- (e-mailem) --- 19. 3. 2018
Re: MoravskĂ˝ universal
V těchto úlech se už takových 40 let zimuje v celém prostoru úlu. Včely tak sedí v medníku a plásty jsou v plodišti i medníku. Pouze oddělky a slabá včelstva se zimují jen v plodišti. U Mor. univ. je je k zimování určeno plodiště které je prostorem rovné 1,1/ 5 nástavku Zimování v medníku je nevhodné kvůli 3 - 4cm vysoké mezeře mezi nástavkem a plodištěm. To pak bývá nepřekonatelnou pastí ve velmi tuhých zimách a včely se tak utrhnou u zásob. medník ten má 10 rámků a na začátku snůšky se okamžitě naplní veškerým možným plodem. V plodišti zůstane jen matka pylová zásoby a celé se může vyplnit mezistěnami. Plnohodnotně se to pak rovná podsazováni nástavku s mezistěnami
Pepan ---------- Původní e-mail ---------- Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 18. 3. 2018 22:04:30 Předmět: Re: Moravský universal ""Získal jsem s pozůstalosti Včely v Moravských universalech. Nějaký čas s nimi budu muset pracovat. Co je tam jinak? Máte někdo nějakou knihu s návodem?" -------------------------------------------- V těchto úlech se už takových 40 let zimuje v celém prostoru úlu. Včely tak sedí v medníku a plásty jsou v plodišti i medníku. Pouze oddělky a slabá včelstva se zimují jen v plodišti. První zásadní rozdíl je v tom, že se dá rozšiřovat i ubírat po plástech. Na jaře, jakmile včelstva mají plod, se tak z medníku vyhodí všechny včelami neobsazené plásty, zůstanou jen ty obsazené. Včelstvo tak ohřívá jen ten prostor, který potřebuje a o to se rychleji rozvíjí. Je možné o to dříve přidat i mezistěny. Na druhé straně se včely musí častěji kontrolovat a jak se zvětšují, je třeba plásty zase vracet nebo později přidávat mezistěny, aby včely měly prostor. Druhý rozdíl je v tom, že současná včelstva jsou vyšlechtěna pro nástavkové úly, tudíž pro mnohem větší prostor. V květnu až červnu je tak třeba dělat protirojová opatření, vytváření oddělků nebo hůře prohlížení a rušení rojových matečníků. Nejlepší je odchov nové matky přímo v úlu, protože letošní matka se i v menším úlu obvykle nerojí. Třetí rozdíl je v době slídění, v těchto úlech je možné udržet i velmi slabá včelstva nebo oddělky. Jádro včelstvíčka, to znamená plásty s plodem a matkou se hodí přímo k česnu, ostatních plástů zase pouze tolik, co včely obsednou, zbytek se odstraní. Česno se zůží na průchod jedné včely. V takové konfiguraci s plodem hned za zády brání strážkyně česno nejlépe a nejodhodlaněji a i slabé včelstvíčko se tak ubrání. Zatímco v nástavkovém úlu se i u poměrně silného včelstva rozvine loupež během jednoho dne a během 2 - 4 dnů je to včelstvo zničeno. Čtvrtý rozdíl je během krmení, kdy je možné ubrat plásty a získat tak prostor na krmení uvnitř úlu, nemusí být nic venku. Já mám takzvané korýtkové krmítko, kdy se flaška se speciálním špuntem převrací za okýnkem a cukr přitéká přes okýnko korýtkem pod plásty, kde ho včely berou. Funguje to i za dost nízké teploty. Pátý rozdíl je v tom, že od podletí do jara není třeba mimo úly skladovat žádné plásty. Může se pro jistotu něco skladovat, ale nemusí. Staré plásty určené na zpracování se prostě v podletí nebo nejpozději před krmením vyberou a o ně se prostor úlu prostě zůží. Totéž je, pokud chci plásty mezi včelstvy měnit, třeba kvůli dodání zpracovaných zásob. Nemusí být někde náhradní plásty jako u nástavků, protože v úlu nezůstane po vyjmutí plástu volný prostor jako v nástavku, který je za chladného období studený a za teplého období by ho včely zastavily divočinou. "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 71447
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |