Včelařská konference

Teoreticky možno říci, že právě pomalý jarní rozvoj tmavé včely eliminuje
negativní vliv zimování na medovici, kdy hlavní spotřeba zásob při
intenzivním plodování spadá až do doby, kdy včely mohou častěji vyletovat k
vyprášení.
Co se týče agrtesivity včel před zhruba čtyřiceti lety, nedomnívám se
že by byla nějak výrazná. Jako velmi mladý pomocník při medobraní z budečáků
se nepamatuji na nějaký hromadný útok, spíš sem tam nějaké žihadlo. Ovšem s
extrémní mírností včel z Liběchovské stanice se to ovšem nedá srovnat, to
jsou snad včely zvlášť vhodné pro mateřské školy- Právě v Liběchově je
jedním z nejvýše postavených kriterií mírnost.
Nostalgie nad tmavou včelou není na místě, jsou zde v intenzivním
zemědělství zcela jiné podmínky, než na která byla původní včela zvyklá.
Výkyt producentůmedovice v nížinách do 350 m.n.m. je zanedbatelná.
Kraňce zdar!
Gustav

G
----- Original Message -----
From: "Archibald" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 4:57 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Legálně ji už získat nemůžeš, neboť ze zákona je zakázáno dovážet jinou
> rasu než Kraňku.Když jsem se včelama v sedmdesátých letech začínal, tak se
> ještě rozchovávala tmavá včela (nevím zda šlo o původní místní plemeno)
> pod názvem NYGRA. Osobně jsem si tehdy pro matku jel k chovateli do
> Chuchelny u Semil. ..V té době již ale začínal rozchov kraněk, který
> ostatní rasy převálcoval. Pamatuji, že v té době byly včely silně
> prokřížené,a to tmavá včela s vlaškou. Velké procento včel mělo žluté
> kroužky nebo byly i zcela žluté.
> Tmavá včela byla spíše pro pozdnější snůšku, měla pomalejší jarní rozvoj
> a hojněji plodovali i v létě. Vhodná pro medovicové pozdnísnůšky i
> vyhovovala tehdejším menším úlům.
> Současné neporovnatelně vyšší výnosy jsou také z důvodu zavedení
> Kaňského plemene, kdy v souvislosti se změnou pastevních podmínek v
> intenzivním hospodaření je rozhodující snůškou jarní snůška v květnu,. Tu
> právě vzhledem k rychlému jarnímu rozvoji a intenzitě sběru dovede využít
> právě Kraňka. V současném ekonomickém chovu už asi nelze počítat s jiným
> plemenem.
> Jak již jsem uvedl Vlašky a Nygry dovedou vytvořit přirozeně silnější
> včelstva. Proto v Americe využívají úly s větší rámkovou délkou. které je
> pro jejich plodnou rasu vhodnější. Zavádění další rámkové míry Langstroth
> je pro naše včelařství ptákovinou, která mate začínající včelaře a slouží
> hlavně výrobcům úlů. Délky 39 a 42 (vhodnější) jsou pro nás dle mého soudu
> zcela dostatečné a další míra situaci v tomto jen dále komplikuje.
> P.S.
> Jinak přeji všem přátelům včelařům i našim včeličkám v novém roce výtečný
> zdravotní stav a vlídné zacházení.
> Gustav
> ----- Original Message -----
> From: "P.K." <special.hlad/=/centrum.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 01, 2006 12:27 PM
> Subject: včela tmavá
>
>
>> jak je to u nás s "tmavou včelou" ?
>>
>> smí se chovat, jaké jsou podmínky, nebo je to šuma fuk kdo má kraňku a
>> kdo
>> jinou rasu?
>>
>> případně kdo se tím zabývá a s jakými výsledky ?
>>
>> co biodiverzita ?
>>
>> http://www.nordbiene.de/
>>
>>
>>
>>
>
>
>
>
>

Pan Gustav mohli by ste dať kontakt ne tie zvlášť mierne včely v Liběchove? Ďakujem.

Dne úterý 03 ledna 2006 10:24 Jaroslav Gasper napsal(a):
> Pan Gustav mohli by ste dať kontakt ne tie zvlášť mierne včely v Liběchove?
> Ďakujem.

Dobry den,

nerad bych, aby to bylo jako nejaka negativni reklama, ale kdyz jsem zacinal,
muj prvni oddelek byl prave z Libechova (tak asi 6 let zpet). To, co jsem s
nima jako zacatecnik zazil, bylo sice vhodne k prekonani alergie na vcely
zihadlo (i 60 za jeden ukon - nastesti stehovani do lesa), ale pro okoli to
byla pohroma. Hlidali vse v okruhu 20 m kolem domu - a to VELMI dobre -
bydlim na navsi. Nutno tez dodat, ze se jednalo o matku prirozene sparenou.
Na mirnost slechti treba pr. Strnad z Mukarova, ale urcite i jini. Ja uz si v
(na) Libechove matku nekoupim.


Honza

>nerad bych, aby to bylo jako nejaka negativni reklama

Rád nerad, zvenku to tak vypadá :-). Myslím si, že v naší krajině a při známém doletu trubců více jak 5 km nemůže nikdo zaručit genetickou výbavu matek. To co tobě se může kdykoli komukoli stát. Já už bych se ale nerozpakoval takovou matku reklamovat jako kterékoli jiné zboží.

Dne úterý 03 ledna 2006 12:20 Eman napsal(a):
>
> nerozpakoval takovou matku reklamovat jako kterékoli jiné zboží.


No to uz je trochu mimo - abych ji mohl reklamovat, musel bych ji nejprve
chytit :)) . Ovsem na druhou stranu to byli vyborne medarky.

Honza

> Od: Jan Cervenka :
....
> zihadlo (i 60 za jeden ukon - nastesti stehovani do lesa), ale pro okoli to
> byla pohroma. Hlidali vse v okruhu 20 m kolem domu - a to VELMI dobre -
....

S koupi matky a jeste navic prirozene sparene, je to jak s koupi ovoce na strome na ktery neni moc dobre videt, co nanem roste. Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je nekorektni.

_gp_

>Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je nekorektni.
-------------

S tím nesouhlasím. Jestliže někdo chová matky a ty jsou vyhlášeny jako velmi mírné, pak z toho profituje a když se to potom neosvědčí, mělo by pro něj být věcí cti reklamaci přijmout. Tak to vidím já. Karty na stole by mělo být samozřejmostí. Já toleruju jeho, že se vždy nemusí dařit a on by to měl pochopit. Jestli mi rozumíš.

> >Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy
> resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je
> nekorektni.
> -------------
>
> S tím nesouhlasím. Jestliže někdo chová matky a ty jsou vyhlášeny jako
> velmi mírné, pak z toho profituje a když se to potom neosvědčí, mělo by pro
> něj být věcí cti reklamaci přijmout. Tak to vidím já. Karty na stole by
> mělo být samozřejmostí. Já toleruju jeho, že se vždy nemusí dařit a on by
> to měl pochopit. Jestli mi rozumíš.
..........

Moc ne. Co ma delat a jak se branit takovy chovatel matek, o kterem se negativne diskutuje ... a to nejen tady na konferenci, jestlize nejaka odchylka v chovani potomku v nejakem procentu se najde vzdy. Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.
_gp_

>Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.

Bud drzi zobak a potichu nadava a hleda jiny zdroj, a nebo, coz je asi spravnejsi, matku reklamuje, trebas i jen tim, ze chvateli oznami "priteli, ta Tva matka stoji za prd". A protoze chovatel prodava, je tvurce, vyrobce tak by pro neho takova zpetna vazba mela byt uzitecna.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ela tmav?-zimov?n?
> Datum: 03.1.2006 21:09:01
> ----------------------------------------
> >Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.
>
> Bud drzi zobak a potichu nadava a hleda jiny zdroj, a nebo, coz je asi
> spravnejsi, matku reklamuje, trebas i jen tim, ze chvateli oznami "priteli,
> ta Tva matka stoji za prd". A protoze chovatel prodava, je tvurce, vyrobce
> tak by pro neho takova zpetna vazba mela byt uzitecna.
>
>
>
Taky jsem měl takovou matku a dokonce isiminovanou a hlupáka mne ani nenapadlo ji reklamovat člověk je někdy vůl

pepan

S takovým názorem musím souhlasit. Je důležité také spojováním udržovat silná
včelstva. Když jsou podmínky není problém nachystat 50 matečníků.Ale reklamovat
přírodu? Supermatku nevychováme.Šlechtění nemá jen výhody. Mírné si méně chrání česno, nebo jsou více ohrožené atd.. Vždy něco za něco. Nultý ročník matek vždy v květnu i se
včelami spojuji se starými, některé si nechají obě matky.
Udělal jsem kontrolu u 4. úlů , nadzvedl každý úl, aniž bych je vyrušil.
Ze spodu posvítím baterkou. Z horního nástavku přesahují do spodního, jedině tak lze zjistit
jaký prostor zabírají, jak jsou silné,co jim vadí, tak ověřuji, co vylepšit při zimování atd.
V.

Matky nultého ročníku, konečně po dlouhé době něco zajímavého. Nechceš to víc rozepsat, nezvyšuje to rojivost, důvodem pro moji zvědavost je, že provádím pokusy jak jednoduchým chovem jednoletých matek se zbavit rojivosti. Vypadá to slibně, ale na jakékoliv závěry je zatím brzo.
Díky R. Stonjek

Já jsem tímto způsobem se v podstatě zbavil rojivosti v zadovácích a teď i v
nastavcích, ale zase na druhé straně to omezilo výnos a i jinak se mi to
ještě nezdá úplně dokonalé. Taky by mě to zajímalo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 04, 2006 7:53 PM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matky nultého ročníku, konečně po dlouhé době něco zajímavého. Nechceš to
> víc rozepsat, nezvyšuje to rojivost, důvodem pro moji zvědavost je, že
> provádím pokusy jak jednoduchým chovem jednoletých matek se zbavit
> rojivosti. Vypadá to slibně, ale na jakékoliv závěry je zatím brzo.
> Díky R. Stonjek

Matka nultého ročníku je pro mne od května do příštího května, přezimovaná,
tím ověřená kvalita.Zaplodovaný úl s matkou přemístím do včelína a spojím.Létavkám,
které zůstávají na místě, do prázdného úlu nachystám vychování nové matky,
běžným způsobem, zase na příští rok. Naposledy jsem měl roj před 6 lety.
Rojivost mám vyřešenou, ale v přírodě to nikdy není na 100%.
Jedna matka nahoře druhá dole. Vrchní a spodní díly jsem vzájemně přehodil a čekal na vyrojení. Hukot tomu nasvědčoval. Po 4. hod. se uklidnily.Z takových zkoušek jsou moje teorie o rojení.K tomu patří prostředky/např.rámky,tvar,velikost atd./ a způsoby.Nerad bych se tady opakoval.Tady se už přihlásili další, kterým se včely nerojí.
Pokus o kterém se zmiňuješ, je nápad zajímavý, a stojí za vyzkoušení a přeji, aby přinesl něco nového, co Tě překvapí.
V.

V květnu vyberu rámky s plodem a s starou matkou z plodiště, nechám tam jen
cca 3 rámky s mladým plodem, aby si vychovaly novou matku. Ze zbývajících
rámků z plodiště se starou matkou dělám oddělek. Spojuji znova v prosinci
tak mezi svátkami, u nastavků podsunutím nastavku s oddělkem pod nástavek s
hlavním včelstvem, u zadováků manipulací s jednotlivými rámky. Připravuji
pro zadováky pro oddělek bednu, která se vejde do plodiště zadováku celá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 05, 2006 11:53 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matka nultého ročníku je pro mne od května do příštího května,
přezimovaná,
> tím ověřená kvalita.Zaplodovaný úl s matkou přemístím do včelína a
> spojím.Létavkám,
> které zůstávají na místě, do prázdného úlu nachystám vychování nové matky,
> běžným způsobem, zase na příští rok. Naposledy jsem měl roj před 6 lety.
> Rojivost mám vyřešenou, ale v přírodě to nikdy není na 100%.
> Jedna matka nahoře druhá dole. Vrchní a spodní díly jsem vzájemně přehodil
> a čekal na vyrojení. Hukot tomu nasvědčoval. Po 4. hod. se uklidnily.Z
> takových zkoušek jsou moje teorie o rojení.K tomu patří
> prostředky/např.rámky,tvar,velikost atd./ a způsoby.Nerad bych se tady
> opakoval.Tady se už přihlásili další, kterým se včely nerojí.
> Pokus o kterém se zmiňuješ, je nápad zajímavý, a stojí za vyzkoušení a
> přeji, aby přinesl něco nového, co Tě překvapí.
> V.

Nevysvětlil jsem jaký cíl sleduji. Nejde jen o výměnu matky. Pomoc v době,
kdy je nejvíce práce, přijde silná pomoc. Využití také létavek atd. To snad je
velký rozdíl mezi zimním spojování. Jinak taková pomoc nevhodná, nemá
cenu ani pro člověka. Když je nás plno doma, nemáme co dělat jdeme
na procházku. Dovedete si představit, že bychom byli v úlu My? Určitě by úl,
hlavně vyhovoval nám. Vloní mě toto posílení zachránilo, ostatní si stěžovali, že už
nevytočili, jako jiné roky.
V.

Nešlo by tu myšlenku napsat trochu jinak? Omlouvám se, ale tomu příspěvku
jsem neporozuměl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 06, 2006 11:09 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Nevysvětlil jsem jaký cíl sleduji. Nejde jen o výměnu matky. Pomoc v době,
> kdy je nejvíce práce, přijde silná pomoc. Využití také létavek atd. To
> snad je
> velký rozdíl mezi zimním spojování. Jinak taková pomoc nevhodná, nemá
> cenu ani pro člověka. Když je nás plno doma, nemáme co dělat jdeme
> na procházku. Dovedete si představit, že bychom byli v úlu My? Určitě by
> úl,
> hlavně vyhovoval nám. Vloní mě toto posílení zachránilo, ostatní si
> stěžovali, že už
> nevytočili, jako jiné roky.
> V.

Matky nultý ročník chovám jenom mimo včelín, do kterých jinak nezasahuji,
jen mrknu kolik má plodu, a před snůškou spojím ve včelíně. Nahoře matka,
dole matka stará. Prostřední ze 3 nástavků zanesou medem, protože mřížku
nepoužívám, tj.11 rámků 39x 27,5. Abych nemusel rozebírat po rámku,
protože bych to nezvedl ,používám jeřáb.Takže s novou matkou ještě včelstvo
posílím, a hned si připravím na příští rok mimo včelín další, hned v květnu, aby
do zimy byly co nejsilnější.Tak brzy se matky neprodávají.Neřeším očka, ale
abych při menším počtu včelstev a menší pracností, dosáhl aspoň přibližného výsledku.
V.

Minimalizovat pracnost se snažím taky. Když udělám oddělek se starou matkou
v květnu, zasahuji do něho až při krmení, nebo těsně před krmením, kdy
vyberu krajní rámky s medem, v kterých obvykle není plod. Nějaký pracny
rozchov matek mimo úl v oplodňáčcích neprovozuji, podle mne je to
opodstatněné až při vyšším počtu včelstev, tak asi přes 15 - 20 včelstev
nebo pro chov matek pro prodej od inseminované nebo podobně kvalitní drahé
matky. Spíš postupuji cestou rušení cca 10 - 20 % nejhorších včelstev ročně
a následně tvorbu nových.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 07, 2006 9:50 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matky nultý ročník chovám jenom mimo včelín, do kterých jinak nezasahuji,
> jen mrknu kolik má plodu, a před snůškou spojím ve včelíně. Nahoře matka,
> dole matka stará. Prostřední ze 3 nástavků zanesou medem, protože mřížku
> nepoužívám, tj.11 rámků 39x 27,5. Abych nemusel rozebírat po rámku,
> protože bych to nezvedl ,používám jeřáb.Takže s novou matkou ještě
včelstvo
> posílím, a hned si připravím na příští rok mimo včelín další, hned v
> květnu, aby
> do zimy byly co nejsilnější.Tak brzy se matky neprodávají.Neřeším očka,
ale
> abych při menším počtu včelstev a menší pracností, dosáhl aspoň
> přibližného výsledku.
> V.

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Z včelařských listnáčů tady na severní Moravě pod Beskydama prosperují v
lese javory kleny, lípy a pro jarní rozvoj třešně ptačí. Význam listnáčů je
i v tom, že v dubnu pod nimi kvetou hajní rostliny jako dost důležitý zdroj
pylu a nektaru pro rozvoj včelstev. Medovice je z dubů. lip a javorů, ale
méně než ze smrků.
Pod smrkovou monokulturou právě neroste nic, taže je z něho jen medovice v
červnu a hlavně v červenci. sice potenciálně silná snůška, ale jen v tuto
dobu. Takže jestli se kolem mého stanoviště ty lesíky přemění kompletně na
jehličnatou monokulturu, bude to určitá ztráta. Nakonec nezbude nic jiného,
než ten les koupit a nasadit si tam stromy podle svého se schválením
lesníka.
Jestli během nějakých desítek let nastanou ty klimatické změny, co někteří
klimatologové předvídají, možná se stanou smrkové monokultury tak náchylné
na kůrovce a jiné škůdce, že přestanou být ve srovnání s listnáči
rentabilní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 7:46 AM
Subject: Stromy a medovice


Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Na chalupě máme cestu roubenou lipami, když medují, stačí projet kilometr a
auto je celé zalepené. Jen čekám kdy padnou za obět rozšíření silnice. Tady
je dle mého problém. Ubývá samostatných stromů.

Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti
kůrovci a dalším je odolnější. Pokud bych ji nasázel bude výsledkem
poloprázdný les.

K. Zak

-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Tuesday, January 10, 2006 11:44 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Stromy a medovice

Z včelařských listnáčů tady na severní Moravě pod Beskydama prosperují v
lese javory kleny, lípy a pro jarní rozvoj třešně ptačí. Význam listnáčů je
i v tom, že v dubnu pod nimi kvetou hajní rostliny jako dost důležitý zdroj
pylu a nektaru pro rozvoj včelstev. Medovice je z dubů. lip a javorů, ale
méně než ze smrků.
Pod smrkovou monokulturou právě neroste nic, taže je z něho jen medovice v
červnu a hlavně v červenci. sice potenciálně silná snůška, ale jen v tuto
dobu. Takže jestli se kolem mého stanoviště ty lesíky přemění kompletně na
jehličnatou monokulturu, bude to určitá ztráta. Nakonec nezbude nic jiného,
než ten les koupit a nasadit si tam stromy podle svého se schválením
lesníka.
Jestli během nějakých desítek let nastanou ty klimatické změny, co někteří
klimatologové předvídají, možná se stanou smrkové monokultury tak náchylné
na kůrovce a jiné škůdce, že přestanou být ve srovnání s listnáči
rentabilní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 7:46 AM
Subject: Stromy a medovice


Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Zak napsal:
Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti kůrovci a dalším je odolnější.
Pokud bych ji nasázel bude výsledkem poloprázdný les.

Pokud jsem slyšel tak nejlepší medovice je právě z jedle !?!?

U stromů, které dorůstají do "rizikového" věku se provádí úprava větví tak, aby stromky přestaly být atraktivní k účelu krádeže atd. Stromky už jsou větší 1,5-2,5m , takže snadno snesou odstřihnutí několika větví a jejich probrání (samozřejmě s citem!) Takový "zničený" stromek si už nikdo nevezme, zvlášť, když vedle je krásný smrček.. :)
Ale samozřejmě nic neplatí 100%.

Se smrkovými monokulturami a se smrky vůbec je problém. Poměrně kvalitní dřevo (v rámci možností), rovné a rychle rostoucí z něj opravdu udělalo průmyslovou dřevinu. Nejhorší je, že se vysazují snad úplně všude. I na půdách a stanovištích, kde nemají co dělat. Původně byl smrk stromem až toho nejvyššího pásma, tuším že začínal až někde okolo 800(nebo 900m.n.m.) až do této výšky ale byly původní jedlobukové lesy (už si na všechny ty názvy nevzpomenu, kdo by si to taky všechno ze školy pamatoval, že). Stačí se jen podívat v lesích okolo 500-600m.n.m. co se tam přirozeně zmlazuje. Většinou listnáče, smrk pouze na vývratech a na omezených místech (většinou po vývratech, kde semena smrku dopadnou na hlínu, nebo jehličí. Je to dáno kromě jiného i tím, že to které semeno má jiný klíček a dokáže se uchytit. Když do vrstvy listí pod bukem rozhodíte hrst smrkového semene, pravděpodobně nic nevzejde. Bukvice ano (je na to stavěná, aby rozstla z vrstvy listí), u nich je ale problém ten, že je něco sežere dřív než vzejdou. Kromě toho jsou i další problémy, jakok že ne každý rok je tzv. semenný a že smrk má semena 2-3x častěji než buk atd....

Při zakládání lesa pak je rozdíl i ekonomický. Smrku sázíte 5.000ks, maximálně 10.000ks na hektar (spon 1x2m až 1x1m), u listnáčů musíte jít přes 15.000ks někdy ke 20.000ks na hektar. Dále nemá cenu dávat každý 30tý stromek jedli, musí se to v sazovat v hnízdech. Původní zastoupení bylo cca 60-30-10 (není dogma). Smrk nemusíte oplotit, stačí na podzim nátěr proti okusu. Buky musíte oplotit, jinak Vám to za rok sežerou a nemáte nic. Modříny se třeba vysazují "obklíčené" jedním až dvěma smrky (do jedné jamky), až vyrostou, postupně se smrky odřezávají až zůstane jen modřín... (nekonkurují si, modřín má kůlový kořen a roste mnohem rychlej, smrky se odříznou po několika letech) Srnec si na vytloukání vybere vždy ten nejhezčí stromek...
Takhle by se dalo pokračovat dlouho.
Pravdou ale je, že smíšené lesy, nebo s převahou listnáčů (v těch správných podmínkách) jsou obecně zdravější. Smrková monokultura je svým způsobem "sterilní". Co do přirozených nepřátel lýkožrouta atd. Ve smrkových monokulturách je málo míst k hnízdění drobného ptactva, které výrazně tlumí škůdce atd.

Neberte tento příspěvek prosím jako agitku, vše má své pro a proti, ale je pravda, že hodně věcí se řešilo z pohledu peněz (problém monokultur není problémem posledních 100let, ty se začaly vysazovat už před více než 250-300lety), ale v lesnitví vše trochu déle trvá, než zjistíte, že monokultura je náchylná na kalamity, uběhne i více než 150let a změnit zaběhlé plánování lesních porostů další desítky let :)

Rád poskytnu konzultaci na toto téma.

Nevěděl by jsi co s korovnicí smrkovou?Není něco podobného také na modřínech?

Záleží na tom, kde Vás korovnice trápí.
V hospodářském lese s nimi nic prakticky neuděláte. Jak vyplývá z informací v některém z nížeuvedených odkazů, opět se v podstatě jedná o problém smrku na nevhodných stanovištích. V původních oblastech smrku nějaké razantní poškození nehrozilo i z důvodů jiných klimatických podmínek atd. (nedá mi to opět zmínit přirozené nepřátele - biologický boj - lesy, kde ještě jsou lesní mraveniště jsou o poznání zdravější, mraveniště je takový vysavač i z okruhu několika desítek metrů)
Použití chemie nebo mechanického boje má smysl u okrasných soliterních jedinců (zahrady, skalky) a opět jen do určité velikosti stromu.

Asi jsem Vás moc nepotěšil.

http://www.floranazahrade.cz/poradna/poradna2005_1.htm
http://www.ldosvetimany.cz/les_slovnik.html
http://www.jikl.cz/chemie/karty/korovnice.htm

Tak to jsi mne nepotěšil.Je fakt, že smrky se mi daří jen na části včelnice, jinde je sucho.Ale první korovnice jsem viděl na zahradě, kde se stromkům jinak dost dařilo.Zatím jen hálky na které narazím ostříhávám.To , že korovnice zelená musí část života strávit na modřínu je velmi zajímavé.

Je vidět, že se tím zabýváte profesionálně.
Jinak kolem mého současného stanoviště jsou hodně drobnější lesíky v údolích
potoků a erozních rýhách uvnitř polí, které zřejmě profesionálním lesníkům
nikdy moc nestály za pozornost. Myslím, že už po znárodnění v 50 letech se
tam "hospodařilo" takovým způsobem, že se vyřezaly jednotlivé kvalitní
stromy a les se nechal přirozeně dorůst, taky tam byly nějaké pastviny pro
zvířectvo , které nešly obdělávat a tak se nechaly zarůst nebo zalesnily
topolovými řízky. Tak vznikl hodně členitý a různorodý les, taky dost řídký
s různými prolukami a s hodně rostlinami včetně zbytků buků a jedlí jako
zbytků původního beskydského horského lesa, i když jádro Beskyd je od nás
takových 10 - 15 km vzdáleno. Po roce 1990 před navrácením následovala další
probírka zatím dorostlých kvalitnějších stromů a až teprve nyní soukromí
majitelé k tomu přistupují nějak systematičtěji právě s tou snahou o sázení
smrků.
Třeba lesík, u kterého mám včely, je asi 150 metrů dlouhý, cca 30 - 40 m
šíroký a nejhlubší části této erozní rýhy dosahuje hloubky k 8-10 metrům.
Soukromí majitelé někdy okolo roku 2000 tam provedli probírku, vyřezali
křoví a stromky do výšky 8 - 10 metrů a síly kmene do 10 - 15 cm a nechali
jen některé tvrdé dřeviny, nějaké javory a jasany. Vyřezali i vrby - stromy,
které rostly dole v lese zřejmě jako pozůstatek doby, kdy tam nebyl souvislý
les a po kterých zůstaly pařezy tak 40 cm v průměru. Pokusili se zalesnit
smrčky paseku, která vznikla, když okolo roku 1980 vyřezali z toho lesa
jeden buk, zůstal po něm pařez o průměru tak 50 cm, myslím, že se jim to
nepovedlo. Taky vyčistili podélný pás o hloubce cca 6 metrů okolo okraje
lesa, který vznikl tím, že si zemědělci nechtěli ničit stroje větvemi a
proto ustupovali náletovému lesu a toto bylo nakonec fixováno vznikem cesty
mezi polem a lesem. Nasadili tam taky smrčky a ty vesměs rostou. Loni
vyřezali dub, počítal jsem léta na pařezu a když jsem napočítal 120, nechal
jsem toho. Mohlo tam být tak 150. Letos vyřezali hned vedle tři smrky, z
toho dva mohly být podobně staré. Zůstalo tam tak 10 - 15 velkých lip, tak 5
buků, podobně jedlí, tak 10 dubů nějaké javory, jasany, nějaké břízy, pár
smrků už ne tak starých jako ty vykácené atd. Tipuji, že letos po těch
vykácených stromech budou sázet smrčky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bullet" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 11, 2006 9:48 AM
Subject: Re: Stromy a medovice


> U stromů, které dorůstají do "rizikového" věku se provádí úprava větví
tak,
> aby stromky přestaly být atraktivní k účelu krádeže atd. Stromky už jsou
> větší 1,5-2,5m , takže snadno snesou odstřihnutí několika větví a jejich
> probrání (samozřejmě s citem!) Takový "zničený" stromek si už nikdo
> nevezme, zvlášť, když vedle je krásný smrček.. :)
> Ale samozřejmě nic neplatí 100%.
>
> Se smrkovými monokulturami a se smrky vůbec je problém. Poměrně kvalitní
> dřevo (v rámci možností), rovné a rychle rostoucí z něj opravdu udělalo
> průmyslovou dřevinu. Nejhorší je, že se vysazují snad úplně všude. I na
> půdách a stanovištích, kde nemají co dělat. Původně byl smrk stromem až
> toho nejvyššího pásma, tuším že začínal až někde okolo 800(nebo 900m.n.m.)
> až do této výšky ale byly původní jedlobukové lesy (už si na všechny ty
> názvy nevzpomenu, kdo by si to taky všechno ze školy pamatoval, že). Stačí
> se jen podívat v lesích okolo 500-600m.n.m. co se tam přirozeně zmlazuje.
> Většinou listnáče, smrk pouze na vývratech a na omezených místech
(většinou
> po vývratech, kde semena smrku dopadnou na hlínu, nebo jehličí. Je to dáno
> kromě jiného i tím, že to které semeno má jiný klíček a dokáže se uchytit.
> Když do vrstvy listí pod bukem rozhodíte hrst smrkového semene,
> pravděpodobně nic nevzejde. Bukvice ano (je na to stavěná, aby rozstla z
> vrstvy listí), u nich je ale problém ten, že je něco sežere dřív než
> vzejdou. Kromě toho jsou i další problémy, jakok že ne každý rok je tzv.
> semenný a že smrk má semena 2-3x častěji než buk atd....
>
> Při zakládání lesa pak je rozdíl i ekonomický. Smrku sázíte 5.000ks,
> maximálně 10.000ks na hektar (spon 1x2m až 1x1m), u listnáčů musíte jít
> přes 15.000ks někdy ke 20.000ks na hektar. Dále nemá cenu dávat každý 30tý
> stromek jedli, musí se to v sazovat v hnízdech. Původní zastoupení bylo
cca
> 60-30-10 (není dogma). Smrk nemusíte oplotit, stačí na podzim nátěr proti
> okusu. Buky musíte oplotit, jinak Vám to za rok sežerou a nemáte nic.
> Modříny se třeba vysazují "obklíčené" jedním až dvěma smrky (do jedné
> jamky), až vyrostou, postupně se smrky odřezávají až zůstane jen modřín...
> (nekonkurují si, modřín má kůlový kořen a roste mnohem rychlej, smrky se
> odříznou po několika letech) Srnec si na vytloukání vybere vždy ten
> nejhezčí stromek...
> Takhle by se dalo pokračovat dlouho.
> Pravdou ale je, že smíšené lesy, nebo s převahou listnáčů (v těch
správných
> podmínkách) jsou obecně zdravější. Smrková monokultura je svým způsobem
> "sterilní". Co do přirozených nepřátel lýkožrouta atd. Ve smrkových
> monokulturách je málo míst k hnízdění drobného ptactva, které výrazně
tlumí
> škůdce atd.
>
> Neberte tento příspěvek prosím jako agitku, vše má své pro a proti, ale je
> pravda, že hodně věcí se řešilo z pohledu peněz (problém monokultur není
> problémem posledních 100let, ty se začaly vysazovat už před více než
> 250-300lety), ale v lesnitví vše trochu déle trvá, než zjistíte, že
> monokultura je náchylná na kalamity, uběhne i více než 150let a změnit
> zaběhlé plánování lesních porostů další desítky let :)
>
> Rád poskytnu konzultaci na toto téma.

To mohu potvrdit,
Včelstva máme vedle smíšeného lesa, kde pár stovek jedlí stále je.
I když pro někoho už to není med, ale krém na boty a pokud je snůška hodně
pozdě, tak s ním i včely mají přes zimu problém.

K. ZAK

-----Original Message-----
From: Honza Jindra [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, January 10, 2006 8:05 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Stromy a medovice

Zak napsal:
Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti
kůrovci a dalším je odolnější.
Pokud bych ji nasázel bude výsledkem poloprázdný les.

Pokud jsem slyšel tak nejlepší medovice je právě z jedle !?!?

jedle je velmi kraaaasny strom.Mame ho i na zahrade.