Včelařská konference

Antoni myslím, že se mýlíš v názoru "dřímání" spor moru, protože buď přítomnost nějaké formy moru ve včelstvu je nebo není. A to je podstatné proto, jestli se projeví časem klinicky.
Možno pred 20-timi rokmi preverovali asi 1500 vzoriek medu, v ktorých sa potvrdili virulentné spóry MVP v asi 82% (možno to menej, možno viac). Štúdia bola uverejnená v OVP, čo považujem za dosť objektívny údaj. Vzorky med boli hádam z celého sveta, v rôznych percentuálnych množstvách, skôr v nižších ako vyšších, ktoré by mohli podaním včelám vyvolať klinický prejav. Zdá sa mi, že tam bolo spomenuté i to, či takýto med môže spätne vyvolať klasický MVP. Nestalo sa a odôvodnenie bolo: normálne zdravé včelstvo sa dokáže premnoženiu spór odolať. Na tento jav som narážal, spóry môžu vo včelstvách prežívať, bez toho, aby sa negatívne prejavili na zdravotnom stave včelstva. Mor plodu ako taký je typická včelia choroba, sprevádzajúca včely po celý ich dlhý život na zemeguli a napriek tomu prežili, pretože včely museli mať pre nás neznámy mechanizmus očisty od chorôb na svoje prežitie až dodnes.
Skôr tieto nečakané prepukajúce prípady môžu mať skôr pôvod v tom čo som vyslovili (aj keď možno nedokonale) v článku na www.vcely.sk o tomto probléme, čírenie chorôb cez nedokonale sterilizované medzistienky (výroba medzistien z plástov, v ktorých sa nachádzal MVP). Ale, môžem to na 100% tvrdiť, keď veci okolo tohoto problému poznáme len útržkovite?

Možno pred 20-timi rokmi preverovali asi 1500 vzoriek medu,

Doplnenie vety.....rokmi v Dánsku....

Je pravda, že i čistící pud může pomoc při eliminaci spor moru, avšak to je účinné jen při relativně nízkém napadení ( přes trubce nebo přes roztoče varroa, případně přes včelí škůdce....vosy,mravenci,zavíječi).
Ale při rozsáhlejší napadení ( zamořený roj,plást ) čistící pud ( v případě kranky ) nestačí zabránit přemnožení spor moru.
Čistící pud mají lépe vyvinutý silná včelstva ( nejlépe velmisilná včelstva ) a to je další důvod proč je chovat.

zdravím.............M. Václavek

Zpět k tématu:
Z metod chovu se mi nejvíce osvědčila metoda chovu při matce, a kombinací se sádkou dosahuji více jak 90% přijetí.
Četl jsem o modifikacích chovu při matce ( např. ve Včelařské encyklopedii )
Zaujala mě metoda ,,dočasného oddělení chovného nástavku ( se 4 plodovými plásty a plemenivem ) od včelstva a po založení matečníků ( po 1-2 dnech ) opětovné spojení a dochov při matce,,.
Má někdo zkušenosti s touto metodou? Jaké je průměrné přijetí misek? Nenaráží nouzové matečníky na převěšených plodových plástech? Nejsou larvy na začátku ( období startéru ) nedostatečně krmeny?
Děkuji předem za odpovědi.

zdravím........M. Václavek

M. Václavek

á někdo zkušenosti s touto metodou? Jaké je průměrné přijetí misek? Nenaráží nouzové matečníky na převěšených plodových plástech? Nejsou larvy na začátku ( období startéru ) nedostatečně krmeny?
Děkuji předem za odpovědi.
Odpoveď
- chov matiek pri pri matke, je vždy pri vložení sérii do oddelenej časti od matky MMr je vždy nižšie, ako bez matky, u mňa tak 60-70% z 30 tich vložených materských misiek, aj z tých ešte do ich úplného zaviečkovania 2-3 vypadnú. Množstvo zaviečkovaných materských buniek je pre mňa dostatočné, v ten deň ich odoberám a vkladám do izolátora (na 20 MB), ktorý vkladám vždy medzi nezaviečkovaný plod- bunky tam majú dostatočnú teplotu.

- narážanie NMB, aj to sa stáva veď otvorený plod je práve taký istý ako v umelých MB, preto včelár musí zakaždým tieto plásty prezrieť a prípadné narazené MB odstrániť, lebo zažije nepríjemné prekvapenie v podobe zničenia sériových MB a nerobí matka ale úľové včely.

- nedostatočné kŕmenie vložených lariev v začiatku chovu nie je podstatné, lebo američania pokusmi dokázali rádioaktívnymi látkami dokázali, že larvičky budúcich robotníc a takisto budúcich matiek sú chované rovnakou potravou, materskú kašičku začnú včely budúcim matkám podávať až po tomto čase. Či je to tak, môžete ale i nemusíte veriť. Dôležité je to pre chovateľa, pretože sa nemusí prelarvovať 12 hod., ale až 1a1/2 dňové, tento fakt úplne vyradil chov matiek z vajíčka ako komplikovaný a zbytočný. Anton
P.s. Predsa si neodpustím poznámku, pri chove včiel a hlásaní svojich teórií máte veľké oči!

....včely larvičkám budúcich robotníc a larvičkám budúcich matiek podávajú 36 hodín obyčajnú kŕmnu kašičku pre včelu robotnicu a až po tomto čase larvičky v MB začnú kŕmiť materskou kašičkou, ktorá larvu formuje na budúcu včeliu matku. Prepáčte za moju chybu. Anton

Tak si tady čtu jak se chystáte na chov matek,to tedy musím zítra ještě naběhnout a vložit do vybraných včelstev trubčí plásty abych měl včas říjné trubce.Myslíte ,že v roce 2007 začne chovná sezona tak brzy,že už ted probíráte chov matek? Možné to je,vždyt většina včelstev ploduje.No nic zítra tam šoupnu trubčinu abych byl přpraven.Pěkné Vánoce všem.

Kraňka se příliš dlouho šlechtila na výkon a to byla ta chyba, Důsledky ale dnes vidíme v celém zemědělství , ovocnářství a zelinářství
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clevek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Chov matek = základ racionalizece
> Datum: 23.12.2006 13:51:55
> ----------------------------------------
> Je pravda, že i čistící pud může pomoc při eliminaci spor moru, avšak to je
> účinné jen při relativně nízkém napadení ( přes trubce nebo přes roztoče
> varroa, případně přes včelí škůdce....vosy,mravenci,zavíječi).
> Ale při rozsáhlejší napadení ( zamořený roj,plást ) čistící pud ( v případě
> kranky ) nestačí zabránit přemnožení spor moru.
> Čistící pud mají lépe vyvinutý silná včelstva ( nejlépe velmisilná včelstva
> ) a to je další důvod proč je chovat.
>
> zdravím.............M. Václavek
>
>
>