Včelařská konference

NEPŘEMÝŠLEJ O NADMOŘSKÉ VÝŠCE
Já mám stanoviště 270 m n. m. a dříve jsem ošetřoval i včelstva JZD na Kosíři 442 m n. m. žádný výrazný rozdíl v tom není. Musíš se řídit ne kalendářem ale stavem vegetace v dané lokalitě 1 ROZKVĚT JÍVY první kontrola včelstev 2 ROZKVĚT SRSTKY NEBO TŘEŠNĚ PTAČKY vložit stavební rámek 3 ZAČÁTEK KVĚTU ŘEPKY nasadit medník 4 ZBYTEČNĚ NEVRTAT DO PLODIŠTĚ čím víc do hovna vrtáš tím víc smrdí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Antwort: Re: Antwort: P?id?n? n?stavku
> Datum: 29.4.2006 10:12:33
> ----------------------------------------
> Díky za radu. Taky mi připadá jako utopie pracovat s celými nástavky.
> Včelařím v nadmořské výšce 450m. Ano, včelařím s mřížkou.
> ........
> Právě minulý týden jsem na stanovišti 449mnm (kota poblíž) přidával celé
> nástavky. A protože od května nastupuji do práce. a nevím, kdy se ke včelám
> dostanu, tak jsem všem, které byly v kondici přidával pro jistotu hned dva
> nástavky. Jeden nad a jeden pod plodiště (Lang.24cm). Mřížku jsem zatím
> nedával, protože kvetou zatím jen javory, a pampleliška začíná sporadicky
> místy. Takže úpravu medníků atd. udělám až se ke včelám dostanu. Ale to je
> specifické vzhledem k životní situaci.
> Nejsilnější včelstvo (v září spojované dvě) má 7N, druhé normální, které
> plodovalo už přes 3N je na 5N. Ostatní na 4N už jsou, nebo je,pokud počasí
> a čas rozšířím,
> Otázka je, z kolika nástavků cheš rozšiřovat.
> Pokud plodují ve 2N, nebo 3NN, tak se dá dát celý nástavek nad a zvládnou
> to. Pokud ne, pak to ještě není zralé na nástavkovou technologii a zacházel
> bych s nimi klasicky. Buď bych nástavek podstavil, pokud by nechtěli
> přejít, nebo nebylo dílo ale jen mezistěny, tak bych je převěsil, tak že
> plod a dílo by bylo nad sebou v polovinách nástavků a zahříval by se, v
> druhé by bylo volno.
>
> Jinak nadmořská výška 450mnm není nic mimořádného, i když zase nějaký
> polovzdělaný hulvát ve Včelařství tvrdí opak.
> Karel
>
>
>

S tím bych souhlasil. Rozhodující je mikroklima daného místa.
Třeba nějaká hůrka vysoká 100 - 200 metrů od okolí. Jednou někdy časně v
předjaří jsem se dostal na vrcholek takové hůrky. Jinde právě tál sníh,
kromě sněženek a podobných rostlin vyrůstajicích ze sněhu ještě nic
nerostlo, ale jižní strana vrcholku byla ohřáta sluncem, zrovna bylo
bezvětří a slunce okolo poledne, tak tam byla rozehřátá půda a kvetly tam
petrklíče a devětsily a podobné rostliny. Něco kvetlo ještě na horní
polovině jižního svahu. Všude jinde byly jen suchá tráva a listí z loňska a
na severním svahu pod lesem ještě hromady sněhu a málem tam i v poledne
mrzlo. Ten vrcholek je extrém, protože je tam na druhé straně příliš větrno
a taky nepříznivé počasí chytá z první ruky. Ale jinak podle mých pozorování
rozdíl mikroklimatu na jižní a na severní straně nějaké hůrky nebo jen svahu
jsou až jakoby stovky kilometrů na jih nebo sever. Největší extrém je na
jaře a potom ještě v pozdním létě a na podzim, kdy je slunce nízko a proto
severní svahy neohřívá. V létě je spíše rozdíl ve vlhkosti, severní svahy
jsou vlhčí. Takže když je suché teplé léto, může být snůška na stanovištích
na severním svahu lepší než na jižním, když je léto vlhké, je to třeba
naopak. Taky jsou rozdíly v oblastech. Třeba okolí Pardubic je zhruba ve
stejné nadmořské výšce jako jsem já na severní Moravě. Přitom na Pardubicku
je o dost tepleji než tady. Zase třeba jižní Čechy jsou až o 300 metrů výš.
Připadá mi, že tam je počasí v průměru stejné jako tady, možná o trošku
chladnější v létě a trošku teplejší v zimě. Zase na severní Moravě je v
některých obdobích průšvih, když tlaková výše putuje někde přes Balt od
západu k východu, potom dostáváme z první ruky studené proudění ze severu a
severovýchodu, zatímco na Pardubicku nebo v jižních Čechách ne. Takoví
ledoví v polovině května za těchto podmínek jsou někdy skutečně ledoví.
Takže na nadmořské výšce skutečně záleží, ale zas tak moc ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 29, 2006 12:56 PM
Subject: Re: Antwort: Re: Antwort: P?id?n? n?stavku


NEPŘEMÝŠLEJ O NADMOŘSKÉ VÝŠCE
Já mám stanoviště 270 m n. m. a dříve jsem ošetřoval i včelstva JZD na
Kosíři 442 m n. m. žádný výrazný rozdíl v tom není. Musíš se řídit ne
kalendářem ale stavem vegetace v dané lokalitě 1 ROZKVĚT JÍVY první
kontrola včelstev 2 ROZKVĚT SRSTKY NEBO TŘEŠNĚ PTAČKY vložit stavební rámek
3 ZAČÁTEK KVĚTU ŘEPKY nasadit medník 4 ZBYTEČNĚ NEVRTAT DO PLODIŠTĚ čím víc
do hovna vrtáš tím víc smrdí

Pepan

NEPŘEMÝŠLEJ O NADMOŘSKÉ VÝŠCE
.....
Souhlas. Já s ní nezačal. To moje nové stanoviště v 449m je z hlediska podmínek pro včely lepší než moje u domu, které je "jen" 300mnm. Tedy níže než Petřiny v Praze.
A daleko lepší podmínky bych našel ve stráních výše položených ke Krkonoším a nakloněných k jihu.
Jinak jsem teď na jaře jezdil dost od Krkonoš na Šumavu a bylo zajímavé sledovat, že zřejmě rozhoduje i zeměpisná šířka(jestli je to šířka, já si ji často pletl s délkou. Asi bych nemohl kormidlovat :-). Polohy na Šumavě i okolo 500m na tom byly lépe, než třeba u nás, ale třeba i u Jičína.
Prvně jsem si toho všiml před několika na jaře, když jsem sledoval stav řepky (i když to možná je závislé i odrůdově).
Teď jsem si to potvrdil na slézání sněhu.