Včelařská konference

prosim o radu

po podzimni fumigaci jsem cekal, ze prijde ke slovu aerosol. ale clovek, ktery to ma v nasi zo na starost, nam dnes rano volal, ze mame opet pouzit pasky.

nejsem uplne "kovanej" (se vcelama zaciname), ale nemyslim si, ze by v teto zime mel kour valny ucinek. proto prosim o radu - ma smysl opet pouzit pasky anebo se nekde popidit po aerosolu?

diky.

jakub dolinek

Pokud se neoteplí na +10 C tak fumigace pomocí pásků je k ničemu kouř do chomáče nepronikne
Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> Předmět: leceni - dotaz
> Datum: 01.12.2005 15:28:15
> ----------------------------------------
> prosim o radu
>
> po podzimni fumigaci jsem cekal, ze prijde ke slovu aerosol. ale clovek, ktery
> to ma v nasi zo na starost, nam dnes rano volal, ze mame opet pouzit pasky.
>
> nejsem uplne "kovanej" (se vcelama zaciname), ale nemyslim si, ze by v teto zime
> mel kour valny ucinek. proto prosim o radu - ma smysl opet pouzit pasky anebo se
> nekde popidit po aerosolu?
>
> diky.
>
> jakub dolinek
>
>
>
>

Kdysi strašně dávno, když už se fumigovalo a aerosol jsme ještě neměli, jsem
za takových nízkých teplot vybíral v zadovácích rámky, dokud jsem se
nedostal na včelí chumáč a teprve potom jsem fumigoval. Ale stejně to asi
moc lepší nebylo. Ještě že tehdy roztoči u nás snad ani ještě nebyli, nebo
maximálně pár jedinců ve včelstvu.
Teoreticky taková možnost je, že se včely takovým způsobem rozruší, že zimní
chumáč se rozvolní a kouř se dostane ke všem včelám. Prakticky to asi nikdy
není možné zajistit stoprocentně. Myslím, že je mnohem jistější sehnat do
vánočních svátků aerosol. Když se to dobře zorganizuje - všichni včelaři
budou doma a všechny úly budou připraveny, že stačí jen strkat hubice do
úlů, za dopoledne se stihne udělat spousta včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 01, 2005 12:23 PM
Subject: leceni - dotaz


prosim o radu

po podzimni fumigaci jsem cekal, ze prijde ke slovu aerosol. ale clovek,
ktery to ma v nasi zo na starost, nam dnes rano volal, ze mame opet pouzit
pasky.

nejsem uplne "kovanej" (se vcelama zaciname), ale nemyslim si, ze by v teto
zime mel kour valny ucinek. proto prosim o radu - ma smysl opet pouzit pasky
anebo se nekde popidit po aerosolu?

diky.

jakub dolinek

Kdysi mi někdo z Dolu radil, abych při nižších okolních teplotách vložil do podmetu (kde to je možné) plastové lahve PET s horkou vodou. Tím teplem se včely roztáhnou a pak se teprve fumiguje.

Možno Vás moje skúsenosti s pôzdnym fumigovaním trochu usmernia a povzbudia.
Na základe skúseností dvoch včelárov (jeden ošetroval 300 a druhý mal dva kočovné vozy), ktorí ma presvedčili, že oni nikdy nepoužili na boj s klieštikom Gabon a doteraz robili ošetrenie len Avartinom (amitraz- v podstate je to to ako Varidol) a z titulu V.D. im ani jedno včelstvo neuhynulo!?. Po porade s ing. Kopernickým z Ústavu včelárstva v Lip. Hrádku, ktorý pripustil, že je to možné. Na základe toho, som od leta 2002 začal liečiť včelstvá len fumigáciou Taktikom (amitraz). Od tohoto obdobia matky neuzatvárm matky na 21 dní do izolátoru, ale včelstvá fumigujem (75 vč.) fumigujem 4 krát. Poslednú fumigáciu som preniesol až na november (11.mes.), teda vtedy keď teploty sú nízke a včely sú v chumáči. Prvé tri roky prebehli bez akýchkoľvek komplikácií.
Tento rok som robil poslednú fumigáciu (tri kvapky na 3 deb. miery "B") 15.11., keď na včelstvo v priemere odpadlo po 24 hod. 1,14 ks. Po 15 dňoch som robil dozber V.D. s týmto výsledkom: odpad bol od 0 po 5ks. Svedčí to o tom, že V.D.(zbytok) bol amitrazom zasiahnutý aj v chumáči, len vypadávanie z neho je pomalé ale isté. To svedčí o tom, že fumigácia je možná i v čase keď sú včely uložené do chumáča. Bezprostredne po zadymení som včelstvá odpočúval na ich prejav, vo všetkých bol zvýšený šum ale bez vnútorných následkoch, teda bez odpadávania včiel z chumáča, vyletovanie z úľa a zvýšená mortalita včiel.
Je jasné, že tento zásah do života včelstiev bol úspešný, už len preto, že zimujúce včely očistil o klieštikov, ktoré by boli možno zamorili včelszvá oveľa skôr a možno ich množstvo by významne zasiahlo do ich života.
Pri rozhodovaní o tak pôzdnej fumigácii (všeobecne sa neodporúča lebo je vraj zbytočná) som vychádzal z jednoduchej úvahy. Aerosol (vodné mikročiastočky vody s amitrazom) vnikne do zimujúceho včelieho chumáča bez problémov, ale fumigant dym-plyn, nie! Ja si naopak myslím, že plyn tvorí ešte menšie čiastočky a preto musí vniknúť doňho a ohroziť V.D. už i preto, že včelí chumáč dýcha a preto musí do seba nasať aj fumigant.
Môj exkurz nemá byť návodom na jeho používanie, chcel som ním len poukázať na to, že u mňa po štyri roky tento spôsob bol účinný. Anton

Možno Vás moje skúsenosti s pôzdnym fumigovaním trochu usmernia a povzbudia.
Na základe skúseností dvoch včelárov (jeden ošetroval 300 a druhý mal dva kočovné vozy), ktorí ma presvedčili, že oni nikdy nepoužili na boj s klieštikom Gabon a doteraz robili ošetrenie len Avartinom (amitraz- v podstate je to to ako Varidol) a z titulu V.D. im ani jedno včelstvo neuhynulo!?. Po porade s ing. Kopernickým z Ústavu včelárstva v Lip. Hrádku, ktorý pripustil, že je to možné. Na základe toho, som od leta 2002 začal liečiť včelstvá len fumigáciou Taktikom (amitraz). Od tohoto obdobia matky neuzatvárm matky na 21 dní do izolátoru, ale včelstvá fumigujem (75 vč.) fumigujem 4 krát. Poslednú fumigáciu som preniesol až na november (11.mes.), teda vtedy keď teploty sú nízke a včely sú v chumáči. Prvé tri roky prebehli bez akýchkoľvek komplikácií.
Tento rok som robil poslednú fumigáciu (tri kvapky na 3 deb. miery "B") 15.11., keď na včelstvo v priemere odpadlo po 24 hod. 1,14 ks. Po 15 dňoch som robil dozber V.D. s týmto výsledkom: odpad bol od 0 po 5ks. Svedčí to o tom, že V.D.(zbytok) bol amitrazom zasiahnutý aj v chumáči, len vypadávanie z neho je pomalé ale isté. To svedčí o tom, že fumigácia je možná i v čase keď sú včely uložené do chumáča. Bezprostredne po zadymení som včelstvá odpočúval na ich prejav, vo všetkých bol zvýšený šum ale bez vnútorných následkoch, teda bez odpadávania včiel z chumáča, vyletovanie z úľa a zvýšená mortalita včiel.
Je jasné, že tento zásah do života včelstiev bol úspešný, už len preto, že zimujúce včely očistil o klieštikov, ktoré by boli možno zamorili včelszvá oveľa skôr a možno ich množstvo by významne zasiahlo do ich života.
Pri rozhodovaní o tak pôzdnej fumigácii (všeobecne sa neodporúča lebo je vraj zbytočná) som vychádzal z jednoduchej úvahy. Aerosol (vodné mikročiastočky vody s amitrazom) vnikne do zimujúceho včelieho chumáča bez problémov, ale fumigant dym-plyn, nie! Ja si naopak myslím, že plyn tvorí ešte menšie čiastočky a preto musí vniknúť doňho a ohroziť V.D. už i preto, že včelí chumáč dýcha a preto musí do seba nasať aj fumigant.
Môj exkurz nemá byť návodom na jeho používanie, chcel som ním len poukázať na to, že u mňa po štyri roky tento spôsob bol účinný. Anton

Anton Turčáni napsal:> vraj zbytočná) som vychádzal z jednoduchej úvahy.
Aerosol (vodné
> mikročiastočky vody s amitrazom) vnikne do zimujúceho včelieho chumáča bez
> problémov, ale fumigant dym-plyn, nie! Ja si naopak myslím, že plyn tvorí
> ešte menšie čiastočky a preto musí vniknúť doňho a ohroziť V.D. už i
preto,
> že včelí chumáč dýcha a preto musí do seba nasať aj fumigant.

V žádném případě se nedá napsat, že to, co vzniká při fumigaci, je plyn.
Obecně takové doutnání je velice složitý jev. Vlastní teplota knotu je
několik stovek stupňů, ale protože jde zespoda nahoru, z knotu jakožto
dřevitého materiálu - papíru unikají nejdřív látky typické pro destilaci
dřeva, to jsou dehty, něco kyseliny octové a metanolu. Zároveň se z toho
kousku papíru odpařuje léčivo. To netrvá déle než odhaduji jednotky sekund,
potom se na ten příslušný milimetr knotu dostane oheň - pásmo doutnání. Tam
vzniká něco látek podobných kouři a sazím, potom oxid uhelnatý a vodní pára.
V tom dehtu a kouři jsou stovky a tisíce různých látek, daných složením
papíru, příměsemi a určitě i dalšími okolnostmi. Podstatné je, že se tyto
látky velice rychle ochladí na teplotu okolí a hodně z nich při této teplotě
jsou tuhé, jako saze nebo kapalné, které se ale velice těžko odpařují, jako
třeba ten dehet nebo pravděpodobně i léčivo a proto vytvoří v chladném
vzduchu aerosol z pevných a kapalných částeček neboli obecně dým. Jak dlouho
ten aerosol vydrží ve vznosu ve vzduchu a tím bude účinný jako léčivo,
závisí na velikosti jednotlivých částeček. Do toho jsou zamotány okolnosti
vzniku toho aerosolu, elektrostatické náboje jednotlivých částeček, které
zase hodně závisí na jejich složení a okolnostech vzniku, obsah částeček ve
vzduchu, čím jsou blíž u sebe, tím snadněji se srazí a spojují ve větší atd.
Myslím, že horší průnik kouře při fumigaci dovnitř zimního chumáče způsobuje
zřejmě i to, že zatímco za tepla, pokud včely nejsou v chumáči, tak včely
reagují na kouř větráním křídly a tím urychlují rozšiřování léčiva v úlu, v
zimním chumáči naopak jakoby "zadrží dech" a stáhnou se k sobě.
Při aerosolování žádné kouřové látky nejsou, proto zimní chumáč nijak
nereaguje a normálně dýchá dál, spíše vlivem rušení a vlivem acetonu se
rozruší a rozvolní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Anton Turčáni" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 02, 2005 7:05 PM
Subject: Re: leceni - dotaz


> Možno Vás moje skúsenosti s pôzdnym fumigovaním trochu usmernia a
> povzbudia.
> Na základe skúseností dvoch včelárov (jeden ošetroval 300 a druhý mal dva
> kočovné vozy), ktorí ma presvedčili, že oni nikdy nepoužili na boj s
> klieštikom Gabon a doteraz robili ošetrenie len Avartinom (amitraz- v
> podstate je to to ako Varidol) a z titulu V.D. im ani jedno včelstvo
> neuhynulo!?. Po porade s ing. Kopernickým z Ústavu včelárstva v Lip.
> Hrádku, ktorý pripustil, že je to možné. Na základe toho, som od leta 2002
> začal liečiť včelstvá len fumigáciou Taktikom (amitraz). Od tohoto obdobia
> matky neuzatvárm matky na 21 dní do izolátoru, ale včelstvá fumigujem (75
> vč.) fumigujem 4 krát. Poslednú fumigáciu som preniesol až na november
> (11.mes.), teda vtedy keď teploty sú nízke a včely sú v chumáči. Prvé tri
> roky prebehli bez akýchkoľvek komplikácií.
> Tento rok som robil poslednú fumigáciu (tri kvapky na 3 deb. miery "B")
> 15.11., keď na včelstvo v priemere odpadlo po 24 hod. 1,14 ks. Po 15 dňoch
> som robil dozber V.D. s týmto výsledkom: odpad bol od 0 po 5ks. Svedčí to
o
> tom, že V.D.(zbytok) bol amitrazom zasiahnutý aj v chumáči, len
vypadávanie
> z neho je pomalé ale isté. To svedčí o tom, že fumigácia je možná i v čase
> keď sú včely uložené do chumáča. Bezprostredne po zadymení som včelstvá
> odpočúval na ich prejav, vo všetkých bol zvýšený šum ale bez vnútorných
> následkoch, teda bez odpadávania včiel z chumáča, vyletovanie z úľa a
> zvýšená mortalita včiel.
> Je jasné, že tento zásah do života včelstiev bol úspešný, už len preto, že
> zimujúce včely očistil o klieštikov, ktoré by boli možno zamorili včelszvá
> oveľa skôr a možno ich množstvo by významne zasiahlo do ich života.
> Pri rozhodovaní o tak pôzdnej fumigácii (všeobecne sa neodporúča lebo je
> vraj zbytočná) som vychádzal z jednoduchej úvahy. Aerosol (vodné
> mikročiastočky vody s amitrazom) vnikne do zimujúceho včelieho chumáča bez
> problémov, ale fumigant dym-plyn, nie! Ja si naopak myslím, že plyn tvorí
> ešte menšie čiastočky a preto musí vniknúť doňho a ohroziť V.D. už i
preto,
> že včelí chumáč dýcha a preto musí do seba nasať aj fumigant.
> Môj exkurz nemá byť návodom na jeho používanie, chcel som ním len poukázať
> na to, že u mňa po štyri roky tento spôsob bol účinný. Anton

Nápad začínajícího včelaře (včelařím teprve třetím rokem).
Obj.: 10 úlů B10 Vn+NN(42x27,5 + 42x17), zasířované dno
Shodou okolností už druhý týden procházím příspěvky této konference, i ty staré. V několikaročné a věčné diskusi o fumigaci jsem se ale nesetkal v souvislosti se "zimní" fumigací/aerosol, zpravidla 3. ošetření při teplotě nižší než 10 st. C s nápadem, že před vlastní fumigací se teplota v úlu zvýší proudem teplého vzduchu tak, aby včely opustily sevřený útvar a rozlezly se po úle. Představuji si to např. tak, že pomocí fénu budu do zavřeného úlu vhánět teplý vzduch zasíťovaným dnem. Po rozlezení včel se může fumigovat. Tu 1 hodinu včely určitě zústanou rozlezené. Samozřejmě je potřebné mít k dispozici 230 V. Vím, že pro velkoproducenty to nepřichází v úvahu, ale jsou tu i jiní, co mají třeba pár úlů včel na zahrade, 230 V si natáhnou prodlužovákem z domu, anebo mají malý agregát na 230 V. Zítra má být asi 6 - 7 st. C , s mírným přihřátím o pár stupňů asi nebude problém. Páni včelaři, co Vy na to?

"
Představuji si to např. tak, že pomocí fénu budu do zavřeného úlu vhánět teplý vzduch zasíťovaným dnem. Po rozlezení včel se může fumigovat. Tu 1 hodinu včely určitě zústanou rozlezené. Samozřejmě je potřebné mít k dispozici 230 V. Vím, že pro velkoproducenty to nepřichází v úvahu, ale jsou tu i jiní, co mají třeba pár úlů včel na zahrade, 230 V si natáhnou prodlužovákem z domu, anebo mají malý agregát na 230 V. Zítra má být asi 6 - 7 st. C , s mírným přihřátím o pár stupňů asi nebude problém. Páni včelaři, co Vy na to? "
.......
K rozvolnění chomáče, a zvýšení teploty, stačí pár dobře mířených kopanců do úlu.:-)

Co takhle jen natáhnout el.proud, půjčit si el. kompresor za 3 tisíce a k tomu vyvvíječ aerosolu za 4 tisíce.

>Co takhle jen natáhnout el.proud, půjčit si el. kompresor za 3 tisíce a k tomu vyvvíječ aerosolu za 4 tisíce.
---------
český včelař si rád všechno udělá sám a pokud možno zadarmo :-).
Ale ten nápad s fénem mě přivedl na myšlenku foukat fénem do nasávání kompresoru a předejít tak zamrzání trysek. Musím to vyzkoušet a změřit teploty.

Eman
>Ale ten nápad s fénem mě přivedl na myšlenku foukat fénem do nasávání kompresoru a předejít tak zamrzání trysek. Musím to vyzkoušet a změřit teploty

Výstupní teplota z kompresoru je i za mrazu blízká 100°C, takže ohřívat vzduch na vstupu do kompresuro je zbytečné. Vzduch hadicovou cestou k vyvíječi ale tak vychladne, že při expanzi v tryskách jeho teplota opět klesne i hluboko pod 0°C. Je to stejný princip jako v kompresorové ledničce.
Ohřívat je tedy potřeba těsně před vyvíječem.
Honza

Teplota po expanzi v tryskách klesne o 6 st.C. Ověřím to s tím fenem, jsem mistr ve slepých uličkách :-). Vyvíječ mám půjčený a nechce se mi do něj vrtat podle tvého návodu. Nepřu se.

Kdysi se psalo o zlepšováku - ohřev vlastní nádoby s aerosolem různými
zdroji, od horké vody po propanbutanový plamen. Ustalo to s používáním
acetonu,ten ohřev nepotřebuje. A asi to kladlo velké nároky na materiál
nádoby rovnoměrnost ohřevu, sklo rádo praská.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 05, 2005 3:15 PM
Subject: Re: leceni - dotaz


> Teplota po expanzi v tryskách klesne o 6 st.C. Ověřím to s tím fenem, jsem
> mistr ve slepých uličkách :-). Vyvíječ mám půjčený a nechce se mi do něj
> vrtat podle tvého návodu. Nepřu se.

Karle, jake mas IQ ???

Karle, jake mas IQ ???


Neměřil jsem ho, ale nad hranicí debility. - jsem dosud schopen samostaného života. :-)

Kopnutí do úlu ale určitě rozvolní chomáč a zvýší teplotu v úlu.
Někdy, když jsem netrefil na vánoce počasí, t.j. bylo přes den deset a víc, ale úl byl z noci prochladlý, tak do úlu po vložení knotu zlehka kopnu. Lepší jeden kopanec jak deset roztočů.
Tak to bylo. Ale včera jsem si objednal vlastní vyvíječ, tak už to včelám dělat nebudu. Slibuju.


Jinak ohřev vyvíječe a "ohřev" úlu při aplikaci léčiva knotem jsou dvě rozdílné věci. Při knotu, tam dle mně ani tak nejde o teplotu venku, ale o stav chomáče. O kondenzaci léčiva s kouřem na studených stěnách jsem nic nečetl. A z toho usuzuji, že to asi problémem není.
Karel