Včelařská konference

> 1984 (37.48.1.27) --- 3. 10. 2021
Hmm

Až na to že lněný olej je na venkovní nátěr úplně k ničemu. <

Hipster je vlastně předražený naředěný a obarvený lněný olej. Když koupím 25litrovek řepkového nebo slunečnicového v akci, vyjde to mnohem levněji. Protože i to že je lněný olej ze lnu je blaf.

Lněný olej - fermež se běžně jako jediný na venkovní úpravu dřeva pouižívá. Případně jiné přírodní oleje. Pokud má být zachován přírodní vzhled dřeva. Přirozeně jako přírodní prostředek to dřevo na povrchu rychleji zajde než když se použije nějaký umělý Luxol.
Jinak se používá jako prostředek na napouštění dřeva pod barvu.

Moje reakce byla na pána co dal za nátěry maringotky 10 litrů. Térem ošetřím maringotku 7 x 2.2 m za cca 1500 kč. Samozřejmě když dělám novou, pěkně ohoblované dřevo, žádné chlupáče. Takové ošetření správně provedené vydrží možná až desítky let. U mě zatím max po 10 letech s krásnou patinkou, dřevo zcela zdravé.

Až na to že lněný olej je na venkovní nátěr úplně k ničemu.

JJ, když prostředky na ochranu dřeva kupujete na webu hipsterských zbohatlíků, tak taky zaplatíte hipsterskou cenu.
https://www.express-color.cz/products/univerzal-su-2013-vrchni-synteticka-univerzalni-barva-hneda-kavova-9l/

https://www.express-color.cz/products/universal-zaklad-10-l/

https://fichema.cz/lnn-olej/543-lneny-olej-rafinovany-10-l-1l-093-kg-8592861538041.html

na penetraci dřeva lze v nouzi použít i příslušně rozředěnou základní barvu.
U lněného oleje je třeba vyzkoušet, třeba na hadříku, jak rychle lněný olej zasychá. Měl by zaschnout do 2 - 4 dnů. Pokud zasychá déle, bude třeba lněný olej upravit sikativem nebo tepelně. Lněný olej se ředí ředidlem, aby šel do hloubky dřeva a další nátěr se provádí, až lněný olej ve dřevě spolehlivě zaschne.

https://www.cestadreva.cz/shop/barvy-oleje-a-redidla/prirodni-oleje-a-redidla/hipster/?fbclid=IwAR3gsz291h6J2SgqeDqlvUaDy6H8Kabr2urYD35a8lXSEdiCGRqlKHbDbuw

,,Nikdy jsem neresil,kolik jsem do vcel "nastrkal" penez.A to jsem prost zadani o dotace."
----------------------------------------
Taky jsem neřešil když jsem měl med pro sebe z několika včelstev. Ale když je větší část na prodej, tak je dobré vědět kolik stálo všechno to zařízení. Pořád se provádá med za 140 a s těžkým srdcem teď zdražili na 150.

Reálná cena medu dnes ze dvora při průměrných výnosech 20 kilo, přiměřených ztrátách a dělání si polovinu věcí na koleně, by měla být od 8-10E výše, v zaměstnání taky nikdo nedělá za 20kč/hodinu.

Tak lazura je ošetření dřeva, pokud je nové a vzhledově pěkné, pro první etapu. Po nějaké době a pár ošetřeních potom nastane čas, kdy to dřevo je už nepěkné a potom je čas na nátěr krycí barvou.
A pokud už je dřevo natřené barvou, sundávat tu batvu až na holé dřevo a použít lazuru je dost pracné a obvykle i drahé. To už je praktičtější rovnou použít krycí barvu.

Krycí barva na dřevo, pěkná hloupost. Dřevo lze nesynteticky a podstatně levněji ošetřit jednou a prakticky napořád.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Dovolím si jak.Díky za odpověď.

Krycí barva na dřevo, pěkná hloupost. Dřevo lze nesynteticky a podstatně levněji ošetřit jednou a prakticky napořád.

Nikdy jsem neresil,kolik jsem do vcel "nastrkal" penez.A to jsem prost zadani o dotace.

Tak jestl i se to natírá jen pro okamžitý efekt a nevadí, že to za pár let začne padat, tak se penetrace opravdu může ušetřit.

Zbroušeno bylo, ale místy bývá rozpraskané dost, měnit desky se nevyplatí, a na tu deklarovanou spotřebu barev se dostanete nejdřív s druhým nátěrem, a na dlouhou živostnost se má taky použít penetrace, neboť obsah lepidla v barvách je na dřevo nedostačující, myslím že obsahují jen 10% obsah penetrace. Proto samotná penetrace jako základ je dražší jak krycí barvy. Většina se na to vykašle. Kolik pak musí stát med abyste do vozu nastrkaly tolik peněz?

Na rozpraskané vysušené desky na slunci se bere brusný kotouč a ty nerovnosti se zbrušují do rovna
Přirozeně musí to být v dosahu elektřiny. V nejhorším případě dieselagregát.
Ale bez zbroušení to má tak polovinu životnosti.

Cena barev vychází pěkně na kalkulačce. Až se pustíte do nátěru 50 let starých palubech (stáří většiny maringotek)rozpraskaných vysušených na slunci, tak můžete jít na nákup barev znova. Spotřeba je 2-3 násobná oproti údajům na plechovce, kde to je myšleno 1 vrstva na krásně hladký povrch. K tomu připočtěte 3-4 druhy dalších barev na česna, pak ještě vnitřní nátěry, štětce, tmely na zalepení škvír.... to naskáče ani nevíte jak.

Dnes už nikdo nekočuje, jednak není na co - řepka je v doletu a nic jiného na severu není, to na jihu je akat, slunečnice, pohanky ... tady kočovat možná na les, který nemusí vůbec vyjít. A to jsou další náklady, nejistota. Většina vozů stojí stále na místě, udržovat stk, světla, brzdy, traktorista, to se nemůže vyplatit.

"A věřím mu to, natíral jsem před pár lety, za 3 tis. cca, jen krycí barva, penetrační základ na starší dřevo by vyšel další tisíce, ten jsem nebral. Ještě před pár lety vyšla přestavba maringotky - ta se dala pořídit, obvykle s tekoucí střechou nebo shnilou podlahou, vždycky tam bývá něco, cca 15 tis. a oprava a přestavba na včelín vycházela jen materiály na 50 tis,"a.
jen čistě ze zvědavosti, Má ta maringotka STK a pokud ano, jak to děláte s kontrolami STK. A jak dnes tu maringotku přetahujete ze stanoviště na další stanoviště?

Hm, kilo venkovní barvy se dá pořídit s přehledem za 200, napouštěcí, pokud by člověk vycházel ze lněného oleje, pod 100 Kč. Asfaltové barvy a laky na třeba střechu z eshopu výrobce - Kolín vyjdou nějak od 80 Kč za kilo.
ty 3000 bych bral, pokud by to byla komplet celá maringotka i s vnitkem a spodkem, tak 5000, maximálně 6000.

největší farma med cihlář květovy 260kč/kg ještě před zdražováním, za 150kč to je dnes za cenu materiálů, takže vlastně med zadarmo, práce zadarmo. A za rok to bude zase o kus jinde, s takovým tempem.....

ted jste trefil hřebík na hlavičku, cena medu za 150 Kč je aby se děda doma nenudil, ale zisk 0.

Tvrdil, že barvy nejdražší položka na voze. A věřím mu to, natíral jsem před pár lety, za 3 tis. cca, jen krycí barva, penetrační základ na starší dřevo by vyšel další tisíce, ten jsem nebral. Ještě před pár lety vyšla přestavba maringotky - ta se dala pořídit, obvykle s tekoucí střechou nebo shnilou podlahou, vždycky tam bývá něco, cca 15 tis. a oprava a přestavba na včelín vycházela jen materiály na 50 tis, vnější palubky se nechaly původní. Plus nejlevnější nástavcové úly 4N, dno, víko, 44 rámků, vosk na mezistěny.

Když nepočítám práci a taky osazení vlastními včeltvy zdarma - tak přes 100 tis jen náklady na zřízení stanoviště-vozu, k tomu rozšíření kapacity v medárně nerezem apod další náklady., no a pak někdo dává med za 150kč, při výnosech 15-30kg, k tomu nákupy cukru, náklady na benzin, auto, nečekané ztráty.... a kde je cena práce a rizik?

Průměrný plat v čr statisticky skoro 40 tis. A teď brutální zdražování si připočtěte k vyjmenovaným položkám dřevo zdražení + 100% ceny, železo podobně, barvy taky zdražují, polystyren, všechno.... Po tomto zdražování už to nevykryje ani med za 200kč. Na E-shopech šly ceny nahoru - největší farma med cihlář květovy 260kč/kg ještě před zdražováním, za 150kč to je dnes za cenu materiálů, takže vlastně med zadarmo, práce zadarmo. A za rok to bude zase o kus jinde, s takovým tempem.....

to je velice jedoduché, napiš za kolik ten kolega prodává med. Za 120Kč/kg, 150????? Prostě 200 Kč a nenaříkat. Včelaři by prodávali za hubičku med ale náklady nepočítat. Ted při tomto zdražení dřeva, poliše....všeho, no co už, bud si na to vydělá medem nebo at to nedělá pan podnikatel

" Kolega dodělal vůz,jen za nátěr 10 tisíc, barvy si nevyrobí, jinak všechno na koleně i tak majlant říkal. "
a.
A jakýma barvama ten včelín natíral, když mu to vyšlo na 10 tisíc. To je podla mne dost blbost.

Ze by zapis z jednani ukk byla kachna?(posledni na www.vcelarstvi.cz- je v nem schovany v zaveru dovetek z mimoradneho jednani z 21.8.)

> R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 9. 2021
Re: v č e l p o - k o m e d i e n a p o k r a č o v á n í (75372)

"Už se vseobecně vi,že Šmíd vrací Svazu Včelpo i s dluhy ????????????????" <

A není to kachna? Majitelelem nemovitostí jsou, mají desítky činností, prostě podle registrů fungují, jestli někdo z kecu a hecu něco vrací, tak to nevím jak by to šlo, protože něco mít a vrátit původnímu vlastníkovi nemovitostí je dost problematické. Majetek dostal a dluhy nechce? Doufám že to p. Machová ošéfovala i z této stránky a Šmíd má věk, je prostě ve věku kdy lidi kecají a je jim úplně všechno jedno. Jednou do toho chctěl vlézt, podařilo se mu to, tak ať to dělá. Když to Včelpo chtěl zvelebovat.

"Už se vseobecně vi,že Šmíd vrací Svazu Včelpo i s dluhy ????????????????"
a.
To jsem teda zvědav, co se z toho vyvine. Aby Včelpo pod ČSV konkurovalo soukromníkům a bylo pro zisk nemá smysl, protože by se zase spadlo do podobného průšvihu s tím ukrajinským medem jako předtím.
Jediná možnost, jak Včelpo pod ČSV dlouhodobě provozovat je balit med členských včelařů a to na nekomerčním základě, to znamená spíš s dotovanou ztrátou než se ziskem. Ovšem to nemusí být politicky průchodné.
Druhá možnost je že by ČSV zafungovalo jako krizová dočasná správa. Splatit dluhy, rozjet podnikání, aby se značka Včelpo dostala na původní hodnotu a potom to jako fungující podnik všechno prodat. Ale zase jestli by to funkcionáři ČSV uměli a jestli je na to vůbec vhodná doba.
I když zase dnes v době zeleného blbnutí by to mohla být velmi vhodná doba, prodávat někomu k podnikání zpracovnu stoprocentně ekologické potraviny...

Kočovný včelín se už nevyplatí ani vyrobený provozovat, natož dnes vyrábět. Když nemá STK, je strašně drahé ho převážet, protože dnes na to musí být téměř plnohodnotný cirkus převážení speciálních nákladů, nedá se jen zapřáhnout za traktor a převézt. A když má STK, je strašně drahý na pořízení a je problém ho co dva roky přistavit na kontrolu. A i docela drahé ho udržovat.
Dnes budou asi nejvhodnější velké uzavřené palety coby včelín nebo menší otevřené palety, které se převážejí buď na přívěsu nebo na korbě nákladního auta a buď se pod ně přívěsem podjede nebo se naloží na korbu pomocí ruky.
Co se týká materiálů, je asi nezbytné být žroutem internetu a shánět . kdo má levný materiál nebo kdo například vyprodává sklad, protože třeba nutně potřebuje peníze... všechno kupovat poud možno z eshopů, ne od místních prodejců. U barev je třeba kupovat barvy staršího typu, které jsou levnější a jen se musí obnovovat třeba co 10 let, zatímco novější třeba co 20 let.

Na svep.fondu je myslím 25melounů. když se to dá dohromady
možná to vynde a popř zvednem členské na 500 kč.

12 melounu to nebude ani pulka.Snad je predpoklad,ze platnost te podivne znejici kupni smlouvy na 1 kc a slib doplatku neni pravne napadnutelna a pozemky pod Vcelpem k ni patri a nejsou solo...Kazdopadne cela kauza Vcelpo je opravdu majstrstyk vedeni svazu,jenom co je pravda.

Já si myslím,že ovečky to asanují ještě je dost peněz ve svépomocném fondu i když byl založen k jinému účelu.Taky by se mohl vypsat mimořádný příspěvek třeba 200 kč na člena a máme hned 12 melounů.

Už se vseobecně vi,že Šmíd vrací Svazu Včelpo i s dluhy ????????????????

Pěkně se včelaření prodražuje, byl jsem pro pár prken na úly, ceny + 100%, nevzal jsem už nic. Kolega dodělal vůz,jen za nátěr 10 tisíc, barvy si nevyrobí, jinak všechno na koleně i tak majlant říkal. Tady ještě med prodávají za 150kč i v místních inzerátech, sranda no.

Takové kecy o řepce má akorát ten, co má další snůšky - akát apod... Jinak by se vyjadřoval jinak.

Poslední 3 roky je produktivita včelstev nula. Co se ze včelnice pracně ze včel vypumpuje, ty samé kg se dokrmí cukrem a to nepočítám oddělek, který si nepřinese nic.

,,Dříve řepka byla pro včely výhra"

A dneska bez řepky by včely padly na jaře hladem. A ty lepší co by si nějaké zásoby přinesly a nepropolodovaly, tak by padly až v létě. Poslední 3 jara nebyl žádný jiný med než řepka. Hlavně počasí - chlané a upršené jara. A tady ovocných stromy vykácené, místo pampelišek trávníky zhoblované, pole dokonale herbicidované, okraje polí a příkopy vyfrézované mulčovačema - to je teď v módě, města to dotují a turismus bují.

Nebude řepka, včely se budou držet celoročně na cukru, a med takto žádný.

Dříve řepka byla pro včely výhra. Sice, pokud se včely dovezly do řepky, obvykle během první poloviny kvetení přišlo mizerné počasí, buďto déšť a sníh nebo jen slunečno, ale zima a mrazivý vítr od severovýchodu, takže téměř vždy byly vysoké ztráty létavek a včely zeslábly. Ale v druhé polovině kvetení řepky se to vykompenzovalo, včely zesílily , přitáhly med, vykrmily se na pylu...

Ale houby,repka neni pro vcely zadna vyhra.

Holt to je ten zelený nebo antibabišovský výplach mozků.
Řepka se pěstuje na velkých lánech velkých zemědělců a ti jsou oškliví, správní jsou jen ti malí a eko a bio, co nemají stroje a okopávají to tam div ne ručně motykami.
Anebo řepka na velkých lánech nejvíc vydělává estebákovi a ten vždy, aby vydělal co nejvíc, to pole ničí ....

omluuva , poslední odkaz je ono, 2. host, hanba včelařů

https://prima.iprima.cz/porady/inkognito/4-epizoda-0#utm_source=seznam&utm_medium=tv_program

https://tv.seznam.cz/program/27992779#utm_content=channel&utm_term=po%C5%99ady%20tv%20prima&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

https://auth.iprima.cz/user/login?dark_mode=false&redirect_uri=https%3A%2F%2Fprima.iprima.cz%2Fporady%2Finkognito%2F4-epizoda-0&lpt=main&customLogin=eyJ0aXRsZSI6IlxuICAgICAgICBQcm8gc2xlZG92w6Fuw60gZXBpem9keSBqZSB0xZllYmEsIGFieXN0ZSBzZSBwxZlpaGzDoXNpbGkga2Ugc3bDqW11IGlQcmltYSDDusSNdHVcbiAgICAgICIsIm1vdmllIjp7InVybCI6Imh0dHBzOi8vYzMucHJpbWFjZG4uY3ovc2l0ZXMvZGVmYXVsdC9maWxlcy9zdHlsZXMvc2xpbV9tZWRpdW0vcHVibGljLzgvNzcvNjAyOTk4OS1pbmtvZy5qcGc/aXRvaz1QZkFPR2V2VSZjPWRlZl9jbG91ZGluYXJ5IiwidGl0bGUiOiI0LiBlcGl6b2RhIiwiZ2VucmVzIjoiU291dMSbxb5uw60sIFrDoWJhdm7DvSIsImNvdW50cnkiOiLEjFIiLCJ5ZWFyIjoyMDIxLCJsZW5ndGgiOiIgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgIDUxIG1pblxuIn19

Nejde o Špačkovi, jde oto, že když jeden velký padne, dvacet jiných poněm nastoupí do boje o zákazníka s tímto zboží a začne vše od znova. Chyba je někde jinde, ne u Špačků. Jde o mantinely u kupců a dovozců s medem. Což EU nedovolí, EU filozofie u medu je aby ho tu byl přebytek v mnoha kvalitách. To snad pochopil každý kdo se o věc zajímá. Nic se v tomto směru nezměnilo od vstupu do EU a hodně dlouho to tak podle všeho zůstane.

Zajímavé že Špačkovi zaspali dobu, na bazoši takový med byl dávno. Loni prý podle sdělení na VF prostě obvolávali tito kšeftmoni včelaře s tímto medem. Prostě si myslím, že chcou tuto díru mezi dovozovou kvalitou na kterou slyší kdejaký ziskuchtivý včelař vyplnit po moderním způsobu.

ČSV tento obchod nepodporuje přes inzerci ve Včelařství, stejně jako inzerci starých úlů kvůli moru.

Díky ČSV.

Členské peníze jsou využívány v tomto směru dobrou filozofií.

PSNV by se měla zamyslet, chyba byla podle mne jak u podpory langstrotha, tak s medem z Ukrajiny. Vždy je potřeba si položit otázku a odpovědět si nani správně: Udělal by nějaký ukrajinský spolek to samé? Otiskl by od nějakého místního velkého překupníka český med za 45Kč? (adk.cena podobné 80Kč unás) Myslím si, že místo redakce takového časopisu by byla vypálena pro výstrahu.

Predne by si tohle mel ze strany vcelaru vyzrat Spacek,vzdycky jsem tvrdil,ze vcelarina a i prodej medu je predevsim o vcelarskem hledisku a nelze to brat jenom jako kseft.Bohuzel to tak nekteri berou a vcely se meni pouze ve vyrobni prostredek a nebo moznost podojit stat o nejake dotace.Pokud by si to nekdo chtel vylozit tak,ze tim minim komercni vcelareni,tak je vedle jak ta jedle..I mezi profiky je spousta lidi,kteri by se k takove prasarne,jako je preprodej Spackova medu v zivote nesnizili.

Nechápu že to vůbec otiskyli.Neodebiram MV ale pokud ano je to pěkná prasarna. Je jedno jestli med obsahuje At nebo odkud ho pervezli podstatné je ,že tento med může uvádět do oběhu pouze schválena provozovna a musi uvadet zemi původu. Bohužel takových dovozců a baličů je mezi námi více.

https://orlicky.denik.cz/zpravy_region/malo-medu-muze-za-to-prilis-mnoho-vcelaru-a-rychly-nastup-jara-20210906.html
Konečně se už začíná i oficiálně mluvit o hrozbě převčelení.
a.
Akorát se tam taky blábolí o klimatické změně jako dnes pomalu v každém článku. Holt ovce se musí soustavně strašit, aby se moc nevzpouzely, až se budou Green Dealovsky stříhat.

Aby to ještě vůbec byl ukrajinský med, nebo se zde jen využívá značka ,,krajinský med" protože je ,,pravý" a tudíž lépe ohodnocen než čínský vprodukovaný z cukru? Ukrajinský podnikatel by mohl taky vydělat. Ani v tomto není jistota že se nejedná o směsku kdoví z čeho. ATB to je časovaná bomba, Medokomerc si ATB v tom velkém množství ohlídá, nevěřím tomu, že by se nechali nachytat při kontrole jako včelpo, oni jsou největším dodavatelem do řetězců. Ale překupník spekulant na to dojede až příjde várka s ATB a objeví se v medu ,,od vlastních včel", pěkné.

>RP:Jenomže přijde hygiena, odbere taky vzorky, ty dá do drahé laboratoře, kde díky třeba dotacím jsou velmi drahé mašiny s velmi vysokou citlivostí a ejhle - oni tam něco najdou.<

V ukrajinském medu musí něco býtjako atb, protože stím běžně léčí choroby plodu. Pokud tam nic nenajdou, jde o nastrčený vzorek nebo to není ukrajinský med. Záleží natom jaké atb hledají, pokud není jistota nebo seznam používaných úč. látek, takový doložený rozbor na atb je jen výkřik do tmy.

Marketum je uplne jedno co je to za puvod medu. To je riziko dodavate. Dodavatel musi drzet vysoke skladove zasoby vuci retezcum. Jinak riskuje vysoke pokuty prip. Vylistovani ze sortimentu.

Tyto dovozy ukrajinskych medu jsou pandorina skrinka. Pokud je zacnou prodavat i cesti producenti, nekterou partii prekontroluji veterinari a objevi zakazana antibiotika a uz zde mame kauzu ze uz ani od ceskeho vcelare se neda koupit kvalita. A to by rozbilo duveru a dobre jmeno. A byl by pohreb ceskeho vcrlarstvi a opylovaci sluzby.pac bychom med dodavali do retezcu za jejich podminek

Jojo přesně, jde o pěkně toxický produkt, ne ve smyslu potravinářském, ale jako likvidátor konkurence, dostat ho přes pár včelařů - překupníků do ,,prodeje ze dvora" a znehodnotit tak český med.

A k těm výkupním cenám v době nedostatku českého medu je taky dost možné, že si medokomerc zpětně vykupuje tento ukrajinský med už jako český. Nejdřív ho papírově prodají po několika tunách kamarádíčkům co ho kryjí dostatečným počtem včelstev, a ti ho pak jakože dovezou do výkupu.

Dvě mouchy jednou ranou.

Nákup medu na UK a jinde z pochybných zdrojů je poukázka na opakování aféry Včelpa.
On to dovozce nakoupí, v laborce zadá kontrolu třeba na rezidua antibiotik a podobných zakázaných látek a když to vyjde negativně, myslí si, že je v pohodě. Jenomže přijde hygiena, odbere taky vzorky, ty dá do drahé laboratoře, kde díky třeba dotacím jsou velmi drahé mašiny s velmi vysokou citlivostí a ejhle - oni tam něco najdou. A pokud to jsou látky, na kterých se v EU nedohodli na jejich spodní hranici a tudíž platí pravidlo předběžné opatrnosti, že se tam ty látky nesmí nalézt vůbec, tak med je automaticky nebezpečný. A stahuje se z obchodů a likviduje se na náklady dovozce někde v kafilérce.
a.
U toho Včelpa mně navíc připadalo, že to byla dokonce likvidace nepohodlného konkurenta.

Včelpo bylo moc krátkodobé, potřebuje se využít charakter mnoha, tj lakoty a do kolen vrtání pro groš. Potom se může jen podle seznamu prodaného medu přesně nasměrovat kontrola tak aby se dobře plnil pranýř. Ano, potom bude repete typu Včelpo.


Pastička se znovu natahuje. Nyní na samotné včelaře, protože jsou poslední kteří konkurují ...


Aj dojde doba, kdy bude zboží zašifrovaný tak že nepůjde padělat jak se začíná u investic do vína. Ta doba si oto u medu už hodně dlouho říká.



https://cestasey.cz/clanky/67-blockchain-jako-vino-menime-zpusob-jak-lide-investuji-do-luxusu/

Zkus to,uvidis.To uz si vykupci muzou nakoupit rovnou u Spacka a ne kupovat od vcelaru.Spacek cilevedomne pracuje na likvidaci znacky Cesky med.

v MV je inzerát medomercu, uk slunečnice za 80 kč/kg. Co když ho někdo nakoupí a prodá ho zpět do výkupu za 90 Kč?
na 300 kg sudu vyděláš 3000 Kč.

300 jsou clensky prispevek,nema s casopisem co delat.Pokud by jsi casopis nechtel zasilat,coz muzes nechtit,budes platit opet 300.Je to normalni clenske,tak jako se plati u zahradkaru,chovatelu atd.Casopis je z dotaci.

Prosím o vysvětlení od př.Zdeňka,který ve svém příspěvku z 21.8.21 cituje,že 300,- není příspěvek na časopis Včelařství.Na co platíme onu částku ?

Amerikanci dosli nato, ze se zvysenim CO2 se snizi podil proteinu v pylu az o 30 procent.

No, ono se jedná o to, že když v celé ČR bude jen těch pár nebo o něco víc než 10 linií včel rozchovávaných komerčními chovateli matek a masově nakupovaných včelaři, tak je jen velmi malá až prakticky nulová pravděpodobnost, že se ten výběr trefil do nějaké linie odolné třeba těm virům.
KDYBY ale aspoň takových 20 let každý větší včelař zase začal každoročním výběrem matek rozchovávat svoji místní regionální linii, byly by to potom stovky až tisícovky různých místních linií s různými originálními kombinacemi genů. Tam je pravděpodobnost, že aspoň nějaká linie se projeví jako že je k těm virům znatelně odolnější už dost velká. Možná vzhledem k tomu, že ty různé viry se vyskytují u včel od nepaměti,takže včely s nimi už dlouho bojují, mohla by to být pravděpodobnost hraničící s jistotu, že aspoň jedna z těch linií je odolnější tak, že to bude vidět.
a.
Na odolnost proti varaóze by to určitě nestačilo, protože to je nový patogen, tam by musel být výběr možná ze statisíců nebo miliónů takových místních linií, aby se ukázalo, že v jedné nebo dvou vznikly takové náhodné kladné mutace, že jejich včely dokáži varoa nějak omezovat, ale u virů by mohly stačit ty tisíce.

,,A dříve nebo později se objeví taková (linie), která bude k těm virům znatelně odolnější než okolní a ta se pak bude rozchovávat, zatímco ty citlivé budou úhyny mizet. A po několika takových krocích může být nakonec celá populace včel v ČR odolná. "
-------------------------------------------

Problém je v tom, že tato úvaha není ničím podložená, tedy že příčina neodolnosti včelstev na nemoci je v plošném šlechtění včelstev na užitkové vlastnosti. Dříve nebyly ty komerční linie a nebylo tolik úhynů, ale nelze mezi to dát rovnítko.

Je to jen domněnka.

Asi jako to, že pořád prší, protože prý nelítaj letadla, i když podle meteorologů když už, tak by to mělo být obráceně že nemá pršet, ale to je vlasně jedno, letadla už zase lítaj víc jak před koronou,.... a že vysychá nebo se vyplavuje půda, protože zemědělci špatně hnojí a špatně ořou atd atd, nebo že je pořád zima, protože je jinak golfský proud - nelze s jistotou tvrdit že jeden jev je příčinou něčeho jiného. A spousta dalších teorií - zelený marxismus globálního oteplování díky fosilním palivům atd...

P. Titera je garantem chovatelskeho sdruzeni kranky u MZe podle zakona o sechteni zvirat a kranka je podle daneho zakona i narizena. Takze mi vychazi, ze to bude clanek onicem co by mohlo situaci s povinnosti tu chovat kranku zvratit do normalni situace mit nejaky sirsi vyber z materialu. Co vim, tak kranka ma nekolik desitek linii, ale furtje to kranka.

Jinak když jsem se začal o včely zajímat já, nkdy ke konci sedumdesátých let minulého století, tak byly včelstva rozděleny svými projevy zhruba do tří skupin. Jedny měl příměs vlašek. měly sklon být světlejší a "žlutější", byly živější, se sklonem k loupeži, přes zimu soustavně i v malém množství plodovaly, zimovaly silné a měly velký opad mrtvých včel. Měly sklon být přes léto velmi silné. Jejich rok byl tehdy, když byla zhruba střední až teplejší zima bez zvratů a od předjaří bylo středně teplo až tepleji, tehdy se rozjely strašně moc, byly brzo silné a přinesly hodně prvního jarního květového medu. na medovici byly taky slušné. Špatně dopadly, když byla velmi tvrdá dlouhá zima bez proletu anebo hned po slunovratu když byla obleva, kdy se silněji rozplodovaly a potom přišly mrazy.
Tmavé včely byly spíš tmavé, méně ochlupené, přes léto slabší, dokázaly se při práci silně rozdivočit a útočit. Zimovaly dobře v typicky sychravé a kolísavé zimě a rozjely se lépe než ostatní v podobné sychravém předjaří s kolísavými teplotami. Při zimování měly dost mrtvolek a myslím, že byly náchylnější k virovým chorobám. Na jaře byly spíš slabší a květového medu tak měly méně, rozjely se na plnou sílu až později v květnu a měly pak hodně medu hlavně pozděj i v červnu , červenci až na konci srpna.
Krańka byla spíš šedivější chlupatější včela, klidná a méně útočnější. Zimovala s velmi malým počtem mrtvolek a malou spotřebou zásob. Její optimální rok byl tehdy, když byla dlouhá a chladná zima bez proletu a dlouho do jara, které se potom hned převrátilo do většího tepla. Zesílila o hodně rychleji než jiná včelstva a hned na jaře měla vysokou snůšku prvního květového medu. A potom druhého ke konci května. Pozdější snůšky už bývaly slabší, hlavně ty medovicové. Kraňka dopadla špatně, když byla uprostřed zimy silná obleva a ona se rozplodovala do následujícícho mrazu. Stejně dopadla špatně, když byla zima krátká, teplo v předjaří brzo a potom nastaly typické jarní plískanice. Kraňka se hned na začátku teplého předjaří rozjela a potom s množstvím plodu čelila období mokrého jarního sněhu, studeného deště a nočních mrazíků a ve výsledku tak nakonec na první jarní snůšku proti ostatním včelám byla slabší a první snůška byla menší.
Ty rozdíly v těch včelstvech byly tehdy, oproti dnešku, mnohem větší.

Asi záleží v čem mizerné vlastnosti. Rozhodně ne v přínosu medu, protože aby přežila a množila se, musely v tehdejších podmínkách i pozdnější roje nasbírat dost medu na zásoby na zimu neboli zaplnit průměrnou dutinu stromu medem.
Obecně mohly být v létě třeba příliš slabé a nosit tak ze snůšek příliš málo medu. Což je logické, protože ve skutečnosti průměrné dutiny ve stromech vhodné pro přežívání včelstev, hlavně ve stromech ve výškách nad cca 4 metry, mohly být dost malé, tak 5 - 10 litrů. Větší duitiny totiž podle mne už obvykle mají i větší otvory, kterými se v zimě na včely snadno dostali škůdci, kuny, větší ptáci a podobně. A pokud byla dutina níže než 2 - 4 metry, kmen stromu byl sice silnější, ale včely mohly najít myšice. které si za nízkých teplot přes zimu mohly chodit do dutiny na včely jako do špajzu.
Nebo mohly být při rozebírání včelstev neklidné na plástech, zmatkářské, takže včely utíkaly z plástů do všelijakých koutů a snadno tak ztrácely matku.
Nebo mohly být příliš divoké, takže při rozebírání včelstev útočilo na včelaře zuřivě mnoho desítek až stovek včel. Přizpůsobení na ochranu proti třeba medvědům. Mohly být tak divoké, že při rozebírání díla si mohly příslušným feromonem označkovat i vlastní plásty a včely a potom je pozabíjet. Včetně vlastní matky. S náznaky tohoto chování jsem se setkal za mlada při včelaření v zadováku.

Původní včela tz. r. cca 1880, měla prý tak mizerné vlastnosti, že se díky Rakušanům a Slovincům a díky pár aktivistům zadařilo založit spolkx a hlavně financovat z inzercí pro nakup u českých a moravských příznivců dovozovych matek. Takže je to absurdní predstava číst článek o puvodni včele, kterou kvuli nevyhovujícím vlastnostem nikdo nechtěl, ale, prý, byla podle nejuznávanějšího odbornika good na lesni snusku, podle informací co tu čtu. Vždyť se do dob Haragsima ani o puvodu medovicoveho medu noc nevedelo, definice byl tzv. listovy med, takze to Vcelarstvi asi rozbalim z igelitu a proctu si informace otom, co si mám o puvodni vcele odborne myslet.

Původní včelu už asi vzít nikde u nás nejde. A vypadá to, kde jinde ve světě je ještě původní černá včela, jsou to rasy na dnešní dobu už málo prošlechtěné a výrazně horší než včela, která je u nás, byť u nás je to kraňka.
Asi mnohem lepší, než shánět někde černé včely, by bylo vykašlat se na jejich shánění, zabojkotovat ty komerční chovatele matek, nic od nich nenakupovat a nejméně 20 let poctivě šlechtit a vybírat včely nejlepší na medovicovou snůšku a pro místní region.
Mimo jiné se tím podle mne odstraní hromadné úhyny,protože v takovém případě vir neproletí od Jablunkova po Aš defakto geneticky homogenním mixem pár vybraných a chovateli matek rozchovávaných linií, ale každých několik kilometrů narazí na geneticky jinou linii. A dříve nebo později se objeví taková, která bude k těm virům znatelně odolnější než okolní a ta se pak bude rozchovávat, zatímco ty citlivé budou úhyny mizet. A po několika takových krocích může být nakonec celá populace včel v ČR odolná.