Včelařská konference

polasku kolik je ti roku, ze vis jaka byla zivotni uroven v r 1960 ebo 1970 - byla takova jakou si prevzali po 1 republice nebo po valce- bouraly se polorozpadle stodoly a chatrce s doskami- nebo se prebudovaly na poradne domy,garaze,dilny. prestalo se zit ve 2-3 mistnostech jak dlan 5-10 lidi.zmizely hnojiste ve dvore s drevenymi kadibudkami.kdo vybudoval svetoznamy prumysl vseho druhu -se spickovymi zavody,zemedelstvi - ze kterych jsou dnes rujny- nebo zbourany.kdo postavil ty statisice bytu,skoly,sportoviste,prehrady-tento rezim ani jednu,asfalt. silnice,dalnice,kanalizace,vodovody,zeleznici,plyn,dokazal jsem v r 1968- 1971 postavit patrovy podsklepeny rod. dum + garaz,dilna chlivek,+skladovaci mistnisti z del.platu a bez dluhu. rodice staveli za valky-otec byl totalne nasazeny.kdo ma chut delat nepotrebuje zadne politruky za zady at je rezim jaky chce.kdo financoval a udrzoval cirkevni majetek- za minula byvaly kostely plne lidi-dnes prazdnota. polasku pujdeme oznacovat co se vybudovalo minule a co ted - to zbourane popiseme jak to bylo velke bud si jist, ze to prohrajes 100 :10 za stejne casove obdobi. muzu te ujistit, ze v prime rodine zadny komunista nebyl.v zacatku stavby me udal aktivni S. prohledli,zapsali -potom prisli tri - zkontrolovali doklady nic nenasli a pri odchodu jeden rekl bez jmenovani-udal vas a bydli nedaleko vas a bylo jasne kdo.vic se neukazali. pokracuji v nemale podpore u deti. polasku jsi nejaky aktivista dneska montoven a skladu. jsem zvedav na reakce.

Já to vidím strašně nejasně. Určitě se bude zdražovat, ale je otevřená otázka, při jaké úrovni se lidi začnou bouřit a utnou to. Či jestli zelení exponenti v Bruseli uhnou z toho radikálního směru a při jaké drahotě uhnou. To je všechno absolutně nejasné. Pokud by nechtěli uhnout vůbec a prosadili by ten radikální Green Deal v celé šířce, tak to má potenciál snížit naši životní úroveň na takovou, jaká byla u nás za komunistů tak v roce 1960 nebo 1970. Nebo možná ještě výrazně nižší. To by byl potom úplný kolaps společnosti.
Většina dnešních lidí by v takové chudobě ani žít neuměla, navíc taková chudoba znamená, že lidem přestanou být dostupné nejnovější technické výdobytky. Tím se může zvětšit jejich ekologická stopa tak, že se na dané evropské území už nevejdou a počet lidí by tak musel být násilně zredukován. Buď vyháněním - emigrací nebo hladomorem nebo válkou.

Jsem rád že jenom včelařím. A při mé činnosti nevznikají emise a tedy nemusím kupovat emisní povolenky.
Jejich ceny se totiž utrhly z řetězu. Toto musí kupovat velké chemičky, kterým není hej při současném vývoji na energetickém trhu. A tak raději zavřeli/přivřely krám, nebo jedou na technologické minimum.
Podobný raketový vývoj je u ceny dřeva. Takže drahé řezivo,
sušené v sušce, poháněné plynem od Bohemia energy.
Dost drahá sranda. Proto jsem pro letošní (příští) rok vzdal obměnu úlů.
Při této drahotě, by med musel stát 400 Kč/ kg a to zatím nikdo nezaplatí.
Popřejme si pevné zdraví nám i našim včelám protože peněženky dostanou pokouřit.
Nebo vidíte to jinak?

No, já jsem sololit impregnoval hlavně fermeží. Co byly sololity natřené barvou, tak to bylo bez impregnace prostě jen natřené a původně pro jiný účel, do včelína. Ty byly úplně nevhodné, jednu dobu jsme z nich dělali ptačí budky.
Vypalovací barva, se kterou jsem se setkal já, byla barva vypalovací S2056 a tuším S2124 a byla určená pro auta. Používala se do nich takzvaná melaminová pryskyřice a pro kvalitní lesklý rozliv, hlavně za vyšších venkovních teplot v létě se tam používala nějaká procenta speciálních ředidel s vysokou teplotou varu. A dost smradlavých. Ta barva vyžadovala vypalování při vysoké teplotě nějak od 80 do 120 - 140 st C. Jinak zůstávala tekutá. Hodně se používala na nátěr plechových střech, protože na nich dobře držela, odstín byl na slunci na svou dobu hodně stálý a v létě se dala vypálit slunečním UV zářením v kombinaci se sluncem rozpáleným plechem.
Obě dvě vypalovací barvy tehdy dělaly tuším Barvy a laky Hostivař.
Ještě mám doma nějaký barel této barvy coby odpadní mix odstínů na plecha na střeše, snad po těch letech bude ještě použitelná.

> R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 10. 2021
Re: Zasychavost
Co jsem zkoušel impregnovat sololit až po výrobě nástavku na hotovém, tak se mně to ukázalo jako málo účinné. Pokud je déšť kombinovaný s větrem, jde voda přímo na stěny nástavku a ten sololit měkne, ať je impregnovaný nebo ne. <

Já nevím proč, ale při syntetické barvě s označení z doby předrevoluční a někde i dnešní, tz. S,není problém. Dostal jsem darem i několik q centů barvy vypalovací (S), ale byl velký problém s mou alergií na její výpary, ale prostě ta barva pokud dnes nástavky vyřazuji, neměla s průsakem kvůli vodě větru problém. Spíš s mravenci, odolností vnitřní strany. Asi záleží natom, jestli termín impregnace barvou vypalovací nebo syntetickou s označením "S" (S 2013 např nebo S2023 vypalovací) je otázkou nějaké penetrace rozředěné levné náhražky dříve docela kvalitního a drahého nátěru, nebo nějaké chyby které se dopouští nškdo při aplikaci, ... spíš nevědomě v pracovním postupu koupí nebo rozmícháním nějaké směsy, který není prostě na sololit vhodný. To se ale stává že se něco nepovede. Žeano.

Co jsem zkoušel impregnovat sololit až po výrobě nástavku na hotovém, tak se mně to ukázalo jako málo účinné. Pokud je déšť kombinovaný s větrem, jde voda přímo na stěny nástavku a ten sololit měkne, ať je impregnovaný nebo ne. Možná by se musel impregnovat před přibitím na nástavek, to znamená uříznout kus, ponořit do nádrže s impregnací, necchat nasáknout, potom odkapat, utřít a přibít. Ale to je piplačka a drahé.
Ti mravenci jsou taky argument, u mně na zahradě je jejich velký tlak, umí se mně nastěhovat i do jednostěnného dřevěného úlu, natož do vnitřního prostoru dvoustěnného nástavku.

>Sololit se podle mne hodí hlavně na úly umístěné uvnitř, ve včelínecjh či včelínových paletách atd. tam je velmí dobrý a použitý na boční části velmi účinně šetří prostor. Venku se mocnehodí, protože v případě mokrého počasí hlavně v létě se sololit začne blížit konzistencí mokrému hadru. Pod střechpou se tak sololit může použít i jako nosný i jako krycí, pro nástavky a jiné použití venku se sololit může využít pouze jako krycí.<

Sololit pokud se správně pro včelu naimpregnuje, vznikne docela odolný materiál. Pokud ne, je to semeniště chorob a nepříjemností. Těch výhod impegnace si všiml výrobce střech onduline, tuším že od socialismu se takový typ střech vyrábí. Přestal jsem sololit na úly používat kvůli nákladnosti při sestavování a úprav aby vydržel a těm mravencům. Poslední opuštění sololitu na úl byla vrchní část víka. Náhrada je dražší ale je novátorská a posouvá mne to k novým poznatkům a konečně vyřešila mravence definitivně jak to po prvním roce vypadá. Jediná věc ze sololitu které jsou v dalším plánu doplňování inventáře jsou už dlouhodobě rámková krmítka. To se těžko nahrazuje. Má svá specifiká a výhody a přednosti.

Jinak akrylát je podobná filmotvorná složka barvy nebo průhledného laku jako třeba syntetika nebo polyuretan nebo nitroceluloza do laku. Je to pojivo novější, které se osvědčilo a které takm pokud jsou akrylátová barva či lak dobře vyrobené, tak natřený povrch má velmi dobré vlastnosti.
Tady asi vzali nějakou rozpouštědlovou akrylátovou barvu dostatečně obarvenou pigmenty a přídavkem detergentu a alkoholového či podobného rozpouštědla rozpustného ve vodě z toho dohromady "vyšlehali" emulzi typu "olej ve vodě" neboli udělali z toho vodouředitelnou barvu s malým obsahem vlastního pojiva. Jako se třeba například z sntikorozního a mazacího oleje delá vodní emulze třeba pro obrábění a lisování. Levná je asi proto, že na 10 litrů emulze jim stačilo odhadem jen málo barvy, cca 2 - 4 kila, a asi taky proto, že na tu výrobu použili nějakpou levnou akrylátovou barvu. Pravděpodobně asi by taková emulze šla našlehat i z jiných druhů barev než z akrylátových.
Dřevo po natření takovou emulzí dýchá proto, protože, v té emulzi je barvy málo, barevné pigmenty a akrylát se uloží v některých pórech dřeva a jinde ty péry zůstanou otevřené. Akrylát potom trošku odradí dřevokazný hmyz a pokud je v té emulzi i nějaká protihnilobní chemie, tak i nějakou dobu chrání proti houbám a jiným mikroorganismům. Je to podobné jako by se klasická rozpouštědlová barva několikrát naředila ředidlem. Potom taky se barevné pigmenty dají do dřeva zatřít, usadí se v uvnitř pórů a zvýrazní tak barevná léta toho dřeva. A rozředěné pojivo zasákne do hloubky a bude to dřevo trochu chránit.

Já dna velice pečlivě a nadměrně impregnuji fermeží, takže i když jsou postaveny na hnijícím dřevě, tak dlouho odolávají. Případně jdem zkoušel na spodek dna dodatečně dávat ještě dřevěné výztuhy navíc natřené jedovatými přípravky proti hnilobě a potom na dno přibité. To spíš mi hnilobou chytnou nástavky, které nejvíc natírám lněnou fermeží. Ovšem nástavky dělám ze všelijakého odpadního dřeva nebo z přířečů určených pro výbobu palet, které byly například vyřezány ze ztluštělých spodků smrků, kde je smrkové dřevo zřejmě vlivem napadení václavkou velmi řídké a tudíž náchylné k hnilobě.
Impregnace podle mne prodlouží životnost dřevěných nástavků tak dvakrát.
Sololit se podle mne hodí hlavně na úly umístěné uvnitř, ve včelínecjh či včelínových paletách atd. tam je velmí dobrý a použitý na boční části velmi účinně šetří prostor. Venku se mocnehodí, protože v případě mokrého počasí hlavně v létě se sololit začne blížit konzistencí mokrému hadru. Pod střechpou se tak sololit může použít i jako nosný i jako krycí, pro nástavky a jiné použití venku se sololit může využít pouze jako krycí.

Úl hnije odspodu, tz první práchniví dna, většinou od palet které to chytnou z hliny. Potom od nemocných míst, což může být nějaký parazit nebo houba už od seče nebo od zapařeniny. Jinak dřevu vůbec nerozumím. Nějakou přidanou hodnotu ve větší míře jako nátěry úlů obnova zatím ve velké míře neřeším, co jsou nástavky před 20ti lety, tak naty nemocné kusy, asi 5% mám obdobné řešení - proletí komínem. Sololitové v podstatě jsou vyřazený, ale asi je ještě proberu a zařadím. Unich je velká výhoda malá váha a pevnost, izolace uvnitř jsou to ale mravenčí torza.

... kolko vydrzi kvalitne urobeny nadstavok z vejmutovky napr.,ked sa nicim nenatrie? cize ked sa ušetrí cas, praca, financie, a ekologia, lebo po skonceni zivotnosti sa moze s cistym svedomim spalit v krbe a popolom pohnojit zahrada..mam take nadstavky uz desat rokov, a nevyzeraju ze by chceli tak skoro dosluzit.. ake mate skusenosti?

Ale bylo to levné ne? Technický list k tomu vyrobil nějaký skladník od Trutnova a panečku musí se prodávat dobře když i Radimovi to nedalo a zašpinil si od toho košilu.(nic ve zlém)

Je to jako u medu. Akorát se věc časem prostě zdraží a zařadí do běžného značkového sortimentu za třikrát tolik. A pak to bude bez pochyb kvalitní jak 1985 káže.

Prostě tržní tlaky a blbý Čech co koupí každý šmejd jen proto, že je levný, takto se drží v supermarketu položek plno a drží se nad vodou hlavně Němec kde domácím dává slevy v desítkách procent na nákupy zato že nakupují, ale tady po volbách jen a jen výhledové zdražování.

Prostě takové české dobré specifikum je bezslevovým rájem pro obchodníky.

cituji ze stránek výrobce hrbící se před řetězci:

Dotaz: lazura na dřevo

Dobrý den,

v poslední době se v prodejnách OBI, Penny market a nyní i v Kauflandu objevila akrylátová vodou ředitelná lazura na dřevo s nenormalizovanou
hnědou barvou v plastových kanysterch o objemu 10 l. Na stránkách
OBI uvádějí u této barvy ke stažení technický list firmy Barvy Teluria. Já jsem však tuto barvu na vašich stránkách nenalezl. Lazura se prodává oněch 10 litrů za 189 až 249,- Kč. Je tato lazura
dobrá na venkovní ochranu dřeva ? Na př. dětského hřiště? Zdá se mi levná ? Je to tedy váš výrobek ? Obsahuje směs vosků a olejů ? Co znamená akrylátová ? Bude dřevo pak i dýchat jako třeba u S1035 ? Děkuji.

Zmíněná vodou ředitelná lazura není kvalitním značkovým výrobkem, jedná se o levné výrobky vyráběné v cenové hladině podle požadvku supermarketů. Pojivovou složkou je akrylátová disperze a vodou ředitelný výrobek neobsahuje oleje. Ošetřené dřevo bude “dýchat” jako u kvalitních lazurovacích laku jako je i zmíněný S1035 Lazurol topdecor. Z vodou ředitelných lazurovacích laků je kvalitní V1315 Lazurol aqua dekor.

https://www.bal.cz/dotaz/lazura-na-drevo-3/

"Tato "lazura" je jen taková špinavá voda, kvalita strašná"
Myslím si o tom něco podobného.

Tato "lazura" je jen taková špinavá voda, kvalita strašná a už nikdy více. Tři nátěry jsou asi jako jeden třeba Dixolem nebo jinou kvalitní nátěrovou hmotou, takže ve finále to levné vlastně není.

Tato "lazura" je jen taková špinavá voda, kvalita strašná a už nikdy více. Tři nátěry jsou asi jako jeden třeba Dixolem nebo jinou kvalitní nátěrovou hmotou, takže ve finále to levné vlastně není.

Jsem viděl v Kauflandu lazuru na dřevo, 10 l barel za nějak 280 Kč.
Ale asi je to pěkný šmejd, je to vodouředitelná lazura na bázi akrylátů. Dřevo nabarví, ale nejspíš moc chránit nebude. Asi by to bylo optimální, pokud by někdo chtěl, dřevo napenetrovat třebas fermeží, trochu slaběji aby nic nezůstalo na povrchu a až by to stoprocentně zschlo, tak potom tu lazuru. Nicméně pro někoho by to mohla být taky použitelná cesta.
A šmejd je i ten barel, když jsem se na to chtěl podívat, barel netěsnil a vyrobil jsem flek na košili.
tak teď budu testovat tu akrylátovou vodouředitelnou lazuruv ještě důkladněji - jestli ten flek půjde v pračce vyprat.

cena medu

Hadrů je všude dost, já bych se nějakým skladováním vůbec nezabýval. Po dokončení práce ihned hážu do kotle.

JJ, pořádek je v tom případě matka požáru. Pokud to někdo uklidil na jednu hromadu nebo hodil do netěsného koše v rohu... "ideálně" ještě vedle nespotřebované plechovky fermeže nebo barvy...
Myslím, že na takových pracovištích se jako protipožární opatření obvykle předepisuje takové odpady v koši držet mokré či pod vodou.
Pro domácí použítí většího množství fermeže by stálo za to zvážit takové použité hadry skladovat ve vědru zalité vodou a než to začne plesnivět je jednoduše, třeba s špinavými montérkami a podobně vyprat v pračce . Nezatuhlá fermež se chová v podstatě úplně stejně jako každá mastnota a pracím práškem či gelem se odstraní velmi snadno. Snad i částečně zatuhlá nebo snad i úplně zatuhlá by možná šla dostatečně vyprat, ty enzymy, co jsou v lepších pracích prostředcích, umí rozpustit a převést do vody leccos.

https://www.pozary.cz/clanek/68681-pricinou-pozaru-v-truhlarne-v-proseci-nad-nisou-bylo-samovzniceni-nasaklych-ubrousku-specialnim-olejem/

jak už je to vyschlé - zpolymerované, tak už tam nemá co reagovat a co uvolňovat teplo.

Ty hadry je nejlepší ihned spálit a ne skladovat. Náhoda je blbec.

No, lněný olej se ze semene buď lisuje, pokud za studena, tak to je spíš potravinový doplněk hlavně pro zvířata. Technický lněný olej se potom získává ze lněného semene extrakcí rozpouštědly, stejně jako levný řepkový a jiný olej.
Zasýchavost - rychlost polymerace lněného oleje je různá, podle toho, jaké v něm příměsi. U toho získaného extrakcí rozpouštědel bude asi nejvyšší.
Níže v příspěvku jsem měl teorii, že prodejci si pletou lněný olej a fermež a když doporučují lněný olej na nátěry dřeva, ve skutečnosti prodávají už fermež. Proto je dobré u takového produktu vyzkoušet, za jak dlouho ten "lněný olej" uschne - zpolymeruje. Buďto nasáklý v malém hadříku nebo natřený na nějaký nesavý povrch. Na hadříku by měl zschnout do 2 - 4 dnů, na nenasákovém povrchu tak do 5 - 10 dnů. Pokud je zasychavost nedostatečná, musí se lněný olej upravit, buď přídavkem sikativa nebo vařením nebo obojím.
Takový upravený lněný olej, když se potom ještě naředí cca třetinou až polovinou ředidlem se nazývá fermež. Může se naředit jakýmkoliv vhodným ředidlem nebo třeba lakovým nebo technickým benzínem atd. Terpentýnem se ředit nemusí, je zby tečně drahý . Jedině snad pokud by byl člověk fanatický zelený, protože terpentýn i lněný olej jsou z obnovitelného zdroje, běžná ředidla jsou z ropy, tudíž fosilní suroviny.
Na závěr ještě bezpečnost, pokud jsou z čištění nějaké hadry napůl nasáklé fermeží, nikdy se nesmí ta fermež nechávat zaschnout v hadrech smotaných do nějakého klubka. V takovém klubku zasychajícíc - polymerující fermež uvolňuje množství tepla a uvnitř hadru tak může vzniknout až zápalná teplota, to je cca 200 - 250 st C. Hadry se musí buďto roztáhnout do tenké vrstvy a fermež v nich nechat zaschnout nebo dokud je fermež tekutá, vyprat od fermeže třeba mýdlem nebo pracím práškem. Nebo třeba použitou koncentrovanou lázní z praní prádla. Jak je fermež tekutá, je to jako obyčejný rostlinný olej a vypere se do vody snadno, zaschlá fermež jde velmi těžko.

Aby byl lněný olej zasychavý, musí se zněj vyrobit fermež. Jinak je zasychání stejné, prostě jde o týdny až měsíce nebo nechat na léto na slunci.

-------

Jenže tyhle nátěry se provádějí zahřátou směsí, takže ten lněný olej se před aplikací stejně prakticky přemění na fermež. Zásadně natírám horkou směsí a za teplých slunečných dnů, jinak se nátěr nedostane do hloubky, což je základní věc. Tér sám o sobě je velmi hustý, asi tak jako medovicový med a je třeba jej zahřát a naředit pro komfortní práci. Ovšem trocha téru taky nestačí, měl by být základní složkou směsi. Jak jsem psal, pro lepší ochranu dávám tungový olej, který má výrazné antimykotické, fungicidní účinky.

Ano, fermež je povařený lněný olej. Ale lněný olej je podle Tebe blaf, který není ze lnu. Hipster je zase obarvený lněný olej. dva nesmysly, stačí? Pokud máš důkazy, že je něco pančováno, bež s tím na kontrolní instituci, jinak jsou to hloupé konspirační kecy. Asi bys taky nebyl rád, kdyby o Tobě někdo rozhlašoval, že gupův med není med ale cukrkandl obarvený karamelem.

Já nikomu hipster nenutím, dal jsem to jako příklad, rychlý odkaz namíchané nátěrové směsi. Je vždycky levnější koupit si jednotlivé složky v barelech a namíchat sám. Tak tu nemel něco o mém naučeném utrácení a víře v název. To jsou jen takové "gupoviny". Vždy jsem jel nízkonákladově na bázi základních surovin.

>1984 píše :- Gupo máš problém? Je to směs dřevního téru, fermeže a terpentýnu.<

a odpovídám, ne není to fermež, dle technického listu je to lněný olej, kdyby byl v procesu výroby nějaká přeměna, měl by tam být zmíněn i složka : katalyzátor pro přemněnu lněného oleje ve fermež.


"Technický list hipstér
*ODDÍL 3 SLOŽENÍ / INFORMACE O SLOŽKÁCH
3.2
Směsi
Směs lněného oleje, terpentýnu a dřevného téru"

Radime ta receptura když si přečtu tvé slova, je prostě průhledně podivná. Co udělá zasychavá složka smíchaná s nezasychavou plus ředící odparný terpentýn? Jak tu píše 1984 3 díly nezasychavého téru, kterým naředíš (tér je řidší) 2 díly oleje nezreagovaný a neuvařený s kovem (katalizační složkou) a ještě aby ho bylo více a lépe se zhomogenizovaly a nevrstvily složky v bandasce tak trocha - 1 díl terpentýnu. Kdyby tam byla pryskyřičná složka, tak by k nějakému rychlejšímu vytvrzování docházelo, tak do týdne, ale ta tam není, takže zasychání a oxidace je velmi podobná.

Opravdu není lepší to napustit olejem řepkovým z akce? Vždyd je to to samé nezasychavé, pro ten efekt proti kažení povrchu přidám trochu téru, je antimikrobiální a je to úplně to samé.

Aby byl lněný olej zasychavý, musí se zněj vyrobit fermež. Jinak je zasychání stejné, prostě jde o týdny až měsíce nebo nechat na léto na slunci.

Jaký nesmysly, že lněný olej není fermež? Nebo že fermež není lněný olej? Fermež je povařený lněný olej.
Nemá smysl dál živit tvé naučené utrácení a víra v lepší zboží podle názvu. Oleje se pančují a to co je vydáváno za něco, obzvláště jde li o receptury lehce prodejných napouštědel, není zpravidla pravda. Jde o odpadní a hlavně velmi levné suroviny.

Gupo máš problém? Psal jsi tu, že je to naředěný a obarvený lněný olej. Ne, fakt není. Je to směs dřevního téru, fermeže a terpentýnu. Jinými slovy tér nařeďěný olejem a terpentýnem. Tak nevím co tu točíš zase za konspirace ala lněný olej není ze lnu apod. Já osobně místo fermeže dávám tungový olej a míchám v poměru 3 díly téru, 2 díly oleje a 1 díl terpentýnu. Poměr si můžeš udělat jaký chceš, podle toho čeho chceš dosáhnout. Tady ten hipster máš už namíchaný. Já si radši míchám sám. No a ty si klidně natírej slunečnicovým olejem, ale nepiš tu nesmysly.

>
1984 (37.48.60.189) --- 4. 10. 2021
Hmmm

No pánové... možná by to chtělo nejdřív si přečíst složení a až pak něco zasvěceně komentovat. Dřevní tér (dehet) fakt není fermež.

<

Nejme blbí. Přečti si technický list k tomu oleji a pak tu panuj.

U dřeva umístěného venku fermež, která se vsákne do hloubky dřeva a tam zpolymeruje, zůstane. Zbytky fermeže, které zůstanou na povrchu dřeva, se vlivem UV záření ze slunce rozloží stejně jako se vlivem UV záření a srážkové vody vystaří povrchová vrstva dřeva. Dřevo tak získá vzhled více desetiletí starého dřeva, což je většinou účel, přitom nezměněná zpolymerovaná fermež v hloubce dřeva dřevo chrání dál.
Ale průmyslově vyráběné lazurovací laky typu Luxol působí déle, protože za prvé mají v sobě ochranné látky proti rozkladu uV záření, takže vystaření vzhledu dřeva probíhá sice pomaleji, ale je stabilnější a obsahují přísady proti plísni a škůdcům, takže vrstva v hloubi dřeva chrání dřevo o něco déle.
Zase jsou proti lněnému oleji, respektive fermeži obvykle dražší.
Dřevní dehet pak bude dnes vedlejší odpadní produkt z výroby dřevěného uhlí probíhajícího dnes v uzavřených retortách či reaktorech. Vzhledem k tomu, že v Evropě se toho uhlí na dneska velmi módní grilování každý rok spotřebuje nejméně mnoho desítek tisíc tun, je dřevní dehet vítanou možností, jak zlepšit ekonomiku výrobců dřevěného uhlí. A jsou náznaky, že se k využívání dřevěného uhlí z obnovitelné biomasy, díky současnému zelenému bláznění s fosilními emisemi CO2, vrátí i některé průmyslové technologie, například výroba železa z železné rudy. Pokud by se to tak stalo, bude zřejmě produkce dřevního dehtu velmi vysoká a tak dehet už nebude tak drahý.

Fermež je ok tak do interiéru, v exteriéru dlouhodobou ochranu povrchu neposkytne. Tam se už od dob vikingů používá s nejlepšími výsledky dřevní dehet, který vzniká jako jedna z frakcí při pálení dřeva bez přístupu vzduchu na dřevěné uhlí. Porovnávat dřevní dehet a lněný olej je fakt chucpe.

No pánové... možná by to chtělo nejdřív si přečíst složení a až pak něco zasvěceně komentovat. Dřevní tér (dehet) fakt není fermež.

Řepkový nebo slunečnicový olej netuhne a nedá se běžnými prostředky k tuhnutí prakticky ani přinutit, protože obsahuje jen velmi málo nenasycených vazeb. Musel by se možná dost náročnými postupy chemicky upravit.
Dřevo natřené takovým olejem bude nejméně rok lepivé a po tu dobu bude chytat z ovzduší všelijaký prach a nečistoty , olej by ze dřeva mohl vzlínat ven do těch nečistot a na slunci by se sám tento olej UV zářením rozkládal na další látky podobné těm nečistotám.
Maximálně, pokud by chtěl někdo ušetřit, by mohl těmito oleji nastavit malou část lněného oleje, čtvrtinu, pětinu... Nevím ale, jak by to potom působilo na přilnavost barvy, kterou by se dřevo po takové penetraci natíralo.
Ale zase taky nevím, jako mají tyto oleje afinitu k škůdcům a mikrobům. jejich příměs by mohla přitahovat dřevokazné škůdce nebo mikroogranismy a takové dřevy by tak mohl o být rychleji zničeno škůdci nebo hnilobou.
Jediný další přírodní olej, o kterém vím, že je vysychavý a dal by se tak k vyschnutí, respektive polymerací vzdušným kyslíkem přinutit, je makový olej. Tam by to ale cenově jaksi nevycházelo. Možná že nějaký z dnes nově získávaných a používaných olejů z různých semen atd je vysychavý taky, ale jejich využití je ve zdravé výživě a ochucování potravy nebo v kosmetice a jejich cena pro úpravu dřeva obrovsky vysoká.

> 1984 (37.48.1.27) --- 3. 10. 2021
Hmm

Až na to že lněný olej je na venkovní nátěr úplně k ničemu. <

Hipster je vlastně předražený naředěný a obarvený lněný olej. Když koupím 25litrovek řepkového nebo slunečnicového v akci, vyjde to mnohem levněji. Protože i to že je lněný olej ze lnu je blaf.

Lněný olej - fermež se běžně jako jediný na venkovní úpravu dřeva pouižívá. Případně jiné přírodní oleje. Pokud má být zachován přírodní vzhled dřeva. Přirozeně jako přírodní prostředek to dřevo na povrchu rychleji zajde než když se použije nějaký umělý Luxol.
Jinak se používá jako prostředek na napouštění dřeva pod barvu.

Moje reakce byla na pána co dal za nátěry maringotky 10 litrů. Térem ošetřím maringotku 7 x 2.2 m za cca 1500 kč. Samozřejmě když dělám novou, pěkně ohoblované dřevo, žádné chlupáče. Takové ošetření správně provedené vydrží možná až desítky let. U mě zatím max po 10 letech s krásnou patinkou, dřevo zcela zdravé.

Až na to že lněný olej je na venkovní nátěr úplně k ničemu.

JJ, když prostředky na ochranu dřeva kupujete na webu hipsterských zbohatlíků, tak taky zaplatíte hipsterskou cenu.
https://www.express-color.cz/products/univerzal-su-2013-vrchni-synteticka-univerzalni-barva-hneda-kavova-9l/

https://www.express-color.cz/products/universal-zaklad-10-l/

https://fichema.cz/lnn-olej/543-lneny-olej-rafinovany-10-l-1l-093-kg-8592861538041.html

na penetraci dřeva lze v nouzi použít i příslušně rozředěnou základní barvu.
U lněného oleje je třeba vyzkoušet, třeba na hadříku, jak rychle lněný olej zasychá. Měl by zaschnout do 2 - 4 dnů. Pokud zasychá déle, bude třeba lněný olej upravit sikativem nebo tepelně. Lněný olej se ředí ředidlem, aby šel do hloubky dřeva a další nátěr se provádí, až lněný olej ve dřevě spolehlivě zaschne.

https://www.cestadreva.cz/shop/barvy-oleje-a-redidla/prirodni-oleje-a-redidla/hipster/?fbclid=IwAR3gsz291h6J2SgqeDqlvUaDy6H8Kabr2urYD35a8lXSEdiCGRqlKHbDbuw

,,Nikdy jsem neresil,kolik jsem do vcel "nastrkal" penez.A to jsem prost zadani o dotace."
----------------------------------------
Taky jsem neřešil když jsem měl med pro sebe z několika včelstev. Ale když je větší část na prodej, tak je dobré vědět kolik stálo všechno to zařízení. Pořád se provádá med za 140 a s těžkým srdcem teď zdražili na 150.

Reálná cena medu dnes ze dvora při průměrných výnosech 20 kilo, přiměřených ztrátách a dělání si polovinu věcí na koleně, by měla být od 8-10E výše, v zaměstnání taky nikdo nedělá za 20kč/hodinu.

Tak lazura je ošetření dřeva, pokud je nové a vzhledově pěkné, pro první etapu. Po nějaké době a pár ošetřeních potom nastane čas, kdy to dřevo je už nepěkné a potom je čas na nátěr krycí barvou.
A pokud už je dřevo natřené barvou, sundávat tu batvu až na holé dřevo a použít lazuru je dost pracné a obvykle i drahé. To už je praktičtější rovnou použít krycí barvu.

Krycí barva na dřevo, pěkná hloupost. Dřevo lze nesynteticky a podstatně levněji ošetřit jednou a prakticky napořád.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Dovolím si jak.Díky za odpověď.

Krycí barva na dřevo, pěkná hloupost. Dřevo lze nesynteticky a podstatně levněji ošetřit jednou a prakticky napořád.

Nikdy jsem neresil,kolik jsem do vcel "nastrkal" penez.A to jsem prost zadani o dotace.

Tak jestl i se to natírá jen pro okamžitý efekt a nevadí, že to za pár let začne padat, tak se penetrace opravdu může ušetřit.

Zbroušeno bylo, ale místy bývá rozpraskané dost, měnit desky se nevyplatí, a na tu deklarovanou spotřebu barev se dostanete nejdřív s druhým nátěrem, a na dlouhou živostnost se má taky použít penetrace, neboť obsah lepidla v barvách je na dřevo nedostačující, myslím že obsahují jen 10% obsah penetrace. Proto samotná penetrace jako základ je dražší jak krycí barvy. Většina se na to vykašle. Kolik pak musí stát med abyste do vozu nastrkaly tolik peněz?

Na rozpraskané vysušené desky na slunci se bere brusný kotouč a ty nerovnosti se zbrušují do rovna
Přirozeně musí to být v dosahu elektřiny. V nejhorším případě dieselagregát.
Ale bez zbroušení to má tak polovinu životnosti.

Cena barev vychází pěkně na kalkulačce. Až se pustíte do nátěru 50 let starých palubech (stáří většiny maringotek)rozpraskaných vysušených na slunci, tak můžete jít na nákup barev znova. Spotřeba je 2-3 násobná oproti údajům na plechovce, kde to je myšleno 1 vrstva na krásně hladký povrch. K tomu připočtěte 3-4 druhy dalších barev na česna, pak ještě vnitřní nátěry, štětce, tmely na zalepení škvír.... to naskáče ani nevíte jak.

Dnes už nikdo nekočuje, jednak není na co - řepka je v doletu a nic jiného na severu není, to na jihu je akat, slunečnice, pohanky ... tady kočovat možná na les, který nemusí vůbec vyjít. A to jsou další náklady, nejistota. Většina vozů stojí stále na místě, udržovat stk, světla, brzdy, traktorista, to se nemůže vyplatit.

"A věřím mu to, natíral jsem před pár lety, za 3 tis. cca, jen krycí barva, penetrační základ na starší dřevo by vyšel další tisíce, ten jsem nebral. Ještě před pár lety vyšla přestavba maringotky - ta se dala pořídit, obvykle s tekoucí střechou nebo shnilou podlahou, vždycky tam bývá něco, cca 15 tis. a oprava a přestavba na včelín vycházela jen materiály na 50 tis,"a.
jen čistě ze zvědavosti, Má ta maringotka STK a pokud ano, jak to děláte s kontrolami STK. A jak dnes tu maringotku přetahujete ze stanoviště na další stanoviště?

Hm, kilo venkovní barvy se dá pořídit s přehledem za 200, napouštěcí, pokud by člověk vycházel ze lněného oleje, pod 100 Kč. Asfaltové barvy a laky na třeba střechu z eshopu výrobce - Kolín vyjdou nějak od 80 Kč za kilo.
ty 3000 bych bral, pokud by to byla komplet celá maringotka i s vnitkem a spodkem, tak 5000, maximálně 6000.

největší farma med cihlář květovy 260kč/kg ještě před zdražováním, za 150kč to je dnes za cenu materiálů, takže vlastně med zadarmo, práce zadarmo. A za rok to bude zase o kus jinde, s takovým tempem.....

ted jste trefil hřebík na hlavičku, cena medu za 150 Kč je aby se děda doma nenudil, ale zisk 0.

Tvrdil, že barvy nejdražší položka na voze. A věřím mu to, natíral jsem před pár lety, za 3 tis. cca, jen krycí barva, penetrační základ na starší dřevo by vyšel další tisíce, ten jsem nebral. Ještě před pár lety vyšla přestavba maringotky - ta se dala pořídit, obvykle s tekoucí střechou nebo shnilou podlahou, vždycky tam bývá něco, cca 15 tis. a oprava a přestavba na včelín vycházela jen materiály na 50 tis, vnější palubky se nechaly původní. Plus nejlevnější nástavcové úly 4N, dno, víko, 44 rámků, vosk na mezistěny.

Když nepočítám práci a taky osazení vlastními včeltvy zdarma - tak přes 100 tis jen náklady na zřízení stanoviště-vozu, k tomu rozšíření kapacity v medárně nerezem apod další náklady., no a pak někdo dává med za 150kč, při výnosech 15-30kg, k tomu nákupy cukru, náklady na benzin, auto, nečekané ztráty.... a kde je cena práce a rizik?

Průměrný plat v čr statisticky skoro 40 tis. A teď brutální zdražování si připočtěte k vyjmenovaným položkám dřevo zdražení + 100% ceny, železo podobně, barvy taky zdražují, polystyren, všechno.... Po tomto zdražování už to nevykryje ani med za 200kč. Na E-shopech šly ceny nahoru - největší farma med cihlář květovy 260kč/kg ještě před zdražováním, za 150kč to je dnes za cenu materiálů, takže vlastně med zadarmo, práce zadarmo. A za rok to bude zase o kus jinde, s takovým tempem.....

to je velice jedoduché, napiš za kolik ten kolega prodává med. Za 120Kč/kg, 150????? Prostě 200 Kč a nenaříkat. Včelaři by prodávali za hubičku med ale náklady nepočítat. Ted při tomto zdražení dřeva, poliše....všeho, no co už, bud si na to vydělá medem nebo at to nedělá pan podnikatel

" Kolega dodělal vůz,jen za nátěr 10 tisíc, barvy si nevyrobí, jinak všechno na koleně i tak majlant říkal. "
a.
A jakýma barvama ten včelín natíral, když mu to vyšlo na 10 tisíc. To je podla mne dost blbost.

Ze by zapis z jednani ukk byla kachna?(posledni na www.vcelarstvi.cz- je v nem schovany v zaveru dovetek z mimoradneho jednani z 21.8.)

> R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 9. 2021
Re: v č e l p o - k o m e d i e n a p o k r a č o v á n í (75372)

"Už se vseobecně vi,že Šmíd vrací Svazu Včelpo i s dluhy ????????????????" <

A není to kachna? Majitelelem nemovitostí jsou, mají desítky činností, prostě podle registrů fungují, jestli někdo z kecu a hecu něco vrací, tak to nevím jak by to šlo, protože něco mít a vrátit původnímu vlastníkovi nemovitostí je dost problematické. Majetek dostal a dluhy nechce? Doufám že to p. Machová ošéfovala i z této stránky a Šmíd má věk, je prostě ve věku kdy lidi kecají a je jim úplně všechno jedno. Jednou do toho chctěl vlézt, podařilo se mu to, tak ať to dělá. Když to Včelpo chtěl zvelebovat.

"Už se vseobecně vi,že Šmíd vrací Svazu Včelpo i s dluhy ????????????????"
a.
To jsem teda zvědav, co se z toho vyvine. Aby Včelpo pod ČSV konkurovalo soukromníkům a bylo pro zisk nemá smysl, protože by se zase spadlo do podobného průšvihu s tím ukrajinským medem jako předtím.
Jediná možnost, jak Včelpo pod ČSV dlouhodobě provozovat je balit med členských včelařů a to na nekomerčním základě, to znamená spíš s dotovanou ztrátou než se ziskem. Ovšem to nemusí být politicky průchodné.
Druhá možnost je že by ČSV zafungovalo jako krizová dočasná správa. Splatit dluhy, rozjet podnikání, aby se značka Včelpo dostala na původní hodnotu a potom to jako fungující podnik všechno prodat. Ale zase jestli by to funkcionáři ČSV uměli a jestli je na to vůbec vhodná doba.
I když zase dnes v době zeleného blbnutí by to mohla být velmi vhodná doba, prodávat někomu k podnikání zpracovnu stoprocentně ekologické potraviny...

Kočovný včelín se už nevyplatí ani vyrobený provozovat, natož dnes vyrábět. Když nemá STK, je strašně drahé ho převážet, protože dnes na to musí být téměř plnohodnotný cirkus převážení speciálních nákladů, nedá se jen zapřáhnout za traktor a převézt. A když má STK, je strašně drahý na pořízení a je problém ho co dva roky přistavit na kontrolu. A i docela drahé ho udržovat.
Dnes budou asi nejvhodnější velké uzavřené palety coby včelín nebo menší otevřené palety, které se převážejí buď na přívěsu nebo na korbě nákladního auta a buď se pod ně přívěsem podjede nebo se naloží na korbu pomocí ruky.
Co se týká materiálů, je asi nezbytné být žroutem internetu a shánět . kdo má levný materiál nebo kdo například vyprodává sklad, protože třeba nutně potřebuje peníze... všechno kupovat poud možno z eshopů, ne od místních prodejců. U barev je třeba kupovat barvy staršího typu, které jsou levnější a jen se musí obnovovat třeba co 10 let, zatímco novější třeba co 20 let.

Na svep.fondu je myslím 25melounů. když se to dá dohromady
možná to vynde a popř zvednem členské na 500 kč.

12 melounu to nebude ani pulka.Snad je predpoklad,ze platnost te podivne znejici kupni smlouvy na 1 kc a slib doplatku neni pravne napadnutelna a pozemky pod Vcelpem k ni patri a nejsou solo...Kazdopadne cela kauza Vcelpo je opravdu majstrstyk vedeni svazu,jenom co je pravda.