75518

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Ing. Martin Kupka - kancelář --- 29. 1. 2002
RE: Co na toto počasí asi říkaj včely?

Buťme rádi v alespoň se provětrají a proletí i ve vyšších polohách, kolega
musel přendat včely z do jiného nástavku který mu poničil datel /koplenový
nástavek/ a plod tam byl ve všech fázích i když bylo ještě chladněji. V loni
to bylo to samé a bylo to O.K.

Jedu se dnes podivat jak budou létat, vyhnat myši a odebrat měl.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Vesely Emanuel [mailto:Eman.Vesely/=/CESA.cz]
Sent: Tuesday, January 29, 2002 10:25 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: Co na toto počasí asi říkaj včely?


Vím, že se s tím teplem (až +13 C) nedá nic dělat,
ale je to pro včely dobré,
nebo je to nezajímá?
Včera večer tu byl pěkný vichr.
Eman
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Baudis Jan P. --- 29. 1. 2002
Re[2]: Co na toto počasí asi říkaj včely?

> Buťme rádi v alespoň se provětrají a proletí i ve vyšších polohách,
> kolega musel přendat včely z do jiného nástavku který mu poničil
> datel /koplenový nástavek/ a plod tam byl ve všech fázích i když
> bylo ještě chladněji. V loni to bylo to samé a bylo to O.K.

> Jedu se dnes podivat jak budou létat, vyhnat myši a odebrat měl.

Při odebírání měli (někdy před týdnem) jsem na podložce nacházel včelí
kukly - předpokládám, že je to zachlazený plod. Takže včely plodují o
106.

Jenže na tuto dobu vysoká teplota asi vyžene plodování do větších
obrátek, než by bylo úměrné roční době. Včelstva, která nemají v
plástech pyl, jej v přírodě ještě nenajdou. Zimní včely se upracují na
výchově velkého množství lednového plodu - nevím nevím...

Nic proti proletům včel. Ale co je moc, to je moc...

Včera hlásili v rádiu, že v tyto dny byl překonán dosavadní teplotní
rekord (někdy z 19. století) a že to podle předpovědi tomu tak bude i
v následující dny.

K tomu připočtěme i větší spotřebu zásob a větší opotřebení zimních
včel (strávením toho většího množství zimní bašty):

a) kvůli rozvolněnému chumáči (při teplotách nad 10 stupňů má chomáč
tendenci se rozpouštět) - tedy ruší se tím samotný princip zimování a
úsporného režimu.

b) Při rozsáhlejším plodování začnou vytápět úl na plodovací teplotu.

Mně se tento způsob ledna zdá poněkud nešťastný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jiri Borik --- 31. 1. 2002
Re: Re[2]: Co na toto počasí asi říkaj včely ?

On Tue, 29 Jan 2002, Baudis Jan P. wrote:

> Jenže na tuto dobu vysoká teplota asi vyžene plodování do větších
> obrátek, než by bylo úměrné roční době. Včelstva, která nemají v
> plástech pyl, jej v přírodě ještě nenajdou. Zimní včely se upracují na
> výchově velkého množství lednového plodu - nevím nevím...

Vcera jsem se dostal v poledne ke vcelam, letaly o sto sest. Dokonce jsem
zahledl nekolik zlutych kosicku s pylem ! Jedna jiva uz povystrcila kvety
a vcelky to zrejme nasly. Teplota ve stinu 11 st. C, nadm. vyska 450 m.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Dalibor (85.207.126.145) --- 18. 4. 2007
Matka a dostatek prostoru

Mam dotaz při kontrole plodište sem zjistil že je tam moc zasob a nekde sem četl že to omezuje matku v klazeni a ješte se my zda že ho včely zanašeji pylem a skadinou. Plod je tak na 4 aš 5 ramcich ale do spodniho nadstavku ješte nepřešel. Jak mam postupovat chci ulevit v plodišti od zasob aby matka nebyla omezovana. Mam nasadit mednik nebo prohodit nadstavky aby zasuby přenesly"jinam"a nemužu tim ochladit plod. Včelarim v tachovakach diky za radu jsem začatecnik

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
vsusicky (82.117.130.2) --- 18. 4. 2007
Re: Matka a dostatek prostoru

Hodně závisí na místních podmínkách, síle včelstva a množství zásob. Pokud je plod jen v horním nástavku a ten je plně obsazený, zkusil bych prohodit nástavky. Je možné ještě odejmout v plodišti 1-2 plásty se zásobami a vložit světlé souše nebo mezistěny. Zásobní plásty uložit pro pozdější využití (např. oddělky). Pokud by při příznivém vývoji počasí matka nadále nechtěla přejít do horního nástavku je možné převěsit 2-3 plásty se zavíčkovbaným plodem. Je nutné aby plodové těleso zůstalo ucelené, tj. plodové rámky v horním nástavku umístit nad plodové rámky ve spodním nástavku.

Vše hezké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel (81.19.47.102) --- 18. 4. 2007
Re: Matka a dostatek prostoru

Plně souhlasim s předchozím příspěvkem, že stačí prohodit nástavky a odejmout v plodišti 1-2 plásty.
Z pohledu racianalice práce je ale lépe prohodit nástavky a pak v(cca 2 týdny) přidat celý nástavek. Práci s jednotlivými rámky si může dovolit jen včelař, který má málo včelstev nebo hodně času. Práce navíc je vždy na úkor něčeho jiného. Já přidávám celý nástavek nebo nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 4. 2007
Re: Matka a dostatek prostoru

Taky jsem chtel vyjmout 1-2 plast zasob, ale pak jsem je dal radsi do medniku. Je to tedy uplne jiny pripad, ale otazka zni: neovlivni to matku v plodovani tim, ze se ji vemou zasoby?? Cetl jsem ze kranka je velmi citliva na mnozstvi zasob a podle toho klade. Jak moc kladeni ovlivnuje pocasi? Treba nyni u nas klesaly teploty kazde rano k nule?

Diky

T.H.

> Plně souhlasim s předchozím příspěvkem, že stačí prohodit nástavky a
> odejmout v plodišti 1-2 plásty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Pavel (83.240.1.252) --- 18. 4. 2007
Re: Matka a dostatek prostoru

Dovolím si odpovědět na otázku: neovlivni to matku v plodovani tim, ze se ji vemou zasoby?? Jak moc kladeni ovlivnuje pocasi? Treba nyni u nas klesaly teploty kazde rano k nule?

V tomto období kdy kvetou stromy a řepka (někde více, někde méně) a včely létají každý den, tzn. je pravidelný přísun stravy tak matka klade na 100% i když se odebere několik rámků se zásobami. Matka a úlové včely jsou přednostně krmeny přinášenou stravou a ne zásobami. Odebrat v tomto období lze jen část zásob a to tam, kde chceme aby se plod rozšiřoval. V dosahu ovšem musí zůstat min. 4 kg zásob.

Jiná situace je v zimě, kdy matka a včelstvo reaguje na množství i polohu zásob.

Matka klade na 100% i když v noci klesá teplota třeba k nule. Rozhodující je den a to že teploty jsou nad 15°C.

Mám to vypozorované z minulosti. V dubnu či květnu jsem čekal kvůli zásahu do včel na oteplení. I když bylo několik dnů chladněji ve dne i v noci, tak nový plod v úle byl, tzn. matka znatelně neomezila kladení.
Krátkodobé ochlazení či odebrání části zásob nemá vliv na kladení.

Nespotřebované zimní zásoby nyní odebrané neskladovat až do podletí, ale dát je do oddělku nebo medníku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Miroslav Švácha (90.177.153.1) --- 12. 1. 2009
Re: Matka a dostatek prostoru

Prosím o zaslání plánků na tzv. třeboňský nástavkový ůl o rozměrech 39x27,5 dno, nástavec, víko to vše na Miroslav.Švácha/=/seznam.cz děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
pavel (213.155.227.226) --- 9. 6. 2007
Re: Re[2]: Co na toto počasí asi říkaj včely ?

koupyl jsem cukr krystal polobily z kauflandu polsky neni nejak zavadny pro včely nevite co je to zač

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
pavel (213.155.227.226) --- 9. 6. 2007
cukr

koupyl jsem cukr krystal polobily z kauflandu polsky neni nejak zavadny pro včely nevite co je to zač

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 10. 6. 2007
Re:cukr

To je tak při zpracování řepy na začátku kampaně je cukr bílý ale jakmile řepa na skládkách začne namrzat tak již nejde dobře vyčistit a zůstává polobílý a včelám nevadí ale pozor na cukr nerafinovaný ten jim vadí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: cukr
> Datum: 09.6.2007 20:15:34
> ----------------------------------------
> koupyl jsem cukr krystal polobily z kauflandu polsky neni nejak zavadny pro
> včely nevite co je to zač
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
TOMAŠ (85.207.126.145) --- 15. 8. 2007
strupek

mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren nad tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla vhodnejsi varianta utepleni diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re:strupek

Ve zdedenych ulech byly na strupku prkenka a pak uteplivka, s vlhkosti problem nebyl.
Ma kratka lonska zkusenost ze sololitem na jinem stanovisti neni uplne nejlepsi - nepropousti vlhkost.
Mel jsem sololitovou desku polozenou na nastavku jako viko a pak utepleni - krajni ramky byly lehce chycene plisni

Letos jsem vlozil sololit do dreveneho ramu a navic mam otvor pro krmeni prosakovacimi vicky pres ktery na zimu dam sito a uteplivku tak snad to vlhkost odvede....

Me by zajimalo zda nekdo pouzivate sklo nebo neco podobneho pruhledneho abyste mohli nakouknout bez vyruseni vcel? A jak je to pak s vlhkosti??

Diky

T.H.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: TOMA <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: strupek
> Datum: 15.8.2007 16:16:01
> ----------------------------------------
> mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a       viko uteplenou
> polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren nad
> tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla
> vhodnejsi varianta utepleni diky
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Karel (88.103.157.154) --- 15. 8. 2007
Re: strupek

mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren nad tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla vhodnejsi varianta utepleni diky
........
Vše v přírodě se děje cestou nejnižšího odporu. Pokud bude mít vlhkost možnost zmizet nějakou jinou snadnější cestou z úlu, nebude se zbytečně drát stropem. Pokud ji nemá, tak se dere stropem, pokud je pro ní nějak prostupný. Pokud nestačí vlhkost z úlu odcházet, zůstává v úle. A kondenzuje. Většinou s následky - plíseň atd. nehledě na to, že vzduch s vyšší vlhkostí odvádí lépe teplo.
Záleží na dalších věcech, sklo je stejně neprodyšné jako různé folie. Někdo je tam na zimu nechává (třeba já, i když jsme měl z počátku obavy) a nevadí, někdo s tím udělal špatné zkušenosti.
Záleží na celkovém uspořádání.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

Sololit se vlivem vlhka zkroutí, na strůpku se udělají mezery a úl bude v
zimě otevřen venkovnímu prostředí. Případně začne až plesnivět. Musel by být
zatížený těžkými kameny na dřevěném rámu nebo tak nějak. Vlhkost by
odcházela jenom sítem ve spodku. A stejně sololit by musel být něčím dalším
dodatečně zaizolován. Polystyrenová deska jako strůpek vlhkost nepropouští,
5 - 10 cm drceného polystyrenu na sítu naopak vlkost propouští. Co se týká
víka úlu prostupného pro vlhkost v zimě, nedostižné je podle mě síto na
rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
pro vlhkost. Přes silonové muší síto se dá do úlu v pohodě nahlédnout, pokud
není zaneseno propolisem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "TOMA" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 4:15 PM
Subject: strupek


> mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou
> polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren
nad
> tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla
> vhodnejsi varianta utepleni diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

> Sololit se vlivem vlhka zkroutí, na strůpku se udělají mezery a úl bude v
> zimě otevřen venkovnímu prostředí.


Vetsinou je na ulu nejaka striska, ktera ma nejake to kilo takze to zkrouceni sololitu nehrozi - alespon u me tento problem nenastal.
Bal jsem se, ze vlhokosti nabobtna vlhkosti, ale mam ho tam uz druhym rokem a je netknuty, ale neprsi na nej.

Jak psal Karel, ze zalezi na usporadani, tak u me byla chyba, ze jsem se bal mit otevrene horni ocko (mozna jsem v te dobe ani netusil, ze by melo byt otevrene :-) )

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Karel (194.138.39.54) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

Jak psal Karel, ze zalezi na usporadani, tak u me byla chyba, ze jsem se bal mit otevrene horni ocko (mozna jsem v te dobe ani netusil, ze by melo byt otevrene :-) )

T.H.
-----------
Bacha, očka a větrání spoluurčují, kde bude plod. Pokud ho včelař nechce v horním nástavku, tak očka neotvírá.
Jinak před dvaceti lety jsem dělal nástavky ze sololitu, byl jsem od toho zrazován, tak jsem udělal pokus. Na rámek jsem nabil sololit, natřel syntetikou a nechal venku na sudu, kde kvasil slepičí trus. Vydržel, nekroutil se.
Nástavky z té doby fungují dodnes, některé i nenatřené.
Sololit pokud je přibit a přilepen do rámu drží tvar.
Ale mluvím o tom klasickém sololitu do nábytku. Pak jsou různé druhy na balení a jejich kvalita klesá až k bednové lepence. Ale i z té jsem zkoušel dělat a taky to šlo. Ale asi by to nevydrželo tolik let. Pokud je účelem, že má nástavek vydržet desetiletí.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek


>Bacha, očka a > větrání spoluurčují, kde bude plod. Pokud ho včelař
nechce v
horním > nástavku, tak očka neotvírá.


To platí i v létě? Příští rok chci včelařit bež mřízky, tak jestli
mít očko zavřené nebo otevřené. Já myslel, že otevřené, aby to holky
neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.

Jaroslav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

>
> >Bacha, očka a > větrání spoluurčují, kde bude plod. Pokud ho včelař
> nechce v
> horním > nástavku, tak očka neotvírá.
>
>
> To platí i v létě? Příští rok chci včelařit bež mřízky, tak jestli
> mít očko zavřené nebo otevřené. Já myslel, že otevřené, aby to holky
> neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.
>
> Jaroslav
>

Je nutne mit horni ocka zavrena, jinak by tam nosily pyl a asi i plodovaly - jak bylo zmineno, kazdopadne mi to letos fungovalo pekne i bez mrizky spodni 2-3 ocka u NN jsem mel otevrena.

S tim plodovanim v hornim nastavku tam tapu. Muzete mi prosim vysvetlit proc je vhodne nebo nevhodne aby plodovali nahore? Moje predstava je zatim takova, ze snuska (krmeni) matku tlaci dolu - tak to vetsinou bylo az na vyjimky, coz asi potvrzuje, ze mi neco unika.

Diky T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Karel Erben (78.110.208.238) --- 19. 5. 2008
Teplota vzduchu pri larveni

Dotaz. Pri jake nejnizsi venkovni teplote lze provadet prelarvovani. Dekuji za informaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

Já myslel, že otevřené, aby to holky
neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.

Jarosl

Včely "holky" nerozmýšľajú v dimenziách človeka, riadi sa pudove a nemyslia na to, že budú mať o 50cm kratšiu cestu. Včela sa riadi miestom, kde má matka plodisko. Ak včelár materskou mriežkou vymedzí plodisko v jednej alebo v dvoch nízkych debničiek a tie sú hneď nad úľovým dnom, každá bude vyletovať a vracať sa do úľa cez hlavný- spodný letáč, ak však na tejto debničke otvoríte očko, budú včely vyletovať a vracať cezeň. Prečo?

Včelie spoločenstvo združuje v jeden celok feromón- materská látka, ktorú už podľa jej názvu produkuje matka. Včela, lepšie včely, musia vždy pociťovať, že matka je v úli a to zistia len vtedy, keď pred každým výletom si to zistia prijatím mateskej látky- chuti, nie vône, až tak odletia za svojimi povinnosťami. To isté pudove urobí včela aj keď sa vracia do úľa. Včely v takomto prípade používajú očká nad materskou mriežkou len na vetranie úľa.

Iný prípad je, keď včelárime bez materskej mriežky, lebo vtedy matky, pretože vtedy nie je obmedzená MMr a rozširuje plodisko aj do niekoľkých debničiek, v takom prípade vyletuje cez najbližší otvor- očko, ktoré je na mieste kde je plod. Ale i v tomto prípade, keď sme očko otvorili pozdejšie a včely boli zalietané na hlavný letáč, robia dlhšiu cestu, napriek tomu, že očko je bližšie. Zvyk je železná košeľa.

Toto všetko, ak budete dlhé roky pozorne pozorovať chovanie sa včelstva za rôznych podmienok, sa dozviete, ale aj veľa iných skrytých javov. Ľudia ako taký, majú často deformovaný pohľad na život včelstiev len preto, že vnímajú hmyz- včely ako človeka, že sa riadia rozumom, čo nie je pravda, včely konajú vždy pudove.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Bzzuk (88.101.12.73) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

A jak tedy vysvětlíte, pane Turčány, že moje včely létají přes očka po celý rok. I když mám medník oddělený mřížkou, včely klidně vletují i vyletují vrchním očkem - kde matka samozřejmě není...
Ve včelstvech bez mřížky si matka klade po celém prostoru úlu, nepozoroval jsem však, že by začaly létavky více létat očky nebo česnem.
Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

I v tomto případě již z dálky poznáš ve kterém nástavku matka je provoz v daném očku je vždy větší

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bzzuk <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: strupek
> Datum: 16.8.2007 17:26:54
> ----------------------------------------
> A jak tedy vysvětlíte, pane Turčány, že moje včely létají přes očka po celý
> rok. I když mám medník oddělený mřížkou, včely klidně vletují i vyletují
> vrchním očkem - kde matka samozřejmě není...
> Ve včelstvech bez mřížky si matka klade po celém prostoru úlu, nepozoroval
> jsem však, že by začaly létavky více létat očky nebo česnem.
> Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických
> feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely
> na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také
> kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek. Bzzuk

Spravte jeden jednoduchý pokus, ktorý Vás možno presvedčí či je to tak ako to vy tvrdíte alebo ja.
Plodujúcu matku v úli vychyťte a vložte do byčajnej pridávacej klietky, tak aby sa včely k matke nedostali, ale mohli ju kŕmiť (cez vetraciu sieťku), vložte ju pod plásty do podmetu. Včely jej rozhodne nedajú zahynúť.
Za 4-5 dní urobte kontrolu plodiska. Objavíte postavených niekoľkých materských buniek, ešte nezaviečkovaných. Prečo ich včely postavili, keď v úli je priamno pod plástami v podmete v zasieťovanej klietke položená, od ktorej sa bez zábran šíria feromóny matky, ktoré stúpajú smerom hore, k čomu im pomáhajú aj včely na letáči ako to tvrdíte.

Uvediem jeden môj negatívny prípad. 1.8 som do včelstva vkladal Gabon PA 92, v polovici XI. mes. som všetky matky vkladal do izolátora na 21 dní z dôvodu, aby vo včelstve pri fumigácii nebol žiaden plod. Mimochodom je to najisteší spôsob ako už v polovici 11.mes. boli včelstvá bez plodu. Včely mali ku nej prístup a mohli od nej odoberať materskú látku. Po 21 dňoch som matky vypustil a 10. 11 som robil prvú fumigáciu Varidolom Fum. Vždy to dopadlo dobre.

Raz ani neviem z akých príčin som 30 matiek vložil do klietočiek Tic tac, do ktorých včely nemali prístup a 30 do malých izolátorov prístupným včelám a zažil som svoje najväčšie včelárske Waterloo.
Všetky matky 21 dní prežili v IZO klietočkách bez ujmy na zdraví a tak isto aj v Tic tac a vypustil som ich. Urobil som fumigáciu s veľmi dobrým výsledkom. Spokojný som prečkal zimu a pri prvom prelete som robil kontrolu prezimovaných včelstiev.
V čom spočívalo moje Waterloo. V tridsiatich včelstvách kde boli uzatvorené matky v klietočnách Tic tac som našiel 30 neoplodnených matiek. Čo sa stálo? Rýchlo som to pochopil. Včesltvám nestačila vôňa matiek a urobili si náhradný chov. Čas bol pokročilý a ani jedna matka sa už nedokázala oplodniť a boli to matky mimoriadne veľké a robustné. OPLÔODNENÉ MATKY, KTORÉ po ICH PO VYSPUSTENÍ Z KLIETOK včely zabili a ponechali si neoplodnené. Mal som šťastie, že som mal zásobné včelstvá, ktoré som pridával komplet ako prezimovali a zachránil som znášku. Popis je heslovitý, ale výstižný.
Preto ja tú istotu od tých čias nemám. Bola to mimoriadne užitočná skúsenosť, lebo od tých pridávam matky do včelstiev na báze chuti a nie vôni. A skvele to funguje, Katždú matku pridám 100-%ne.

Aj tvrdenie, že včely nevyletujú z očiek nad MMr, je založené na tomto prírodnom úkaze. Ďalšie skúsenosti hovoria a to dlhodobé, prečo včely vyletujú z očiek, kde nie je plod a matka (aspoň by nemala byť), príčinou môže byť, že cez otvorené očko sa vžobrala mladá matka, ktoré v čase lietania rojov sa po včelnici potulujú, sa vžobrala k včelám, oplodnila sa a včely , ktoré ju obklopili vytvorili si nové centrum a koexistovali s matkou v plodisku.
Vždy keď vidím vyletovať z očka včely, ktoré prinášajú peľ, viem, že v tej časti debnička nájdem novú matku, kontrola mi to potvrdí.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Stonjek (213.151.87.17) --- 17. 8. 2007
Re: strupek

Dávám k dobru několik svých zkušeností a také by možná se na ně hodilo vaše vysvětlení. V mých Dadantech včely v polonástavcích prakticky nepoužívají očka a v plodišti jako u Eurodadantu nejsou. Proto jsem je také u nových polomedníků přestal vyrábět. Když jsem zkoušel 10 nezateplených úlů 39 x 24, včelstva nejdříve používala hlavní česno, které po červnu přestala používat a létala jen očky. Pak jsem úly dal pryč a dále jsem tento zaj. úkaz nesledoval. Spolehlivé vysvětlení pro to nemám. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 8. 2007
Re: strupek

Ono hlavně záleží na umístění a velikosti plodové plochy, podle níž včely ukládají zásoby ( pokud-li je tam místo, med ukládají převážně nad plodové těleso, pyl na kraje plodu a pod nim ).
Vloni jsem měl jeden slabší oddělek, který měl v srpnu 4 NN Optimalu. Plod byl jen ve 3 nástavku ode dna. Nástavek 4. byl mednou komorou, spodní dva nástavky byly bez plodu a zásob.
Očka byla otevřena v 1., 2. a ve 3. nástavku. Většina včel lítala očkem ve 2. a ve 3. nástavku. Očkem v 1. nástavku včely lítaly podstatně méně a zúženým česnem lítaly jen v době proletu mladušek.

Letos mám jeden oddělek na 5. NN Optimalu. Plod ve 3. a ve 4. nástavku, 5. nástavek tvoří mednou komoru, spodní nástavky ( 1. a 2. ) jsou bez plodu. Očka jsou otevřena v 1., 2. a ve 3. nástavku. Všechny očka i zúžené česno jsou plně využívány včelami.
Loňský oddělek plně obsedal 2-3 nástavky ( 20 000-30 000 včel ), letošní oddělek plně obsedá cca 4 nástavky ( cca 40 000 včel ).
Slabá včelstva létají raději očkem, který se nachází blíže plodu. Silnější včelstva plně využívají více letových otvorů něž-li slabší.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Bzzuk (88.101.12.73) --- 19. 8. 2007
Re: strupek

Spravte jeden jednoduchý pokus, ktorý Vás možno presvedčí či je to tak ako to vy tvrdíte alebo ja.
Plodujúcu matku v úli vychyťte a vložte do byčajnej pridávacej klietky, tak aby sa včely k matke nedostali, ale mohli ju kŕmiť (cez vetraciu sieťku), vložte ju pod plásty do podmetu. Včely jej rozhodne nedajú zahynúť.
Za 4-5 dní urobte kontrolu plodiska. Objavíte postavených niekoľkých materských buniek, ešte nezaviečkovaných. Prečo ich včely postavili, keď v úli je priamno pod plástami v podmete v zasieťovanej klietke položená, od ktorej sa bez zábran šíria feromóny matky, ktoré stúpajú smerom hore, k čomu im pomáhajú aj včely na letáči ako to tvrdíte.
A. Turčáni...

Ten Váš pokus jsem vyzkoušel, včely mi žádné mtečníky nepostavili. Ovšem nechápu, co jste chtěl tímto pokusem dokázat. Pokud já tvrdím, že se feromon šíří vzduchem,tak tento pokus toto tvrzení nevyvracuje. Ale také pokud Vy tvrdíte, že si včely, jak Vy říkáte materskú látku" předávájí mezi sebou, tak tento pokus také o ničem nesvědčí. Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 19. 8. 2007
Re: strupek

Bzzuk:
>Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky?? <
....
Takto bych to asi neviděl.

Ve včelařství často existuje Bzzuku takový element, že když dva dělají totéž, není to totéž.

V první řadě by mne NEJPRVE zajímala podoba té přidávací Antonovi Tic tak klícky a potom bych asi bádal, jakým způsobem se mohl feromon včelstvu nedostávat.

Otázkou je tedy ten mateří feromon a jeho šíření přes tu kterou klícku. A odpověď by byla asi v tom smyslu, že Tic tak klícky feromon více redukují než např. Bentonovi klícky nebo Zanderovi a jim podobné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 19. 8. 2007
Re: strupek

Ten Váš pokus jsem vyzkoušel, včely mi žádné mtečníky nepostavili.

Ja som komentár písal 16.8 večer, Vy stze mohli matku odobrať 17.8, dmes je 19.8, teda len 48 hod. Včely ešte nemohli postaviť materské bunky, keď po Do 48 hod. včely si vyberú prvé larvičky, a začali podávať materskú kašičku. Včely ešte len pripravujú materskú bunku prerobením robotníčej bunky.Mali matku v klietke ponechať 4-5 dní ako som to v komentári napísal, teda 21-22.8 a až potom by Ste sa mohli vyjadriť kladne alebo záporne. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 19. 8. 2007
Re: strupek

Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky??

Túto otázku som prehliadal.

Tým, že matku v klietke a to v hocijakej (ktorá bráni včelám dostať sa k matke), nezískavajú!!! materskú látku, vykonavájú len akt kŕmenia. Materskú látku včely odoberajú z jej bruška a k tomu sa vonkajšie včely k brušku nedostanú nedostatnú! V prípade, že k matke pridáte 5-6 včiel, tieto materskú látku môžu cez sieťku odovzdávať vonkajším včelám, ale tej je minimálne množstvo a to nemôže zabrániť včelám, aby nepociťovali typickú osirotenosť ako je to je to pri totálnom nedostatku ML, tak ako je to v prípade odobratia alebo straty matky vo včelstve. Anton

Pre Radima:_ klietka Tic tac je malá krabička na metolové a iné dražé, z ktorej je odrezané dno a to je nahradené za pomoci tepla kovovou sieťou s očkami npr. 3x3 alebo 2x2 mm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Bzzuk (88.101.12.73) --- 20. 8. 2007
Mateří látka

Pane Turčány, matka vytváří mateří látku na "bříšku"?? Já jsem myslel, že onen feromon se vytváří ve žláze v přední čelisti matky. Alespoň se tak píše v literatuře, např: Diemerová I.: Včelaření jako hobby, s.15, Granit 1997.
Částečně Vám dává za pravdu A. Přidal:"Současně matku čistí a olizují a přijímají její feromony. (pozn.:mluví se o dělnicích) Jsou to hormony, které působí na ostatní složky včelstva, zvláště na dělnice. Podstatu feromonu, který je vylučová jejími !mandibulárními! žlázami, objevil Buttler. Dále bylo zjištěno, že látky s feromonálním účinkem produkují i další žlázy matek - žlázy tergální a žláza Dufourova." (Přidal A.: Včelí produkty, MZLU Brno 2003)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 21. 8. 2007
Re: Mateří látka

Pane Turčány, matka vytváří mateří látku na "bříšku"?? Já jsem myslel, že onen feromon se vytváří ve žláze v přední čelisti matky. Alespoň se tak píše v literatuře, např: Diemerová I.: Včelaření jako hobby, s.15, Granit 1997.

Tieto fakty sú mi známe z literatúry už 50 rokov, ale napriek tomu to ja vidím takto. Je pravda, že včely matku kŕmia z úst do úst, ale včely obklopujúce matku sa vždy zhromažďjú v kruhu okolo matky a neustále sa dotýkajú jej bruška takadlami a jazýčkom. Je celkom možné (ale to som nepozoroval), že matka z čeľusti vylúčenú ML z mandibulárnych žliaz prenáša na bruško prvým a druhým párom nôh.

Pri odvzdávaní materskej látky matkou včelám môže pozorovať každý včelár a to je odovzdávanie feromónu do svojho prostredia zadným páromm nôh npr. na plásty, a predmety, po ktorých prechádza, ale očividné je to npr. pri rojení včiel. Ak má matka náhodne poškodené krídla alebo zámerne jedno skrátené nemôže lietať, pri odlete roja včiel z úľa padá na zem. Roj odlieta bez nej a v prípade, že je to "prvák" odlieta vždy z pôvodnou matkou. Niekedy sa vrácia bez sadnutia na vetvu alebo aj sadne, no po niekoľkých minutách sa vracia do úľa, po získaní mladej matky znovu odlieta. Poj nikdy nesadne k matke na zem, kde sa M pohybuje.

Naopak, vždy niekoľko včiel matku vyhľadá , plaziac sa po tráve olizujúc zanechanú ML, ktorú matka nohami zanechala na tráve ML. Akoby matka chcela včely na seba upozorniť a neraz sa stalo, že včely M vyviedli do úľa po nábehovej doske. Práve tieto včely ma naviedli na stopu matky, ktorá sa pomaly presúva aj 1-2m, na konci jej cesty cesty sú nervózne sa tváriace včely. Bol to dôkaz, že sa včely rojili.

Ďalší doklad o tom mám npr. z pridávacej klietky Tic tac. Matka v klietke v strese taktiež odovzdáva ML nohami na vnútorné steny úľa. Po úspešnom pridaní matky napr. na letáčovom otvore som ikskrát pozoroval chovanie včiel v čase keď sa prvé včely dostali do klietky cez blokačné cukromedové cesto, včely si matku nevšímali, ale vždy ako prvé olizovali steny klietky bohato pokryté steny. Matka po si pochvíli našla cestu z klietky bez povšimnutia včiel do úľa. Ešte i ďalšie skúsenosti s matkou a ML mám v talóne, čo mi dáva istotu, že včely odoberajú životodarnú silu týmto spôsobom.

Možno je to inak, ale neraz som čítal tieto poznatky v odborných článkoc v OVP. Nikdy som sa však oficionálne nedočítal, že matka na brušku má žľazu, ktorá by navyše produkovala ML, to je aj pre mňa záhadou.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 21. 8. 2007
Re: Mateří látka

Bzzuk:
>Podstatu feromonu, který je vylučová jejími !mandibulárními! žlázami, objevil Buttler. <
....

Bzzuku a jaká je podstata složení mandibulární žlázy u matky, kterou objevil popisujíc Buttler?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Josef (94.127.128.122) --- 9. 8. 2015
Re: zcukernatělí med

Dobrý den Vážení,nejsem včelař,ale měl bych na Vás dotaz.Přu se sousedem,jestli je dobře,že med za nějakou dobu zcukernatí,včelař asi dokrmuje cukrem,a nebo má dobrý med nezcukernatět ??? tzv.čistý med bez přidání cukru. Děkuji za Vaši odbornou odpovědˇa přeji hezký den

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 9. 8. 2015
Re: zcukernatělí med

"Cukernatění" (to slovo nemám rád, protože právě evokuje spojení s cukrem),
nebo správněji krystalizace, je přirozenou vlastností medu a její přítomnost
právě potvrzuje, že med je v pořádku a nepoškozený. Krystalizovat má každý
med, jen podle jeho druhu za různou dobu. Nejrychleji obvykle krystalizují
květové (světlé) medy kromě akátového - ten krystalizuje výrazně později.
Medovicové (tmavé, lidmi nazývané lesní) také krystalizují poněkud později.
Med, který dlouho nebo vůbec nekrystalizuje, bývá často poškozen přehřátím
při jeho opětovném ztekucování nad teplotu cca 50°C. Uvádí se, že takový med
ztrácí své léčivé schopnosti (i když i nadále chutná a voní celkem dobře).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef
Sent: Sunday, August 9, 2015 9:56 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: zcukernatělí med

Dobrý den Vážení,nejsem včelař,ale měl bych na Vás dotaz.Přu se
sousedem,jestli je dobře,že med za nějakou dobu zcukernatí,včelař asi
dokrmuje cukrem,a nebo má dobrý med nezcukernatět ??? tzv.čistý med bez
přidání cukru. Děkuji za Vaši odbornou odpovědˇa přeji hezký den

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 9. 8. 2015
Re: zcukernatělí med

"Dobrý den Vážení,nejsem včelař,ale měl bych na Vás dotaz.Přu se sousedem,jestli je dobře,že med za nějakou dobu zcukernatí,včelař asi dokrmuje cukrem,a nebo má dobrý med nezcukernatět ??? tzv.čistý med bez přidání cukru. Děkuji za Vaši odbornou odpovědˇa přeji hezký den"
a.
Med nebo téměř všechny medy jsou v podstatě přesycené roztoky cukru.
Takhle, nasycený roztok cukru anebo třeba kuchyňské soli je takový, když do určitého množství vody za určité teploty se už víc té kuchňské soli nerozpouští a ta nerozpuštěná kuchyňská sůl zůstává na dně. Když ale tu nerozpuštěnou kuchňskou sůl ze dna vezmeme a z roztoku velice opatrně odpařujeme další vodu, je možné u kuchyňské soli dosáhnout o několik procent vyšší koncentrace soli ve vodě než odpovídá nasycené koncentraci. Ale při sebemenším podnětu - ťuknutí míchací tyčinkou o stěnu nádoby, vhození jednoho malinkého krystalku do roztoku, zatřesení ... se cca během sekundy těch pár procent přebytečného chloridu sodného vyloučí jako krystaly.
Nasycený roztok kuchyňské soli je prakticky stejně tekutý jako čistá voda, zatímco nasycený roztok cukrů v medu je mnohonásobně hustší. Částečky těch cukrů ve vodě jsou mnohonásobně větší a těžší než částečky kuchyňské soli ve vodě. Proto stejný proces, co u roztoku kuchyňské soli trvá tak sekundu, trvá u medu týdny až měsíce. Navíc u kuchyňské soli se maximálně dosáhne vzniku trošky krystalů na dne nádoby, u medu včelky odpaří vodu tolik, že u většiny medů dojde k vyloučení krystalů v celém objemu medu.
Medovicové medy pak tuhnou obvykle pomaleji, protože obsahují až několik procent takzvaných dextrinů. To jsou vysokomolekulární látky, které pohyb molekul cukrů v medu a tím krystalizaci ještě násobně zpomalují. Květové medy tyto dextriny téměř neobsahují a proto krystalizují znatelně rychleji.
http://www.medzalesni.cz/articles/o-medu/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

já mám na strůpcích sololit , laťky, folii. plexisklo a i dokonce dřevotřískovou desku a nevidím rozdíl. Však všechny nástavky mají očko a Mor. un. větrají přes boční chodbičku a boční krmítko

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: strupek
> Datum: 16.8.2007 06:50:44
> ----------------------------------------
> Sololit se vlivem vlhka zkroutí, na strůpku se udělají mezery a úl bude v
> zimě otevřen venkovnímu prostředí. Případně začne až plesnivět. Musel by být
> zatížený těžkými kameny na dřevěném rámu nebo tak nějak. Vlhkost by
> odcházela jenom sítem ve spodku. A stejně sololit by musel být něčím dalším
> dodatečně zaizolován. Polystyrenová deska jako strůpek vlhkost nepropouští,
> 5 - 10 cm drceného polystyrenu na sítu naopak vlkost propouští. Co se týká
> víka úlu prostupného pro vlhkost v zimě, nedostižné je podle mě síto na
> rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
> uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
> pro vlhkost. Přes silonové muší síto se dá do úlu v pohodě nahlédnout, pokud
> není zaneseno propolisem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "TOMA" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, August 15, 2007 4:15 PM
> Subject: strupek
>
>
> > mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou
> > polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren
> nad
> > tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla
> > vhodnejsi varianta utepleni diky
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

Nedostižné je podle mě síto na
rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
pro vlhkost. R.P.

Tento spôsob som pratizoval možno pred 30 rokmi. Myslel som, že najlepší! No nebol. Papier ako taký, vzdušnú vlhkosť v úli prijíma, ale preto, že je ešte prikrytý npr. filcom, sa vlhkosť neodparuje, ostáva v novinovom papieri. Vtedy končí jeho účinnosť, vodné pary neprepúšťa a po navlhnutí ani nové neprijíma. Kolobeh je narušený, a vodné pary sa zrážajú na stenách úľa, plástoch, kde vykonáva svoju zhubnú činnosť.
Tak potom ako?

Najideálnejším spôsobom v každom úľovom systéme ako odviesť vodné pary, je vytvoriť mierny! prievan, keď odchod vodných pár usmerníme cez očká na najvyššom mieste úľa, tam kde sú umiestnené včely. Očko je dobré prekryť npr. jutovou vrecovinou, včely nemôžu cez ňu vyletovať ale ani vletovať, cez ktorú bezpečne a negatívneho vplyvu na včely z úľa odchádzajú.

Ja praktizujem už dlhé roky, odvod vodných pár cez povalové uteplivky, ktoré však nesmú byť prikryté plechom, lebo sa na nich zrážajú vodné pary a znovu sa dostávajú do utepliviek.

Ako to robím: priamo na horné latky plástu položím na celú plochu úľa redšiu vrecovinu (jutové ale i bežné), ktorá prepúšťa vlhkosť aj po zatmelení (dá sa vymeniť) a bráni uteplivky proti zatmeleniu. Ako uteplivky používam presne pristrihnuté odpadky z kobercov (3 ks), ktoré dokážu dýchať. Ešte raz zdôrazňujem, ak má uteplivka zostať funkčná, nesmie byť na ňu položený prístrešok. Pod prístrešok treba dať vrchnák, ktorý je prekrytý sieťou.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

No podstatné je mít na zimu strůpek uteplený nějakým měkkým materiálem,
který se vlivem vlhkosti a změny teploty nekroutí a nevytváří štěrbiny a
netěsnosti, kterými by unikal teplý vzduch v úlu.

Vrstva novinového papíru vlhkost propouští i mokrá. Vytváří se stav, kdy na
jedné straně mokrého papíru se vodní pára sráží ve vodu a na druhé straně
papíru se voda zase vypařuje v páru a putuje dál. A o to právě jde.

Slámu a seno jsem zmiňoval pro ty, kdo nemá filcové uteplivky, protože se
dají sehnat z domácích zdrojů. Stačí třeba jen na stříškách úlů nechat
uschnout natrhanou trávu a pak ji vložit do pytlíků ušitých z nějakých
hadříků, co dům dal. Nebo na podzim, když se vyčíhne vhodná doba, se dá
téměř každý rok nasbírat pod listnatými stromy prakticky suché listí. Jednu
dobu jsem dokonce uvažoval o systematickém využívání takových uteplivek, kdy
by se v podletí a na podzim takkle ty pytlíky naplnily a strůpek izoloval
až 10 - 15 cm silnou vrstvou a až bude dostatečně teplo někdy v květnu tyto
náplně vyhodily a pytlíky vypraly od případných plísní v pračce. Myslím si,
že tato jednorázová izolace by to mohlo být lepší než trvalá izolace strůpku
kolikrát kontaminovaná už po prvním roce plísněmi. A ekologičtější.

Pokud je pod strůpkem úlu 100 % vlhkost při plodování v předjaří a zimě,
běžné pórovité izolační materiály na strůpku budou vždy vlhké až mokré.
Proto hlavně v předjaří se musí tyto izolace obracet, suchou část dát na
strůpek a mokrou ven, aby uschla. Pokud bude nejhořejší očko otevřené,
průvan se určitě postará o to, že tam 100 % vlhkost vznikat nebude, ale při
větrném chladném počasí v zimě budou tepelné ztráty.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 3:37 PM
Subject: Re: strupek


> Nedostižné je podle mě síto na
> rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
> uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
> pro vlhkost. R.P.
>
> Tento spôsob som pratizoval možno pred 30 rokmi. Myslel som, že najlepší!
> No nebol. Papier ako taký, vzdušnú vlhkosť v úli prijíma, ale preto, že je
> ešte prikrytý npr. filcom, sa vlhkosť neodparuje, ostáva v novinovom
> papieri. Vtedy končí jeho účinnosť, vodné pary neprepúšťa a po navlhnutí
> ani nové neprijíma. Kolobeh je narušený, a vodné pary sa zrážajú na
stenách
> úľa, plástoch, kde vykonáva svoju zhubnú činnosť.
> Tak potom ako?
>
> Najideálnejším spôsobom v každom úľovom systéme ako odviesť vodné pary, je
> vytvoriť mierny! prievan, keď odchod vodných pár usmerníme cez očká na
> najvyššom mieste úľa, tam kde sú umiestnené včely. Očko je dobré prekryť
> npr. jutovou vrecovinou, včely nemôžu cez ňu vyletovať ale ani vletovať,
> cez ktorú bezpečne a negatívneho vplyvu na včely z úľa odchádzajú.
>
> Ja praktizujem už dlhé roky, odvod vodných pár cez povalové uteplivky,
> ktoré však nesmú byť prikryté plechom, lebo sa na nich zrážajú vodné pary
a
> znovu sa dostávajú do utepliviek.
>
> Ako to robím: priamo na horné latky plástu položím na celú plochu úľa
> redšiu vrecovinu (jutové ale i bežné), ktorá prepúšťa vlhkosť aj po
> zatmelení (dá sa vymeniť) a bráni uteplivky proti zatmeleniu. Ako
uteplivky
> používam presne pristrihnuté odpadky z kobercov (3 ks), ktoré dokážu
> dýchať. Ešte raz zdôrazňujem, ak má uteplivka zostať funkčná, nesmie byť
na
> ňu položený prístrešok. Pod prístrešok treba dať vrchnák, ktorý je
prekrytý
> sieťou.
>
> Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Rezabkova (88.103.120.138) --- 3. 9. 2007
Re: Re[2]: Co na toto počasí asi říkaj včely ?

kdy je nejlepší doba krmení včelstev - podzimní

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Votrubec (e-mailem) --- 3. 9. 2007
Re: [Spam] Re: Re[2]: Co na toto počasí asi říkaj včely ?

Je to na včelách. Typově od polovičky července do konce srpna.
Mělo by to být ve chvíli, kdy včely už nemaj snůšku (v daných termínech) a
přestali plodovat (hlavní markant).
Je lepší od polovičky července. Čím dřív tím líp. Včely maj pak čas začít
plodovat a dostat zimní chumáč do síly a přitom ušetřit zimní chumáč
rafinovaní krmnéno cukru. A tím je nechat v síle na plodování na jaro...
Pavel

----- Original Message -----
From: "Rezabkova" <alenarezabkova/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 03, 2007 3:20 PM
Subject: [Spam] Re: Re[2]: Co na toto počasí asi říkaj včely ?


> kdy je nejlepší doba krmení včelstev - podzimní

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu