78405
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 11. 2005
Re: kodí mráz medu?
Nevím, kolik se na toto zjištění spotřebovalo času, možná, že žádný, protože většinu tady toho odvodí chemik v oboru fyzikální chemie, který se trochu zabývá krystalizací a najde si v tabulkách pár hodnot pro gluózu a fruktózu.. Jinak než takhle to ani nemůže být, hlavně pro květový med. U medovicového medu vyšší obsahem bílkovin a vyšších cukrů bude uvedené rozdíly v chování v závislosti na teplotě zmenšovat a zpomalovat.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, November 23, 2005 7:30 PM Subject: Re: kodí mráz medu?
> Výpis z včelařské encyklopedie (na CD): > Vliv teploty > Krystalizace medu se ukázala být závislou na teplotě. Protože se stupeň > přesycení a difúzní koeficient chovají při změnách teploty protichůdně, > bývají tímto dosahovány zdánlivě si odporující zkušenosti. Tak kolísání > teploty v rozsahu od 5 do 14°C urychluje krystalizaci medu s malým počtem > krystalizačních zárodků, zatímco med s velkým počtem zárodků reaguje na > konstantní teplotu 14°C podstatně rychlejší krystalizací než na kolísající > teploty. Jestliže se teplota při skladování pohybuje pod 5°C, pak bude > krystalizace brzděna, protože zvýšená viskozita medu trvale brzdí rychlost > difúze molekul glukózy. Nižší teploty skladování pod 4°C urychlují také u > medů již vykrystalizovaných „tvoření ledových květů“, protože následkem > smršťování může proniknout vzduch do vzniklých dutin mezi medem a stěnami > nádoby. Tento jev, je obzvláště výrazný při náhlém poklesu teplot. Za > extrémně nízkých teplot pod -45°C med ztuhne, pohyb molekul ustane a již > nenastane vytváření krystalizačních zárodků. Voda v medu však nezmrzne, > protože vysoká koncentrace cukrů způsobí enormní snížení bodu mrazu. Vysoké > teploty uskladnění s více než 25°C vedou k odkladu krystalizace, protože se > stoupající teplotou klesá stupeň přesycení medu glukózou. Nicméně > vznikající krystaly klesají v důsledku snížené viskozity rychle ke dnu, > takže délka difúzní dráhy vzroste o několikanásobek. Teploty nad 30°C > zabrání počátku krystalizace po měsíce. Následkem toho lze sotva zabránit > krystalizaci tekutého medu za běžných podmínek uskladnění, neboť rozsah > teplot od 10 do 18°C podporuje krystalizaci. Teploty nad 20°C se však > zakazují pro záporný účinek na kvalitu medu, která je negativně ovlivňována > již na úrovni teploty 20°C. O teplotu při uchovávání již vykrystalizovaného > medu máme zájem jen tehdy, jestliže ovlivňuje jeho roztíratelnost. Pro > měkce krystalizující medy se doporučuje uchovávání v chladnu, např. ve > spíži, pro medy hrubě krystalizující naproti tomu uchovávání za pokojové > teploty. Všechny medy s průměrnou konzistencí zachovávají svoji optimální > roztíratelnost v širokém rozsahu teplot.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 13261
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu