78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



zak (e-mailem) --- 5. 6. 2006
RE:dřevo (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841) (16842)

Nevím odkud čísla pochází, ale v tradičním českém pojetí se v podstatě již
pár let po zasázení stromky prořezávají - náletové stromky a po dalších 80
- 100 zase jen řeže. Z vlastní zkušenosti ale vím, že většina malých
vlastníků těžbu na obce s rozš. působností nehlásí - a když ji hlásí tak
velmi zajímavě , takže toto české pojetí statistiky je bohužel pracné,
finančně náročné, ale ve výsledku méně přesné než statistiký odhad.

Ale jinak je pravda, že máme hodně produkčních lesů, tj. smrkové fabriky.
Při současných daních z nemovitosti a dalších nákladech je to ale asi
nezbytnost. Současné praxe co s nevyužitelnou loukou - zasázet.

K.Žák

-----Original Message-----
From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz]
Sent: Saturday, June 03, 2006 12:00 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: PS nastavky

> Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždy půl kubíku za rok naroste tak
na
> půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
piliny, atd.
J. Čáp
.....
Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha
(pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i
těžbu (a prodej dřeva).
Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že pro
vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik se
prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi
blízko u sebe.
Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva
při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když vezmete
širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na
jednoho poměrně dost.
A což takový panelák ve městě.
Karel
P.S.:
A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z
nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování
možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo
více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více
jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké
dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by
myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A přírodě
i nám taky.
Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí
"sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si
to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein
Schweinegeld".
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 5. 6. 2006
Oplodnění matek

Chtěl bych se zeptat, jak dlouho může být matka neoplozená a nevadí to?
Matky se mi vylíhly před tím špatným počasím a vypadá to že se
nestihly oplodnit. Oplodní se ještě teď, kdy má být konečně lepší počasí?


Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 4. 6. 2006
pastování

nechám med stát v chladnu tak dlouho než se zakalí,zbělá,pak ho párkrát zamíchám a už je to ono ,pak do sklenic

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

valenta (e-mailem) --- 4. 6. 2006
RE: vědro (16798) (16802) (16804) (16806) (16826)

Já používám plastové nádoby na skladování medu o objemu cca 35 - 40 kg.
Zdají se mi ideální pro uchování medu i pro následnou manipulaci -
zpracování.

Pokud chci takto uskladněný med zpracovat, použiji rozehřívací pás kolem
nádoby, med tím ztekutím a mohu jej stočit do sklenic, nebo napastovat.
K tomuto účelu mám jednu plastovou nádobu opatřenou dole stáčecím ventilem.
Rozehřátý med do ní přeliju a buď stočím do sklenic, nebo přidám jednu
sklenici
pastovaného medu a mohu začít pastovat. Pastování provádím nerezovou vrtulí,
která se k tomuto účelu prodává. Trochu problémů mám s vrtačkou, která svým
výkonem nedostačuje na pastování v době, když je již med v dosti tuhém
stavu.
(výkon cca 550W). Z tohoto důvodu jsem si minulý týden koupil míchadlo na
maltu o výkonu 1050W, za akční cenu 1100,- Kč.
Pastovaný med je nutno stočit do sklenic v době, kdy jako pasta ještě
vytéká ventilem a není ještě příliš řídký. Pokud tento okamžik neodhadnu,
může se mi stát, že med již ventilem nestočím (to pak musím med trošku
přihřát ztekucovacím pásem a promíchat), nebo jej stáčím moc brzy a med ve
sklenicích je příliš tuhý. Má zkušenost je taková, že čím déle míchám, a
později stáčím, tím je med ve sklenicích vláčnější a lepší.

Vřele doporučuji začít pastovat a zvyknout své zákazníky na pastovaný med.
Z počátku budou trochu nedůvěřiví, ale pak někteří ani jiný nebudou chtít.

A ještě jedna rada: pokud budete mít dostatek sklenic a času v době
vytáčení,
je nejlepší pastovat ihned po vytočení a nerozehřívat jej až později -
ušetříte
energii a neničíte med rozehříváním.


Přeji hodně zdaru.

Milan




-----Original Message-----
From: kozlík [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, June 02, 2006 6:11 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: vědro

For je v tom, že jak já viděl naposledy pastování, tak ventil potřebuješ,
do sklenic se to plní totiž ještě v tekutém stavu a ta pasta se z toho
stane až v té sklenici.Tento postup se mi líbí zatím nejvíce, i když je
pravda, že sám jsem ještě nikdy nepastoval. Všechno je jednou poprvé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 4. 6. 2006
Re[5]: PS nastavky (16827) (16836) (16857)

Zdravím včelaře,

ale tentokrát dosti zarmouceně...

> Sklo je netečný materiál. Takže úlomky skla ze skelné vaty v žádném případě
> jedovaté být nemůžou.

Psal jsem:

> skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
> do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
> hodnotit jako jedovatý.

Nejedná se o jedovatost na úrovni chemické ale fyzikální. úlomky skla
v potravinách jsou přece zdraví nebezpečné!

Přiznám se, že mne dost vyděsilo, že včelaři využívají tak
problematické materiály k zateplování svých úlů. Tady se diskutuje o
tom, jestli polystyren nevypouští náhodou nějaké látky, nebo o tom, že
na nátěry vnitřků úlů se mají používat barvy s kdovíjakými atesty. A
vedle toho nám nevadí, že se do medu může dostat sklo či něco
podobného? Kolikrát jsem už v literatuře četl, že na izolaci úlů nesmí
být použita skelná vata a nic podobného, co práší apod. Protože nelze
nikdy stoprocentně zabránit, aby tím následně nebyl kontaminován med.
Proč vlastně včelařští výzkumníci do literatury píší taková varování?

> Pokud mají být pozřené úlomky skelné vaty zdarví
> škodlivé, jediný mechanismus, který mě napadá, je ten, že úlomky působí
> mechanicky dráždivě na stěny trávicího ústrojí.

Obávám se, že části skla ze skelné vaty v potravě by toho asi dokázaly
o hodně více, že jen "mechanicky dráždit stěny trávicího ústrojí". Od
částeček skla zabodnutých do sliznic bych očekával vředy a domnívám
se, že nelze za jistých okolností vyloučit nastartování rakoviny.

Takže jezte med, je zdravý!

Odpuste, v žádném případě se nechci někoho dotknout.

Baudis Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šamalík (e-mailem) --- 4. 6. 2006
Re: PS nastavky (16827) (16836) (16839) (16854)

No, myslím, že při výrobě úlů lze použít spoustu materiálů o kterých se
vždy více/méně povede diskuze. Ale použití skelné vaty na výrobu úlů je
prostě kravina (hezky řečeno).

Jose

Stonjek napsal(a):
> Musím se skelné vaty zastat, nebo nic jiného při stavbě úlů nepoužívám a
> jsem spokojen a proti PS má celou řadu nezanedbatelných výhod. O tom, že by
> se neměla používat je nařízení někdy z 50 let. To ale byl úplně jiný
> materiál a pracovat s ním bylo za trest. Dnes je však situace mnohonásobně
> příznivější. S těmito hmotami pracují dnes izolatéři bez ochr. pomůcek,
> max. mají rukavice. Únik prachu a úlomků je prakticky nulový. Dále se dá
> konstrukce úlů navrhnout tak, aby i kdyby částečky obpadávaly dovnitř úlu
> se nedostaly. I kdyby všechno tohle nefungovalo je velmi nereálné, že by
> včelky radostně touto hmotou nastavovaly med. Takže výhody mnou používaného
> Rotaflexu. Je dokonale zvukotěsný, což velmi ocení majitelé lesních
> stanoviš/datlové, žluny a jiné krásné a sympatické potvůrky/ Je o dost
> levnější než polystyren. /Hornbach/. Urychluje stavbu úlů. Nařežu si rovnou
> z balíku kola šířky jako je vzdálenost mezi rámky nástavku plus cca 0.5 cm
> a potřebnou délku odstřihuji velkými nůžkami. Kolem rohových hranolků se
> vata mírně promáčkne. Někdy v budoucnu bude likvidace výrazně
> ekologičtější. a jistě by se něco našlo dále. Takto pojatý sololitový
> Dadant vyjde na cca 400- 500Kč. Nevýhodou je vyšší pracnost. Sílu izolace
> mám 40 mm. Osobně se domnívám, že kdo používá otevřená zasíované dna,
> spoustu oček, výhody solidní izolace mu unikají a pak je skutečně spíš
> nanic. Ale kdo úly staví poněkud jinak ví o tom své. Já jsem zateplené a
> nezateplené úly zkoušel vedle sebe a navzdory pábení v Moderním včelaři
> jsem se jich velmi rád a ochotně pod cenou zbavil. Nebyly to ale
> Langstrothy ale úly 39 x 24 od prof. výrobce.Jsem rád, že jsem tento pokus
> provedl, protože od těch dob mám jasno. Nejsem sice ultra moderní, ale
> naučil jsem se s tímto hendikepem žít. Zdraví R. Stonjek
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Myslim, ze zprava je bez viru :-)
> Virova databaze (VPS): 0622-4, 02.06.2006
> Testovano: 4.6.2006 15:05:42
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 6. 2006
Re: Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee ; (16827) (16836) (16839) (16852) (16855) (16858)

> Od: A.Turcani:
> ...
> Ešte jedna moja laická pochybnos o tom, či roj cudzieho pôvodu môže by
> nakazený spórami moru včelieho plodu.
> Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dosta sa do
> rojovej nálady?
....

Antone. Rojení u včely i v případě nouze - nemoci, není problém. Tz. může mít i v larvách nemoc. Nějaké vyšší stádium moru a neschopnost regenerace včelstva jak popisuješ je konečnou včelstva a primitivním bodem v "chovu včel" u člověka. Tz. Nelze najít larvu A.m., v které by nevyklíčla spora moru nebo hniloby. Tak dobré naše včely nejsou.

Ono zamyslet se, tak rojení je významný proces u hmyzu. Výhra včelstva v místě kde propukne nad morem neexistuje, ale při mechanismu rojení, má odrojené včelstvo naději se zbavit bakteriálních zárodků . Ozdravný proces z principu je jednoduchý - včely v odrojenci musí ztrávit med i se sporou. A přitom, nesmí krmit plod sporou, která klíčí v trávící soustavě larev. Je to metodou, jak se zbavit moru, ale ne u nás. U nás je jen a jen dobře, že se pálí v pozitivních ohniscících.

Takže čistě prakticky. Nesmí jej předčasně sebrat poučeněnepoučitelný člověk - sezónní rojochtač a dle zvyklostí strčit do "své" včelí dutiny, "kde mohl ještě získávat med i jeho praděd". A současně tím i v pralesních podmínkách jako druhá věc - prostě nesmí najít svou budoucí !novou! přírodní "dutinu" brzo. Novou myslím nově vzniklou. Člověk tuto variantu z důvodu pohodlnosti a i šetrnosti ke starým úlům a radosti nad budoucím ziskem medu mnohdy nechápe a tím je proti včele.

A trochu z toho významného procesu ..., když se dovrší přemístění roje na x i desítek km, kde je z něčeho silná snůška, tak vyhladověním a s nastěhováním do nové, nikdy nepoužívané včelou dutiny stromu a bez predátorů to lze nazvat pro včelu zemí zaslíbenou. Původní místo s morem může třeba potkat pád a zuhelnatění a vznik nové "dutiny" pro případně navrátivší se roj.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.168.52) --- 4. 6. 2006
Re: Re:PS nastavky (16827) (16836) (16839) (16854)

Stonjek:
Osobně se domnívám, že kdo používá otevřená zasíované dna, spoustu oček, výhody solidní izolace mu unikají a pak je skutečně spíš nanic. Ale kdo úly staví poněkud jinak ví o tom své.
......
Jak máte řešené dno v zimě? Jak velké česno. Očko? Prodyšný strop?
Děkuji. Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 4. 6. 2006
Re: Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee (16827) (16836) (16839) (16852) (16855) (16858)

Je to zajímavá myšlenka , jestli se včelstvo napadené morem včelího plodu dokáže vyrojit, můj názor , že v první fázi, kdy je napadená jen sem tam nějaká larva a kdy čistící pud včel se tuto skutečnost snaží likvidovat asi ještě k rojení může dojít většinou tuto první fázi běžný včelař ani nezaregistruje , v dalších fázích z cela určitě již ne , včelstva již slábnou a nemohou se tudíž dostat do síly potřebné k vyrojení . Pokud je mi známo tak nejvíce morem vč.plodu jsou napadnutelné larvičky 1den k jejich infikaci stačí 10 spor moru 4-5 den už to musí být 10 mil. spor a čím starší larva tím více spor ji může infikovat, dospělá včela se morem nemůže infikovat ta jej jen přenáší, když s ním přijde do styku a už jako čistička nebo jako lupička slabých napadených včelstev .
Co se týče rojů neznámého původu , též si myslím, že to bude zdravé silné včelstvo, ale mohou to být takové ty včely, které při
jakém-koli přiblížení létají zadkem napřed a s vystrčeným žihadlem podívat se potom do nich lze jen ve skafandru i kdyby nebylo nařízení veteriny takové jaké je, tak už jen z tohoto důvodu bych je nebral. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee
> Datum: 04.6.2006 08:14:07
> ----------------------------------------
> Autor G.P.:Nikdy nebrát a likvidovat roje cizího puvodu. Cudzie roje
> nechytám ani nezberám, mám aj svojich vlastných dos. Ale sa pýtam, ako
> viete, že vᚠroj nie je infikovaný morom plodu a ten cudzí je? Svoj
> osadíte a cudzí utratíte! Neraz som čítal odborné pojednanie o výskyte
> spór včelieho plodu vo včelstvách v latentnom stave, ale i iných včelích
> chorôb, ktoré vždy môžu prepuknú do viditežného stavu, ak sa naruší z
> nejakého vnútorného stavu. Odborníci to tvrdia i o žudskom tele, v ktorom
> tak isto čakajú na svoju príležitos patogénny nepriatelia a taktiež
> ohrozujú žudského jedinca.
> Ešte jedna moja laická pochybnos o tom, či roj cudzieho pôvodu môže by
> nakazený spórami moru včelieho plodu.
> Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dosta sa do
> rojovej nálady? Pred niekožkými rokmi starší včelár (osobná skúsenos, bol
> som tam ním prizvaný) v zenite svojich žudských síl sa dožil tohoto "daru"
> vo svojich včelstvách. V dedine kde žil, ani u jedného včelára predtým, ani
> potom nebol zaznamenaný ani jeden akútny prípad výskyt u žiadneho včelára.
> Tento stav trval dva roky a možno aj predtým, som som nahlásil na miestnu
> ZO, ale vôbec ich to nevzrušilo. Ďalší rok som robil prehliadku týchto
> včelstiev (už len 7) a vo všetkých bol mor plodu (potvrdený aj vyšetrením
> plodu veterinármi), doplnený askosferózou. Zaujalo ma jedno, v niekožkých
> včelstvách som objavil tichú výmenu a v jednom, ked bola TV ukončená, bol
> už plod na 4 plástoch a čo ma prekvapilo, súvislý zaviečkovaný plod bol bez
> jedinej larvy napadnutej infekciu. Žiadne prepadnuté viečka, žiaden otvor
> na nej. Aký by bol výsledok tohoto pokusu včelstva o svoje prežitie som
> nezaznamenal, nariadenie veter.služby a oheň navždy zahladili stopy po
> včelárení.Od toho času je presne 10 rokov a po celý čas sa prípad morových
> včelstiev v dedine nevyskytol.
> Posledné tri roky (pred likvidáciou) sa na tejto včelnici ani jedno
> včelstvo nerojilo (a v okolí rojov bolo dos), nedokázalo prís do stavu,
> ktorý by včelstvu dovožoval sa rozmnoži prirodzeným spôsobom. Možno aj
> toto jedno z múdrych opatrení prírody, aby sa choroba nerozširovala. Ak sa
> včelstvo dokáže vyroji a roj preletie aj niekožko kilometrov a osadi
> vyhliadnutú dutinu, podža mňa nemôže by choré, je skôr životaschopné.
> Moje myšlienky neberte ako návod na to, aby ste roje chytali a osádzali do
> úžov, rešpektujte nariadenia veterinárov. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.137) --- 4. 6. 2006
Re: Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee (16827) (16836) (16839) (16852) (16855)

Autor G.P.:Nikdy nebrát a likvidovat roje cizího puvodu. Cudzie roje nechytám ani nezberám, mám aj svojich vlastných dos. Ale sa pýtam, ako viete, že vᚠroj nie je infikovaný morom plodu a ten cudzí je? Svoj osadíte a cudzí utratíte! Neraz som čítal odborné pojednanie o výskyte spór včelieho plodu vo včelstvách v latentnom stave, ale i iných včelích chorôb, ktoré vždy môžu prepuknú do viditežného stavu, ak sa naruší z nejakého vnútorného stavu. Odborníci to tvrdia i o žudskom tele, v ktorom tak isto čakajú na svoju príležitos patogénny nepriatelia a taktiež ohrozujú žudského jedinca.
Ešte jedna moja laická pochybnos o tom, či roj cudzieho pôvodu môže by nakazený spórami moru včelieho plodu.
Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dosta sa do rojovej nálady? Pred niekožkými rokmi starší včelár (osobná skúsenos, bol som tam ním prizvaný) v zenite svojich žudských síl sa dožil tohoto "daru" vo svojich včelstvách. V dedine kde žil, ani u jedného včelára predtým, ani potom nebol zaznamenaný ani jeden akútny prípad výskyt u žiadneho včelára. Tento stav trval dva roky a možno aj predtým, som som nahlásil na miestnu ZO, ale vôbec ich to nevzrušilo. Ďalší rok som robil prehliadku týchto včelstiev (už len 7) a vo všetkých bol mor plodu (potvrdený aj vyšetrením plodu veterinármi), doplnený askosferózou. Zaujalo ma jedno, v niekožkých včelstvách som objavil tichú výmenu a v jednom, ked bola TV ukončená, bol už plod na 4 plástoch a čo ma prekvapilo, súvislý zaviečkovaný plod bol bez jedinej larvy napadnutej infekciu. Žiadne prepadnuté viečka, žiaden otvor na nej. Aký by bol výsledok tohoto pokusu včelstva o svoje prežitie som nezaznamenal, nariadenie veter.služby a oheň navždy zahladili stopy po včelárení.Od toho času je presne 10 rokov a po celý čas sa prípad morových včelstiev v dedine nevyskytol.
Posledné tri roky (pred likvidáciou) sa na tejto včelnici ani jedno včelstvo nerojilo (a v okolí rojov bolo dos), nedokázalo prís do stavu, ktorý by včelstvu dovožoval sa rozmnoži prirodzeným spôsobom. Možno aj toto jedno z múdrych opatrení prírody, aby sa choroba nerozširovala. Ak sa včelstvo dokáže vyroji a roj preletie aj niekožko kilometrov a osadi vyhliadnutú dutinu, podža mňa nemôže by choré, je skôr životaschopné.
Moje myšlienky neberte ako návod na to, aby ste roje chytali a osádzali do úžov, rešpektujte nariadenia veterinárov. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: Re[3]: PS nastavky (16827) (16836)

Sklo je netečný materiál. Takže úlomky skla ze skelné vaty v žádném případě
jedovaté být nemůžou. Pokud mají být pozřené úlomky skelné vaty zdarví
škodlivé, jediný mechanismus, který mě napadá, je ten, že úlomky působí
mechanicky dráždivě na stěny trávicího ústrojí. To by se ale projevilo u
dnešní skelné vaty až tehdy, když by se ta vata schválně třeba potloukla
kladivem a větší množství takhle vzniklého prachu do medu nasypalo. S
působením případných ojedinělých úlomků se trávicí soustava dokáže vypořádat
bez následků. Ale třeba skelnou vatou starou cca 40 let máme pořád doma
izolovanovanou expanzní nádrž. A tamta skelná vata vypadá jinak. Zatímco
dnešní skelná vata je zplstnatělá, podstatně jemnější a jakoby v jednom
celistvém kusu, tamta je dost rozvolnělá a skládá se z jednotlivých rovných
černých vláken rozměrově velice podobným černým plastovým vláknům používaným
do štětců. Dovedu si představit, že taková jednotlivá vlákna by snadno
propadla i desetinou mm velkou mezerou v nastavku, v medu prošla sítem a
snědena by se zabodla do měkkých tkání a vzápětí ulomila, takže zabodnutá
část vlákna by musela vyhnisat. Taková skelná vata by se docela určitě do
úlů použít nesměla, ale u dnešní si jednoznačně jistý nejsem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 10:17 PM
Subject: Re[3]: PS nastavky


> >> Skelná vata, jestli si dobře vzpomínám, je pro styk s potravinou
> RP> nepřípustná pro svůj prašný obsah. Nepomůže ani zabalit. Obal se
propíchne a
> RP> sklo se dostane do
>
> RP> Já si myslím, že plno malých včelařů kolikrát pro stáčení medu uvolní
kuchyň
> RP> nebo nějakou pracovnu, vytře jen podlahu dočista a stáčí med. A kdyby
pak
> RP> někdo ten med vzal, vytáhl z něho všechen prach, co tam během toho
> RP> zpracování a přelévání a pastování medu napadá, tak by to byla docela
sbírka
> RP> i bez používání skelné vaty.
>
> RP> Jinak skelné a keramické vlákno skutečně je z principu chemicky
> RP> inertní.
>
> Jenom na okraj: skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
> do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
> hodnotit jako jedovatý.
>
> Varování před skelnou vatou je snad dostatečně důrazně opakované v
> různé včelařské literatuře.
>
>
> Zdraví
>
> Baudis Jan
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: Re:PS nastavky (16827) (16836) (16839) (16854)

Od: Stonjek:
> Musím se skelné vaty zastat, nebo nic jiného při stavbě úlů nepoužívám a
> jsem spokojen a proti PS má celou řadu nezanedbatelných výhod.
......

Výhody převyšuje jedna nevýhoda. Kontaminace sklem - a to je závažná kontaminace, která může skončit s trvalými zdravotními následky. ... Med přeci nemusí mít ochrané prvky jako bankovky p. Stonjeku. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re:Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee (16827) (16836) (16839) (16852)

Od: Baudis Jan:

> Jenom na okraj: skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
> do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
> hodnotit jako jedovatý.
>
> Varování před skelnou vatou je snad dostatečně důrazně opakované v
> různé včelařské literatuře.
......

Na to mě napadla jedna myšlenka s návazností na neexistující včelařský zákon.

Nikdy se nesmí použít skelná vata - med je jedovatý,
nikdy se nesmí přehlídnout mor plodu - jinak je rozšířena nákaza do okolí,
nikdy nevytáčet med s vysokým obsahem vody - med jinak bez okolků zkvasí,
nikdy nezadat důvod k loupeži včelstev mezi sebou - jinak je i dokonce po celém stanovišti včelstev
nikdy nevracet souše jako uhel do včelstev - nový druh včel ... mini A.m. :-)
nikdy netrvat superbodavé včely - dokonalost genové evoluce včely jako druhu byla vždy lepší nad lidským strachem
nikdy si nemyslet, že se nemůžou vyrojit - (bez komentáře ;-) )
nikdy nebrat a likvidovat roje cizího původu - Píseň rojochytače: Óó včeličko, dám si tě do úlku a ty mi do něj doneseš med a možná i mor :-(



_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 3. 6. 2006
Re: Re:PS nastavky (16827) (16836) (16839)

Musím se skelné vaty zastat, nebo nic jiného při stavbě úlů nepoužívám a jsem spokojen a proti PS má celou řadu nezanedbatelných výhod. O tom, že by se neměla používat je nařízení někdy z 50 let. To ale byl úplně jiný materiál a pracovat s ním bylo za trest. Dnes je však situace mnohonásobně příznivější. S těmito hmotami pracují dnes izolatéři bez ochr. pomůcek, max. mají rukavice. Únik prachu a úlomků je prakticky nulový. Dále se dá konstrukce úlů navrhnout tak, aby i kdyby částečky obpadávaly dovnitř úlu se nedostaly. I kdyby všechno tohle nefungovalo je velmi nereálné, že by včelky radostně touto hmotou nastavovaly med. Takže výhody mnou používaného Rotaflexu. Je dokonale zvukotěsný, což velmi ocení majitelé lesních stanoviš/datlové, žluny a jiné krásné a sympatické potvůrky/ Je o dost levnější než polystyren. /Hornbach/. Urychluje stavbu úlů. Nařežu si rovnou z balíku kola šířky jako je vzdálenost mezi rámky nástavku plus cca 0.5 cm a potřebnou délku odstřihuji velkými nůžkami. Kolem rohových hranolků se vata mírně promáčkne. Někdy v budoucnu bude likvidace výrazně ekologičtější. a jistě by se něco našlo dále. Takto pojatý sololitový Dadant vyjde na cca 400- 500Kč. Nevýhodou je vyšší pracnost. Sílu izolace mám 40 mm. Osobně se domnívám, že kdo používá otevřená zasíované dna, spoustu oček, výhody solidní izolace mu unikají a pak je skutečně spíš nanic. Ale kdo úly staví poněkud jinak ví o tom své. Já jsem zateplené a nezateplené úly zkoušel vedle sebe a navzdory pábení v Moderním včelaři jsem se jich velmi rád a ochotně pod cenou zbavil. Nebyly to ale Langstrothy ale úly 39 x 24 od prof. výrobce.Jsem rád, že jsem tento pokus provedl, protože od těch dob mám jasno. Nejsem sice ultra moderní, ale naučil jsem se s tímto hendikepem žít. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.168.104) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841) (16842) (16844) (16845) (16846)

Předpokládám, že by potom mohla dávat každý rok snůšku. A byla by to potom
po těch pár let taky území ponechané přírodě. Až by podíl komonice na
pozemku ustoupil a začaly se tam protlačovat vyšší plevely, odpočinuté pole
by se zase mohlo běžně obdělávat.
........Nezměníme předmět-téma-PS už je pryč.
.....
Opět trochu nesouhlasím. Já si představuji prostě pás normální přírody. Takové, že tam člověk najde vše, z pod nohou mu vybíhá drobná havě + koroptve, bažanti, zajíci.
To mě přivádí v této souvislosti k dalšímu tématu. Pokud v parlamentu poklesne zastoupení nejčetnější lobby - práskalů obecných - kteří tam jsou "napříč stranami :-)", může dojít k tomu, co je logické. Vypadnou z lesů, kde jim dle současných zákonů musí vyvlastněný vlastník lesa na vlastní náklady krmit zvěř:-) a budou si muset budovat vlastní honitby na svých pronajatých pozemcích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re[3]: PS nastavky (16827) (16836) (16839)

>> Skelná vata, jestli si dobře vzpomínám, je pro styk s potravinou
RP> nepřípustná pro svůj prašný obsah. Nepomůže ani zabalit. Obal se propíchne a
RP> sklo se dostane do

RP> Já si myslím, že plno malých včelařů kolikrát pro stáčení medu uvolní kuchyň
RP> nebo nějakou pracovnu, vytře jen podlahu dočista a stáčí med. A kdyby pak
RP> někdo ten med vzal, vytáhl z něho všechen prach, co tam během toho
RP> zpracování a přelévání a pastování medu napadá, tak by to byla docela sbírka
RP> i bez používání skelné vaty.

RP> Jinak skelné a keramické vlákno skutečně je z principu chemicky
RP> inertní.

Jenom na okraj: skelná vata se v žádném případě a nikdy nesmí použít
do úlů. Její odlomky se mohou dostat do medu a takový med je pak nutno
hodnotit jako jedovatý.

Varování před skelnou vatou je snad dostatečně důrazně opakované v
různé včelařské literatuře.


Zdraví

Baudis Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841) (16842)

Něco se psalo v konferenci už dřív.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 7:51 PM
Subject: Re: PS nastavky


Dne sobota 03 června 2006 13:24 Radim Polášek napsal(a):

> zemědělských provozů, ale toto nezanedbatelné peníze nejsou. Zajímavé by
> byly třeba rostliny, které by stačilo jeden rok zasít a následně by se tam
> držely dalších aspoň 5 let v dostatečné koncentraci a zároveň které by po
> celých 5 let dávaly dostatečnou snůšku pro včely. Třeba taková rostlina,

Zdravim,

nak tak se take zaobiram myslenkou jak "zaplevelit" cca 0,5 ha svazenkou.
Nemate s tim nekdo skusenosti ? Moje predstava byla zasit poprve dost na
husto a pak na podzim posekat a zvlacet. Bude to stacit ? Nebo je nutna
nejaka podmitka a pak brany ?

Honza

ps: jsem zemedelec amater :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841) (16842) (16844) (16845) (16846) (16848)

Jenže já jsem o využití komonice jako pícniny nepsal. Dokonce se to i s
včelařským využitím vylučuje, protože nejspíš by se jako pícnina musela
sekat ještě před květem. Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec. Případně o využití komonice jako
zdroj biomasy, kdy by se upravila technologie tak, aby komonice stihla
vykvést a případně mít semena, aby se na stanovišti udržela.
Koncentrovaný kumarin, teď mi to seplo, se myslím používá i jako jed na
hlodavce právě díky tomu zabránění srážlivosti krve.
Jinak uvažuji o získání menšího množství semene komonice, a už nákupem nebo
sběrem v přírodě a o přisetí v okolí stanoviště, mám tady plochy, kde by se
komonici mohlo dařit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 7:18 PM
Subject: Re: PS nastavky


Radim Polasek

> ....Teď jsem se podíval na internet, komonice
> bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.
.......

Komonice není to pravé pro pícnáře. Je doporučována hlavně jako v určitém
podílu ze dvou důvodů a na ten druhý se mnohdy pozapomíná. Kumarin, který
obsahuje je z hlediska chuti hořký, ale co je horší, tak jako povrchní
znalec pěstovaných léčivých rostlin vím, že zabraňuje srážlivosti krve. A to
je ten kámen úrazu Radime. Nikdy v krmné směsi nebude masivně používána
právě pro nebezpečí ze špatně se hojících se ran a hlavně krvácení zvířat.
Při vrhu to bývá pro matku osudné.

To jen naokraj.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841) (16842) (16844)

Dne sobota 03 června 2006 13:24 Radim Polášek napsal(a):

> zemědělských provozů, ale toto nezanedbatelné peníze nejsou. Zajímavé by
> byly třeba rostliny, které by stačilo jeden rok zasít a následně by se tam
> držely dalších aspoň 5 let v dostatečné koncentraci a zároveň které by po
> celých 5 let dávaly dostatečnou snůšku pro včely. Třeba taková rostlina,

Zdravim,

nak tak se take zaobiram myslenkou jak "zaplevelit" cca 0,5 ha svazenkou.
Nemate s tim nekdo skusenosti ? Moje predstava byla zasit poprve dost na
husto a pak na podzim posekat a zvlacet. Bude to stacit ? Nebo je nutna
nejaka podmitka a pak brany ?

Honza

ps: jsem zemedelec amater :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841) (16842) (16844) (16845) (16846)

Radim Polasek

> ....Teď jsem se podíval na internet, komonice
> bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.
.......

Komonice není to pravé pro pícnáře. Je doporučována hlavně jako v určitém podílu ze dvou důvodů a na ten druhý se mnohdy pozapomíná. Kumarin, který obsahuje je z hlediska chuti hořký, ale co je horší, tak jako povrchní znalec pěstovaných léčivých rostlin vím, že zabraňuje srážlivosti krve. A to je ten kámen úrazu Radime. Nikdy v krmné směsi nebude masivně používána právě pro nebezpečí ze špatně se hojících se ran a hlavně krvácení zvířat. Při vrhu to bývá pro matku osudné.

To jen naokraj.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (84.242.94.25) --- 3. 6. 2006
Fumigace

Před časem zde probíhala diskuse o dávkování Varidolu při fumigaci v případech, kdy se včelstva zimují ve více nástavcích, z nichž je jen část obsazena včelami. Dotázal jsem se ve VÚ v Dole a dotaz i odpověď Vám předkládám:

Přeji hezký den.
Před časem ve včelařském diskusním fóru proběhla diskuse k problematice dávkování
Varidolu FUM při fumigaci v případě, že zimování probíhá ve více nástavcích, ale
včelstvo skutečně obsedá pouze 1 nástavek. Např. včelstvo zimuje v úlové sestavě
dno+1NN 39x15 se zásobami+1VN39x30+ případně další NN 39x15, ale v době fumigace
včelstvo obsedá pouze VN.
Ve vašem návodu je uvedeno cit.:
"Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k
otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2
nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky."
Prosím o Vaše vyjádření ke způsobu dávkování v těcto případech. Vzhledem k tomu, že
by Vaše stanovisko zajímalo více včelařů, prosím o souhlas se zveřejněním Vašeho
vyjádření ve včelařské konferenci popř. přímo o Vaše vyjádření formou článku v
časpice Včelařství.

Předem děkuji.

S pozdravem

V.SUSICKY



Vážený příteli,
Dávkování Varidolu záleží na množství včel, nikoliv na prostoru. Živá
aktivní těla včel s velikým povrchem naváží na sebe většinu účinné
látky. Návod je proto správný, dávka se zvyšuje jen pokud včelstvo
další nástavek skutečně obsedá.



--
S pozdravem,
V. Veselý, VÚVč Dol
beedol/=/beedol.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841) (16842) (16844) (16845)

Je to tak. Snad jedině že já si nemyslím, že ty potraviny vyráběné
průmyslově jsou nějak moc "otrávené" těmi reziduí těch chemikálií. A ty
přírodně vypěstované že jsou vždy nezávadné. Když se ty přírodně vypěstované
zlajdačí, tak to bude taky hnůj, i když trochu jiný.

Jinak vidím problém, že kromě nějakých chráněných oblastí s nějakým režimem
všude jinde jsou velcí zemědělci nuceni dělat zemědělství průmyslově, jinak
by zkrachovali. Na druhé straně zase tím udržují produkty na nízké ceně.

Co se týká toho vrácení půdy přírodě, napadá mě třeba jako použitelná na
sušších polích komonice bílá. První rok by se pole klasicky obdělalo, oselo
komonicí a případně selektivními herbicidy zlikvidovaly ostatní plevely.
Komonice je tuším dvouletá, takže druhý rok by kvetla, dala intenzívní
cervencovou a srpnovou snůšku. A protože komonice je vysoká rostlina, dalo
by se čekat, že by se tam udržela několik let bez jakéhokoliv obdělávání,
možná maximálně posekání usychajících rostlin se semeny v září.
Předpokládám, že by potom mohla dávat každý rok snůšku. A byla by to potom
po těch pár let taky území ponechané přírodě. Až by podíl komonice na
pozemku ustoupil a začaly se tam protlačovat vyšší plevely, odpočinuté pole
by se zase mohlo běžně obdělávat. Teď jsem se podíval na internet, komonice
bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 3:37 PM
Subject: Re: PS nastavky


> No já to vidím ještě jednodušeji.
> Dotovat jen tu výrobu, která se prodá a naopak platit za pásy půdy, která
> se jen zpočátku nějak osadí a oseje a pak se nechá přírodě.
> Tedy nějake, trochu větší, dříve rozorané, meze. Zvětšilo by to, nebo
> zavedlo, zaniklou schopnost zem. krajiny zadržet vodu, biodiverzitu, a
mimo
> jiné životní prostor pro mnoho "užitečných" i "neužitečných druhů". Tedy
> to, co se nazývá přír. rovnováha, i když je to protimluv. (Současný stav
je
> taky v rovnováze, ovšem velmi nestabilní a je udržován za cenu dodávání
> velkého množství energie a peněz).
> Je otázka, jestli dotovat zemědělskou velkovýrobu nebo venkov. Je tak
nějak
> zavedeno a schválně masírováno, že je to jedno a totéž.
> Názor, že je to dokonce protichůdné, se dost obtížně vyvrací.
> Při obdělávaných plochách, potřebnosti lidské práce na hektar atd.
> rozlohách a vzdálenostech, ketré překonává jeden moderní, výkoný, drahý a
> intenzívně využívaný traktor. Přičemž třeba traktorista bydlí ve městě,
> nebo v bytovce. 100% zem. velkovýroba venkovu příliš užitku nepřináší.
> A aby nebylo špatně pochopeno, nejsem proti produktivní a efektivní zem,
> velkovýrobě. Jen si myslím, že prostředky ( dotace) na skladování a export
> dotovaných potravin se dají investovat jinak.
> Platíme vysokou cenu. Tím myslím nejen ek.kategori, ale i další intenz.
> faktory - tady postřiky a hnojení, energet.nároky, omezení a devastace
> dalších funkcí krajiny, tedy to, co nepřímo platíme a odnášíme všichni, co
> v této krajině bydlíme, ale i ti daleko dole, co třeba jen bydlí u řek,
> pijí vodu, která je nutně kontaminovány rezidui. Jsou ovlivněni změnou
> mikroklimatu, nemají vodu ve studních atd.
>
> Další část by možná mohli pochopit včelaři, kteří se dostali pod tlak
> dovozového, ale nedotovaného medu.
> Jak se asi cítí zemědělci v agrárních zemích, s nízkou produktivitou,
kteří
> nemají takové dotace, ale ani nepoužívají mod. chemikálie na hnojení a
> ochranu, a někdy je nepoužívají vůbec - tedy produkují daleko kvalitnější
> zem. produkty, než ty které je na trhu likvidují. Díky dvojí dotaci -
první
> je produkční - konkurence (v EU,USA)dostává peníze na chemikálie, a pak
> druhé peníze na export.
> Rozdávání této "pomoci" likviduje planetu i na druhé straně.
>
> Na závěr. Pokud se budou dotace přesunovat z dotování produkce, a to asi
> jen otázka času, jak budou do EU přibývat další zem.země, tak bude dál
> vyvstávat otázka nákladů. Možná si někdo spočítá, že bude možná výhodnější
> "pronajmout" 1/5 půdy státu - tedy vrátit ji přírodě, a na zbylých 80% mít
> díky tomu možná menší náklady na ochranu produkce před škůdci , před
erozi,
> menší škody splavováním půdy, tydíž menší škody na tocích atd., možná i
> lépe "zavlažované" pole zvětšením schopnosti udržet vody na poli, vyšší
> hladinu spodní vody, možná i postupně pitnou vodu ve studních atd. Nižší
> produkční dotace, nižší produkce bude mít samozřejmě vliv na vyšší ceny
> potravin. Ale bude to už konečná cena.
> Dnes je jedna cena za obilí a druhá schována v jiných nákladech - daních.
> Tato část ceny se většinou ale k zemědělcům nedostane. Spolknou si ji
jiní.
> Agentury, exportéři, obchodníci, politici, správci povodí atd.
> (viz. například peníze na propagaci medu - 9 melounů mimo včelaře, jaký to
> bude mít ek.efekt pro včelaře je otázka. Já mám na ní velmi skeptickou
> odpověď).
> Karel
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.2) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841) (16842) (16844)

No já to vidím ještě jednodušeji.
Dotovat jen tu výrobu, která se prodá a naopak platit za pásy půdy, která se jen zpočátku nějak osadí a oseje a pak se nechá přírodě.
Tedy nějake, trochu větší, dříve rozorané, meze. Zvětšilo by to, nebo zavedlo, zaniklou schopnost zem. krajiny zadržet vodu, biodiverzitu, a mimo jiné životní prostor pro mnoho "užitečných" i "neužitečných druhů". Tedy to, co se nazývá přír. rovnováha, i když je to protimluv. (Současný stav je taky v rovnováze, ovšem velmi nestabilní a je udržován za cenu dodávání velkého množství energie a peněz).
Je otázka, jestli dotovat zemědělskou velkovýrobu nebo venkov. Je tak nějak zavedeno a schválně masírováno, že je to jedno a totéž.
Názor, že je to dokonce protichůdné, se dost obtížně vyvrací.
Při obdělávaných plochách, potřebnosti lidské práce na hektar atd. rozlohách a vzdálenostech, ketré překonává jeden moderní, výkoný, drahý a intenzívně využívaný traktor. Přičemž třeba traktorista bydlí ve městě, nebo v bytovce. 100% zem. velkovýroba venkovu příliš užitku nepřináší.
A aby nebylo špatně pochopeno, nejsem proti produktivní a efektivní zem, velkovýrobě. Jen si myslím, že prostředky ( dotace) na skladování a export dotovaných potravin se dají investovat jinak.
Platíme vysokou cenu. Tím myslím nejen ek.kategori, ale i další intenz. faktory - tady postřiky a hnojení, energet.nároky, omezení a devastace dalších funkcí krajiny, tedy to, co nepřímo platíme a odnášíme všichni, co v této krajině bydlíme, ale i ti daleko dole, co třeba jen bydlí u řek, pijí vodu, která je nutně kontaminovány rezidui. Jsou ovlivněni změnou mikroklimatu, nemají vodu ve studních atd.

Další část by možná mohli pochopit včelaři, kteří se dostali pod tlak dovozového, ale nedotovaného medu.
Jak se asi cítí zemědělci v agrárních zemích, s nízkou produktivitou, kteří nemají takové dotace, ale ani nepoužívají mod. chemikálie na hnojení a ochranu, a někdy je nepoužívají vůbec - tedy produkují daleko kvalitnější zem. produkty, než ty které je na trhu likvidují. Díky dvojí dotaci - první je produkční - konkurence (v EU,USA)dostává peníze na chemikálie, a pak druhé peníze na export.
Rozdávání této "pomoci" likviduje planetu i na druhé straně.

Na závěr. Pokud se budou dotace přesunovat z dotování produkce, a to asi jen otázka času, jak budou do EU přibývat další zem.země, tak bude dál vyvstávat otázka nákladů. Možná si někdo spočítá, že bude možná výhodnější "pronajmout" 1/5 půdy státu - tedy vrátit ji přírodě, a na zbylých 80% mít díky tomu možná menší náklady na ochranu produkce před škůdci , před erozi, menší škody splavováním půdy, tydíž menší škody na tocích atd., možná i lépe "zavlažované" pole zvětšením schopnosti udržet vody na poli, vyšší hladinu spodní vody, možná i postupně pitnou vodu ve studních atd. Nižší produkční dotace, nižší produkce bude mít samozřejmě vliv na vyšší ceny potravin. Ale bude to už konečná cena.
Dnes je jedna cena za obilí a druhá schována v jiných nákladech - daních. Tato část ceny se většinou ale k zemědělcům nedostane. Spolknou si ji jiní. Agentury, exportéři, obchodníci, politici, správci povodí atd.
(viz. například peníze na propagaci medu - 9 melounů mimo včelaře, jaký to bude mít ek.efekt pro včelaře je otázka. Já mám na ní velmi skeptickou odpověď).
Karel
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841) (16842)

No mě právě těch půl kubíku nesedělo pokud se to mělo týkat jen ČR. Ale už v
rámci Evropy to vycházet může. Španělsko a obecně státy jižní Evropy, kde
je trochu skalnato, tam je sucho a lesy tam nerostou, západ, V. Británie,
Irsko atd jsou lesy většinou zlikvidovány průmyslem a jinde, Alpy,
Skandinávie sice lesy jsou, ale jsou taky holá skalnatá území.

Co se týká uvolnění půdy z nadprodukce obilí, bohužel se obilí sadí i nadále
zřejmě proto, že pořád pro ty zemědělce vychází zhruba nejlépe. Přejít na
něco jiného pro ně znamená skok do nejistoty.
Co se týká včelaření, je otázka vyčíslení přínosu, kolik se z které plodiny
z hektaru dá skrz včely získat medu. Například u řepky jsem viděl hodnoty od
300 do 1000 kg sladiny z hektaru. V penězích by to bylo 10 - 40 tis Kč z
hektaru v závislosti na množství a taky dosažené prodejní ceně medu. U
hráchu jakožto slabého zdroje sladiny si pamatuji výnos 50 kg sladiny z
hektaru. To by mohlo znamenat přínos 1500 Kč z hektaru při prodeji do výkupu
nebo až 7 - 8 tisíc při prodeji za vyšší cenu ze dvora. U svazenky se uvádí
tuším nějak 400 - 500 kilo sladiny z hektaru atd. Neznám ekonomiku
zemědělských provozů, ale toto nezanedbatelné peníze nejsou. Zajímavé by
byly třeba rostliny, které by stačilo jeden rok zasít a následně by se tam
držely dalších aspoň 5 let v dostatečné koncentraci a zároveň které by po
celých 5 let dávaly dostatečnou snůšku pro včely. Třeba taková rostlina,
která by kvetla jako svazenka a měla vzrůst a výdrž jako energetický šovík
Uteuša. Nevím, za kolik se teď vykupuje energetická biomasa, odhadoval bych
za 1500 za tunu při výnosu 5-6 tun z hektaru. To je cca 8000 Kč ročního
výnosu. Pokud by tato rostlina dávala 300 kg výnosu z hektaru. při kombinaci
výkupu a prodeje ze dvora vyjde průměrná cena řekněme 50 Kč za kilo, takže
to by bylo 15 tisíc Kč z hektaru za rok.
Bohužel se zatím takové rostliny nešlechtí, dobrý medný výnos ale horší
biomasu má komonice a snad by šla i použít světlice barvířská, ale ta je
myslím jednoletá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 12:00 PM
Subject: Re: PS nastavky


> > Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždy půl kubíku za rok naroste
tak
> na
> > půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
> Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
> obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
> piliny, atd.
> J. Čáp
> .....
> Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha
> (pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
> Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i
> těžbu (a prodej dřeva).
> Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že
pro
> vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik
se
> prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi
> blízko u sebe.
> Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
> 1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva
> při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
> 2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když
vezmete
> širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na
> jednoho poměrně dost.
> A což takový panelák ve městě.
> Karel
> P.S.:
> A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z
> nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování
> možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo
> více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více
> jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké
> dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by
> myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A
přírodě
> i nám taky.
> Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí
> "sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si
> to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein
> Schweinegeld".
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.32) --- 3. 6. 2006
Re: vědro (16798) (16802) (16804) (16806) (16826)

For je v tom, že jak já viděl naposledy pastování, tak ventil potřebuješ, do sklenic se to plní totiž ještě v tekutém stavu a ta pasta se z toho stane až v té sklenici.Tento postup se mi líbí zatím nejvíce, i když je pravda, že sám jsem ještě nikdy nepastoval. Všechno je jednou poprvé
.....
Pokud se to nestihne, tak pastový med jde vrtačkou "rozvrtět do tekutosti". V loni jsem to úspěšně dělal. 40/50kg nádoby z plastu se standardním ventilem, manželka stáčela a když jsem to tou vrtačkou honil šnekem k ventilu, tak to teklo jedna radost, i když byl před tím "nehybný".
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.32) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841)

> Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždy půl kubíku za rok naroste tak na
> půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
piliny, atd.
J. Čáp
......
Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha (pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i těžbu (a prodej dřeva).
Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že pro vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik se prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi blízko u sebe.
Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když vezmete širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na jednoho poměrně dost.
A což takový panelák ve městě.
Karel
P.S.:
A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A přírodě i nám taky.
Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí "sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein Schweinegeld".
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823)

> Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždy půl kubíku za rok naroste tak
na
> půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek

Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
piliny, atd.

J. Čáp


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: Udržitelná spotřeba (balo PS nastavky) (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823)

> Zajímaly by ně i udržitelné spotřeby ostatních materiálů v ČR.
> Nevíte kde by se nechaly takové údaje získat?
> PS Za včelkama jezdím k otci do Třebelic.

Jestli se na tohle téma chceš víc bavit, napiš mi na teoretik zavináč bydlo
tečka net,
je to už dost mimo téma konference.

> Že se plýtvá energiemi je všeobecně známo.

Co je dřvo jiného, než konzervovaná solární energie?

Pro včelaření jako každé jiné hopodaření můžeš zkusit spočítat
energetickou bilanci - porovnat veškerou energii (v Joulech) kterou
vkládᚠs energetickou hodnotou toho co sklízíš. Sklidíš-li míň než vložíš,
pak takové hospodaření zřejmě nemůže být udržitelné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: Re:PS nastavky (16827) (16836)

> Skelná vata, jestli si dobře vzpomínám, je pro styk s potravinou
nepřípustná pro svůj prašný obsah. Nepomůže ani zabalit. Obal se propíchne a
sklo se dostane do

Já si myslím, že plno malých včelařů kolikrát pro stáčení medu uvolní kuchyň
nebo nějakou pracovnu, vytře jen podlahu dočista a stáčí med. A kdyby pak
někdo ten med vzal, vytáhl z něho všechen prach, co tam během toho
zpracování a přelévání a pastování medu napadá, tak by to byla docela sbírka
i bez používání skelné vaty. Vlastně jako se z obsahu pylových zrn v medu dá
poznat, z jakých rostlin ten med je, tak podle charakteru prachových příměsí
v medu by se dalo poznat, od kterého včelaře ten med je případně v jaké
stáčírně byl stáčen. Toto je jeden z důvodu proč používat pro stáčení medu
speciální místnost.

Jinak skelné a keramické vlákno skutečně je z principu chemicky inertní. Ale
bývá napuštěno různými přísadami, které zmenšují jeho křehkost a lámavost,
případně prašnost a ty už chemicky netečné nejsou. A nejsou určeny pro
tepelnou izolaci, která je namáhána otřesy, protože právě vzhledem k té
křehkosti se při otřesech drtí a proto vzniká ten prach.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 02, 2006 11:06 PM
Subject: Re:PS nastavky


Pepan SK :
> Trochu do vás páni mudrci rýpnu. Mudrujete stále dokola, papouškujete,
> opakujete po druhých, vlastí poznatky žádné. Co takhle zcela neškodné a
> ekologické materiály jako je nimerální vata nebo expandovaný perlit jako
> přírodní minerální látky. Perlit je navíc lehký, váhou odpovídá PS.
.......

Skelná vata, jestli si dobře vzpomínám, je pro styk s potravinou nepřípustná
pro svůj prašný obsah. Nepomůže ani zabalit. Obal se propíchne a sklo se
dostane do medu při manipulaci s úly, lépeřečeno s nástavky, víkem. Perlit
by se musel "slepit" a to něco stojí. S perlitem mám osobní zkušenosti a to
i jako při odlévání nástavku do formy. Tyto dvě alternativní cesty jak
izolovat jsou podle mě ztracený čas a kontaminovaný med sklem. Jestli není
tomu tak, rád bych znal Pepane SK tvé poznatky a výsledky.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: Vytáčení medu (16821)

Včera jsem také vytáčel. Včelařím ve VČ v 250 m.n.m., nejbližší řepka
cca. 4km daleko, jinak ovocné stromy a pampeliška. Vytočil jsem ze svých
dvou včelstev cca. 10kg, takže žádná sláva.

Dneska jsem udělal oddělky jako protirojové opatření, spolu s vylámáním
zbylých matečníků. Co mě překvapilo bylo to, že těch matečníků bylo
poměrně málo, kolem pěti na včelstvo. Že by to souviselo s počasím?

Přeju vám (i sobě :-)) lepší počasí, hodně medu a málo rojů.

pb

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: pl?ste?kov? med (16829) (16830) (16834)

Od: kozl?k:
> A co stím plastovým rámečkem.Ten se tam nechává, nebo se to z něho musí
> vylaborovat?
......

Jaký plastový rámeček? Myslíš takový jaký je použit např. odkazem ve fotogalerii na: http://old.mendelu.cz/~apridal/skripta/med/a.htm ? Tam ho strčíš do obalu i s rámečkem a jeto.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re:PS nastavky (16827)

Pepan SK :
> Trochu do vás páni mudrci rýpnu. Mudrujete stále dokola, papouškujete,
> opakujete po druhých, vlastí poznatky žádné. Co takhle zcela neškodné a
> ekologické materiály jako je nimerální vata nebo expandovaný perlit jako
> přírodní minerální látky. Perlit je navíc lehký, váhou odpovídá PS.
.......

Skelná vata, jestli si dobře vzpomínám, je pro styk s potravinou nepřípustná pro svůj prašný obsah. Nepomůže ani zabalit. Obal se propíchne a sklo se dostane do medu při manipulaci s úly, lépeřečeno s nástavky, víkem. Perlit by se musel "slepit" a to něco stojí. S perlitem mám osobní zkušenosti a to i jako při odlévání nástavku do formy. Tyto dvě alternativní cesty jak izolovat jsou podle mě ztracený čas a kontaminovaný med sklem. Jestli není tomu tak, rád bych znal Pepane SK tvé poznatky a výsledky.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 2. 6. 2006
Re: Vytáčení medu (16821) (16825) (16831)

Já jsem ve 400 m.n.m. Po předloňských zkušenostech jsem se zařekl, že již nikdy netočím před 1. červnem.No a letos mi to zase zkomplikovalo počasí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 2. 6. 2006
Re: plástečkový med (16829) (16830)

A co stím plastovým rámečkem.Ten se tam nechává, nebo se to z něho musí vylaborovat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.187.245) --- 2. 6. 2006

sluneční tavidlo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 2. 6. 2006
Re: v p......pasti úplně (16821) (16825)

Jinak trochu odbočím - nedávno jsem si tady posteskl na 8 silně zanedbaných úlů v doletu mých včel a byl jsem vyzván referovat, jak to dopadlo.
Šel jsem cestou oficiální a nahlásil to na veterině a na OÚ. Veterina se fakt ukázala bezmocná, by dobrou vůli měla. Ty úly jsou na pozemku obce, a ta na to šla razantně. Prostě pokud ty úly nikdo na OÚ nenahlásil, tak jsou prostě jejich a spálí je. Nakonec mi to nedalo a sehnal jsem jejich majitele (ani nevěděl, kolik včelstev tam má), je to včelař z naší ZO. Slíbil odstranit nebo utěsnit úly, které nepoužívá a nahlásit stanoviště na OÚ, ale zatím na to úspěšně kašle. Pokud by ty úly měl na svém pozemku, bylo by to v p......pasti úplně.

je potřeba změnit legislativu,rozdat pravomoce....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bára (88.101.87.113) --- 2. 6. 2006
Re: Vytáčení medu (16821) (16825)

S tatĄkou vcelařím v úlech se sololitu(nějaké optimalové) v n.v.200m.n.m.Vytáčeli jsme 20.-21.5. ješte před rozkvětem akátu.Krmíme 12ti kg.cukru a koncem března byla skoro všechna včelstva už na suchu.Repka letos kvetla hodně daleko,asi tak 1500m.Průměr.výnos stanoviště jsme měli i s lonĄskými oddělky 16,5kg medu.Já si myslím, že je to i celkem hodně,ale je také nutno přihlédnout i k tomu,že to jaro celkem u nás vyšlo.Horší to bude asi v následujícím obdobím.
Všechny včelaře zdraví BáRA.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 2. 6. 2006
Re: plástečkový med (16829)


rozláme se na jednotlivá balení,lžičkou,nebo v ústech to pomačkᚠa mᚠto jak od včely



já žil v domnění,že ta nádoba slouží k vyčeření a stáčení....vytočím,vyčeřím v konvých(48 hodin),přeleju do medometu(nerez),párkrát zamíchám,ve vhodný okamžik stočím ,pastovanej med skladovaný v konvých míchám v nich samotných,nemám čistou řepku u nás je dohromady s javorem,jabloněmi,pampeliškou,jde do pasty sám od sebe

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 2. 6. 2006
plástečkový med

Zkoušel jste to někdo?Stále mi není jasné, jak ten vystavěný a zavíčkovaný plásteček dostanu z toho plastového rámečku.Nebo se to z toho nevyndavá a konzument si to vydlabe sám lžičkou?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan SK (85.248.23.254) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16824)

Trochu do vás páni mudrci rýpnu. Mudrujete stále dokola, papouškujete, opakujete po druhých, vlastí poznatky žádné. Co takhle zcela neškodné a ekologické materiály jako je nimerální vata nebo expandovaný perlit jako přírodní minerální látky. Perlit je navíc lehký, váhou odpovídá PS.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan SK (85.248.23.254) --- 2. 6. 2006
PS nastavky

Trochu do vás páni mudrci rýpnu. Mudrujete stále dokola, papouškujete, opakujete po druhých, vlastí poznatky žádné. Co takhle zcela neškodné a ekologické materiály jako je nimerální vata nebo expandovaný perlit jako přírodní minerální látky. Perlit je navíc lehký, váhou odpovídá PS.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 2. 6. 2006
Re: vědro (16798) (16802) (16804) (16806)

For je v tom, že jak já viděl naposledy pastování, tak ventil potřebuješ, do sklenic se to plní totiž ještě v tekutém stavu a ta pasta se z toho stane až v té sklenici.Tento postup se mi líbí zatím nejvíce, i když je pravda, že sám jsem ještě nikdy nepastoval. Všechno je jednou poprvé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

miloš (213.195.230.1) --- 2. 6. 2006
Re: Vytáčení medu (16821)

Jo, u mě téměř stejné, řepky v tom bylo málo a celkem medovaly ovocné stromy.
Jinak trochu odbočím - nedávno jsem si tady posteskl na 8 silně zanedbaných úlů v doletu mých včel a byl jsem vyzván referovat, jak to dopadlo.
Šel jsem cestou oficiální a nahlásil to na veterině a na OÚ. Veterina se fakt ukázala bezmocná, by dobrou vůli měla. Ty úly jsou na pozemku obce, a ta na to šla razantně. Prostě pokud ty úly nikdo na OÚ nenahlásil, tak jsou prostě jejich a spálí je. Nakonec mi to nedalo a sehnal jsem jejich majitele (ani nevěděl, kolik včelstev tam má), je to včelař z naší ZO. Slíbil odstranit nebo utěsnit úly, které nepoužívá a nahlásit stanoviště na OÚ, ale zatím na to úspěšně kašle. Pokud by ty úly měl na svém pozemku, bylo by to v p......pasti úplně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823)

Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždy půl kubíku za rok naroste tak na
půl až jednom hektaru lesa odhadem?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daněk Jiří (82.202.31.95) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819)

Pro mě je nový vámi udávaný údaj udržitelné spotřeby dřeva v ČR. Tak jsem si ho chtěl porovnat se skutečnou spotřebou. A dal jsem tu na jevo že včelaři se nemusí bát že výrobou úlů a rámků ze dřeva poškodí udrřitelný rozvoj lesů.
Zajímali by ně i udržitelné spotřeby ostatních materiálů v ČR. Nevíte kde by se nechaly takové údaje získat?
Že se plýtvá energiemi je všeobecně známo.

PS Za včelkama jezdím k otci do Třebelic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daněk Jiří (82.202.31.95) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819)

Pro mě je nový vámi udávaný údaj udržitelné spotřeby dřeva v ČR. Tak jsem si ho chtěl porovnat se skutečnou spotřebou. A dal jsem tu na jevo že včelaři se nemusí bát že výrobou úlů a rámků ze dřeva poškodí udrřitelný rozvoj lesů.
Zajímali by ně i udržitelné spotřeby ostatních materiálů v ČR. Nevíte kde by se nechaly takové údaje získat?
Že se plýtvá energiemi je všeobecně známo.

PS Za včelkama jezdím k otci do Třebelic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vrána Vítězslav (85.71.69.51) --- 2. 6. 2006
Vytáčení medu

Poslední květnové dny těsně před ochlazením jsem vytáčel jarní med z ovocných stromů a pampelišky,výnos celkem slibný,průměr na včestvo do 10 kg.Chovám 18 včelstev,zpoždění v rozvoji celkem lehce dohnaly.Včelařím v nadm.výšce 450 m.Budu rád,když se zde na konferenci dozvím,jaké výnosy z jarní snůšky u jiných včelařů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818)

> From: "Daněk Jiří" <e-mail/=/nezadan>

P.S:
Nepocházíš náhodou z Třebelic?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818)

A opravdu potřebuješ poradit, a si přepočítᚠspotřebu fosilních paliv na
dřevo? Na tom půlkubíku ročněš si ani neuvaříš, natož aby ti něco zbylo na
nástavky, nebo dopravu autem na dřevoplyn ..

> Takže zatím spotřebováváme dřeva zatím polovic:-)
> viz http://www.prolignum.cz/kooperace.htm
> během deseti let se má spotřeba dřeva v České republice zdvojnásobit z
> nynějších 0,23 m&#179; na 0,46 m&#179;.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daněk Jiří (82.202.31.95) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817)

Takže zatím spotřebováváme dřeva zatím polovic:-)

viz
http://www.prolignum.cz/kooperace.htm

během deseti let se má spotřeba dřeva v České republice zdvojnásobit z nynějších 0,23 m³ na 0,46 m³.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816)

> Vzhled různých odstavných míst kolem cest na krajích polí a lesů
> však mají vypovídající hodnotu o přístupu a zodpovědnosti lidí,
> jejich estetickém cítění, vztahu k životnímu prostředí.

A to jde jen o 'kosmetické' záležitosti. Představte si, příteli,
že byste chtěl skutečnou změnu spotřebního chování tak,
aby se výsledná zátěž dostala na hranici udržitelnosti při
současné hustotě osídlení Evropy.

Pro včelařství by to znamenalo:
* žádné krmení cukrem
* žádné dojíždění na včelnici automobilem
* žádné průmyslově vyráběné nástavky (včetně jednostěnných dřevěných)
atd. atd. ..

Protože udržitelná spotřeba dřeva na 1 Evropana je do 0,5 m3 ročně,
udržitelná dopravní zátěž v osobní dopravě je do 5000 km ročně
hromadnou dopravou po železnici, atd. atd ..

Zkrátka reálné meze udržitolné spotřeby jsou o řády jinde, než si
většina dnešních voličů Strany zelených vůbec kdy bude ochotna
připustit; včelaře nevyjímaje.

J. Čáp



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leopold Matela (82.202.11.39) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801)

> Dřevo je tu od pradávna a příroda si s ním vždy poradí,
> což samozřejmě neplatí pro jakýkoliv syntetický
> polymer, který se svou molekulární stavbou výrazně
> liší od přírodních produktů

jen pro zajímavost - přírodu nelze ani v tomto 'podceňovat'

minulý týden byl na ČT k vidění dokument o alarmující
'vetchosti' současných digitálních záznamů,
kde mimo jiné vystupoval specialista na biologickou
degradaci CD-ROM disků se svou sbírkou CD
doslova sežraných různými plísněmi

Podceňovat rozhodně ne. Na plísně bych však konkrétně u PS
Plísně zatím nezničí onen plast na kterém jsou vrstvy pro data nanesena.
Na jaře kolem cest vidíme to množství odpadů, které tam "odkládají" naši "zodpovědní" spoluobčané. Ještě horší je ten smrad z komínů domácích topeniš, kde v současné době spousta rodin zejména na venkově ve snaze ušetřit za palivo nám likviduje zdraví a čistý vzduch spalováním plastových odpadů. Jedete-li na kole je to jako průchod přes zamořené prostředí bojovými otravnými látkami.
Vím, že daleko horší jsou úniky škodlivých látek při haváriích různých provozů. Vzhled různých odstavných míst kolem cest na krajích polí a lesů však mají vypovídající hodnotu o přístupu a zodpovědnosti lidí, jejich estetickém cítění, vztahu k životnímu prostředí. Velmi často se setkáváme s tím, že při návratu rekreantů chalupářů z upravených chalup jsou okraje cest zaneřáděny odpadem, kterého se takto chtějí zbavují.
Proto si myslím, že by měli jít i včelaři příkladem a svým koníčkem nezatěžovat zbytečně už tak zkoušené životní prostředí. Myslím, že hodně mladých lidí to tak cítí a dělejme tak, abychom se nemuseli za naši činnost stydět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 2. 6. 2006
Re:nizky ci vysoky,17x42 nebo 24x39

Stana :3 vcelstva,nechci rozsirovat,mnoz.medu nerozhoduje
Cejka : jeste nejaky cas zkouset

17 - 24 cm neni cely rozsah mezi nizkym a vysokym,jeste Dadant-cesky 30x37,doporucuji zkouset i tento.
U vsech pouzivanzch nastavku vzajemne z normalisovat jejich prilehajici priruby .
neuvadite otazku delky ramku ? Predpokladam ze mate rozhodnuto .V tomto pripade doporucuji:pouzivane nastavky i raky upravit na jednu miru.


p.g.: Ramky v Cejkovych ulech nekteri vcelari pretaceji

Ul Danzenbakeruv: ramky s rozsirenymi bocnicemi po cele delce,tzv k sobe prilehajici.
Zavesne hrebiky jsou ve stredu bocnich loucek prorazeny zevnitr.Na vycnivajici casti hrebiku z vnejsku se zavesi a mohou se otaceti.
Ramky stlaceny jsou k sobe plechovou pruzinou.

Ul Heddonuv :Ramky se pokladaji na prouzek plechu
precnivajici spodni okraj nastavku.
Ramky se dohromady stlacuji srouby,jejihz hlavy jsou z vnejsku nastavku.
V tomto pripade se muze na vic pretacet i nastavek.

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim PolĂĽĹĽek (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: Odbouratelnost parafinĹŻ (bylo PS nastavky) (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16807) (16810)

Parafín sice za přírodní produkt nepovažuji, ale myslím, že při impregnaci
nastavků nijak zvl᚝ nevadí. Pokud nebudou vadit jeho stopy v nějak
využívaném propolisu oškrábaném z nastavků. A taky asi bude vhodná trošku
opatrnost při využití kousků vosku oškrábaných z nastavků. Pak jestli bude
někdo vyrábět biomed, jestli bude použití parafínu povoleno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 02, 2006 8:37 AM
Subject: Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)



Taky jsem uvažoval o použití včelího vosku při impregnaci úlů. Ale dal jsem
přednost cerezinu, z těchto důvodů-

- včelí vosk taje při nižší teplotě než cerezin, úl by v létě mohl "lepit"
- včelí vosk by mohl vyvolávat loupež
- na včelí vosk nemůžu použít pozinkovanou nádobu

Možná jsou tyto důvody mimo, v tom případě bych raději použil včelí vosk.

mp




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: Odbouratelnost parafinĹŻ (bylo PS nastavky) (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16807) (16810)


Taky jsem uvažoval o použití včelího vosku při impregnaci úlů. Ale dal jsem
přednost cerezinu, z těchto důvodů-

- včelí vosk taje při nižší teplotě než cerezin, úl by v létě mohl "lepit"
- včelí vosk by mohl vyvolávat loupež
- na včelí vosk nemůžu použít pozinkovanou nádobu

Možná jsou tyto důvody mimo, v tom případě bych raději použil včelí vosk.

mp


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 02, 2006 8:25 AM
Subject: Re: Odbouratelnost parafinĹŻ (bylo PS nastavky)


> Hm, parafín je v podstatě stejný přírodní produkt jako nafta, benzín,
> asfalt
> nebo třeba mazut, akorát je jen vyčištěný. Ostatně asfaltu jsou v naší
> přírodě v cestách uloženy snad statisíce tun. Ale když už to má být
> produkt
> současné přírody, tak proč nepoužít rovnou včelí vosk?
>
> R. PolĂĄĹĄek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Leopold Matela" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, June 02, 2006 7:34 AM
> Subject: Re: Odbouratelnost parafinĹŻ (bylo PS nastavky)
>
>
>> Odpověď k příspěvku p. Poláška
>> "Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude
> dost
>> špatná. Jako obecně všech ropných látek."
>> Parafin je však stále přírodní produkt a i když jsou jeho molekuly veliké
>> nenĂ­ to polymer a nenĂ­ to ani aromatickĂ˝ polymernĂ­ uhlovodĂ­k. Jsou jiĹž
>> znåmy technologie i biologickÊho odbouråvåní kontaminovaných zemin ropou
>> biologickou cestou u zatímco PS tomu tak alespoň pokud vím není.. Jednå
> se
>> také o množství, masovost nasazení těchto látek atd.
>> Samozřejmě, že různých připomínek může být celá řada. to je nakonec
> dobře,
>> aby se dospělo k rozumným závěrům.
>> Mám spíše na mysli přístupy které jsou co možná nejblíž přirozeným
>> procesům. Je to dále již mimo rámec této diskuse. Samozřejmě jezdíme auty
>> kupujeme potraviny balené v nejrůznějších plastech, obecně se plýtvá
>> obalovými materiåly atd.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 2. 6. 2006
Re: Nástavky-styrodur (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16785) (16788) (16803) (16809)

stačí i 3cm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky) (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16807) (16810)

Hm, parafín je v podstatě stejný přírodní produkt jako nafta, benzín, asfalt
nebo třeba mazut, akorát je jen vyčištěný. Ostatně asfaltu jsou v naší
přírodě v cestách uloženy snad statisíce tun. Ale když už to má být produkt
současné přírody, tak proč nepoužít rovnou včelí vosk?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leopold Matela" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 02, 2006 7:34 AM
Subject: Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)


> Odpověď k příspěvku p. Poláška
> "Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude
dost
> špatná. Jako obecně všech ropných látek."
> Parafin je však stále přírodní produkt a i když jsou jeho molekuly veliké
> není to polymer a není to ani aromatický polymerní uhlovodík. Jsou již
> známy technologie i biologického odbourávání kontaminovaných zemin ropou
> biologickou cestou u zatímco PS tomu tak alespoň pokud vím není.. Jedná
se
> také o množství, masovost nasazení těchto látek atd.
> Samozřejmě, že různých připomínek může být celá řada. to je nakonec
dobře,
> aby se dospělo k rozumným závěrům.
> Mám spíše na mysli přístupy které jsou co možná nejblíž přirozeným
> procesům. Je to dále již mimo rámec této diskuse. Samozřejmě jezdíme auty
> kupujeme potraviny balené v nejrůznějších plastech, obecně se plýtvá
> obalovými materiály atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leopold Matela (82.202.11.39) --- 2. 6. 2006
Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky) (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16807)

Odpověď k příspěvku p. Poláška
"Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude dost špatná. Jako obecně všech ropných látek."
Parafin je však stále přírodní produkt a i když jsou jeho molekuly veliké není to polymer a není to ani aromatický polymerní uhlovodík. Jsou již známy technologie i biologického odbourávání kontaminovaných zemin ropou biologickou cestou u zatímco PS tomu tak alespoň pokud vím není.. Jedná se také o množství, masovost nasazení těchto látek atd.
Samozřejmě, že různých připomínek může být celá řada. to je nakonec dobře, aby se dospělo k rozumným závěrům.
Mám spíše na mysli přístupy které jsou co možná nejblíž přirozeným procesům. Je to dále již mimo rámec této diskuse. Samozřejmě jezdíme auty kupujeme potraviny balené v nejrůznějších plastech, obecně se plýtvá obalovými materiály atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 2. 6. 2006
Re: Nástavky-styrodur (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16785) (16788) (16803)

Ale jak silný má styrodur být?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 2. 6. 2006
RE: odkazy (16796) (16799)

Prosim o pridani odkazu na prave budovane stranky ZO CSV Hradec Kralove
http://www.vceliweb.cz/. Dekuji.

František Rousek





k> Mimochodem zkoušel jste někdo v poslední době odkazy zde z konference na
k> ČSV ? Na http://www.ecn.cz/vcelari jsem o včelách nenašel nic , teda
kromě
k> politiky.Na http://www.vcelari.cz je alespoň odkaz na POVČO, i když v
k> němčině a www.beekeeping.cz/svaz pro změnu nejde vůbec.

Děkuji za upozornění. Dal jsem to do pořádku (ty odkazy byly už
opravdu historické :-). Prosím, neváhejte mne upozornit, když nějaký
odkaz nefunguje, nebo naopak nějaký odkaz na včelařský web schází.

Baudis Jan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky) (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794)

Biologická odbouratelnost parafínu jako uhlovodíků alkanové řady bude dost
špatná. Jako obecně všech ropných látek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 01, 2006 10:34 PM
Subject: Odbouratelnost parafinů (bylo PS nastavky)


> > jsou známy bezpečné postupy likvidace sporů moru včelího plodu horkým
> parafínem
>
> nevíte náhodou někdo něco bližšího o biologické odbouratelnosti parafinů,
> ceresinů a spol?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78082 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 16807 do č. 16867)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu