Včelařská konference

jak je to u nás s "tmavou včelou" ?

smí se chovat, jaké jsou podmínky, nebo je to šuma fuk kdo má kraňku a kdo jinou rasu?

případně kdo se tím zabývá a s jakými výsledky ?

co biodiverzita ?

http://www.nordbiene.de/

Legálně ji už získat nemůžeš, neboť ze zákona je zakázáno dovážet jinou rasu
než Kraňku.Když jsem se včelama v sedmdesátých letech začínal, tak se ještě
rozchovávala tmavá včela (nevím zda šlo o původní místní plemeno) pod názvem
NYGRA. Osobně jsem si tehdy pro matku jel k chovateli do Chuchelny u Semil.
..V té době již ale začínal rozchov kraněk, který ostatní rasy převálcoval.
Pamatuji, že v té době byly včely silně prokřížené,a to tmavá včela s
vlaškou. Velké procento včel mělo žluté kroužky nebo byly i zcela žluté.
Tmavá včela byla spíše pro pozdnější snůšku, měla pomalejší jarní rozvoj
a hojněji plodovali i v létě. Vhodná pro medovicové pozdnísnůšky i
vyhovovala tehdejším menším úlům.
Současné neporovnatelně vyšší výnosy jsou také z důvodu zavedení
Kaňského plemene, kdy v souvislosti se změnou pastevních podmínek v
intenzivním hospodaření je rozhodující snůškou jarní snůška v květnu,. Tu
právě vzhledem k rychlému jarnímu rozvoji a intenzitě sběru dovede využít
právě Kraňka. V současném ekonomickém chovu už asi nelze počítat s jiným
plemenem.
Jak již jsem uvedl Vlašky a Nygry dovedou vytvořit přirozeně silnější
včelstva. Proto v Americe využívají úly s větší rámkovou délkou. které je
pro jejich plodnou rasu vhodnější. Zavádění další rámkové míry Langstroth je
pro naše včelařství ptákovinou, která mate začínající včelaře a slouží
hlavně výrobcům úlů. Délky 39 a 42 (vhodnější) jsou pro nás dle mého soudu
zcela dostatečné a další míra situaci v tomto jen dále komplikuje.
P.S.
Jinak přeji všem přátelům včelařům i našim včeličkám v novém roce výtečný
zdravotní stav a vlídné zacházení.
Gustav
----- Original Message -----
From: "P.K." <special.hlad/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 12:27 PM
Subject: včela tmavá


> jak je to u nás s "tmavou včelou" ?
>
> smí se chovat, jaké jsou podmínky, nebo je to šuma fuk kdo má kraňku a kdo
> jinou rasu?
>
> případně kdo se tím zabývá a s jakými výsledky ?
>
> co biodiverzita ?
>
> http://www.nordbiene.de/
>
>
>
>

Z té doby 70 let si pamatuji, že u kraňky bylo zdůrazňováno to, že v
tehdejších úlech přezimovávalo menší množství včel, takže kraňka
spotřebovala méně zimních zásob a nahrazovala to rychlejším rozvojem na
jaře.
V 70 letech jsme na lesním stanovišti měli taky smíšenou včelu. Tehdy první
snůška byla z javorů klenů ke konci května, pokud nebyla řepka, potom byla
další květová snůška z malin v polovině června, pak byla medovicová
předlipová snůška pravděpodobně ze smrků, pak lipová z malokvětých lip, ta
byla téměř vždy taky medovicová a potom byla ještě poslední medovicová
snůška. Sezóna končila tak v předposledním až posledním srpnovém týdnu
výběrem poslední snůšky a začátkem krmení na zimu. Poměr květového a
medovicového medu byl asi 1 :1 až 1:2 .
Dneska můžu vytáčet na tomtéž stanovišti už někdy po polovině května z
pampelišek, pak ještě jednou z květů, předlipovou medovicovou snůšku ze
smrků tak jednou za pár let, lípy jsou sice téměř každý rok, ale tak co
druhý rok z toho je med čistě květový a jak vytočím lípy na začátku srpna,
tak obvykle už nic nenosí, můžu se rozhodnout, jestli po lípách už začít
krmit nebo jim nechat polovinu nebo třetinu lípového medu a čekat, jestli
bude ubývat nebo přibývat. Poměr květového a medovicového medu je tak 2:1
až 3 : 1.
Jak se tak dívám do minulosti, onen poměr květový medovicový med se obrátil
postupně v letech1990 až 2000. Může to být buď katastrofálním úbytkem
producentů medovice, což se mně zdá málo pravděpodobné anebo přeměnou
tehdejší včelí směsky s převahou tmavé včely na kraňku. Jinak to je stejné
stanoviště, kde se za tu dobu zas tak moc nezměnilo. Vzhledem k rozdílu cen
za med medovicový a květový bylo možná zavádění kraňky chyba.

Co si pamatuji z literatury, tak tmavá včela je původem lesní včela, takže
se naučila využívat vedle květové i medovicovou snůšku, zatímco kraňka je
původem včela ze svahů jižních Alp z Rakouska a Slovinska, kde je lesů a
tudíž medovicové snůšky málo a hlavním zdrojem jsou květy horských luk.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Archibald" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 4:57 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Legálně ji už získat nemůžeš, neboť ze zákona je zakázáno dovážet jinou
rasu
> než Kraňku.Když jsem se včelama v sedmdesátých letech začínal, tak se
ještě
> rozchovávala tmavá včela (nevím zda šlo o původní místní plemeno) pod
názvem
> NYGRA. Osobně jsem si tehdy pro matku jel k chovateli do Chuchelny u
Semil.
> ..V té době již ale začínal rozchov kraněk, který ostatní rasy
převálcoval.
> Pamatuji, že v té době byly včely silně prokřížené,a to tmavá včela s
> vlaškou. Velké procento včel mělo žluté kroužky nebo byly i zcela žluté.
> Tmavá včela byla spíše pro pozdnější snůšku, měla pomalejší jarní
rozvoj
> a hojněji plodovali i v létě. Vhodná pro medovicové pozdnísnůšky i
> vyhovovala tehdejším menším úlům.
> Současné neporovnatelně vyšší výnosy jsou také z důvodu zavedení
> Kaňského plemene, kdy v souvislosti se změnou pastevních podmínek v
> intenzivním hospodaření je rozhodující snůškou jarní snůška v květnu,. Tu
> právě vzhledem k rychlému jarnímu rozvoji a intenzitě sběru dovede využít
> právě Kraňka. V současném ekonomickém chovu už asi nelze počítat s jiným
> plemenem.
> Jak již jsem uvedl Vlašky a Nygry dovedou vytvořit přirozeně silnější
> včelstva. Proto v Americe využívají úly s větší rámkovou délkou. které je
> pro jejich plodnou rasu vhodnější. Zavádění další rámkové míry Langstroth
je
> pro naše včelařství ptákovinou, která mate začínající včelaře a slouží
> hlavně výrobcům úlů. Délky 39 a 42 (vhodnější) jsou pro nás dle mého soudu
> zcela dostatečné a další míra situaci v tomto jen dále komplikuje.
> P.S.
> Jinak přeji všem přátelům včelařům i našim včeličkám v novém roce
výtečný
> zdravotní stav a vlídné zacházení.
> Gustav

Zavádění kraňky bylo zvolením nejpřijatelnějšího řešení ze všech špatných. V době tohoto rozhodování již původní tmavá včela neexistovala. Vše zavinil dávno před tím masívní dovoz všech možných plemen, hlavně vlašky a došlo k mohutnému prokřížení. Po vlašce nám dodnes ve včelách zbyla světlejší barva a žluté proužky na zadečku a to i přes to, že poslední vlašky se dovezly cca před 40 lety a dodnes tu ony typické znaky pro vlašku přetrvávají. Masivním rozchovem kraňky se ze všech možných zel vybralo v podstatě to nejmenší. Rozhodně zničení původního plemene v Evropě je ostudou našich předků a dá se říct, že my v tom úspěšně pokračujeme. Ať se nám to líbí nebo ne, největším nepřítelem včel na celém světě je v podstatě Homo sapiens - včelař. Zdraví R. Stonjek

V šedesátých letech jsem začínal včelařit s onou prokříženou černou včelou.
Každá návštěva úlu byla heroická bitva, při odloupnutí prvního stropního
prkénka se vyřítily a útočily i na kouř z dýmáku. Medný výnos by byl
srovnatelný s kraňkou i když ošetřování včelstev se velmi, velmi lišilo.
(Bylo mi cca 10 let a začínal jsem bez cizí pomoci)


Pepa


-----Original Message-----
From: Stonjek [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, January 02, 2006 11:52 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: včela tmavá

Zavádění kraňky bylo zvolením nejpřijatelnějšího řešení ze všech špatných.
V době tohoto rozhodování již původní tmavá včela neexistovala. Vše zavinil
dávno před tím masívní dovoz všech možných plemen, hlavně vlašky a došlo k
mohutnému prokřížení. Po vlašce nám dodnes ve včelách zbyla světlejší barva
a žluté proužky na zadečku a to i přes to, že poslední vlašky se dovezly cca
před 40 lety a dodnes tu ony typické znaky pro vlašku přetrvávají.
Masivním rozchovem kraňky se ze všech možných zel vybralo v podstatě to
nejmenší. Rozhodně zničení původního plemene v Evropě je ostudou našich
předků a dá se říct, že my v tom úspěšně pokračujeme. Ať se nám to líbí nebo
ne, největším nepřítelem včel na celém světě je v podstatě Homo
sapiens - včelař. Zdraví R. Stonjek

Takhle drsné holky mám taky a určitě to není původní tmavá včela.

Tvým sousedům včelařům nezávidím. Měl bys s tím něco dělat a ne se tím chlubit.

Rozhodně se tím nechlubím a taky zkouším s tím něco dělat.Zatím bezúspěšně.A ty včely se u mne nevzaly jen tak ze vzduchu, ale koupil jsem je právě od souseda včelaře.Takže si nemá na co stěžovat.:-)

Zajimalo by me, jestli agresivita je u te "černošky" typicka. Ja s tim bojuju u svych vcel (tmave nemam) a porad se mi to tam vraci. Ve vesnici je to problem a odvadi me to od prijemnejsich zazitku.

Dne pondělí 02 ledna 2006 18:56 Eman napsal(a):
> Zajimalo by me, jestli agresivita je u te "černošky" typicka. Ja s tim
> bojuju u svych vcel (tmave nemam) a porad se mi to tam vraci. Ve vesnici je
> to problem a odvadi me to od prijemnejsich zazitku.

Nejvetsi "suchy zipy" byli obvykle se zlutym zadeckem.


Honza

Já myslím, že ta divokost je přirozená. Divoce žijící včelstva musela být
tak divoká, aby odradila včeložravé a medožravé škůdce od hostiny. Ty méně
divoké v rámci přírodního výběru byly zničeny. Teprve za posledních pár
stovek let chovu člověkem přežívají ty mírná a jsou ničena ta divoká. Ale
zřejmě to není pořád zakotveno v genech, takže náhodní kříženci bastardi se
vracejí zase k původní divokosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 6:56 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Zajimalo by me, jestli agresivita je u te "černošky" typicka. Ja s tim
> bojuju u svych vcel (tmave nemam) a porad se mi to tam vraci. Ve vesnici
je
> to problem a odvadi me to od prijemnejsich zazitku.

> Já myslím, že ta divokost je přirozená. Divoce žijící včelstva musela
> být tak divoká, aby odradila včeložravé a medožravé škůdce od hostiny.
> Ty méně divoké v rámci přírodního výběru byly zničeny. Teprve za
> posledních pár stovek let chovu člověkem přežívají ty mírná a jsou
> ničena ta divoká. Ale zřejmě to není pořád zakotveno v genech, takže
> náhodní kříženci bastardi se vracejí zase k původní divokosti.

mellifera nemusi bejt agresivni. to je vec vyberu a chovu, ale to co
je SKUTECNE agresivni jsou volne pareny buckfast od F2 a vejs.

\vov

Mimochodem když na tebe útočily až po odloupnutí vrchního prkénka tak to byly poměrně tolerantní.Moje by tě označkovaly hned po příchodu na včelnici a pak by tě cyklicky pronásledovaly ještě 30-50m od úlu.A to jsi v nich třeba několik dní nebyl, takže by již neměly být nas.ané.

Krátka reakcia
Ja obhospodarujem 70 včelstiev, mala by to byť A.M.carnica, no niektoré sú poznačené oranžovými tergitmi (1 a 2) Na Slovensko sa Talianska včela dovážala po prvej svetovej vojne. V podsate sú to včely mierne a málokedy potrebujem pri ich prehliadke dym, no sú obdobia keď si bez dymu vo včelstvách neporadím a sú aj chvíle keď musím s nimi prácu prerušiť. Najviac žihadiel som však dostal na členky nôh od včiel, keď robím bežné kontroly na letáčoch úľov. To ma zaujalo, prečo práve útočia na členky nôh (kde končia nohavice a npr. mám obuté ponožky a obuv alebo pri náramku hodiniek pri ktorom končí rukáv trička. Utoky poznám aj na miesto za ušami, kde končia rúčky okoliarov so šnúrkou z umelej hmoty. To trvalo dlhší čas, kým ma nenapadlo, že nohavice, sandálky, tričká vzájomným terením sú obdarené statickou elktrinou.
Urobil som jednoduchý pokus. Zobul som z nôh ponožky a priblížil som sa nimi k včelám na letáči. Včely na statickú elektrinu reagovali už vo vzdialenosti 30 cm a svoje žihadlá (a nebola to jedna, ale 10-15). To sa opakovalo vždy keď som ponožku "nabudil" trením o nohavice. Ok som ponužku podržal pred letáčom dlhšie, útok na ňu ustával až celkom prestal. Jednoducho sa ponožka nabitá energiou "vybila". Ak by niekto namietal, že včely popudila farba alebo zápach z použitej ponožky, nemá pravdu, lebo som použil na pokus i čisté ponožky a tie som trením nabil jednosmerným prúdom. Učitelia tento jav ukazujú svojim žiakom na hodine fyziky, keď si hrebeňom prečešú vlasy a prikladajú k natrhaným kúskom papiera a tie vyskakujú k hrebeňu. Tento jav presne taký istý ako pri odbere včelích žihadiel, kde sa používa jednosmerný prúd. Tento jav sa vyskytuje (a býva silný)i pri zasiahnutí elktrickými časticami pri výbuchoch na slnku a tieto dopadajú na zemský povrch. Včelár je prekvapený, lebo svoje včely pozná ako mierne. V roku asi 2002 boli včely na Slovensku v čase kvitnutia repky mimoriadne útočné anik si to nevedel vysvetliť a jediné vyvstlenie bolo v novinách kde poukazovali na tento fakt.
Teraz keď idem do včiel, obliekam si pokiaľ môžem a mám ľanový alebo vlnený pracovný oblek. V lete je naistejšie ponožky si neobuť a tričko vlnené. Odvtedy celé leto mám na sebe len bermudy bez trička a mám od žihadiel pokoj. Samozrejme ak urobím do včiel drsný zásah, nepomôže mi ani to. Maslím si, že aj pri tmavej včele by to malo platiť. Neviem to posúdiť, lebo tmavú včelu som ani nevidel.

Stejna vcelnice:

mellifera mellifera - 30 kg medu
Vigor - 60 kg medu
mellifera mellifera x Vigor - 70 kg medu

Ergo - neni duvod k pestovani tmavy vcely a nebo bastardu

\vov

Dobře, ale ve stejný rok jaký byl poměr u těchto včelstev květového a
medovicového medu?
V dobách, kdy jsem měl 20 včelstev v kočovném včelíně, tak se tam
vyskytovaly včelstva, která měly dlouhodobě lepší květovou snůšku i včelstva
které měly spíše lepší medovicovou. Rozdíly byly pravidelně asi cca 1 /3
množství ve snůšce a vzácně i víc.

Jinak po pěstováni bastardů tmavé včely nikdo nevolá. Taky, co si pamatuji,
byly tehdy o něco divočejší než současné včely.Ale po snůšce spíše
medovicového medu ano. Když za ten medovicový med je možné dostat o hodně
lepší cenu. A to je právě to, co zmizelo s tou tmavou včelou a co možná bude
nutné třeba desítky let zase znovu šlechtit. A možná ještě taky to, že tmavá
včela byla více přizpůsobená na zimování na medovicovém medu a proto by si
možná i lépe poradila s melecitózními medy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 2:08 PM
Subject: Re: včela tmavá


>
> Stejna vcelnice:
>
> mellifera mellifera - 30 kg medu
> Vigor - 60 kg medu
> mellifera mellifera x Vigor - 70 kg medu
>
> Ergo - neni duvod k pestovani tmavy vcely a nebo bastardu
>
> \vov
>
>

> A mo n  je t taky to,
> e tmav  v ela byla vˇce p izp soben  na zimov nˇ na medovicov‚m medu a
> proto by si mo n  i l‚pe poradila s melecit˘znˇmi medy.
>
spekulace

\vov

Ano, možná spekulace, ale dosud ve všech (prosím nechytat za slovo) základních včelařských příručkách čteme ono téměř starozákonní "Původně včela žila v lese, v dutině vykotlaného stromu...". Ale mlčením se přechází, jak, když nikdo nevytáčel medovici - neříkejme že ji včely nesbíraly, měly ji rovnou pod sosáky - mohly vyzimovat.

Stačí si uvědomit, že před necelými 2 tisíciletími v naší středoevropské
lokalitě byly pouze lesy (pralesy) a až s příchodem člověka a masivním
mýcením lesů (často formou požáru - viz obce s názvem Žďár..) se obraz
krajiny změnil k dnešní podobě. Pokud zde včela žila již dříve, o čemž není
pochyb, potom měla k disposici téměř výhradně medovicovou snůšku. Musela být
schopna přezimovat na medovici, což je možné pouze u silných včelstev,
majících relativní spotřebu zásob (= na 1 včelu) menší, než u slabých
včelstev. Jaký příbytek asi mohla v lese nalézt? Dnešnímu rázu krajiny nyní
již více odpovídá importovaná kraňka.


Pepa


-----Original Message-----
From: 164410 [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, January 02, 2006 7:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: včela tmavá

Ano, možná spekulace, ale dosud ve všech (prosím nechytat za slovo)
základních včelařských příručkách čteme ono téměř starozákonní "Původně
včela žila v lese, v dutině vykotlaného stromu...". Ale mlčením se přechází,
jak, když nikdo nevytáčel medovici - neříkejme že ji včely nesbíraly, měly
ji rovnou pod sosáky - mohly vyzimovat.

Teoreticky možno říci, že právě pomalý jarní rozvoj tmavé včely eliminuje
negativní vliv zimování na medovici, kdy hlavní spotřeba zásob při
intenzivním plodování spadá až do doby, kdy včely mohou častěji vyletovat k
vyprášení.
Co se týče agrtesivity včel před zhruba čtyřiceti lety, nedomnívám se
že by byla nějak výrazná. Jako velmi mladý pomocník při medobraní z budečáků
se nepamatuji na nějaký hromadný útok, spíš sem tam nějaké žihadlo. Ovšem s
extrémní mírností včel z Liběchovské stanice se to ovšem nedá srovnat, to
jsou snad včely zvlášť vhodné pro mateřské školy- Právě v Liběchově je
jedním z nejvýše postavených kriterií mírnost.
Nostalgie nad tmavou včelou není na místě, jsou zde v intenzivním
zemědělství zcela jiné podmínky, než na která byla původní včela zvyklá.
Výkyt producentůmedovice v nížinách do 350 m.n.m. je zanedbatelná.
Kraňce zdar!
Gustav

G
----- Original Message -----
From: "Archibald" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 4:57 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Legálně ji už získat nemůžeš, neboť ze zákona je zakázáno dovážet jinou
> rasu než Kraňku.Když jsem se včelama v sedmdesátých letech začínal, tak se
> ještě rozchovávala tmavá včela (nevím zda šlo o původní místní plemeno)
> pod názvem NYGRA. Osobně jsem si tehdy pro matku jel k chovateli do
> Chuchelny u Semil. ..V té době již ale začínal rozchov kraněk, který
> ostatní rasy převálcoval. Pamatuji, že v té době byly včely silně
> prokřížené,a to tmavá včela s vlaškou. Velké procento včel mělo žluté
> kroužky nebo byly i zcela žluté.
> Tmavá včela byla spíše pro pozdnější snůšku, měla pomalejší jarní rozvoj
> a hojněji plodovali i v létě. Vhodná pro medovicové pozdnísnůšky i
> vyhovovala tehdejším menším úlům.
> Současné neporovnatelně vyšší výnosy jsou také z důvodu zavedení
> Kaňského plemene, kdy v souvislosti se změnou pastevních podmínek v
> intenzivním hospodaření je rozhodující snůškou jarní snůška v květnu,. Tu
> právě vzhledem k rychlému jarnímu rozvoji a intenzitě sběru dovede využít
> právě Kraňka. V současném ekonomickém chovu už asi nelze počítat s jiným
> plemenem.
> Jak již jsem uvedl Vlašky a Nygry dovedou vytvořit přirozeně silnější
> včelstva. Proto v Americe využívají úly s větší rámkovou délkou. které je
> pro jejich plodnou rasu vhodnější. Zavádění další rámkové míry Langstroth
> je pro naše včelařství ptákovinou, která mate začínající včelaře a slouží
> hlavně výrobcům úlů. Délky 39 a 42 (vhodnější) jsou pro nás dle mého soudu
> zcela dostatečné a další míra situaci v tomto jen dále komplikuje.
> P.S.
> Jinak přeji všem přátelům včelařům i našim včeličkám v novém roce výtečný
> zdravotní stav a vlídné zacházení.
> Gustav
> ----- Original Message -----
> From: "P.K." <special.hlad/=/centrum.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 01, 2006 12:27 PM
> Subject: včela tmavá
>
>
>> jak je to u nás s "tmavou včelou" ?
>>
>> smí se chovat, jaké jsou podmínky, nebo je to šuma fuk kdo má kraňku a
>> kdo
>> jinou rasu?
>>
>> případně kdo se tím zabývá a s jakými výsledky ?
>>
>> co biodiverzita ?
>>
>> http://www.nordbiene.de/
>>
>>
>>
>>
>
>
>
>
>

Pan Gustav mohli by ste dať kontakt ne tie zvlášť mierne včely v Liběchove? Ďakujem.

Dne úterý 03 ledna 2006 10:24 Jaroslav Gasper napsal(a):
> Pan Gustav mohli by ste dať kontakt ne tie zvlášť mierne včely v Liběchove?
> Ďakujem.

Dobry den,

nerad bych, aby to bylo jako nejaka negativni reklama, ale kdyz jsem zacinal,
muj prvni oddelek byl prave z Libechova (tak asi 6 let zpet). To, co jsem s
nima jako zacatecnik zazil, bylo sice vhodne k prekonani alergie na vcely
zihadlo (i 60 za jeden ukon - nastesti stehovani do lesa), ale pro okoli to
byla pohroma. Hlidali vse v okruhu 20 m kolem domu - a to VELMI dobre -
bydlim na navsi. Nutno tez dodat, ze se jednalo o matku prirozene sparenou.
Na mirnost slechti treba pr. Strnad z Mukarova, ale urcite i jini. Ja uz si v
(na) Libechove matku nekoupim.


Honza

>nerad bych, aby to bylo jako nejaka negativni reklama

Rád nerad, zvenku to tak vypadá :-). Myslím si, že v naší krajině a při známém doletu trubců více jak 5 km nemůže nikdo zaručit genetickou výbavu matek. To co tobě se může kdykoli komukoli stát. Já už bych se ale nerozpakoval takovou matku reklamovat jako kterékoli jiné zboží.

Dne úterý 03 ledna 2006 12:20 Eman napsal(a):
>
> nerozpakoval takovou matku reklamovat jako kterékoli jiné zboží.


No to uz je trochu mimo - abych ji mohl reklamovat, musel bych ji nejprve
chytit :)) . Ovsem na druhou stranu to byli vyborne medarky.

Honza

> Od: Jan Cervenka :
....
> zihadlo (i 60 za jeden ukon - nastesti stehovani do lesa), ale pro okoli to
> byla pohroma. Hlidali vse v okruhu 20 m kolem domu - a to VELMI dobre -
....

S koupi matky a jeste navic prirozene sparene, je to jak s koupi ovoce na strome na ktery neni moc dobre videt, co nanem roste. Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je nekorektni.

_gp_

>Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je nekorektni.
-------------

S tím nesouhlasím. Jestliže někdo chová matky a ty jsou vyhlášeny jako velmi mírné, pak z toho profituje a když se to potom neosvědčí, mělo by pro něj být věcí cti reklamaci přijmout. Tak to vidím já. Karty na stole by mělo být samozřejmostí. Já toleruju jeho, že se vždy nemusí dařit a on by to měl pochopit. Jestli mi rozumíš.

> >Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy
> resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je
> nekorektni.
> -------------
>
> S tím nesouhlasím. Jestliže někdo chová matky a ty jsou vyhlášeny jako
> velmi mírné, pak z toho profituje a když se to potom neosvědčí, mělo by pro
> něj být věcí cti reklamaci přijmout. Tak to vidím já. Karty na stole by
> mělo být samozřejmostí. Já toleruju jeho, že se vždy nemusí dařit a on by
> to měl pochopit. Jestli mi rozumíš.
..........

Moc ne. Co ma delat a jak se branit takovy chovatel matek, o kterem se negativne diskutuje ... a to nejen tady na konferenci, jestlize nejaka odchylka v chovani potomku v nejakem procentu se najde vzdy. Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.
_gp_

>Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.

Bud drzi zobak a potichu nadava a hleda jiny zdroj, a nebo, coz je asi spravnejsi, matku reklamuje, trebas i jen tim, ze chvateli oznami "priteli, ta Tva matka stoji za prd". A protoze chovatel prodava, je tvurce, vyrobce tak by pro neho takova zpetna vazba mela byt uzitecna.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ela tmav?-zimov?n?
> Datum: 03.1.2006 21:09:01
> ----------------------------------------
> >Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.
>
> Bud drzi zobak a potichu nadava a hleda jiny zdroj, a nebo, coz je asi
> spravnejsi, matku reklamuje, trebas i jen tim, ze chvateli oznami "priteli,
> ta Tva matka stoji za prd". A protoze chovatel prodava, je tvurce, vyrobce
> tak by pro neho takova zpetna vazba mela byt uzitecna.
>
>
>
Taky jsem měl takovou matku a dokonce isiminovanou a hlupáka mne ani nenapadlo ji reklamovat člověk je někdy vůl

pepan

S takovým názorem musím souhlasit. Je důležité také spojováním udržovat silná
včelstva. Když jsou podmínky není problém nachystat 50 matečníků.Ale reklamovat
přírodu? Supermatku nevychováme.Šlechtění nemá jen výhody. Mírné si méně chrání česno, nebo jsou více ohrožené atd.. Vždy něco za něco. Nultý ročník matek vždy v květnu i se
včelami spojuji se starými, některé si nechají obě matky.
Udělal jsem kontrolu u 4. úlů , nadzvedl každý úl, aniž bych je vyrušil.
Ze spodu posvítím baterkou. Z horního nástavku přesahují do spodního, jedině tak lze zjistit
jaký prostor zabírají, jak jsou silné,co jim vadí, tak ověřuji, co vylepšit při zimování atd.
V.

Matky nultého ročníku, konečně po dlouhé době něco zajímavého. Nechceš to víc rozepsat, nezvyšuje to rojivost, důvodem pro moji zvědavost je, že provádím pokusy jak jednoduchým chovem jednoletých matek se zbavit rojivosti. Vypadá to slibně, ale na jakékoliv závěry je zatím brzo.
Díky R. Stonjek

Já jsem tímto způsobem se v podstatě zbavil rojivosti v zadovácích a teď i v
nastavcích, ale zase na druhé straně to omezilo výnos a i jinak se mi to
ještě nezdá úplně dokonalé. Taky by mě to zajímalo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 04, 2006 7:53 PM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matky nultého ročníku, konečně po dlouhé době něco zajímavého. Nechceš to
> víc rozepsat, nezvyšuje to rojivost, důvodem pro moji zvědavost je, že
> provádím pokusy jak jednoduchým chovem jednoletých matek se zbavit
> rojivosti. Vypadá to slibně, ale na jakékoliv závěry je zatím brzo.
> Díky R. Stonjek

Matka nultého ročníku je pro mne od května do příštího května, přezimovaná,
tím ověřená kvalita.Zaplodovaný úl s matkou přemístím do včelína a spojím.Létavkám,
které zůstávají na místě, do prázdného úlu nachystám vychování nové matky,
běžným způsobem, zase na příští rok. Naposledy jsem měl roj před 6 lety.
Rojivost mám vyřešenou, ale v přírodě to nikdy není na 100%.
Jedna matka nahoře druhá dole. Vrchní a spodní díly jsem vzájemně přehodil a čekal na vyrojení. Hukot tomu nasvědčoval. Po 4. hod. se uklidnily.Z takových zkoušek jsou moje teorie o rojení.K tomu patří prostředky/např.rámky,tvar,velikost atd./ a způsoby.Nerad bych se tady opakoval.Tady se už přihlásili další, kterým se včely nerojí.
Pokus o kterém se zmiňuješ, je nápad zajímavý, a stojí za vyzkoušení a přeji, aby přinesl něco nového, co Tě překvapí.
V.

V květnu vyberu rámky s plodem a s starou matkou z plodiště, nechám tam jen
cca 3 rámky s mladým plodem, aby si vychovaly novou matku. Ze zbývajících
rámků z plodiště se starou matkou dělám oddělek. Spojuji znova v prosinci
tak mezi svátkami, u nastavků podsunutím nastavku s oddělkem pod nástavek s
hlavním včelstvem, u zadováků manipulací s jednotlivými rámky. Připravuji
pro zadováky pro oddělek bednu, která se vejde do plodiště zadováku celá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 05, 2006 11:53 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matka nultého ročníku je pro mne od května do příštího května,
přezimovaná,
> tím ověřená kvalita.Zaplodovaný úl s matkou přemístím do včelína a
> spojím.Létavkám,
> které zůstávají na místě, do prázdného úlu nachystám vychování nové matky,
> běžným způsobem, zase na příští rok. Naposledy jsem měl roj před 6 lety.
> Rojivost mám vyřešenou, ale v přírodě to nikdy není na 100%.
> Jedna matka nahoře druhá dole. Vrchní a spodní díly jsem vzájemně přehodil
> a čekal na vyrojení. Hukot tomu nasvědčoval. Po 4. hod. se uklidnily.Z
> takových zkoušek jsou moje teorie o rojení.K tomu patří
> prostředky/např.rámky,tvar,velikost atd./ a způsoby.Nerad bych se tady
> opakoval.Tady se už přihlásili další, kterým se včely nerojí.
> Pokus o kterém se zmiňuješ, je nápad zajímavý, a stojí za vyzkoušení a
> přeji, aby přinesl něco nového, co Tě překvapí.
> V.

Nevysvětlil jsem jaký cíl sleduji. Nejde jen o výměnu matky. Pomoc v době,
kdy je nejvíce práce, přijde silná pomoc. Využití také létavek atd. To snad je
velký rozdíl mezi zimním spojování. Jinak taková pomoc nevhodná, nemá
cenu ani pro člověka. Když je nás plno doma, nemáme co dělat jdeme
na procházku. Dovedete si představit, že bychom byli v úlu My? Určitě by úl,
hlavně vyhovoval nám. Vloní mě toto posílení zachránilo, ostatní si stěžovali, že už
nevytočili, jako jiné roky.
V.

Nešlo by tu myšlenku napsat trochu jinak? Omlouvám se, ale tomu příspěvku
jsem neporozuměl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 06, 2006 11:09 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Nevysvětlil jsem jaký cíl sleduji. Nejde jen o výměnu matky. Pomoc v době,
> kdy je nejvíce práce, přijde silná pomoc. Využití také létavek atd. To
> snad je
> velký rozdíl mezi zimním spojování. Jinak taková pomoc nevhodná, nemá
> cenu ani pro člověka. Když je nás plno doma, nemáme co dělat jdeme
> na procházku. Dovedete si představit, že bychom byli v úlu My? Určitě by
> úl,
> hlavně vyhovoval nám. Vloní mě toto posílení zachránilo, ostatní si
> stěžovali, že už
> nevytočili, jako jiné roky.
> V.

Matky nultý ročník chovám jenom mimo včelín, do kterých jinak nezasahuji,
jen mrknu kolik má plodu, a před snůškou spojím ve včelíně. Nahoře matka,
dole matka stará. Prostřední ze 3 nástavků zanesou medem, protože mřížku
nepoužívám, tj.11 rámků 39x 27,5. Abych nemusel rozebírat po rámku,
protože bych to nezvedl ,používám jeřáb.Takže s novou matkou ještě včelstvo
posílím, a hned si připravím na příští rok mimo včelín další, hned v květnu, aby
do zimy byly co nejsilnější.Tak brzy se matky neprodávají.Neřeším očka, ale
abych při menším počtu včelstev a menší pracností, dosáhl aspoň přibližného výsledku.
V.

Minimalizovat pracnost se snažím taky. Když udělám oddělek se starou matkou
v květnu, zasahuji do něho až při krmení, nebo těsně před krmením, kdy
vyberu krajní rámky s medem, v kterých obvykle není plod. Nějaký pracny
rozchov matek mimo úl v oplodňáčcích neprovozuji, podle mne je to
opodstatněné až při vyšším počtu včelstev, tak asi přes 15 - 20 včelstev
nebo pro chov matek pro prodej od inseminované nebo podobně kvalitní drahé
matky. Spíš postupuji cestou rušení cca 10 - 20 % nejhorších včelstev ročně
a následně tvorbu nových.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 07, 2006 9:50 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matky nultý ročník chovám jenom mimo včelín, do kterých jinak nezasahuji,
> jen mrknu kolik má plodu, a před snůškou spojím ve včelíně. Nahoře matka,
> dole matka stará. Prostřední ze 3 nástavků zanesou medem, protože mřížku
> nepoužívám, tj.11 rámků 39x 27,5. Abych nemusel rozebírat po rámku,
> protože bych to nezvedl ,používám jeřáb.Takže s novou matkou ještě
včelstvo
> posílím, a hned si připravím na příští rok mimo včelín další, hned v
> květnu, aby
> do zimy byly co nejsilnější.Tak brzy se matky neprodávají.Neřeším očka,
ale
> abych při menším počtu včelstev a menší pracností, dosáhl aspoň
> přibližného výsledku.
> V.

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Z včelařských listnáčů tady na severní Moravě pod Beskydama prosperují v
lese javory kleny, lípy a pro jarní rozvoj třešně ptačí. Význam listnáčů je
i v tom, že v dubnu pod nimi kvetou hajní rostliny jako dost důležitý zdroj
pylu a nektaru pro rozvoj včelstev. Medovice je z dubů. lip a javorů, ale
méně než ze smrků.
Pod smrkovou monokulturou právě neroste nic, taže je z něho jen medovice v
červnu a hlavně v červenci. sice potenciálně silná snůška, ale jen v tuto
dobu. Takže jestli se kolem mého stanoviště ty lesíky přemění kompletně na
jehličnatou monokulturu, bude to určitá ztráta. Nakonec nezbude nic jiného,
než ten les koupit a nasadit si tam stromy podle svého se schválením
lesníka.
Jestli během nějakých desítek let nastanou ty klimatické změny, co někteří
klimatologové předvídají, možná se stanou smrkové monokultury tak náchylné
na kůrovce a jiné škůdce, že přestanou být ve srovnání s listnáči
rentabilní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 7:46 AM
Subject: Stromy a medovice


Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Na chalupě máme cestu roubenou lipami, když medují, stačí projet kilometr a
auto je celé zalepené. Jen čekám kdy padnou za obět rozšíření silnice. Tady
je dle mého problém. Ubývá samostatných stromů.

Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti
kůrovci a dalším je odolnější. Pokud bych ji nasázel bude výsledkem
poloprázdný les.

K. Zak

-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Tuesday, January 10, 2006 11:44 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Stromy a medovice

Z včelařských listnáčů tady na severní Moravě pod Beskydama prosperují v
lese javory kleny, lípy a pro jarní rozvoj třešně ptačí. Význam listnáčů je
i v tom, že v dubnu pod nimi kvetou hajní rostliny jako dost důležitý zdroj
pylu a nektaru pro rozvoj včelstev. Medovice je z dubů. lip a javorů, ale
méně než ze smrků.
Pod smrkovou monokulturou právě neroste nic, taže je z něho jen medovice v
červnu a hlavně v červenci. sice potenciálně silná snůška, ale jen v tuto
dobu. Takže jestli se kolem mého stanoviště ty lesíky přemění kompletně na
jehličnatou monokulturu, bude to určitá ztráta. Nakonec nezbude nic jiného,
než ten les koupit a nasadit si tam stromy podle svého se schválením
lesníka.
Jestli během nějakých desítek let nastanou ty klimatické změny, co někteří
klimatologové předvídají, možná se stanou smrkové monokultury tak náchylné
na kůrovce a jiné škůdce, že přestanou být ve srovnání s listnáči
rentabilní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 7:46 AM
Subject: Stromy a medovice


Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Zak napsal:
Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti kůrovci a dalším je odolnější.
Pokud bych ji nasázel bude výsledkem poloprázdný les.

Pokud jsem slyšel tak nejlepší medovice je právě z jedle !?!?

U stromů, které dorůstají do "rizikového" věku se provádí úprava větví tak, aby stromky přestaly být atraktivní k účelu krádeže atd. Stromky už jsou větší 1,5-2,5m , takže snadno snesou odstřihnutí několika větví a jejich probrání (samozřejmě s citem!) Takový "zničený" stromek si už nikdo nevezme, zvlášť, když vedle je krásný smrček.. :)
Ale samozřejmě nic neplatí 100%.

Se smrkovými monokulturami a se smrky vůbec je problém. Poměrně kvalitní dřevo (v rámci možností), rovné a rychle rostoucí z něj opravdu udělalo průmyslovou dřevinu. Nejhorší je, že se vysazují snad úplně všude. I na půdách a stanovištích, kde nemají co dělat. Původně byl smrk stromem až toho nejvyššího pásma, tuším že začínal až někde okolo 800(nebo 900m.n.m.) až do této výšky ale byly původní jedlobukové lesy (už si na všechny ty názvy nevzpomenu, kdo by si to taky všechno ze školy pamatoval, že). Stačí se jen podívat v lesích okolo 500-600m.n.m. co se tam přirozeně zmlazuje. Většinou listnáče, smrk pouze na vývratech a na omezených místech (většinou po vývratech, kde semena smrku dopadnou na hlínu, nebo jehličí. Je to dáno kromě jiného i tím, že to které semeno má jiný klíček a dokáže se uchytit. Když do vrstvy listí pod bukem rozhodíte hrst smrkového semene, pravděpodobně nic nevzejde. Bukvice ano (je na to stavěná, aby rozstla z vrstvy listí), u nich je ale problém ten, že je něco sežere dřív než vzejdou. Kromě toho jsou i další problémy, jakok že ne každý rok je tzv. semenný a že smrk má semena 2-3x častěji než buk atd....

Při zakládání lesa pak je rozdíl i ekonomický. Smrku sázíte 5.000ks, maximálně 10.000ks na hektar (spon 1x2m až 1x1m), u listnáčů musíte jít přes 15.000ks někdy ke 20.000ks na hektar. Dále nemá cenu dávat každý 30tý stromek jedli, musí se to v sazovat v hnízdech. Původní zastoupení bylo cca 60-30-10 (není dogma). Smrk nemusíte oplotit, stačí na podzim nátěr proti okusu. Buky musíte oplotit, jinak Vám to za rok sežerou a nemáte nic. Modříny se třeba vysazují "obklíčené" jedním až dvěma smrky (do jedné jamky), až vyrostou, postupně se smrky odřezávají až zůstane jen modřín... (nekonkurují si, modřín má kůlový kořen a roste mnohem rychlej, smrky se odříznou po několika letech) Srnec si na vytloukání vybere vždy ten nejhezčí stromek...
Takhle by se dalo pokračovat dlouho.
Pravdou ale je, že smíšené lesy, nebo s převahou listnáčů (v těch správných podmínkách) jsou obecně zdravější. Smrková monokultura je svým způsobem "sterilní". Co do přirozených nepřátel lýkožrouta atd. Ve smrkových monokulturách je málo míst k hnízdění drobného ptactva, které výrazně tlumí škůdce atd.

Neberte tento příspěvek prosím jako agitku, vše má své pro a proti, ale je pravda, že hodně věcí se řešilo z pohledu peněz (problém monokultur není problémem posledních 100let, ty se začaly vysazovat už před více než 250-300lety), ale v lesnitví vše trochu déle trvá, než zjistíte, že monokultura je náchylná na kalamity, uběhne i více než 150let a změnit zaběhlé plánování lesních porostů další desítky let :)

Rád poskytnu konzultaci na toto téma.

Nevěděl by jsi co s korovnicí smrkovou?Není něco podobného také na modřínech?

Záleží na tom, kde Vás korovnice trápí.
V hospodářském lese s nimi nic prakticky neuděláte. Jak vyplývá z informací v některém z nížeuvedených odkazů, opět se v podstatě jedná o problém smrku na nevhodných stanovištích. V původních oblastech smrku nějaké razantní poškození nehrozilo i z důvodů jiných klimatických podmínek atd. (nedá mi to opět zmínit přirozené nepřátele - biologický boj - lesy, kde ještě jsou lesní mraveniště jsou o poznání zdravější, mraveniště je takový vysavač i z okruhu několika desítek metrů)
Použití chemie nebo mechanického boje má smysl u okrasných soliterních jedinců (zahrady, skalky) a opět jen do určité velikosti stromu.

Asi jsem Vás moc nepotěšil.

http://www.floranazahrade.cz/poradna/poradna2005_1.htm
http://www.ldosvetimany.cz/les_slovnik.html
http://www.jikl.cz/chemie/karty/korovnice.htm

Tak to jsi mne nepotěšil.Je fakt, že smrky se mi daří jen na části včelnice, jinde je sucho.Ale první korovnice jsem viděl na zahradě, kde se stromkům jinak dost dařilo.Zatím jen hálky na které narazím ostříhávám.To , že korovnice zelená musí část života strávit na modřínu je velmi zajímavé.

Je vidět, že se tím zabýváte profesionálně.
Jinak kolem mého současného stanoviště jsou hodně drobnější lesíky v údolích
potoků a erozních rýhách uvnitř polí, které zřejmě profesionálním lesníkům
nikdy moc nestály za pozornost. Myslím, že už po znárodnění v 50 letech se
tam "hospodařilo" takovým způsobem, že se vyřezaly jednotlivé kvalitní
stromy a les se nechal přirozeně dorůst, taky tam byly nějaké pastviny pro
zvířectvo , které nešly obdělávat a tak se nechaly zarůst nebo zalesnily
topolovými řízky. Tak vznikl hodně členitý a různorodý les, taky dost řídký
s různými prolukami a s hodně rostlinami včetně zbytků buků a jedlí jako
zbytků původního beskydského horského lesa, i když jádro Beskyd je od nás
takových 10 - 15 km vzdáleno. Po roce 1990 před navrácením následovala další
probírka zatím dorostlých kvalitnějších stromů a až teprve nyní soukromí
majitelé k tomu přistupují nějak systematičtěji právě s tou snahou o sázení
smrků.
Třeba lesík, u kterého mám včely, je asi 150 metrů dlouhý, cca 30 - 40 m
šíroký a nejhlubší části této erozní rýhy dosahuje hloubky k 8-10 metrům.
Soukromí majitelé někdy okolo roku 2000 tam provedli probírku, vyřezali
křoví a stromky do výšky 8 - 10 metrů a síly kmene do 10 - 15 cm a nechali
jen některé tvrdé dřeviny, nějaké javory a jasany. Vyřezali i vrby - stromy,
které rostly dole v lese zřejmě jako pozůstatek doby, kdy tam nebyl souvislý
les a po kterých zůstaly pařezy tak 40 cm v průměru. Pokusili se zalesnit
smrčky paseku, která vznikla, když okolo roku 1980 vyřezali z toho lesa
jeden buk, zůstal po něm pařez o průměru tak 50 cm, myslím, že se jim to
nepovedlo. Taky vyčistili podélný pás o hloubce cca 6 metrů okolo okraje
lesa, který vznikl tím, že si zemědělci nechtěli ničit stroje větvemi a
proto ustupovali náletovému lesu a toto bylo nakonec fixováno vznikem cesty
mezi polem a lesem. Nasadili tam taky smrčky a ty vesměs rostou. Loni
vyřezali dub, počítal jsem léta na pařezu a když jsem napočítal 120, nechal
jsem toho. Mohlo tam být tak 150. Letos vyřezali hned vedle tři smrky, z
toho dva mohly být podobně staré. Zůstalo tam tak 10 - 15 velkých lip, tak 5
buků, podobně jedlí, tak 10 dubů nějaké javory, jasany, nějaké břízy, pár
smrků už ne tak starých jako ty vykácené atd. Tipuji, že letos po těch
vykácených stromech budou sázet smrčky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bullet" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 11, 2006 9:48 AM
Subject: Re: Stromy a medovice


> U stromů, které dorůstají do "rizikového" věku se provádí úprava větví
tak,
> aby stromky přestaly být atraktivní k účelu krádeže atd. Stromky už jsou
> větší 1,5-2,5m , takže snadno snesou odstřihnutí několika větví a jejich
> probrání (samozřejmě s citem!) Takový "zničený" stromek si už nikdo
> nevezme, zvlášť, když vedle je krásný smrček.. :)
> Ale samozřejmě nic neplatí 100%.
>
> Se smrkovými monokulturami a se smrky vůbec je problém. Poměrně kvalitní
> dřevo (v rámci možností), rovné a rychle rostoucí z něj opravdu udělalo
> průmyslovou dřevinu. Nejhorší je, že se vysazují snad úplně všude. I na
> půdách a stanovištích, kde nemají co dělat. Původně byl smrk stromem až
> toho nejvyššího pásma, tuším že začínal až někde okolo 800(nebo 900m.n.m.)
> až do této výšky ale byly původní jedlobukové lesy (už si na všechny ty
> názvy nevzpomenu, kdo by si to taky všechno ze školy pamatoval, že). Stačí
> se jen podívat v lesích okolo 500-600m.n.m. co se tam přirozeně zmlazuje.
> Většinou listnáče, smrk pouze na vývratech a na omezených místech
(většinou
> po vývratech, kde semena smrku dopadnou na hlínu, nebo jehličí. Je to dáno
> kromě jiného i tím, že to které semeno má jiný klíček a dokáže se uchytit.
> Když do vrstvy listí pod bukem rozhodíte hrst smrkového semene,
> pravděpodobně nic nevzejde. Bukvice ano (je na to stavěná, aby rozstla z
> vrstvy listí), u nich je ale problém ten, že je něco sežere dřív než
> vzejdou. Kromě toho jsou i další problémy, jakok že ne každý rok je tzv.
> semenný a že smrk má semena 2-3x častěji než buk atd....
>
> Při zakládání lesa pak je rozdíl i ekonomický. Smrku sázíte 5.000ks,
> maximálně 10.000ks na hektar (spon 1x2m až 1x1m), u listnáčů musíte jít
> přes 15.000ks někdy ke 20.000ks na hektar. Dále nemá cenu dávat každý 30tý
> stromek jedli, musí se to v sazovat v hnízdech. Původní zastoupení bylo
cca
> 60-30-10 (není dogma). Smrk nemusíte oplotit, stačí na podzim nátěr proti
> okusu. Buky musíte oplotit, jinak Vám to za rok sežerou a nemáte nic.
> Modříny se třeba vysazují "obklíčené" jedním až dvěma smrky (do jedné
> jamky), až vyrostou, postupně se smrky odřezávají až zůstane jen modřín...
> (nekonkurují si, modřín má kůlový kořen a roste mnohem rychlej, smrky se
> odříznou po několika letech) Srnec si na vytloukání vybere vždy ten
> nejhezčí stromek...
> Takhle by se dalo pokračovat dlouho.
> Pravdou ale je, že smíšené lesy, nebo s převahou listnáčů (v těch
správných
> podmínkách) jsou obecně zdravější. Smrková monokultura je svým způsobem
> "sterilní". Co do přirozených nepřátel lýkožrouta atd. Ve smrkových
> monokulturách je málo míst k hnízdění drobného ptactva, které výrazně
tlumí
> škůdce atd.
>
> Neberte tento příspěvek prosím jako agitku, vše má své pro a proti, ale je
> pravda, že hodně věcí se řešilo z pohledu peněz (problém monokultur není
> problémem posledních 100let, ty se začaly vysazovat už před více než
> 250-300lety), ale v lesnitví vše trochu déle trvá, než zjistíte, že
> monokultura je náchylná na kalamity, uběhne i více než 150let a změnit
> zaběhlé plánování lesních porostů další desítky let :)
>
> Rád poskytnu konzultaci na toto téma.

To mohu potvrdit,
Včelstva máme vedle smíšeného lesa, kde pár stovek jedlí stále je.
I když pro někoho už to není med, ale krém na boty a pokud je snůška hodně
pozdě, tak s ním i včely mají přes zimu problém.

K. ZAK

-----Original Message-----
From: Honza Jindra [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, January 10, 2006 8:05 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Stromy a medovice

Zak napsal:
Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti
kůrovci a dalším je odolnější.
Pokud bych ji nasázel bude výsledkem poloprázdný les.

Pokud jsem slyšel tak nejlepší medovice je právě z jedle !?!?

jedle je velmi kraaaasny strom.Mame ho i na zahrade.

Já to už teď nevím jistě, ale mám takový pocit, že včelstva v 70 letech před
kraňkami se i vyznačovaly vyšším počtem zimních mrtvolek. Nevím ale, jestli
to bylo způsobemo příměsi vlašské včely nebo jestli to byla vlastnost
původní tmavé včely.
Jiné podmínky určitě jsou, zmizela podpůrná snůška z polních plevelů,
zmizely dvakrát ročně sekané kvetoucí louky a pastviny a zmizely chovateli
králíků obžínané okraje cest a lesíků a místo nich rostou kopřivy a
ostružiny. Snůška se stala více nárazová a mezi snůškami je větší nedostatek
sladiny než dříve. Ale co se týká medovice, připadá mi, že nabídka je jen o
trošku menší než dříve, ale přínos z ní je mnohem menší.
Jinak posledních pár let soukromí majitelé lesů kolem kácejí listnáče na
topení, pokud to tak bude pokračovat, za takových 10 let budu mít v doletu
jen pár lip a javorů tak na podpůrnou snůšku a jinak budou všude smrky,
možná s pár modříny a jedlí. Květová snůška bude řepka, pak do do konce
května z pampelišky a ostatních květů a pak už nic. Takže proto mě včelstva,
která by dávala přednost medovicové snůšce před květovou zajímají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Archibald" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 10:47 PM
Subject: Re: včela tmavá-zimování


> Teoreticky možno říci, že právě pomalý jarní rozvoj tmavé včely eliminuje
> negativní vliv zimování na medovici, kdy hlavní spotřeba zásob při
> intenzivním plodování spadá až do doby, kdy včely mohou častěji vyletovat
k
> vyprášení.
> Co se týče agrtesivity včel před zhruba čtyřiceti lety, nedomnívám se
> že by byla nějak výrazná. Jako velmi mladý pomocník při medobraní z
budečáků
> se nepamatuji na nějaký hromadný útok, spíš sem tam nějaké žihadlo. Ovšem
s
> extrémní mírností včel z Liběchovské stanice se to ovšem nedá srovnat, to
> jsou snad včely zvlášť vhodné pro mateřské školy- Právě v Liběchově je
> jedním z nejvýše postavených kriterií mírnost.
> Nostalgie nad tmavou včelou není na místě, jsou zde v intenzivním
> zemědělství zcela jiné podmínky, než na která byla původní včela zvyklá.
> Výkyt producentůmedovice v nížinách do 350 m.n.m. je zanedbatelná.
> Kraňce zdar!
> Gustav

Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává. Jinak náprava je poměrně jednoduchá, pro malého včelaře. Při odběru řepkového medu zašlápnout starou matku, na její místo vložit zavíčkovaný matečník vrátit prázdné medníky a včelkám dát 14 dní pokoj. Medovicová snůška se výrazně změní až budete překvapeni. žel pro větší a velké včelaře je tato metoda pro náročnost na čas nepoužitelná. Zdraví R. Stonjek

> Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou
> včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované
> kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé
> včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře

To je pravda, rozdíly mezi jednotlivými úly byly tehdy dost velké. Tehdejší
včely mohly být tak maximálně "surovina" pro mnohaletý výběr z mnoha desítek
včelstev a šlechtění.

> lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to
> líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou
> svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní
> včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská
> to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává.

Určitě to takhle funguje u kraňské včely. Otázka je, jestli to bylo takhle
jednoznačně u tehdejších kříženců tmavé včely, to znamená po dosažení maxima
jednoznačně konec s nějakou pracovitostí. Já si to z dřívějška pamatuji
tak, že dokud bylo co nosit, tak včely tehdy nosily, ať to byl květen nebo
srpen. I když možná to trochu souvisí s tím, že tehdy jsem byl jen coby
"pozorovatel" v dětském věku a z té doby jsou obvykle vzpomínky trochu
zideálněny. Ale možná taky to souvisí s technologií v zadováku, kdy při
výběru medu byla většina zaplodovaných rámků z plodiště přesunuta do medníku
a do plodiště byly dány mezistěny a prázdné rámky, což automaticky na
následujících aspoň 14 dnů oživilo aktivitu včelstva. Takže pokud bylo v
létě trochu vhodné počasí, tak od konce května do srpna se takhle vybíral
med co 20 - 25 dnů a včely nosily pořád. Je ale fakt, že takový výběr z
jednoho úlu zadováku trval déle než hodinu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 03, 2006 9:24 AM
Subject: Re: včela tmavá-zimování


> Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou
> včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované
> kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé
> včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře
> lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to
> líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou
> svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní
> včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská
> to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává.
> Jinak náprava je poměrně jednoduchá, pro malého včelaře. Při odběru
> řepkového medu zašlápnout starou matku, na její místo vložit zavíčkovaný
> matečník vrátit prázdné medníky a včelkám dát 14 dní pokoj. Medovicová
> snůška se výrazně změní až budete překvapeni. žel pro větší a velké
včelaře
> je tato metoda pro náročnost na čas nepoužitelná. Zdraví R. Stonjek

Když už tak nostalgicky vzpomínáme na "medovicové" včely, měl bych pro konferu otázku, zda někdo chováte "Lesanu" a jaké s ní máte zkušenosti. Podle charakteristiky by měla medovici "umět".