Včelařská konference

pokračování ...
Nejprodukčnějšl
oblasti se většinou na'cházejí na hranicI mezI di-
vokou" přírodou a obdělávanou půdou, takže
nektar je k dispozici z ovocných stromů, pampelišek,
javorů, malin, švédského jetele, komonIce, lučního
jetele, lip, vřesu.
Je třeba zdůraznit fakt, že buckfastské včely neby-
ly nikdy přednostně šlechtěny na barvu. To má za
následek poměrně širokou škálu barev jak mezi
jednotlivými kmeny, tak i uvnitř kmene. Matky
jsou však většinou pruhované světlejI hnědou bar-
vou. Dělnice mají často jeden, dva I tři žluté pruhy
a většinou jsou šedě ochlupené. Trubci jsou v bar-
vě nestálejší. Jsou tmaví se dvěma bronzovýmI
pruhy., v některých kmenech jsou I tyto pruhy sot-
va znatelné. Velikost matek kolísá od velmi vel-
ké (391) po malou (441).
Sedm kmenů ve Svédsku má následujíci původ:
285 - přivezen v roce 1975 do Svédska, relativně
světle zbarvený, vysoce produktivní, velmi časný
jarní rozvoj, matečné včelstvo patřilo k typu sa-
harského kmenE! bratra Adama; 366 - v roce 1975
do Svédska, relativně světle zbarvený, vysoce pro-
duktivní (jeden včelař 5 mil ode mne vzdálený
získal od jednoho včelstva 364 liber (165 kg) a
v průměru od tohoto kmene 265 liber v roce 1982;
424 - v roce 1975 do Švédska, tmavě zbarvený,
velmi rozšířený po celém Švédsku, matečne včel-
stvo patří ke kmen i anatolského typu; 344 - v
roce 1976 do Svédska, relativně světlp. zbarvený;
441 - v roce 1979 do Svédska, tmavě zbarvený,
dělnice výborně čisti úl a jsou dlouhověké; 427
- v roce 1980 do Svédska, tmavě zbarvený, vý-
tečné sběratelky pylu (všechny buckfastské včely
jsou výborné sběratelky pylu), a 391 - v roce
1980 do Svédska, relativně světle zbarvený, vyso-
ce produktivní, velmi, velmI klidné včely.
Všechny buckfastské včely jsou normálně velmi
mírné, a fakt, který přljemně překvapil všechny
švédské včelaře - jsou mirné v kteroukoli dennl
dobu, i pozdě navečer přI jakémkoli počasí.
Gunnar Henningsson, kontrolnl včelař se 150 včel-
st vy (dostává matky od různých chovatelů a tes-
tuje je) řlká, že ve srovnání s vlaškami mají buck-
fastské včely více dobrých vlastnosti v jednom
včelstvu. Včelařská praxe ve Švédsku zjišťuje, že
buckafstské včely jsou otužilejšl, stejnol'odější kva-
lity, produktivnější, méně rojivé a mírnějšL
Italské včely nejsou tak otužilé a jsou méně jed-
notné v kvalitě. Ale při dobrém počasi a v ob-
lasti s velkým množstvlm nektaru mohou být vel-
mi dobré.
Kraňské včely jsou otužilé a obvykle jsou velmI
mirné. Ale kladeni matky je vice závislé na do-
statku pylu.
Původnl tmavá včela je otužilá, ale často agresiv-
ní a rojivá. Tato agresivita způsobuje problémy ve
Svédsku při přirozeném pářeni matek, neboť ti-
to trubci jsou často nejpravděpodobnějšímI kandi-
dáty na pářeni s vyletuj!:clmi matkamI.