Včelařská konference

Můžete mi prosím poradit, kdy je vhodné přidat celý nástavek s mezistěnami, aby včely mezistěny bez problému vystavěly a tím vlastně i včelstvo rozšířit? Mám nově nástavkové úly, nezateplené 39x24. Díky.
Martin

nepridavaj cely nastavok medzistien. Preves don aspon 2 ramiky plodu a
ramik zasob z sucasnych nastavkov a namiesto nich vloz medzistienky.
Cas na taketo rozsirovanie je ked obsadaju sucasny nastavok minus max 2
ramiky a maju aspon 5 ramikov plodu.

Matej




"Martin Èerný" <e-mail/=/nezadan>
28.04.2006 09:48
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Pøidání nástavku






Můžete mi prosím poradit, kdy je vhodné přidat celý nástavek s
mezistěnami,
aby včely mezistěny bez problému vystavěly a tím vlastně i včelstvo
rozšířit? Mám nově nástavkové úly, nezateplené 39x24. Díky.
Martin

No mě obsedají dva nástavky....Jak teda potom vyřešit obměnu díla během sezony?

z sucasneho horneho nastavku vyber 2 ramiky plodu a jeden ramik zasob ( ak
mas 11 ramikove nastavky mozes aj dva ramiky zasob ) a daj ich do nastavku
ktory chces pridat. medzisteny kt. ti takto zvysili daj na kroj plodoveho
telesa v sucasnom hronom nastavku. Pridavany nastavok poloz na vrch cim sa
stane hornym.
Do spodneho nastavku by som medzisteny nedaval, stavaju ich tam podstatne
pomalsie.

Obmena diela je predsa zabezpecena. Koncom leta pretriedis ramiky a nechas
len svetle a pekne vystavane a ostatne odoberies.

V nasich podmienkach je praca s celymi nastavkami len iluzia ....

Vcelaris z mriezkou ?

Matej




"Martin Èerný" <e-mail/=/nezadan>
28.04.2006 10:03
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Antwort: Pøidání nástavku






No mě obsedají dva nástavky....Jak teda potom vyřešit obměnu díla během
sezony?

Díky za radu. Taky mi připadá jako utopie pracovat s celými nástavky. Včelařím v nadmořské výšce 450m. Ano, včelařím s mřížkou.

Všechny rámky ve dvou nastavcích určitě nebudou s plodem. Takže se dají
nějaké rámky na čas vyhodit a nahradit mezistěnami, aby je včely vystavily.
Jestli přidávat celé nastavky nebo ne se nedá říct jednoznačně. V prvé řadě
záleží, o kolik se zvětší úlový prostor. Jestli je ve včelstvu 4 - 5 nízkých
nastavků a přidá se další je něco jiného, když jsou ve včelstvu dva nastavky
třeba o výšce 24 a má se přidat další. Záleží taky na teplotě. Ještě v
květnu jsou poměrně chladné noci, zatímco uvnitř včelstva se v té době
udržuje o dost vyšší teplota, takže včelám se na mezistěny moc nebude chtít.
Ale třeba v létě stejný přidaný nastavek s mezistěnami, když je nějaká
snůška a počasí je tropické včetně nocí včely ihned obsadí a během týdne,
dvou postaví a matka zaklade. Na nadmořské výšce vůbec nezáleží.
Dobrý včelař kromě jiného je právě ten, který pozná, kdy musí kvůli
vystavení mezistěn vytahovat z úlu rámky a piplat se s tím až desítky minut
a kdy rovnou může přistavit celý nastavek, zásah je hotový do dvou minut.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Martin Černý" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 28, 2006 11:25 AM
Subject: Re: Antwort: Re: Antwort: Přidání nástavku


> Díky za radu. Taky mi připadá jako utopie pracovat s celými nástavky.
> Včelařím v nadmořské výšce 450m. Ano, včelařím s mřížkou.

Díky za radu. Taky mi připadá jako utopie pracovat s celými nástavky. Včelařím v nadmořské výšce 450m. Ano, včelařím s mřížkou.
.........
Právě minulý týden jsem na stanovišti 449mnm (kota poblíž) přidával celé nástavky. A protože od května nastupuji do práce. a nevím, kdy se ke včelám dostanu, tak jsem všem, které byly v kondici přidával pro jistotu hned dva nástavky. Jeden nad a jeden pod plodiště (Lang.24cm). Mřížku jsem zatím nedával, protože kvetou zatím jen javory, a pampleliška začíná sporadicky místy. Takže úpravu medníků atd. udělám až se ke včelám dostanu. Ale to je specifické vzhledem k životní situaci.
Nejsilnější včelstvo (v září spojované dvě) má 7N, druhé normální, které plodovalo už přes 3N je na 5N. Ostatní na 4N už jsou, nebo je,pokud počasí a čas rozšířím,
Otázka je, z kolika nástavků cheš rozšiřovat.
Pokud plodují ve 2N, nebo 3NN, tak se dá dát celý nástavek nad a zvládnou to. Pokud ne, pak to ještě není zralé na nástavkovou technologii a zacházel bych s nimi klasicky. Buď bych nástavek podstavil, pokud by nechtěli přejít, nebo nebylo dílo ale jen mezistěny, tak bych je převěsil, tak že plod a dílo by bylo nad sebou v polovinách nástavků a zahříval by se, v druhé by bylo volno.

Jinak nadmořská výška 450mnm není nic mimořádného, i když zase nějaký polovzdělaný hulvát ve Včelařství tvrdí opak.
Karel

NEPŘEMÝŠLEJ O NADMOŘSKÉ VÝŠCE
Já mám stanoviště 270 m n. m. a dříve jsem ošetřoval i včelstva JZD na Kosíři 442 m n. m. žádný výrazný rozdíl v tom není. Musíš se řídit ne kalendářem ale stavem vegetace v dané lokalitě 1 ROZKVĚT JÍVY první kontrola včelstev 2 ROZKVĚT SRSTKY NEBO TŘEŠNĚ PTAČKY vložit stavební rámek 3 ZAČÁTEK KVĚTU ŘEPKY nasadit medník 4 ZBYTEČNĚ NEVRTAT DO PLODIŠTĚ čím víc do hovna vrtáš tím víc smrdí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Antwort: Re: Antwort: P?id?n? n?stavku
> Datum: 29.4.2006 10:12:33
> ----------------------------------------
> Díky za radu. Taky mi připadá jako utopie pracovat s celými nástavky.
> Včelařím v nadmořské výšce 450m. Ano, včelařím s mřížkou.
> ........
> Právě minulý týden jsem na stanovišti 449mnm (kota poblíž) přidával celé
> nástavky. A protože od května nastupuji do práce. a nevím, kdy se ke včelám
> dostanu, tak jsem všem, které byly v kondici přidával pro jistotu hned dva
> nástavky. Jeden nad a jeden pod plodiště (Lang.24cm). Mřížku jsem zatím
> nedával, protože kvetou zatím jen javory, a pampleliška začíná sporadicky
> místy. Takže úpravu medníků atd. udělám až se ke včelám dostanu. Ale to je
> specifické vzhledem k životní situaci.
> Nejsilnější včelstvo (v září spojované dvě) má 7N, druhé normální, které
> plodovalo už přes 3N je na 5N. Ostatní na 4N už jsou, nebo je,pokud počasí
> a čas rozšířím,
> Otázka je, z kolika nástavků cheš rozšiřovat.
> Pokud plodují ve 2N, nebo 3NN, tak se dá dát celý nástavek nad a zvládnou
> to. Pokud ne, pak to ještě není zralé na nástavkovou technologii a zacházel
> bych s nimi klasicky. Buď bych nástavek podstavil, pokud by nechtěli
> přejít, nebo nebylo dílo ale jen mezistěny, tak bych je převěsil, tak že
> plod a dílo by bylo nad sebou v polovinách nástavků a zahříval by se, v
> druhé by bylo volno.
>
> Jinak nadmořská výška 450mnm není nic mimořádného, i když zase nějaký
> polovzdělaný hulvát ve Včelařství tvrdí opak.
> Karel
>
>
>

S tím bych souhlasil. Rozhodující je mikroklima daného místa.
Třeba nějaká hůrka vysoká 100 - 200 metrů od okolí. Jednou někdy časně v
předjaří jsem se dostal na vrcholek takové hůrky. Jinde právě tál sníh,
kromě sněženek a podobných rostlin vyrůstajicích ze sněhu ještě nic
nerostlo, ale jižní strana vrcholku byla ohřáta sluncem, zrovna bylo
bezvětří a slunce okolo poledne, tak tam byla rozehřátá půda a kvetly tam
petrklíče a devětsily a podobné rostliny. Něco kvetlo ještě na horní
polovině jižního svahu. Všude jinde byly jen suchá tráva a listí z loňska a
na severním svahu pod lesem ještě hromady sněhu a málem tam i v poledne
mrzlo. Ten vrcholek je extrém, protože je tam na druhé straně příliš větrno
a taky nepříznivé počasí chytá z první ruky. Ale jinak podle mých pozorování
rozdíl mikroklimatu na jižní a na severní straně nějaké hůrky nebo jen svahu
jsou až jakoby stovky kilometrů na jih nebo sever. Největší extrém je na
jaře a potom ještě v pozdním létě a na podzim, kdy je slunce nízko a proto
severní svahy neohřívá. V létě je spíše rozdíl ve vlhkosti, severní svahy
jsou vlhčí. Takže když je suché teplé léto, může být snůška na stanovištích
na severním svahu lepší než na jižním, když je léto vlhké, je to třeba
naopak. Taky jsou rozdíly v oblastech. Třeba okolí Pardubic je zhruba ve
stejné nadmořské výšce jako jsem já na severní Moravě. Přitom na Pardubicku
je o dost tepleji než tady. Zase třeba jižní Čechy jsou až o 300 metrů výš.
Připadá mi, že tam je počasí v průměru stejné jako tady, možná o trošku
chladnější v létě a trošku teplejší v zimě. Zase na severní Moravě je v
některých obdobích průšvih, když tlaková výše putuje někde přes Balt od
západu k východu, potom dostáváme z první ruky studené proudění ze severu a
severovýchodu, zatímco na Pardubicku nebo v jižních Čechách ne. Takoví
ledoví v polovině května za těchto podmínek jsou někdy skutečně ledoví.
Takže na nadmořské výšce skutečně záleží, ale zas tak moc ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 29, 2006 12:56 PM
Subject: Re: Antwort: Re: Antwort: P?id?n? n?stavku


NEPŘEMÝŠLEJ O NADMOŘSKÉ VÝŠCE
Já mám stanoviště 270 m n. m. a dříve jsem ošetřoval i včelstva JZD na
Kosíři 442 m n. m. žádný výrazný rozdíl v tom není. Musíš se řídit ne
kalendářem ale stavem vegetace v dané lokalitě 1 ROZKVĚT JÍVY první
kontrola včelstev 2 ROZKVĚT SRSTKY NEBO TŘEŠNĚ PTAČKY vložit stavební rámek
3 ZAČÁTEK KVĚTU ŘEPKY nasadit medník 4 ZBYTEČNĚ NEVRTAT DO PLODIŠTĚ čím víc
do hovna vrtáš tím víc smrdí

Pepan

NEPŘEMÝŠLEJ O NADMOŘSKÉ VÝŠCE
.....
Souhlas. Já s ní nezačal. To moje nové stanoviště v 449m je z hlediska podmínek pro včely lepší než moje u domu, které je "jen" 300mnm. Tedy níže než Petřiny v Praze.
A daleko lepší podmínky bych našel ve stráních výše položených ke Krkonoším a nakloněných k jihu.
Jinak jsem teď na jaře jezdil dost od Krkonoš na Šumavu a bylo zajímavé sledovat, že zřejmě rozhoduje i zeměpisná šířka(jestli je to šířka, já si ji často pletl s délkou. Asi bych nemohl kormidlovat :-). Polohy na Šumavě i okolo 500m na tom byly lépe, než třeba u nás, ale třeba i u Jičína.
Prvně jsem si toho všiml před několika na jaře, když jsem sledoval stav řepky (i když to možná je závislé i odrůdově).
Teď jsem si to potvrdil na slézání sněhu.

Jsem začátečník. Nevím jestli jsem to udělal dobře či né, ale já se držím postupu od německého autora v knize Včelaříme jednoduše, nebo tak nějak se to jmenuje. Minulý týden jsem přidal celý nástavek 39x24 10 rámků ( 28 mm šíře rámku ) první byla souše,, 2 mezistěny, 4 souše, 2 mezistěny a stavební rámek. Měl jsem strach jestli jsem je nepodtrhl ve vývoji, ale počasí zatím přálo a včelky už vystavěly první 2 mezistěny a začínají obsedat přidaný nástavek. Nevím co se stane teď po ochlazení. Možná se stáhnou dolů do původního 1 nástavku a budou se tísnit a možná přijde rojovka. Zkouším a hledám svojí provozní metodu.V jednom mám zatím jasno. Chci zásahy do včel minimalizovat a moc jim do toho nekecat. Něco mně říká, že cesta převěšování bude asi jistější a bezpečnější, ale zatím tímto směrem nejdu.

Nevím co se stane teď po ochlazení. Možná se stáhnou dolů do původního 1 nástavku a budou se tísnit a možná přijde rojovka.
.....
Neviděl bych to tak. Tísnili by se tam, pokud by se nahoru vůbec nevydaly. Pokud tam už vystavěly mezistěny, tak to zvládly.
Pokud se stáhnou za chladu dolů, tak ne proto, aby se tísnili a chtěli rojit, ale aby udrželi plod v teple. Hned jak se oteplí, tak se roztáhnou. Já to považuji za přirozené.
Naopak převěšováním se dá plodiště narušit, roztáhnou, rozbít,.. a pak jim květnové mrazíky mohou pěkně "zatopit".

Převěšování se taky nesmí dělat bezhlavě. Do poloviny až konce května se
právě musí převěšovat tak, aby plodové těleso nebylo příliš roztaženo a
rozsekáno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 29, 2006 9:54 AM
Subject: Re: Přidání nástavku


> Nevím co se stane teď po ochlazení. Možná se stáhnou dolů do původního 1
> nástavku a budou se tísnit a možná přijde rojovka.
> ....
> Neviděl bych to tak. Tísnili by se tam, pokud by se nahoru vůbec nevydaly.
> Pokud tam už vystavěly mezistěny, tak to zvládly.
> Pokud se stáhnou za chladu dolů, tak ne proto, aby se tísnili a chtěli
> rojit, ale aby udrželi plod v teple. Hned jak se oteplí, tak se roztáhnou.
> Já to považuji za přirozené.
> Naopak převěšováním se dá plodiště narušit, roztáhnou, rozbít,.. a pak jim
> květnové mrazíky mohou pěkně "zatopit".

Jakmile jste začali používat Nástavkové úly tak okamžitě zapomeňtžře na praktiky s převěšováním. TO JSOU PRAKTIKY BUDEČÁKŮ A RŮZNÝCH UNIVERSÁLŮ. Nástavek vystrojený plásty a mezistěnami podle svého vkusu podsuňte dolů .TO PLATÍ I PRO PŘIDÁNÍ DRUHÉHO MEDNÍKU OVŠEM ALE NAD MŘÍŽKU Jediná výjimka při vkládání mřížky .Tam musíte matku dat pod mřížku

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: P?id?n? n?stavku
> Datum: 29.4.2006 09:54:45
> ----------------------------------------
> Nevím co se stane teď po ochlazení. Možná se stáhnou dolů do původního 1
> nástavku a budou se tísnit a možná přijde rojovka.
> ....
> Neviděl bych to tak. Tísnili by se tam, pokud by se nahoru vůbec nevydaly.
> Pokud tam už vystavěly mezistěny, tak to zvládly.
> Pokud se stáhnou za chladu dolů, tak ne proto, aby se tísnili a chtěli
> rojit, ale aby udrželi plod v teple. Hned jak se oteplí, tak se roztáhnou.
> Já to považuji za přirozené.
> Naopak převěšováním se dá plodiště narušit, roztáhnou, rozbít,.. a pak jim
> květnové mrazíky mohou pěkně "zatopit".
>
>
>

Fakt Vám závidím.Já když je nástavek ze 3/4 plný zásob a ještě prudí hlídačky od česna nemůžu ani zvednout.Podstavovat nástavek pod 3 jiné je pro mne zhola nemožné.

> Fakt Vám závidím.Já když je nástavek ze 3/4 plný zásob a ještě prudí hlídačky od česna nemůžu ani zvednout. Podstavovat nástavek pod 3 jiné je pro mne zhola nemožné.

Votomtoje,
sil rozhodně nepřibývá a tak nedí divu, že kdo chce včelařit i ve stáří s nástavkovými úly by se měl podívat po nízkonástavkové technologii. Nástavkově včelařit jen s vyššími nástavky je jen pro silné, mladé a zdravé včelaře. Velkovčelařům není co závidět, je to opravdu dřina, i když na čerstvém vzduchu. Sám si jen blahopřeju, že se mi podařilo už před 30-ti lety odhadnout svoje současné síly a prozřetelně provoz stavět na lehkých polystryrenových nízkých nástavcích.
Honza

Nástavkově včelařit jen s vyššími nástavky je jen pro silné, mladé a zdravé včelaře.
......
A nebo používat mechanizaci.
Já okukuji v železářství řetízkovou "kočku". Na rozdíl od jiných má plynulý zdvih a nebude rušit včely. Na všech nástavkách co dělám, dělám hmatové lišty "KOLOMÝ", dole zkosené, aby na ně šel nasadit plochý hák.
A pak už mi zbývá jen udělat včelník, něco jako má př. Nerad a nad každým úlem oko na závěs kladky. Kočku dám dozadu nad zeď, abych ji nemusel tahat a budu jen přehazovat kladku.
Pokrok ženou vpřed lenoši:-). Zatím se mi daří uzvednou úl o dvou nástavkách, ale daleko s ním nedojdu:-)

P.S.
Jak jsem psal o tomo rozšíření na 7N, tak jsem lhal. Špatně jsem si to zapamatoval, nebo spočítal. Při procházce jsem to spočítal na 6N. Ostatní sedí (5N a 4N). Ale samozřejmě to v této zimě není obsednuto. Je to připraveno na řepku. Ta tady bude asi za 3 týdny.

To už tady taky bylo. Je to asi 10 až 15 let, co byly ve Včelařství
zveřejněny fotky ze stanoviště př. Smělého, toho, co propaguje
superuteplené polystyrenové úly. Ten tam nějakou drážku na lehké kovové
konstrukci nad úly na zvedání nastavků měl. Hmatové lišty po zkušenostech
hlavně s hobrovými nastavky 39 x 24 považuji za normální vybavení každého
nastavku, rozdíl v komfortu i při ručním zvedání je velký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 30, 2006 10:40 AM
Subject: Re: P?id?n? n?stavku


> Nástavkově včelařit jen s vyššími nástavky je jen pro silné, mladé a
zdravé
> včelaře.
> .....
> A nebo používat mechanizaci.
> Já okukuji v železářství řetízkovou "kočku". Na rozdíl od jiných má
plynulý
> zdvih a nebude rušit včely. Na všech nástavkách co dělám, dělám hmatové
> lišty "KOLOMÝ", dole zkosené, aby na ně šel nasadit plochý hák.
> A pak už mi zbývá jen udělat včelník, něco jako má př. Nerad a nad každým
> úlem oko na závěs kladky. Kočku dám dozadu nad zeď, abych ji nemusel tahat
> a budu jen přehazovat kladku.
> Pokrok ženou vpřed lenoši:-). Zatím se mi daří uzvednou úl o dvou
> nástavkách, ale daleko s ním nedojdu:-)
>
> P.S.
> Jak jsem psal o tomo rozšíření na 7N, tak jsem lhal. Špatně jsem si to
> zapamatoval, nebo spočítal. Při procházce jsem to spočítal na 6N. Ostatní
> sedí (5N a 4N). Ale samozřejmě to v této zimě není obsednuto. Je to
> připraveno na řepku. Ta tady bude asi za 3 týdny.

Musím protestovat proti názvu hmatové lišty "Kolomý".
On je akorát okopíroval a začal používat na úlech, které vyrábí.
Já je mám na NN nástavcích typu Slezan už přes 20 let
a práci bez nich si nedovedu představit. Kdysi jsem jimi doplňoval
i hobrové nástavky K39.
Nechápu, jak někdo může zvedat nástavky jen za zářezy.
Ale s přibývajícími léty na to příjde každý :-(

Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 30, 2006 10:40 AM
Subject: Re: P?id?n? n?stavku


> Nástavkově včelařit jen s vyššími nástavky je jen pro silné, mladé a
zdravé
> včelaře.
> .....
> A nebo používat mechanizaci.
> Já okukuji v železářství řetízkovou "kočku". Na rozdíl od jiných má
plynulý
> zdvih a nebude rušit včely. Na všech nástavkách co dělám, dělám hmatové
> lišty "KOLOMÝ", dole zkosené, aby na ně šel nasadit plochý hák.
> A pak už mi zbývá jen udělat včelník, něco jako má př. Nerad a nad každým
> úlem oko na závěs kladky. Kočku dám dozadu nad zeď, abych ji nemusel tahat
> a budu jen přehazovat kladku.
> Pokrok ženou vpřed lenoši:-). Zatím se mi daří uzvednou úl o dvou
> nástavkách, ale daleko s ním nedojdu:-)
>
> P.S.
> Jak jsem psal o tomo rozšíření na 7N, tak jsem lhal. Špatně jsem si to
> zapamatoval, nebo spočítal. Při procházce jsem to spočítal na 6N. Ostatní
> sedí (5N a 4N). Ale samozřejmě to v této zimě není obsednuto. Je to
> připraveno na řepku. Ta tady bude asi za 3 týdny.
>

Zářezy na nástavcích jsem již také dávno zavrhl.Rukavice mi po nich klouzala a jeden plný nástavek uhodil do rozebíraného úlu.To byl mazec.Sice se nic nerozbilo , ale s těmahle holkama nebyla týden žádná řeč.Nejdříve jsem dával jen lištičky cca 1*1cm, ale i to bylo málo.Teď již asi 2 roky dávám všude hranolek cca 2*2 cm a délka cca 10-12cm.Tento je nakloněný mírně dozadu, aby se mi na něm nedržela voda.Já prostě někdy nechápu jak někdo může dál dělat způsobem co mu komplikuje život:zářezy na nástavkách, drátkovat svisle apod. :-)

Co je špatného na svislém drátkování??

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pridani nastavku
> Datum: 01.5.2006 14:02:07
> ----------------------------------------
> Co je špatného na svislém drátkování??
>
>
> Taky se připojuji k tomuto dotazu, rád přijmu Vaše názory z pozice začínajícího včelaře z důvodů ,vyvarovíní se chyb!
Děkuji: Holec Václav.

Pužívám oboje.
U čtvercového rámku svislé, u obdélníku vodorovné.
U svislého drátkování a delšího rámku může dojít k prohnutí dolní loučky a větší mezeře mezi rámky. Takže logické je namáhat na průhyb kratší loučku.
U čtverce , kde je to jedno, drátkuji svisle, nemusím tak přesně hlídat umístění mezistěny. U vod.dr. nesmí mez. příliš vyčnívat nad horní drátek aby se neohnula. U vodorovného se také musí víc dávat bacha na protavení mezistěny při zatavování, aby se zatížená mezistěna od horného drátku neodtrhla. Hlavně při krajích, protože vzhledem k delší dráze drátku je také větší průhyb při zatavování, kraje se víc zařezávají než střed. To se dá napravit tak, že při zatavování se do středu drátku zatlačí.

Je pro a proti, každý dá různým arg. různou váhu, já to dělám takhle a nejraději mám NN kde nemusím drátkovat vůbec.
Jen mám zase dvakrát tolik rámků.:-)

Na vodorovné drátkování jsem přešel právě díky vychvalování tady na internetu a po třech letech zase rychle přestal používat Sám jsem si myslel , že při užívání radiálního medometu to bude mít lepší vliv na stabilitu rámků . nebyla to pravda DOŠEL JSEM K POZNATKU , že u vodorovného drátkování dochází k deformaci plástve v dolní části rámku a to se stává i u svislého je.li přesně rozměřeno a provedeno rovnoběžně nejlepší je tvar písmene M nebo W Ne dobré se ukázalo i používání přípravku na vrtání všech děr naráz Napínání drátku ,až se prohýbají loučky je také blbost neb při zatavování trafem se stejně povolí a povolení je právě u svislého menší nebo právě prohnutá loučka dopne povolený drátek . Někdy se stane , že se prohnutá loučka se nevrací to je ale již vada dřeva a vyhoď ho.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pridani nastavku -dr?tkov?n?
> Datum: 01.5.2006 22:58:49
> ----------------------------------------
> Pužívám oboje.
> U čtvercového rámku svislé, u obdélníku vodorovné.
> U svislého drátkování a delšího rámku může dojít k prohnutí dolní loučky a
> větší mezeře mezi rámky. Takže logické je namáhat na průhyb kratší loučku.
> U čtverce , kde je to jedno, drátkuji svisle, nemusím tak přesně hlídat
> umístění mezistěny. U vod.dr. nesmí mez. příliš vyčnívat nad horní drátek
> aby se neohnula. U vodorovného se také musí víc dávat bacha na protavení
> mezistěny při zatavování, aby se zatížená mezistěna od horného drátku
> neodtrhla. Hlavně při krajích, protože vzhledem k delší dráze drátku je
> také větší průhyb při zatavování, kraje se víc zařezávají než střed. To se
> dá napravit tak, že při zatavování se do středu drátku zatlačí.
>
> Je pro a proti, každý dá různým arg. různou váhu, já to dělám takhle a
> nejraději mám NN kde nemusím drátkovat vůbec.
> Jen mám zase dvakrát tolik rámků.:-)
>
>
>

nevim zda jsem zpravne ale zacinam mit pocit ze nemuzu nijak dosahnou na dotace z eu.pro zacinajici vcelare.kdyz uz nejake jsou tak jen pro cechy ane pro moravskocesky kraj a pritom tu byl skoro nejvetsi uhyn vcel na vceli mor.jsem mlady zacinajici vcelar pomuze mi nekdo?chci nakoupit dalsi vcelstva a uli a nemam uz za co.dekuji za vase odpovedi.

Zatavuji pomocí průchodu prudu strunou a proud přerušuji, aby nedošlo k protavení mezistěny a nebo prodloužení drátku.

Rovněž jsem měl problémy , že rámky čerstvě vystavěné a zanesené medem, mi sjely. Dělá to váha medu při vyšší rámkové míře.Je to způsob včelaření při kterém se získává nejkvalitnější med, než ze starých rámků.Řeším to dvojitým drátkováním, bez zatavování, takže si všechny rámky nachystám v zimě.Bez problémů se s nimi manipuluje při přepravě, protože mezistěna není narušena a oslabena tavením.
B.V.

Dne pátek 05 května 2006 23:27 Vojtěch napsal(a):
> Rovněž jsem měl problémy , že rámky čerstvě vystavěné a zanesené medem, mi
> sjely. Dělá to váha medu při vyšší rámkové míře.Je to způsob včelaření při
> kterém se získává nejkvalitnější med, než ze starých rámků.Řeším to
> dvojitým drátkováním, bez zatavování, takže si všechny rámky nachystám v
> zimě.Bez problémů se s nimi manipuluje při přepravě, protože mezistěna není
> narušena a oslabena tavením.
> B.V.
DD,

nemel by jste nejakou fotku ? pokazde, kdyz mi protaveni v mezistene "vypadne"
a dratek je pak videt (zamackavam nehtem), vcely to nerady zastavuji. Jak to
zastavuji Vam?

Honza

Myslím, že je tím myšleno to, že při přesně svislém drátkování hlavně
vystavené mezistěny plné zásob mají snahu při vyšších teplotách se trhat a
po drátku sjíždět dolů. Pokud se drátkuje svisle, ale šikmo, tak plásty
vydrží víc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 01, 2006 9:46 PM
Subject: Re: Pridani nastavku



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pridani nastavku
> Datum: 01.5.2006 14:02:07
> ----------------------------------------
> Co je špatného na svislém drátkování??
>
>
> Taky se připojuji k tomuto dotazu, rád přijmu Vaše názory z pozice
začínajícího včelaře z důvodů ,vyvarovíní se chyb!
Děkuji: Holec Václav.

No například si vícero přátel právě na této konferenci stěžovalo, že jim v teple dílo sjíždí

To se opravdu stává a obvykle těm nejpečlivějším potíž je právě v drátkování které je svislé a pečlivě provedené Jakmile dáte některé drátky šikmo nebo je zvlníte napínákem , tak problém zmizí Také se to může stát ,nachystáme li si mezistěny již v zimně . Tam se důsledkem různé tepelné roztažnosti mezistěny utrhnou od drátků a v úlu pak odpadnou.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KOZL?K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pridani nastavku
> Datum: 05.5.2006 08:21:01
> ----------------------------------------
> No například si vícero přátel právě na této konferenci stěžovalo, že jim v
> teple dílo sjíždí
>
>
>

Musím protestovat proti názvu hmatové lišty "Kolomý".
......
Proto jsem je dal do uvozovek. Nemám přehled o všech výrobcích úlů, ale není jich asi moc, co je montují.
Primitivní a jednoduché, takže to nemuselo čekat ba vynalezení ve třetím tisíciletí:-).
Když jsme minulý týden stěhovali úly, tak jsme tedy pocítili, když byly nástavky vybaveny dole zkosenými lištami, nebo obyčejnými pravoúhlými. Ty jsem dával na první nástavky ještě v dobách nedostatečného strojního vybavení.

Vzhledem k tomu, že nejsem celý týden doma ,a nemohu si "hrát" se včelkami jak bych chtěl nebo jak by bylo potřeba (přidávat jednu či dvě mezistěnky , převěšovat plod a pod.) osvědčil se mi systém přidání celého nástavku a to tak že nechám (nebo přendám nejsouili tam) včely při jarní prohlídce v horním nástavku a pod něj přidám celý nástavek kam dám asi třetinu souší a zbytek mezistěn , samozřejmě bez mateřské mřížky, matka zaklade horní nástavek , včelky mohou zatím stavět, a já nemusím honit roje po stromech, dle rychlosti vystavení dolního nástavku přidám další , med který nosí včelky k plodu vytlačuje matku do spodního nástavku, po vytočení medu vyházím černé dílo přidám mezistěnky a celé to znova opakuji. Nástavky mám nezateplené 39x24 a včelařím 560 m n /m. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?id?n? n?stavku
> Datum: 28.4.2006 09:48:36
> ----------------------------------------
> Můžete mi prosím poradit, kdy je vhodné přidat celý nástavek s mezistěnami,
> aby včely mezistěny bez problému vystavěly a tím vlastně i včelstvo
> rozšířit? Mám nově nástavkové úly, nezateplené 39x24. Díky.
> Martin
>
>
>