Včelařská konference

Byl jsem se podívat v Lysé.
Když jsem viděl jak všichni hostí poslance a premiěra s plnými stoly a náš svazový jednohubky. Asi na tom jsme moc špatně........

Kájo, - slyšel jsem-, to je jako jedna bába povídala.........
Přečti si MKZ na r.2020 a víc netřeba.

Ono je jeste nejake povinne osetreni?
Slysel jsem ze uz ne.
Karel

"Moznosti je daleko vic. Biologicke metody,odstraneni plodu, premetani,stavelka,mravencice,kys.mlecna a dalsi.Jenom je to daleko pracnejsi,casove narocnejsi a klade to vetsi naroky na schopnosti a hlavne vzdelani vcelaru ohledne jinych moznosti nez povesit gabonovy pasek,udit roztoce kourem z amitrazu nebo smradit pred vanoci vcelam do kosisku acetonem."
a.
Souhlasím. Podle mne se to bude muset časem "usadit". Některé metody se podle mne časem projeví jako neúčinné. Jiné jako teoretické, protože sice včely třeba zachrání, ale v podstatě znemožní chov těch včel pro med atd.

Pepo jediný nařízený ošetření je už snad to jarní při nálezu nad 3 nebo u kočujících. A tam ten formidol napsat můžeš a kapat si pak během roku jak je libo...

Dobrý den,
prodal by mi někdo asi 1kg surového včelího vosku.
Dík

Zkus Karle vytvorit zaznam o leceni a jako vlp tam neuvest nazev schvaleneho pripravku,ale jen KM,pac flaska kyseliny je lepsi reseni nez balik formidolu.Samozrejme papir snese vsechno, proste se tam napise nejaky vlp s sarzi,ac se vubec nepouzije.Nastesti maji nekteri veterinari, zvlast ti mladsi rozum.

Proč by měla veterinární správa povolovat kyseliny když nejsou zakázané? Navíc už asi nejsou povinné ošetření. Veterináři pochopili že nemůžou nařizovat něco co nezaručí úspěch vyzimování. Karel

Moznosti je daleko vic. Biologicke metody,odstraneni plodu, premetani,stavelka,mravencice,kys.mlecna a dalsi.Jenom je to daleko pracnejsi,casove narocnejsi a klade to vetsi naroky na schopnosti a hlavne vzdelani vcelaru ohledne jinych moznosti nez povesit gabonovy pasek,udit roztoce kourem z amitrazu nebo smradit pred vanoci vcelam do kosisku acetonem.

"Problem varidolu je bezplode obdobi ve vcelstvu a to nevyresi zadnych 10-20 fumigaci,pac je to uplne k h....."
a.
První roky se na bezplodost při fumigaci, to znamená klíckování matek dával důraz, ale ani tehdy to nikdo nekontroloval. Pak se na to začalo úplně kašlat. Tehdy v podstatě oprávněně, protože i tak trvalo víc než 30 let, než varoa začal získávat rezistenci. A tehdy před 25 - 30 lety se oprávněně předpokládalo, že dříve, než nastane rezistence na Varidol a Tactik, tak včelařští výzkumníci stihnou objevit nová minimálně stejně účinná léčiva. Jenže to se potom přestalo hledat kvůli tlaku zelených na zakazování hodně účinných a tím i hodně jedovatých pesticidů a na hledání náhrady se vykašlalo.
Teď bude třeba "vyškrabovat" poslední zbytky účinku těch látek, aby to vydrželo co nejdéle, takže pravděpodobně klíckovat matky a mít tak včely bez plodu bude provádět skoro každý včelař.

Já se obávám, že samotná kyselina z flašky či šťavelka z prachovky, litr či kilo za cenu kolem 150 Kč nebude veterinou pro ošetřování včelstev povolena nikdy.
Za prvé tyto materiály jsou určeny pro profesionální použití, to znamená že ten aplikující musí relativně složitě rozpočítat dávkování a jsou to relativně nebezpečné látky, se kterými by neměla nepoučená a nevyškolená osoba přijít do styku. Kromě toho samotné tyto kyseliny koupené od distributora chemikálií nemohou mít pro účely použití při léčení varoa žádnou expoziční dobu či dobu trvanlivosti atd. Prostě to jsou univerzální látky určené snad pro tisícovku účelů v chemických laboratořích či technické praxi.
Oficiální léčivo proti varoáze z toho udělá až někdo, kdo z toho vyrobí něco jako ten varoamed. V litru rozpustí tolik šťavelky a tolik mravenčí, kolik tam má být, zaregistruje to po zkouškách jako ofiko léčivo, vydá tomu číslo šarže, které se musí zapsat do zápisu o léčení pro veterinu, určí dobu expozice a napíše blbuvzdorně návod, aby s tím mohl oficiálně a legálně pracovat i třeba poloslepý důchodce s počínající demencí.
Bohužel s takovou praxí zásadně stoupnou ceny ošetření.
Já to vidím tak, že do oficiálního zápisu o ošetření včelstev se napíše minimální počet ošetření, jaký dle veteriny musí být, nejlevnějším léčivem, které se dá legálně koupit a jehož číslo šarže se napíše do zápisu o léčení a ve skutečnosti bude většina včelařů léčit onou chemickou mravenčí a šťavelkou, jedno ošetření za pár korun.

Nebo nová strategie dolu, posílat do oběhu padělky čínských léčiv, které zajistí přemnožování VD, no a vzrůstající odbyt léčiv je pak na roky zajištěn, kapitalistické perpetumobile. Rezistence se může jít zahrabat.

Nekdy mne napada, ze Varroa destructor je pro Dol dar z nebes.

Problem varidolu je bezplode obdobi ve vcelstvu a to nevyresi zadnych 10-20 fumigaci,pac je to uplne k h..... Kdyby nekdo premyslel,misto nesmyslu se sberem nic nerikajici zimni meli, tak bude trvat na poradnem osetreni vcelstva v bezplodem obdobi a ne to v lednu blokovat narizenym sberem meli.Ale jestli tohohle nekdy dosahnem, to vi cert. Snad jedine klackem a vypraskanim tehle konzervativne-dotacni loby, ktera se stara o prisun penez pro svoje zajmy, na ukor vcelstev a jejich zdravotniho stavu.

Varromed neni Dolu, ten se stavelkou nepochopitelne zaspal ve sve naivite, ze bude rozhodovat o tom, ktera leciva se v CR budou pouzivat. Vzpomente na ing. Kamlera jak hrimal na prednaskach o nelegalnosti stavelky jako revolucionar o nebezpeci kontrarevoluce. O par let pozdeji uz nehrima, stavelka je bezna, byt se ji zatvrzele palice porad brani. Dol muze byt rad, ze prodava alespon vyrobek jineho vyrobce. Tuhle omezenost nikdy nepochopim.
Co je dulezitejsi, varromed opravdu funguje.Pouze je potreba davat ho vickrat. Ze je drazsi? Nezblaznime se prece kvuli tomu. Do budoucna zrejme glycerin a stavelka.
Bohuzel se stale nesmyslne trva na pouziti schvalenych VLP s nejakym nazvem, misto aby jako schvaleny vlp byla samotna kyselina mravenci/stavelova.Pro vcelare daleko levnejsi varianta, nakapat na houbicku, nalit odparovac, namichat pokap v cukernem roztoku. Ono i pro ZO bude jednodusi koupit a namichat bez dotace, nez davat vcelarum cosi ve forme jakychsi formidolu, varromedu atd,o gabonech nemluve. Potrebujem ucinne latky proti VD a ne podporovat ekonomiku radoby vyzkumu.

A teď když se projevuje resistence, pravděpodobně, nebo méně kvalitní léčivo, ve výsledku to je +- jedno, bude třeba podle mně to léčení provádět důkladněji a víckrát.
Teď myslím fumigaci, případně aerosol, protože při nich se vnáší do včelstva velmi malé množství léčiva. Ne léčivo typu Gabonu, protože tam se vnáší toho léčiva, do včelstva a do vosku, podstatně víc. Gabon do včelstva na měsíc znamená z hlediska reziduí totéž, jako by se ten měsíc každý den v tom včelstvu prováděla fumigace.
Jedině tak se zajistí, že i když po jednom přeléčení zůstane živých roztočů o nějaké procento víc než dříve, konečný výsledek bude stejný jako dříve, velmi malý počet roztočů, kteří se přes další rok nestihnou namnožit.
Řekl bych, že je krátkodobě, nižší jednotky let a při vyšší obnově plástů, navýšit počet léčení fumigací či aerosolem na podzim klidně až na cca trojnásobek, do 10 ošetření.
To by ještě na několik let umožnilo tyto léčiva používat a mezitím bude třeba přejít na nějaká spolehlivá jiná léčiva. Či vyvinout takové technologie ošetřování včelstev, kdy budou stačit třeba ty kyseliny.

Ty léčiva se používaly tak 35 let, takže už je nárok na to, aby si roztoč zvykl a vytvořil resistenci.
A nemylte se, varoa nikdy nebyl pod kontrolou. Vždycky to bylo jen zpomalování vzniku odolnosti na takové léčivo. Kdyby byla varoa skutečně pod kontrolou, tak by po léčení jeden rok musely být stanoviště nebo oblasti úplně zbavené varoa, kde by se varoa musel znova namigrovat odjinud nebo třeba se rozšířit z ulétlých rojů , co přežily zimu či od lajdáků. To, že po léčení jeden rok tam byl další rok varoa, víceméně stejnoměrně, znamená že nějaký roztoč, náhodou nebo ten s nejvyšší odolností, vždy ve včelstvu či na stanovišti to kompletní léčení nakonec přežil a potom se namnožil. Domnívám se, že už od začátku to léčení nebylo dostatečné, ať už že se toleroval plod ve včelstvech nebo že se oficiálně podle metodiky léčilo ne na nulový počet roztočů na stanovišti, ale na malý počet roztočů na stanovišti, pod ty tři spadlé v měli na včelstvo. Potom zřejmě prakticky každý rok, už od začátku léčení, nějaký roztoč přežil a namnožil se v další generaci, vždy o kousek odolnější než generace předchozího roku. Podle mne tak měl o být už od začátku nařizováno těch ošetření víc, místo tří čtyři nebo pět ročně. Jenomže to by zase bylo řevu, že se do včel lije chemie zbytečně nebo by se kalamitně rozšířil roztoč zodolněný k léčivům ze sousedních států.
a.
"Né že by ty dolské léčiva nefungovaly, po přeléčení jsou spady, na oko asi jako kdysi, potíž je v tom, že to přežije více VD, a takové detaily už běžný včelař nemá šanci zaznamenat. Když např účinnost např nátěr M1 aer byla kdysi teď si vymyslím 99% - bylo to odjakživa to největší svinstvo nikdy jsem to nepoužil ani gabony, používalo se takto najistotu, prakticky na vybití na teoretickou nulu. Tak teď je účinnost nižší, takže na podložce při monitoringu je krásný spad, ale z těch 50VD co přežije to jsou zase v podletí tisíce VD, potom ani správným dávkováním bez plodu není šance dostat VD pod kontrolu. "

A výsledkem je, že včela je vědomě trávena a ubíjena distribucí nějaké neurčité chemie s pohádkou nebo příběhem.

Na omluvu toho že se kupuje zmetek se nahodí udička o rezistenci a aby to bylo věrohodné hodí do placu práci o nějakých markerech a proteinech atp. ale v žádné práci neověří nic na úrovni kvality úč. látky, resp. jestli to není náhražka nebo není smíchano s náhražkou kvůli příznivé ceně a ještě většímu vývaru. Oni věří tomu že Apistan je Apistanem, přitom stačí otevřít nějaký čínský eshop a Číňani nabízí jen praskot ty své pásky. A vypadají úplně stejně. Stejně natom je i litrová chemie. Čína je obrovsky schopná prodat etiketu nebo obal.




.........
(91.221.212.49) --- 16. 8. 2020

Né že by ty dolské léčiva nefungovaly, po přeléčení jsou spady, na oko asi jako kdysi, potíž je v tom, že to přežije více VD, a takové detaily už běžný včelař nemá šanci zaznamenat. Když např účinnost např nátěr M1 aer byla kdysi teď si vymyslím 99% - bylo to odjakživa to největší svinstvo nikdy jsem to nepoužil ani gabony, používalo se takto najistotu, prakticky na vybití na teoretickou nulu. Tak teď je účinnost nižší, takže na podložce při monitoringu je krásný spad, ale z těch 50VD co přežije to jsou zase v podletí tisíce VD, potom ani správným dávkováním bez plodu není šance dostat VD pod kontrolu. Projevilo se to i u klíckování matek, 2x použil varidol a následující sezonu zase stovkové spady, rabování ještě nebylo, ale i tak to svedl na to že se mu to zamořilo z okolí, tradiční výmluva, o tom že se mu VD líhne v úle nechce slyšet ani on, ani nákazový v ZO.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 16. 8. 2020
Re: (74373) (74374) (74377)
Nevím přesně, jak to u pesticidů dělají, vím, že jiné podle Brusele závadné látky, jako třeba olověné pájky nebo kyselina fosforečná nebo slabší prekurzory výbušnin prodávají nebo by měli obchodníci prodávat pouze na IČO.

Tak za tímto stojí hlavně místní monopoly na výrobu čehokoli. Jde oto kontrolovat pochyb na úrovni. Takto obchodníci řídí vše, od politiky po rozvoj nebo zánik.

U pesticidů k IČu přikázali papíry ve třech kategoriích.

Stříkač, plánovač a obchodník.

Protože toto Dol dobře ví a málokterý vlastně žádný včelař se nemůže dostat ke litrové nebo bandaskové chemii dostat, tak zdražil jako prase. U KM to také není tak jednoduché nakoupit třeba po 50l.

A Dol nakupuje to nejlevnější co na trhu je, to si nedělám vůbec žádné iluze. Stejně jako jiný obchodník s jiným artiklem jako p. Špaček s medem. Jenže má narozdíl od výrobců konkurenci. Jestli je to čistý nebo padělek moc nehraje roli, když to tak vypadá že to je ono.

Takže takto vypadá monopol, domluvit ceny s kamarádama odjinut z EU najít kamaráda lobistu aby uzákonili to či ono, přeci se nemůže někdo míchat do výroby třeba gabonu alá apistanu atp, aby se netrhal kšeft a jedem s jedem.

Né že by ty dolské léčiva nefungovaly, po přeléčení jsou spady, na oko asi jako kdysi, potíž je v tom, že to přežije více VD, a takové detaily už běžný včelař nemá šanci zaznamenat. Když např účinnost např nátěr M1 aer byla kdysi teď si vymyslím 99% - bylo to odjakživa to největší svinstvo nikdy jsem to nepoužil ani gabony, používalo se takto najistotu, prakticky na vybití na teoretickou nulu. Tak teď je účinnost nižší, takže na podložce při monitoringu je krásný spad, ale z těch 50VD co přežije to jsou zase v podletí tisíce VD, potom ani správným dávkováním bez plodu není šance dostat VD pod kontrolu. Projevilo se to i u klíckování matek, 2x použil varidol a následující sezonu zase stovkové spady, rabování ještě nebylo, ale i tak to svedl na to že se mu to zamořilo z okolí, tradiční výmluva, o tom že se mu VD líhne v úle nechce slyšet ani on, ani nákazový v ZO.

"Za likvidací českého včelařství stojí Dol. Nyní jsem otom úplně přesvědčen. Vždyď to ani nedonesou v medu to co prokapeš. Nebo jde o zázrak a stačí jen pár kapek? Když vyškrtám mili, tak jde o 5g KM a 44g KŠ na litr? A za 1600,-/l Nemám jiných slov než že to je ksindlovina. Z podstaty věci si nikdy nic takového nekoupím, protože nebudu podporovat takovou zlodějinu. "
a.
Když je taková doba, že třeba Alza může neznalcům prodávat jako náhražku Roundupu přiředěný ocet, litr za několik stovek a tím u zeleně zblázněných jedinců ještě získávat body za "ekologii", tak proč ne?

"Je doba padělků a když balič koupí padělanou úč. látku nebo jinou chemii a zabalí ho do pěkného drahého výrobku, nikdo nikdy krom prohlašovačů o rezistenci nato nedojde. "
a.
Že by si DOL dovolil koupit léčivo, třeba kanystr 5 litrů na rozvážení naředěného léčiva do lahviček, třeba někde na Ukrajině? Od třeba nějakého místního kolchozu, kde ho skladujou v množství hektolitrů třeba 20 let? A že by si DOl dovolil ušetřit na kontrolním rozboru takového léčiva , aby zjistil jeho reálnou konkrétní kvalitu? To se mně nezdá.
Spíš bych to viděl, že někdo doma ve sklepě skladuje z minulých dob flašku koncentrovaného léčiva. Z doby, kdy se amitraz používal na protiparazitární koupele třeba krav nebo příslušný pyrethroid na plošné postřiky polí a z toho falšuje nyní léčivo z DOLu.
Jenomže takové falšování, pokud se jenom nedoplńují už otevřené a spotřebované lahvičky, je podle mne snadno zjistitelné.

Rezistence se musí prokázat zkouškami.
Jinak nízká účinnost b těch přípravků na hmyz je taky daná tím, že opravdu účinné přípravky jsou i docela slušně jedovaté a škodlivé obecně pro životní prostředí a proto jsou dnes hodně často zakázány, napříkald u nás v EU zeleným brusleským vedením. Nebo je nějakým způsobem zajištěno, že se laik k nim nedostane a jsou takzvaně jen pro profesionální použití. Nevím přesně, jak to u pesticidů dělají, vím, že jiné podle Brusele závadné látky, jako třeba olověné pájky nebo kyselina fosforečná nebo slabší prekurzory výbušnin prodávají nebo by měli obchodníci prodávat pouze na IČO.

847Kč za VarroMed 5mg/ml + 44 mg/ml v 555 ml láhvi

vidím na eshopu Vše pro včelařství.

To je na jedno včelstvo na rok?

Za likvidací českého včelařství stojí Dol. Nyní jsem otom úplně přesvědčen. Vždyď to ani nedonesou v medu to co prokapeš. Nebo jde o zázrak a stačí jen pár kapek? Když vyškrtám mili, tak jde o 5g KM a 44g KŠ na litr? A za 1600,-/l Nemám jiných slov než že to je ksindlovina. Z podstaty věci si nikdy nic takového nekoupím, protože nebudu podporovat takovou zlodějinu.


JosPr (46.135.7.194) --- 15. 8. 2020
Re: (74373)

Ja temhle nosicum uz neverim vubec, byt flum letos ma hodne vcelaru v ZO, dalsi cast ho nechtela, a leci klasicky kys.mravenci.Ja vsadil opet na pokap varromedem.
Dnes jsem musel do lesa a musim konstatovat,ze tolik vceli pastvy na pasekach se jen tak nevidi.Ani se nedivim, ze nosi jak o zivot,nektar i pyl vsemoznych barev.

Za rezistenci lze prohlásit prostředek, dle mého názoru, kdy vezmu druhý prostředek stejného složení a úč. látky a od jiného výrobce a on nezafunguje také.

Za rezistenci lze prohlásit prostředek, dle mého názoru, kdy vezmu druhý prostředek stejného složení a úč. látky a od jiného výrobce a on zafunguje.

Je doba padělků a když balič koupí padělanou úč. látku nebo jinou chemii a zabalí ho do pěkného drahého výrobku, nikdo nikdy krom prohlašovačů o rezistenci nato nedojde.

(91.221.212.49) --- 15. 8. 2020

Ještě jsem postřikoval kolem keřů přípravkem Attack proti komárům, tady na severu moravy už se 2 měsíce nedá sednou na zahradu ani v poledne, nekonečně komárů, no a postřik vůbec nereagoval, poprášil jsem přímo útočící komáry a nic, opakoval jsem postřik za hodinu znova a zase nic. Namíchán přesně, účinek má být okamžitý, použit poprvé, jelikož tolik kománrů nikdy nebylo, no a prostě nefunguje, takže rezistence, i když se nikdy nepoužíval a pochybuju že někdo v okolí.

Jsem zvědav jak budou letos fungoval postřiky zemědělcům, už vloni stříkali do vzešlého obilí na podzim opakovaně proti mšicím, s jakým výsledkem nevím, ale už jen fakt že v listopadu stříkají, to už je celkem průser.

Ja temhle nosicum uz neverim vubec, byt flum letos ma hodne vcelaru v ZO, dalsi cast ho nechtela, a leci klasicky kys.mravenci.Ja vsadil opet na pokap varromedem.
Dnes jsem musel do lesa a musim konstatovat,ze tolik vceli pastvy na pasekach se jen tak nevidi.Ani se nedivim, ze nosi jak o zivot,nektar i pyl vsemoznych barev.

Ještě jsem postřikoval kolem keřů přípravkem Attack proti komárům, tady na severu moravy už se 2 měsíce nedá sednou na zahradu ani v poledne, nekonečně komárů, no a postřik vůbec nereagoval, poprášil jsem přímo útočící komáry a nic, opakoval jsem postřik za hodinu znova a zase nic. Namíchán přesně, účinek má být okamžitý, použit poprvé, jelikož tolik kománrů nikdy nebylo, no a prostě nefunguje, takže rezistence, i když se nikdy nepoužíval a pochybuju že někdo v okolí.

Jsem zvědav jak budou letos fungoval postřiky zemědělcům, už vloni stříkali do vzešlého obilí na podzim opakovaně proti mšicím, s jakým výsledkem nevím, ale už jen fakt že v listopadu stříkají, to už je celkem průser.

No právě, je rozdíl zakládat zimní generaci v jednom plodišti, kde jsou v podletí 4 rámky plodu. V nástavkovým úlu je to klidně 8r plodu. A další věc je varoa destruktor a virusy, potom včely plodují ale síla včelstva tomu neodpovídá, pak místo přínosu do plusu je to třeba na nule. Plodařky většinou v mínusu.
-----------------------------------
Jinak varoáza opět špatná. To znamená vloni podletí gabony flum, podzim 3x ošetření - poslední aerosol byl o vánocích, na jaře precizně provedený M1 nátěr plus varidol a je srpen a první včelstvo je už zrušené, a ostatní už taky tisícové spady 10 dní po KM, není to tak první rok, ale letos je to asi konečná s dolskými léčivy.

"To asi letos nebude převčelením, spíš průběhem počasí. takhle to mám na všech třech stanovištích 3-5 km od sebe i kolegové v okolí jsou na tom stejně."
a.
No, sucho není, ani přílišné mokro není, většinu dnů slunko svítí, noci jsou pořád teplé nad + 15 st C.. Aspoň tady u nás v podbeskydí. Prostě situace, že všechno, co roste a v tuto dobu má kvést a medovat, tak taky kvete a meduje.
V srpnu ještě kvete dost místních rostlin, v září pak ještě dost invazivních rostlin, ze kterých je snůška.
Jestli to včelám nestačí, tak jediný důvod, který existuje, je ten, že je převčeleno a zdroje sladiny i případně pylu včelám nestačí.
A to i v případě, že počet včelstev v okolí je zhruba stejný jako před 20 nebo 50 lety. Úživnost i intravilánu obcí i extravilánu se výrazně snížila.
Kromě toho například 20 včelstev ve včelíně v zadovácích dříve zatěžovala zdroje krajiny výrazně méně než dnes 20 průměrných včelstev v dnšních nástavcích. 20 tehdejších včelstev v zadovácích se zatížením krajiny podle mne rovná dnešním 10 - 15 včelstvům v nástavcích.

Pyl nosí to můžu potvrdit, sladinu moc ne. Na jaře se bude hodit.

Začal jsem krmit druhý týden v červenci kromě jednoho včelstva které jsem vytočil ještě koncem července. Tam jsem zakrmil zatím "jen" 18 kg a při prohlídce v pátek (7.8.) jsem našel krajní 2 rámky zničehonic plné nového medu evidentně ne z krmení. Začaly nosit. Dnes se třeba houfně pasou na černohlávku. Letos se objevil na trávníku ve velkých plochách. Pak vojtěška, slunečnice, svazenka a jetel plazivý.

V jiných úlech spousty pylu a ten taky stále nosí.

To asi letos nebude převčelením, spíš průběhem počasí. takhle to mám na všech třech stanovištích 3-5 km od sebe i kolegové v okolí jsou na tom stejně.

Ja to mam ted, cely rok na nic a ted je snuska s 2-3 kg prirustky na vaze, med svetly, hodne davaji starceky. Tocit uz nebudu, ma to hodne vody, je to kvet, co si donesou je jejich.

Ale počasí je na produkci pylu a nektaru pořád dobré. Je slušně vlhko i pořád teplo. Spíš bych řekl, že když se už teď musí už týdny bezpodmínečně krmit, tak je to místo převčelené. Si pamatuji období před 40 a více roky, téměř vždy v tuto dobu až cca do 15 srpna byla snůška a dost často taková, že poslední vytáčení bylo právě kolem 15 srpna. a krmit na zimu se začínalo až potom.

I to se může stát, ale je lepší být optimistou. Prý to prodlužuje život to čekání na lepší sezónu...

Jenom, aby nebyla jeste horsi, jak ta letosni....

Přátelé, už cca 3 týdny krmím.

Lesního medu jsem vytočil cca 85 kg ze 60 včelstev (medobraní cca kolem 10 července) a to byl ještě víceméně smíšený, jen trochu tmavý.
Některá byla úplně na suchu.Totální hlad.
Lípa naprosto zklamala.
Medovice ani v okolí vůbec nebyla.
Letos dávám na zimu víc než jindy. Zpravidla jsem krmil kolem 20 kg, letos to bude tak 25, některá vč. i 30 kg cukru.

Matky se celkem dařili během května a června.Hodně jsem obměnil v kmenových vč. a mám dost záložních oddělků (po zkušenosti s loňskými úhyny)

Potěšující je, že letos u mě není (zatím) tolik roztočů. Nejsou téměř ani v přirozeném spadu, po KM spadlo tak do 50 roztočů.

Ať se Vám daří dobře zazimovat a vyhlížejme další sezónu.

Vysočina - Žďársko

To je nelogické, těkavý olej nemůže být logicky stálý. U M1 byl problém s těkavostí tak že se léčivo nikdy nerozbalené odpařilo. To je ono co myslíš a píšeš: "stálé rozkladu nepodléhající inertní látky"? U varidolu dochází ke krystalizaci. To také určitě nebude lehký olej. Na gabonech bude něco jako kombinace emulze voda olej nebo olej voda. Nechápu co tě vede, ale píšu že v momentě naředění suchého amitrazu nebo jiné úč.látky dojde ke sloučení a tam už se podílí jiné zákonitosti, hlavně ne inertnost. Kdyby byl olej inertní tak by ani nekrystalizoval, nevypařil se atp. Jenže to se dělo a děje u Dolských léčiv.

Mišmaš je docela pěkné ohodnocení zato, že ti chci vysvětlit že když varidol zestárne, je pro včely škodlivý.

Ale čtu, ale je to , s prominutím všelijaký mišmaš, takže moc se na to odpovědět nedá.

Je to zbytečný, vůbec si nerozumíme protože nečteš co píšu.

Kdysi kdesi jsem měl možnost vidět složení. Účinná látka, lehký ropný olej a detergent. Běžné složení spousty tekutých pesticidů.
A kromě toho mnohokrát bylo zdůvodňováno, proč musí být knot svisle a hořet odspodu. Aby se léčivo odpařilo a dostalo do vzduchu dřív než se ke kapce dostane vysoká teplota přímo ze žhavé části knotu. Tomu právě odpovídá ten lehký ropný olej, ne nějaký těžký s parafíny.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 8. 2020
Re: kvalita léčiv (74348) (74352) (74354)

"Rozklad přeměna nebo degenerace je u všeho. I ropný parafiny se rozkládají, stejně tak vosky, pryskyřice, atp. "
a.
No, ropné parafiny se tam nepoužívají, ale lehké těkavější ropné oleje . Z principu a vzhledem ke svému složení to jsou v podstatě stálé rozkladu nepodléhající inertní látky.
.........

To se snažím vysvětlit, nejsem si jistý, že ikdyž si to myslíš, že tomu tak je.

"Rozklad přeměna nebo degenerace je u všeho. I ropný parafiny se rozkládají, stejně tak vosky, pryskyřice, atp. "
a.
No, ropné parafiny se tam nepoužívají, ale lehké těkavější ropné oleje . Z principu a vzhledem ke svému složení to jsou v podstatě stálé rozkladu nepodléhající inertní látky.
Při léčení v úlu se potom zřejmě většina toho ropného oleje, jak se odpaří z knotu či rozptýlí aerosolem, naabsorbuje do včelího vosku a přidá se tak svým účinkem k případnému parafínu, kterým by byl vosk mezistěn pančován. Ostaně chemicky to jsou úzce příbuzné látky. Ale řekl bych, že těch pár kapiček oleje moc ten vosk nepoškodí.

sakra, resistence, ne rezidence.

"A přesně to se neděje. Všichni to svádějí na zavíčkovaný plod, ale ten byl tenkrát taky, proto je metodika na 3x, právě kvůli přítomnosti plodu. Včelstvo které má nyní přirozené spady přes 100VD za den, asi je v nich odhadem 5 tisíc VD ??, loni v létě mělo dobře obsednutý gabon flum 200VD, pak fumigace po 200VD, vánoční aerosol do 100VD, na jaře mělo i nátěr plus zakouření varidolem dalších 30VD a teď už se asi zachránit nepodaří, neobjevily se zatím viry, proto asi žije, tak se zkusí dál KM. Léčiva byly nové. A v minulosti vím že se občas použily i několik let prošlé a nebyl rozdíl v účinku, takže opravdu vydrží někde ve sklepě mnoho let. Vypadá to tedy jako rezistence?"
a.
Toto mně už jako téměř jistá rezidence připadá.
Tam už možná ani nemá smysl ošetření třeba ještě jednou nebo dvakrát opakovat. Tam by to chtělo vyzkoušet druhou látku. Jestli ty slabé spady byly na amitrazu, tak potom vyzkoušet fumigaci fluvalinatem - pyrethroidem a opačně. jestli to na té druhé látce není lepší. Pyrethroidy mezi sebou asi nemá cenu zkoušet.
Tam už se musí dělat přes sezónu intenzívní ošetření kyselinami.
A zřejmě i měnit technologii, preferovat takovou, která má za následek třeba i menší výnosy, ale usnadňuje léčení atd. Třeba používat umělé roje a ty ošetřovat nebo obecně vychovávat víc nových včelstev oddělky a víc na konci léta rušit včelstva atd.

Vše je skryto v popisu léčiva výrobce, jen jsem si všiml, že se používají stále nové slova pro popis ale na lékopisech je je to lepší ale také tam není vše.

Princip účinných látek je jasný, když se vyrobí, jsou suché, mají ustálené vlastnosti, nepodléhají při správném uskladnění rozkladu. Jenže ktomu se Dol ani včelař nebo jiný koncový uživatel nedostane. Dol se dostane většinou ke sloučenině s ředící složkou, včelař s něčím a to několikrát přepracovaným - naředěným.

Rozklad přeměna nebo degenerace je u všeho. I ropný parafiny se rozkládají, stejně tak vosky, pryskyřice, atp.

Ke spadu u naředěného amitrazu, spad je jasný, učící na VŠ při výkladu sdělil, že VD, roztoč reaguje spadem na hodně různých věcí, třeba na bramborovou nať,

ale jde o c e l k o v o u f u n k č n o s t léčiv.

Logické je, že pokud např. varidol vytvoří v úlech pachovou značku kterou si létavky pamatují od podletí do jara, může to znamenat, že ví při svých průzkumech, kam mají emigrovat když vlivem jiné synergie léčiv začne destrukce v jejich obydlí. Značka jim sdělila že v okolí je jiné stejně označené včelstvo. A ví s hodně dlouho že včelu lze vycvičit jako psa např. na hledání min v minovým poli. Dresurou se vytvoří cvik spolu s pamlskem. Pamlskem jsou krmiva a jeho doplňování. Prostě problém není ukončen Radime jen tím, že roztoče umíš shodit na dno. To jo, jenže tím že varidol použiješ sdílíš lép.ř. ujednotíš létavky při emigracích a jejich pátrání a zatraktivníš své stanoviště jako minu a ani otom nevíš.

Ty ředící látky se podílí na rozkladu úč. látek, vtom vidím největší problém. A rezistence je spíš genetická věc která ale není věčná, dříve se toho využívalo a dělala se tzv. obměna léčiv. Dnes vidím problém vtom, že se vyrobí nechtěně zmetek jako léčivo a ten lokálně způsobí kolaps včelstev.

Třeba na podzim, jak se má provádět dvojí ošetření v rozmezí cca 10 dnů, může být druhý spad maximálně desetina prvního. Spíš ještě méně
-------------------------------------
A přesně to se neděje. Všichni to svádějí na zavíčkovaný plod, ale ten byl tenkrát taky, proto je metodika na 3x, právě kvůli přítomnosti plodu. Včelstvo které má nyní přirozené spady přes 100VD za den, asi je v nich odhadem 5 tisíc VD ??, loni v létě mělo dobře obsednutý gabon flum 200VD, pak fumigace po 200VD, vánoční aerosol do 100VD, na jaře mělo i nátěr plus zakouření varidolem dalších 30VD a teď už se asi zachránit nepodaří, neobjevily se zatím viry, proto asi žije, tak se zkusí dál KM. Léčiva byly nové. A v minulosti vím že se občas použily i několik let prošlé a nebyl rozdíl v účinku, takže opravdu vydrží někde ve sklepě mnoho let. Vypadá to tedy jako rezistence?

"Ty chemikálie vydrží při dobrém uložení klidně i několik let v pořádku, takže pokud bude mít takhle zakoupený Varidol expirační dobu třeba další 4 roky, tak se mně ten varidol i se všemi těmi příplatky dokonce vyplatí. "
a.
Já jsem to napsal paušálně. Obecně to totiž je jasné, že koncentrované chemikálie mají dost dlouhou dobu životnosti a že chemikálie, tady tyto léčiva, namíchané na pracovní koncentraci, se tím namíchaním začínají rozkládat.
Ale konkrétně za prvé moc nevím, co vůbec je všechno v těch lahvičkách s léčivy namícháno a i kdybych věděl, nemám takové chemické znalosti, abych dokázal konkrétně říct, za jak dlouho se to začne nějak konkrétně rozkládat.
Jen obecně předpokládám, že to složení je formulováno tak, aby léčivo v běžném prostředí, to znamená uložené někde třeba v chodbě na schodech nebo přes léto v garáži atd nějaký rok vydrželo.
Jediné výhrady mám k tomu "žluknutí oleje". To podle mne totiž není možné, protože v těch lahvičkách téměř na 100 % není olej rostlinného nebo živočišného původu. Páry toho oleje z knotu jsou totiž při fumigaci nositelem účinné látky toho léčiva a proto se musí při rozumné teplotě 150 - 200 st C nebo tak nějak odpařovat. To ale rostlinné či nějaké živočišné oleje nedělají, ty zůstávají a při podstatně vyšší teplotě se rozkládají, za vzniku drářdivých látek. V těch léčivech jsou proto lehké oleje na ropné bázi.

Účinnost se přece dá snadno orientačně ověřit při opakovaném léčení podle vývoje spadů roztočů.
Třeba na podzim, jak se má provádět dvojí ošetření v rozmezí cca 10 dnů, může být druhý spad maximálně desetina prvního. Spíš ještě méně.
Jinak vývoj je jasný, stávající léčiva dříve nebo později ztratí účinnost a ve fungujícím systému už měly být dávno nalezena a připravena záložní léčiva. Bohužel kvůli zelenému šílenství se nic nehledalo a nezkoušelo. Takže zůstávají jen málo účinné kyseliny a všelijaké pochybné eko a biometody.

Problem je ten, ze ta 0 je opravdu jen teoreticky dosazitelna a vysledky zimni meli naprosto o nicem.

Jenže účinnost je slabá u všech léčiv, to jsou 3 různé látky. Třeba ty suroviny berou od jiného dodavatele, china?. Jinak poslední 3 roky klesla účinnost brutálně, v jednom pozorovaném úle u nátěru M1 až na cca 20%, a to je druh léčiva které se používá jen když je nejhůř, takže jo po nátěru VD padaly, stejně jako padají po gabonech, a teď se to zase jenom sype, tam měla být od jara teoretická nula VD!

Omlouvám se za delší reakci.


Problematika varidolu, gabonu flum nebo fluv nebo acri, nebo M1, vše je to problém kvality léčiv a ne rezistence. Jsem otom sice krátce přesvědčen ale mám důvod si to vážně myslet. Nepřímým důkazem, to jsem si vypůjčil reakci Radima z dovolením, koupí si něco očem se domnívá že je OK, jenže jestli se jako chemik podívá do složení každých úč. látek, musí změnit názor protože amitraz v momentě ředění ze suché formy do obchodní přetváří na svoje základní složky buď na jednu stranu nebo druhou stranu a degeneruje. Plus žlukne olej v kterém se uchovává.

Gabony coby naředěné koncentráty olej voda nebo voda olej plus úč. látka aplikované na dřevo to samé, u pyretroidů stačí pouhé teplo a ztrácí účinnost, stačí vyrobit gabon s naředěným koncentrátem blbě ztrácí časem účinnost. Upozornění na obalu je velmi důležité, uchvávejte v suchu při teplotě mezi xy stupni a chraňte před světlem. U pyretroidů stejně i u M1 varidolu platí, že jsou to použitý v podstatě pesticidy nepoškozující včely, ale jakmile jsou aplikovaný nebo naředěný, započala degenerace použitých sloučených látek. A když se vezmou příklady jiných účinných látek jako u otrav včel a prokazování u octomilky, pro důkaz přítomnosti se uchovávají v ledničce a v chladu jinak v podstatě nejdou identifikovat jako jedovaté a octomilky u chlazeného vzorku zemřou ale u nezachlazeného nebo přepravovaného za slunečního světla nebo naředěné deštěm vlhkem atp prostě přežijí a vzorek je neprokazatelný na přítomnost pesticidu. Tak to funguje i u např. gabonu.

Kdo ví že látky nefungují kvůli zásobám DOlu? Nefunguje právě proto flumethrin v Gabonu protože jde o čerstvé zásoby? Nefunguje gabom Fluvalinat nebo M1 nebo varidol protože to jsou vlastně ležáky které "fungují" ale kvůli degenraci jsu neúčinné nebo pro včelu na druhý pohled jedovaté?


R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 8. 2020
Ty chemikálie vydrží při dobrém uložení klidně i několik let v pořádku, takže pokud bude mít takhle zakoupený Varidol expirační dobu třeba další 4 roky, tak se mně ten varidol i se všemi těmi příplatky dokonce vyplatí.


(91.221.212.49) --- 3. 8. 2020
varroáza

,,Tak to je potěšující zpráva, že alespoň něco proti roztoči funguje."
-------------------------------
Po Gabonu flum může spadnout 2000VD, ale kolik jich to přežije, to je to podstatnější. To samé varidol použitý bez plodu, nebo nátěr M1 - účinnost přes 90% je dávná minulost.

"Jo, 800,koupena na primo u Rietche bez prostrednika,usetrilo se i za jejich zaskoleni, montaz atd. To dokazali nasi sami.Ted se setri na druhy. "
a.
Pokud máte v podnikatelském záměru ty mezistěny i prodávat, byl bych opatrný. Já myslím, že s rozvojem techniky cena forem na mezistěny rapidně spadne a lisovat vlastní mezistěny tak bude množství včelařů, kteří dnes mezistěny kupují.
Sám mám už doma v krabici 3D tiskárnu, zítra, jak bude pršet, ji možná už budu skládat. A nějakou hromadu za výprodejovou cenu skouených filamentů ABS a PETG. Do příštího roku mám čas na laborování a formu na mezistěny na moje rámky 39x24 bych měl zvládnout vytisknout na několikrát za cenu nějak od 500 po 1000 Kč.
Taky i dotace přímo na včelaření, kteríé ještě nyní lákají pořád nové a nové včelaře, kteří logicky musí kupovat mezistěny, nebudou na furt.

Gupa: "No odpovídám tak, protože včelaři jsou staré držgršle, takový postup jsem si prošel před 15ti lety, tak promiň ale nevěděl jsem že to v ČSV je tak špatné, že si musíš objednávat varidol čerstvý protože v ZO je starý."
a.
V ZO není starý. Či vlastně je, s expirační dobou takovou, že ho můžu použít jen jednou, pak už bude expirační doba pryč. Vzhledem k tomu, že se šarže použitého léčiva píše do formuláře o léčení, musím tam mít na ošetření napsanou takovou šarži, která ještě nemá expirační dobu. Ty chemikálie vydrží při dobrém uložení klidně i několik let v pořádku, takže pokud bude mít takhle zakoupený Varidol expirační dobu třeba další 4 roky, tak se mně ten varidol i se všemi těmi příplatky dokonce vyplatí.
Prostě objednám to přes veterináře a vyzkouším to. Momentálně mi ani tak nevadí, že to i s poštovným a balným bude stát
Časem se přirozeně můžu domluvit třeba s jinými včelaři, léčit původní lahvičkou a využít tak všechno léčivo, co v ní je. A od jiného včelaře jen opsat aktuální šarži, která ještě nemá tu expirační dobu vyčerpanou.

,,Tak to je potěšující zpráva, že alespoň něco proti roztoči funguje."
-------------------------------
Po Gabonu flum může spadnout 2000VD, ale kolik jich to přežije, to je to podstatnější. To samé varidol použitý bez plodu, nebo nátěr M1 - účinnost přes 90% je dávná minulost.

Jo, 800,koupena na primo u Rietche bez prostrednika,usetrilo se i za jejich zaskoleni, montaz atd. To dokazali nasi sami.Ted se setri na druhy.

Navic nas nikdo nebude 5 let kontrolovat a hledat chyby v zadosti o dotace ci vyberovem rizeni. Dokazem vydelat, musime dokazat investovat a ne zadat o dotace.Neskoncim v base,nic nebudem pripadne vracet nebo platit penale (az 100%)a klidne spim.

Také tak myslím, ale D1 zatím stále využívám, protože jde o jednodušší dotaci než EU dotace.

1,2mil.Kč, to je nový Rietsche, kolikátka? VA800?
.......
> JosPr (46.135.19.68) --- 3. 8. 2020
Re: Podávání žádostí o dotace pro včelařský rok 2020/2021 (74337) (74338)

Lis se koupil za vlastni za 1200000 a bylo to nejjednodusi,co se mohlo udelat.Uz se nikdy ukecat nenecham, zadne dotace,hezky za vlastni. <

Ale jsou lidi typu MAS. Je jejich životním cílem bojovat a pracovat a soutěžit a politicky přeměřovat schopnosti s ČSV.

třeba zde, o několik příspěvků níž psáno: "když stádo drží .."

tak ať si udělá někdo vlastní členstvo a stará se zadarmo když je tak chytrý ...

nakonec mohou být včelařské spolky kde se nastaví ja mobilní tariv poplatky a spolky budou něco jako operátoř i a budou se starat za včelaře u MZe a SZIF o jejich požadavky. Někdo volá zadarmo když platí víc za měsíc, někdo platí každý hovor někdo po minutě atp.



.....
JosPr (46.135.19.68) --- 3. 8. 2020
Re: Podávání žádostí o dotace pro včelařský rok 2020/2021 (74337)

O administrovani dotaci bych nerekl, ze bude ze strany spolku zajem.Vracet za nekoho penize,zadat je po nem vratit, vymahat soudne vratky,tohle bude chtit delat malokdo.