Včelařská konference

Bez drátku jste namydlený všici. Jen škoda práce.

Pratele, nizky ramek je treba dratovat stejne jako vyssi. Vyplati se to. Nejlepši je mit v horni loucce drazku na vlozeni mezisteny, pak u 18 cm vysokeho ramku 3 x vodorovne dratky s tim, ze horni ma byt co nejblize k horni loucce, aby drzel mezistenu, zbytek plochy rozdělit na 3 plochy, a kolem bocnich loucek a ke spodni loucce 4-5 mm mezery na roztahovani vosku. Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne nechat mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim topeni, kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji). Pokud se ramky dratuji svisle, je vhodne dratky zvlnit v rovine ramku zvlnovačem. Tim se dratky pruzne napnou a zaroven se omezi sjeti plnych panenskych plastu napr. pri bourzce za horka..
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

Od: Vladimir Ptacek:
....
> Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne nechat
> mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred
> zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim topeni,
> kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji).
........

Jsou to zkušenosti s mezistěnama zabalenýma do papíru nebo do PE smršťovací fólie? Já bych takovou radu jen možná rád upřesnil, protože p. Löffelmann (odkaz: http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=16478&visible=0&type=nointro+nostatus+noform ) v bodě 2 upozorňuje, že mezistěny ve fólii nesmí zmrznout, protože se potom drolí. Já nevím a toto nemohu potvrdit jako všeobecnou radu, protože mám mezistěny stále v mrazuprosté místnosti.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr. Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9 rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM. Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě. Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování? Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik rojové nálady.

A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se ještě zeptal zkušenějších na 2 věci:
1) kam a kdy dávají stavební rámek
2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
Děkuji Vám za názory.

stavební rámek vkládám v době kvetení angreštu do spodního nástavku vedle plodového hnízd a zůstává tam ješ až do začátku července

Pean

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vlastimil <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozi?ov?n?
> Datum: 28.5.2006 14:07:59
> ----------------------------------------
> Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr.
> Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9
> rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla
> včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed
> 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě
> byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM.
> Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět
> zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě.
> Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
> Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování?
> Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá
> převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo
> jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik
> rojové nálady.
>
> A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se ještě zeptal zkušenějších na 2
> věci:
> 1) kam a kdy dávají stavební rámek
> 2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a
> to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a
> zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
> Děkuji Vám za názory.
>
>
>

Problém zamedování plodiště a vyrojení včelstva byl v mřížce a souších či mezistěnách v medníku. Ty včely nerady obsazují. Pokud používáme mřížku, včely bez problémů obsednou vytočené a od medu vlhké plásty (uschované od loňska) jinak musíme dát do medníku alespoň 2 plásty plodu nad plod v plodišti (kontrola po týdnu na náhradní matečníky).
Dadant s nízkými nástavky v medníku mřížku nepoužívá, takže zde podobné problémy odpadají.
Vše dobré,

Pokud se rozšiřuje - dává první nastavek nad mřížku s mezistěnami a suchými
soušemi, stálo by možná za to dát na několik dní přidávaný nastavek dolů, na
něho mřížku a potom plodiště a po pár dnech po obsednutí plástů včelami dát
tento nastavek nad mřížku nad plodiště. Předpokládám, že u některých včelařů
by to mohlo být i časově přijatelnější než převěšování. Ale je to jen
nápad, nemám to vyzkoušené.

R. Polášek

K Dadantu snad tolik, že by to neměl být problém. Dobré ovšem je alespoň první medníkový nástavek ze souší, nebo alespoň se středovým jádrem 2-3 souší. Já jsem letos rozšižoval tak, že jsem koncem dubna na sestavu 1N+VN přidal 2 NN, vždy oddělené listem novinového papíru, tj. NN+VN+noviny+NN+noviny+NN+fólie a uteplení. Přesly do medníku zcela v pohodě ja za 14 dnů jsem již klasicky podstavil další NN.

S pozdravem

Já mám mezistěny v papíru v místnosti, kde je v zimě za mrazů pár stupnů pod
nulou a žádní problémy nepozoruji. třeba i dva, tři roky. Pokud se jedná o
mezistěny zabalené v fólii, mohlo by se jednat o to, že vlivem nízkých
teplot se ta fólie ještě více smršťuje a potom mezistěny, které jsou za
nízkých teplot křehké drtí. Nebo druhá možnost je ta, že nízké teploty
nevadí, ale vadí kolísání nízkých teplot, například když jsou mezistěny
někde ve včelíně, kde je stejné kolísánií teplot jako venku ve dne a v noci.
Ve vylisované mezistěně jsou vlivem rychlého ochlazení a tlaku při lisování
krystaly vosku jemné a mezistěna relativně tvárná. Vlivem kolísání teplot by
se tyto krystaly vosku mohly postupně zvětšovat a tudíž tvárnost mezistěny
zhoršovat, až by nakonec popraskala vlivem roztahování a šmršťování při
změně teplot. No, ale zatavené mezistěny občas ve včelíně nebo v úle přes
zimu skladuji a nijak moc jim to neubližuje. Možná když jsou v balíku, vadí
že se jednotlivé mezistěny třou o sebe. Jinak ale platí, že takové mezistěny
vystavené mrazu jsou skutečně křehké, dokud se nevystaví té teplotě 30 - 40
st C.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 28, 2006 9:52 AM
Subject: Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n?


Od: Vladimir Ptacek:
....
> Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne
nechat
> mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred
> zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim
topeni,
> kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji).
........

Jsou to zkušenosti s mezistěnama zabalenýma do papíru nebo do PE smršťovací
fólie? Já bych takovou radu jen možná rád upřesnil, protože p. Löffelmann
(odkaz:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=16478&visible=0&type=nointro+nosta
tus+noform ) v bodě 2 upozorňuje, že mezistěny ve fólii nesmí zmrznout,
protože se potom drolí. Já nevím a toto nemohu potvrdit jako všeobecnou
radu, protože mám mezistěny stále v mrazuprosté místnosti.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Na mrazu jsem míval mezistěny balané v papíru. S folií nemám zkušenosti.
Vše dobré,
VP

Před cca 15 roky jsem po dvě sezóny měl možnost porovnat mezistěny lité ( z
ručního lisu ) a mezistěny lisované z chladnoucího plátu "archu" vosku (
koupil jsem je z včelařské prodejny ).
Do té doby jsem používal jen ty lité a proto jsem netušil, že je třeba
rozlišovat aplikaci litých a lisovaných mezistěn. Možná hraje roli i
tloušťka mezistěny, ale nedělal jsem výzkum, jen sděluji svoje zkušenosti:

1. Čerstvé lisované mezistěny řezané přesně na vnitřní rozměr rámku se víc
než v polovičním počtu vyboulily směrem do uličky těsně nad dolní loučkou.
Pokud mezistěna byla o cca 3mm nižší ( ponechána mezera od dolní loučky,
nebyl problém u úzkých, ani širokých dolních louček).
2. Pokud jsem příští rok použil zbytek lisovaných mezistěn (mezistěny byly
přes zimu uložené ve skříni ve včelínu a určitě přemrzly), bylo vše bez
problémů. Jen jsem je musel dát přes noc ohřát na pokojovou teplotu (cca 22
stupňů) a pak teprve zatavovat do rámků. (K tomu si dovolím teorii a
omlouvám se za nepřesnosti: při teplotách pod -12stupňů?? vosk krystalizuje,
krystaly se vzájemně orientují a původně amorfní hmota vosku se
"přemrznutím" a vlivem vazeb mezi krystaly zpevní). Je-li to správné
zdůvodnění nevím, ale v úlu to funguje.
3. Pro úsporu času jsem se pokoušel připravit rámky s mezistěnami již v
lednu v teple vytopené dílny). Po zatavení mezistěn jsem rámky uložil do
skříně ve včelínu, kde řádně vymrzly. Při rozkvětu třešně jsem je chtěl
vložit do včelstev, ale cca třetina mezistěn byla rozdělena v místě
drátkování, ( vysvětluji si to takto: délka drátku zataveného při pokojové
teplotě v mezistěně široké 380mm je 380mm. Při mrazu se rozměr voskové
mezistěny nezmění, ale délka drátku se zmenší na např. 378mm. To stačí na
to, aby se vosk podél drátku odtrhl). Použitelná byla jen část rámků s
neroztrhanými mezistěnami- tedy zimní příprava na jaro přišla vniveč.
4. Další rok jsem tytéž mezistěny zatavoval do rámků při teplotě kolem nuly
( z autobaterie přímo ve včelíně).
A zase uložil do skříně ve včelínu ( kde určitě prošly mnohými mrazy).
Všechny mezistěny byly při jarním vložení do včelstva v pořádku a včely je
rovnoměrně vystavěly.
5. Roztaveným voskem jsem připevnil mezistěnu k horní loučce v rámku bez
drátků. Rozměr mezistěny byl o cca 3 mm menší než šířka i délka prostoru
mezi loučkami. Takto připravené rámky dobře přestály všechny mrazy, ale na
jaře se mi cca u 30% rámků mezistěna při manipulaci odlomila od horní loučky
( přičítám to hlavně své nešikovnosti). Pokud jsem s takovými rámky
manipuloval odpoledne při teplotě nad cca 12stupňů, nebyl problém.
6. Do podélné drážky ve středu spodní plochy horní loučky jsem vložil
zvlněný odporový drát, vložil mezistěnu, připojil na zdroj proudu a doufal,
že se okraj mezistěny částečně roztaví a propojí mezistěnu se stěnami
drážky. Cca 70 % mezistěn přestálo veškerou manipulaci a některé mezistěny
mám takto v provozu již třetí rok. Jako nápad se mi to docela zamlouvá a
dávám ho k dispozici, kdyby měl někdo zájem to dotáhnout do dokonalosti.
(platí pro NN, konkrétně pro Optimal 42x17)
7. U Čejkových úlů r.m. 42x35cm jsem zkoušel nedrátkovat ( dle popisu
starého cca 90 roků), ale hmotnost včel a úlová teplota způsobily zhroucení
včelího díla v 90% případů.
8. Nedrátkované mezistěny, kdy mezistěna je přitavena voskem k horní loučce
a dole prochází mezi dvěma dolními loučkami: odpozoroval jsem, že včely se
nejprve zajímají o stavbu buněk cca v horní čtvrtině výšky rámku,
horizontálně od středu poněkud blíže k česnu ( u studené stavby). Pak
upevňují mezistěnu k bočním loučkám v horní třetině bočních louček a
přichytí mezistěnu na několika místech dolních louček ( domnívám se, že to
může vést k "vyboulení díla směrem do uličky" u takto aplikovaných
mezistěn). Pak teprve mezistěnu dostaví v téměř celé ploše, podél dolní
poloviny bočních louček buď později, nebo vůbec ne. Nebo takto rozestavěnou
mezistěnu opustí a okraje buněk olemují propolisem. Takové propolisem
označené mezistěny jsou pak dost významnou překážkou pro včelami vnímanou
celistvost díla- včely je výrazně opomíjejí zejména pro plodování, nejvýš z
nich udělají "překladiště" rozpracovaného nektaru.

Omlouvám se, nakonec jsem se rozepsal víc, než jsem měl původně v úmyslu,
neboť téma je to zajímavé. Možná by to vydalo na příspěvek do Včelařských
novin.

Pepa Kala








-----Original Message-----
From: Vladimir Ptacek [mailto:ptacek.home/=/cmail.cz]
Sent: Sunday, May 28, 2006 9:48 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Mezistěny a mráz

Na mrazu jsem míval mezistěny balané v papíru. S folií nemám zkušenosti.
Vše dobré,
VP


__________ Informace od NOD32 1.1563 (20060528) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

> Od: Josef Kala
....
> Při rozkvětu třešně jsem je chtěl
> vložit do včelstev, ale cca třetina mezistěn byla rozdělena v místě
> drátkování, ( vysvětluji si to takto: délka drátku zataveného při pokojové
> teplotě v mezistěně široké 380mm je 380mm. Při mrazu se rozměr voskové
> mezistěny nezmění, ale délka drátku se zmenší na např. 378mm. To stačí na
> to, aby se vosk podél drátku odtrhl). Použitelná byla jen část rámků s
> neroztrhanými mezistěnami- tedy zimní příprava na jaro přišla vniveč.
.......
Nejen že se stáhne drátek, ale jsem si zcelajist, že zatavená mezistěna při rozdílu teplot roztahuje a stahuje v rozmezí až 5 mm. Prostě od drátku praskne.


> Od: Josef Kala:
> 7. U Čejkových úlů r.m. 42x35cm jsem zkoušel nedrátkovat ( dle popisu
> starého cca 90 roků), ale hmotnost včel a úlová teplota způsobily zhroucení
> včelího díla v 90% případů.
..........
Čejkovi úly přišly v širší známost u nás právě na základě vlivu propagace tohoto typu úlu panem Čejkou. Bohužel jsem zjistil, že ale p. Čejka není vynálezce tohoto úlu, a tento úl přebral (a zřejmě také mírně upravil) podle českých poměrů. Bylo by záhodno zjistit, jakou metodou se doopravdy v těchto úlech původně včelařilo a drátkovalo či nedrátkovalo. Tz. ještě před Čejkou.



> Od: Josef Kala:
> 8. Nedrátkované mezistěny, kdy mezistěna je přitavena voskem k horní loučce
> a dole prochází mezi dvěma dolními loučkami: odpozoroval jsem, že včely se
> nejprve zajímají o stavbu buněk cca v horní čtvrtině výšky rámku,
> horizontálně od středu poněkud blíže k česnu ( u studené stavby). Pak
> upevňují mezistěnu k bočním loučkám v horní třetině bočních louček a
> přichytí mezistěnu na několika místech dolních louček ( domnívám se, že to
> může vést k "vyboulení díla směrem do uličky" u takto aplikovaných
> mezistěn). Pak teprve mezistěnu dostaví v téměř celé ploše, podél dolní
> poloviny bočních louček buď později, nebo vůbec ne. Nebo takto rozestavěnou
> mezistěnu opustí a okraje buněk olemují propolisem. Takové propolisem
> označené mezistěny jsou pak dost významnou překážkou pro včelami vnímanou
> celistvost díla- včely je výrazně opomíjejí zejména pro plodování, nejvýš z
> nich udělají "překladiště" rozpracovaného nektaru.
...........
To je právě ono. Myslím si, že se rámy ČjÚ musely dokonce u nějakých včelařů "přetáčet vzhůru nohama". Podle všech možných informací včelám nevadí takové přetáčení a dokonce je to jakousi "protirojovou alternativou" (ale to jen doopravdy do určité míry). Nedostavování díla a "skryté včelařské finty" našich otců a dědů je nutné brát v úvahu. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Nemám teď k dispozici tepelnou roztažnost včelího vosku, ale vím, že
plastické hmoty mají běžně až desetkrát větší tepelnou roztažnost než
technické kovy i víc. U vosku bych odhadoval ještě větší tepelnou roztažnost
než u plastických hmot, protože má ještě menší hustotu než plasty. Mohl by
to potvrdit někdo, kdo má příslušné tabulky k dispozici?
Ostatně kdyby byla tepelná roztažnost kovu drátku vyšší než vosku, tak by se
při ochlazování před prasknutím mezistěny vydouvaly a při oteplování zase
vyrovnávaly, v praxi je to naopak.

R. Polášek

Ja sice NN nepouzivam, ale drotkujem ramiky "W" a medzistienku prikladam ku
spodnej latke. Medzistienky su tak o 3 az 5 mm nizsie. Pud nuti vcely
medzistienku hore "prilepit". . Takto mam dielo vystavane az ku hornej
latke, a pekne rovne. Medzistienky skladujem cez zimu v nevykurenej chalupe,
kde sa teplota pohybyje cca -10 st. C, a vsetko je v poriadku.



----------
www.icewarp.cz - Merak Mail Server
Zabezpeceny mail server pre Windows a Linux s Groupware.

Já jsem si taky zvykl mezistěnu dávat k spodní laťce, protože kdysi v
zadovácích s nízkým dnem ji včely nezastavěly, nechávaly tam mezeru. Někdy
to tak nechávají i v nastavku s vysokým dnem, když je mezistěna v prvním
nastavku nad tímto dnem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "InMail Vojto" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 29, 2006 7:51 AM
Subject: Re: Nízký rámek & drátkování


> Ja sice NN nepouzivam, ale drotkujem ramiky "W" a medzistienku prikladam
ku
> spodnej latke. Medzistienky su tak o 3 az 5 mm nizsie. Pud nuti vcely
> medzistienku hore "prilepit". . Takto mam dielo vystavane az ku hornej
> latke, a pekne rovne. Medzistienky skladujem cez zimu v nevykurenej
chalupe,
> kde sa teplota pohybyje cca -10 st. C, a vsetko je v poriadku.