Včelařská konference

Anton Turčáni napsal:> vraj zbytočná) som vychádzal z jednoduchej úvahy.
Aerosol (vodné
> mikročiastočky vody s amitrazom) vnikne do zimujúceho včelieho chumáča bez
> problémov, ale fumigant dym-plyn, nie! Ja si naopak myslím, že plyn tvorí
> ešte menšie čiastočky a preto musí vniknúť doňho a ohroziť V.D. už i
preto,
> že včelí chumáč dýcha a preto musí do seba nasať aj fumigant.

V žádném případě se nedá napsat, že to, co vzniká při fumigaci, je plyn.
Obecně takové doutnání je velice složitý jev. Vlastní teplota knotu je
několik stovek stupňů, ale protože jde zespoda nahoru, z knotu jakožto
dřevitého materiálu - papíru unikají nejdřív látky typické pro destilaci
dřeva, to jsou dehty, něco kyseliny octové a metanolu. Zároveň se z toho
kousku papíru odpařuje léčivo. To netrvá déle než odhaduji jednotky sekund,
potom se na ten příslušný milimetr knotu dostane oheň - pásmo doutnání. Tam
vzniká něco látek podobných kouři a sazím, potom oxid uhelnatý a vodní pára.
V tom dehtu a kouři jsou stovky a tisíce různých látek, daných složením
papíru, příměsemi a určitě i dalšími okolnostmi. Podstatné je, že se tyto
látky velice rychle ochladí na teplotu okolí a hodně z nich při této teplotě
jsou tuhé, jako saze nebo kapalné, které se ale velice těžko odpařují, jako
třeba ten dehet nebo pravděpodobně i léčivo a proto vytvoří v chladném
vzduchu aerosol z pevných a kapalných částeček neboli obecně dým. Jak dlouho
ten aerosol vydrží ve vznosu ve vzduchu a tím bude účinný jako léčivo,
závisí na velikosti jednotlivých částeček. Do toho jsou zamotány okolnosti
vzniku toho aerosolu, elektrostatické náboje jednotlivých částeček, které
zase hodně závisí na jejich složení a okolnostech vzniku, obsah částeček ve
vzduchu, čím jsou blíž u sebe, tím snadněji se srazí a spojují ve větší atd.
Myslím, že horší průnik kouře při fumigaci dovnitř zimního chumáče způsobuje
zřejmě i to, že zatímco za tepla, pokud včely nejsou v chumáči, tak včely
reagují na kouř větráním křídly a tím urychlují rozšiřování léčiva v úlu, v
zimním chumáči naopak jakoby "zadrží dech" a stáhnou se k sobě.
Při aerosolování žádné kouřové látky nejsou, proto zimní chumáč nijak
nereaguje a normálně dýchá dál, spíše vlivem rušení a vlivem acetonu se
rozruší a rozvolní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Anton Turčáni" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 02, 2005 7:05 PM
Subject: Re: leceni - dotaz


> Možno Vás moje skúsenosti s pôzdnym fumigovaním trochu usmernia a
> povzbudia.
> Na základe skúseností dvoch včelárov (jeden ošetroval 300 a druhý mal dva
> kočovné vozy), ktorí ma presvedčili, že oni nikdy nepoužili na boj s
> klieštikom Gabon a doteraz robili ošetrenie len Avartinom (amitraz- v
> podstate je to to ako Varidol) a z titulu V.D. im ani jedno včelstvo
> neuhynulo!?. Po porade s ing. Kopernickým z Ústavu včelárstva v Lip.
> Hrádku, ktorý pripustil, že je to možné. Na základe toho, som od leta 2002
> začal liečiť včelstvá len fumigáciou Taktikom (amitraz). Od tohoto obdobia
> matky neuzatvárm matky na 21 dní do izolátoru, ale včelstvá fumigujem (75
> vč.) fumigujem 4 krát. Poslednú fumigáciu som preniesol až na november
> (11.mes.), teda vtedy keď teploty sú nízke a včely sú v chumáči. Prvé tri
> roky prebehli bez akýchkoľvek komplikácií.
> Tento rok som robil poslednú fumigáciu (tri kvapky na 3 deb. miery "B")
> 15.11., keď na včelstvo v priemere odpadlo po 24 hod. 1,14 ks. Po 15 dňoch
> som robil dozber V.D. s týmto výsledkom: odpad bol od 0 po 5ks. Svedčí to
o
> tom, že V.D.(zbytok) bol amitrazom zasiahnutý aj v chumáči, len
vypadávanie
> z neho je pomalé ale isté. To svedčí o tom, že fumigácia je možná i v čase
> keď sú včely uložené do chumáča. Bezprostredne po zadymení som včelstvá
> odpočúval na ich prejav, vo všetkých bol zvýšený šum ale bez vnútorných
> následkoch, teda bez odpadávania včiel z chumáča, vyletovanie z úľa a
> zvýšená mortalita včiel.
> Je jasné, že tento zásah do života včelstiev bol úspešný, už len preto, že
> zimujúce včely očistil o klieštikov, ktoré by boli možno zamorili včelszvá
> oveľa skôr a možno ich množstvo by významne zasiahlo do ich života.
> Pri rozhodovaní o tak pôzdnej fumigácii (všeobecne sa neodporúča lebo je
> vraj zbytočná) som vychádzal z jednoduchej úvahy. Aerosol (vodné
> mikročiastočky vody s amitrazom) vnikne do zimujúceho včelieho chumáča bez
> problémov, ale fumigant dym-plyn, nie! Ja si naopak myslím, že plyn tvorí
> ešte menšie čiastočky a preto musí vniknúť doňho a ohroziť V.D. už i
preto,
> že včelí chumáč dýcha a preto musí do seba nasať aj fumigant.
> Môj exkurz nemá byť návodom na jeho používanie, chcel som ním len poukázať
> na to, že u mňa po štyri roky tento spôsob bol účinný. Anton