76610

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Pavel.T (193.108.106.20) --- 31. 5. 2006
PS nastavky

Když budete někdo renovovat starší nástavky jako já, pozor na polystyren. Chutná mravencům a je z něj takovej bordel, že je lepší tam nechat jen dutinu. 4 cm vzduchu jsou asi lepší než hromady bílého svinstva poletujícího mezi plásty. A nebo tam raději nechat ty dřevěné piliny co tam byly dříve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 31. 5. 2006
Re: PS nastavky

Já jsem používal spíše obyčejnou zmačkanou slámu nebo obyčejné zmačkané
noviny. Velice dobré jsou nařezané pásky ze skartovačky. Proti mravencům
jsem zkoušel nátěr vnitřní strany venkovní stěny nastavku prostředky na
ochranu dřeva proti hmyzu s dlouhodobou účinností nebo případně nátěr toho
papíru nebo impregnaci části slámy těmi prostředky rozpuštěnými ve fermeži.
Fermež po zaschnutí by je měla uzavřít a tím omezit riziko, že by se z
izolace šířily přes vnitřní stěnu nastavku do včelstva. Nakonec jsem zůstal
na obyčejné impregnaci části izolace boraxem jako přijatelný kompromis mezi
odpuzováním mravenců a toxicitou.. Je na zvážení, jestli neudělat přístup do
dutiny nastavku přímo odnímatelný několika vruty a tím počítat s častější
výměnou izolace, co pár let. Stejně mravencům ani moc nesvědčí časté
stěhování nastavků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel.T" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 31, 2006 7:26 AM
Subject: PS nastavky


> Když budete někdo renovovat starší nástavky jako já, pozor na polystyren.
> Chutná mravencům a je z něj takovej bordel, že je lepší tam nechat jen
> dutinu. 4 cm vzduchu jsou asi lepší než hromady bílého svinstva
> poletujícího mezi plásty. A nebo tam raději nechat ty dřevěné piliny co
tam
> byly dříve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vlastimil (85.71.53.209) --- 31. 5. 2006
Re: PS nastavky

Obecně se říká, že např. u cihel neizoluje materiál, ale vzduchové mezery. Což takhle vyrobit kostru nástavku, pobít těsně vně i uvnitř např. sololitem a žádnou izolaci tam nedávat. Izolace = vzduch. Bylo by to lepší než nástavky tenkostěné?
Díky za názory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: PS nastavky

Teorie říká, že u vzduchových mezer se teplo přenáší prouděním. Vzduch
ohřátý od teplé stěny proudí nahoru a na jeho místo jde zespodu vzduch od
chladné stěny. Začíná to zhruba od tloušky dutiny řádově milimetry. Kromě
toho výplň dutiny přispivá k mechanické pevnosti nastavku, takže běžnou
dutinu nastavku bude mnohem praktičtější nějakou izolací vyplnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vlastimil" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 31, 2006 8:54 PM
Subject: Re: PS nastavky


> Obecně se říká, že např. u cihel neizoluje materiál, ale vzduchové mezery.
> Což takhle vyrobit kostru nástavku, pobít těsně vně i uvnitř např.
> sololitem a žádnou izolaci tam nedávat. Izolace = vzduch. Bylo by to lepší
> než nástavky tenkostěné?
> Díky za názory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pepan (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: PS nastavky

Problém je vtom ,ze ten vzduch musí být rozdělen do malých komůrek aby tu izolační funkci splnil . Čím menší tím líp. Dnes se však používají síta ve dně která jsou stále otevřená tak je ta izolace zbytečná.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vlastimil <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: PS nastavky
> Datum: 31.5.2006 20:54:52
> ----------------------------------------
> Obecně se říká, že např. u cihel neizoluje materiál, ale vzduchové mezery.
> Což takhle vyrobit kostru nástavku, pobít těsně vně i uvnitř např.
> sololitem a žádnou izolaci tam nedávat. Izolace = vzduch. Bylo by to lepší
> než nástavky tenkostěné?
> Díky za názory.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Karel (194.138.39.56) --- 1. 6. 2006
Re: PS nastavky

Problém je vtom ,ze ten vzduch musí být rozdělen do malých komůrek aby tu izolační funkci splnil . Čím menší tím líp.
..........
Což tak tím vzduchem naplnit prázdný plást.:-)
Dokonalá izolace.
Četl jsem v Brennerovi odkaz na nějaký výpočet, že bunka už je tak malá, že v ní tření vzduchu doatatečně brání proudění.
A taky jsem v něm četl, že úkolem úlu není držet teplo, ale bránit před nepřáteli včel a větrem.
Ten vítr je tam důležitý proto, že naše rámečky vzaly včelám přirozenou ochranu před větrem v labyrintu divočiny.

Jestli tím izolovaním a tvorbou dokonalých úlů neděláme pořád ze včel pitomce:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Baudis Jan (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re[2]: PS nastavky


K> A taky jsem v něm četl, že úkolem úlu není držet teplo, ale bránit před
K> nepřáteli včel a větrem.
K> Ten vítr je tam důležitý proto, že naše rámečky vzaly včelám přirozenou
K> ochranu před větrem v labyrintu divočiny.

K> Jestli tím izolovaním a tvorbou dokonalých úlů neděláme pořád ze včel
K> pitomce:-)

Včela dokáže přežít prakticky v čemkoliv. Včelaři však nechovají včely
proto, aby jim včely jenom přežívaly. (Výjimkou je chov včel v
nepříznivých snůškových oblastech - kvůli opylovací službě.)

Úlová izolace není kvůli tomu, aby včely přežily, ale proto, aby
spotřebovaly co nejméně cukru (či přineseného) medu na zahřívaní plodu
a zároveň, aby bylo co nejvíce včel uvolněno pro snůšku (v dobře
izolovaném úlu stačí na vytápění úlu daleko menší počet včel než v úle
neutepleném).

Dobře izolovaný úl uplatní svoje přednosti v období konce zimy,
předjaří a časného jara, kdy včely již plodují, vytápějí úl, jenže
venku je ještě dosti zima. Tady se citelně projeví nižší spotřeba
zimních zásob a rychlejší rozjezd plodování.

Další případ, kdy přijde úlová izolace vhod, může nastat v průběhu
jara, kdy včely vytápějí úl už z nového medu. Při ochlazení to může
znamenat citelnou ztrátu na medném výnosu. Podobně i při výpadku
snůšky se může stát, že včely spotřebují to, co nedávno donesly, na
vyhřívání úlu.

Právě toto počasí, které nyní zažíváme, je názorným příkladem. Snůška
z řepky byla přerušena náhlým ochlazení a deštěm. V níže položených
oblastech už asi znovu nezačne. Med nelze s úlů vytočit kvůli dešti.
Někomu se může za určité konstelace všech okolností stát, že z toho,
co včely přinesly na začátku řepkové snůšky do úlů, nevytočí nic.
Včely všechno spotřebují na vytápění úlu, když je taková zima.
Izolovaný úl může do jisté míry kompenzovat nepříznivé klima a
zachránit nám čerstvě donesený med, který by včely jinak musely
proměnit na teplo v úle.


--------------------

Jako izolační materiál připadají v praxi v úvahu nejspíše: polystyren
nebo sláma. Nepoužívat hobliny, piliny, papír (pokud není
impregnovaný) a jakékoliv jiné hmoty, které do sebe nasáknou vodu! V
průběhu zimování taková "izolace" navlhne vnitřní úlovou vlhkostí a do
té míry, že z ní lze pak vodu ždímat. O takto "izolovaném" úlu
skutečně platí, že je pro včely spíše chladničkou.

Dále se nesmí používat skelná vata a cokoliv, od čeho by se mohly
dostat úlomky dovnitř úlu a potažmo do medu. Nelze také používat nic,
co vydává jakýkoliv zápach apod.

Proti mravencům je dobře omotat nohy stojanu, na kterém jsou úly
umístěny, nějakou lepící páskou (lepem ven) nebo nohy stojanu postavit
do plechovek či kýblů s vodou nebo nezapáchavým olejem.

--------------------

Tloušku tabule pěnového polystyrenu těžko radit. Ing. Smělý na
základě výpočtů dospěl k tomu, že důkladnou izolací je 8 cm silná
polystyrenová stěna nástavku. Z hlediska praktického jsou však takové
nástavky dost velké. Možná, že by přijatelným kompromisem mohlo být 4
- 5 cm PS.

-------------------------

Kéž by se to počasí už zlepšilo!

Baudis Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Eman (194.149.115.254) --- 1. 6. 2006
Re: Re[2]: PS nastavky

Je to s tou izolací a teplem ve včelách přesně tak, jak píšeš. Plod potřebuje 30-35 st.C a fyziku tepla neoklameš. Je pravda, že u silných včelstev nehraje izolace takovou roli, jako u průměrných. Včely si svým přebytečným množstvím potřebné mikroklima zajistí. Izolace má myslím význam i ve velmi silných mrazech, kdy zpomalí výkyvy teplot v chomáči.

Po prvních pokusech se styrodurem 3 cm jsem došel k poznatku, že 5 cm silný je to pravé. Myslím na zpracování desek, robustnost nástavku a také pro včely. Asi jsem vyřešil i zimní ochranu před ptáky, pozdě ale přece. Po příští zimě budu chytřejší a budu moci zájemcům rozdávat rozumy. Pořizovací cena se vrátí již první rok. Určitě je to bezpečnější řešení, než úly z druhé ruky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Martin Černý (80.83.67.77) --- 1. 6. 2006
Nástavky-styrodur

Emane,
nemohl by jsi mi prosím zaslat nějaké bližší informace o úlech ze styroduru. Letos hodlám toto uteplení vyzkoušet. Rád bych se vyhnul případným komplikacím. Moje adresa je ustec/=/post.cz
Díky.
Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
P.K. (217.77.165.36) --- 1. 6. 2006
Re: Nástavky-styrodur

jde to ,je to jednoduché,snad nejjednodušší,včely to vykusují fakt minimálně,jen tam kde jim to vadí,takže když se to udělá přesně není problém,konstrukčně nahoře a dole rám ze dřeva... pokud by včely nepraktikovaly dřevěnou dutinu tak by byly stromy s polystyrenu(?),opět je tu ten kompromis mezi tím co je nejlepší pro včely a pro včelaře...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Martin Černý (80.83.67.77) --- 2. 6. 2006
Re: Nástavky-styrodur

Ale jak silný má styrodur být?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
P.K. (217.77.165.36) --- 2. 6. 2006
Re: Nástavky-styrodur

stačí i 3cm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
P.K. (217.77.165.36) --- 1. 6. 2006
Re: Re[2]: PS nastavky

samozřejmě dřevěné,pak samozřejmě a radši styrodurové(stačí i 3cm) než nějakej starej hn....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
LukᚠMATELA (147.230.173.37) --- 1. 6. 2006
Re: Re[2]: PS nastavky

Baudis Jan napsal:
>Úlová izolace není kvůli tomu, aby včely přežily, ale proto,
>aby spotřebovaly co nejméně cukru (či přineseného) medu na
>zahřívaní plodu a zároveň, aby bylo co nejvíce včel uvolněno
> pro snůšku (v dobře izolovaném úlu stačí na vytápění úlu
> daleko menší počet včel než v úle neutepleném).

Zde:
http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#utepleni

je prezentován výsledek pozorovacího pokusu chovu v
neuteplených a silně uteplených úlech. Výsledek zrovna
nehovoří pro PS nebo jakékoli zateplené úly. Nezateplené
(dřevěné) úly lze navíc po skončení životnosti nebo při
výskytu moru likvidovat šetrně k přírodě. A to vidím jako
podstatné.

L. Matela

PS: Toto jsem našel na webu:

ZPRAVODAJ OBCE MORAVSKÉ KNÍNICE
.
.
.
Například spalováním PVC (novodurové trubky, podlahové
krytiny, plastové ubrusy, PVC folie, hadice, mnohé plastové
kelímky atd.) vznikají vinylchlorid, dioxiny, kyselina
chlorovodíková, ftaláty a další sloučeniny, které jsou často
rakovinotvorné již v nepatrné koncentraci. Spalováním
polystyrénu - PS (velké procento kelímků a dalšího obalového
materiálu) se uvolňuje vysoce dráždivý a opět rakovinotvorný
styrén. Spalováním pryže (zvl. v podobě pneumatik) zásobíme
nᚠvzduch pozoruhodným množstvím polyaromatických
uhlovodíků a oxidů síry, jež si s výše uvedenými účinky na
lidské zdraví v ničem nezadají.
.
.
.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Jan Čáp (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: Re[2]: PS nastavky

> (dřevěné) úly lze navíc po skončení životnosti nebo při
> výskytu moru likvidovat šetrně k přírodě

je - li tím míněn táborák z nástavků, nic šetrného na tom nevidím

spálit ekologicky šetrně dřevo, obsahující pryskyřice, zbytky propolisu a
vosku
není o nic jednodušší než jakýkoliv jiný organický materiál, např.
polystyren
a bude vyžadovat řízené spalování za přebytku vzduchu a garance vysokých
teplot
v přesně vymezeném rozmezí

J. Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Leopold Matela (62.141.24.89) --- 1. 6. 2006
Re: Re[2]: PS nastavky

Pro dokonalé spalování je opravdu potřeba přesně definovat podmínky. Jeden podstatný rozdíl mezi dřevem a PS tu však je.
Dřevo je tu od pradávna a příroda si s ním vždy poradí, pokud už nebude lidmi zcela zdevastována, což samozřejmě neplatí pro jakýkoliv synteticky polymer, který se svou molekulární stavbou výrazně liší od přírodních produktů. Nelze ji např. rozložit biologicky, což je u dřeva snadné.
Při nákazách se nemusí hned pálit, jsou známy bezpečné postupy likvidace sporů moru včelího plodu horkým parafínem. Zatím ne u nás. To u PS nejde ani náhodou, zde jsou možné jiné metody. Není to však předmět mého příspěvku do diskuze. My samozřejmě k současnému způsobu života syntetické materiály potřebujeme.
       Myslím si ale, že pokud to jde a je to ověřeno, měli bychom v maximální míře využívat postupy a technologie, které jsou přírodě blízké. Ne vždy, když se začne nový materiál používat je vše domyšleno viz DDT, hexachlorhexan, stabilizované transformátorové oleje s polychlorovanými bifenyly (PCB) dřívější produkce atd. atd.
       Na jedné straně oprávněně včelaři lamentují nad aplikací různých pesticidních prostředků (produkční zemědělci to vidí samozřejmě jinak), na druhé straně vnášejí do chovu včel materiály a látky, které nejsou nezbytné. Jejich působení za cca uplynulých 60 let, kdy se začali více masově využívat není zcela ve všech souvislostech prozkoumáno. Mohu uvést příklady škodlivých freonů (požívaly se ne jen jako chladivo, ale i jako napěňovadla při lehčení hmot atd.
Přeji všem včelařům mnoho krásných zážitků při své činnosti a hlavně, aby co nejvíce naslouchali hlasu zdravé a krásné přírody a pomohli ji udržet i pro další generace. I starý opuštěný dřevěný včelín má svou estetickou hodnotu, pokud z něho nelétají kusy PS a netrčí roztrhané folie a neválejí se kolem něho rozbité plastové nádoby. O dřevo se dokáže příroda postarat sama.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Jan Čáp (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)

> jsou známy bezpečné postupy likvidace sporů moru včelího plodu horkým
parafínem

nevíte náhodou někdo něco bližšího o biologické odbouratelnosti parafinů,
ceresinů a spol?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Jan Čáp (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: PS nastavky

> Dřevo je tu od pradávna a příroda si s ním vždy poradí,
> což samozřejmě neplatí pro jakýkoliv syntetický
> polymer, který se svou molekulární stavbou výrazně
> liší od přírodních produktů

jen pro zajímavost - přírodu nelze ani v tomto 'podceňovat'

minulý týden byl na ČT k vidění dokument o alarmující
'vetchosti' současných digitálních záznamů,
kde mimo jiné vystupoval specialista na biologickou
degradaci CD-ROM disků se svou sbírkou CD
doslova sežraných různými plísněmi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Leopold Matela (82.202.11.39) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

> Dřevo je tu od pradávna a příroda si s ním vždy poradí,
> což samozřejmě neplatí pro jakýkoliv syntetický
> polymer, který se svou molekulární stavbou výrazně
> liší od přírodních produktů

jen pro zajímavost - přírodu nelze ani v tomto 'podceňovat'

minulý týden byl na ČT k vidění dokument o alarmující
'vetchosti' současných digitálních záznamů,
kde mimo jiné vystupoval specialista na biologickou
degradaci CD-ROM disků se svou sbírkou CD
doslova sežraných různými plísněmi

Podceňovat rozhodně ne. Na plísně bych však konkrétně u PS
Plísně zatím nezničí onen plast na kterém jsou vrstvy pro data nanesena.
Na jaře kolem cest vidíme to množství odpadů, které tam "odkládají" naši "zodpovědní" spoluobčané. Ještě horší je ten smrad z komínů domácích topeniš, kde v současné době spousta rodin zejména na venkově ve snaze ušetřit za palivo nám likviduje zdraví a čistý vzduch spalováním plastových odpadů. Jedete-li na kole je to jako průchod přes zamořené prostředí bojovými otravnými látkami.
Vím, že daleko horší jsou úniky škodlivých látek při haváriích různých provozů. Vzhled různých odstavných míst kolem cest na krajích polí a lesů však mají vypovídající hodnotu o přístupu a zodpovědnosti lidí, jejich estetickém cítění, vztahu k životnímu prostředí. Velmi často se setkáváme s tím, že při návratu rekreantů chalupářů z upravených chalup jsou okraje cest zaneřáděny odpadem, kterého se takto chtějí zbavují.
Proto si myslím, že by měli jít i včelaři příkladem a svým koníčkem nezatěžovat zbytečně už tak zkoušené životní prostředí. Myslím, že hodně mladých lidí to tak cítí a dělejme tak, abychom se nemuseli za naši činnost stydět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Jan Čáp (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

> Vzhled různých odstavných míst kolem cest na krajích polí a lesů
> však mají vypovídající hodnotu o přístupu a zodpovědnosti lidí,
> jejich estetickém cítění, vztahu k životnímu prostředí.

A to jde jen o 'kosmetické' záležitosti. Představte si, příteli,
že byste chtěl skutečnou změnu spotřebního chování tak,
aby se výsledná zátěž dostala na hranici udržitelnosti při
současné hustotě osídlení Evropy.

Pro včelařství by to znamenalo:
* žádné krmení cukrem
* žádné dojíždění na včelnici automobilem
* žádné průmyslově vyráběné nástavky (včetně jednostěnných dřevěných)
atd. atd. ..

Protože udržitelná spotřeba dřeva na 1 Evropana je do 0,5 m3 ročně,
udržitelná dopravní zátěž v osobní dopravě je do 5000 km ročně
hromadnou dopravou po železnici, atd. atd ..

Zkrátka reálné meze udržitolné spotřeby jsou o řády jinde, než si
většina dnešních voličů Strany zelených vůbec kdy bude ochotna
připustit; včelaře nevyjímaje.

J. Čáp



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Daněk Jiří (82.202.31.95) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

Takže zatím spotřebováváme dřeva zatím polovic:-)

viz
http://www.prolignum.cz/kooperace.htm

během deseti let se má spotřeba dřeva v České republice zdvojnásobit z nynějších 0,23 m³ na 0,46 m³.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Jan Čáp (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

A opravdu potřebuješ poradit, a si přepočítᚠspotřebu fosilních paliv na
dřevo? Na tom půlkubíku ročněš si ani neuvaříš, natož aby ti něco zbylo na
nástavky, nebo dopravu autem na dřevoplyn ..

> Takže zatím spotřebováváme dřeva zatím polovic:-)
> viz http://www.prolignum.cz/kooperace.htm
> během deseti let se má spotřeba dřeva v České republice zdvojnásobit z
> nynějších 0,23 m&#179; na 0,46 m&#179;.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Daněk Jiří (82.202.31.95) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

Pro mě je nový vámi udávaný údaj udržitelné spotřeby dřeva v ČR. Tak jsem si ho chtěl porovnat se skutečnou spotřebou. A dal jsem tu na jevo že včelaři se nemusí bát že výrobou úlů a rámků ze dřeva poškodí udrřitelný rozvoj lesů.
Zajímali by ně i udržitelné spotřeby ostatních materiálů v ČR. Nevíte kde by se nechaly takové údaje získat?
Že se plýtvá energiemi je všeobecně známo.

PS Za včelkama jezdím k otci do Třebelic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Daněk Jiří (82.202.31.95) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

Pro mě je nový vámi udávaný údaj udržitelné spotřeby dřeva v ČR. Tak jsem si ho chtěl porovnat se skutečnou spotřebou. A dal jsem tu na jevo že včelaři se nemusí bát že výrobou úlů a rámků ze dřeva poškodí udrřitelný rozvoj lesů.
Zajímali by ně i udržitelné spotřeby ostatních materiálů v ČR. Nevíte kde by se nechaly takové údaje získat?
Že se plýtvá energiemi je všeobecně známo.

PS Za včelkama jezdím k otci do Třebelic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždy půl kubíku za rok naroste tak na
půl až jednom hektaru lesa odhadem?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Pepan SK (85.248.23.254) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

Trochu do vás páni mudrci rýpnu. Mudrujete stále dokola, papouškujete, opakujete po druhých, vlastí poznatky žádné. Co takhle zcela neškodné a ekologické materiály jako je nimerální vata nebo expandovaný perlit jako přírodní minerální látky. Perlit je navíc lehký, váhou odpovídá PS.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Jan Čáp (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: Udržitelná spotřeba (balo PS nastavky)

> Zajímaly by ně i udržitelné spotřeby ostatních materiálů v ČR.
> Nevíte kde by se nechaly takové údaje získat?
> PS Za včelkama jezdím k otci do Třebelic.

Jestli se na tohle téma chceš víc bavit, napiš mi na teoretik zavináč bydlo
tečka net,
je to už dost mimo téma konference.

> Že se plýtvá energiemi je všeobecně známo.

Co je dřvo jiného, než konzervovaná solární energie?

Pro včelaření jako každé jiné hopodaření můžeš zkusit spočítat
energetickou bilanci - porovnat veškerou energii (v Joulech) kterou
vkládᚠs energetickou hodnotou toho co sklízíš. Sklidíš-li míň než vložíš,
pak takové hospodaření zřejmě nemůže být udržitelné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Jan Čáp (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

> Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždy půl kubíku za rok naroste tak
na
> půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek

Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
piliny, atd.

J. Čáp


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Karel (194.228.167.32) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

> Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždy půl kubíku za rok naroste tak na
> půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
piliny, atd.
J. Čáp
......
Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha (pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i těžbu (a prodej dřeva).
Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že pro vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik se prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi blízko u sebe.
Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když vezmete širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na jednoho poměrně dost.
A což takový panelák ve městě.
Karel
P.S.:
A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A přírodě i nám taky.
Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí "sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein Schweinegeld".
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

No mě právě těch půl kubíku nesedělo pokud se to mělo týkat jen ČR. Ale už v
rámci Evropy to vycházet může. Španělsko a obecně státy jižní Evropy, kde
je trochu skalnato, tam je sucho a lesy tam nerostou, západ, V. Británie,
Irsko atd jsou lesy většinou zlikvidovány průmyslem a jinde, Alpy,
Skandinávie sice lesy jsou, ale jsou taky holá skalnatá území.

Co se týká uvolnění půdy z nadprodukce obilí, bohužel se obilí sadí i nadále
zřejmě proto, že pořád pro ty zemědělce vychází zhruba nejlépe. Přejít na
něco jiného pro ně znamená skok do nejistoty.
Co se týká včelaření, je otázka vyčíslení přínosu, kolik se z které plodiny
z hektaru dá skrz včely získat medu. Například u řepky jsem viděl hodnoty od
300 do 1000 kg sladiny z hektaru. V penězích by to bylo 10 - 40 tis Kč z
hektaru v závislosti na množství a taky dosažené prodejní ceně medu. U
hráchu jakožto slabého zdroje sladiny si pamatuji výnos 50 kg sladiny z
hektaru. To by mohlo znamenat přínos 1500 Kč z hektaru při prodeji do výkupu
nebo až 7 - 8 tisíc při prodeji za vyšší cenu ze dvora. U svazenky se uvádí
tuším nějak 400 - 500 kilo sladiny z hektaru atd. Neznám ekonomiku
zemědělských provozů, ale toto nezanedbatelné peníze nejsou. Zajímavé by
byly třeba rostliny, které by stačilo jeden rok zasít a následně by se tam
držely dalších aspoň 5 let v dostatečné koncentraci a zároveň které by po
celých 5 let dávaly dostatečnou snůšku pro včely. Třeba taková rostlina,
která by kvetla jako svazenka a měla vzrůst a výdrž jako energetický šovík
Uteuša. Nevím, za kolik se teď vykupuje energetická biomasa, odhadoval bych
za 1500 za tunu při výnosu 5-6 tun z hektaru. To je cca 8000 Kč ročního
výnosu. Pokud by tato rostlina dávala 300 kg výnosu z hektaru. při kombinaci
výkupu a prodeje ze dvora vyjde průměrná cena řekněme 50 Kč za kilo, takže
to by bylo 15 tisíc Kč z hektaru za rok.
Bohužel se zatím takové rostliny nešlechtí, dobrý medný výnos ale horší
biomasu má komonice a snad by šla i použít světlice barvířská, ale ta je
myslím jednoletá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 12:00 PM
Subject: Re: PS nastavky


> > Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždy půl kubíku za rok naroste
tak
> na
> > půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
> Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
> obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
> piliny, atd.
> J. Čáp
> .....
> Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha
> (pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
> Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i
> těžbu (a prodej dřeva).
> Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že
pro
> vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik
se
> prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi
> blízko u sebe.
> Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
> 1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva
> při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
> 2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když
vezmete
> širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na
> jednoho poměrně dost.
> A což takový panelák ve městě.
> Karel
> P.S.:
> A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z
> nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování
> možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo
> více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více
> jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké
> dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by
> myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A
přírodě
> i nám taky.
> Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí
> "sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si
> to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein
> Schweinegeld".
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Karel (194.228.166.2) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

No já to vidím ještě jednodušeji.
Dotovat jen tu výrobu, která se prodá a naopak platit za pásy půdy, která se jen zpočátku nějak osadí a oseje a pak se nechá přírodě.
Tedy nějake, trochu větší, dříve rozorané, meze. Zvětšilo by to, nebo zavedlo, zaniklou schopnost zem. krajiny zadržet vodu, biodiverzitu, a mimo jiné životní prostor pro mnoho "užitečných" i "neužitečných druhů". Tedy to, co se nazývá přír. rovnováha, i když je to protimluv. (Současný stav je taky v rovnováze, ovšem velmi nestabilní a je udržován za cenu dodávání velkého množství energie a peněz).
Je otázka, jestli dotovat zemědělskou velkovýrobu nebo venkov. Je tak nějak zavedeno a schválně masírováno, že je to jedno a totéž.
Názor, že je to dokonce protichůdné, se dost obtížně vyvrací.
Při obdělávaných plochách, potřebnosti lidské práce na hektar atd. rozlohách a vzdálenostech, ketré překonává jeden moderní, výkoný, drahý a intenzívně využívaný traktor. Přičemž třeba traktorista bydlí ve městě, nebo v bytovce. 100% zem. velkovýroba venkovu příliš užitku nepřináší.
A aby nebylo špatně pochopeno, nejsem proti produktivní a efektivní zem, velkovýrobě. Jen si myslím, že prostředky ( dotace) na skladování a export dotovaných potravin se dají investovat jinak.
Platíme vysokou cenu. Tím myslím nejen ek.kategori, ale i další intenz. faktory - tady postřiky a hnojení, energet.nároky, omezení a devastace dalších funkcí krajiny, tedy to, co nepřímo platíme a odnášíme všichni, co v této krajině bydlíme, ale i ti daleko dole, co třeba jen bydlí u řek, pijí vodu, která je nutně kontaminovány rezidui. Jsou ovlivněni změnou mikroklimatu, nemají vodu ve studních atd.

Další část by možná mohli pochopit včelaři, kteří se dostali pod tlak dovozového, ale nedotovaného medu.
Jak se asi cítí zemědělci v agrárních zemích, s nízkou produktivitou, kteří nemají takové dotace, ale ani nepoužívají mod. chemikálie na hnojení a ochranu, a někdy je nepoužívají vůbec - tedy produkují daleko kvalitnější zem. produkty, než ty které je na trhu likvidují. Díky dvojí dotaci - první je produkční - konkurence (v EU,USA)dostává peníze na chemikálie, a pak druhé peníze na export.
Rozdávání této "pomoci" likviduje planetu i na druhé straně.

Na závěr. Pokud se budou dotace přesunovat z dotování produkce, a to asi jen otázka času, jak budou do EU přibývat další zem.země, tak bude dál vyvstávat otázka nákladů. Možná si někdo spočítá, že bude možná výhodnější "pronajmout" 1/5 půdy státu - tedy vrátit ji přírodě, a na zbylých 80% mít díky tomu možná menší náklady na ochranu produkce před škůdci , před erozi, menší škody splavováním půdy, tydíž menší škody na tocích atd., možná i lépe "zavlažované" pole zvětšením schopnosti udržet vody na poli, vyšší hladinu spodní vody, možná i postupně pitnou vodu ve studních atd. Nižší produkční dotace, nižší produkce bude mít samozřejmě vliv na vyšší ceny potravin. Ale bude to už konečná cena.
Dnes je jedna cena za obilí a druhá schována v jiných nákladech - daních. Tato část ceny se většinou ale k zemědělcům nedostane. Spolknou si ji jiní. Agentury, exportéři, obchodníci, politici, správci povodí atd.
(viz. například peníze na propagaci medu - 9 melounů mimo včelaře, jaký to bude mít ek.efekt pro včelaře je otázka. Já mám na ní velmi skeptickou odpověď).
Karel
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

Je to tak. Snad jedině že já si nemyslím, že ty potraviny vyráběné
průmyslově jsou nějak moc "otrávené" těmi reziduí těch chemikálií. A ty
přírodně vypěstované že jsou vždy nezávadné. Když se ty přírodně vypěstované
zlajdačí, tak to bude taky hnůj, i když trochu jiný.

Jinak vidím problém, že kromě nějakých chráněných oblastí s nějakým režimem
všude jinde jsou velcí zemědělci nuceni dělat zemědělství průmyslově, jinak
by zkrachovali. Na druhé straně zase tím udržují produkty na nízké ceně.

Co se týká toho vrácení půdy přírodě, napadá mě třeba jako použitelná na
sušších polích komonice bílá. První rok by se pole klasicky obdělalo, oselo
komonicí a případně selektivními herbicidy zlikvidovaly ostatní plevely.
Komonice je tuším dvouletá, takže druhý rok by kvetla, dala intenzívní
cervencovou a srpnovou snůšku. A protože komonice je vysoká rostlina, dalo
by se čekat, že by se tam udržela několik let bez jakéhokoliv obdělávání,
možná maximálně posekání usychajících rostlin se semeny v září.
Předpokládám, že by potom mohla dávat každý rok snůšku. A byla by to potom
po těch pár let taky území ponechané přírodě. Až by podíl komonice na
pozemku ustoupil a začaly se tam protlačovat vyšší plevely, odpočinuté pole
by se zase mohlo běžně obdělávat. Teď jsem se podíval na internet, komonice
bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 3:37 PM
Subject: Re: PS nastavky


> No já to vidím ještě jednodušeji.
> Dotovat jen tu výrobu, která se prodá a naopak platit za pásy půdy, která
> se jen zpočátku nějak osadí a oseje a pak se nechá přírodě.
> Tedy nějake, trochu větší, dříve rozorané, meze. Zvětšilo by to, nebo
> zavedlo, zaniklou schopnost zem. krajiny zadržet vodu, biodiverzitu, a
mimo
> jiné životní prostor pro mnoho "užitečných" i "neužitečných druhů". Tedy
> to, co se nazývá přír. rovnováha, i když je to protimluv. (Současný stav
je
> taky v rovnováze, ovšem velmi nestabilní a je udržován za cenu dodávání
> velkého množství energie a peněz).
> Je otázka, jestli dotovat zemědělskou velkovýrobu nebo venkov. Je tak
nějak
> zavedeno a schválně masírováno, že je to jedno a totéž.
> Názor, že je to dokonce protichůdné, se dost obtížně vyvrací.
> Při obdělávaných plochách, potřebnosti lidské práce na hektar atd.
> rozlohách a vzdálenostech, ketré překonává jeden moderní, výkoný, drahý a
> intenzívně využívaný traktor. Přičemž třeba traktorista bydlí ve městě,
> nebo v bytovce. 100% zem. velkovýroba venkovu příliš užitku nepřináší.
> A aby nebylo špatně pochopeno, nejsem proti produktivní a efektivní zem,
> velkovýrobě. Jen si myslím, že prostředky ( dotace) na skladování a export
> dotovaných potravin se dají investovat jinak.
> Platíme vysokou cenu. Tím myslím nejen ek.kategori, ale i další intenz.
> faktory - tady postřiky a hnojení, energet.nároky, omezení a devastace
> dalších funkcí krajiny, tedy to, co nepřímo platíme a odnášíme všichni, co
> v této krajině bydlíme, ale i ti daleko dole, co třeba jen bydlí u řek,
> pijí vodu, která je nutně kontaminovány rezidui. Jsou ovlivněni změnou
> mikroklimatu, nemají vodu ve studních atd.
>
> Další část by možná mohli pochopit včelaři, kteří se dostali pod tlak
> dovozového, ale nedotovaného medu.
> Jak se asi cítí zemědělci v agrárních zemích, s nízkou produktivitou,
kteří
> nemají takové dotace, ale ani nepoužívají mod. chemikálie na hnojení a
> ochranu, a někdy je nepoužívají vůbec - tedy produkují daleko kvalitnější
> zem. produkty, než ty které je na trhu likvidují. Díky dvojí dotaci -
první
> je produkční - konkurence (v EU,USA)dostává peníze na chemikálie, a pak
> druhé peníze na export.
> Rozdávání této "pomoci" likviduje planetu i na druhé straně.
>
> Na závěr. Pokud se budou dotace přesunovat z dotování produkce, a to asi
> jen otázka času, jak budou do EU přibývat další zem.země, tak bude dál
> vyvstávat otázka nákladů. Možná si někdo spočítá, že bude možná výhodnější
> "pronajmout" 1/5 půdy státu - tedy vrátit ji přírodě, a na zbylých 80% mít
> díky tomu možná menší náklady na ochranu produkce před škůdci , před
erozi,
> menší škody splavováním půdy, tydíž menší škody na tocích atd., možná i
> lépe "zavlažované" pole zvětšením schopnosti udržet vody na poli, vyšší
> hladinu spodní vody, možná i postupně pitnou vodu ve studních atd. Nižší
> produkční dotace, nižší produkce bude mít samozřejmě vliv na vyšší ceny
> potravin. Ale bude to už konečná cena.
> Dnes je jedna cena za obilí a druhá schována v jiných nákladech - daních.
> Tato část ceny se většinou ale k zemědělcům nedostane. Spolknou si ji
jiní.
> Agentury, exportéři, obchodníci, politici, správci povodí atd.
> (viz. například peníze na propagaci medu - 9 melounů mimo včelaře, jaký to
> bude mít ek.efekt pro včelaře je otázka. Já mám na ní velmi skeptickou
> odpověď).
> Karel
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

Radim Polasek

> ....Teď jsem se podíval na internet, komonice
> bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.
.......

Komonice není to pravé pro pícnáře. Je doporučována hlavně jako v určitém podílu ze dvou důvodů a na ten druhý se mnohdy pozapomíná. Kumarin, který obsahuje je z hlediska chuti hořký, ale co je horší, tak jako povrchní znalec pěstovaných léčivých rostlin vím, že zabraňuje srážlivosti krve. A to je ten kámen úrazu Radime. Nikdy v krmné směsi nebude masivně používána právě pro nebezpečí ze špatně se hojících se ran a hlavně krvácení zvířat. Při vrhu to bývá pro matku osudné.

To jen naokraj.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

Jenže já jsem o využití komonice jako pícniny nepsal. Dokonce se to i s
včelařským využitím vylučuje, protože nejspíš by se jako pícnina musela
sekat ještě před květem. Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec. Případně o využití komonice jako
zdroj biomasy, kdy by se upravila technologie tak, aby komonice stihla
vykvést a případně mít semena, aby se na stanovišti udržela.
Koncentrovaný kumarin, teď mi to seplo, se myslím používá i jako jed na
hlodavce právě díky tomu zabránění srážlivosti krve.
Jinak uvažuji o získání menšího množství semene komonice, a už nákupem nebo
sběrem v přírodě a o přisetí v okolí stanoviště, mám tady plochy, kde by se
komonici mohlo dařit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 7:18 PM
Subject: Re: PS nastavky


Radim Polasek

> ....Teď jsem se podíval na internet, komonice
> bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.
.......

Komonice není to pravé pro pícnáře. Je doporučována hlavně jako v určitém
podílu ze dvou důvodů a na ten druhý se mnohdy pozapomíná. Kumarin, který
obsahuje je z hlediska chuti hořký, ale co je horší, tak jako povrchní
znalec pěstovaných léčivých rostlin vím, že zabraňuje srážlivosti krve. A to
je ten kámen úrazu Radime. Nikdy v krmné směsi nebude masivně používána
právě pro nebezpečí ze špatně se hojících se ran a hlavně krvácení zvířat.
Při vrhu to bývá pro matku osudné.

To jen naokraj.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
Pepan (e-mailem) --- 5. 6. 2006
Re: PS nastavky

>>Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec.<<<

Ta věta je již sama v rosporu . Totiž po osetí vznikne stepní společenstvo a bez dalšího ošetřování začne zarůstat dřevinami .

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: PS nastavky
> Datum: 03.6.2006 21:58:18
> ----------------------------------------
> Jenže já jsem o využití komonice jako pícniny nepsal. Dokonce se to i s
> včelařským využitím vylučuje, protože nejspíš by se jako pícnina musela
> sekat ještě před květem. Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
> ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec. Případně o využití komonice jako
> zdroj biomasy, kdy by se upravila technologie tak, aby komonice stihla
> vykvést a případně mít semena, aby se na stanovišti udržela.
> Koncentrovaný kumarin, teď mi to seplo, se myslím používá i jako jed na
> hlodavce právě díky tomu zabránění srážlivosti krve.
> Jinak uvažuji o získání menšího množství semene komonice, a už nákupem nebo
> sběrem v přírodě a o přisetí v okolí stanoviště, mám tady plochy, kde by se
> komonici mohlo dařit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 03, 2006 7:18 PM
> Subject: Re: PS nastavky
>
>
> Radim Polasek
>
> > ....Teď jsem se podíval na internet, komonice
> > bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.
> .......
>
> Komonice není to pravé pro pícnáře. Je doporučována hlavně jako v určitém
> podílu ze dvou důvodů a na ten druhý se mnohdy pozapomíná. Kumarin, který
> obsahuje je z hlediska chuti hořký, ale co je horší, tak jako povrchní
> znalec pěstovaných léčivých rostlin vím, že zabraňuje srážlivosti krve. A to
> je ten kámen úrazu Radime. Nikdy v krmné směsi nebude masivně používána
> právě pro nebezpečí ze špatně se hojících se ran a hlavně krvácení zvířat.
> Při vrhu to bývá pro matku osudné.
>
> To jen naokraj.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 6. 2006
Re: PS nastavky

Pokud by se nechalo 10 - 20 let úplně bez dozoru, tak asi ano. Záleží jak
kde. Aby se dřeviny uchytily, potřebují těsně nad zemí světlo a to v
souvislém rostlinném porostu není. Takže dřeviny mohou růst jen na holých
místech bez porostu a těch je prvních několik let v dobře založeném
rostlinném porostu málo a dá se to uhlídat ručně. Po několika letech by se
to stejně muselo znova začít obdělávat, protože vysetá nektarodárná
rostlina, i tak dominantní jako třeba ta komonice by tam podstatně ubyla.
Případně na menší rozloze by se pak musila praktikovat každý rok údržba
spočívající v odstraňování těch náletových dřevin a dosazování
nektarodárných rostlin.
Ostatně takový pokus, ponechání pozemků nekolik let bez dozoru, byl hromadně
podniknut v 90 letech, kdy lidi dostali nazpátek od družstev pozemky a
kolikrát si až po několika letech uvědomili, ža na obdělávání těchto pozemků
nemají čas ani nářadí a dávali je znova do podnájmu. Tam byl ale největší
problém, že za tuto dobu zarostly polními plevely a staly se zdroji semen
pro okolí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 05, 2006 8:21 AM
Subject: Re: PS nastavky


>>Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec.<<<

Ta věta je již sama v rosporu . Totiž po osetí vznikne stepní společenstvo a
bez dalšího ošetřování začne zarůstat dřevinami .

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
Karel (194.228.168.104) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

Předpokládám, že by potom mohla dávat každý rok snůšku. A byla by to potom
po těch pár let taky území ponechané přírodě. Až by podíl komonice na
pozemku ustoupil a začaly se tam protlačovat vyšší plevely, odpočinuté pole
by se zase mohlo běžně obdělávat.
........Nezměníme předmět-téma-PS už je pryč.
.....
Opět trochu nesouhlasím. Já si představuji prostě pás normální přírody. Takové, že tam člověk najde vše, z pod nohou mu vybíhá drobná havě + koroptve, bažanti, zajíci.
To mě přivádí v této souvislosti k dalšímu tématu. Pokud v parlamentu poklesne zastoupení nejčetnější lobby - práskalů obecných - kteří tam jsou "napříč stranami :-)", může dojít k tomu, co je logické. Vypadnou z lesů, kde jim dle současných zákonů musí vyvlastněný vlastník lesa na vlastní náklady krmit zvěř:-) a budou si muset budovat vlastní honitby na svých pronajatých pozemcích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
j.tlapa (83.208.203.54) --- 9. 3. 2008
dotaz

Mam k Vam dotaz. Rad bych si udělal několik plemenaču z tvrzeneho polistirenu(styrodur) .mate někdo nejake zkusenosti z timto materialem? predem dekuji a preji vse dobré . j.tlapa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
j.tlapa (83.208.203.54) --- 9. 3. 2008
dotaz

Mam k Vam dotaz. Rad bych si udělal několik plemenaču z tvrzeneho polistirenu(styrodur) .mate někdo nejake zkusenosti z timto materialem? predem dekuji a preji vse dobré . j.tlapa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Jan Cervenka (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

Dne sobota 03 června 2006 13:24 Radim Polášek napsal(a):

> zemědělských provozů, ale toto nezanedbatelné peníze nejsou. Zajímavé by
> byly třeba rostliny, které by stačilo jeden rok zasít a následně by se tam
> držely dalších aspoň 5 let v dostatečné koncentraci a zároveň které by po
> celých 5 let dávaly dostatečnou snůšku pro včely. Třeba taková rostlina,

Zdravim,

nak tak se take zaobiram myslenkou jak "zaplevelit" cca 0,5 ha svazenkou.
Nemate s tim nekdo skusenosti ? Moje predstava byla zasit poprve dost na
husto a pak na podzim posekat a zvlacet. Bude to stacit ? Nebo je nutna
nejaka podmitka a pak brany ?

Honza

ps: jsem zemedelec amater :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

Něco se psalo v konferenci už dřív.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 7:51 PM
Subject: Re: PS nastavky


Dne sobota 03 června 2006 13:24 Radim Polášek napsal(a):

> zemědělských provozů, ale toto nezanedbatelné peníze nejsou. Zajímavé by
> byly třeba rostliny, které by stačilo jeden rok zasít a následně by se tam
> držely dalších aspoň 5 let v dostatečné koncentraci a zároveň které by po
> celých 5 let dávaly dostatečnou snůšku pro včely. Třeba taková rostlina,

Zdravim,

nak tak se take zaobiram myslenkou jak "zaplevelit" cca 0,5 ha svazenkou.
Nemate s tim nekdo skusenosti ? Moje predstava byla zasit poprve dost na
husto a pak na podzim posekat a zvlacet. Bude to stacit ? Nebo je nutna
nejaka podmitka a pak brany ?

Honza

ps: jsem zemedelec amater :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
zak (e-mailem) --- 5. 6. 2006
RE:dřevo

Nevím odkud čísla pochází, ale v tradičním českém pojetí se v podstatě již
pár let po zasázení stromky prořezávají - náletové stromky a po dalších 80
- 100 zase jen řeže. Z vlastní zkušenosti ale vím, že většina malých
vlastníků těžbu na obce s rozš. působností nehlásí - a když ji hlásí tak
velmi zajímavě , takže toto české pojetí statistiky je bohužel pracné,
finančně náročné, ale ve výsledku méně přesné než statistiký odhad.

Ale jinak je pravda, že máme hodně produkčních lesů, tj. smrkové fabriky.
Při současných daních z nemovitosti a dalších nákladech je to ale asi
nezbytnost. Současné praxe co s nevyužitelnou loukou - zasázet.

K.Žák

-----Original Message-----
From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz]
Sent: Saturday, June 03, 2006 12:00 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: PS nastavky

> Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždy půl kubíku za rok naroste tak
na
> půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
piliny, atd.
J. Čáp
.....
Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha
(pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i
těžbu (a prodej dřeva).
Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že pro
vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik se
prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi
blízko u sebe.
Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva
při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když vezmete
širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na
jednoho poměrně dost.
A což takový panelák ve městě.
Karel
P.S.:
A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z
nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování
možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo
více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více
jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké
dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by
myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A přírodě
i nám taky.
Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí
"sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si
to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein
Schweinegeld".
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 5. 6. 2006
RE:dřevo

Tak nevím přátelé jestli si zase nepleteme včelařskou konferenci s dřevařskou konferencí, ale když už , tak něco málo k těm zalesňovaným loukám ono totiž na zalesnění louky dostaneš větší dotaci než na znovu zalesnění lesa , my už si sice těch zalesněných luk moc neužijem, ale naši potomci si aspoň nebudou muset zpívat, že kdesi u Semil kousek lesa zbyl. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zak <karel-zak/=/seznam.cz>
> Předmět: RE:dřevo
> Datum: 05.6.2006 07:45:19
> ----------------------------------------
> Nevím odkud čísla pochází, ale v tradičním českém pojetí se v podstatě již
> pár let po zasázení stromky prořezávají - náletové stromky a po dalších 80
> - 100 zase jen řeže. Z vlastní zkušenosti ale vím, že většina malých
> vlastníků těžbu na obce s rozš. působností nehlásí - a když ji hlásí tak
> velmi zajímavě , takže toto české pojetí statistiky je bohužel pracné,
> finančně náročné, ale ve výsledku méně přesné než statistiký odhad.
>
> Ale jinak je pravda, že máme hodně produkčních lesů, tj. smrkové fabriky.
> Při současných daních z nemovitosti a dalších nákladech je to ale asi
> nezbytnost. Současné praxe co s nevyužitelnou loukou - zasázet.
>
> K.Žák
>
> -----Original Message-----
> From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz]
> Sent: Saturday, June 03, 2006 12:00 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: PS nastavky
>
> > Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždy půl kubíku za rok naroste tak
> na
> > půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
> Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
> obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
> piliny, atd.
> J. Čáp
> .....
> Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha
> (pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
> Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i
> těžbu (a prodej dřeva).
> Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že pro
> vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik se
> prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi
> blízko u sebe.
> Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
> 1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva
> při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
> 2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když vezmete
> širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na
> jednoho poměrně dost.
> A což takový panelák ve městě.
> Karel
> P.S.:
> A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z
> nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování
> možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo
> více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více
> jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké
> dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by
> myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A přírodě
> i nám taky.
> Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí
> "sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si
> to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein
> Schweinegeld".
> Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Jan Čáp (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

> From: "Daněk Jiří" <e-mail/=/nezadan>

P.S:
Nepocházíš náhodou z Třebelic?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)

Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude dost
špatná. Jako obecně všech ropných látek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 01, 2006 10:34 PM
Subject: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)


> > jsou známy bezpečné postupy likvidace sporů moru včelího plodu horkým
> parafínem
>
> nevíte náhodou někdo něco bližšího o biologické odbouratelnosti parafinů,
> ceresinů a spol?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Leopold Matela (82.202.11.39) --- 2. 6. 2006
Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)

Odpověď k příspěvku p. Poláška
"Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude dost špatná. Jako obecně všech ropných látek."
Parafin je však stále přírodní produkt a i když jsou jeho molekuly veliké není to polymer a není to ani aromatický polymerní uhlovodík. Jsou již známy technologie i biologického odbourávání kontaminovaných zemin ropou biologickou cestou u zatímco PS tomu tak alespoň pokud vím není.. Jedná se také o množství, masovost nasazení těchto látek atd.
Samozřejmě, že různých připomínek může být celá řada. to je nakonec dobře, aby se dospělo k rozumným závěrům.
Mám spíše na mysli přístupy které jsou co možná nejblíž přirozeným procesům. Je to dále již mimo rámec této diskuse. Samozřejmě jezdíme auty kupujeme potraviny balené v nejrůznějších plastech, obecně se plýtvá obalovými materiály atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)

Hm, parafín je v podstatě stejný přírodní produkt jako nafta, benzín, asfalt
nebo třeba mazut, akorát je jen vyčištěný. Ostatně asfaltu jsou v naší
přírodě v cestách uloženy snad statisíce tun. Ale když už to má být produkt
současné přírody, tak proč nepoužít rovnou včelí vosk?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leopold Matela" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 02, 2006 7:34 AM
Subject: Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)


> Odpověď k příspěvku p. Poláška
> "Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude
dost
> špatná. Jako obecně všech ropných látek."
> Parafin je však stále přírodní produkt a i když jsou jeho molekuly veliké
> není to polymer a není to ani aromatický polymerní uhlovodík. Jsou již
> známy technologie i biologického odbourávání kontaminovaných zemin ropou
> biologickou cestou u zatímco PS tomu tak alespoň pokud vím není.. Jedná
se
> také o množství, masovost nasazení těchto látek atd.
> Samozřejmě, že různých připomínek může být celá řada. to je nakonec
dobře,
> aby se dospělo k rozumným závěrům.
> Mám spíše na mysli přístupy které jsou co možná nejblíž přirozeným
> procesům. Je to dále již mimo rámec této diskuse. Samozřejmě jezdíme auty
> kupujeme potraviny balené v nejrůznějších plastech, obecně se plýtvá
> obalovými materiály atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Michal Pol (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: Odbouratelnost parafinĹŻ (bylo PS nastavky)


Taky jsem uvažoval o použití včelího vosku při impregnaci úlů. Ale dal jsem
přednost cerezinu, z těchto důvodů-

- včelí vosk taje při nižší teplotě než cerezin, úl by v létě mohl "lepit"
- včelí vosk by mohl vyvolávat loupež
- na včelí vosk nemůžu použít pozinkovanou nádobu

Možná jsou tyto důvody mimo, v tom případě bych raději použil včelí vosk.

mp


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 02, 2006 8:25 AM
Subject: Re: Odbouratelnost parafinĹŻ (bylo PS nastavky)


> Hm, parafín je v podstatě stejný přírodní produkt jako nafta, benzín,
> asfalt
> nebo třeba mazut, akorát je jen vyčištěný. Ostatně asfaltu jsou v naší
> přírodě v cestách uloženy snad statisíce tun. Ale když už to má být
> produkt
> současné přírody, tak proč nepoužít rovnou včelí vosk?
>
> R. PolĂĄĹĄek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Leopold Matela" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, June 02, 2006 7:34 AM
> Subject: Re: Odbouratelnost parafinĹŻ (bylo PS nastavky)
>
>
>> Odpověď k příspěvku p. Poláška
>> "Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude
> dost
>> špatná. Jako obecně všech ropných látek."
>> Parafin je však stále přírodní produkt a i když jsou jeho molekuly veliké
>> nenĂ­ to polymer a nenĂ­ to ani aromatickĂ˝ polymernĂ­ uhlovodĂ­k. Jsou jiĹž
>> znåmy technologie i biologickÊho odbouråvåní kontaminovaných zemin ropou
>> biologickou cestou u zatímco PS tomu tak alespoň pokud vím není.. Jednå
> se
>> také o množství, masovost nasazení těchto látek atd.
>> Samozřejmě, že různých připomínek může být celá řada. to je nakonec
> dobře,
>> aby se dospělo k rozumným závěrům.
>> Mám spíše na mysli přístupy které jsou co možná nejblíž přirozeným
>> procesům. Je to dále již mimo rámec této diskuse. Samozřejmě jezdíme auty
>> kupujeme potraviny balené v nejrůznějších plastech, obecně se plýtvá
>> obalovými materiåly atd.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radim PolĂĽĹĽek (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: Odbouratelnost parafinĹŻ (bylo PS nastavky)

Parafín sice za přírodní produkt nepovažuji, ale myslím, že při impregnaci
nastavků nijak zvl᚝ nevadí. Pokud nebudou vadit jeho stopy v nějak
využívaném propolisu oškrábaném z nastavků. A taky asi bude vhodná trošku
opatrnost při využití kousků vosku oškrábaných z nastavků. Pak jestli bude
někdo vyrábět biomed, jestli bude použití parafínu povoleno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 02, 2006 8:37 AM
Subject: Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)



Taky jsem uvažoval o použití včelího vosku při impregnaci úlů. Ale dal jsem
přednost cerezinu, z těchto důvodů-

- včelí vosk taje při nižší teplotě než cerezin, úl by v létě mohl "lepit"
- včelí vosk by mohl vyvolávat loupež
- na včelí vosk nemůžu použít pozinkovanou nádobu

Možná jsou tyto důvody mimo, v tom případě bych raději použil včelí vosk.

mp




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Baudis Jan (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re[4]: PS nastavky


LM> Zde:
LM> [odkaz] http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#utepleni

LM> je prezentován výsledek pozorovacího pokusu chovu v
LM> neuteplených a silně uteplených úlech. Výsledek zrovna
LM> nehovoří pro PS nebo jakékoli zateplené úly.

O zmiňovaném pokusu výzkumníků v Zubří jsme zde již v minulosti
diskutovali. Tento pokus nebyl zacílen na ověření metodiky chovu včel
v silně uteplených úlech (např. metody ing. Smělého), ale spíše by
bylo možno jej charakterizovat jako hledání odpovědi na otázku, zda
"má smysl uteplovat nízkonástavkový úl Optimal, když při tom
zachováváme metodiku chovu včel pro nízkonástavkové neuteplené úly, a
to vše v klimatických a snůškových podmínkách Zubří". Odpověď na takto
položenou otázku je dána publikovanou tabulkou rozdílů ve výnosech
(tj. zřejmě za takovýchto okolností zateplovat valný smysl nemá).

Důvodů bych viděl hned několik:

a) Snůškové podmínky. Cituji z webu Zubří: "hlavní snůška bývá
nepravidelně z medovice na smrku a nektarová z lip". Čili není velký
podíl časné jarní snůšky. Do té doby, než rozkvete lípa a meduje smrk"
stihnou zesílit i včelstva ve studených úlech.

b) stěny úlu byly sice zhotoveny z PS, jenže konstrukce úlu je dle
principu úlu studeného! Čili očka v nástavcích (která částečně vyruší
účinek uteplení), vysoký podmet. To samé platí i o metodice: předjarní
rozvoj ve velkém prostoru bez zúžení umožní izolaci, aby se projevila
jen částečně. (Viz níže o úlech použitých k pokusu.)

Můj závěr: tak, jak byly parametry pokusu nastaveny, nemůže pokus
příliš vypovídat o významu úlové izolace obecně. Odpovídá jen na výše
uvedenou otázku, která je otázkou velice úzce zacílenou a dosti
specificky formulovanou. Skutečně, nemá asi smysl uteplovat úlový
systém Optimal, který je přece konstruován pro to, aby využíval výhody
studeného úlu. A ještě k tomu, nemá smysl uteplovat studený úl, když
nezměním metodiku chovu a dále včely chováme dle metodiky chovu ve
studených úlech.

------------------

Níže cituji ze starších příspěvků této konference něco z odpovědí
přítele Ing. K. Čermáka, který pokus vedl, a se kterým jsem o této
věci zde vedl debatu. (Uvádím i data jeho příspěvků, aby si je každý
případně mohl dohledat v archivu konference a zasadit do širšího
kontextu.)

Ing. Květoslav Čermák napsal:

> Optimaly v pokusu nejsou dřevěné nástavky obalené polystyrenem. Uteplené
> nástavky mají uvnitř sololit a hned na něm je 6 cm polystyren, zrovna tak v
> Pekařově. Dno (v Zubří) má vysoký podmet, síto celoročně uzavřeno, očka
> stále v provozu. V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí a na jaře si včely
> očko uzavřou svými těly, pokud to potřebují - stačí k tomu cca 3 včely.
> Včelstva se zimují i rozvíjejí ve 3 nízkých nást. a rozvoj začíná v horním
> nástavku, takže v takové podobě vysoké dno včelám sotva může vadit.
> 27.11.2003


Můj komentář: Nemohu souhlasit s obecným tvrzením, že očka mohou včely
přece uzavřít svými těly, čímž se naznačuje, že očka jakoby neměla
negativní vliv na fungování izolace stěn. Takovéto tvrzení jistě platí
např. pro tyto dny - pokročilé jaro, silná včelstva v úlech a chladné
počasí. Jenže jistě neplatí v předjaří a časném jaru, kdy má však
izolace právě ten největší význam. Očko způsobí, že kolem něj táhne, včely
se stáhnou k plodu a průvan ode dna spolehlivě vyvětrá teplo z
nástavku očkem pryč.

Podobný problém vidím i v oněch 3 nízkých nástavcích na vysokém
podmetu. To je vhodné pro studené vedení včel. Má-li se uplatnit
izolace stěn, pak je vhodné včely nějakým způsobem v předjaří zužovat
a vysoký podmet změnit na nízký (např. nějakou vložkou).

Něco podobného píše i ing. K. Čermák níže:


> jsou dvě odlišná pojetí ošetřování+izolace stěn:
> 1. Zužování včelstev na zimu jen na obsednutý prostor a na jaře rozšiřování
> po 1 rámku - uteplení je potřebné a výhodné. Metoda pro malovčelaře a pro
> ty, kdo mají čas hrát si včelama.
> 2. Ponechání velkého prostoru. Uteplení stěn má malý význam (tím spíš čím
> je větší půdorys úlu). Není nutno včelstvo při jeho růstu stále hlídat kvůli
> rozšíření.
> Chci tím říct, že význam tepelných ztrát závisí na způsobu chovu, u
> druhé varianty uteplení nehraje velkou roli,
> 2,12,2003


Můj komentář: To, co přítel Čermák nazývá (možná trochu pejorativně
:-) "hraní si se včelama" se jednak nemusí v dobře utepleném úlu dělat
až tak detailně (tj. rozšiřování po jednom rámku) a zadruhé je to ve
své podstatě princip "intenzivního včelaření", jak se praktikuje,
je-li to pro včelaře výhodné. Když je pro včelaře naopak výhodné
chovat včely extenzivně, nic proti tomu. Jde jen o to hovořit o obou
principech včelaření, o jejich výhodách i nevýhodách, aby měl každý
možnost si vybrat.

Jinak ovšem platí, že každou minutu, kterou včelař věnuje (v rámci
intenzivního způsobu včelochovu) svým včelám v časném jaru, mu včely
bohatě vrátí - a to extrémně rychlým rozvojem, kdy poměrně slabé
zazimované včelstvo vstoupí do řepkové snůšky v plné síle
(předpokladem je dobrá matka) a to vše při zimování s malou spotřebou
cukru.

(Tím "slabým včelstvem" však nemyslím žádného "chudáka", myslím to v
porovnáním s těmi obry, které se zazimovávají na 30ti kg cukru v
rozlehlých sálech studených úlů; je pravdou, že takového mamuta
nezastaví v rozvoji ani tenké stěny úlu ani spousta mrtvého
mezinástavkového prostoru, ani průvan od zasíovaného dna; mamut
potřebuje hlavně hodně místa; jenže mamuta je potřeba si "vykrmit"...)

Jinak vcelku souhlas se vším, co zde přítel ing. Čermák napsal.

A ještě poslední citace z příspěvků ing. K. Čermáka:


> Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je nekompletní a
> zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto jednoznačně, jak je tam napsáno.
> Hlavně v Pekařově v drsnějších podmínkách byla včelstva v uteplených úlech
> výrazně lepší po dva roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg, uteplené
> 18,5 kg, r. 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i
> pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999 plně
> vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky rozvinuly
> rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském roce - oslabená
> včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky vypořádala lépe.
> Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracoviš, kde pokus probíhá, jsou
> použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky - v
> menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m
> n.m.) zrovna tak.
> Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co nejkompletněji.
> 26,11,2003


Nechávám bez komentáře. Odpovídá tomu, co jsem psal již výše.






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pepan (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: PS nastavky

ŘEKL BYCH, ŽE TY PITOMCE DĚLÁME ZE SEBE

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: Re[2]: PS nastavky

Baudis Jan napsal:
Jako izolační materiál připadají v praxi v úvahu nejspíše: polystyren
> nebo sláma. Nepoužívat hobliny, piliny, papír (pokud není
> impregnovaný) a jakékoliv jiné hmoty, které do sebe nasáknou vodu! V
> průběhu zimování taková "izolace" navlhne vnitřní úlovou vlhkostí a do
> té míry, že z ní lze pak vodu ždímat. O takto "izolovaném" úlu
> skutečně platí, že je pro včely spíše chladničkou.
>
> Dále se nesmí používat skelná vata a cokoliv, od čeho by se mohly
> dostat úlomky dovnitř úlu a potažmo do medu. Nelze také používat nic,
> co vydává jakýkoliv zápach apod.
>
> Proti mravencům je dobře omotat nohy stojanu, na kterém jsou úly
> umístěny, nějakou lepící páskou (lepem ven) nebo nohy stojanu postavit
> do plechovek či kýblů s vodou nebo nezapáchavým olejem.


No, piliny, a už od pily nebo strojní hoblovky se slehly a potom byl nahoře
volný prostor. Ještě existují piliny nebo spíše hobliny ze dřeva speciálně
vyráběné, používají se pro balení výrobků nebo jako náplň filtračních kazet
v boxech pro stříkání barev nebo jako nosič cementu pro heraklit, ty by byly
vhodné. S tím hromaděním vodní páry to je složitější, základní předpoklad je
tehdy, když vnitřní stěna nastavku je propustnější pro vodní páru než
vnější. Potom se v izolaci voda hromadí. A nemusí to být jen v zimě, zvláště
když je včelař pečlivý a každý rok zvenku tmelí praskliny a natírá. Ale
stačí vnitřní stěnu nastavku ze strany izolace potánout třeba igelitem a
potom se už voda v izolaci nehromadí. Já jsem to taky dělal tak, že jsem ve
vnější stěně nechával průduchy, buď jako mezírky mezi destičkama nebo v
případě sololitu otvory cca 2 mm.
Když tady diskutujem o izolaci, před delší dobou si tady někdo pochvaloval
netkanou filtrační polyesterovou tkaninu původně určenou pro
vzduchotechnické filtry vyráběnou tuším v Silonu Planá nad Lužnicí. Některé
z těchto tkanin jsou poměrně lehké a vzhledem k materiálu mají odpuzovat
mravence i jiný hmyz

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: Re[2]: PS nastavky

Věcná chyba. Má tam být, že některé z těchto tkanin jsou poměrně levné, ne
lehké.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 01, 2006 2:01 PM
Subject: Re: Re[2]: PS nastavky


> Baudis Jan napsal:
> Jako izolační materiál připadají v praxi v úvahu nejspíše: polystyren
> > nebo sláma. Nepoužívat hobliny, piliny, papír (pokud není
> > impregnovaný) a jakékoliv jiné hmoty, které do sebe nasáknou vodu! V
> > průběhu zimování taková "izolace" navlhne vnitřní úlovou vlhkostí a do
> > té míry, že z ní lze pak vodu ždímat. O takto "izolovaném" úlu
> > skutečně platí, že je pro včely spíše chladničkou.
> >
> > Dále se nesmí používat skelná vata a cokoliv, od čeho by se mohly
> > dostat úlomky dovnitř úlu a potažmo do medu. Nelze také používat nic,
> > co vydává jakýkoliv zápach apod.
> >
> > Proti mravencům je dobře omotat nohy stojanu, na kterém jsou úly
> > umístěny, nějakou lepící páskou (lepem ven) nebo nohy stojanu postavit
> > do plechovek či kýblů s vodou nebo nezapáchavým olejem.
>
>
> No, piliny, a už od pily nebo strojní hoblovky se slehly a potom byl
nahoře
> volný prostor. Ještě existují piliny nebo spíše hobliny ze dřeva speciálně
> vyráběné, používají se pro balení výrobků nebo jako náplň filtračních
kazet
> v boxech pro stříkání barev nebo jako nosič cementu pro heraklit, ty by
byly
> vhodné. S tím hromaděním vodní páry to je složitější, základní předpoklad
je
> tehdy, když vnitřní stěna nastavku je propustnější pro vodní páru než
> vnější. Potom se v izolaci voda hromadí. A nemusí to být jen v zimě,
zvláště
> když je včelař pečlivý a každý rok zvenku tmelí praskliny a natírá. Ale
> stačí vnitřní stěnu nastavku ze strany izolace potánout třeba igelitem a
> potom se už voda v izolaci nehromadí. Já jsem to taky dělal tak, že jsem
ve
> vnější stěně nechával průduchy, buď jako mezírky mezi destičkama nebo v
> případě sololitu otvory cca 2 mm.
> Když tady diskutujem o izolaci, před delší dobou si tady někdo pochvaloval
> netkanou filtrační polyesterovou tkaninu původně určenou pro
> vzduchotechnické filtry vyráběnou tuším v Silonu Planá nad Lužnicí.
Některé
> z těchto tkanin jsou poměrně lehké a vzhledem k materiálu mají odpuzovat
> mravence i jiný hmyz
>
> R. Polášek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jan Čáp (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Pára a stěna nástavku (dříve PS nastavky)

V zásadě platí pro úl to co pro jakoukoliv stavební konstrukci,
že směrem ven musí vždy na vrstvu s malou nebo žádnou
paropropustností navazovat vrstva s paropropustností vyšší.

Potíž s parozábranami je, že není snadné je provést tak, aby
kromě páry odolávaly i mechanicky. To je třeba případ nástavků
ze sololitu s hliníkovou fólií uvnitř. Jako parozábrana funguje perfektně,
ale při manipulaci si musítě dávat dobrý pozor, abyste ji nepoškodili.

Jako dobré řešení se zatím jeví napuštění vnitřní stěny nástavku parafinem,
přičemž z hlediska páry je pochopitelně lepší, když je vnější stěna
ponechána
přírodní nebo natřená nátěrem s velmi dobrou paropropustností (tedy ne
parafinovou lázeň).

Toto řešení se zatím jeví jako plně vyhovující jak pro tenkostěnné nástavky,
které jsou tak "v suchu" o i dost méně pracují, tak pro izolované nástavky
s dvojitpou dřevěnou/sololitovou stěnou.

Parafin na vnitřní stěny nového nástavku lze natřít štětcem za prohřívání
horkovzdušnou pistolí (aby se měl šanci vsáknout). Přebytek parafinu
se dá snadno seškrábnout širokou (přes celou výšku stěny NN) špachtlí.
Časová náročnost cca 5 minut na 1 NN Optimal.

> S tím hromaděním vodní páry to je složitější, základní předpoklad je
> tehdy, když vnitřní stěna nastavku je propustnější pro vodní páru než
> vnější. Potom se v izolaci voda hromadí. A nemusí to být jen v zimě,
zvláště
> když je včelař pečlivý a každý rok zvenku tmelí praskliny a natírá. Ale
> stačí vnitřní stěnu nastavku ze strany izolace potánout třeba igelitem a
> potom se už voda v izolaci nehromadí. Já jsem to taky dělal tak, že jsem
ve
> vnější stěně nechával průduchy, buď jako mezírky mezi destičkama nebo v
> případě sololitu otvory cca 2 mm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Vlastimil (85.71.53.209) --- 1. 6. 2006
Re: Pára a stěna nástavku + zimování v OPTIMALU

Máte to pěkně promyšleno. Já si však myslím, že napouštět vnitřní stěnu dřevěného nástavku není nutné. Včely si ji "natřou" sami. Jinak se nástavky natírají,impregnují hlavně kvůli životnosti (tedy ochrana před vnější vlhkostí). Pro včely by bylo nejlepší jen dřevo bez jakýchkoli nátěrů! Veškerá vlhkost se odvětrá přes česno či zasíované dno. A doufám, že to tak funguje i v zimě.
Když jsme se dostali k Optimálům, tak bych se zeptal ostatních. Jak máte přes zimu "nastaveno" dno(myslím zasíování odrkyto či zakryto)), česno(zúženo - nezúženo), očka(jak otevřena či zavřena) a fólie (jestli i v zimě nebo propustná uteplivka).

Moc děkuji za zkušenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu