Včelařská konference

To je za A dobrý nápad, ale za B by se muselo vymyslet, proč by měli dnešní
dobrovolní funkcionáři od základních organizací výše tuto pro ně práci
navíc dělat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 22, 2006 10:58 AM
Subject: Zkouka


> pro zachování trvale udržitelného rozvoje včelařství často navrhuju
Zkoušku
> odbornosti,skládající se z teoretické a praktické části.Takovej řidičák na
> včely....
>
> Tato zkouška by měla různé stupně:chovatel-včelař A,kočovník B,velkovčelař
> C,chovatel matek D,učitel včelařství E ,včelař-inspekce F(pravomoce
> veřejného činetele) a dál...
>
> Odbornost by byla vázána na léta "bezproblémové" praxe, znalost teorie a
> schálení zatím "nějakou radou ČSV",mohly by to být OV,které by byly voleny
> demokratickými principy,přímou volbou všech včelařů-chovatelů a členů ČSV
v
> daném okrese každých 5 let.
>
> Základní zkouška(chovatel-A) by byla podmínkou k přijetí do ČSV .Nejsme
> zájezd,abychom měli jen přihlášku a na ryby,nebo do honitby si taky
nechodí
> jak kdo chce...
> Tyto zkoušky by vytvářeli-doplňovali OV a každé 3 roky dali ke schválení
> ČSV a MŽP.
> Dotace by se odvíjely od zkoušky odbornosti: A-nejmíň,jen za opylovací
> službu,C-nejvíc
> Včelařit s 4 a méně včelstvy by šlo pouze pod zodpovědností
> včelaře se základní zkouškou a pod dohledem učitele včelařství(ve
švýcarsku
> může řídit na zodpovědnost řidiče jakýkoliv zdravý člověk starší 18 let..)
> O odbornost by nebyl problém přijít...
> Čeká nás nekompromisní vyhláška,pokud každý nezačne u sebe,
> A TO KAŽDÝ NEZAČNE.....

Stačí se podívat jak to chodí v automobilismu. Tam jsou zákony, vyhlášky, dopravní policie, kontroly, STK, řidičáky, techničáky, atd atd. a co vidíme? Denní porušování předpisů, podvody, korupce, mrtví na silnici.

Nedělejte si iluze, že by nějaký komplikovaný systém změnil lidi. Daleko víc užitečného uděláme, když budou fungovat ZO jak mají, budem si přátelsky radit a pomáhat. Systém vzdělávání v ČSV je celkem dobrý a měl by mít takovou kapacitu, aby uspokojil všechny zájemce. Kdyby každý četl v časopisu odborné články a řídil se tím, tak by to taky nebylo špatný.

> To je za A dobrý nápad, ale za B by se muselo vymyslet, proč by měli dnešní
> dobrovolní funkcionáři od základních organizací výše tuto pro ně práci
> navíc dělat.

Jaký je nejlepší postup přidání mladé matky do smetence.
Děkuji

Mi se osvědčila metoda cukrové vody. Udělám si roztok voda cukr ...priměřeně, přiměřeně...spíše ta voda, to naliji do postřikovače na kytky, rozeberu rámky, nejprve tím postříkám včely na rámcích, pak matku a přidám ji na některý z rámků. Včely si ji vůbec nevšímají, protože mají dost práce samy se sebou...
Tomáš

Pridať matku do zmetenca je najspoľahlivejší spôsob na pridanie matky, bez jej ohrozenia včelami a to bez rozdielu či sú to včely mladé alebo staré. Princíp prijatia matky včelami nie je v jej vôni, ale v chuti t.j. združovací feromón. Mnohí budete protestovať, ale je to tak. Včelie spoločenstvo, ale i jednotlivé včely potrebujú k životu feromón-materskú látku, ktorú prijímajú ústami a nie ako vôňu. Ak včely oddelíme od prísunu chuti- feromónu a tú produkuje matka a nie je v ich dosahu otvorený plod, prahnú ihneď po nazmetaní do rojnici po matke. Feromón-chuť od pridanej matky ich začne združovať do jedného celku. Chuť je jedným zo zmyslov včely medonosnej, ktorú môžeme využiť pri pridaní nielen do zmetanca ale i do včelstva, ak pre včely a matku vytvoríme takéto podmienky (odoberieme matku na 9 dní.

Techol.postuptviorby zmetanca: do rojnici pomocou smyku nazmetáme 2 až 3 kg akýchkoľvek včiel (aj z medníkov), smyk odložíme, fúkneme párkrát do rojnice dym a pripravenú matku voľne vhodíme medzi včely. Predtým mierne udrieme rojnicu o zem, aby včely spadli na dno rojnice, tú chvíľu využijeme na vhodenie matky. Na rojnicu, ktorá má dobré vetranie nasadíme tanierové kŕmidlo, umiestnime do pivnice-sklepa a podáme 1 lit.cukrový roztok 1:1.
Urobenie zmetanca nie je prakticky problém, problém je v niečom inom. Rôznosť včiel, mladé ostanú, lietavky aj po väznení sa vrátia do svojich úľov. Preto sa včelár musí rozhodnúť, či vytvorí nové včelstvo z mladých včiel a to sú tie, ktoré neboli ešte na prelete, alebo použije všetky úľové včely, ale vtedy musí zmetanec dočasne osadiť na niekoľko dní na včelnici u priateľa alebo na dedine (2-3 km), v záhrade u rodičov a pod. Je to práca naviac, ale máte istotu, že novovybudované včelstvu bude silnéa nie nejaký mrzák. Ešte jedno poučenie, zmetanec tak ako aj roj osaďte na samé medzisteny a večerom vysypte pred úľ na nábehové plató. je to ich prirpdzené spôsob. Anton

Smetence nedělám.V úterý ráno mi přišly matky ze Vč.učiliště Nasavrky.Už v pondělí jsem svoje letošní matky i s plodem vložil do medníků se starými matkami, nic jsem nelikvidoval.Med vytočil. Sami se rozhodnou jestli si nechají obě či jednu. Pro nové matky doplnil vytočenými soušemi. Nové matky dal do jehlových poklopek,aby na ně včely nemohly,a zvykly si na sebe.Ve středu udělal dírky naproti jehlových poklopek. Jsou to matky už kladoucí. Dnes už se pohybovaly po rámcích. Když je srovnávám co do velikosti je to jako Favorit a Mercedes.Mřížky nepoužívám a zatím se žádné nerojily. Na hodnocení další si musím ještě počkat. Zdraví B. V.

Ahoj, pekne je to popsane ve vcelarskych novinach na adrese http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005012401

To udeření rojáku o zem se traduje od nepaměti a je podle mne chyba. Jeho
účelem je vlastně jen odstranit včelky z místa, kde se bude dávat dovnitř
rojáku klícka s matkou. Stačí, když se to udeření nějaké včelce nelíbí,
vypustí poplašné feromony v blízkosti přidávané klícky s matkou a může být
problém. Když se včely nechají v rojáku v chladu a tmě nějakou dobu, i bez
matky utvoří obvykle uprostřed víka rojáku docela stabilní roj. Stačí potom
opatrně nadzvihnout na jedné straně víko a klícku s matkou zavěšenou na
drátě tam klidně pod víko vsunout. Bez mlácení čehokoliv o zem. Možná pár
včel vyletí, ale jinak se nic neděje. Jedině některé výjimečně divoké včely
se někdy do roje neusadí, jak by se nadzvihlo víko, vyletěly by ven a
bodaly. nebo když je roják na světle a v teple. Taky v nějakém velkoprovozu,
když je těch umělých rojů hodně a nejde je všechny dát do sklepa a čekat.Pak
je na místě onen rozumný náraz, včelky zůstanou na vteřinu ochromené ma dně
a toho se dá využít na rychlé vložení klícky s matkou. Jenže tak živé včely
nemusí tu matku přijmout. Že jsou včely zralé pro přijmutí matky se pozná
podle toho, že jinak tichý klidný roj jak ucítí z klícky i přes roják pach
matky, začne silně hučet a doslova vyvádět. V takovém případě údajně funguje
s určitým rizikem i přímé vpuštění matky do rojáku. Já dávám do klícky asi
centimetr těsta, aby matku během věznění osvobodily a dále zabaluju klícku
třeba do alobalu a nechávám jen část pletiva volnou. Totiž někde jsem četl,
že jednotlivé nepřátelské včely mohou přes pletivo matce poškodit chodidla,
hlavně v hodně drátěné klícce, kde se matka před včelami neschová, taková
matka je přijata, rozklade se a následně je vyměněna tichou výměnou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ondřej Ptáček" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 22, 2006 1:20 PM
Subject: Re: Smetenec


> Ahoj, pekne je to popsane ve vcelarskych novinach na adrese
> http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005012401