Včelařská konference

"Něco na odlehčení z praxe: Předevčírem asi u pětasedmdesáti procent včel první slabé přínosy pylu s lísek,které na dotek už prášily.Nepamatuji za těch bezmála dvacet let včelaření,že by zde tak brzy včely přinášely tenhle první pyl.Spíše to bylo až ke konci února a to jen v teplejším zimním roce."
To já zas prášení lísek brzo, dokonce už v lednu pamatuji. Někdy 1990 - 2000 byly nejméně 2 - 3 takové zimy. Na lísky stačí týden, 14 dní zima o vánocích a začátku ledna a už mají zimu odbytou. Stačí potom teplota týden - 14 dní nad nulou, aby se lísky probudily a potom pár dnů teplého slunečného počasí a lísky začnou prášit.
a.
Lísky se kdysi u nás hodnotily velice kladně jako zdroj prvního kvalitního pylu, z mého pozorování ale vyplývá, že jsou příliš přivyklé na studené počasí. Vypráší se často v době, kdy je ještě zima a včely nelétají. V lednu a únoru v době, kdy je na let včel studené počasí a pokud je souvislá zima a obleva až v březnu či dokonce začátku dubna, práší v době, kdy na zemi je ještě plno sněhu a včely zase kvůli tomu nelétají. A když je sníh dole, tak včelky chytnou už jen zbytek lískového pylu nebo žádný. Naplno trefí včelky prášení lísek, aspoň u nás tady v severním předhůří Beskyd, tak odhaduji jednou za 4 roky.
Mnohem spolehlivější jsou podle mně rané vrby, třeba klon S021 a rané jívy. Ty začínají v cca březnu, pokud je souvislá zima, pár dnů po lísce zrovna v době, kdy včely už létají dost intenzívně a využijí je tak skoro každý rok.