74908

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



KaJi (37.188.172.224) --- 2. 1. 2020
Re: A jak dál? (73783)

Psal uz nekdy kolem 1997 ve Vcelarstvi doc.Ptacek ze se topeni davno pouziva. V Asii taky bezne .. viz videa.
For je v tom tam mit regulaci na svetlo. Aby to netopilo kdyz vcely mohou vyletat a mrznout.
Omezovat- topit jen nocni minima.
Zkousel jsem to jednou. Pri vykonu cca 25W ... ekvivalent cca 4kg cukru na mesic ... to bylo bez problemu i bez regulace v neuteplenych ulech.
Topil jsem v podmetu.
Na Aliexpresu jsou nyni zopne desky 12V.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.78.81) --- 2. 1. 2020
Re: : A jak dál? (73785)

Nepredpokladam,ze se bude zkouset varomed nebo oxuvar,to jsou hotove vlp k pokapu,ale primo stavelka.Uz u odparu stavelky je treba brat zvysene bezpecnosti,nejen pri aplikaci,kvuli vdechnuti nebo naslednemu krystalizovani v ule na stenach ulu nebo louckach ramki.U aerosolu predpokladam,ze tech rizik bude jeste vic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.89.107.245) --- 2. 1. 2020
: A jak dál?

Lečebné postupy jsou známé,ale aerosolem aplikované Oxuvar nebo VaroaMed už meně šlo by nějaké bližší sdělení. dík Zdeněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 1. 2020
Re: A jak dál? (73783)

Zkus jít kontrolně pasivní cestou. Kup 100-200mm silnou desku polystyrenu a kus silnější HDPE folie - klasický pytel na hrozny aby to včely nekousaly. Dej to při proletech nebo chvilku před předpovědí počasí které ktomu ukazuje, místo víka.

A ktomu jednu pálenou cihlu nahoru aby to neulítlo.


>Ehra:Já mám jiný názor.!
Připravují topné zařízení,které bude na jaře po prvním
proletu prohřívat včelstva řízení termostat napájení
nízké el.napětí.Vlhkost umím do úlu dodat.Regulace dle
venkovní teploty.V minulosti jsem nějaké pokusy v tomto
směru již prováděl.Je potřeba přemýšlet a zkoušet a né
čekat na poslední ránu z milosti!Přemýšlení skutečně bolí
a zkoušení stojí dosti peněz i námahy. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (37.48.32.155) --- 2. 1. 2020
A jak dál?

ČR obchází strašidlo velkých,až hrozivých úhynu včelstev.
Takže každá inforormace může být podnětná a hodná k zamyšlení.
Varoáza léčebné postupy jsou celkem známé,i léčebné přípravky.Léčba varoázy,než se přemnoží je celkem snadná!!!
MVP a hniloba také / sanace jednoduchá - ohén /.
Viry - to je problém na ,který zatím nemáme vliv.Už jen provést diagnostiku ,zařazení - určení druhu je náročné a
značně nákladné.
Nosema - to je onemocnění včel na ,které bychom léčebně
mohli působit.
At už Apis nebo Ceráne .Minulost lečby fumagilin - antibiotikum,zakázané! Nitekabin,který vyráběla Galena Opava
se už nevyrábí,mám dojem,že hlavní složkou byl formalín.
Který se už nemá používat.Oživit a vylepšit Nitekabin.
Další prostředek,který je učinný na obě nosemy je Teplo!!
Vědátoři mají názor - dojem,že působení tepla na Ceránu
nemá ten účinek jako na Apis.Já mám jiný názor.!
Připravují topné zařízení,které bude na jaře po prvním
proletu prohřívat včelstva řízení termostat napájení
nízké el.napětí.Vlhkost umím do úlu dodat.Regulace dle
venkovní teploty.V minulosti jsem nějaké pokusy v tomto
směru již prováděl.Je potřeba přemýšlet a zkoušet a né
čekat na poslední ránu z milosti!Přemýšlení skutečně bolí
a zkoušení stojí dosti peněz i námahy.
Je ,ale nutné brát v potaz,že u včel jako i v lidckém životě,vše souvisí se vším.
Je dosti těch ,kteří by chtěli k hodnotám a prospěchu
přijít bez námahy a hlavně zadarmo.
Někteří včelaři vyslovují názor,že léčiva z VUVč neučinkují.
A jakto ,že v naší ZO učinkují!? Možnou sníženou účinost
si včelaři způsobují sami tím ,že nedodržují předepsanou
metodiku!! Včelaři s větším počtem včelstem nestihají a tí
s nizkým počtem jsou poměrně laxní k léčení.Ale né všichní.
Zda někdo včelaří v takém či onakém úlu či s jakou R mírou
zda včely má černé nebo strakaté je mi celkem jedno.

Ale ohledně léčení včel proti včelím nemocem musíme být
velice důrazní.A v případě starších včelařu jim pomoci s
léčením.Ohledně zdravotního stavu včelstev jsme my všichni
včelaři na sobě závislí.Vždy je co zlepšovat!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.107.245) --- 1. 1. 2020
A jak dál?

Děkuji p. Ehrovi za odpověď.Aplikce KŠ pomocí aerosolu (v kapalném stavu není SUBLIMACE je to jen způsob podání)Nikdo to nezkoušel.V jedno příspěvku chci reagovat na Radima k jeho prním příspěvku na nástavkové včelaření v začatku 80 let v té době kolik bylo nástavkových včelařů v okolí Holešova? To propagovali, PANOVÉ Valenta,Bohač,Ptáček.... .A jen tak průzkum okolí Holešova, rok 2010 nástavkové včelaření průzkum 50 na 50 Na jednoprostové úle(to znamená jen jeden nástávtávek)Možná to bylo před 30 lety jinak asi vrátili se ke klasickýmu včelaření.A jinak podle tebe jaký je rozdíl mezi důchodcem a novodobým včelařem Hezký Nový rok Zdeněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (37.48.43.243) --- 1. 1. 2020
A jak dál?

Na Váš dotaz ohledně aplikace KŠ.Chci na jaře v případě nutnost či povinosti vyzkoušet přelečení proti varoáze
AEROSOLEM / né sublimace / kompresor a klasický vyvíječ.
A to mnou připraveným roztokem KŠ.Event.org.Váromedem a
provést srovnání jejich vzájemné učinosti!Pokap KŠ aplikuji
již 2 roky a to org. Varomedem k plné spokojenosti.Kdo nezkouší tak neví.A nyni k včelkám,včelařím již 40 roků.
V roce 1970 se prováděl zde u nás ve Svitavách rozchov , línie Meluzinka.Super vynikající včely.S takovou vitalitou
jsem se potom už nikdy nesetkal!Ze 3-4 plástů dokázali obsadit 2 medníky úlu Univerzal.Stavba 20-30 ks.mezistěn.
Výnosy kolem 30kg.Plodování od loučky k loučce.Ale byly velice bodavé,při prohlídce v plodišti né,běda vyndávat médné plásty to bylo strašné!!Kéž bych v dnešní době taková
včelstva měl.Dal bych je na lesní stanoviště,kde bych je šlechtil na mírnost.Další vyjímka včelstvo mírné trochu rozbíhavé,nedávalo žihadla,ale kousalo kusadly do rukou.
Tato vlastnost by se hodila - groming.Ale to vše je už minulost,bohužel.Poučení bedlivě sledovat jednotlivě vlastnosti včelstev.Q.Sklenár jeden úl číslo 47,rozpoznal
jeho kvalitu a zahájil rozchov.Stejně tak Peschetcz a další.
Tyto "zlaté" střípky je potřeba vyhledat uchovat a rozmnožit.A nyní k letošním úhynům kolega včelař ze sousední
ZO na jednom stanovišti 25 včelstev vše uhynulo.Zásoby jsou
,nepokálené na dně hrstka mrtvolek i s matkou.
Další ZO 3 x fumigace a nyní aerosol a spady téměř u všech
včelstev do 200 ks.roztočů.To je pořád hodně!!
V naší ZO Svitavy zatim bez úhynu,asi máme ŠTĚSTÍ!?
ZNOVA PŘIPOMÍNÁM UVÁDĚJTE STANOVIŠTĚ VČELSTEV OBEC NEBO
ALESPON OKRES!! Bez této informace je velice obtížné
komunikovat.Do Nového roku 2020 vše néjlepší pro Vás včelaře
i vaše včelky. Připraveným ŠTESTÍ přeje.















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 1. 2020
Re: A jak dál? (73767) (73773)

"Co se týká aplikace KŠ aerosolem -máte na mysli sublimaci? Tak jako tak dejte pozor na velké riziko pro včelaře, celoobličejové masky nemyslitelné a i tak ulpívají krystalky kš na plástech a je riziko pozdějšího vdechnutí při manipulaci s plásty během roku.
Pokap udělá stejnou službu a je mnohem bezpečnější. "
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
Zas tak velké riziko to není. Kyselina šťavelová je přírodní látka, se kterou si tělo, pokud se do něho dostane v menším množství, dokáže poradit bez jakýchkoliv problémů. Třeba bez reziduí , jako je tomu třeba u pyrethroidů. Jinak by třeba kyselý šťovík, který jsme kousali jako děcka nebo třeba rebarbora byly jedovaté.
Nesmí se akorát překročit určité limitní množství. Opakovaně takové, při kterém vznikají z vysrážených solí kyseliny šťavelové například ledvinové kameny a už vůbec ne takové, při kterém je už kyselina šťavelová akutně jedovatá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 1. 2020
Re: A jak dál? (73753) (73754) (73755) (73756) (73768) (73769) (73770)

"Ona ta brojlerizace zas nebude tak dramatická, ale na něco se úhyny musejí svést. Jednoduše se vytvoří obraz extrémních včelařů, co ty svoje brojlery jen krmí cukrem, točí do sucha, neusálé léčí, točí nástavkama jak na kolotoči. Realita zas tak černobílá není.... A všechny ostatní příčiny taky nejsou jednoznačné, neboť mnoho dnes ,,podezřelých" praktik v chovu se tu děje celá desetiletí, ale uměle se vytváří dojem že za to můžou nenasytní včelaři posledních let. Tenkrát nebylo nemocí, jinak se nic podstatného na mnoha místech nezměnilo."
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
To bych bral, když by se matky oplodňovaly třeba v úlech nebo venku 10 metrů od úlů, tedy pouze trubci z vlastního stanoviště. Jenže matky se oplodňují na trubčích shromaždištítch, kde létají matky a trubci z širokého okolí. Na postupnou "brojlerizaci" včel tedy stačí, když jeden rok první soused koupí komerční matky, třetí rok koupí komerční matky druhý soused, šestý rok koupí komerční matky třetí soused, desátý rok koupí komerční matky čtvrtý souised. A tak pořád dokola.
Z mého pohledu, kdo včelaří krátkou dobu, jen 10 - 20 let, asi byste koukali, kdyby jste měli včely, jaké tady byly třeba před 40 - 50 lety. Jak každé včelstvo, mimo těch, kde byly matky sestrami odchovanými ve stejnou dobu, bylo na dnešní poměry obrovsky odlišné od jiných včelstev. Vzhledově, chováním v zimě jakožto reakcí na momentální počasí v zimě a v předjaří, chováním při práci ve včelstvu, ukládáním zásob a plodu.... Dneska jsou každé včely prakticky téměř stejné jako všechny ostatní na stanovišti i u sousedů, rozdíly nestojí vůbec za řeč, neboli to přešlechtění na kraňku a na těch pár vybraných chovných linií je prakticky hotové....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 1. 2020
Re: : A jak dál? (73776)

"Z měli v zimním obdobím t.j.leden,února jsou včel většinou v chomáči,když se rozvolní některé kleštíky shodí zaleží na počasí.Jak tahle diagnostika začala tak to bylo začatkem 80 let tak ta byla jestli je kleštík vůbec přítomen.(utrácely se včelnice,když se našel 1 kleštik trvalo to skoro 2 roky) V té době se zimovalo v jednom nástavku tak nebylo hodně míst kde se mohl zachytit"
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
V té době se dávno nezimovalo v jednom nástavku. V jednom nástavku se přestalo zimovat nejpozději tehdy, když se začalo jezdit na řepku, protože z jednoho nástavku nešlo včely zesílit tolik ,aby z řepky donesly rozumné množství medu. A kočování včelařů na řepku začali za socíku propagovat někdy od roku 1970 - 75 a cca od roku 1980 každý, kdo chtěl a mohl kočovat, tak na řepku kočoval. V jednom nástavku tak zimovali už jen důchodci, kteří to už nechtěli měnit a část, polovina, třetina malých včelařů, co měli jediné stanoviště na zahradě. Třeba otec začal zimovat v zadováku dohromady v plodišti i medníku někdy okolo roku 1973 . A to už na základě podnětu a zkušeností jiných, kteří to dělali už dávno předtím. a kvůli získání časného jarního medu. Který se při zimování v jednom nástavku celý spotřeboval na rozvoj.
Co se týká spadu roztočů, už hned od začátku se zavedlo léčení těmi dvěmi fumigacemi ke konci září až v říjnu, kdy se hlavně prvních 10 - 15 let vybili prakticky všichni roztoči už v tom říjnu. Do toho 15 prosince potom vždy proběhlo několik oteplení, při kterých včely roztoče uvízlé na rámkách v spodních nástavcích shodily dolů. Poslední léčení aerosolem už bylo tehdy hlavně pojistka pro případ, že by se v předešlých léčeních něco nepovedlo a tak pokud bylo všechno v pořádku, zabilo to maximálně jednotky roztočů ve včelstvech. Na plástech, kde by spadly do měli a zkreslily stanovení z měli, jich zůstalo jen minimum.
Zkreslení stanovení počtu roztočů v měli je tedy podle mně záležitost pouze posledních let, kdy se rozšiřuje vícenásobné ošetřování aerosolem jako časově výhodnější proti fumigaci, pokud se dělá najednou ve velkém množství včelstev a kdy se termíny léčení kvůli nebezpečí přinášení roztočů loupežemi posunují stále později.
a.
Navíc dlouho mrtví roztoči z nějakého důvodu nebyli v měli identifikováni. Já jsem totiž pár let, když se mně trojí ošetření jevilo už jako máo účinné a byl předpoklad, že by nějaký roztoč nejvíc odolný na léčivo přežil, do měli roztoče sebrané hlavně z první fumigace přidával, v počtu tří na včelstvo. Chtěl jsem totiž na jaře další ošetření a jinak než tím že se v měli našlo víc než tři roztoče na včelstvo to tehdy nešlo zařídit. Dokud jsem přidával roztoče jen schované z první říjnové fumigace, našli v laboratoři ze tří roztočů na včelstvo jen dva nebo dokonce jednoho. Teprve když jsem hned po fumigaci roztoče sesypal do lékovky, zamrazil v mrazničce a vytáhnul a přidal do měli až při závěrečném sesypávání vzorků okolo toho 15 ledna, začali v laborce nacházet plný počet přidaných roztočů plus nějaké skutečně spadlé roztoče, 3 - 4 na včelstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.69.33) --- 31. 12. 2019
Re: : A jak dál? (73776)

Nejvetsi perla se asi povedla SVS argumentaci,ze ponechanim stavebni uzavery dochazi k vyznamnemu zkresleni spadu na podlozku.Pritom nad podlozkou je nekdy i 2-3 nastavky.Tak nejak,ze by to roztoc padly v chemicke valce nebo prirozene zesnuvsi vzal kolmo dolu,se snad ani verit nechce.Zato po kazdem otepleni a rozvolneni chumace se podlozka plni roztoci z podzima,kteri byli zasmrceni lecivem....Co ta 0 vlastne znamena? Ze nebylo teplo,ze se nepohly vcely nebo,ze vsichni roztoci nepropadli na podlozku? Kolik samicek roztocu preziva ve vcelstvu pri vysledku O,kolik na stanovisti s 0,kolik na katastru s 0,kdyz na podzim je roztocu zase jako kviti??? A naopak,kolik jich je ve vcelstvu,kdyz vcely pri zimnim otepleni skotaci po plastech a hazi lonske klestiky na podlozku? Kdyby se milovnici grafu o varroaze jednou vazne zamysleli....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.89.107.245) --- 31. 12. 2019
: A jak dál?

Z měli v zimním obdobím t.j.leden,února jsou včel většinou v chomáči,když se rozvolní některé kleštíky shodí zaleží na počasí.Jak tahle diagnostika začala tak to bylo začatkem 80 let tak ta byla jestli je kleštík vůbec přítomen.(utrácely se včelnice,když se našel 1 kleštik trvalo to skoro 2 roky) V té době se zimovalo v jednom nástavku tak nebylo hodně míst kde se mohl zachytit.Dnes po 40 letech se zimuje min v 2 až 5 nástavcích tak je tam dost zachytných bodu kde zůstane viset k tomu stavební zábrany.Až odeberete měl dejte podložku zpět a když vám nebudeli líto tak zatřepte z úlem a uvidíte kolik spadne.Neni to jak, když jsou včely aktivni v vše spadne na podložku.Pan Přidal o tom udělal studii už asi před 8 roky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (2a00:1028:96c8:e70a:c33:bee8:912:def3) --- 31. 12. 2019
Re: : A jak dál? ( (73774)

Proč ne z měli?- přirozený spad je třeba sledovat průběžně celý rok. Je to stejné jako v sezóně.
Netřeba k tomu povinné vyšetření v laboratoři, tohle si přece dokáže zjistit každý sám.Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.107.245) --- 31. 12. 2019
: A jak dál? (

Nevím jak se ziská napadení koncem ledna,ale určitě ne z odebrané měli.V pozdější době bych viděl smyv.Dotaz pro p.Ehru myslel jstem s tim aerosolový vyviječ a kyselina štavelová možno třeba do konce března.Diky za odpověď.....Všem Včelařkám a Včelařům zdraví a zdraví včelám a k tomu celý rok bez stresu.Zdeněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (2a00:1028:96c8:e70a:c33:bee8:912:def3) --- 31. 12. 2019
Re: A jak dál? (73767)

Pane Ehra reagoval jsem na to, že připravujete jarní ošetření plošně, bez znalosti aktuálního napadení což bude jasné až koncem ledna.

Co se týká aplikace KŠ aerosolem -máte na mysli sublimaci? Tak jako tak dejte pozor na velké riziko pro včelaře, celoobličejové masky nemyslitelné a i tak ulpívají krystalky kš na plástech a je riziko pozdějšího vdechnutí při manipulaci s plásty během roku.
Pokap udělá stejnou službu a je mnohem bezpečnější.

Josef B. Havlíčkobrodsko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.209.135.34) --- 31. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753) (73754) (73755) (73756) (73768) (73771)

Zdá se, že globalizace postupuje raketovým tempem všude. Najednou tu máme jen jednu včelí nemoc, jednoho parazita..... Najednou, ve jménu úplatků, pardon, dotací, je všechno jinak. Včely to přežijí i když se dostávají na hranici přizpůsobitelnosti, ale dají to. Z mé 58-mi leté praxe vím, že včelařit bez chemie se dá prakticky s každým genofondem, pokud se znají jeho slabá místa a přednosti. Kdo se tím ale dnes zabývá? Ono je jednoduší jen vše překrývat jedy a dávat do latě jako sekačka na trávu a "čerpat", nehledat rozdíly. Jiný název bych ale včele medonosné rozhodně nedával. Má ale jen trochu smůlu, že se Homo sapiens vyvinul postupně v Homo destructor-a. Ale i toho přežije. Do roku 2020 bych včelám však přál, aby se k nim opět vrátil ten první a Homo destructor zmizel. Vím, že to není přání nesplnitelné. Vše dobré i všem zde diskutujícím. LD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 30. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753) (73754) (73755) (73756) (73768)

>R. Polasek -V celém Českolovensku a později ČR tak roztoč varoa "působil" jen proti těmto několika vybraným liniím, z nichž všechny byly bohužel na varaózu velmi vnímavé. Což jsou dosud a proto taky tak padají včely.<

Ne to jen včelaři neví, že název Apis Mellifica je něco jako nesprávné pojmenování Varroa Jacobsoni. Prostě nepřemýšlí otom, že včela medonosná už dávno není přítomna v našich končinách a nevšimli si drobnosti podle odlišné anatomie a fyziologie, že správný název má být Apis Varroaide. Včela roztočíkova.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 30. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753) (73754) (73755) (73756) (73768) (73769)

Co se týče přešlechtění, tak leda u profíků, kteří musí tvořit zisk za daný čas, v mém okolí si vřelaři koupí jednu nebo dvě F1 ze zvědavosti, tu pak množí jen oddělkem nebo rojem 1-2 za rok, žádné přelarvování a množení na kopie tu nikdo neprovádí. A přesto jsou tu úhyny až na nulu.

Ona ta brojlerizace zas nebude tak dramatická, ale na něco se úhyny musejí svést. Jednoduše se vytvoří obraz extrémních včelařů, co ty svoje brojlery jen krmí cukrem, točí do sucha, neusálé léčí, točí nástavkama jak na kolotoči. Realita zas tak černobílá není.... A všechny ostatní příčiny taky nejsou jednoznačné, neboť mnoho dnes ,,podezřelých" praktik v chovu se tu děje celá desetiletí, ale uměle se vytváří dojem že za to můžou nenasytní včelaři posledních let. Tenkrát nebylo nemocí, jinak se nic podstatného na mnoha místech nezměnilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 30. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753) (73754) (73755) (73756) (73768)

Tu dnes nejde jen o varoázu. Mnoho stanovišť padlo na přemnožení varoázy to je fakt. Jenže současně s těmito úhyny jsou stanoviště, kde byla varoáza v normě, já měl po gabonu flum od června/července maximální spad 500VD, běžně 50-200VD a ty včelstva v říjnu zmizely po té co vyloupily okolí, kde padlo vše. Teď mi mizí i oddělky, které v říjnu přežily, protože neloupily, spady VD byly u nich ještě nižší, 10-50VD pod gabonu s vyběnutým plodem!, po fumigacích spady max desítky.

Naopak jsou tu i stanoviště s tisícovými spady VD, jsou odstíněné od okolí a ztráty mají minimální.

Vůbec už nejde o VD! Já už pozoroval i kolabující včelstvo v květnu, neskutečná vitalita od proletů, nejotužilejsí, silné až do půlky května, naráz zlom, pod česnem hromada mrtvolek - tisíce včel s DWV a paralýzou, za 14 dní bylo včelstvo poloviční, po rozebrání 1ks VD na trubčině, jinak čisto!

Když jsem včelstvo rozhodil do oddělků na pozorování, za měsíc s novými matkami virusy zmizely, a čekám zas jen na to, kdy propuknou. Může to být rabovkama, nebo VD, nebo agrochemií. Do dvou let to bude realita každého stanoviště. Stejně jako u moru, který bují ve vitálních silných včelstvech a až poté se rozšiřuje na slabá, nemastná neslaná - tak to popisovaly praktici Dr. v Nasa co už toho zažili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753) (73754) (73755) (73756)

"Uplne na rovinu.Mam v ZO 55 vcelaru,celou radu mladych,tak z nich taky chci mit 55 samostatne myslicich a jednajicich chovatelu,kteri se dokazi o vcely starat a pouzivat leciva dle aktualnich potreb stanovist.Ne ovce,ktere budou cekat az za ne nekdo neco rozhodne nebo zbytecne davat leciva na slepo.To je cesta jak dal.Jina je jen oddalovani agonie ceskeho vcelarstvi.40 let nicime klestika,vysledek je vic a vic agresivni roztoc prenasejici uspesne viry a to taky plosne."
a.
No, podle mně je ta agónie včelařství hlavně kvůli přešlechtění včelstev.
Například co by se stalo, kdyby varoa plošně nepřišel kolem roku 1990, ale o takových 40 let dříve? To znamená v době, kdy každý trochu větší včelař v každé vesnici choval dlouhodobě svou linii včelstev a matky od komerčního chovatele matek nakupoval 1 - 2 včelaři z padesáti? Podle mně by to doapdlo podobn jako tehdy s roztočíkem. Vnímavé linie by zahynuly, méně vnímavé by včelaři vyšší péčí podrželi a až by se našlo první účinné léčivo, jako byl tehdy na roztočíka BEF, během 10 - 20 let by se koncentrace roztoče varoa snížila natolik, že by roztoč sám vyhynul.
Jenže Varoa se u nás plošně rozšířil až v letech cca 1988 až 1994, kdy už plošné překřížení včel z původních tmavých včel a kříženců liní různých v každé vesnici těmi několika pohlaváry včelařství vybranými liniemi cizorodé kraňky bylo v podstatě dovršeno. V celém Českolovensku a později ČR tak roztoč varoa "působil" jen proti těmto několika vybraným liniím, z nichž všechny byly bohužel na varaózu velmi vnímavé. Což jsou dosud a proto taky tak padají včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (37.48.57.94) --- 30. 12. 2019
A jak dál?

Chci Vám všem poděkovat za vaše podněty na muj diskuzni přispěvek A JAK DÁL? Nikdo z Vás se neotázal jakým léčebním
přípravkem chci v naší ZO event.provést jarní ošetření včelstev proti varoáze?!!Ale REAKCE někteých z vás mne dosti překvapila!!Bez znalostí věcí,radikální odsouzení to svědčí nedostaku IQ.Nikde jsem neuváděl,že bych chtěl použít
přípravek APITRAZ.Pro příště važte Váše " SLOVA"
Mimo jiné připravují ošetření včelstev proti varoáze poněkud jinak než je známo.A sice KŠ AEROSOLEM.
Zdůraznuji uvádejte svoji lokalizaci min.okres.Na příspěvky
bez této informace nebudu reagovat!!Takže ještě jednou a naposed: Já Josef Ehrenberger Předseda ZO ČSV Svitavy.
Tel.732 372 995 email.ehra/=/post.cz
Na rozdíl od mnoha z vás jsem hrdý na profesní zdatnost
naších členů ZO Svitavy.Stojim za nimí a oni zamnou,
a společně se nám daří. Tak at se daří i Vám vaším včelkám
i vaším ZO zatím ČSV. Na schledanou v lepších časech.





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (2a03:ab00:101:200:a597:4317:cde0:3ce5) --- 29. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753) (73757) (73758) (73761) (73762)

Já s tímto názorem, jak to dělat lépe ztotožním, ale je tu ta většina lenochů a lemplů, kterým jiná varianta nepomůže. Podle mého odhadu více jak 3/4 "včelařů". Vysoká dávka amitrazu je právě lépe vůči rezistenci. Rezistenci vyvolá častá přítomnost malé dávky a navíc ještě do zavíčkovaného plodu.
................
Pavle jaká varianta je na posledním místě - fumigace, nebo dlouhodobý nosič?
Uvědomme si, že při fumigaci se do úlu dostane nějakých 10 -15 mg amitrazu jednorázově, a při správném provedení tzn. BEZ PLODU má zatím účinnost přes 95%. Při dnešním průběhu počasí (teplé podzimy) nelze efektivně ošetřit bez předchozí prohlídky včelstva a eventuálního odstranění plodu. To je potřeba dostat do hlav včelařů i když se to píše v příbalovém letáku co nikdo nečte.
A Brakovat matky co plodují dlouho do podzimu.

Naproti tomu Apitraz dlouhodobý nosič 2x 500mg amitrazu(2 pásky na úl) to je 1000mg amitrazu v úle nějaké 4 týdny, rezistence do pár let jistá.

Hodně se začíná prosazovat alternativa prosincový pokap KŠ - supr věc ale zase musí to být bez plodu! jinak nemá smysl.

A konečně sledovat spad průběžně celou sezónu je nezbytné a tedy ošetřovat až když to je potřeba a tam kde je potřeba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

doskuter (88.81.88.18) --- 29. 12. 2019
a jak dal

napred to vcelare trochu ucil svaz - vysledek zadny. a ted i kdyz je nazor a smer spravny, tak to vypada , ze nez se to vcelari nauci, tak si to prevceleni priroda - odvceli sama - a vcelari budou jen zirat a kritizovat jeden druheho. je to tak - nikdo z funkcionaru je za rucicky vodit nebude a navic pri nejakem neuspechu by byli funkcionari obvineni, ze zavinili - to nebo ono-. vypada to i na konec nastavkovych mrakodrapu -kdyz ne pres leto ,tak v podzimu prudky sesup a co dalsi rok? bude to beh na delsi trat. prave pred 5 roky jsem prohlasil,ze konci vcelarsky raj -nejak jsem vycitil snuskove kotrmelce - jeste nebyly tak viditelne dusledky varroazy-dnes to tu mame i s uroky.vcelari max. vzali minmum varidolu a kyselinu mravenci v deskach a kdyz, tak jen pulku - i formidol prehlizeli jak lonsky snih. sam jsem formidol povazoval za spolehlivy, presto jsem ho pro jistotu vyradil.lonsky rok byl varovanim,ktere se letos vymstilo- proto se take rad podivam na druhe i kdyz nezvan - sam se k tomu nikdo nehlasil-vymluvy-. byl jsem prekvapen "po pololegalnich navstevach" z vysledku -za ploty nelezu-na to mam dalekohled. ale mam jasny obrazek toho co vidim a jasne vidim skutecne stavy a odkud fouka spatny vitr. uz vloni byly 30-60% uhyny. jsem na tom proti druhym o dost lip,ale posledni slovo bude mit jaro 2020. preji vsem ,kteri jsou na tom dobre at pokracuji dal svym zpusobem, pro budoucnost vcelareni budou odrazovym mustkem - tak vse nejlepsi v roce 2020.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.74.105) --- 29. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753) (73763)

Predevsim to bude o vlastnim pisecku a vcelari na to museji byt pripraveni jak teoreticky,tak prakticky.Tezko bude ZO obchazet stanoviste,delat kontrolu spadu,smyv,sledovat vyskyt viroz ve vcelstvech (tech,ktere jsou videt beznym okem,vzorkovat N.C.,sledovat delku plodovani atd,tyden co tyden.Kazde stanoviste je uplne jine.Uloha ZO je v zajisteni leciva,snaze vcelare vzdelat(byt nekteri jsou imuni) a dokopani vcelaru k samostatnosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c8:e70a:19fb:2251:e94f:8995) --- 29. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753)

Pane Ehra vy plánujete plošné ošetření na nadcházející jaro?Teď končí doba posledního ošetření, očištění podložek a očekávání přirozeného spadu roztoče za leden, které nám řekne i bez vyšetření v laboratoři kolik roztočů zbylo v úle čili je-li třeba jarního ošetření nebo nikoli. Neplánujte plošné ošetření naslepo bez znalosti úrovně napadení.
Nemyslím, že hra na vlastním písečku skončila, naopak začíná. Naučte své členy průběžně sledovat spad a zasahovat tehdy a tam, kde je třeba. U někoho to může být v březnu, jinde až v červenci nebo září.
Přeji vše dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c8:e70a:19fb:2251:e94f:8995) --- 29. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753) (73757) (73758) (73761)

Pavle jaká varianta je na posledním místě - fumigace, nebo dlouhodobý nosič?
Uvědomme si, že při fumigaci se do úlu dostane nějakých 10 -15 mg amitrazu jednorázově, a při správném provedení tzn. BEZ PLODU má zatím účinnost přes 95%. Při dnešním průběhu počasí (teplé podzimy) nelze efektivně ošetřit bez předchozí prohlídky včelstva a eventuálního odstranění plodu. To je potřeba dostat do hlav včelařů i když se to píše v příbalovém letáku co nikdo nečte.
A Brakovat matky co plodují dlouho do podzimu.

Naproti tomu Apitraz dlouhodobý nosič 2x 500mg amitrazu(2 pásky na úl) to je 1000mg amitrazu v úle nějaké 4 týdny, rezistence do pár let jistá.

Hodně se začíná prosazovat alternativa prosincový pokap KŠ - supr věc ale zase musí to být bez plodu! jinak nemá smysl.

A konečně sledovat spad průběžně celou sezónu je nezbytné a tedy ošetřovat až když to je potřeba a tam kde je potřeba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (2a03:ab00:101:200:a597:4317:cde0:3ce5) --- 29. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753) (73757) (73758)

""""Apitraz (dlouhodobý nosič s amitrázem) = nejlepší cesta k rezistenci. """"
Fumigační a aerosolové dýchánky naslepo možná ještě rychlejší. Když už se má používat amitraz, tak pořádně. Pro mne je tato varianta až na posledním místě, záchranná brzda, ošetřuji jinými postupy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 29. 12. 2019
Hřebíček do rakve

Před pár lety nyla změněna Metodoka léčení - po kastrech obcí, pokud měl chovatel např. 1 roztoče ve vzorku - velikost stanoviště nebrána v úvahu- pak bylo označeno stanoviště za pozitivní a nařídilo se léčit... .............TO PAVAžuji za začátek rezistencí............... sice již zrušeno ale hřebíček do rakve to byl. Jestli mělo být cílem podpořit vyprázdnění skladů a podpořit byznys výrobce léčiv?????? Pak jen tak dál.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.80.135) --- 28. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753) (73757) (73758)

Ja jsem jenom zvedavy,jak dlouho bude fungovat pri techto manevrech na slepo varidol/amitraz? Pak bude na miste se ptat A jak dal?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c8:e70a:51a4:330a:c13e:685b) --- 28. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753) (73757)

Apitraz (dlouhodobý nosič s amitrázem) = nejlepší cesta k rezistenci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (2a03:ab00:101:200:a597:4317:cde0:3ce5) --- 28. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753)

Když už chystáte takovéto chemické manévry, tak pro takové je nachystán přípravek Apitraz a Apivar, jehož účinná doba je velmi dlouhá a aplikace teplotně nezávislá a účinnost bude oproti fumigační a aerosolovým dýchánkům zaručená, ušetříte spoustu času a své zdraví. Můžete ho tam vrazit každý, kdy se mu namane a nechat ho tam podle nařízení až do 15.4., vždy to bude synchronizované a plošné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.31.96) --- 28. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753) (73754) (73755)

Uplne na rovinu.Mam v ZO 55 vcelaru,celou radu mladych,tak z nich taky chci mit 55 samostatne myslicich a jednajicich chovatelu,kteri se dokazi o vcely starat a pouzivat leciva dle aktualnich potreb stanovist.Ne ovce,ktere budou cekat az za ne nekdo neco rozhodne nebo zbytecne davat leciva na slepo.To je cesta jak dal.Jina je jen oddalovani agonie ceskeho vcelarstvi.40 let nicime klestika,vysledek je vic a vic agresivni roztoc prenasejici uspesne viry a to taky plosne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.72.239) --- 28. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753) (73754)

Navic u nas mame radu clenu jinych ZO,se kterymi vubec nekomunikujeme,o nekterych mozna ani nevime,takze i to je duvod proc u nas musi kazdy sam,pokud chce mit vcely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.72.239) --- 28. 12. 2019
Re: A jak dál? (73753)

20 let plosne osetreni nedelame a nehodlame v tom ani znova zacinat.
-nesmysl"narizovat" nejaky termin bez znalosti napadeni a stavu vcelstev na konkretnich stanovistich
-iluze,ze se toho bude kazdy ucastnit
-zadna legislativni opora v narizovani leceni od ZO,nikdo se ji nemusi ridit.Jakekoliv leceni lze brat pouze jako dohodu zucastnenych,ZO ji nema na zaklade ceho vymahat.
MKZ 2020 hovori jasne.Vcelar,vcelar,vcelar-na zaklade stavu ve vcelstvu.Rada vcelstev jeste porad ploduje,3 fumigace na plod k nicemu.Misto provedeni posledniho osetreni po pulce ledna (snad konecne mraz) budem susit mel kvuli plavackum.Neni to uplne na hlavu???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (78.80.17.221) --- 28. 12. 2019
A jak dál?

Všechy naše diskuzní příspěvky mají jedno společné,jak pomoci našim včelkám od jejich nemocí a parazitů.Jsou tady vnější a
vnitřní vlivy.Některé jsme schopní ovlivnit , ale většinu nikoliv !! Nebo dlouhodobě a velice obtížně.Pro následující
období se záměřně na léčebné úkony ,které jsme my VČELAŘI schopni zvládnout.Bez vnějších vlivů na ,které ještě dlouho nebudeme mít vliv.Každý včelař,každý profi včelař,každý zodpovědný funkcionář ,jakehokoliv včelařského spolku jaká léčebná opatření provede příští rok ihned po prvním proletu!
Nikoliv indivudálně ale plošně.Hra na vlastním písečku SKONČILA!! Situace v chovu včel v ČR je až hrozivá.!!!!
V naši ZO Svitavy jsme ohledně úhynu bez problému.!!
Přesto mám připraveno pro jaro 2020 plošné ošetření včelstev!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskuter (88.81.88.18) --- 28. 12. 2019
zdenek

taky hezke vysvetleni o lecivech pro vcely v minulosti od - r.polaska - to byly casy, kdyz jeste neradil roztoc varroa ale zas byla potvurka nosema ,ale zase kdo nemel -tehdy pomerne pravidelne medovicove snusky, tak se nosema udrzela v mezich. vliv na to mely i dlouhotrvajici a mrazive zimy a kdo byl mimo pozdnich medovicovych snusek -byl na tom podstatne lepe. druha vlna nosemy prichazela v chladnem a destivem kvetnu - to jsem nazval - ironicky pohadkou maje -. ti kdo si s tim poradili - tak mivali v stodole medovicovy raj. a byvaly jedle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 28. 12. 2019
Re: zdenek (73750)

BEF byl na roztočíky, to byly nějaké potvory, které se v 50 a 60 letech usidlovaly ve vzdušnicích včel a zabíjely je. Účinná látky BEFu byl mravenčnan etylnatý v organickcýh rozpouštědlech. Měl se pozdě na podzim a v zimě odpařovat ve včelstvu z malých lahviček chráněných proti vniknutí včelami drátěnou spirálkou, který se měl v těch vzdušnicích rozkládat na kyselinu mravenčí a ty roztočíky hubit.
Nevím jak moc byli ti roztočíci příbuzní roztočům Varoa.
Fumagilín a Nitekabin byly na nosemu. Fumagilin byla bílá krystalická látka v lékovce o objemu asi 250 ml, míchal se při krmení na zimu do cukru. Nitekabin nevím, nikdy jsem ho neměl v ruce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskuter (88.81.88.18) --- 28. 12. 2019
zdenek

ted to ma zdenek na jednicku,ale od veterinare jsem fumagilin nekuoval -uz ani nevim jak to presne bylo - beff byl ucinny e kupoval se bezne kde byly vcelarske potreby. fumagilin bylo antibiotikum - proto taka jako lecvo skoncil, ale pouzivaji ho dodnes madari.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.107.245) --- 28. 12. 2019
diskurer

Jenže Bef byl v litrových sklenkách a daval se odpařovat v malých skleničkách se spiralkou hrdle skleničky,aby zabranil přístupu včel jinak to byla kys mravenčí.Pozdější doba Fumaglin nebo Niketabin a to se přidávalo do cukru na zakrmení. To se,ale kupovalo na Veterině(bylo to na předpis)a naš veterinář nebyl včelař.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskurer (88.81.88.18) --- 28. 12. 2019
zdenek

vidis, ze jsi zase mimo-kapanim leciva navstevy skoncily- pohadka maje je taky davno pryc -tenkrat bylo lecivo bef a bylo ucinne -takovy jasnovidec nejsem abych videl z hulina do prahy - jedine na mape.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.107.245) --- 28. 12. 2019
diskuter

To je pravda,že se navštěvovali,když chodili kapat lečivo na fumigační pásky. Když dojdou argumenty tak začnem milionem chvilek což mne politika nezajímá,ale z Hulina je možné vidět až do Prahy.Tipoval bych to na PS-VB. Dál diskutovat neminím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.26.181) --- 28. 12. 2019
Re: zdenek (73745)

Nosema uz davno neni pohadka maje.Tou byla n.apis,ne n.ceranae.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskuter (88.81.88.18) --- 28. 12. 2019
zdenek

vypada to,ze zdenek nevi na co je dalekohled - pokud ho chces pouzit na klestika -musis k tomu mit patricny stojan a kazdy druh dalekohledu ma jine zaostreni. ja ho pouzivam na kochani se pohledem na panorama pulky moravy. pokud mas strach, ze ti nekdo uvidi klestika na vyletujicich vcelach z ulu, tak si bud jist, ze ty vcely by musely byt jak slepice a klestik jak mys. jinak jsi nahrany a asi zacatecnik nebo jsi si cucl medoviny. a nosema to je pohadka maje - ale studeneho. minulou dobu jsi asi nezazil a ted chodis na prednasky milionu chvilek -i ten minar vypada,ze ma nosemu, ze hnedne, ale kde ji chytil. tenkrat bylo bezne, ze jeden druheho navstevovali, a to vse zmrsila az dnesni doba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.107.245) --- 27. 12. 2019
Re: ozehave tema a nazor

- sam take nekdy neco nestihnu -delame to vetsinou po zamestnani a prusvih je raz dva.................Nevěděl jsem ,že dalekohled odhalí kleštika virózy nosemu. Zajímavý příspěvek a já myslel ,že je to doba minulá Zdeněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskuter (88.81.88.18) --- 27. 12. 2019
ozehave tema a nazot

pkud mam odpovedet - tak dalnici plati skoro kazdy,kdo po ni jezdi. kdo neplati dostava flastr. takze 1d aby jsi se nepodelal. naco nosi myslivci dalekohled ? vcelar ktery chce lepe videt skutecnost ho nosi take -to by jste musel profackovat par myslivcu nebo navstevniku prirody nebo jak vase jmenovkyne toho ruskeho novinare. veterina by musela mit v kazdem okrsku cetu kontroloru a nez by se to naucili - sam take nekdy neco nestihnu -delame to vetsinou po zamestnani a prusvih je raz dva. nejakou dobu jsem byl v zemedelstvi a videl jak veterinari odchazeli-jenom to dat na pekac.dotace jsou zlo,ktere nic neresi, daji se zneuzivat a krivi trh. tim ze nezadate dotace - tak si v tomhle systemu skodite. pokud by se zrusily nereknu ani slovo proti a neplacme, ze je med v zahranici drazsi,ale neni to tak hrozne-jen ho neumime ohodnotit cim podporujeme vykuky.mezi trochou zahranicniho mam i dve sklenicky manukoveho medu primo z noveho zelandu. nakonec-nazory jsou a budou-jedny hori - druhe lepsi. zalezi na tom jak se na ne kdo diva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.68.100) --- 27. 12. 2019
Re: ozehave tema a nazor (73740)

Nic tak ozehaveho na tom nevidim.Vcelar by se mel starat predevsim sam o svoje stanoviste a svoje vzdelavani,ne nekde u plotu cenichat s dalekohledem.Taky by mohl dostat par po kokosu.
Problem je,ze SVS nema vlastni databazi stanovist,kde by mohla sledovat vznik novych stanovist a pozadovat predlozeni vysetreni na mvp pri presunu mimo katastr obce,sledovat plneni narizeni v OP MVP atd.A poradne flastrovat lajdaky.SVS je opravnena legislativou tohle delat,ne zadny funkcionar nebo cmuchal s dalekohledem.Ze tak SVS nekona,a radsi pocita nesmyslne klestiky v zimni meli,je vec jina.Je to pohodlnejsi.
Nejsem priznivcem dotaci,o 1.D jsem se rozhodl nezadat,ale z podstaty tehle dotace je urcena jako "odmena" za opyleni na vcelstvo bez rozdilu,jestli to vcelstvo je vceli farmy nebo vcelarika se 3 vcelstvy.Pokud hodla stat takhle podporovat opyleni,nelze nez takhle.Pouze bych celou dotaci stavel na jarnich poctech prezimovanych vcelstev a ne "zameru"prezimovat stavy v zari.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.226.245.20) --- 27. 12. 2019
Re: ozehave tema a nazor (73740)

d1 je dálnice - souhlas, na tu bych zrušil dotaci hned. Ať ji neplatí stát, ale řidiči... :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskuter (88.81.88.18) --- 27. 12. 2019
ozehave tema a nazor

vcelar by mel byt dobry stopar. sledovat blizke vcelare, jak jsou na tom se vcelami minimalne v blizkem okoli - malo ktery vam skutecne rekne jak na tom sam je. nejradej hovori a kritizuji druhe a kdyz jim reknete - pojd se podivat na moje a potom se podivame na tvoje - nebo opacne, tak se odpovedi nedockate a hledi stocit rec jinam - proste do ztracena. nikdy vas sami ke vcelam nepozvou - bud jsou zticha nebo rozdavaji rozumy po okoli.nejhorsi je, ze je mezi takovymi mnoho vcelarskych funkcionaru. znam pripad, kdy se zvedl stav vcelstev zacinajiciho vcelare z nuly na 60 vcelstev a jeste se chlubi vynosy v "prumerech "- to vse behem 4-5 r. odkud vcely dovezl nebo nachytal nikdo nevi. 2019 - z 60 ma max.12-14 do jara daleko.dalsi vc. z 50. 0.-dalsi z 24. 0. s mene vc. vetsinou 0. vzdalenejsi vloni s poctem kolem 120. 60 % uhyn.jsem presvedcen, ze se pristi rok budou zahadne pohybovat v blizkosti letosnich stavu.- cest vsem,kteri na podobne note nejedou -. hlidejte si okoli -nemusite vcely obihat - noste dalekohled. o sobe -uhyn zhruba pred 11 roky - 15%.potom 0-3-5% - vloni 15% - letos az jaro 30-40%. blizsi udaje zase neuvadim -mel jsem 2x zlodeje kovu a 5x matek z toho 2x i se 4 r. plodu. zlodeji kovu i vcel odlisni -policie nic ! od doby kdy mam nekdy na jednom stanovisti fotopast klid. varroa a kolotoc kolem ni - jednoduchy duvod - prevceleno -snadny prenos nemoci. jen najivka muze tvrdit, ze je malo opylovatelu - proste zrusit dotace - d 1 -. za opylovani zemedelskych kultur by meli byt placeni kocovnici a velkovcelari - ne statem, ale zemedelci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.120) --- 26. 12. 2019
Re: (73731) (73733) (73734) (73735) (73738)

Tohle samozrejme neplati vseobecne na nastavkovy ul.Je to hloupost.Zalezi predevsim na sezeni zimniho chumace v nastavkovem ulu.Vosy chodi predevsim sbirat odpad na podlozku a na dne ulu,dal si to vcely ohlidaji.Pokud funguji,tak jak maji.Vosy jsou indikator,ze je ve vcelstvu neco spatne.To pak nepomuze ani cesinko na 1 vcelu a sezeni primo za nim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 23. 12. 2019
Re: (73731) (73733) (73734) (73735)

"Nevím, kde se to pořád bere, že za loupežemi jsou blbé úly, vosy a nenakrmené sousedovic včely. Je to stále dokola. Nesmysl. Je to o oslabených včelstvech, často už nad hrobem."
a
Není pravda.
V nástavkovém úlu, kde zůstává otevřeno česno ve dnu, jsou zničeny loupeží všechny včelstva, které z jakéhokoliv důvodu jsou slabší tak, že nedokáží obsednout a bránit celý vodorovný průřez toho úlu. Protože zlodějky nebo vosy vletí česnem ve dnu, které je daleko od sediště včel s plodem a tudíž není včelami obsazeno, do úlu a nehlídanou uličkou se dostanou nad včelsvo k zásobám.
Když se v nástavkovém úlu česno ve dnu uzavře a včelám se otevře očko ve stěně nástavku, tomu slabšímu včelstvu stačí jen hrstka strážkyň, které obsadí očko, k uhlídání proti zlodějkám. Přirozeně česno nebo očko se nastavuje na průchod jedné včely.
Když v nástavkovém úlu s teplou stavbou nebo v zadováku je včelstvo ještě slabší, sediště včel s plodem příliš daleko od očka, česna, takže včely ho strážkyněmi hůře obsazují a zlodějky pronikají do úlu, zlepší se ochrana proti zlodějkám tím, že se sediště včelstva, plásty s plodem, se přemístí co nejblíž tomu česnu nebo očku. Přirozeně průchod zase na jednu včelu.
Takhle se proti zlodějkám udrží i hodně slabé včelstvo, spíš středně silný oddělek. Ale včely musí mít vůli se bránit, nesmí tam být virózy, jako tomu bylo letos.
Ty podle mně způsobují rozvrat včelstva. I když včelstvo je zdánlivě dost silné, děj ve včelstvu je chaotický, strážkyně ochotné na česnu bránit včelstvo i za cenu vlastního života nejsou nebo pracují špatně, zlodějky pronikají do včelstva, odnášejí zásoby a strhávají s sebou i jednotlivé, bohužel virózou nakažené včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (2a03:ab00:101:200:1135:20:9a8:8a92) --- 23. 12. 2019
Re: (73731) (73733) (73734) (73735) (73736)

Včelstvo se nebrání jen na česně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 22. 12. 2019
Re: (73731) (73733) (73734) (73735)

Když se včely na podzim stáhnou výše a pod sebou mají neobsazený nebo jen částečně obsazený nástavek, jsou neustále rabovány vosami, kromě poledního oteplení prostě včely v chladnu nebrání. V listopadu jsou to desítky vos v každém úle, nyní jsou ta včelstva v dobré kondici, nezeslábnutá. Někteří by asi potřebovali pořádný nálet vos, jinak se bude stále věřit tomu, že vosa je jen neškodná uklizečka mrtvolek.

A druhá věc - včelstva, která ukončila plodování dříve než ostatní a stáhla se, jsou napadeny jiným včelstvem, naposled včera než napršelo, teplota přes 10°C stačila. Několik včelstev rabovaných, česno ulepené, vykousaný vosk, pod folií přitom pěkné včelstva na 8r. Na jaře to samé, ty co nemají prolet jsou okamžitě ten den loupeny. Prostě ty nástavcové úly jsou přes období zimního klidu volně přístupné a nebráněné. A zimní klid má každé včelstvo jinak a v tom je ten zádrhel. Dřív to nebylo tak výrazné, první mráz ukočoval obvykle sezonu. Vosy byly aktivní někdy v srpnu, né v listopadu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (2a03:ab00:101:200:1135:20:9a8:8a92) --- 22. 12. 2019
Re: (73731) (73733) (73734)

Nevím, kde se to pořád bere, že za loupežemi jsou blbé úly, vosy a nenakrmené sousedovic včely. Je to stále dokola. Nesmysl. Je to o oslabených včelstvech, často už nad hrobem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 22. 12. 2019
Re: (73731) (73733)

Když se na jaře rozběhne snůška, tak už je to v pohodě, slídivost zmizí. Letos padly včelstva i v dvouprostorových čechoslovácích, celé stanoviště, taky jsem slyšel. Pořád jsou tyto úly bezpečnější na rabovky než nástavcové s vysokým dnem, byť se zúženým česnem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 12. 2019
Re: (73731)

Jarní loupeže jsou úplně běžná věc a dějou se odjakživa. Stačí se jenom na jaře pořádně dívat. Pokud to je v rámci stanoviště, nepovažuji to za zvláštní problém, spíš za určitý svérázný způsob sebepodněcování včelstev na stanovišti. Po probuzení včelstev ze zimního chumáče a jejich rozvolnění a rozplodování ovšem musí tyto jarní loupeže ustat, jinak se zadělává na problém.
Já jinak ( když mám včely) včelařím souběžně v nástavcích a ve starých zadovácích. Zadováky rozhodně včelstvům vyhovují víc, zvláště pokud se jedná o oddělky nebo slabší včelstva. A pokud se jedná o ochranu proti loupežím.
Pokud ale včely odcházejí, jako odcházejí letos, nepomůže proti loupežím nic. Prostě jednoho dne jsou včely tak slabé, že i s česnem zůženým na jednu včelu jsou vyloupeny.
Zachránil by je jen příchod zimy, sníh a mráz pod - 5 st C, kdy loupež stoprocentně ustává a včely lze v podstatě beze ztrát spojovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.7.206) --- 22. 12. 2019
Re: (73731)

Holt se klima meni a vcely se prispusobuji.Loupeze,zadna plodova prestavka,atd.Za par let mozna zadna zima ani nebude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 22. 12. 2019

Poslední předvánoční teplé dny (10-15st), ty včelstva které lítaly, vykrádaly jiné co zůstaly stažené, cca stejně silné. Hlášeno od více včelařů, i s bitvy na česnech. Už od loni se takové rabování prvních ,,vitálních" včelstev objevilo při proletech na jaře, ty co měly prolety, okamžitě rabovaly vedlejší ještě silnější, které byly vidět přes folii jak jsou stažené. Běžné je, že včely loupí nejvíce v podletí a po prvních mrazech býval utrum. Teď to je každý prolet, moc toho asi neodnesou, ale navazuje dlouhodobá slídivost. Zužování česna nepomáhá, když včelstva mají ještě zimní klid. Ten samý problém je poslední roky s vosami, nálety až do konce listopadu. Ještě teď lítají osamocené vosy. Asi ty moravské univerzály s malým česnem - chodbičkou v boku nebyly vymyšlené jen tak pro nic za nic?

Prostě nástavcový úl začíná dělat čím dál větší neplechu. Máte s tím někdo zkušenosti, nyní na porovnání s moravskými univerzály. Já je před lety protáhl komínem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c8:e70a:9d8:5c4:a1ce:cfd) --- 21. 12. 2019
Re: ČSV (73725) (73726) (73727) (73728) (73729)

dalším došla trpělivost. Jen tak dáááááááál.......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.69.242) --- 21. 12. 2019
Re: ČSV (73725) (73726) (73727) (73728)

Tak vznika dalsi "bile misto".Ze ZO Oldrichovice rozhodnutim mimoradne clenske schuze spolek mimo CSV.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(185.175.223.26) --- 21. 12. 2019
Re: ČSV (73725) (73726) (73727)

Já ukončil členství. Už toho bylo dost..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.20.231) --- 21. 12. 2019
Re: ČSV (73725) (73726)

Otazkou je jestli by ta defenestrace vyresila zazite fungovani svazu dlouhodobe a nebylo by to pouze nejrychlejsi reseni dnesni ztraty duveryktera zacala zamlcenim dovozu medu podnikem v majetku CSV,tvorbou pohadek a delani blbcu ze clenu az po dnesni storno veskerych informaci ze svazu smerem k ZO a clenum.Funkcionari ZO nemaji cleny podle ceho informovat,mnozi tuhle snahu vzdali,Vcelarstvi jako zdroj informaci pro cleny naprosto k nicemu,max.zverejni nic nerikajici zapis z jednani RV,ze ktereho se clen nedozvi vubec nic,svazovy web ke zverejnovani pouze pozitivniho pro verejnost,facebook jak jsem zjistil z kteresi zpravy o cinnosti je prinosny poctem lajku a ne obsahem informaci pro cleny.Tohle je dlouhodobe neudrzitelne a naprosto k nicemu.Tendence tohle nepodporovat a starat se sami o sebe sili,"bila mista" na mape CSV rostou-vedeni svazu dela vse pro to,aby"bila mista" pribyvala,byt se tomu nesmyslne brani podavanim zalob,ktere navic zaplati a ne vlastni sebereflexi.K cemu je nam takovy spolek,kde je snaha defenestrovat bezna rok co rok,at je v cele kdokoliv.Dokud tady budou rozhodovat o clenech bez clenu,nezmeni se vubec nic.A je velmi smutne,ze o duvodech dodatku k prodeji Vcelpa neni oficialni zminka nikde,pouze na www.vcelaribrno.cz,kde se neboji cleny informovat verejne a suplovat praci Vcelarstvi,ktere jako "spolkovy" casopis ma primarne informacni ulohu,kterou neplni,misto toho projevilo zajimavou snahu prezentovat ruzne politiky nebou ourady,po kterych by u cele rady z nas pes nestekl.Ma pro nas takhle fungujici spolek jeste nejakou cenu v dnesni dobe???Odpovezte si kazdy sam,tohle chceme do budoucna???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 74908 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 73727 do č. 73787)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu