Včelařská konference

Pokud mel 150 vcelstev,dobre mu tak.Naprostta vetsina nema ani 30,natoztak 60.Staci se zacist do statistik poctu vcelstev a vcelaru.Ono mimochodem,az se financ jednou zacte do daneni 1.D,bude taky veselo.Nic to nemeni na faktu,ze 99,9 % ceskych vcelaru nic rozepisovat nemusi,bo neni co.

Mimochodem,zverinu muze prodavat ze dvora i ucastnik honu,asi bude treba aktualizovat vedomosti.Staci klepnout do google prodej zveriny ze dvora.

Radime můj názor na tvůj příspěvek ,,Ale ten titulek je blbĕ" Myslím že jsi mimo tady je vcelařina ne myslivost.Vyjádŕi se raději k příspěvku před tebou . Nezlob se za názor.

Radime mi názor tvůj příspěvek ,,Ale ten titulek je blbĕ" Myslím že jsi mimo tady je vcelařina ne myslivost.Vyjádŕi se raději k příspěvku před tebou . Nezlob se za názor.

Ale ten titulek je blbě.
Zvěřinu prodává myslivecké sdružení jako samostaný ekonomický subjekt a jako produkt své činnosti. A to by měl být prodej ne ze dvora, ale podle snad Zákona o myslivosti nebo tak nějak. I když ta charakteristika je velmi podobná.
Nemůže ji prodávat samotný myslivec jako soukromník. Pokud si pod svým jménem sám, namísto mysliveckého sdružení, nepronajme celou honitbu, což myslím dnes není možné. Nebo jako soukromá osoba neprovozuje oboru nebo jiné chovatelské zařízení na lovnou zvěř. Jako soukromá osoba provozující chovatelské zařízení by jako prodej Ze dvora zvěřinu asi prodávat mohl.

Ono to je pro me zasadni info. Kamos v bydzove takto rozepsano mel a narazil . Osocili ho z podnikani na cerno. A to mel 150 vcel rozepsanych na rodinu. Takze proto se ptam jak to je ikdyz zde budete delat mrtve brouky. Je otazka jak dlouho.

To jsou zase starosti,nemate nic dulezitejsiho na praci nez prodej ze dvora?

A rozepisovani na dalsich x lidi. No ntevim. Kdo ma rozepsano asi uz zacina spatne spat. Vse je totiz jinak.

No pozor myslim ze kolega ma pravdu. Zde na myslivcich si uvedomim ze prodej ze dvora je trochu neco jineho nez co nam doted vsici tvdrijou. Asi myslivci nebudou v sede ekonomice jako vcelari .

Prosím vás diskutujte o včela teď ne na vzpomínky před třicetiaceti lety a teđ to vím co bylo možná pro někoho,pobuřující pro někoho kdo se chce vyjadřovat ke každému článku i když si to nagugloval a věŕi tomu Já raději mám praxi Tak,že kolik včelstev jaká oblast (nejbližší město) bude možná věcná,nejsem nováček.

Prosím vás diskutujte o včela teď ne na vzpomínky před třicetiaceti lety a teđ to vím co bylo možná pro někoho,pobuřující pro někoho kdo se chce vyjadřovat ke každému článku i když si to nagugloval a věŕi tomu Já raději mám praxi Tak,že kolik včelstev jaká oblast (nejbližší město) bude možná věcná,nejsem nováček.

"Co si neumím představit, s jakou podmínkou vyšlechtěnou dělnici přesvědčí situace, kdy místo snědení a kanibalismu z důvodu úklidu a výroby kašičky ty zbytky vyhodí. "
Já si myslím, že to není otázka nějakého přesvědčování, ale otázka nastavení instinktu daného geny.
Neboli se musí šlechtit něco jako "nehospodárná" včelstva. Včelstva, která všechno, co spadne na zem nebo obecně se objeví na nestandartním místě, se nepokusí využít jako zdroj, ale všechno to nekompromisně odstraní z úlu. Anebo to tam aspoň nechají, to už je víceméně jedno, ale nikdy se to nepokusí využít.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 7. 2021
Re: Je cistici pud samospasitelny? (75214)

Jinak ale myslím, že čisticí pud a pud získávat bílkoviny ze zbytků roztoče jsou dvě spíš oddělené věci.

.........

Nejde jen o zbytky roztočů, nyní si lze po zhlédnutí takového pojídání představit proč je tak infekční zvápenatění, nosema, mor, hniloba, viry ... protože včela pokud uzná, že je takový zdroj nemoci dobrý k výrobě kašičky, tak ho prostě použije.

Co si neumím představit, s jakou podmínkou vyšlechtěnou dělnici přesvědčí situace, kdy místo snědení a kanibalismu z důvodu úklidu a výroby kašičky ty zbytky vyhodí. On i přebytek pylu a zároveň jeho velký přísun do úlu nemusí znamenat to, že dělnice ty patogeny z kanibalismu nepojí a nepoužijí. Proto si myslím, že jde u propuknutí nákazy hlavně o poměr infekční stravy vůči neinfekční a to smíchávání a ředění při virulenci nebo sporulaci. A z tohoto vychází odpověď naco provádět výběr a šlechtit záměrně nebo nevědomky včelu. Nevědomky proto, že šlechtitelé často hodnotí až znaky, přímou věc která způsobuje dané vlastnosti zůstávájí ukryté a jsou tajemstvím či záhadou přímo i šlechtitelovi.

Jinak ale myslím, že čisticí pud a pud získávat bílkoviny ze zbytků roztoče jsou dvě spíš oddělené věci. Takže mohou existovat včelstva, která mají dobrý čisticí pud a roztoče vynesou ven tak, jak jsou a včelstva, která ochotně před vynesením vyberou z roztoče jeho bílkovinnou část.
a.
Tady může být i mechanismus náhlých kolapsů včelstev. Dokud je včelstvo v pořádku, létavky budou nejspíš stíhat přinášet dostatečné množství pylů a dostatečně diverzifikovaných, z různých rostlin. Krmičky tak nemají důvod shánět proteiny jinde než z pylu.
Jakmile z nějakého důvodu, třeba slabší virové nákazy plus současně třeba menší nedostatek nabídky pylu atd nastane v úle vzhledem k množství plodu nedostatek proteinů, začnou krmičky využívat proteiny z mrtvých roztočů. Tím dostanou do včelstva virovou nálož, ta zvýšením infekčnosti nebo přidáním dalšího druhu viru k tomu prvnímu začne ještě víc paralyzovat zásobování úlu pylem létavkami. Vznikne ještě větší nedostatek proteinů, krmičky o to víc začnou vysávat mrtvé roztoče, o to víc se do včelstva dostane virová nálož ... Plod se líhne porušený, protože jednak je napaden viry, jednak má nedostatek proteinů, vnitřní prostředí včelstva se začíná rozvracet, nepřibývají nové zdravé včely....a včelstvo spěje ke kolapsu....

No přísun proteinů do úlů je dnes ve většině prostředí výrazně horší než před takovými 30 nebo dokonce 50 lety.
Ale je to zásadně kombinováno s převčelením. Kde na kilometr čtvereční připadají 2 - 4 včelstva neboli například včelař má nějaká včelstva v malém počtu na zahradě a do 500 metrů, kilometru žádná jiná včelstva nejsou ani do 2 - 3 kilometrů nejsou velká stanoviště třeba s 15 - 25 včelstvy, je tam dost pylu i v dnešní průměrné krajině nebo na střeše paneláku ve městě. A včelstva tak obvykle prosperují.
Kde je v každé druhé třetí zahradě nějaké stanoviště nějakého včelaře, třeba i s málo včelstvy, je dnes nedostatek pylu a včelstva trpí proteinovou podvýživou a proto třeba vyjídají v úlech ty roztoče. Zatímco před 30 nebo dokonce před 50 lety bylo i při stejném počtu včelstev pylové pastvy dostatek.

Zajimave informace odkrývají na kanálu youtube - Inside The Hive TV

Jde o zdokumentované pojídání zbytků po roztočích pojídačkou. Zřejmě krmičkou, která pro výrobu kašičky potřebuje více proteinů.

https://www.youtube.com/watch?v=QLk4fzD_Q9w

Jde o to, že včelstvo které je šlechtěno na čistící pud, může zkolabovat logicky rychleji, než včelstvo nešlechtěné. Samozřejmě je to případ od případu, šlechtitel který má jiné podmínky na svém stanovišti má odlišné zdroje bílkovin než druhý včelař. Jak po kvalitativní tak po kvantitativní stránce.

Zásadní co si lze ale odvodit z informace o pojídání roztočů včelou je, že je včela pojídá z důvodu hladu po proteinu s následnou přípravou krmiva pro larvy.

Jenže zároveň stím pokud jsou omezené jiné proteinové zdroje, je takové chování příčinou zvýšení infekčního tlaku na chovaný plod.

Pokud je přísun bílkovin slabý, virulence ze zbytků po VD i z pár buněk silná, je velká pravděpodobnost že infekční tlak díky slabému dalšímu naředění proteinové skladby krmné kašičky je vysoký.

Je známo že ředěním a snižováním koncentrace patogena infekční tlak klesá.

A takto krmený plod po vyběhnutí prakticky nese známky deformace křídel.

Na časové ose jde tedy přibližně o čas těsně po letním slunovratu tj okolo 21.6. startem hladu po proteinu, který nyní 24.7. již viditelně nese následky a propuká někde na některých stanovištích do známek deformovaných křídel včel (dělnic, trubců).


Takže je logické si myslet, že šlechtění na čistící pud je vlastně jinak šlechtění v obžerství proteinů, jenže včela nerozlišuje jestli prospěšného proteinu nebo infikované nějakou známou včelí nemocí.

Ve videu je tento aspekt zdůrazněn jako překvapení a objev.


Asi nejdůležitější informací tedy je, že přímý boj proti virózám nebo bakteriózám které je schopen přenášet kleštík, je neustálý přísun prospěšných proteinů do úlů, obzvláště od období letního slunovratu. Dělnice pokud ji kleštík chutná, neumí rozlišit prospěšný nebo neprospěšný (infikovaný) zdroj bílkovin.

Jedním z důvodu destrukcí je tedy prokazatelně konzumace špatné bílkoviny přímo krmičkou nebo přípravářkou krmě kterou předá dál krmičce. A ta probíhá díky čistícímu pudu, na který probíhají záměrné selekce včel. Proto si logicky myslím, že šlechtění na čistící pud není samospasitelný.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 7. 2021
Re: Rezistence roztoce varroa na kyselinu stavelovou? (75210) (75211)


Aby ty bakterie roztoče skutečně chránily, musely by být těmi bakteriemi osídleny přímo orgány roztoče, které jsou na kyselinu citlivé a to v dost velké hustotě, aby dokázaly koncentraci kyseliny okamžitě snižovat pod účinnou mez. A to je málo pravděpodobné.

.....

Je to zajímavé, protože šťavelany, které vznikají spolu s vápníkovými ionty tvoří např. odstíny květů, jsou součástí pylů, moc bych zato nedal, že i kooproducenti medovice mají nějaké vylučování šťavelanů. Jde o vylučovací soustavy živé přírody vyskytující se v její ekologii, která dělnice ochutná a podle atraktivity, kterou tvoří zpravidla cukernatost, tak pokud je to pátračka, tak přesměruje včelstvo na takový zdroje.

Lze tedy v elementárním pojetí říci, že vápník, vedle jiných prvků, je běžnou součástí včelí stravy.


Pokud ano, lze rezistenci očekávat ve stejném horizontu, jako u amitrazu, fluvalinatu, atp.

Připomenu že to pravidlo, jak se domnívám, je takové že jak rychle rezistence roztoče se objeví, stejně rychlá možnost je, že se i ztratí.

Navíc v rámci organismu Varoa by roztoči nijak zvlášť nepomohlo, i kdyby jeho mikroflóra byla těmi bakteriemi osídlena. Je totiž mnohem pravděpodobnější, že kyselina působí na jiné orgány roztoče než ty, které jsou tou mikroflórou osídleny. A v takovém případě by bakterie likvidující tyto kyseliny zmírňovaly jen nějaké dlouhodobé sekundátní následky působení kyseliny na roztoče.
Aby ty bakterie roztoče skutečně chránily, musely by být těmi bakteriemi osídleny přímo orgány roztoče, které jsou na kyselinu citlivé a to v dost velké hustotě, aby dokázaly koncentraci kyseliny okamžitě snižovat pod účinnou mez. A to je málo pravděpodobné.

Ale varoa se mimo léčení s kyselinou šťavelovou a mravenčí prakticky nesetkává. Proto i kdyby roztoč tyto bakterie obsahoval a byl jimi osídlen, mimo léčení by ty bakterie neměly využití a proto by v konkurenci jiných se buďto nemnožily nebo by rovnou jako nějaká genetická linie v konkurenci s jinými bakteriemi mohly snadno i zaniknout.

https://sfamjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/lam.12486

https://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=en&u=https://sfamjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/lam.12486&prev=search&pto=aue

překlad google:
Zde uvedená data jsou ve vynikající shodě s nedostatečným výzkumem tohoto tématu, který naznačuje, že aktinobakterie mohou přispívat k významné části mikroflóry varroa. Nelze však dostatečně zdůraznit, že tato práce není žádným způsobem zaměřena na analýzu mikrobiální komunity V. destructor . Spíše testuje hypotézu, kterou může varroa spojovat s bakteriemi schopnými vychytávat kyselinu šťavelovou. V souladu s touto hypotézou naše data ukazují, že ve skutečnosti, alespoň s V. destruktorem, který jsme sklízeli, existují oxalotrofní bakterie schopné použít kyselinu šťavelovou jako jediný zdroj uhlíku. Existuje tedy možnost, že roztoči varroa mohou vyvinout rezistenci na kyselinu šťavelovou získáním mikroflóry schopné ji degradovat.

Pleteš dohromady úplně nesouvisející věci, prodej ze dvora a prodej zvěřiny mysliveckými sdruženími.
A taky si pleteš fóra, tady jsou včelaři.

Dohledal jsem,ze je možná prodej zde dvora v rámci myslivosti. Koupíš danka, srnu , kanec, v rámci pravidel ze dvora. Znamená to, že si koupím koloovnici a stžílím vše co se hne jakožto přebytek. tj z dvora zvěřina

Ze dvora je super

Ehra (37.48.63.104) --- 12. 7. 2021

DEJTE VĚDĚT.

KŠ a KM narušuje sice cyklus množení VD, ale mám dojem, že podporuje velmi zvápenatění. Což je tedy nanic.

Ten dřívější termín na jaře varomed byl. Už jednou nedodali formidol, proto se objednává vše v dubnu.

A co varoa?
Začíná se prý objevovat na včelách v počtu několika ks na obsednutém rámku, to nevypadá moc dobře. Přitom bylo nechladnější jaro za 60 let. Včely se dostaly do jarního rozvoje až na začátku června, letos se nelze vymlouvat na příliš brzké rozplodování a mnoho generací VD, ještě v květnu bylo ve včelstvech 2-4 rámky plodu, tedy vše nasvědčuje tomu, že letos by měl mít VD nejhorší podmínky k množení. Takže jak?

Nam dosel v poradku 15.6.

Minulý týden odebrání léčiva VarroaMed dodán. Novojičínsko

V sobotu 10.7. jsme dostali objednaná léčiva proti
varoáze.Ale mimo VaroMedu, které Dol nedodal.Žádné
zdůvodnění!! Co se to děje?? Je to tak pouze ve
Svitavském okrese, nebo to je v celé ČR ??
DEJTE VĚDĚT.

Wie wäre es, ein heißes Mädchen zu
treffen? Ich bin jetzt frei für
dich ;)

U nas pro zmenu vznikl dotacni biokoridor za 8,5 mega.Provadeci firma napraskala do poli oplocenky,do nich rozprostrela shnile baliky slamy a do toho stromky.Vetsinou duby,ale je tam i liska nebo par lip.Byla,je to suche na tabak.Spolehlive tyhle oplocenky bez preruseni dovedou zver z poli pod kola aut.Uz ted je vic nez tretina stromku uschla,po tri roky se ma o vysadbu firma starat a sekat " travu",ktera ani nevzesla.Zrejme vzdy na jare vymeni uschle za nove,ucel splnen,dotace vycerpana.

Chudak dotacni mokrad,kdyz vedle nej stavi baraky.Problem je ten,ze tohle zbesile vymysleni a poskytovani dotaci postrada logiku,na ty baraky a infrastrukturu je nejspis taky nejaka dotace,pac dnes je za vsim nejaka ta dotace,kterou je potreba cerpat,aby mel uredni siml co kontrolovat...Bez dotaci by tam v klidu kvetl bob...

Má bídné podmínky, vtom je ten rozdíl. V posledním dokumentu z Alberty z výroční zprávy o medu, je zmíněná taková rarita a to obcházení pěstitelů borůvek platit za opylení. Prostě použijí feromon s kterým postříkají svá pole a opylovači se mohou potom zbláznit a borůvkáři mají opyleno zadarmo.



Opakem a jinou podmínkou chovu včel v Česku. Tady se mohou zemědělci jen dívat na stále více prosychající půdu, přitom třeba na JM jsou velmi dobré podmínky díky Novomlýnským nádržím a celkově rovinnému terénu, vybudovat systém vodních rygolů nebo trubek, z kterých se lze napojit. Míto toho ekozelený enviro, vymyslí že zabere zemědělskou půdu kde se pěstoval pravidelně bob a řepka a před tím cukrovka na zřizování jakýchsi mokřad za dotace, kde např. píšu o Bořeticích, vedle těch mokřad se buduje nová čtvrť. Prostě totální nelogika, protože hodnota a cena takových nemovitostí stoupne jen v případě, že se ty mokřady zase zruší, nacož tlaky budou zcela jistě. Takže takový cyklus jak zastavit kus zemědělské půdy díky ekoaktivitám. Vidím to jako podvod developerů s výsledkem méně půdy pro opylovače.

Toto jsou ty podmínky v ČR.


.........
R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 7. 2021
Re: snuska JM (75184) (75185) (75186) (75187) (75188) (75189) (75190) (75191) (75193) (75194) (75195)

Já myslím, že české včelařství není bída, ale pouze jiné podmínky.

Zdá se že chemické lobby neustále protlačuje zvýšení limitů pesticidů v EU.

přeloženo díky google

https://www.organicseurope.bio/library/beekeeping-organisations-and-civil-society-concerns-on-pesticide-risk-assessment-methodology-and-bees-protection-from-pesticides/

Strana 1
Portugalské předsednictví v Radě EU
Rue de la Loi 175
B-1048 Bruxelles
Belgique
Předsedkyně Evropské komise CC Ursula von der Leyen
21. června 2021
Předmět: Včelařské organizace a obavy občanské společnosti ohledně hodnocení rizika pesticidů
metodologie a ochrana včel před pesticidy
Vážený předseda vlády Costa, vážený předsedo Komise,
Za včelařské organizace a organizace občanské společnosti z
v různých zemích EU, rádi bychom vás požádali, abyste zajistili, aby byla ta největší možná
ochrany včel a opylovačů před pesticidy je dosaženo při hlasování AGRIFISH
Zasedání Rady ve dnech 28. – 29. Června. Je to jediný způsob, jak zachovat evropské zemědělství a
odvětví včelařství, miliony pracovních míst, která udržují, a životní prostředí a společnost obecně
z expozice a negativního dopadu těchto produktů a umožnit včelám i mnoha dalším
jiný hmyz, který poskytuje zemědělcům a občanům jejich služby.
Je těžké připomenout důležitost, kterou mají včely a další
opylovači mají zajistit naši potravinovou bezpečnost a zdravé a fungující ekosystémy . Ony
jsou obvykle zapomenuty jako výrobní faktor, avšak přispívají až 75%
zemědělská produkce z hlediska výnosu a / nebo kvality, pokud je 35% objemu celosvětové produkce plodin
zcela kvůli jejich opylovací službě 1 . Miliony profesionálních aktivit závisí na včelách
divocí nebo obhospodařovaní: nejen včelaři, ale také chovatelé divokých opylovačů, pěstitelé ovoce,
producenti semen, výrobci parfémů a mnoho dalších zemědělských činností
úzce na opylování. Služba, kterou poskytují, byla oceněna na 153 miliard EUR ročně
celosvětově 2 , zatímco v EU se odhaduje na 15 miliard EUR ročního zemědělského produktu EU
výstup lze přímo připsat opylovačům hmyzu 3 , což odpovídá 1,5násobku ročního
Platba SZP z Francie, největšího příjemce těchto dotací EU.
Pro včelaře jsou včely základem naší ekonomické udržitelnosti a naší kultury
dědictví. V Evropě pociťujeme kolísavé průměrné zimní ztráty mezi 10 a 20%,
1 IPBES. Potts, S., Imperatriz-Fonseca, VL, Ngo HT, (eds). 2016. Zpráva o hodnocení opylovačů, opylování a potravin
výroba . Sekretariát mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, Bonn,
Německo. 552 s.
2 Gallai, N., Salles, JM., Settele, J., Vaissière, B., 2009. „Ekonomické hodnocení zranitelnosti světového zemědělství
čelí úpadku opylovačů “. Ekologická ekonomie . 68 (3): 810-821.
3 https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_18_3989

Stránka 2
dosáhl v Německu v posledních letech (zima 2015/2016) až 44,5% 4 . To už je uvedení
zátěž pro včelařství jako odvětví a pro opylovací potenciál hmyzu. Prosím zvažte
že pokud spravované včely zažívají potíže, trpí i jiné divoké včely nebo hmyz - skutečně
téměř 80% z celkové biomasy hmyzu zmizelo za téměř 30 let v Evropě 5 .
Přežití včel a dalších opylovačů hmyzu ohrožuje mnoho faktorů a spolu s nimi
globální ekosystémové služby opylování, jakož i včelařství a (mnoho) zemědělských ekonomických
činnosti. Ovlivňují je nejen pesticidy, ale také neudržitelné změny klimatu
zemědělské postupy, škůdci a nemoci, invazivní druhy nebo změny ve využívání půdy 6 , a proto
pesticidy by měly mít nejvíce omezený dopad, v ideálním případě žádný, na včely a další
opylovače.
Význam opylovačů je dobře znám a uznáván institucemi EU. The
Rada ministrů dospěla k závěru, že „SCHVALUJE cíl rozvoje evropského
udržitelný potravinový systém, od výroby po spotřebu “a„ ZDŮRAZŇUJE zásadní roli
opylovačů pro zdravé ekosystémy a zajišťování potravin “ 7 . Žádáme vás o soudržnost s
tyto závěry a zajistit co největší ochranu opylovačů v rámci
povolení přípravků na ochranu rostlin.
Máte příležitost vyřešit část této dramatické situace. The
v současné době je definováno zavedení nové metodiky hodnocení rizika pesticidů
a zejména nastavení spouštěcího bodu, kdy jsou k posouzení toxicity nutné vyšší testy
produktu. EFSA navrhl a manažeři rizik z členských států EU ratifikovali
prahová hodnota 7% dopadu na sílu kolonií jako přijatelný účinek při hodnocení rizika
pesticidy na včelách v roce 2013 8 . Prahová hodnota 7% je založena na nejaktuálnější vědě a je
jsou již v praxi implementovány, jak zdůrazňují některé z posledních návrhů hodnotících zpráv 9
dohodnuto Komisí a členskými státy 10 . Polní pokusy prováděné vědci prokázaly
proveditelnost detekce až 5% síly kolonií 11 . Kromě toho nedávné rozhodnutí
Evropský soudní dvůr jasně uvádí potřebu zakládat rozhodování na nejaktuálnějších
věda o datech 12 .
Zjistili jsme, že zatímco některé země navrhují tento „ stav nastavit
quo “prahová hodnota, která udržuje úroveň ochrany včel v současné době v riziku

Strana 3
hodnocení, někteří další navrhují stanovit vyšší prahovou hodnotu až do 25% přijatelné
dopad na sílu kolonií, což znamená mít ještě nižší úroveň ochrany, než jaká je
již dnes přihlášeno! Pokud by byla zvolena tato prahová hodnota, znamenalo by to 25% snížení v
síla včelstev bude považována za přijatelnou v důsledku dopadu pesticidů (ne
s ohledem na všechny ostatní hrozby pro včely), což EFSA považuje za prahovou hodnotu, která stanoví
přežití včelstev do extrémního rizika!
Podle našeho názoru je nepřijatelné stanovit rámec, který by dal přednost
právo uvádět na trh a používat pesticidy nad povinností regulačních orgánů chránit biologickou rozmanitost,
bezpečnost potravin a zdraví životního prostředí.
Dále oslabením prahové hodnoty pro přijatelnou úroveň dopadu na včelu
kolonie, takový rámec by byl v rozporu s požadavky článku 4 a bodu 3.8.3
v příloze II nařízení (EU) 1107/2009 (nařízení o přípravcích na ochranu rostlin),
který výslovně stanovil cíle ochrany včel a kolonií a byl by v rozporu
zásada předběžné opatrnosti, na které jsou taková ustanovení založena.
Jako zástupci občanské společnosti a včelařů vás žádáme, abyste zajistili nejvyšší úroveň
ochrany včel a následně přijmout 0% práh dopadu na sílu kolonií
pocházející z expozice pesticidům. V žádném případě by se však členské státy neměly odchýlit
z vědeckých důkazů a překročit prahovou hodnotu 7%, kterou již uznává
Evropské vědecké subjekty jako maximální přijatelný standard.
Jako vedoucí EU máte povinnost chránit biologickou rozmanitost, bezpečnost potravin a EU
odvětví včelařství v EU před nepřijatelnými dopady pesticidů. Zajištění nejnižší
prahová hodnota je zvolena jako součást konkrétních cílů ochrany při hodnocení rizika pesticidů na
včely jsou jediným postupem, který je v souladu s touto povinností.
S pozdravem,
Francesco Panella, prezident - BeeLife Evropská koordinace včelařství
François Veillerette, prezident - Pesticide Action Network Europe
Matt Shardlow, generální ředitel - Buglife
Pedro Pozas Terrados, výkonný ředitel - Proyecto Gran Simio
Gilles Ratia - Apiservices
Jeff Pettis, prezident - Apimondia
Fani Hatjina - AREC
Mattia Cappello - APINCITTA 'ASSOCIAZIONE AMBIENTALISTA
Frank Alétru, prezident - Evropská asociace profesionálních včelařů

Strana 4
Roberto Romizi - ISDE Italia, International Society Doctors for Environment
Eliane Keppens, prezidentka - FAB-BBF Belgique Féd. apicole belge - Belgische Bijen
Fédératie
Christian Pons, prezident - UNAF, Union nationale de l'apiculture française
François Veillerette, mluvčí - Générations Futures
Nina Holland, výzkumná pracovnice - Corporate Europe Observatory
Eoin Dubsky, aktivista - SumOfUs
Béatrice Robrolle, prezidentka - Terre d'Abeilles
Jeremy Wates, generální tajemník - Evropský úřad pro životní prostředí
Genon Jensen, výkonný ředitel Aliance pro zdraví a životní prostředí
Nicolas Laarman, výkonný ředitel - POLLINIS
Gabriela Strobel, představenstvo PAN Německo - Pestizid Aktions-Netzwerk eV (PAN Německo)
Thomas Radetzki - Aurelia Stiftung
Roby Biwer, prezident - Natur & ëmwelt asbl .
Blanche Weber, prezidentka - Mouvement Ecologique
Andrejs Briedis, předseda rady - Latvijas Dabas fonds
Martin Galea De Giovanni, ředitel - Friends of the Earth Malta
Gilles Dacheux, koordinátor - Frères des Hommes Luxembourg
Maria Staniszewska, předsedkyně Polského ekologického klubu
Giuseppe Cefalo, prezident - UNAAPI Unione nazionale associazioni apistiche italiane
Elizabeth Knight, koordinátorka - ASEED Europe
Eduardo Cuoco, ředitel - IFOAM Organics Europe
Lina Paškevičiūtė, předsedkyně - Aplinkosaugos koalicija
Saskia Richartz, vedoucí kampaně - Wir haben es satt!
Magda Stoczkiewicz, zástupkyně ředitele - Greenpeace
Strana 5
Koordinační výbor - Evropská koordinace Via Campesina
Strana 6
Kontakt:
Andrés SALAZAR, evropská koordinace včelařství BeeLife, comms/=/bee-life.eu

Já myslím, že české včelařství není bída, ale pouze jiné podmínky.
Za prvé, pokud v Kanadě komerční včelař jezdí opylovat farmářům jejich zemědělské kultury, tak může snadno zvládnout za dva měsíce až tři různé kultury. Třeba dvě z nich můžou být rostliny s dobrou snůškou typu řepky , slunečnice, kmínu cibule, tykve atd a z těch má v pohodě 15 - 20 kilo medu na včelstvo. Jedna bude snůškově chudá typu třeba jetele na semeno nebo hráchu a z těch má maximálně tak 5 až maximálně 10 kilo na včelstvo. Tak klidně během sezóny může zvládnout těch 60 - 80 kilo medu ze včelstva. Navíc ještě, Kanada je veliká, může zvládnout snůšku dobré včelařské rostliny na jihu Kanady a když tam skončí snůška, může zakočovat mnohem víc k severu, kde tato rostlina terpve snůšku začíná. U nás nejde ani živit včely čistě jen z kočování za zemědělskými kulturami, protože zemědělci v Evropě za opylování obvykle neplatí. Ani kočovat za dvěmi snůškami jedné rostliny, protože republika je malá.
A za druhé, když tam mají rozsáhlý les, který je prostý amatérských včelařů a současně i lidí, takže se tam včelstva nekradou. Profesionální včelař potom využije i les s malými zdroji nektaru, kde se neuživí třeba víc než 4 - 6 včelstev na kilometr čtvereční. Prostě tím, že své tisícovky včelstev rozestaví co takových 400 metrů po 4 - 6 včelstev a má tak zaručeně rychle všechny úly plné a pořád co vytáčet. A když jsou v lese zdroje nektaru velké, tak co těch 400 metrů umístí 10 - 20 - 30 včelstev a má to totéž s ještě menší manipulací.
U nás jsou buď přímo v lese včelstva amatérských včelařů nebo jsou v doletu včelstev umístěných v intravilánech. V lesích s malými zdroji nektaru tak už nelze přikočovat další včelstva profesionálního včelaře, protože by už byla navíc. a mimo nejlepší či nejdravější včelstva by ostatní nepřinesla nic. Profesionální včelaři u nás tak musí hledat lesy s velkými zdroji snůšky a i tam se dělí s amatérskými včelaři. A navíc u nás do většiny lesů chodí pořád spousta lidí a mezi nimi i zloději, takže by se ty úly roztroušené na hodně stanovištích co těch 400 metrů hodně pokradly nebo by jich hodně poničili vandalové.

Free
online dating >>>

anofert vytváří poptávku po pěstování olejky, nechápu ten odpor ke zdroji medu, buď včelař včelaří a respektuje ostatní včelaře, nebo láteří a ničí včelařskou komunitu a názor nani nějakými nesmysly o škodlivosti řepky jako takové. Mít tady letní druhy řepky jako v CA, tak si myslím že by se podletní kvalita ai kvantita snůšky povnesla.

Když to vidím v Kanadě, kde jezdí občas naši výzkumníci sbírat vědomosti a znalosti, tak se divím že místo nějakých patentů nepropagují nové druhy květeny pro výrobu bionafty.

Dlouhodobý průměr kanadského včelaře je 60-80kg medu/vč.
dlouhodobý průměr včelaře v Česku je tak 15-30kg

Takže asi takto vidím české včelařství, prostě bída a není co závidět a není proč do včelařství cpát investice, nedivím se baličům, že často zmiňují že dodávky od včelařů nejsou ani v odpovídajím monožství ani v odpovídající kvalitě, takže si své medy vyrábí potichu bez účasti českého medu.

Takže si myslím, že snůškové poměry jsou pro obor chovu včel základem, to ostatní je jen takový křik a hluk a nesrozumitelný šum. Pokud někdo je proti takové situaci s kvalitní a vydatnou snůškou pro opylovače, je proti chovu včel a včele samotné.

To že někomu nechutná řepkový med je šum a informační blamáž, protože pokud mohu posoudit, není zásadní problém u mých zákazníků ho konzumovat. Že sním jak je známo, na Ostavsku mají problém, je jen lokální specifikum ovládané zřejmě psychikou a názorem konzumenta na politickou situaci a jejich činitele. Což je také vlivný aspekt do prodeje určitého druhu medu, který jinde platit nemusí, což v čase prodeje medu přes internet nemusí být problém globální.

Velci se hbite rozmelni na male,pozerou dotace pro male,na ktere by nedosahli a po splneni podminek se hbite stavaji opet velkymi,proto medialni lync.Nemajitel ma anofert k jinym ucelum,nez aby se nekomu stavel.

Svata pravda, velci jsou soustavne medialne lincovani, jak v malosti je krasa, a ze v potu tvare vse chutna bio. Ale na velke investice drobni nemaji, jak financne, tak mentalne.
Agrofert je jedinny ktery se muze postavit tem gestapackym hypermarketum, kteri chteji jen zadarmo nakoupit pozivatinu a za draho slizat smetanu...kazdy den hotovost a platit pozde nebo vubec...

Napred nechat zplundrovat a pak nejlip za pomoci tahani dotaci budovat znova...Zemedelska klasika.

Tady v MS kraji je zatím vláhy dost.
Co se týká zemědělství, problém vidím v aktivistech. Kdekdo ječí, že se musí podporovat malá hospodářství, ne velké lány estébáka, jenže tam na jižní Moravě v malých hospodářstvích budou tak maximálně při suchu nosit ručně konve a zalívat z nich.
Jestli se tam mají vybudovat závlahy nebo obnovit ty, které se postavily za socíku, mohou to udělat jedině velké zemědělské firmy.

Racci jsou životně důležití, ale to že linkou na mapě jim mezi Mikulovem a Valticemi až k soutoku Dyje Moravy, nefunguje ani jeden zavlažovák, protože na provoz a opravy nejsou peníze, to není důležitý, protože stromkař stromky vyrubal protože se ovoce doveze, druhý stromkař u Žiškova nato také pomali kašle, jiný tu není, semenář výrobu omezil do bodu překupování semen které ani neklíčí, ale racci to je jiná, živit Moraváky budou racci a hyper super co nevidět zdraží veškerý dovoz, ať, klidně za 50Kč za herteplu a 100 za jabko. Citrony už 60 stojí, .... prostě idylka jak u Staroviček v levandulovém proschlém poli.

Jediný zdejší dyňař si koupil nové revoltiny u dálničního sjezdu Břeclav, ale co nevidím, on sám je obsluhuje. Tz. že i ty dyňová semínka se dovezou levněji než se zavlaží. Nic jiného natom písku okolo Břeclavi neplodí, vše zaschne v půli a uschne.

Jak se včelařstvím před 20ti lety, staří umíraly a mladí nebyli. A když, tak jedině co sype nebo prodat developerům na výstavbu. Taková je situace v zemědělství.



JosPr (46.135.75.92) --- 6. 7. 2021
Re: snuska JM (75184) (75185) (75186) (75187) (75188)

On casem zas nejaky inkoust prozre a prihraje pratelum dotace na mohutne budovani zavlah,ktere uz mozna budou v tu dobu k nicemu.Hlavne,ze se dohaduji o zvednuti hladiny kvuli hnizdeni racku u kostela.

On casem zas nejaky inkoust prozre a prihraje pratelum dotace na mohutne budovani zavlah,ktere uz mozna budou v tu dobu k nicemu.Hlavne,ze se dohaduji o zvednuti hladiny kvuli hnizdeni racku u kostela.
Zatim zda se maji prioritu cyklostezky a prechody pro vydry.Vzdycky si vzpomenu na sumu,kolik prechody staly,kdyz objizdim 2 rozjete vydry na 52,co pomalu pod koly kamionu mizi v asfaltu.Asi jim to nikdo nerekl.Tyden jsem tam nejel,mozna nejaka pribyla.

A inženýži vodohospodáři by prý aj budovaly závlahy, ale vše se přeci doveze. Zelené plochy při pohledu zvrchu letos tvoří třetinu, vše ostatní je hnědé. A to i v sousedním Rakousku. Slunečnice jak zaschla je nyní v podstatě v pr...li a nedá žádný nektar, jen pryskyřici proto aby více ulepila létavku.


Hlavně že v Nových mlýnech jsou kapři a okolo nich pozemky pro spekulanty s turistikou. Jak absudrní, turisté se jezdí díval na prosychající JM a moc se jim líbí. To že vše kolem nich je suché a nemohou si ani ukrást do huby blblou třešeň jim nedochází.

Víno se namíchá, prášku z kterého se dělá je dostatek.

Medu také, cukr proudí baličům v neomezeném množství cca o 2Kč dražší, takže se pro výrobce a výrobu medu, jak zní oficiální název dle prováděcích vyhlášek, nic nemění.

Takže jen tak pro doplnění.





JosPr (46.135.75.92) --- 6. 7. 2021
Re: snuska JM (75184) (75185) (75186)

Jenom doplnim destove srazky za kveten a cerven,dohromady nam tu spadlo za tyto 2 mesice celkem 44 mm srazek!

Jenom doplnim destove srazky za kveten a cerven,dohromady nam tu spadlo za tyto 2 mesice celkem 44 mm srazek!

Stejne bidne to vypada v lese se starcekem a jinym pozdne kvetoucim bylim,rostliny poschle,sotva polovicni vyska proti minulym letum.Snad to neuschne uplne.
Kdo dal u nas letos velmi rane brambory jako ja,tak to muze zaorat,nate zaschle,spalene sluncem a pod nima nic!!! Polorane jsou zati zelene,nenaprsi,dopadnou stejne.

No u nas to s tim zasychanim neni o nic lepsi,proste neprsi.U Vas dole sice prsi,ted se motam kolem Bluciny,tam leje co chvilku,ale zase se to diky piskum a sterkopiskum velice rychle vsakne.U nas se nema vsaknout pomalu co.
Ted je hezka snuska z ostruzin,malinik na pasekach uschl a ani nekvetl.Neco malo mozna bude z kvetu lip,msice na nich opet O.Za 14 dnu nakvete svazenka,neco horcic na zeleno a budem cekat na prelom cervence a srpna,co letos provede jedle ve vybombardovanem lese po kurovci plnem rozpalenych obnazenych skalisk..Taky zadna lambada,leta s vysokymy vynosy/vcelstvo jsou proste fuc.

Je mizerná, vše zaschlo, debilní poznámky směrem k osevářům řepky a slunečnice vybízí k tomu, aby se sely obiloviny z kterých včely mají houby.

Akáty jsou vyhledávané palivo, takže je vetěžen, na druhé straně zelenými mozky se má zato, že je to nežádoucí nepůvodní dřevina, jakoby jejich zeleá existence byla také původní.

Lípy jsou přestárlé a nahrazují se nesprávnými velkolistými druhy které nemedují.

Vypadá to že začnu množit škumpu a jiné plevelné kvetoucí rostliny protože vyholené krásně travnaté CHKO jsou také je také bez kveteny .... prostě aby včely měli co žrát. Protože opravdu hladují.


Vize EU je taková: Je potřeba vše běžné zlikvidovat, nahradit a to tak že přestat včelařit a začít nakupovat dovozový a vyrobený med od překupníků a neinvestovat do včelařství coby výrobního prostředku.

Taková je situace hladem včel na JM.

https://www.youtube.com/watch?v=2fepAlzIDVw

Včelař, Kanada, chovaných včelstev přibližně 1600, má několik dodavatelů matek, provádí značení jednotlivých včelstev pro účely výběru a přehledu o materiálu, má třívrstvé hodnocení kvalit včelstev, atp...

Z výběru pro hygienický test dusíkem z chovaných, bedlivě hodnocených včelstev vybral z těch cca 1600 včelstev 12 nejlepších včelstev o kterých si myslí, že jsou nejlepší ve všech směrech, jenže z těch 12 včelstev nakone jen 2 včelstva jsou vhodná po testu na hygienu na rozchov.

Takto se pozná kvalitní chovatel matek! Jestliže neukáže, že jeho matky za desetitisíce korun mají hygienické chování prokázané jasným testem, jejich materiál je jen slovní a názorovou hříčkou přírody.

Proto si hodně včelařů myslí, a má pravdu, že chov matek je jen o dotacích a konečná kvalita je velmi sporná. Proto máme v ČR velmi chabé včelařské genetické zdroje.

Myslím si, že když někdo není schopen chovat včely pro med, tak chová matky. A chovat matky bez výběru nebo zdrojů ověřeného materiálu je čisté šarlatánství a snad i podvod.

Problematika původního rozmístění včelstev je lehká, co přežije v takové prostorové kompozici včelstev také. Hlavní je snůšková únosnost a velikost dutin a jejich kvalita a průběh počasí. Pokud zmíněné aspekty jsou příznivé, včelstvo přežije.

Dutina třebaže velká, ale zavalená medem nepřežije stejně jako dutina hladová. A když jsou zásoby v dutině akorát může přijít jiný přírodní aspekt jako predátoři nebo pohroma a dutina se zničí včetně obyvatele.

A rozmístněnost včelstev záleží na výskytu a atraktivitě dutin. Pokud jedna dutina slouží k medu který se přemístí v období nedostatku jinam, nebo v druhé dutině jsou převážně trubčí plásty kde matka nemá šanci klást do díla na které je včelař podle pohledu zvyklý, vyzimování je jen takový element z mnoha, kde opravdu záleží jen natom počtu a velikosti a kvalitě snůšce jak píšu.

Nejde tudíž o jednu dutinu v krajině, genetiku, nějakou slabou snůšku, ale souhru přírodních náhod, je to jako bych si myslel že vyplknu osídlence na Mars v nějakém množství a který přežije, je geneticky výchozí pro novou linii. To spíš více o poznání osídlování. Osídlování ai nálety rostlin jsou většinou "sociální" prvky živé přírody a mechanismy a strategie jsousi zpravidla velmi podobné.








> R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 7. 2021
Re: Jak vytvořit trvalé ložisko moru plodu aneb (75174) (75178)

Ale v běžné zasvčelené - převčelené krajině se ty brtě většinou let neudrží, protože včely nedají dohromady dost zásob na zimu a přes zimu uhynou. Hlavně první rok roje, jakmile přežijí první rok, už to budou mít o něco snažší. Udrží se jen v na snůšku mimořádně přiznivém roce.
V tom směru jsou na tom včelstva v úlech lépe, protože díky krmení cukrem včelstva bez problému přežijí zimu tam, kde ulétlé roje v dutinách pravidelně hynou. <

A ze to divoce zijici vcelstva dokazi,o tom netreba vzdor dotacni propagande pochybovat.Kdo se dovede divat kolem sebe,ten to vidi.

To sice az na vyjimky neudrzi,ale dik rojeni a zavijecum tenhle puvodni zivot vcelstev funguje.Ted diky ruznym nosemo- virovym smakuladam to budou mit jeste tezsi.Ale presto si s tim poradi diky rozmisteni v prostoru.To jenom my si myslime,ze soustredit desitky vcelstev k sobe je pro vcely nejaky prinos.
Naopak vcelstva,ktera si dokazi par let poradit v dutine sama budou top material k mnozeni.

Ale v běžné zasvčelené - převčelené krajině se ty brtě většinou let neudrží, protože včely nedají dohromady dost zásob na zimu a přes zimu uhynou. Hlavně první rok roje, jakmile přežijí první rok, už to budou mít o něco snažší. Udrží se jen v na snůšku mimořádně přiznivém roce.
V tom směru jsou na tom včelstva v úlech lépe, protože díky krmení cukrem včelstva bez problému přežijí zimu tam, kde ulétlé roje v dutinách pravidelně hynou.

Kazde kravine je treba dat nalezitou reklamu.Brte jsou odjakziva soucasti nasich lesu,ty prirozene osazene roji o kterych ani nikdo nevi,ted par umelych,znichz nebude tezke vzit vzorek medu na mvp,pokud nepujde vzit rovnou mel.Jestli je to rozberne dilo nebo nerozberne,je celkem sumak.Takova nova brt by mela mit podle legislativy strom s CZ 123456 cislem stanoviste.

No, uvidíme jak se to vyřeší. Pokud se to vůbec bude řešit.

Jarní podřez, co jsem vyčetl, byl přesněji jarní první zásah a ten zpočívá v očistu dutiny a ořez díla po vyzimované sedlisko včel. Tz. po chumáč se vše voskové zespodu a dokola něj krom díla zvrchu za který visí ořezalo.

Mor v souvislosti s nerozběrným dílem je částečně vyřešen, stačí když bude monitorován ze zimní měli běžným postupem pro včelaře a kvalitní metodou v laboratoři.

Rozběrné dílo přeci při pozitivním nálezu není potřeba, kmen se uřízne, spálí a vykotlá se druhý o kus dál.





> R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 7. 2021
Jak vytvořit trvalé ložisko moru plodu aneb

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/brt.do-brdskych-lesu-se-vratil-stredoveky-chov-vcel-v-dutinach-stromu#dis-id-

Radime 16C je na akát fakt málo. Idelálně je pod mrakem a cca 25C.
Letos to celkem vyšlo. Škoda, že přišly ty třicítky (tím myslím teploty).
Nejvyšší denní přínos ze včelstva jsem letos zaznamenal přes 10kg. Záleží v jaké kondici máš včely a na tom počasí. Akát nesmí zmrznout, propršet, uschonut a to se pokaždý nepovede. ld

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/brt.do-brdskych-lesu-se-vratil-stredoveky-chov-vcel-v-dutinach-stromu#dis-id-

O pul druhe v noci konecne na 10 minut zaprselo,dnes uz to ani neni poznat.Dnes i vyskovsko pripomina frontovou zonu,a to tam byla "jenom" bourka,vsude vetve a vyvracene stromy.Doprava kolaps.

Před chvilkou jsem kouknul na Primu na televizní noviny a tam se reportér zmínil, že jeho kameramana zrovna píchla včela. Že jich tam lítá hodně, protože v blízkosti zničila vichřice včelí úly. Tuším to byla reportáž z Nové Vsi.

Je to síla ty záběry. V jednom okamžiku jsi v pohodě, máš barák, zahradu, pole, vinohrad s úrodou, auto atd a v druhém okamžiku máš pomalu akorát jen to, co máš na sobě a jinak všechno zničené.
U nás, jak potom kilometry daleko procházela jádra těch bouřek, tak z nich šla kanonáda blesků jako palba u Stalingradu.
Kroupy by úly měly vydržet, ostatně většina úlů má plechové stříšky. Spíš byl problém vítr a pokud se ocitly v cestě tornáda, tak už ty úly a včelstva v nich nejspíš nejsou.
Ty, co přežily, budou asi hezkých pár dnů při prohlídce hodně divoké.
A pokud pás krup byl hodně široký, víc než jednotky kilometrů, tak tam asi nebude pro včely pastva a bude hlad, loupeže atd

Zabery strasne.U nas porad cekame,ze naprsi.Snad ted o pul druhe v noci.

Tak půl roku po Vánocích a půl roku do Vánoc a tady na jihu máme tornáda a kroupy které jak projektily probíjí střechy a okna a auta jak za války. Tak jen tak trochu pro oživení. Uvidím co úly, ty jsou ze dřeva co není moc rozbitný.