
ted se to už nedělá ( klíckování matek, rozškrabávání plodu ) )....ted se spoléháme hlavně na kyselinu mravenčí a na gabon....stále je však nevýhodné uteplovat na podzim a na zimu u včelstev síly alespon cca 5 000 včel!!!!
Ale jistě se zaklíckovat matky vyplatí.

zdravím,.............M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu