Včelařská konference

Jak se říká, není mraku aby neměl stříbrnou obrubu. A všechno zlé je k něčemu dobré.
Věřím, že v přírodě existuje něco jako samočistící funkce. Proces očisty, který nás čeká, bude asi bolestivý. Možná bude znamenat zřetelný úbytek populace (z důvodu válek o zbytky ropy nebo uměle vytvořených nemocí), ale i to je pro Zemi dobré. (Heslo dne: Myslete globálně!) Planetě by velmi prospělo, kdyby se současná populace snížila na polovinu až třetinu. Zní to drasticky, ale pro zachování života je to nezbytné.
Vezměme si například katastrofické předpovědi o tom, co bude, až světu dojde nafta a zemní plyn. Celá naše civilizace se stala závislou na ropě a ropných výrobcích. Ropa dnes neslouží jen jako palivo, ale používá se k výrobě plastů, léků, oděvů, tisíců předmětů denní potřeby, které vnímáme jako samozřejmost.
Vedle největšího spotřebitele ropy, Spojených států, se dnes objevuje na obzoru nový gigant s ještě větším apetitem než USA: Čína.
Zemní plyn se dnes používá v elektrárnách na výrobu elektřiny, v továrnách a slouží v miliónech domácností jako topivo.
Analytici se ještě stále přou, zda už jsme vrcholu těžby dosáhli nebo ještě ne, ale jisté je, že nových nalezišť je poskrovnu a v nich uložená ropa se navíc bude muset dobývat náročnější (a tedy dražší) technologií. Stávající ropná naleziště už téměř nestačí, o zemním plynu nemluvě.
Je zcela jisté, že za naftu, benzín a zemní plyn budeme platit více. Mnohem více. Je to tragédie? Možná ani ne.
Lidská civilizace trvá nějakých dvacet tisíc let a po celou tu dobu lidstvo dokázalo žít, tvořit a budovat bez ropy. Ta se stala strategickou surovinou teprve v minulém století. Kdybychom celou existenci lidské civilizace vtěsnali do 24 hodin, objevila by se ropa minutu před dvanáctou. A všechny předchozí generace žily docela dobře i bez nafty.
Posledních padesát let si všichni žijeme nad poměry. Chováme se způsobem „po nás potopa…“. Jako kdybychom měli neomezený účet v bance. Produkujeme stovky tun odpadků, ačkoliv by stačilo docela málo, aby jich byla jen desetina. Létáme na dovolenou kraj světa, protože si to můžeme dovolit. Kupujeme si vozy velké a silné jako tanky. Proč ne, když na to máme. A navrhnout kupujícímu, že tutéž službu by jen s malinko menším pohodlím zastalo i menší vozidlo, je pro něj téměř urážka. Po celý rok si můžeme v obchodě koupit jahody, třešně, maliny, ostružiny, melouny, jinak typicky sezónní ovoce, dovážené letadly z míst vzdálených tisíce kilometrů. Obalová technika dostoupila takové kvality, že obal bývá pevnější než samotný výrobek (který naopak často bývá navržen tak, aby dlouho nevydržel a musel se koupit nový). Slovo „síťovka“, což byla oblíbená nákupní taška do kapsy, už mladá generace nezná. Zboží si dnes odnášíme v prakticky nezničitelných plastových sáčcích, jejichž užitečnost je maximálně několik hodin, než nákup doneseme domů. Pak končí na skládce. Je to opravdu všechno nezbytné k životu?
Jak asi bude vypadat život v době, kdy ropa bude pětkrát dražší než dnes (řekněme 300 - 400 dolarů za barel)?