78207

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 26. 7. 2017
Re: krĂźlovna

Píšeš o jetelovém medu. Tady na vysočině se začíná dělat na semeno tzv.
inkarnát. Já ho znal ode dřív. Je jich asi 8 - 10 pod názvem inkarnát. To
končila řepka a on začal nakvítat. Na jednom metru bylo 3 - 5 včel. Škoda že
je to na jednu seč. Loni to tu bylo taky, ale to jsou jen tak jedno ha
pozemky. .Chlapi když už píšu? Na vysočině nám letos téměř nekvetou lípy.
Jak to vypadá u vás.Ani ta srdčitá která je nejodolnější. O ostatních
kultivarech ani nemluvě. Je tam desetina květů. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 7. 2017 9:27:58
Předmět: Re: krülovna
""Se zlutymi prouzky sice srovnavat nemuzu,ale mezi vcelstvy na medovici
jsou podstatne rozdily.Taky jedno z kriterii co si nechat na vcelnici a co
ne.S repkovym medem moc zakazniku neziskame,lesni medy tahnou "
------------------------------------
Souhlasím, toto je jeden z důvodů, proč udržovat a šlechtit svoji vlastní
linii včel. Šlechtění liní komerčních prodávaných matek většinou ovládají
velkochovatelé a pro ty je výhodnější vybírat matky na co největší výnos
poměrně jistého prvního méně kvalitního medu než ne získávání medovicového
medu později. zatímco pro drobnější chovatele je výhodnější získávat
kvalitní žádaný tmavý med než ten málo žádaný květový.
----------------------------------
Jinak, ono by táhly i květové medy mimo řepkový, kdyby byly.
Tak třeba velice dobrý je med z ovocných stromů, asi kombinovaný s medem ze
smetánky. Jenže to potřebuje kolem včelstev ovocné zahrady, vysokokmeny a
polokmeny jabloní, hrušní, třešní, višní švestek, kombinované s kvetoucím
trávníkem sekaným na seno a na píci třeba králíkům. A ty naopak zmizely.
Nebo třeba zajímavý a typický je med z javorů klenů v druhé polovině května
nebo kvalitní med je z divokých malin v polovině června. Jenže javory kleny
jsou z běžných lesů odstraňovány jako plevelné stromy a divoká malina z
pasek je odstraňována taky jako nežádoucí plevel bránící růstu mladých
stromků. Nebo med z kvetoucích luk. Jenže kvetoucí louky potřebují
extenzívní hospodaření, po desetiletí nehnojení a sekání na seno v
pravidelný čas v druhé polovině nebo ke konci května a potom v srpnu.
Jenže tyto kvetoucí louky se za komunistů rozoraly na pole a většinou tak
zůstaly dodnes. Nebo je přeměnili na intenzívní hnojené travní porosty bez
kvetoucích rostlin. Lípa taky ubývá. Zajímavý je třeba taky med z
kvetoucího červeného jetele na semeno. Jenže ten se dnes taky pěstuje velmi
málo a navíc k medování vyžaduje velké sucho v červenci až po polovinu
srpna.
Ty medy dřív byly, pokud počasí vyšlo, v dostatečném množství. Navíc, pokud
počasí vyšlo nadprůměrně, současně s medováním květů byla i medovice, která
tu chuť medu podtrhla a zjemnila.
Navíc hodně těchto květových medů má výhodu, že se nemusí pastovat, tuhnou
přirozeně v měkkou hmotu vhodnou na namazání na chleba i na jakékoliv jiné
použití. Zejména květový, malinový a taky z javoru klenu.
Pastovat se třeba musí lipový med, hlavně světlý lipový a potom jetelový.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:JosPr - Inkarnat
Předchozí:R. Polášek - Re: krĂĽlovna






Klikněte sem pro nápovědu