Včelařská konference

Myslím si, že letošní podzimní počasí je pro fumigaci Varidolem naprosto ideální, denní teploty nad 10 C já mám též letos v pohodě 3x odléčeno a při 2 fumigaci naprosto bez plodu. Znamená to ovšem, že po nakrmení na konci září sundám stropní uteplivky (včelařím v tenkostěnných nástavkových úlech a jediné zateplení je 3cm polyesterénová deska na stropě položená na fólii) 10.10 provedu 1 fumigaci po 20.10. dle teploty 2 fumigaci a do 15.11. opět dle teploty 3 fumigaci, Není co řešit a to jsem i letos začátkem září využil teplot nad 20 C (jiné roky to dělám v srpnu ale ten letošní byl chladnější) a preventivně jsem je odléčil formidolem. Takto to dělám již několik let a nemám žádný problém s broukem podotýkám že včelařím v nm.600m v Krkonoších. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Madra <rmsm/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Roztočí
> Datum: 25.11.2006 23:02:05
> ----------------------------------------
> Včelařím víkendově na šumave a jsem začátečník, ale nejvíc mne dostalo, že
> před 4 týdny, když se tam pohybovala teplota kolem 6-8 stupnu, tak sem si
> byl zjistit k jednateli podminky aerosolu acetonem a prokecl se, že už má 3x
> zafumigováno... a tudíž, má klid na zimu....
>
> Ach jooo já ješte jednou...
>
> Madra
> ----- Original Message -----
> From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, November 25, 2006 1:24 PM
> Subject: Re: Roztoeí
>
>
> > Žádné klonování a už vůbec žádný bůh to jsou věci se kterýma nechci mít
> > nic
> > společného!
> > Když píšu ,že už 14 let vedu léčení to neznamená ,že mám patent na
> > rozum.Jinak včelařím od roku 1965 mimo ČSV až do roku 1992./tak to mělo
> > zůstat/ Kdybych včelařil 100 let nepatřím mezi ty co všechno znají a umí
> > jak to v této zemi je obvyklé.
> > Napsal jsem jen několik zkušeností z praxe,možná to na někoho bylo moc,v
> > tom případě se omlouvám a slybuji ,že už to zase dlouho neudělám.
> > Velice nerad bych si zopakoval pocity z posledního sjezdu ČSV,i tam jsem
> > tehdy řekl ,že to bylo podruhé a naposledy víc už mě sjezd neuvidí! Já vím
> > ,že to nikomu vadit nebude možná dokonce naopak je nejvyšší čas aby
> > nastoupili mladší i když jsem ve věku 54 mezi včelaři mladík,ale je třeba
> > nová krev.
> > Pěkné odpoledne
> >
>
>
> --------------------------------------------------------------------------------
>
>
> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

plodování v těchto obdobích je podmíněno nejvíc průměrnou denní teplotou a konstrukcí úlu , polohou stanoviště, v 600 m.n.m. je o dost nižší prům. teplota než na břehu labe,moravy,ale i v 600 metrech jsou místa s rozdílnou pr.t.-na jaře se někde válí sníh a o kousek dál už se pár dní zehřívá země ...
snůška ze zeleného hnojení je taky faktor č.1,ale ten už je podmíněn tou teplotou,loni sem měl v půlce listopadu otevřený plod a na jaře byly bez zásob(přes 20kg),nosily pyl z hořčice jak kdyby je nezajmala zima,přestaly nosit až z mrazem
letos to hořčice nestihla,sice se pole žloutne ale nedává(min.) a tak maj letos včely klid,300 m.n.m. začátek listopadu byly bez plodu(tenkostěné)......

a při 2 fumigaci naprosto bez plodu
...
Jak jsi to zjistil. Jen podle podložek, nebo jsi to prohlížel?
Karel

Zdravím Karle, při poslední prohlídce 26.9. kontrola po formidolu, ale hlavně na případný výskyt moru vč. plodu (jsem v pásmu jak jistě víš) tam byly jen u 4 včelstev zbytky zavíčkovaného plodu a jen jedno jediné mělo čerstvý plod (ze 30) vzhledem k tomu že jsem ten den odebral všechny stropní uteplivky nevěřím ( a ani se mi to doposud nestalo) , že by začaly bez uteplení plodovat , ale přesto před druhou fumigací jsem si to včelstvo, které mělo jako jedinné při kontrole toho 26.9. ještě čerstvý plod zkontroloval bylo to již 25 den, jinak tobě určitě nemusím vysvětlovat , že na stropní folii lehce poznáš jestli včelstvo ploduje či nikoli. Ostatně otomto všem jsem si chtěl podiskutovat na našem potlachu, ale pro nedostatek času jsem to nestihl. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Roztoèí
> Datum: 26.11.2006 10:51:14
> ----------------------------------------
> a při 2 fumigaci naprosto bez plodu
> ..
> Jak jsi to zjistil. Jen podle podloĹľek, nebo jsi to prohlĂ­Ĺľel?
> Karel
>
>
>

Nazdar Vláďo, jsem teď na tom s časem jak ty :-)
Včera večer jsem doma poprvé aerosoloval s čelovkou na hlavě, jelikož přes den včely vesele létaly. Dnes jsem čistil podložky. Žádné stopy po plodování jsem nenašel nikde, což mě velmi a mile překvapilo.
Doma jsem byl překvapen větším spadem roztočů. Dvě včelstva poblíž sebe to asi někde chytila a měla roztočů stejně jak měli. V každé uličce hustá řádka, několik ks na centimetr délkový. To mě vyděsilo, ale další včelstva byla sice napadena, ale méně. Neměl jsem čas to počítat, odhad je, že vše do stovky. Pak jsem jel čistit podložky na pole, tam jsem fumigoval už víc jak týden zpět podruhé a tři týdny zpět poprvé. Včely tam mám nejméně ve třech nástavcích 24cm, takže to včely zas tak moc nečistili, a tam to bylo lepší. Ale moje situace je po náhlém zlepšení před několika lety, kdy nebyl leckde ani jeden roztoč na podložce horší. Takže padla další hypotéza (někteří včelaři s tím po melicitoze švihli) a poslední, která nepadla je, že to zlepšení je výsledkem velkých úhynů při melicitoze před několika lety. Asi to nepřálo divokým včelám a ty asi plošně vyhynuly. A teď se už nám les pěkně promořuje.
Na druhou stranu, když odhadnu dynamiku množení populace roztoče jako 5ks za 2 týdny, tak je to zatím asi dobrý.
5, 25, 125, 725, 3500, 17 000, tedy za tři měsíce se z 1 teoreticky stane 17 000. To buď neplatí a včely nějak nevytvářejí roztočům ideální podmínky k množení, nebo se nám to do včel dostává skutečně až v srpnu. A nebo mi tady doma v těch dvou včelstvech přežil vždy jeden roztoč, rozmnožil se a zasvinil stanoviště.
Na druhém stanovišti by to znamenalo, že by se tam musel dostat roztoč až v srpnu. Pokud včely nečistili podložky. Ale bylo tam dost bince včetně včel, takže asi ne.
Zajímavé by bylo vědět, kolik let tak vydrží včely v lese bez léčení. A chovat včely bez rojů a nezásobovat s nimi les:-))
Karel

Už jsem viděl několik odkazů na tento vynález, ale stále se nemohu ubránit pocitu, že si ze mě někdo dělá legraci. V popisu se píše, že souše nejsou zatíženy odstředivou silou, že med je vytahovám podtlakem vznikajícím při proudění vzduchu kolem buněk s medem. Proudění má nastat díky otáčení koše cca 300 ot/min. Rámky jsou položeny v rovině kolmé na osu otáčení.
Uvedené otáčky koše nemohou vytvořit nijak zvlášť vysoký rozdíl tlaků mezi vnitřní a vnější hranou rámků a tak nemůže dojít k dostatečnému proudění vzduchu mezi rámky. U běžného radiálního medometu souše také vytvářejí lopatky ventilátoru a k žádnému vysávání tam nedochází. K vytvoření podtlaku na principu Venturiho dýzy je zapotřebí urychlení proudění v místě zúžení. Takovéto zůžení nejen, že musí mít optimální tvar, ale také by se muselo objevit nad každou buňkou. Dále mi není jasný myšlený princip vysávání medu ze zaslepené komůrky plástové buňky. Kdo mému popisu nevěří ať se pokusí vyprázdnit plást ofukováním fénem nebo vysavačem s hadici na výfuku.
Díky rotaci jsou (!!!) souše namáhány poměrně velkou odstředivou silou a ne že né. Souše jsou v podstatě v poloze tangenciálně radiálního vytáčení a dochází tak k běžnému vytáčení odstředivou silou.
Honza

Zdravím,
Kde se o tom něco dozvím ?

Luděk

http://www.hamag-maschinenbau.de/imkerei_geraete.htm#Honigerntemaschine
Cena 2950 Euro

Od: Honza Jindra:

> Už jsem viděl několik odkazů na tento vynález, ale stále se nemohu ubránit
> pocitu, že si ze mě někdo dělá legraci.........
......
Jde podle všeho co lze zjistit podle fotek na:

http://www.hamag-maschinenbau.de/imkerei_geraete.htm#Honigerntemaschine

jde o vertikální typ s nuceným horizontálním proudění vzduchu mezi rámky. Ale. To, co se nasazuje na "hřeby" co drží rámky proti odstředivé síle a očem je ten patent je nezveřejněno a nenafoceno. Podle mě je nasazena nad rámky turbína, která horizontálně cpe ten proudící vzduch přes buňky.


K vysavači. Podle mě lze vysavačem (vývěvou) odsát med. Tady jde podle všeho ale o zdokonalené odstřeďování medných plástů. Jakýkoli vysavač nefunguje, jestli vzduch neproudí ve spojitosti s úžením trubice.. Takže nestačí jen přicucnout koncovku hadice k plástu, ale je potřeba, aby proudil vzduch. Ale to je o něčem jiném.

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Po překladu celého článku jsem se dočetl, že navrch přez rámky je položena deska z 8mm plastu. Z fotografie je vidět, že víko dosedá téměř těsně na toto víko. Ve dně koše je vidět několik otvorů pro nasávání vzduchu. Velmi přibližně mi vyšlo, že ventilátor o rozměrech a otáčkách koše vytvoří teoreticky statický podtlak 100Pa. Skutečné provedení tyto teoretické předpoklady však nenaplňuje. Kdežto odtředivá síla na obvodu koše je 14g. Ať mi někdo říká, že proudění vzduchu vytvořené podtlakem 1/1000 atmosferického tlaku vedle takovéto odstředivé síly něco zmůže. Ve svém poloradiálním medometu používám maximální otáčky také mezi 300 - 400/min a stejně jak se píše na zmíněné stránce výrobce medometu musím koš roztáčet pomalu z nižších otáček. Chápu to jako rozpor v tvrzení o způsobu vytáčení bez odstředivé síly a popisu skutečné práce s medometem.
Honza

Zprvu jsem si to chtěl počítat, ale jen jak jsem si dělal analýzu, tak mi vyąlo, ľe je to zřejmě technický nesmysl.
Pokud mluvíme o podtlaku. ¨
Něco jiného je, pokud budeme mluvit o dynamickém strhávání povrchové hmoty prouděním vzduchu (fixírka). To je princip čiątění vzduchem (tedy ofukování plástu tlakovým vzduchem ). To by moľná mohlo fungovat. Ale je zde problém kontaminace medu vzduchem - minimálně obsahuje vodu. Jedině snad to rozpráąení (suchým a filtrovaným ) vzduchem vyuľít ke sníľení vlhkosti.
Prostý podtlak nemůľe fungovat, protoľe v buňce medu není ľádný atmosférický, či jiný protitlak!
Jedině jej uměle vytvořit a zasunout do plástu 400 brček na dm2 a jimi přivádět vzduch o vyąąím tlaku. Je jedno, jak rozdíl vznikne, vtvořením předtlaku, nebo podtlaku.
Myslím ale, ľe major Hruszka trefil hřebík na hlavičku velmi dobře, moľná nejlépe a těľko překonat odstředivou sílu jiným principem.

To spíąe, pokud by někdo chtěl vylepąovat technické vybavení, tak mě v novém létáku Makra zaujala kombinace kompresoru + sponkovačky a hřebíkovačky. Tedy velikost kompresoru. Je malý, lehce přenosný a má malý vzduąník. Takľe by to moľná někdo mohl, pokud chodí do Makra, okouknout a dát vědět, jak to vypadá v reálu a jestli by to utáhlo vyvíječ.
Karel

To si nemyslím. Protitlak představuje odstředivá síla. Otázka je, jaký podtlak se tam vlivem rychlého proudění vzduchu vytvoří. Jsou to tu zatím samé dohady a žádná věda a technika.

>Prostý podtlak nemůľe fungovat, protoľe v buňce medu není ľádný atmosférický, či jiný protitlak!

Lze vědecky a odborně dokázat, že poměr velikosti křídel a těla u čmeláka mu nedovoluje létat. Je dokázáno, že planeta velikosti Země nemůže mít měsíc velikosti našeho Měsíce.
Ono nestačí jenom machrovat.
Čmelák létá, kdo nevěří ať tam běží.
Měsíc nevznikl společně se Zemí, ale byl nejspíš za dost dramatických okolností zachycen, čemuž napovídá fakt, že se od Země pomalu vzdaluje.
A priori tvrdit, že nějaký fyzikální princip není použitelný je dost odvážné. V počátku rozhlasového vysílání se našli odpůrci tvrdící, že je to nesmysl, že nikdo tak daleko nedokřičí. V počátcích rozvoje dopravy byl prosazován názor, že okolo tratí musí být bariéry, aby okolojdoucí nebyli poškození pohledem na zběsile pádící stroj, nehledě na blázny ve vozidlech, kteří při rychlosti větší, než 30km/hod. stejně nemohou přežít. Středověké lékařské autority tvrdily, že v tepnách prodí vzduch. Atd.
Hruška si při prvním předvádění utržil ostudu - použil zavíčkované plásty. Což ale vývoj už nemohlo zastavit.
Pokud někdo něco umí, ať to předvede. Třeba si pak přivydělá nějakým patentem. A pokud je to jen sci-fi, tak to v klidu vyhnije.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Eman
Sent: Tuesday, November 28, 2006 10:56 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: medomet na Venturiho principu

To si nemyslím. Protitlak představuje odstředivá síla. Otázka je, jaký podtlak se tam vlivem rychlého proudění vzduchu vytvoří. Jsou to tu zatím samé dohady a žádná věda a technika.

>Prostý podtlak nemůľe fungovat, protoľe v buňce medu není ľádný
atmosférický, či jiný protitlak!
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

To si nemyslím. Protitlak představuje odstředivá síla. Otázka je, jaký podtlak se tam vlivem rychlého proudění vzduchu vytvoří. Jsou to tu zatím samé dohady a žádná věda a technika.
.......
Dobrá poznámka. Ale i pak platí argumentace př.Jindry. V případě, že med je již tak netekutý, že se nechová jako tekutina :-) a tudíž nás může zajímat tlak nad povrchem/hladinou, který na této ploše působí proti odstředivé síle. A pokud by nás ten tlak pak už zajímal, tak za předpokladu platnosti odhadu př.Jindry je otázka, zda je rozdíl, že tam působí tlak odpovídající 10metrům vodního sloupce nebo 9.9metru. Jetli se nepletu a 100Pa =10mm vod.sloupce. Tedy fixírka, která si vycucne vodu deset cm nad hladinu.

Teoreticky vytvořený podtlak při rotaci vznikne za předpokladu uzavření vstupu do nasávacích otvotů koše. Je zdrojem radilního pohybu vzduchu mezi plásty ale nevytváří žádnou sílu, která by vytahovala med z buněk. Při poklesu atmosferického tlaku také nevyskakuje polévka sama z hrnce. Ani samotné proudění kolem buněk plástu nepůsobí žádný pohyb medu. Jedině již dříve popsaný princip fixírky = venturiho dýzy, nad každou z buněk by mohl strhávat kapalinu sebou. Představovalo by to nad každou z buněk umístit seškrcenou dýzu. Ten kdo si pokoušel vyrobit fikxírku sám určitě zjistil jak je náročné najít to správné místo pro umístění sací trubky za dýzou aby došlo k nasátí. K tomu je ale také zapotřebí značný tlakový spád. Jaký tlakový rozdíl by to byl pro nějakých 30 buněk za sebou si vůbec neumím představit.
Honza

Vyskakuje :-) uvolněnou párou, pokud se zahřeje na teplotu nad 90 st.C, když by při normálním tlaku byla ještě v klidu.

Myslím, že pokud v tom má Venturiho princip význam, tak vynálezce záměrně zamlžuje fyzikální princip funkce, aby to někdo nepoužil v jiném konstrukčním uspořádání. Zákazníci si to potom budou kupovat s pocitem mecenášů technického pokroku a nějaké fyzikální zákonitosti jim budou ukradené. Hlavně že z toho poteče med. Možná přestavba na odstředivku vosku není taky k zahození. Pro mě to je vyřízená věc - nebrat :-).

>Při poklesu atmosferického tlaku také nevyskakuje polévka sama z hrnce.

>Při poklesu atmosferického tlaku také nevyskakuje polévka sama z hrnce.
.......
Ale stejně by to chtělo průkopníka slepých uliček, aby zjistil, zdali tudy cesta nevede. Do každé buňky zavést brčko a přivést do něj tlak. Nic není nemožné, a možná nejen čmelák, ale i med bude létat:-))
Experiment by se měl zaznamenat a umístit zde na konferenci do downloudů, detail na obličej bych nechal delší :-)
Karel

Není rozumější ,pokud někdo umí německy napsat přímo prodejci zařízení? Prodejce na fotkách ukazuje zařízení a určitě jak funguje nebude tajemství.Jináč by byl medomet pod plachtou a né na prodej.Nevím kdo by si koupil zařízení o kteren neví jak pracuje.Je jen otázka jestli někdo umí německy.Já ne.Prosím udělejte to dřív než dojdem k atomové bombě.
Milan