75527

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450) (75452) (75453) (75454) (75455) (75456) (75457)

Ono spíš dříve člověk potřeboval ke zkreslení těžké a drahé prkno, obyčejným pravítkem na stole to trvalo dlouho a bylo to mizerné. Takže výkresů mimo pracovní proces bylo málo.
Dnes ale je spousta volně šířitelných cadů nebo cadů, které mají časově omezené demo verze nebo se za ně pro kreslení ve 2D, když ne už 3D, zaplatí pár korun.
Takže včelaři už nemusí dělat úl jen podle náčrtku rámku nebo dkonce podle vzorku rámku. Stačí sednout k počítači a výkres snadno nakreslit dopředu a vidět tak celkovou soustavu ještě dřív než vezmou do ruky první prkno. teda kdo to s cadem umí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.78.243) --- 22. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450) (75452) (75453) (75454) (75455) (75456)

V dobach,davnych,kdy lidem nesmrdela manualni prace a narod u prace dokazal premyslet,stacil zrucnemu cloveku ramek na to,aby z nej odvodil vsechny potrebne udaje pro vyrobu ulu..Dnes jsou na vse potreba planky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450) (75452) (75453) (75454) (75455)

Ještě jsem neviděl komerčního výrobce ulů ani prodejce těch úlů, že by měl někde odkaz na datasheet těch prodávaných úlů , kde by byly výkresy těch úlů, když už ne přímo kompletní výrobní dokumentace včetně kusovníku.
Výkresy úlů se na internetu dají najít, ale vždy, aspoň co jsem viděl, jsou to výkresy nějakého zájmového včelaře. Občas nějakého sdílnějšího profesionálního včelaře. Občas nějakého včelařského teoretika a občas se dají najít na těch pár včelařských fórech, které tady existují. Často ale tam nejsou kompletní.
Ale výkresy ulů komerčního výrobce úlů nebo prodejce ne.
I když je fakt, že jsem výkresy speciálně u prodejců nehledal.
Jinak přirozeně taky můžu klidně hodit do výkresů své používané úly a zveřejnit je. Dva typy nástavkových úlů a pár verzí, podle dostupného materiálu co dům dal, nástavků a dna. A zadovák, v původní verzi nebo novou upravenou verzi, kterou možná začnu používat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 21. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450) (75452) (75453) (75454)

Pokud někdo inzeruje ve Včelařství jako výrobce nebo dodavatel, nechápu proč by se měl kdo šprajcovat okolo výkresům, které má např na internetu v popisku, pokud by to bylo něco jako článek, příspěvek nereklamně upravený ale z autorem nebo podpisu původce.

99% jakkýkoliv článků na internetu něco vyzdvihuje, propaguje, dává ve známost, to 1 % je často (ne)pravdivá informace podávaná jako předpověď počasí. Potom datum, ale i to lze dnes velmi lehko změnit někde v databázi nebo nastavení článku.

Jestli redakce začne s čímkoli, kolo normologie se rozběhne a myslím si že mohou začít s národní normální mírou 39x24 u rámků a jejich možné varianty. EU toto snad nezakazuje, ale nejsem si jist.

Šlo by oto vyprovokovat nachystanými plánky další přispivatele a inzerenty.

Je fakt že celá věc okolo plánů si vyžaduje přípravu, to verzování, typizační popisky, autorizace, identifikace výkresů okolo času opublikování.

Fakticky to může začít ale kdokoli kdo umí vzít pravítko a nějaký CAD a udělat výstup pro redakci podle úlu co má doma. Revidace jedna druhá třetí a výsledek otisknout. Vždyď je na Křemencárně prý každý odborník na české včelařtví, tak proč jim nevěřit, žeby to nedokázali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450) (75452) (75453)

Tak na něco by asi šlo, zveřejnit okótované výkresy.
Něco by se asi nelíbilo a mohlo by to jít až na soud a na žalobu o náhrady škody, protože část těch údajů na výkresech by určitě výrobci považovali za své know how, jejichž zveřejnění by je poškodilo.
A na druhé straně by se zase mohlo nelíbit těm výrobcům, výkresy jejichž výrobků zveřejněny nebyly to, že zveřejněné výkresy jiných výrobců jim dávají nespravedlivou výhodu, protože za prvé to může být reklama a za druhé jsou ty výrobky zvýhodněny, protože kutilové by pomocí těch výkresů dělali doplňky na produkty těch zveřejněných, zatímco na ty nezveřejněné by nemohli.
A nakonec, vedení ČSV jako pražáci, jak by třeba řešili zkreslení výrobků třeba výrobce z Karviné, který ty úly nedodává dál než do nějaké prodejny v Ostravě? To by zase řvali výrobci v Karviné nebo třeba v Hodoníně nebo v Aši, že pražáci si preferují svoje pražské výrobky a že na regiony kašlou.
Takže není to tak jednoznačné. Něco by v tom udělat určitě mohli, ale mohlo by to dost drhnout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 21. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450) (75452)

Jednu až dvě půl stránky měsíčně po dobu minimálně pěti let pro okótované výkresy a mají očem smysluplném co tisknout. Klidně mohou. Ne že ne.

Co je natom vyjít ven na Křemencárně na dvůr vzít metr šupleru a ty jejich úly co ukazují poslancům klidně převést na výkresy. A nebral bych to ani jako reklamu. Dále jsou výkresy např. u plastových rámků u výrobce z Dačic.

Prostě informativní a praktické věci. Pro přehled jsou důležité očíslované revize a označení podle autora nebo něčeho jiného co dobře zní.

Nemusí zůstat u rámků, mohou nakonec přenést na výkresy cokoli co jde okótovat. Kuřáky, stojany, rozpěráky prostě cokoli.

Vtom, vytvořit měření coby příspěvky bych viděl dobrou diskuzní nótu která by prostě knčila revizemi. Jednomu se to bude líbit a druhému nee protože má o mm víc a tp. Otom je ale standardizace, zatu dobu od sametovky mohlo být hotovo.

Když jde o výrobce, nebo začátečníka, pokud se oba dozví, že tento výkres je verze stará a nyní se vyrábí jen podle tohoto co byl třeba po roce revidován, tak se ty rozdílné mm začnou velmi tenčit a začne být hodně čistých měr.

Vždyť je to horší s rozměry kdy bylo jasné, že přechod z několika palcových národních měr byl přechod na cm velký guláš. DOba je snad už jinde, máme mm a už jen jedny palce na každém moderním měřidle.

Tak oco jde při tisku Včelařství?


............
Radim: Maximálně můžou zveřejnit rozměry plástů jednotlivých velikostí s tím, že tyto rozměry byly převzaty odtud a odtud a ČSV doporučuje, aby byly rozměry takové. Ale třeba plásty 39x24 mají verzí několik. Minimálně se od sebe liší délkou louček plásty určené do zadováků a plásty 39x24 určené do nástavků. A to ještě nemluvím o tom, že jedni by tam, rádi viděli hofmany a jiní klasiku mezerníkové.
Možná by ještě mohli zkusit zveřejnit nějaké jednoduché výkresy nějakých vzorových úlů pro jedntlivé rozměry plástů, ale to už by se těm soukromým výrobcům nemusel o líbit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449) (75450)

Otázka je, jak by tu standartizaci měli v ČSV dělat, když se jedná o soukromé subjekty, které nemají s ČSV žádný vztah. Že by vymysleli nějakou další certifikaci, aby certifikovaní výrobci úlů měli další důvod ty úly ještě zdražit? A když ti výrobci dělají tu výrobu většinou kusově, jak jim vychne dřevo někde na hromadě a mají zrovna čas, nemají jiné zakázky, udělají 5 nebo 50 úlů a potom je rok rozprodávají přes prodejny... A další dávku dělají třeba po roce.
Maximálně můžou zveřejnit rozměry plástů jednotlivých velikostí s tím, že tyto rozměry byly převzaty odtud a odtud a ČSV doporučuje, aby byly rozměry takové. Ale třeba plásty 39x24 mají verzí několik. Minimálně se od sebe liší délkou louček plásty určené do zadováků a plásty 39x24 určené do nástavků. A to ještě nemluvím o tom, že jedni by tam, rádi viděli hofmany a jiní klasiku mezerníkové.
Možná by ještě mohli zkusit zveřejnit nějaké jednoduché výkresy nějakých vzorových úlů pro jedntlivé rozměry plástů, ale to už by se těm soukromým výrobcům nemusel o líbit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel Šíma (178.23.219.11) --- 20. 10. 2021
Re: včelie žiarenie (75437) (75438) (75439)

Jozef zde nadhodil téma, ale na dotaz neodpovídá. Položil jsem otázku proto, abych se dozvěděl, jak na tom se znalostmi o včelí energii je. Je až neuvěřitelné, že se neozval ani nikdo z těch včelařů, co staví APIDOMKY. Jejich výstavba by se dle mého názoru měla také řídit určitými pravidly danými na základě znalostí o včelí energii a dalších energiích působících v daném místě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448) (75449)

To je jinak, redakce Včelařství vidí jen příjem z inzerce. Protože se úplně vykašlala na standardizaci a měření úlů které ti jejich inzerenti produkují. Nechápu jak je to možné že prodávají něco, co nakonec na sebe nepasuje jen proto, že to je jiná šarže nebo výrobce. Takže takto. ČSV je o příjmech a přežití, ne o odbornosti položenou na standarech.





> R. Polášek (90.178.51.173) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448)

No, já si myslím, že ČSV jde proti přeprodávání použitých úlů hlavně proto, protože chce zvyšovat zisky producentům nových úlů. A producentům včelařských potřeb.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448)

No, já si myslím, že ČSV jde proti přeprodávání použitých úlů hlavně proto, protože chce zvyšovat zisky producentům nových úlů. A producentům včelařských potřeb.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447)

No on se mor nešíří jen úly, jde hlavně o dílo s oddělky. Minimálně o jednom likvidovaném ohnisku unás vím kvůli nakoupeným oddělkům kdesi z dáli. Takže úly, pokud jsou staré, je dobře být obezřetný, ale stejně rizikový je pohyb oddělků. Z toho důvodu se obchoduje ve světě hlavně s pakety.

Jde mi jen o ty detaily okolo názoru na staré úly, !víme svoje!, ale k A je potřeba říci i B že oddělky jsou stejně rizikové, i přesto že existuje jakýsi povinný odběr a monitoring. To k té tvoji paušalitě předávaných informací.

Jinak monitoring unás na MVP letos opět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.74.39) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446)

Gupo,mor v tom bud je a nebo neni.A nemusi to byt 20 let.Ona ta jasna historie se pro potencionalniho kupce pozna jak? Jak se da prokazat,kdyz prodejce vi,ze v tom kdysi vcelaril deda nebo strejcek? U nekterych inzeratu na bazos se prodavaji uly vyslovene nalezoveho stavu a nezname historie.Tudiz pausalne,takhle tedy ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444)

"Naprosto neztraci.Loni vcelar usadil oddelky do starych beden,ve kterych snad 20 let nebyly vcely,letos shorely s mvp. "
a.
Však jsem to v předchozím příspěvku napsal " pokud je stoprocentně vyloučeno zamoření těch úlů morem plodu. "
To je přece úplně bez diskuze, že kupovat úly typu:
" nojo, on v tom včelařil děda (strýc, soused, známý, předchozí majitel atd) ale nějak před 20 lety mu to nějak nešlo nebo co a tak s tím praštil a úly uložil na půdu. Výhodně ti je prodám za pakatel, stejně mi to tam překáží..." je poukázka dříve nebo později ten mor skutečně odněkud dovézt.
a.
Použité úly prostě musí mít jednoznačnou historii, ideálně když dobrý včelař zmenšuje počet včelstev a přebytečné úly prodává nebo když sjednocuje typy úlů nebo třeba když to je pozůstalost po dobrém včelaři atd. Nebo aspoň když včelař lama, co byl nalákán na snadnost a módnost včelaření, koupí úly, do nich včelstva , pobral na to dotace a pak zjistil, že to není to pravý ořechový a po uplynutí těch 5 let, aby nemusel dotaci vracet, se včelařením končí a úly prodává, aby aspoň trochu snížil ztrátu.
a.
A potom jako další logická věc a prevence by mělo být to, že koupené použité úly se pořádně připraví. Automaticky by se měl vnitřek úlů maximálně očistit a oškrabat od propolisu, potom stěny úlu případně ještě opálit, vnějšek úlů by se měl taky důkladně očistit od nečistot, odlupující se barvy, začínající hniloby ve dřevě atd a potom vnějšek úlů natřít novou barvou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 19. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444)

Takže před 20ti lety jste tam dle kroniky měli mor. Jetak? Protože mor není otom že jsou někde staré úly, ale že vnich uhynuly na mor kdysi včely a někdo to jako pěkně podělal že to hned před těmi 20ti lety nespálil. 20ti letý nástavky také mám, i třeba 10 let ve skladu. Prostě nechápu tu logiku že je něco starý 20 let tak je vtom mor.

> JosPr (46.135.74.39) --- 19. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443)

Naprosto neztraci.Loni vcelar usadil oddelky do starych beden,ve kterych snad 20 let nebyly vcely,letos shorely s mvp.
<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.74.39) --- 19. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443)

Naprosto neztraci.Loni vcelar usadil oddelky do starych beden,ve kterych snad 20 let nebyly vcely,letos shorely s mvp.
Kdo jenom pocita,kolik ho vcely stoji,at opravdu radsi zasadi tu cibuli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 19. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442)

A z tohoto pohledu taky ztrácí smysl likvidace starších a použitých úlů od třeba jiného končícího včelaře, pokud je stoprocentně vyloučeno zamoření těch úlů morem plodu.
Jakmile už se jedná o zájmový chov, kde nejde o peníze. Respektive nejde mít ze včel zisk.
Pokud to nejsou skutečně staré nevyhovující typy se skutečně starou dnes už nepoužívanou rámkovou mírou. Ale i ty se dají často předělat na novou rámkovou míru. Nebo m úly ve skutečně nevyhovujícím technickém stavu.
Případně s úly rovnou převzít i celou "živnosti" včelaře, včetně všech včelařských pomůcek a prostředků až nakonec i taky převzetí dobrého původního včelařského stanoviště v přírodě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 19. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441)

Tak včelaření se přibližuje k normálu zájmových činností. Mimo úzkého okruhu lidí, co buďto mají to štěstí, že mají včelstva v nepřevčelené dostatečně úživné krajině nebo co žijí v krajině vhodné pro včelaření a jsou schopni se tomu věnovat na plný úvazek, bude dnes včelaření činnost, která peníze spotřebovávává a ne produkuje.
Kde dříve včelaři "vytěžili" plně stanoviště největším počtem včelstev, co mohli na stanoviště dát a tím mít za produkty největší výdělek, tak dnes budou dávat na stanoviště optimální počet včelstev, hlavně z hlediska potřeby času pro včelaření. Aby to včelařeí bylo zájmově pohodlné a současně aby včelky netrpěly nedostatkem času včelaře na jejich úl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 19. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440)

Kdo by chtěl se včelařinou takto dnes pokračovat? Převezme po vás staré úly a vybavení akorát na spálení a čekají ho investice minimálně desítky tisíc na jedno stanoviště a možná pokud nepříjde úhynový rok tak ze včel dostane med který prodá za kolik a komu aby byl oceněn, čím má být oceněn dnes když ne penězi, medailí snad? Když včelařit můžou i kriminálníci, co čekát od včelaření, peníze nic víc.

Dneska minimální nezaměstnanost, průměrné platy ke 40 tisícům, kdo by se piplal a cpal peníze do začínajícího chovu nebo do končícího chovu co se rozpadají úly. Bylo špatně a bylo ještě huře, ale s dnešníma cenama, platy a pohodlí bez zodpovědnosti a rizik v zaměstnání.... to je u včelařiny úplné dno. Můžou třeba sázet cibuli, když si pronajmou pozemek a koupí techniku a pak mrznout prodávat na trzích, vyjde to nastejno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskuter (84.19.91.236) --- 19. 10. 2021
trochu zpovedi

abych se vyjadril k roztoci - predloni u nas zacinajici rychlovcelar - z 0 na 60 za 4 roky - vcely kdovi odkud -predloni sesup na 4 . dnes ma znova asi 11-14 vc.- u vetsiny 60 - 100 % uhyny. u me predloni zacaly uhyny, az byli ostatni na 50 % . nedalo se to zastavit - i kdyz zavcas pres sliby - nedostatek leciva - uhyny u me skoncily na 45 %. vloni vyrovnani se se situaci a narust poctu vc. o 70 %. ziima 020 - 021 bez jedineho uhynu. i presto, ze chci snizit stav, tak se to letos nepovedlo stav vcelstev opet narostl. zdravotni povinnosti mi zabrzdiily postup ke snizovani stavu vc. v casove tisni jsem jen blokoval vyrojeni. stav vcelstev dal narostl. snad se dockam snizeni stavu v r. 2022. - roky jsou roky a s tim se neda nic delat - pokracovatele v prime rodine nejsou - likviduje se palenim dozite zarizeni. presto je toho jeste mnoho. nadsenci vcelariny pokracujte je to krasny konicek, ale nesmi prerust pres hlavu. pomalej, ale s jistotou, az vam budou druzi zavidet. jsem tak vytizen,ze nemam na diskuzi ani psani cas. mam ale obavy, na zaver - dovolim si rict, ze dnesni politicka a financni krize bude brzdit i vcelarstvi. to jsem nezazil za cely zivot a bylo vselijak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 18. 10. 2021
Re: včelie žiarenie (75437) (75438)

Jestli to není fake, na youtube jsem nalezl video které měří statickou elektřinu. Vzdálenost je variabilní, zdá se že je směrována dělnicemi asi do od 4-10cm od křídel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (178.23.219.11) --- 16. 10. 2021
Re: včelie žiarenie (75437)

Umíte u této energie změřit, do jaké vzdálenosti od úlu působí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef Tlamka (91.127.45.55) --- 16. 10. 2021
včelie žiarenie

Zaoberám sa apiterapiou s poznatkami VŠ štúdia Včely a ľudský potenciál.....včelie žiarenie je hexagonová energia....
Včelia královná je dtto epifýza v ľudskom mozgu...ide o interaktivitu genomu človeka a včely...Einsteinov fenomén...

Som pripravený na diskusiu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef Tlamka (91.127.45.55) --- 16. 10. 2021
včelie žiarenie

Zaoberám sa apiterapiou s poznatkami VŠ štúdia Včely a ľudský potenciál.....včelie žiarenie je hexagonová energia....
Včelia královná je dtto epifýza v ľudskom mozgu...ide o interaktivitu genomu človeka a včely...Einsteinov fenomén...

Som pripravený na diskusiu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 16. 10. 2021
Re: doba minula a soucasna (75434)

No a proto píšu, že Green Deal má potenciál nás do té životní úrovně těch 70 nebo 60 let minulého století vrátit. Neříkám, že se to určitě stane, protože budoucnost je nejasná, ale stát se to může. Pokud se těm zeleným kazisvětům a ekonomickým sebevrahům odtrženým od reality v Bruseli podaží ty zelené nesmysly prosadit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

neuvedu (84.19.91.236) --- 16. 10. 2021
doba minula a soucasna

polasku kolik je ti roku, ze vis jaka byla zivotni uroven v r 1960 ebo 1970 - byla takova jakou si prevzali po 1 republice nebo po valce- bouraly se polorozpadle stodoly a chatrce s doskami- nebo se prebudovaly na poradne domy,garaze,dilny. prestalo se zit ve 2-3 mistnostech jak dlan 5-10 lidi.zmizely hnojiste ve dvore s drevenymi kadibudkami.kdo vybudoval svetoznamy prumysl vseho druhu -se spickovymi zavody,zemedelstvi - ze kterych jsou dnes rujny- nebo zbourany.kdo postavil ty statisice bytu,skoly,sportoviste,prehrady-tento rezim ani jednu,asfalt. silnice,dalnice,kanalizace,vodovody,zeleznici,plyn,dokazal jsem v r 1968- 1971 postavit patrovy podsklepeny rod. dum + garaz,dilna chlivek,+skladovaci mistnisti z del.platu a bez dluhu. rodice staveli za valky-otec byl totalne nasazeny.kdo ma chut delat nepotrebuje zadne politruky za zady at je rezim jaky chce.kdo financoval a udrzoval cirkevni majetek- za minula byvaly kostely plne lidi-dnes prazdnota. polasku pujdeme oznacovat co se vybudovalo minule a co ted - to zbourane popiseme jak to bylo velke bud si jist, ze to prohrajes 100 :10 za stejne casove obdobi. muzu te ujistit, ze v prime rodine zadny komunista nebyl.v zacatku stavby me udal aktivni S. prohledli,zapsali -potom prisli tri - zkontrolovali doklady nic nenasli a pri odchodu jeden rekl bez jmenovani-udal vas a bydli nedaleko vas a bylo jasne kdo.vic se neukazali. pokracuji v nemale podpore u deti. polasku jsi nejaky aktivista dneska montoven a skladu. jsem zvedav na reakce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 15. 10. 2021
Re: zelený úděl (75432)

Já to vidím strašně nejasně. Určitě se bude zdražovat, ale je otevřená otázka, při jaké úrovni se lidi začnou bouřit a utnou to. Či jestli zelení exponenti v Bruseli uhnou z toho radikálního směru a při jaké drahotě uhnou. To je všechno absolutně nejasné. Pokud by nechtěli uhnout vůbec a prosadili by ten radikální Green Deal v celé šířce, tak to má potenciál snížit naši životní úroveň na takovou, jaká byla u nás za komunistů tak v roce 1960 nebo 1970. Nebo možná ještě výrazně nižší. To by byl potom úplný kolaps společnosti.
Většina dnešních lidí by v takové chudobě ani žít neuměla, navíc taková chudoba znamená, že lidem přestanou být dostupné nejnovější technické výdobytky. Tím se může zvětšit jejich ekologická stopa tak, že se na dané evropské území už nevejdou a počet lidí by tak musel být násilně zredukován. Buď vyháněním - emigrací nebo hladomorem nebo válkou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri (178.22.113.70) --- 15. 10. 2021
zelený úděl

Jsem rád že jenom včelařím. A při mé činnosti nevznikají emise a tedy nemusím kupovat emisní povolenky.
Jejich ceny se totiž utrhly z řetězu. Toto musí kupovat velké chemičky, kterým není hej při současném vývoji na energetickém trhu. A tak raději zavřeli/přivřely krám, nebo jedou na technologické minimum.
Podobný raketový vývoj je u ceny dřeva. Takže drahé řezivo,
sušené v sušce, poháněné plynem od Bohemia energy.
Dost drahá sranda. Proto jsem pro letošní (příští) rok vzdal obměnu úlů.
Při této drahotě, by med musel stát 400 Kč/ kg a to zatím nikdo nezaplatí.
Popřejme si pevné zdraví nám i našim včelám protože peněženky dostanou pokouřit.
Nebo vidíte to jinak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424) (75425) (75426) (75428) (75429) (75430)

No, já jsem sololit impregnoval hlavně fermeží. Co byly sololity natřené barvou, tak to bylo bez impregnace prostě jen natřené a původně pro jiný účel, do včelína. Ty byly úplně nevhodné, jednu dobu jsme z nich dělali ptačí budky.
Vypalovací barva, se kterou jsem se setkal já, byla barva vypalovací S2056 a tuším S2124 a byla určená pro auta. Používala se do nich takzvaná melaminová pryskyřice a pro kvalitní lesklý rozliv, hlavně za vyšších venkovních teplot v létě se tam používala nějaká procenta speciálních ředidel s vysokou teplotou varu. A dost smradlavých. Ta barva vyžadovala vypalování při vysoké teplotě nějak od 80 do 120 - 140 st C. Jinak zůstávala tekutá. Hodně se používala na nátěr plechových střech, protože na nich dobře držela, odstín byl na slunci na svou dobu hodně stálý a v létě se dala vypálit slunečním UV zářením v kombinaci se sluncem rozpáleným plechem.
Obě dvě vypalovací barvy tehdy dělaly tuším Barvy a laky Hostivař.
Ještě mám doma nějaký barel této barvy coby odpadní mix odstínů na plecha na střeše, snad po těch letech bude ještě použitelná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 13. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424) (75425) (75426) (75428) (75429)

> R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 10. 2021
Re: Zasychavost
Co jsem zkoušel impregnovat sololit až po výrobě nástavku na hotovém, tak se mně to ukázalo jako málo účinné. Pokud je déšť kombinovaný s větrem, jde voda přímo na stěny nástavku a ten sololit měkne, ať je impregnovaný nebo ne. <

Já nevím proč, ale při syntetické barvě s označení z doby předrevoluční a někde i dnešní, tz. S,není problém. Dostal jsem darem i několik q centů barvy vypalovací (S), ale byl velký problém s mou alergií na její výpary, ale prostě ta barva pokud dnes nástavky vyřazuji, neměla s průsakem kvůli vodě větru problém. Spíš s mravenci, odolností vnitřní strany. Asi záleží natom, jestli termín impregnace barvou vypalovací nebo syntetickou s označením "S" (S 2013 např nebo S2023 vypalovací) je otázkou nějaké penetrace rozředěné levné náhražky dříve docela kvalitního a drahého nátěru, nebo nějaké chyby které se dopouští nškdo při aplikaci, ... spíš nevědomě v pracovním postupu koupí nebo rozmícháním nějaké směsy, který není prostě na sololit vhodný. To se ale stává že se něco nepovede. Žeano.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424) (75425) (75426) (75428)

Co jsem zkoušel impregnovat sololit až po výrobě nástavku na hotovém, tak se mně to ukázalo jako málo účinné. Pokud je déšť kombinovaný s větrem, jde voda přímo na stěny nástavku a ten sololit měkne, ať je impregnovaný nebo ne. Možná by se musel impregnovat před přibitím na nástavek, to znamená uříznout kus, ponořit do nádrže s impregnací, necchat nasáknout, potom odkapat, utřít a přibít. Ale to je piplačka a drahé.
Ti mravenci jsou taky argument, u mně na zahradě je jejich velký tlak, umí se mně nastěhovat i do jednostěnného dřevěného úlu, natož do vnitřního prostoru dvoustěnného nástavku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424) (75425) (75426)

>Sololit se podle mne hodí hlavně na úly umístěné uvnitř, ve včelínecjh či včelínových paletách atd. tam je velmí dobrý a použitý na boční části velmi účinně šetří prostor. Venku se mocnehodí, protože v případě mokrého počasí hlavně v létě se sololit začne blížit konzistencí mokrému hadru. Pod střechpou se tak sololit může použít i jako nosný i jako krycí, pro nástavky a jiné použití venku se sololit může využít pouze jako krycí.<

Sololit pokud se správně pro včelu naimpregnuje, vznikne docela odolný materiál. Pokud ne, je to semeniště chorob a nepříjemností. Těch výhod impegnace si všiml výrobce střech onduline, tuším že od socialismu se takový typ střech vyrábí. Přestal jsem sololit na úly používat kvůli nákladnosti při sestavování a úprav aby vydržel a těm mravencům. Poslední opuštění sololitu na úl byla vrchní část víka. Náhrada je dražší ale je novátorská a posouvá mne to k novým poznatkům a konečně vyřešila mravence definitivně jak to po prvním roce vypadá. Jediná věc ze sololitu které jsou v dalším plánu doplňování inventáře jsou už dlouhodobě rámková krmítka. To se těžko nahrazuje. Má svá specifiká a výhody a přednosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423)

Jinak akrylát je podobná filmotvorná složka barvy nebo průhledného laku jako třeba syntetika nebo polyuretan nebo nitroceluloza do laku. Je to pojivo novější, které se osvědčilo a které takm pokud jsou akrylátová barva či lak dobře vyrobené, tak natřený povrch má velmi dobré vlastnosti.
Tady asi vzali nějakou rozpouštědlovou akrylátovou barvu dostatečně obarvenou pigmenty a přídavkem detergentu a alkoholového či podobného rozpouštědla rozpustného ve vodě z toho dohromady "vyšlehali" emulzi typu "olej ve vodě" neboli udělali z toho vodouředitelnou barvu s malým obsahem vlastního pojiva. Jako se třeba například z sntikorozního a mazacího oleje delá vodní emulze třeba pro obrábění a lisování. Levná je asi proto, že na 10 litrů emulze jim stačilo odhadem jen málo barvy, cca 2 - 4 kila, a asi taky proto, že na tu výrobu použili nějakpou levnou akrylátovou barvu. Pravděpodobně asi by taková emulze šla našlehat i z jiných druhů barev než z akrylátových.
Dřevo po natření takovou emulzí dýchá proto, protože, v té emulzi je barvy málo, barevné pigmenty a akrylát se uloží v některých pórech dřeva a jinde ty péry zůstanou otevřené. Akrylát potom trošku odradí dřevokazný hmyz a pokud je v té emulzi i nějaká protihnilobní chemie, tak i nějakou dobu chrání proti houbám a jiným mikroorganismům. Je to podobné jako by se klasická rozpouštědlová barva několikrát naředila ředidlem. Potom taky se barevné pigmenty dají do dřeva zatřít, usadí se v uvnitř pórů a zvýrazní tak barevná léta toho dřeva. A rozředěné pojivo zasákne do hloubky a bude to dřevo trochu chránit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424) (75425)

Já dna velice pečlivě a nadměrně impregnuji fermeží, takže i když jsou postaveny na hnijícím dřevě, tak dlouho odolávají. Případně jdem zkoušel na spodek dna dodatečně dávat ještě dřevěné výztuhy navíc natřené jedovatými přípravky proti hnilobě a potom na dno přibité. To spíš mi hnilobou chytnou nástavky, které nejvíc natírám lněnou fermeží. Ovšem nástavky dělám ze všelijakého odpadního dřeva nebo z přířečů určených pro výbobu palet, které byly například vyřezány ze ztluštělých spodků smrků, kde je smrkové dřevo zřejmě vlivem napadení václavkou velmi řídké a tudíž náchylné k hnilobě.
Impregnace podle mne prodlouží životnost dřevěných nástavků tak dvakrát.
Sololit se podle mne hodí hlavně na úly umístěné uvnitř, ve včelínecjh či včelínových paletách atd. tam je velmí dobrý a použitý na boční části velmi účinně šetří prostor. Venku se mocnehodí, protože v případě mokrého počasí hlavně v létě se sololit začne blížit konzistencí mokrému hadru. Pod střechpou se tak sololit může použít i jako nosný i jako krycí, pro nástavky a jiné použití venku se sololit může využít pouze jako krycí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 9. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423) (75424)

Úl hnije odspodu, tz první práchniví dna, většinou od palet které to chytnou z hliny. Potom od nemocných míst, což může být nějaký parazit nebo houba už od seče nebo od zapařeniny. Jinak dřevu vůbec nerozumím. Nějakou přidanou hodnotu ve větší míře jako nátěry úlů obnova zatím ve velké míře neřeším, co jsou nástavky před 20ti lety, tak naty nemocné kusy, asi 5% mám obdobné řešení - proletí komínem. Sololitové v podstatě jsou vyřazený, ale asi je ještě proberu a zařadím. Unich je velká výhoda malá váha a pevnost, izolace uvnitř jsou to ale mravenčí torza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.14.164) --- 8. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421) (75423)

... kolko vydrzi kvalitne urobeny nadstavok z vejmutovky napr.,ked sa nicim nenatrie? cize ked sa ušetrí cas, praca, financie, a ekologia, lebo po skonceni zivotnosti sa moze s cistym svedomim spalit v krbe a popolom pohnojit zahrada..mam take nadstavky uz desat rokov, a nevyzeraju ze by chceli tak skoro dosluzit.. ake mate skusenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 8. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421)

Ale bylo to levné ne? Technický list k tomu vyrobil nějaký skladník od Trutnova a panečku musí se prodávat dobře když i Radimovi to nedalo a zašpinil si od toho košilu.(nic ve zlém)

Je to jako u medu. Akorát se věc časem prostě zdraží a zařadí do běžného značkového sortimentu za třikrát tolik. A pak to bude bez pochyb kvalitní jak 1985 káže.

Prostě tržní tlaky a blbý Čech co koupí každý šmejd jen proto, že je levný, takto se drží v supermarketu položek plno a drží se nad vodou hlavně Němec kde domácím dává slevy v desítkách procent na nákupy zato že nakupují, ale tady po volbách jen a jen výhledové zdražování.

Prostě takové české dobré specifikum je bezslevovým rájem pro obchodníky.

cituji ze stránek výrobce hrbící se před řetězci:

Dotaz: lazura na dřevo

Dobrý den,

v poslední době se v prodejnách OBI, Penny market a nyní i v Kauflandu objevila akrylátová vodou ředitelná lazura na dřevo s nenormalizovanou
hnědou barvou v plastových kanysterch o objemu 10 l. Na stránkách
OBI uvádějí u této barvy ke stažení technický list firmy Barvy Teluria. Já jsem však tuto barvu na vašich stránkách nenalezl. Lazura se prodává oněch 10 litrů za 189 až 249,- Kč. Je tato lazura
dobrá na venkovní ochranu dřeva ? Na př. dětského hřiště? Zdá se mi levná ? Je to tedy váš výrobek ? Obsahuje směs vosků a olejů ? Co znamená akrylátová ? Bude dřevo pak i dýchat jako třeba u S1035 ? Děkuji.

Zmíněná vodou ředitelná lazura není kvalitním značkovým výrobkem, jedná se o levné výrobky vyráběné v cenové hladině podle požadvku supermarketů. Pojivovou složkou je akrylátová disperze a vodou ředitelný výrobek neobsahuje oleje. Ošetřené dřevo bude “dýchat” jako u kvalitních lazurovacích laku jako je i zmíněný S1035 Lazurol topdecor. Z vodou ředitelných lazurovacích laků je kvalitní V1315 Lazurol aqua dekor.

https://www.bal.cz/dotaz/lazura-na-drevo-3/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419) (75421)

"Tato "lazura" je jen taková špinavá voda, kvalita strašná"
Myslím si o tom něco podobného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (89.176.190.67) --- 8. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419)

Tato "lazura" je jen taková špinavá voda, kvalita strašná a už nikdy více. Tři nátěry jsou asi jako jeden třeba Dixolem nebo jinou kvalitní nátěrovou hmotou, takže ve finále to levné vlastně není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (89.176.190.67) --- 8. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412) (75419)

Tato "lazura" je jen taková špinavá voda, kvalita strašná a už nikdy více. Tři nátěry jsou asi jako jeden třeba Dixolem nebo jinou kvalitní nátěrovou hmotou, takže ve finále to levné vlastně není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411) (75412)

Jsem viděl v Kauflandu lazuru na dřevo, 10 l barel za nějak 280 Kč.
Ale asi je to pěkný šmejd, je to vodouředitelná lazura na bázi akrylátů. Dřevo nabarví, ale nejspíš moc chránit nebude. Asi by to bylo optimální, pokud by někdo chtěl, dřevo napenetrovat třebas fermeží, trochu slaběji aby nic nezůstalo na povrchu a až by to stoprocentně zschlo, tak potom tu lazuru. Nicméně pro někoho by to mohla být taky použitelná cesta.
A šmejd je i ten barel, když jsem se na to chtěl podívat, barel netěsnil a vyrobil jsem flek na košili.
tak teď budu testovat tu akrylátovou vodouředitelnou lazuruv ještě důkladněji - jestli ten flek půjde v pračce vyprat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.166) --- 7. 10. 2021

cena medu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (37.48.40.213) --- 6. 10. 2021
Skladování

Hadrů je všude dost, já bych se nějakým skladováním vůbec nezabýval. Po dokončení práce ihned hážu do kotle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 6. 10. 2021
Re: Hadry (75413) (75414)

JJ, pořádek je v tom případě matka požáru. Pokud to někdo uklidil na jednu hromadu nebo hodil do netěsného koše v rohu... "ideálně" ještě vedle nespotřebované plechovky fermeže nebo barvy...
Myslím, že na takových pracovištích se jako protipožární opatření obvykle předepisuje takové odpady v koši držet mokré či pod vodou.
Pro domácí použítí většího množství fermeže by stálo za to zvážit takové použité hadry skladovat ve vědru zalité vodou a než to začne plesnivět je jednoduše, třeba s špinavými montérkami a podobně vyprat v pračce . Nezatuhlá fermež se chová v podstatě úplně stejně jako každá mastnota a pracím práškem či gelem se odstraní velmi snadno. Snad i částečně zatuhlá nebo snad i úplně zatuhlá by možná šla dostatečně vyprat, ty enzymy, co jsou v lepších pracích prostředcích, umí rozpustit a převést do vody leccos.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 6. 10. 2021

https://www.pozary.cz/clanek/68681-pricinou-pozaru-v-truhlarne-v-proseci-nad-nisou-bylo-samovzniceni-nasaklych-ubrousku-specialnim-olejem/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 10. 2021
Re: Hadry (75413)

jak už je to vyschlé - zpolymerované, tak už tam nemá co reagovat a co uvolňovat teplo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 5. 10. 2021
Hadry

Ty hadry je nejlepší ihned spálit a ne skladovat. Náhoda je blbec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 10. 2021
Re: Zasychavost (75411)

No, lněný olej se ze semene buď lisuje, pokud za studena, tak to je spíš potravinový doplněk hlavně pro zvířata. Technický lněný olej se potom získává ze lněného semene extrakcí rozpouštědly, stejně jako levný řepkový a jiný olej.
Zasýchavost - rychlost polymerace lněného oleje je různá, podle toho, jaké v něm příměsi. U toho získaného extrakcí rozpouštědel bude asi nejvyšší.
Níže v příspěvku jsem měl teorii, že prodejci si pletou lněný olej a fermež a když doporučují lněný olej na nátěry dřeva, ve skutečnosti prodávají už fermež. Proto je dobré u takového produktu vyzkoušet, za jak dlouho ten "lněný olej" uschne - zpolymeruje. Buďto nasáklý v malém hadříku nebo natřený na nějaký nesavý povrch. Na hadříku by měl zschnout do 2 - 4 dnů, na nenasákovém povrchu tak do 5 - 10 dnů. Pokud je zasychavost nedostatečná, musí se lněný olej upravit, buď přídavkem sikativa nebo vařením nebo obojím.
Takový upravený lněný olej, když se potom ještě naředí cca třetinou až polovinou ředidlem se nazývá fermež. Může se naředit jakýmkoliv vhodným ředidlem nebo třeba lakovým nebo technickým benzínem atd. Terpentýnem se ředit nemusí, je zby tečně drahý . Jedině snad pokud by byl člověk fanatický zelený, protože terpentýn i lněný olej jsou z obnovitelného zdroje, běžná ředidla jsou z ropy, tudíž fosilní suroviny.
Na závěr ještě bezpečnost, pokud jsou z čištění nějaké hadry napůl nasáklé fermeží, nikdy se nesmí ta fermež nechávat zaschnout v hadrech smotaných do nějakého klubka. V takovém klubku zasychajícíc - polymerující fermež uvolňuje množství tepla a uvnitř hadru tak může vzniknout až zápalná teplota, to je cca 200 - 250 st C. Hadry se musí buďto roztáhnout do tenké vrstvy a fermež v nich nechat zaschnout nebo dokud je fermež tekutá, vyprat od fermeže třeba mýdlem nebo pracím práškem. Nebo třeba použitou koncentrovanou lázní z praní prádla. Jak je fermež tekutá, je to jako obyčejný rostlinný olej a vypere se do vody snadno, zaschlá fermež jde velmi těžko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 5. 10. 2021
Zasychavost

Aby byl lněný olej zasychavý, musí se zněj vyrobit fermež. Jinak je zasychání stejné, prostě jde o týdny až měsíce nebo nechat na léto na slunci.

-------

Jenže tyhle nátěry se provádějí zahřátou směsí, takže ten lněný olej se před aplikací stejně prakticky přemění na fermež. Zásadně natírám horkou směsí a za teplých slunečných dnů, jinak se nátěr nedostane do hloubky, což je základní věc. Tér sám o sobě je velmi hustý, asi tak jako medovicový med a je třeba jej zahřát a naředit pro komfortní práci. Ovšem trocha téru taky nestačí, měl by být základní složkou směsi. Jak jsem psal, pro lepší ochranu dávám tungový olej, který má výrazné antimykotické, fungicidní účinky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 5. 10. 2021
Lněný olej

Ano, fermež je povařený lněný olej. Ale lněný olej je podle Tebe blaf, který není ze lnu. Hipster je zase obarvený lněný olej. dva nesmysly, stačí? Pokud máš důkazy, že je něco pančováno, bež s tím na kontrolní instituci, jinak jsou to hloupé konspirační kecy. Asi bys taky nebyl rád, kdyby o Tobě někdo rozhlašoval, že gupův med není med ale cukrkandl obarvený karamelem.

Já nikomu hipster nenutím, dal jsem to jako příklad, rychlý odkaz namíchané nátěrové směsi. Je vždycky levnější koupit si jednotlivé složky v barelech a namíchat sám. Tak tu nemel něco o mém naučeném utrácení a víře v název. To jsou jen takové "gupoviny". Vždy jsem jel nízkonákladově na bázi základních surovin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 10. 2021
Re: Problém (75406)

>1984 píše :- Gupo máš problém? Je to směs dřevního téru, fermeže a terpentýnu.<

a odpovídám, ne není to fermež, dle technického listu je to lněný olej, kdyby byl v procesu výroby nějaká přeměna, měl by tam být zmíněn i složka : katalyzátor pro přemněnu lněného oleje ve fermež.


"Technický list hipstér
*ODDÍL 3 SLOŽENÍ / INFORMACE O SLOŽKÁCH
3.2
Směsi
Směs lněného oleje, terpentýnu a dřevného téru"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 10. 2021
Re: Fermež (75403) (75404)

Radime ta receptura když si přečtu tvé slova, je prostě průhledně podivná. Co udělá zasychavá složka smíchaná s nezasychavou plus ředící odparný terpentýn? Jak tu píše 1984 3 díly nezasychavého téru, kterým naředíš (tér je řidší) 2 díly oleje nezreagovaný a neuvařený s kovem (katalizační složkou) a ještě aby ho bylo více a lépe se zhomogenizovaly a nevrstvily složky v bandasce tak trocha - 1 díl terpentýnu. Kdyby tam byla pryskyřičná složka, tak by k nějakému rychlejšímu vytvrzování docházelo, tak do týdne, ale ta tam není, takže zasychání a oxidace je velmi podobná.

Opravdu není lepší to napustit olejem řepkovým z akce? Vždyd je to to samé nezasychavé, pro ten efekt proti kažení povrchu přidám trochu téru, je antimikrobiální a je to úplně to samé.

Aby byl lněný olej zasychavý, musí se zněj vyrobit fermež. Jinak je zasychání stejné, prostě jde o týdny až měsíce nebo nechat na léto na slunci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 10. 2021
Re: Problém (75406)

Jaký nesmysly, že lněný olej není fermež? Nebo že fermež není lněný olej? Fermež je povařený lněný olej.
Nemá smysl dál živit tvé naučené utrácení a víra v lepší zboží podle názvu. Oleje se pančují a to co je vydáváno za něco, obzvláště jde li o receptury lehce prodejných napouštědel, není zpravidla pravda. Jde o odpadní a hlavně velmi levné suroviny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 4. 10. 2021
Problém

Gupo máš problém? Psal jsi tu, že je to naředěný a obarvený lněný olej. Ne, fakt není. Je to směs dřevního téru, fermeže a terpentýnu. Jinými slovy tér nařeďěný olejem a terpentýnem. Tak nevím co tu točíš zase za konspirace ala lněný olej není ze lnu apod. Já osobně místo fermeže dávám tungový olej a míchám v poměru 3 díly téru, 2 díly oleje a 1 díl terpentýnu. Poměr si můžeš udělat jaký chceš, podle toho čeho chceš dosáhnout. Tady ten hipster máš už namíchaný. Já si radši míchám sám. No a ty si klidně natírej slunečnicovým olejem, ale nepiš tu nesmysly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 10. 2021
Re: Hmmm (75402)


>
1984 (37.48.60.189) --- 4. 10. 2021
Hmmm

No pánové... možná by to chtělo nejdřív si přečíst složení a až pak něco zasvěceně komentovat. Dřevní tér (dehet) fakt není fermež.

<

Nejme blbí. Přečti si technický list k tomu oleji a pak tu panuj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 10. 2021
Re: Fermež (75403)

U dřeva umístěného venku fermež, která se vsákne do hloubky dřeva a tam zpolymeruje, zůstane. Zbytky fermeže, které zůstanou na povrchu dřeva, se vlivem UV záření ze slunce rozloží stejně jako se vlivem UV záření a srážkové vody vystaří povrchová vrstva dřeva. Dřevo tak získá vzhled více desetiletí starého dřeva, což je většinou účel, přitom nezměněná zpolymerovaná fermež v hloubce dřeva dřevo chrání dál.
Ale průmyslově vyráběné lazurovací laky typu Luxol působí déle, protože za prvé mají v sobě ochranné látky proti rozkladu uV záření, takže vystaření vzhledu dřeva probíhá sice pomaleji, ale je stabilnější a obsahují přísady proti plísni a škůdcům, takže vrstva v hloubi dřeva chrání dřevo o něco déle.
Zase jsou proti lněnému oleji, respektive fermeži obvykle dražší.
Dřevní dehet pak bude dnes vedlejší odpadní produkt z výroby dřevěného uhlí probíhajícího dnes v uzavřených retortách či reaktorech. Vzhledem k tomu, že v Evropě se toho uhlí na dneska velmi módní grilování každý rok spotřebuje nejméně mnoho desítek tisíc tun, je dřevní dehet vítanou možností, jak zlepšit ekonomiku výrobců dřevěného uhlí. A jsou náznaky, že se k využívání dřevěného uhlí z obnovitelné biomasy, díky současnému zelenému bláznění s fosilními emisemi CO2, vrátí i některé průmyslové technologie, například výroba železa z železné rudy. Pokud by se to tak stalo, bude zřejmě produkce dřevního dehtu velmi vysoká a tak dehet už nebude tak drahý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (37.48.60.189) --- 4. 10. 2021
Fermež

Fermež je ok tak do interiéru, v exteriéru dlouhodobou ochranu povrchu neposkytne. Tam se už od dob vikingů používá s nejlepšími výsledky dřevní dehet, který vzniká jako jedna z frakcí při pálení dřeva bez přístupu vzduchu na dřevěné uhlí. Porovnávat dřevní dehet a lněný olej je fakt chucpe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (37.48.60.189) --- 4. 10. 2021
Hmmm

No pánové... možná by to chtělo nejdřív si přečíst složení a až pak něco zasvěceně komentovat. Dřevní tér (dehet) fakt není fermež.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 10. 2021
Re: Hmm (75397) (75400)

Řepkový nebo slunečnicový olej netuhne a nedá se běžnými prostředky k tuhnutí prakticky ani přinutit, protože obsahuje jen velmi málo nenasycených vazeb. Musel by se možná dost náročnými postupy chemicky upravit.
Dřevo natřené takovým olejem bude nejméně rok lepivé a po tu dobu bude chytat z ovzduší všelijaký prach a nečistoty , olej by ze dřeva mohl vzlínat ven do těch nečistot a na slunci by se sám tento olej UV zářením rozkládal na další látky podobné těm nečistotám.
Maximálně, pokud by chtěl někdo ušetřit, by mohl těmito oleji nastavit malou část lněného oleje, čtvrtinu, pětinu... Nevím ale, jak by to potom působilo na přilnavost barvy, kterou by se dřevo po takové penetraci natíralo.
Ale zase taky nevím, jako mají tyto oleje afinitu k škůdcům a mikrobům. jejich příměs by mohla přitahovat dřevokazné škůdce nebo mikroogranismy a takové dřevy by tak mohl o být rychleji zničeno škůdci nebo hnilobou.
Jediný další přírodní olej, o kterém vím, že je vysychavý a dal by se tak k vyschnutí, respektive polymerací vzdušným kyslíkem přinutit, je makový olej. Tam by to ale cenově jaksi nevycházelo. Možná že nějaký z dnes nově získávaných a používaných olejů z různých semen atd je vysychavý taky, ale jejich využití je ve zdravé výživě a ochucování potravy nebo v kosmetice a jejich cena pro úpravu dřeva obrovsky vysoká.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 10. 2021
Re: Hmm (75397)

> 1984 (37.48.1.27) --- 3. 10. 2021
Hmm

Až na to že lněný olej je na venkovní nátěr úplně k ničemu. <

Hipster je vlastně předražený naředěný a obarvený lněný olej. Když koupím 25litrovek řepkového nebo slunečnicového v akci, vyjde to mnohem levněji. Protože i to že je lněný olej ze lnu je blaf.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 10. 2021
Re: Hmm (75397)

Lněný olej - fermež se běžně jako jediný na venkovní úpravu dřeva pouižívá. Případně jiné přírodní oleje. Pokud má být zachován přírodní vzhled dřeva. Přirozeně jako přírodní prostředek to dřevo na povrchu rychleji zajde než když se použije nějaký umělý Luxol.
Jinak se používá jako prostředek na napouštění dřeva pod barvu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (37.48.1.27) --- 3. 10. 2021
Barva

Moje reakce byla na pána co dal za nátěry maringotky 10 litrů. Térem ošetřím maringotku 7 x 2.2 m za cca 1500 kč. Samozřejmě když dělám novou, pěkně ohoblované dřevo, žádné chlupáče. Takové ošetření správně provedené vydrží možná až desítky let. U mě zatím max po 10 letech s krásnou patinkou, dřevo zcela zdravé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75527 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 75398 do č. 75458)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu